Portfolio ateliéru ZS 2020/21 – BERLÍN – DOSTUPNÉ BYDLENÍ + (ČÁST 1) by Ateliér Hlaváček

BERLÍN / DOSTUPNÉ BYDLENÍ + ČÁST 1 ateliér Hlaváček – Čeněk zimní semestr 2020/21

Fakulta architektury ČVUT v Praze Ústav navrhování II

OBSAH - ČÁST 1 Úvodní slovo Dostupné bydlení Udržitelnost Příklady Berlín Analýza místa Studentské projekty - Vojtěch Janoš a Jan Johanides - Josefína Jandáková a Lucie Košková - Zuzana Kropíková a Alena Richterová - Greta Gorgerin a Rebeka Jechová - Veronika Kudrnová a Veronika Kvetovská - Valentýna Podhájecká a Arina Ushakova - Kateřina Doležalová a Tereza Hrůzová - Michaela Irová a Jan Šeﬂ - Adam Burger a Daniel Hub - Jakub Klíma a Ivana Turková - Michaela Černá a David Procházka - Eva Prcinová a Zuzana Vravcová - Jan Dürrer - Karolína Hustá - Roman Chervonnyy - Kamilya Kainazarova - Ramina Khakimova - Eliška Kořínková - Tereza Kostohryzová - Adam Křenovský - Lucie Řeháková - Tereza Trejtnarová Diplomní projekty - Denisa Hrušková - Kristýna Rejsková - Anna Vršková Ze života ateliéru Naši studenti Poděkování

Foto: Jiří Ryzsawy

ÚVODNÍ SLOVO V tomto semestru bylo zadáním pro projekty našeho ateliéru téma dostupného bydlení a souvisejících funkcí podporujících městský život – v Berlíně. Téma jsme nazvali „Dostupné bydlení +“. Hlavním tématem je bydlení, „+“ značí kombinaci s dalšími funkcemi, které považujeme v živém městě za nezbytné. Příkladem mohou být prostory pro práci, kulturu, umění nebo odpočinek. Naším cílem bylo vytvořit kvalitní a ekologicky šetrnou architekturu zapadající do složitého městského prostředí. Berlín má uvnitř města ve srovnání s jinými významnými evropskými metropolemi bohatý potenciál rozvoje. Jedná se o důsledek II. světové války i poválečného rozdělení. Tento prostor lze využít k rozvoji a zahuštění struktury města a formování jeho budoucí podoby. Území, kterým jsme se rozhodli zabývat, se nachází v jedné z 25 transformačních lokalit vymezených Strategickým plánem Berlína pro rok 2030. Obvod Friedrichshain-Kreuzberg vznikl sloučením bývalého východoberlínského obvodu Friedrichshain a bývalého západoberlínského obvodu Kreuzberg. Jedinečná kombinace průmyslového dědictví, atraktivních lokalit na břehu řeky, kulturní rozmanitosti a kreativity obyvatel přispívá k vytvoření

jeho speciﬁcké atmosféry a zvláštního funkčního a sociálního mixu. Parcely, na nichž jsme navrhovali, jsou součástí zajímavého bloku přetnutého diagonálně historickou nadzemní dráhou, jehož podstatnou část v současnosti tvoří prázdné plochy. Tato jizva ve městě vznikla vybombardováním za II. světové války a přetrvala rozdělením města až do dnešních dnů. V těsném sousedství se nachází řeka Spréva, ikonický most Oberbaumbrücke a nadzemní dráha se stanicí metra Schlesisches Tor, která stojí 6 m na úrovní terénu. Dvojice napínavých míst trojúhelníkového tvaru, která jsou od sebe fyzicky oddělena, na první pohled nabízí zcela odlišné atmosféry, která však tvoří jeden celek městské struktury. Lokalita je vymezena ulicemi Bevernstrasse, Schlesische Strasse a Falckensteinstrasse a nábřežím řeky, na niž má část „našich“ parcel výhled. Dalibor Hlaváček a Martin Čeněk

