ZDRAVOTNICKÉ NOVINY
Přílohy tohoto vydání
ODBORNÉ FÓRUM ZDRAVOTNICTVÍ A SOCIÁLNÍ PÉČE www.zdravky.cz
2 Memorandum zdravotních pojišťoven: Nové smlouvy od r. 2013
3 Počty pracovníků ve zdravotnictví rostou o 1 až 2 procenta ročně
5 P. Kožený: Žádoucí by byl větší zájem odborné veřejnosti o DRG
„Revoluce“ v Hamzově léčebně Luže-Košumberk
V HOSPODAŘENÍ PŘÍMO ŘÍZENÝCH ORGANIZACÍ
Nižší náklady a efektivnější zadávání veřejných zakázek O téměř tři čtvrtě miliardy korun převýšily v letošním prvním pololetí výnosy fakultních nemocnic a dalších ústavů zřizovaných ministerstvem zdravotnictví jejich náklady. Na základě nejnovějších statistických dat to uvedl na tiskové konferenci 3. listopadu v Praze ministr zdravotnictví doc. MUDr. Leoš Heger, CSc. K 30. červnu činily náklady 19 zdravotnických zařízení zřizovaných ministerstvem 29,768 miliardy korun, přičemž výnosy dosáhly 30,478 miliardy. Naopak v minusu 107 miliónů skončily krajské nemocnice a příspěvkové organizace. Ztrátově hospodařily také krajské a městské obchodní společnosti – minus 198 miliónů. Podobnou ztrátu 186 miliónů vytvořily i nemocnice ostatních centrálních orgánů. Kladně hospodařily obecní a městské i církevní nemocnice.
Protikorupční opatření přinášejí výsledky
„Přímo řízené organizace hospodaří i přes růst platů lékařů v černých číslech. Ministerstvu se daří prostřednictvím přijatých opatření snižovat náklady a zvyšovat efektivitu při zadávání veřejných zakázek. Chystáme také další úspory. Jedná se například o posílení instituce elektronických aukcí, snižování tzv. materiálových nákladů či realizace centrálních ná-
O výsledcích hospodaření informovali (zprava) ministr Leoš Heger, jeho první náměstek MUDr. Vladimír Pavelka, legislativní náměstek ministra Mgr. Martin Plíšek a ředitelé fakultních nemocnic Jaroslava Kunová, Marek Zeman a Svatopluk Němeček. Foto: Šárka Klímová, MZ ČR kupů, které jsou již nyní využívány v pilotním projektu nákupu silové elektřiny. Díky spolupráci ministerstva a všech přímo řízených nemocnic se tak daří kontinuálně zvyšovat tlak na dodavatele a průběžně zvyšovat efektivitu. Úspory v nákladech v řádech desítek procent by nebyly možné bez větší transparentnosti výběrových řízení a našeho maximálního tlaku na nabízené ceny,“ připomněl L. Heger.
Příklady z fakultních nemocnic Reálně dosažené finanční úspory jsou patrné na příkladu tří fakultních nemocnic
(FN). Zásluhou elektronických aukcí ušetřila např. pražská FN Královské Vinohrady na nákupu potravin, léků a spotřebního materiálu 30,8 miliónu korun. Úspory dosažené prostřednictvím jednání o cenách dosáhly 45 miliónů. Celkově tak v letošním roce činí 77,3 miliónu. „To vše při zachování vysokých standardů zdravotní péče, kvality a efektivity,“ zdůraznil ředitel vinohradské nemocnice MUDr. Marek Zeman, MBA. Ve Fakultní nemocnici Ostrava dosáhly úspory v nákupech komodit v roce 2011 celkem 182,3 miliónu Kč. dokončení na straně 2 ➥
6
8 594160 390009
45
ročník 60 • číslo 45 • 7. listopadu cena 26 Kč • pro předplatitele 19 Kč / 1,25 €
◗ Elektronické zdravotnictví
Dobrovolnost eHealth nesvědčí Přestože v České republice existují relativně solidní výchozí podmínky pro rozvoj elektronického zdravotnictví, omezené zdroje související s finanční krizí nepřejí velkým projektům. Na semináři Dialogem k reformě to v pražském Národohospodářském ústavu 26. září prohlásil Ing. Zdeněk Vitásek, MBA, ředitel IT Zaměstnanecké pojišťovny Škoda Mladá Boleslav a předseda sekce informatiků Svazu zdravotních pojišťoven ČR. Z. Vitásek připomněl, že už v roce 2007 zřídilo ministerstvo zdravotnictví mezire sortní koordinační výbor pro eHealth, který však už po roce utlumil svou činnost na minimum. I navzdory tomu je při úvahách o zavádění eHealth do českého zdravotnictví z čeho vycházet. Kromě vysoké penetrace nemocnic informačními systémy Z. Vitásek uvedl rovněž velký podíl strukturované dokumentace v ne mocnicích, datový standard DASTA nebo číselník 17 000 laboratorních položek. Pokud jde o informační systémy v ambulantních zařízeních, jejich podíl rovněž označil za solidní, ale upozornil na jejich nekompatibilitu s DASTA a absenci struk turované dokumentace. Pro datový standard DASTA chybí legislativní podpora k jeho prosazování a závaznému používání, kromě toho ne všechny informační systémy jsou aktualizovány na jeho aktuální verzi. Mezi negativa patří podle Z. Vitáska především absence elektronické identifikace zdravotnického pracovníka, existuje ovšem snaha vyřešit tento problém zavede ním národního registru zdravotnických pracovníků zákonem o zdravotních službách. Za hlavní překážky rozvoje eHealth Z. Vitásek označil dobrovolnost a příliš vysoko nastavené nároky včetně obtížné komunikovatelnosti projektu. Každý z poten ciálních uživatelů čeká, až bude systém fungovat, do té doby nehodlá investovat finanční prostředky ani čas. Tím znehodnocuje investice druhých, zbytečné inves tice se týkají i alternativních technologií souvisejících s paralelním užíváním kla sických a elektronických nástrojů. „Princip dobrovolnosti vede ke známému hla volamu o vejci a slepici,“ řekl Z. Vitásek.
