KRYSY, OPICE A DALŠÍ NEOBYČEJNÁ STVOŘENÍ

„Ti tvorové se ocitli na cizím území, obklopeni miliony těch nejzákeřnějších stvoření na planetě. Lidmi.“ Tak praví Mlok Scamander, postava, která miluje zvířata a další neobyčejná stvoření, v původním scénáři J. K. Rowlingové Fantastická zvířata a kde je najít. Je zcela evidentní, že lásku k neobyčejným stvořením chová i Banksy.

Banksy se na ulici pohybuje dlouho, už od dob, kdy ještě street art nepředstavoval trend. Vyzbrojen pouze svými šablonami, jako by šlo o kouzelnou hůlku, podněcuje revoluci v umění, stejně jako ve způsobu myšlení. Zprvu za něj promlouvala jeho pouliční stvoření. Řada těchto neobyčejných tvorů má zvířecí vzezření. Řada z nich je ztvárněna na zdech. Další vypadají jako z masa a krve, namaloval je, jako by vystupovali z plátna, respektive ze stěny: krysy, krávy, opice, sloni, gorily, prasata, koně, tuleň, zebra, několik psů, pár sobů. Skutečná zvířata byla jednoduše sama sebou i se svými zvuky a potřebami, zároveň se ale stala nositeli myšlenek a sdělení. Tato stvoření ztvárněná na šablonových obrazech pak mimo své přirozené prostředí zaujala nekonvenční postoje, proměnila se v posly silných slov s politickým a pacifistickým podtextem, v revolucionáře a anarchisty. Nejčastěji jsou na Banksyho výtvorech k vidění krysy, tak často, že se staly jeho symbolem. Získaly až ikonický charakter. Při nočních toulkách velkoměstskými a podzemními končinami Banksy bezpochyby na mnoho z nich narazil. I když jednou přiznal: „Krysy jsem maloval už tři roky předtím, než mi někdo řekl: ‚To je chytré, slovo krysa [rat] je přesmyčkou slova umění [art]‘, a já musel předstírat, že to dávno vím.“

Mezi Banksym a těmito pozoruhodnými tvory ovšem musí existovat jakási výjimečná spřízněnost, možná dokonce na nevědomé úrovni… Ostatně krysa, nežádoucí a pronásledovaná, hubená coby přenašeč nemocí a špíny, často využívaná jako laboratorní zvíře právě proto, že je vysoce inteligentní a její mozek se podobá mozku lidskému, je podle etologů statečná a sportovně založená, neuvěřitelně rychlá a atletická. V západním světě se s krysou pojí výhradně negativní rysy. Pokládáme ji za špinavou a hnilobnou, páchnoucí přenašečku nemocí. Často se jí připisují nemorální vlastnosti, například nepoctivost, faleš, zlomyslnost.

31 Krysa působí ztrápeně. Proč? Skoro jako by říkala: „Vždyť vám neubližuju. Proč mě pronásledujete?“ 32–33 Shlíží na nás z domu v liverpoolské Berry Street obří krysa, anebo kočka?

V asijských kulturách se však krysa těší zcela odlišnému přijetí. Například v čínském zvěrokruhu je pozitivním zvířetem obdařeným tvořivostí, velkorysostí, poctivostí, schopností rychle se rozhodovat, ctižádostí a mazaností. V indickém městečku Dešnok jsou krysy pro změnu předmětem nesmírné úcty a zbožnosti, neboť jsou považovány za reinkarnaci sádhuů, světců v hinduistickém náboženství. A v Banksyho filozofii? Krysy? „Nepotřebují k životu povolení. Lidi je nenávidí, loví a pronásledují. Žijí v tichém zoufalství a špíně. A přesto dokážou srazit na kolena celé civilizace. Pokud si připadáte špinaví, bezvýznamní nebo nemilovaní, pak jsou vám krysy dobrým vzorem. Nepotřebují k životu povolení, nerespektují hierarchii společnosti a páří se padesátkrát za den.“

V umělecké obrazotvornosti mohou krysy rovněž nést revoluční a anarchistický význam. V povídce I topi italského spisovatele a novináře Dina Buzzatiho zamoří dům neuvěřitelné množství obřích krys, které převezmou moc a podrobí si lidi. V knize Potkanka německého spisovatele Güntera Grasse získaly krysy ve světě dominantní postavení, jelikož se lidstvo samo vyhladilo odlesňováním, znečištěním a jadernou válkou, a vytvořily novou civilizaci založenou na solidaritě.