We should work for simple, good, undecorated things, but things which are in harmony with the human being and organically suited to the little man in the street. Alvar Aalto

DOSTUPNÉ BYDLENÍ Úvod do problematiky Pořizování / ﬁnancování Sociální bydlení Historie Typologie Péče o lidi bez domova

Autor textu: Denisa Hrušková, Kristýna Rejsková, Anna Vršková

ÚVOD DO PROBLEMATIKY Dostupné, případně sociální bydlení je jako forma projevu soudržnosti a celospolečenské odpovědnosti velmi aktuálním tématem. Z historického hlediska se jednalo o obecní byty, přidělované chudým, přičemž tato chudoba byla způsobena nemožností nebo ztrátou zaměstnání, problémy v rodině (úmrtí otce), válkou a podobně. Právě v poválečných letech docházelo ve srovnání s dnešní dobou k velkoobjemové produkci sociálních bytů a tento pojem vešel ve větší známost, zároveň však kvůli rychlosti výstavby, úsporám a s tím mnohdy spojeným použitím nekvalitních materiálů získal poněkud negativní význam. Rovněž “ozdravný” urbanismus v duchu bydlení – práce – rekreace přispěl k často špatnému stavu různých sousedství a vytvořil výzvu pro současnou architektonickou tvorbu. Potřeba sociálního bydlení je přímo dána trhem. V období rychle rostoucí poptávky po bydlení není trh z druhé strany zásobován dostatečnou nabídkou, protože zdlouhavost povolovacího a stavebního procesu je neúměrná. Je zde také nezanedbatelný vliv lokálnosti – v případě nerovnoměrné distribuce pracovních příležitostí může dokonce nastat situace, při které v nerozvíjejících se oblastech dochází i k demolici nevyužitých bytů (jejichž údržba by byla pro tamní samosprávu příliš nákladná), zajímco v jiných regionech se lidem bydlení nedostává. (Reeves, 2005)

je však nejen nepřirozená, ale zejména dlouhodobě neudržitelná. Na druhé straně, nedostatek ubytovacích kapacit pro pracující, výchova dětí v nevyhovujících podmínkách nebo dokonce bezdomovectví patří mezi krajně nežádoucí scénáře. Sociální bydlení jako korekce trhu je tedy celospolečenským zájmem, přispívá k vytváření zdravé a stabilní společnosti. Pro své obyvatele vytváří zázemí a příležitost, má potenciál je inspirovat k udržitelnému způsobu života; nejedná se o navrhování absolutního minima za co nejnižší náklady. Ze své podstaty nevytváří přínos, měřitelný pouze ekonomickými ukazateli – nabízí možnost regenerovat poškozené části města, zabydlovat dříve “zapovězené” zóny, spojovat kultury nebo budovat veřejný prostor. Jeho umisťování předchází citlivější analýzy sousedství a jeho potřeb, než jak je tomu v případě běžných bytových domů. S výhodou je tedy možné odhalit i další chybějící funkce a jejich doplněním obohatit i mnohem širší okolí – člověk nikdy není součástí pouze jedné komunity. (Karakusevic, Batchelor, 2017)

Jestliže poptávka významně převyšuje nabídku, cena nájmů prudce stoupá a bydlení se tak stává exkluzivní záležitostí, na niž lidé s nerostoucím platem nemohout dosáhnout. Společnost (nebo v menším měřítku sousedství) výhradně vyšších tříd

V ČEM SPOČÍVÁ “SOCIÁLNOST” DOSTUPNÉHO BYDLENÍ? --> přidělování, kontrola - senioři - nezabydlené etnické menšiny - mladé rodiny - studenti - invalidé - lidé bez domova - prostředí - vytváření komunity - místa vybízející k setkávání - vytváření společenství za účelem bydlení --> baugruppe - řešení problémů v dané lokalitě - sociální podpora

- nízký nájem - sociální skupiny

POŘIZOVÁNÍ / FINANCOVÁNÍ

Centrálním bodem dostupné / sociální výstavby je ekonomická otázka proveditelnosti.

