ZDRAVOTNICKÉ 6 NOVINY Velké množství požadavků formuluje usnesení XXVI. sjezdu delegátů České lékařské komory (ČLK) konaného 3.–4. listopadu v Praze. Jedním z nich jsou bezesmluvní vztahy mezi zdravotními pojišťovnami a zdravotnickými zařízeními, kdy povinnost pojišťovny plně uhradit provedené služby by automaticky vznikla tím, že klient této pojišťovny si svobodně vybere určité zdravotnické zařízení.
M. Kubek: Jde o tajná jednání o veřejných penězích
Sjezdu v pátek odpoledne předcházela konference věnovaná ekonomickým aspektům zdravotnictví, především restrukturalizaci sítě lůžkových zařízení (o jejích dosavadních výsledcích jsme informovali v minulém čísle ZN). V jejím úvodu prezident ČLK MUDr. Milan Kubek vyjmenoval jevy, které hodnotí jako negativní: pokles kvality a bezpečnosti zdravotní péče, redukci vztahu pacienta s lékařem na obchodní vztah, omezování solidarity mezi nemocnými a zdravými i mezi bohatými a chudými, obtížnost přechodu občana mezi zdravotními pojišťovnami a zejména roli pojišťoven v systému. „Ministerstvo razí politiku všechna moc pojišťovnám,“ prohlásil doslova M. Kubek. Obě memoranda, na základě kterých pojišťovny provádějí restrukturalizaci, označil za východisko pro kartelovou dohodu, na jejímž zá-
-20
12
Z OBSAHU n z medicíny 60 let ZN
str. 2
Impulsem pro změny DRG jsou i podněty z terénu
str. 2
n téma ZN Robot „za všechny prachy“, nebo naopak k nezaplacení? (2) str. 4–5 Několik důvodů, proč HTA neudělá pořádek v robotické chirurgii
kladě pojišťovny „tajně jednají o veřejných penězích“.
P. Nosek: Péči mohou zajistit pouze pojišťovny
Náměstek ministra zdravotnictví pro zdravotní pojištění Ing. Petr Nosek současné aktivity pojišťoven podpořil výrokem, že „zdravotní pojišťovny plně odpovídají za plnění nároků pojištěnce, stát má pouze dozorovou roli“. „Řešíme situace, kdy se pojištěnci nemohou dostat k některým úzkým profilům péče, posíláme tyto přípisy pojišťovnám, aby péči zajistily. Nikdo jiný v současné době tuto úlohu plnit nemůže,“ řekl P. Nosek a k restrukturalizaci dodal, že u 12 nemocnic půjde o útlum, nikoliv o zavření, a s dalšími 18 se ještě bude jednat. „V nedávné minulosti už ubylo 3000 lůžek a nic se nestalo, není třeba dělat katastrofu ani z dalších 6000. Názory, že končí akutní péče, jsou nesmyslné,“ uvedl P. Nosek. „Fascinuje mě, že jsme po 20 letech zjistili, že existují rozdíly v úhradách. Začátkem 90. let byl vydán seznam výkonů, přestože nebyl zcela dohotoven. Z toho vznikly disproporce, které se táhly až do roku 1998, a jisté vady výkonového systému s sebou táhneme dodnes. Další věcí je, že podle zákona platí úhradová vyhláška pouze tehdy, pokud se smluvní subjekty nedohodly jinak. V úvahu musíme vzít i rozdílné kmeny jednotlivých pojiš-
52
...ty pravé s tradicí
Spor o restrukturalizaci pokračoval na sjezdu lékařské komory
„Pokud budou i nadále existovat smlouvy mezi pojišťovnami a zdravotnickými zařízeními, pak bude ČLK prosazovat, aby šlo o trvalý a rovnoprávný smluvní vztah poskytovatelů zdravotních služeb a zdravotních pojišťoven. Regulátorem trhu na úseku zdravotních služeb musí být pojištěnec a jeho svobodná volba, nikoli úředník zdravotní pojišťovny,“ uvádí se v usnesení.