Prvním streetartovým umělcem, který maloval krysy, byl patrně Pařížan Blek le Rat. Při pobytu v New Yorku roku 1971 byl svědkem zrodu výtvarného směru graffiti a tenhle styl si ho hned podmanil. Roku 1981 vytvořil v pařížských ulicích několik šablonových maleb těchto živočichů. Svůj počin zhodnotil slovy: „Začal jsem v ulicích Paříže stříkat menší krysy, protože jsou to jediná divoká zvířata žijící ve městech, a až lidská rasa zmizí a vymře, přežijí jenom ony. Chtěl jsem vytvořit krysí invazi. Udělal jsem jich po celé Paříži tisíce.“

34 Krysa po sobě nechává rudý otisk packy jako značku, že tam byla. Zároveň je ovšem pravda, že krysy jsou všude.

36–37 Kdyby graffiti něco změnilo, zakázali by ho: Graffiti zakázané je, tudíž něco mění, zvlášť když ho vytvoří tento umělec.

V Banksyho světě jsou krysy revolucionáři a protivníci, jsou ale i zvídavé a hravé. Milují, sní, spolupracují – a nezřídka i něco ničí. Mají v sobě společenskou odmítavost prodchnutou ironickým a výsměšným duchem, charismatem, které z nich činí protagonisty a díky němuž aspirují na věčnost, jakou dokáže nabídnout výhradně umění. Jednou z nich je třeba krysa, která vzpřímeně jako člověk pozoruje kolemjdoucí a mezi tlapkami drží plechovku s barvou a malířský váleček; nad ní se skví rudý nápis „JSEM TOTIŽ K NIČEMU“. Dále jsou to krysy vyzbrojené dynamitem stojící u zákazů malování na zdi. Jiná krysa si hraje s červeným míčem pod slovy „ZÁKAZ MÍČOVÝCH HER“. A ještě jiná s cigaretou v tlamě a ozbrojená zubatým nožem vyřezává do chodníku pomyslný kruh. Další krysy padají z nebe, zavěšené na padáku nebo na černém deštníku. Párek uhlazených krys oblečených jako lidé se drží za ruku na zdi, zpoza níž vykukuje Eiffelovka. Každá má něco elegantního – ona drží paraplíčko, on si na hlavu posadil buřinku. Na jiné stěně třímá krysa po hiphopovém způsobu magnetofon. A jinde si pro změnu sebevědomě vykračuje v redingotu.

Banksyho krysy ztělesňují obyčejného člověka, svým způsobem chytřejšího či rafinovanějšího; jsou to rozkladači systému. Podobně nejspíš symbolizují i opovržení samotnou lidskou rasou s jejím pokrytectvím, s jejím nárokem pokládat se za nadřazenou a lepší, s výmluvou na to, že existuje odjakživa. „Lidská rasa je ta nejhloupější a nejnespravedlivější ze všech. Spousta běžců ani nemá slušné tenisky nebo čistou pitnou vodu. Někteří běžci se rodí s obrovskou počáteční výhodou, dostává se jim všemožné pomoci, a přesto jako by rozhodčí byli na jejich straně. Není proto divu, že řada lidí úplně přestala soutěžit a radši se uvelebila na hlavní tribuně, kde se nezdravě cpe a sprostě pokřikuje. Lidská rasa potřebuje daleko víc takových, co vyběhnou na dráhu nazí,“ poukázal jednou Banksy.

Krysa přemalovává komentáře, které v jejím světě zanechává společnost.

Krysa s vrtulí a štětcem a krysa na padáku. Tato dvě graffiti ukazují, že krysy se dostanou kamkoli, podobně jako se kamkoli dostane umělec; bez výjimky.

Pařížské graffiti z roku 2018: rodinka poblíž Eiffelovky. Který výjev je turisticky zajímavější?

44–45 Kolik rodičů dospívajících potomků už slyšelo slova: „Vždyť už jsem vstal a oblékl se, co ještě chcete?“ Život je stejný pro krysu i pro člověka.

45 Tato krysa se chystá vloupat do skladu potravin: povšimněte si pilky či nože. Sdělení se ovšem vinou sprejerů a vandalů vytratilo.

46 a 47 Krysa obecná je všude: na tomto londýnském automatu na jízdenky i v metru.

48–49 Banksyho výtvor na newyorském Manhattanu. Jako lidé se všichni lopotíme v kolotoči plynoucího času.

50 a 51 Miluju New York – a kdo ne? Tato velká nástěnná malba krysy v tričku s proslulým logem se nachází na rohu newyorských ulic Wooster Street a Grand Street.

Gangsterská krysa s kazeťákem, řetězem kolem krku a kšiltovkou je klasickým obrazem toho, jak Banksy pohlíží na některé lidi.