Dokumentace musí mít závaznou strukturu Pro další rozvoj eHealth v České republice je nezbytný akcent na strukturovanou komunikaci jak mezi zdravotnickými zařízeními, tak i s dalšími institucemi. Zdra votnická dokumentace by měla mít závazné členění, pro poznámky lékaře by měl být vyčleněn samostatný oddíl. Lékař se nesmí dostat ven ze svého informačního systému, neměl by mít možnost napojit se na jakékoliv další aplikace – komuni kace musí probíhat prostřednictvím komunikačního uzlu, do informačních systé mů lékařů je vhodné integrovat komunikační technologie na základě B2B tech nologií. Velmi důležitá je komunikace se zařízeními komplementu pro odesílání žádanek, zakládání výsledků a jejich vyžádání. dokončení na straně 5 ➥
◗ Zaznamenali jsme
Privatizace středočeských nemocnic – kde je pravda? ČT: Koupil za hubičku, zadlužil, prodal... Česká televize odvysílala 12. září reportáž s názvem Kde skončily peníze z privatizace brandýské nemocnice. Moderátor pořadu uvedl, že poté, co se středočeští zastupitelé v r. 2007 rozhodli pro prodej deseti nemocnic, koupila společnost PP Hospitals nemocnici v Brandýse nad Labem za necelých osm miliónů korun, přičemž za tuto částku získala budovy a pozemky v hodnotě desetkrát vyšší. Zároveň ovšem převzala i 40miliónový dluh nemocnice. Reportéři ČT údajně získali protokol z kontroly, kterou v nemocnici povedl finanční úřad. Podle něj nemocnice platila v roce 2008, kdy ji vlastnil Martin Vojtíšek z PP Hospitals, za fiktivní poradenství, přičemž peníze inkasovala i Vojtíškova rodinná firma Medigroup. V účetnictví nemocnice, jak uvedl moderátor, chybějí doklady o těchto platbách v celkové výši přesahující tři milióny korun. Václav Láska, bývalý vyšetřovatel hospodářské kriminality, v pořadu uvedl, že majitelé nemocnice v roce 2009
0711 ZN 45_1-8.indd 1
prodali nemocniční pozemky radnici za 38 miliónů, a s odvoláním na MF Dnes řekl, že 16 miliónů z této částky skončilo u firmy, která měla za nemocnicí pohledávku. Podle kontroly finančního úřadu však peníze ve skutečnosti inkasovala firma IPC SW, která patřila M. Vojtíškovi. Prodej pozemků byl spojen se slibem, že utrženou částkou bude majitel nemocnice sanovat její dluhy. V říjnu 2010 M. Vojtíšek brandýskou nemocnici prodal Petru Švikovskému (Švikovského firma Clears group koupila společnost PP Hospitals – pozn. red.), který po několika měsících podal na M. Vojtíška trestní oznámení a v pořadu ČT prohlásil, že M. Vojtíšek chce zamezit tomu, aby se rozkryla jeho trestná činnost. Další pořad s názvem Svérázné podnikání holdingu Medigroup ČT odvysílala 31. října. Uváděl, že M. Vojtíšek provozoval nemocnici v Českém Brodě od roku 2008, kdy ovládl firmu PP Hospitals, která v roce 2006 vyhrála veřejnou soutěž na pronájem nemocnice. Podle starosty Českého Brodu Jakuba Nekolného získal M. Vojtíšek nemocnici oddluženou a z osmi miliónů, které městu dluží,
tvoří většinu neuhrazená cena, za kterou PP Hospitals pronájem nemocnice vysoutěžila, menší částí je dlužné nájemné. M . Vojtíšek v roce 2008 získal i kontrolu nad nemocnicí v Nymburku. Tu v roce 2007 zprivatizovalo město a pronajalo ji právě společnosti PP Hospitals. M. Vojtíšek ji potom nahradil svou firmou, kterou nazval Nemocnice Nymburk. Nemocnice se pod jeho vedením dostala do potíží, a proto se ji rozhodl vrátit městu. Město nakonec M. Vojtíškovi zaplatilo 5,3 miliónu korun s tím, že od něj muselo koupit provozní firmu, která má uzavřenu smlouvu s pojišťovnou. Aby město splatilo dluhy po Vojtíškově firmě, potřebovalo by nejméně 11 miliónů korun. M. Vojtíšek sice nakoupil nové sanitky, ty však nepatří firmě, kterou městu prodal, nýbrž Vojtíškově společnosti Transmed. Podle auditu si M. Vojtíšek na založení Transmedu půjčil peníze z firmy, kterou potom zadluženou prodal městu. Vypůjčené peníze nemocnici dosud nevrátil. dokončení na straně 2 ➥
Nemocnice v Brandýse nad Labem. Foto: uzi
4.11.11 12:31