ZDRAVOTNICKÉ NOVINY ODBORNÉ FÓRUM ZDRAVOTNICTVÍ A SOCIÁLNÍ PÉČE www.zdravky.cz
ročník 61 • číslo 47-48 • 19. listopadu 2012 cena 26 Kč • pro předplatitele 20 Kč
Ministerstvo pracuje na modelacích pro úhradovou vyhlášku „Data k modelaci jsme obdrželi minulý týden, takže máme problém, abychom stihli úhradovou vyhlášku do konce roku vůbec napsat. Vyhláška se systémově nebude výrazně lišit od té stávající, půjde spíše o parametrické změny, které nebudou vyžadovat modifikaci práce nemocnic,“ prohlásil 14. listopadu na konferenci DRG 2012, pořádané Národním referenčním centrem, náměstek ministra zdravotnictví pro zdravotní pojištění Ing. Petr Nosek.
Bude se počítat s přechody pojištěnců
Ministerstvo zdravotnictví (MZ) počítá podle P. Noska s dalším sbližováním základních sazeb DRG a rovněž hodlá vzít v potaz změny pojistných kmenů zdravotních pojišťoven – v letošním roce změnilo pojišťovnu zhruba 160 000 občanů. „Zohledňovat přesuny pojištěnců mezi zdravotními pojišťovnami, to není nová myšlenka a je naprosto oprávněná,“ řekl k tomu poradce ministra zdravotnictví MUDr. Pavel Hroboň,
M. S. Principiální je v této oblasti to, aby úhrady následovaly pacienta, bude se počítat s počty pojištěnců, se standardizovaným pojištěncem. České zdravotnictví potřebuje určitý čas na přechod mezi patnáctiletým obdobím úhradových rozpočtů a novou úpravou, kdy úhrady budou brát ohled na počty případů a jejich závažnost. „Tady se dostáváme k otázce základních sazeb DRG a jejich sbližování. Když mluvíme o rozdílech základních sazeb, obvykle směšujeme dvě věci, které jsou zásadně odlišné. Máme systematické rozdíly základních sazeb mezi skupinou velkých specializovaných nemocnic, většinou fakultních, a skupinou menších nespecializovaných nemocnic řekněme okresního formátu. Existují však také rozdíly mezi naprosto srovnatelnými nemocnicemi. Rozdíly uvnitř skupin jsou téměř stejně velké jako mezi skupinami, srovnatelné nemocnice jsou za srovnatelnou zdravotní péči placeny naprosto odlišným způsobem. Tady neexistuje jiné řešení než čas – musíme si tyto rozdíly přiznat a postupně je eliminovat. Nemocnice se budou muset nové realitě přizpůsobit,“ řekl P. Hroboň. Pokud jde o systematické rozdíly základních sazeb mezi většími a menšími nemocnicemi, to je podle něj otázka kultivace systému a způsobu kalku-
GIL-032/09/2012
Z OBSAHU n z medicíny 60 let ZN
str. 2
Ceny ČLS JEP za odborné publikace
str. 2
Brno má Univerzitní leukemické centrum
str. 3
Onkologie: Neposkytnout nutriční podporu je proti lékařské etice
str. 3
Představujeme odborné společnosti ČLS JEP
„Pokud plátci ani poskytovatelé nebudou ochotni investovat do kultivace DRG ani korunu, vraťme se k paušálům za ošetřovací den z doby socialismu,“ varoval účastníky konference Petr Nosek. Foto: ZN lace relativních vah. „Kdybych měl psát úhradovou vyhlášku, vyžádal bych si od Národního referenčního centra mnohem více mnohem transparentnějších dat a také mnohem dříve, než je v minulosti ministerstvo zdravotnictví dostávalo. Požadoval bych kompletní analýzu jednotlivých DRG skupin pro různé typy nemocnic a ptal bych se po řešení – měly by to být příplatky, nebo rozdělení příslušné skupiny do dvou, nebo něco jiného?“ otázal se P. Hroboň.