OBCE jsou jako samosprávy místního společenství prvním ideálním “klientem”, výstavba dostupného bydlení je jejich zájmem. Ke stavbě obecních bytů často na obecních pozemcích nebo v rámci revitalizace některých oblastí či přímo staveb. Přestože se tento způsob realizace zdá být velmi logický a existuje několik příkladů úspěšných městských částí, kterým se ve spolupráci s architekty daří budovat dostatečné množství kvalitních bytů (např. Hackney, Londýn), naráží v dnešní době na problémy politické a ﬁnanční. I na úrovni města je politická konkurence mnohdy silnější, než společný cíl, a délka volebního období není

pro rozvinutí celého procesu pořízení sociálního bydlení dostačující. Rovněž při ﬁnancování jsou obce limitovány použitím pouze vlastních zdrojů či státem určenou maximální výší půjčky. Výhodou však zůstává vliv na územní plánování a povolování. Jakožto pořizovatel a vlastník má obec právo přidělovat sociální byty nájemcům, zpravidla podle bodové škály na základě předem zvolených kriterií, rovněž rozhoduje o případném vypovězení nájemní smlouvy či sankcích.

ASOCIACE (housing associations) jsou neziskové organizace, které sociální byty pořizují v ideálním případě ve spolupráci s obcí (a za její podpory). Vliv politického střídání je umenšen, rovněž při získávání prostředků pomocí půjček má asociace jako nevládní organizace volnější ruce. Tyto společnosti pak obvykle přebírají agendu údržby i různé další asistenční služeby pro klienty-nájemce, jako je např. ﬁnanční poradenství. Mírné komplikování vztahů asociace – obec nastává v případě přidělování nájemních smluv. DRUŽSTVO (ve smyslu baugruppe apod.) je společenství občanů, založené za účelem společné výstavby bytů. Jeho členové se obvykle zajímají o udržitelný způsob života a díky spolupráci s architekty i participaci družsta ve všech fázích projektu bylo postaveno velké množství kvalitních obytných souborů. Obce zpravidla nemají důvod podobné záměry nepodpořit a ﬁnancování zajišťují členové jako společnost – z vlastních zdrojů či pomocí půjček. Například v Německu banky poskytují skupinové půjčky – i to je zřejmě důvod, prož až 10% tamní bytové výstavby tvoří projekty realizované skrze baugruppe. Dostupnost takového bydlení je dána i snížením celkové ceny o zisk třetí strany (developera). Rozdíl mezi výstavbou v režii baugruppe oproti obecní je větší orientace na vlastní skupinu a zejména volba lokality –na rozdíl od obce, která v ideálním případě současně se zvyšováním kapacity bydlení řeší i lokální problémy či revitalizaci sousedství, si členové baugruppe s vyšší pravděpodobností zvolí “obytnější” lokalitu. DEVELOPER realizuje sociální bydlení jako PPP (public-private partnership) projekt, aby zachoval svůj zisk, či jako určitou formu “věcného břemene” v rámci svých běžných projektů – např. závazek vystavění čtyř sociálních bytových jednotek s právem přidělení nájemcům předaným obci v rámci projektu, pro něž byla developerem žádána změna územního plánu. “Sociálnost” bydlení pořizovaného neziskovými organizacemi musí být zajištěna vyrovnáním rozdí-

lu mezi tržní a sociální výší nájmu, jímž jsou kryty náklady výstavby – tak je možno příznivě ovlivnit zatížení veřejného rozpočtu. KOMBINOVANÉ FINANCOVÁNÍ, tzv. “cross-subsidy”, hojně využívané např. v Hackney (Karakusevic, Batchelor, 2018) je jednou z možností výše zmíněného. V rámci jednoho projektu je kromě sociálních bytů relizováno i určité procento bytů určených k prodeji či pronájmu v běžné tržní či střední výši, takže zisk je kompenzován. Zejména v centrech měst jsou rovněž často s výhodou navrhovány komerční prostory v parteru bytových domů apod.