54 Zmizte, dokud můžete. Máme to vzhledem k přítomnosti protiválečného symbolu chápat jako varování?

55 Krysa s deštníkem a kufrem. Kvůli znečištění opouští potápějící se loď jménem planeta Země.

56–57 Krysy střílejí z minometu a odpalují rakety: má to být komentář k tomu, že lidé válčí? Dílo nalevo se objevilo v Londýně, to napravo v Paříži.

58–59 Dvojice kasařů. Lidé se s cílem vniknout do bank podkopávají pod budovami, kde je pro krysy ideální prostředí. Toto dílo vytvořil Banksy v londýnském Hackney.

Na tomto šablonovém graffiti z Londýna vystřeluje kočka do vzduchu krysu v pláštěnce pomocí lžíce coby odrazového můstku.

Další z neobyčejných stvoření, která zřejmě Banksyho fascinují, jsou šimpanzi, opice a gorily. Na některých zpodobeních jsou opice ozdobené typickými atributy královen: korunou, perlami, náušnicemi. Jiné opice chrání neprůstřelná vesta, na níž lze číst výhrůžný nápis „ZATÍM SE MŮŽETE SMÁT… ALE JEDNOU MOŽNÁ BUDOU U MOCI ONI“. Případně se opět objevují slova „VŽDY BEZ PŘÍKRAS“. Jiná opice, graffiti ve Waterloo z roku 2003, skáče na rozbušku a snaží se odpálit banány. A existuje i opice, která otvírá několik zelených beden a hledá banány v rámci „prostého testu inteligence“. V bristolském Eastvillu se objevila gorila s růžovou maskou, za níž lze spatřit plachý, až bezbranný pohled, ostře kontrastující s obvykle agresivním a panovačným vyobrazováním těchto zvířat.

Opice s rozbuškou. Opice, která chrání naši vlast? Šílenost, tvrdí všichni politicky korektní historici měnící historii.

kde zavřený, aby byl Vzhledem k současné politické korektnosti si člověk klade otázku, zda blázinec neřídí sami blázni. Jedinec ani nemusí sedět ně Zatím se smějte, ale jednou budeme u moci my. v dnešním světě politicky korektní.

66 Opičí královna: Kdo vlastně řídí zemi – monarchie, nebo státní správa?

67 Jiná verze graffiti Jděte se vycpat, kde opice vytváří krásné výtvarné dílo, podobně jako by dostatek opic náhodně ťukajících do psacích strojů nakonec vyprodukoval Shakespeara.

A další zvířata? Pro zeď v Gaze Banksy zvolil něžné kotě se zvednutou packou a růžovou mašlí. Jindy padla volba na kočku, která pozoruje letící myš s křídly, a nedaleko nich lze spatřit ruční granát. Na jiné cihlové zdi zase drží lachtan na nose velký červený míč.

Zajímaví jsou i umělcovi psi s příznačně alternativními konotacemi. Například ten, kterého vede na vodítku člověk v mikině s kapucí (Banksy?). Tento čtyřnožec připomíná Štěkajícího psa Keitha Haringa. Jinému pejskovi chybí tlapka, kterou mu zřejmě nedávno uřízli. Jakýsi člověk mu jednou rukou nabízí kost, přičemž ve druhé drží za zády pilku. Malý psíček míří raketou na gramofon; jiný v podobě temného stínu na zdi močí na hydrant, nad nímž se nachází komiksová bublina se slovy „PATŘÍME K SOBĚ…“. Pudl s mašličkou a hustou srstí táhne na vodítku policistu do míst s nápisem „PROSTOR PRO GRAFFITI“. Jiný policista drží na vodítku růžového psíka s náhubkem, který představuje balonkového psa Jeffa Koonse.

A existuje i panda, šablonová postavička, která se navždy zapsala do dějin. Získala si mimořádnou oblibu: panda držící v tlapách dvojici zbraní namířených vzhůru. Občas mají tyto zbraně podobu dvou sytě žlutých banánů.

Pes patří k požárnímu hydrantu jako auto k autonehodě. Banksyho dílo v New Yorku.

70 Muž odvádí psovu pozornost kostí a za zády skrývá pilku. Toto Banksyho dílo v Paříži ukazuje, jak odporně se někteří lidé dovedou chovat ke zvířatům.

71 Kluk se psem – vyber si svou zbraň. Někteří lidé vnímají svá zvířata jako módní doplněk, jiní jako zbraň, a další jako spoluobyvatele planety Země.

Policajt s pudlem. Pudlík tu hraje úlohu módního doplňku. Policista je uvázaný k psovi, nikoli pes k policistovi.

Dále tu máme párek sobů metaforicky táhnoucí skutečnou lavičku, na níž kdysi přespával bezdomovec, jak dokládá fotografie zveřejněná přímo Banksym.