Kultivace DRG vyžaduje finanční zázemí
P. Nosek vyslovil nespokojenost s podmínkami kultivace systému DRG: „Pokud plátci ani poskytovatelé nebudou ochotni investovat do kultivace DRG ani korunu, vraťme se k paušálům za
ošetřovací den z doby socialismu. Jsem si vědom, že je ve hře zavedení zákonné kanceláře zdravotního pojištění, která by měla tyto činnosti v kompetenci podobně jako německý InEK, nicméně zřízení kanceláře musí být politicky přijatelné pro stávající poslaneckou sněmovnu,“ řekl náměstek. Zmínil se o připravované nové koaliční smlouvě vládních stran a o chystaném novém programovém prohlášení vlády. „Pokud nebude obsahovat zřízení kanceláře zdravotního pojištění jakožto úřadu spravujícího systém, bude záležet na pojišťovnách a poskytovatelích, jestli budou ochotny do kultivace DRG investovat. Ministerstvo je v této věci ze hry, protože nemůže přispívat Národnímu referenčnímu centru, které je sdružením právnických osob,“ uzavřel P. Nosek. mt
Chronická onemocnění se stala „strašákem č. 1“ zdravotních systémů Podle aktuálních statistik zapříčiňují chronická onemocnění v zemích Evropské unie 86 procent úmrtí. O tom, že tyto choroby představují stále závažnější společenský problém, svědčí například i výsledky Evropského výběrového šetření o zdravotním stavu obyvatel České republiky. Vyplývá z nich, že ve srovnání s rokem 2002 se u nás výskyt chronických onemocnění zvýšil o 10 procent. Četnostní „žebříček“ výskytu chronických chorob v ČR vedou onemocnění pohybové soustavy, následují alergie, hypertenze, respirační nemoci, astma, diabetes, poruchy štítné žlázy atd. Tato data, opřená o zjištění Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS), uvedl na tiskové konferenci nazvané Kolik stojí stát chronicky nemocný pacient 13. listopadu v Praze výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP) Mgr. Jakub Dvořáček. Zdůraznil, že v důsledku změn životního stylu se v posledních letech výrazně zvyšuje výskyt onkologických onemocnění a především duševních poruch.
Náklady na péči trvale rostou
Chronická onemocnění významně zatěžují jak systém zdravotního pojištění, tak státní rozpočet. Po-
Zkrácená informace o přípravku na str. 2.
Mgr. Jakub Dvořáček. Foto: ZN
dle J. Dvořáčka se stala „strašákem“ číslo jedna zdravotních systémů po celém světě, neboť především díky nim trvale rostou náklady na zdravotní péči. V ČR se podle něj nárůst chronických chorob valnou měrou podepsal na faktu, že výdaje na zdravotnictví za posledních pět let narostly o 30 miliard korun. MUDr. Alena Zvoníková z ministerstva práce a sociálních věcí ve svém expozé mimo jiné dokumentovala, jakým břemenem jsou chronické choroby pro systém sociálního zabezpečení. Jako jeden z příkladů uvedla oblast důchodového pojištění, konkrétně invalidní důchody (ID). V ČR je ročně na ID (pro všechny stupně invalidity) vyplaceno téměř 47,5 mld. korun. Celkem ID pobírá více než 430 tisíc osob, z toho cca 7 % je v produktivním věku, průměrný věk invalidních důchodců činí 48–50 let. V příčinách invalidity vedou nemoci svalové, kosterní a pojivové tkáně (31 %) před skupinou duševních nemocí a poruch chování (20 %), novotvary (13 %), nemocemi oběhové soustavy, nemocemi nervové soustavy atd. dokončení na str. 11
str. 4–5
n z farmacie Z lékových agentur
str. 6
Farmaceutický trh
str. 6
np ro lékařské
praxe
Vrozené vady novorozenců v roce 2010
str. 7
Předávání zpráv registrujícímu praktickému lékaři z pohledu práva str. 7 n pro lůžková
zařízení
Některé připomínky ČLK k personální vyhlášce byly přijaty
str. 8
V provozu je třetí hybridní sál v ČR
str. 9
n události, fakta,
názory
Přiměřenost sankce jako smluvní ujednání při veřejném obstarávání zdravotnické techniky str. 10 Úloha souhlasu v ochraně osobních údajů
str. 10
Odbory vyhlásily stávkovou pohotovost
str. 11
P. Nosek: Kultivaci seznamu výkonů uzavřeme v únoru str. 11 Zpravodajský deník
str. 11
n servis Personální inzerce
str. 12
V tomto vydání
Finanční rezervy systému jsou podle P. Noska vyčerpány, pro rok 2013 bude k dispozici zhruba o miliardu až půldruhé miliardy korun méně než letos. „Úhradová vyhláška bude restriktivní a vyžádali jsme si pro to mandát od vlády,“ pokračoval náměstek Nosek. Úhrady budou na úrovni 98 procent referenčního období, kterým je rok 2011. Pokud jde o centrovou péči, už bylo dosaženo dohody se zdravotními pojišťovnami. Podle Ing. Jiřího Mrázka, ředitele odboru úhrad zdravotní péče Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP), je dohoda s centry uspokojivá – celkový objem úhrad překročí úroveň referenčního období, a to více u zdravotní péče o pacienty s chronickými onemocněními, poněkud méně potom u jednorázové léčby.
Od 1. 10. 2012 hrazena z prostředků veřejného zdravotního pojištění.
8 594160 390009
47