SOCIÁLNÍ BYDLENÍ Každý druh bydlení, který získává na svoji výstavbu a provoz dotace či sociální pomoc (např. daňová úleva nebo dotace stavitele), je sociálním bydlením. Za sociální bydlení se považuje především státem dotované bydlení, zahrnuje se i bydlení družstevní, bydlení zajištěné politickými a neziskovými organizacemi či pronájem vypočítaný podle příjmů. Ve světě jasně daná deﬁnice sociálního bydlení neexistuje. Většina států má svůj systém sociálního bydlení, který je odlišný v závislosti např. na ekonomické situaci nebo politice vlády. Ve všech systémech se však objevují tři základní charakteristiky: - Bydlení vzniklo nebo je provozováno za využití veřejných prostředků. - Výše nájemného je omezena na nižší než tržní úroveň. - Přidělení bydlení závisí na úřadech a na splnění určitých sociálních kritérií, trh nehraje roli.

Sociální bydlení v ČR Koncepce zákona o sociálním bydlení byla schválena vládou 12. října 2015, samotný zákon pak vládou prošel 8. března 2017, ale Poslanecká sněmovna ho ve svém volebním období nestihla projednat.

Systém je rozdělen na tři stupně a ke každému náleží speciﬁcké podmínky: 1. Krizové bydlení – Jedná se o sociální službu, která bude zajišťovat střechu nad hlavou lidem, kteří bydlení nutně potřebují (pobyt časově omezen na 6 měsíců). 2. Sociální byt – Obytný prostor poskytnutý obcí k trvalému bydlení, klientům budou asistovat sociální pracovníci. 3. Dostupný byt – Poskytovatelem bydlení je obec, která s nájemníkem uzavře nájemní smlouvu na dva roky. Obec poté monitoruje vývoj výše příjmů ubytovaných, a pokud se příjem zvedne až za určenou hranici, tak jsou nájemníci vyzváni k přesunu do běžného bydlení.

Sociální bydlení v Německu Sociálním bydlením se v Německu rozumí státem dotovaná výstavba bytů zejména pro sociální skupiny, které na volném trhu s bydlením nemohou uspokojit v tomto směru své potřeby. Kromě osobních požadavků, které musí nájemci v Německu prokazovat s povolením k pobytu, existuje také maximální přípustné nájemné, to je upraveno v německém zákoně o bydlení (WoBindG). Německo bylo v minulosti jedním z kvalitativních i kvantitativních hlavních tahounů výstavby sociálního bydlení. V 80. letech minulého století dochází ke změně vlády a způsobu ﬁnancování a v důsledku toho k drastickému snížení počtu sociálních jednotek. V politice sociálního bydlení jsou velmi důležité alternativní formy vlastnictví. Významnou roli hraje také samoorganizace obyvatel, neboť mají dlouholetou tradici v bytových družstvech a dalších formách vlastnictví komunitního domu. Sociální bydlení má svou historii ve Výmarské republice. Ve 20. letech 20. století se v mnoha německých městech objevily nové stavby, které měly nabídnout zdravé životní prostředí, a to zejména populačním skupinám s malými příjmy. V dělnickém prostředí byla poptávka po zdravém a cenově dostupném životním prostoru znovu a znovu spojována s protesty. Ale až po listopadové revoluci v roce 1918 se problémy začaly řešit v širokém měřítku, a to právě sociální politikou. Od roku 1932 nastal odklon od velkých projektů bytové výstavby: „Nechceme stavět nové hromadné prostory, ve kterých jsou stovky lidí nacpány dohromady.“