Zvířata se v Banksyho díle objevují od úplných začátků. Tvůrčí inspirací mu tehdy byla undergroundová scéna v bristolské čtvrti Barton Hill. Šlo o partu milovníků graffiti, o umělce, kteří spolupracovali i s muzikanty. Patřili k nim umělci jako Inkie, Nick Walter nebo pouliční výtvarník, hudebník a skladatel Robert „3D“ Del Naja, který vzešel z bristolského uměleckého kolektivu The Wild Bunch a jenž spoluzaložil triphopovou kapelu Massive Attack. Banksy se přiznal, že právě jejich hudba a umělecká tvorba ho výrazně ovlivnily. Okamžitě si osvojil vyhraněně politickou agendu brojící proti válce a autoritám. V počátcích stříkal přes šablonu jenom svůj podpis a má se za to, že svou pouliční tvorbu začal šířit roku 1992. Patrně v roce 1999 začal šablonovou techniku používat i u hlavních obrazů, když na Stokes Croft 80 v Bristolu vytvořil The Mild Mild West. Toto dílo zobrazovalo plyšového medvídka vrhajícího Molotovův koktejl na trojici policistů, chystající se jeho revoltu potlačit. Vytvořil ho zhruba během tří dní za bílého dne ještě v dobách, kdy policie často zasahovala proti nelegálním tanečním akcím, které se v té oblasti konaly v opuštěných skladištích.

Santovy sáně vytvořil Banksy u birminghamské lavičky, na níž kdysi přespával bezdomovec. Ve své pomíjivosti pozoruhodně neobvyklé dílko s vánočním nádechem.

Poté Banksy zamířil do Londýna a právě tam se začal šířit jeho věhlas. Vše roku 2003 odstartovala velká výstava nazvaná Turf War, která se konala v opuštěném skladišti na Kingsland Road v East Endu. Na té představil i živá zvířata jako krávy, ovce a prasata (občas popsaná vulgaritami na adresu policie), čímž si navzdory přijetí všech nezbytných opatření vysloužil protesty ze strany ochránců zvířat. Kromě toho se na výstavě objevily i takzvané předělané obrazy, u nichž použil motivy z klasických děl minulosti, například od Moneta, Edwarda Hoppera nebo dalších slavných umělců, přepracoval je ale po svém. Zvířata ovšem bezpochyby hrála na celé akci významnou roli. V té době o ní v uměleckém a intelektuálním světě i mimo něj mluvil úplně každý, protože šlo o něco nového a nečekaného.

Protagonistou výstavy Barely Legal, uspořádané roku 2006 v průmyslovém skladišti v Los Angeles, byl sedmatřicetiletý slon indický, jehož Banksy pomaloval stejnou rudou barvou, jakou měla tapeta pokoje, ve kterém stál, což vytvářelo pozoruhodnou optickou iluzi. Tuto instalaci nazval Slon v místnosti, což je v angličtině idiomatické označení zjevné pravdy, která se přehlíží nebo nesprávně interpretuje; zřetelně existující problém, o němž se ale nikdo nechce bavit.

Létající policisté se zbraněmi, anton pro prasata a živý slon natřený na rudo z Banksyho výstav v londýnském Shoreditchi (vlevo) a Los Angeles (vpravo). Doklad jeho neobyčejné nápaditosti; jako bychom mu nahlédli přímo do hlavy.

Banksy zvířata často pojímá přímo jako parafrázi drsné skutečnosti, případně coby prostředek, jak povýšit odsudek a protest na vyšší úroveň. Jeho zvířata nás také ponoukají k zamyšlení nad tím, jak strašlivě se k nim člověk dovede chovat a že je nezřídka zneužívá pro vlastní potřeby. Během newyorské umělecké stáže (šlo o jednatřicet dní na podzim roku 2013) jezdil Banksy v rámci svého projektu Radši venku než vevnitř ulicemi města v dodávce podobné těm, které se používají k porážení zvířat. Do vozu bylo natěsnáno šedesát velkých plyšových zvířat. Krávy, slepice, prasata a jehňata pohybovaly ve stísněném prostoru dodávky hlavami, jako by se snažily nadechnout. Nešlo jen o vizuální instalaci, bylo slyšet i chrochtání, mečení a bučení jakožto otevřený odsudek krutých praktik potravinářského průmyslu. A opět to bylo něco improvizovaného, nového, jiného, protože u Banksyho platí, že každé dílo lze proměnit v kouzelnou improvizaci daného okamžiku, ať už pomocí šablony, nebo i bez ní.

Postavy z nacistických koncentráků po boku zvířat v zoo. Patří snad podle Banksyho k sobě? Z jeho výstavy na londýnské Kingsland Road.