T
19
ODBORNÉ FÓRUM ZDRAVOTNICTVÍ A SOCIÁLNÍ PÉČE www.zdravky.cz
ročník 61 • číslo 46 • 12. listopadu 2012 cena 26 Kč • pro předplatitele 20 Kč
LE
str. 5
n události, fakta,
názory
Zubní lékařství v roce 2012 a nové vize
str. 6
Nehrazení „plomb“ konečně nastolí normální stav str. 6 „Já nebudu mluvit o tom, že jsme tady všichni pozvaní čekali hodinu, nebudu mluvit o tom, že panu prezidentovi se z českého zdravotnictví chce zvracet, to mě velmi mrzí. Chci mluvit pozitivně a doufám, že za to nebudu považován za hloupého, ale za slušného,“ komentoval ministr L. Heger způsob, jakým byl na sjezdu komory přivítán. Foto: mac ťoven. O eliminaci rozdílů v úhradách od pojišťoven se snažíme sbližováním základních sazeb DRG, ale rozhodně nemůžeme k určitému datu vyhlásit jednotnou základní sazbu jako povinnou. Tím bychom systém rozkolísali více než restrukturalizací,“ argumentoval P. Nosek. „Mně vždycky na takové konferenci stoupne sebevědomí, protože normálně spíš pociťuji syndrom týraného dítěte a tady se vždycky dozvím, že jsem všemocný,“ prohlásil v úvodu svého vystoupení MUDr. Pavel Horák, CSc., MBA. Posluchačům detail-
ně představil kritéria hodnocení, podle nichž pojišťovny při restrukturalizaci postupovaly. Kromě dlouhých nebo zbytečných hospitalizací, poměru hospitalizací diagnostických a terapeutických nebo některých klinicko-ekonomických parametrů se zmínil i o spolupráci s některými odbornými společnostmi. K tomu uvedl předseda Rady Asociace českých a moravských nemocnic MUDr. Eduard Sohlich, MBA, že asociace má písemné doklady o tom, že s odbornými společnostmi pojišťovny nejednaly. dokončení na str. 7
Jak se u Macochy rozhoduje o nemocnicích
str. 7
Deklarace AČMN a AKN
str. 7
SAS odmítá gate-keeping
str. 7
Podpora paliativní a geriatrické péče
str. 7
Zpravodajský deník
str. 7
n servis Personální inzerce
str. 8
8 594160 390009
46
J. Vorlíček: Paušální úhrady centrům nevyhovují Onkologická zátěž české populace se zvyšuje, incidence nádorových onemocnění meziročně roste cca o 2 procenta, prevalence přibližně o 5 procent. Vedle demografického stárnutí společnosti k tomuto trendu přispívá zvyšující se terapeutická úspěšnost, resp. klesající mortalita a prodlužující se čas přežití pacientů. Území České republiky je rovnoměrně pokryto sítí 13 komplexních onkologických center (KOC), do nich je soustředěna nejsložitější a nejnákladnější léčba. Tato síť nijak nepopírá ani neomezuje existenci a význam ostatních onkologických pracovišť v regionech, jejím posláním je také posilování regionální kooperace v oblasti onkologické péče. Výše uvedenými základními údaji uvedli předseda České onkologické společnosti ČLS JEP a ředitel Masarykova onkologického ústavu v Brně prof. MUDr. Jiří Vorlíček, CSc., dr. h. c., a primářka radioterapeuticko-onkologického oddělení pražské Fakultní nemocnice v Motole MUDr. Jana Prausová, Ph.D., MBA, 6. listopadu v Praze tiskovou konferenci věnovanou oblasti financování péče o onkologické pacienty.
Peníze nejdou za pacientem
Podle prof. Vorlíčka je hrazení péče poskytované v KOC z veřejného zdravotního pojištění za-
MUDr. J. Prausová a prof. J. Vorlíček. Foto ZN tíženo systémovou chybou – není založeno na úhradě nákladů léčby, nýbrž na paušálech. Zdravotní pojišťovny nejsou ochotny definovat na začátku roku, jakou péči si pro své pojištěnce objednávají, v úhradách nezohledňují skutečný počet svých pojištěnců, kteří léčbu v centrech potřebují a mají z ní jednoznačný prospěch. „Peníze dnes nejdou za pacientem, přitom takový
způsob úhrady se v roce 2009 jednoznačně osvědčil,“ zdůraznil J. Vorlíček. Ke stále se zvyšujícímu vytížení KOC přispívá i faktor pacientské migrace. MUDr. Prausová to dokumentovala na motolském příkladu, kde 31 % léčených osob má bydliště mimo Prahu i střední Čechy. O migrační zátěži centra z klinického hlediska vypovídá např. údaj, že 18 % pacientů sem migruje během primární terapie nádoru a 13 % pacientů po primární terapii (ve FN Motol jsou vyšetřováni a protinádorově léčeni). Onkologové upozorňují, že v situaci, kdy neexistuje cílený model financování, který by kryl všechny složky onkologické péče, již dochází k tomu, že některá centra nejsou schopna z finančních důvodů přijímat k léčbě všechny nové pacienty.
Dopad na lékaře i pacienty
Podle prof. Vorlíčka lze de facto konstatovat, že pokud lékař léčí a centrum překročí paušální limit, plátci léčbu nezaplatí, lékaře propustí, nemocnice zkrachuje. Pokud ale neléčí, dopouští se postupu non lege artis a hrozí oprávněné žaloby ze strany pacienta. Z tohoto pohledu se nabízí otázka, zda zdravotní pojišťovny nenutí lékaře porušovat zákon.
Pacientů se určitě dotýká skutečnost, že léčba není financována s ohledem na demografickou zátěž. Že zdravotní pojišťovny odmítají financovat v potřebném rozsahu péči, která má stanovenou úhradu, s odůvodněním, že tato léčba je nákladná. To, že platba z pojištění nejde za pacientem, znemožňuje svobodnou volbu lékaře.
Možná řešení
Onkologové si uvědomují, že finanční prostředky jsou omezené. Jedním z možných řešení by např. bylo snížit úroveň poskytované onkologické péče mimo standardy běžně používané v Evropě se všemi důsledky a seznámit s touto skutečností veřejnost. Logickou variantou je samozřejmě i úprava finančního systému, například tím, že stát zvýší platbu za své pojištěnce, nebo tím, že pojištěnci si budou více platit levnou péči a nákladná léčba bude proplácena na základě solidarity. „Optimální by byl návrat ke způsobu, kdy platba reálně jde za pacientem, mimo jiné by tak nebylo nutné řešit, jestli nějaké centrum peníze od pojišťoven čerpá nebo nečerpá. Centrum, které získá více pacientů, bude mít více práce, ale i adekvátně více peněz,“ konstatoval Jiří Vorlíček. top