Malý byt by měl být naopak vytvořen v „útulném malém domě, který je blíže zemi“. Sociální bydlení se mělo stát první skutečně národní socialistickou politikou bydlení. Od roku 1940 byly v kanceláři architektury DAF představeny první základní typy standardizovaných půdorysů. Pokračování druhé světové války a bombardovací nálety změnily program a cíle národní socialistické bytové politiky nebo je úplně zastavily. Příliv miliónů vysídlených osob, výsledný nedostatek bydlení a ekonomický zázrak donutili odpovědné osoby k přijetí aktivní politiky bydlení po založení Spolkové republiky Německo. Výsledkem byl I. (1950) a II. (1956) zákon o bydlení. V NDR zůstala bytová výstavba pořádána státem. Státní masová výstavba bytů v NDR po 2. světové válce vedla během tří kvalitativních období od budování národní tradice (padesátá léta) přes fázi mezinárodního modernismu (šedesátá léta) k hromadné výstavbě domů v nových sídlištích a městských centrech. Zpočátku byly městské společnosti nejdůležitějšími činiteli pro nájemní výstavbu bytů. Od 80. let 20. století byly programy zemí stále více otevřeny soukromým investorům. Sociální bydlení v Berlíně Sociálního bydlení má své kořeny v 19. a na počátku 20. století. V první polovině 19. století vedl příliv pracovníků z venkovských oblastí v mnoha evropských městech k výraznému nedostatku bydlení. V roce 1889 zákon o družstvu umožnil založení družstev s ručením omezeným. Prototypy družstevních bytů v Berlíně jsou různé způsoby výstavby městských bloků, zahradní města... Po první světové válce byla upřednostňována racionální a sociální masová výstavba bytů. Berlín uskutečnil ve dvacátých a začátcích třicátých let řadu mezinárodně významných osad dělnické třídy, jako je podkova Britz, zahradní město Falkenberg, Bílé město, velká osada Siemensstadt, obytné město Carl Legien a osada Schillerpark. Těchto šest tzv. Berlínských modernistických osad je na seznamu světového dědictví UNESCO od roku 2008.

Po druhé světové válce došlo v Německu k akutnímu nedostatku bydlení. Začátkem sociálního bydlení v Německu je přijetí prvního zákona o bydlení v roce 1950, od roku 1952 se vztahuje také na západní Berlín. První projekty, které se objevily v západním Berlíně, byly osada Ernst Reuter v Berlíně-Gesundbrunnen v roce 1955 a osada Otto Suhr v Berlíně-Kreuzbergu v roce 1956. Vrcholem sociálního bydlení v Berlíně jsou projekty, které Berlín realizoval v rámci mezinárodní stavební výstavy 1984–87 (IBA Berlin 1987). Četné bytové domy pro sociálně znevýhodněné byly realizovány pod klíčovými slovy „pečlivá obnova měst“ a „kritická rekonstrukce“. To se projevilo odklonem od myšlenek minulých let, které vedly k výstavbě velkých sídel (městské prostředí by mělo být jasně rozděleno do zón s různými funkcemi – bydlení, práce, rekreace). Kritika takových modelů však od 70. let 20. století neustále rostla. S IBA 1987 byly znovuobjeveny struktury měst jako místa pro život i pro sociálně znevýhodněné obyvatele a došlo k podpoře polyfunkčnosti center. Došlo také k úsporám zdrojů a ekologickým budovám, jako je solární dům Lützowstraße v okrese Tiergarten (první příklad bytového domu jako energeticky úsporné budovy). V 90. letech 20. století byla podpora sociálního bydlení stále více omezována, což vedlo k menšímu počtu realizovaných projektů. V roce 2002 Senát zcela zastavil sociální bydlení v Berlíně. Příklady: Hansaviertel, IBA - Wohnblock 103, Wohnregal Admiralstraße, Gropiusstadt, Märkisches Viertel, Falkenhagener Feld

Apartment block – ‘Bonjour Tristesse’ (Alvaro Siza, Schlesische Strasse, Kreuzberg, 1982–1983)

Housing for the Elderly (Steidle & Partner, Köpenicker Strasse, Kreuzberg)

Block 6 (Dessauer Strasse a Bernberger Strasse)

Block 10 (Aldo Rossi, Kochstrasse, Wilhelmstrasse)

HISTORIE IBA (Internationale Bauausstellung) IBA je nástroj pro rozvoj architektury a městského plánování; IBA je způsob, jakým se v Německu hledají nové cesty, představují nové nápady a projekty v kontextu sociálním, kulturním a ekologickým; IBA podněcuje a ukazuje individuální změny jednotlivých regionech.

IBA Berlin, s jejími vizemi obezřetné obnovy městského prostoru a zároveň tvrdou rekonstrukcí některých samotných čtvrtí, se stala zásadní v historii městského plánování obecně. To, co bylo tenkrát velkým experimentem, je v současnosti již běžnou praxí – např. aktivní spoluúčast občanů, ekologické zásady při výstavbě, nové využití starých budov apod.

IBA Berlin 1987

Die Innenstadt als Wohnort Centrum jako místo k bydlení Tento projekt odstartoval roku 1979 a kladl si za cíl obnovu Západního Berlína. Klíčovým tématem se stala otázka Berlínské zdi a revitalizace vnitřního města, které bylo po válce plošně poničeno. Současné město bylo opraveno a přestavěno a stalo se bezpečným místem k bydlení. V celkovém stylu hrálo velkou roli úsilí o progresivní a modení charakter 60. a 70. let. Byly demolovány a znova vystavěny celé čtvrtě, na periferii města pak vznikala zcela nová sídliště. Nadšení pro novou architekturu a úplné zřeknutí se historických hodnot města se však setkalo s vlnou kritiky. IBA Berlin tedy nakonec zvolila dva různé přístupy, jak přistupovat k urbánnímu rozvoji vnitřního města; vznikla IBA-Neubau (Nové budovy) and IBA-Altbau (Staré budovy). Pod vedením architekta Josefa Paula Kleihuese IBA-Neuba usilovala o nekompromisní rekonstrukci historického města. Ohniskem se stala čtvrť Friedrichstadt, Tiergarten a Tegeler Hafen, kde vyrostlo mnho nových projektů od německých i zahraničních architektů.

Zdroj: https://www.internationale-bauausstellungen.de/geschichte/1979-1984-87-iba-berlindie-innenstadt-als-wohnort/

IBA-Altbau Apartment block – ‘Bonjour Tristesse’ (by Alvaro Siza, Schlesische Strasse 1–8, Kreuzberg, 1982–1983) Housing for the Elderly (Köpenicker Strasse 190–193. Steidle & Partner (Roland Sommer, Otto Steidle, Siegwart Geiger, Peter Boehm)

IBA-Neubau Block 6 (Dessauer Strasse a Bernberger Strasse) Block 10 (Kochstrasse 1–5, Wilhemstrasse 39; Aldo Rossi, Jay Johnson, Gianni Braghieri, Christpher Stead)

IBA-Altbau, kterou vedl Hardt-Waltherr Hämer, byla reakcí na masivní protesty a nedostatek bytů ve čtvrti Kreuzberg v roce 1979, které vedly k nelegální výstavbě a neprofesionálním rekonstrukcím. Hlavním cílem byla záchrana rozpadajícího se města cestou nepartné modernizace existujících budov. Díky tomuto projektu byly získány dotační pogramy na podporu drobných oprav a přinesl zásadní změny v modernizaci města a jeho ochraně.

Zdroj obrázků: architectureinberlin.wordpress. com

TYPOLOGIE V měřítku města určujeme skladebnost jednotek a tedy určení urbanistické struktury. Důležitým požadavkem je srozumitelnost městské struktury, která umožňuje snadnější mentální uchopení prostoru a indentiﬁkaci jedince s prostředím. Základní jednotkou města je blok, městské postředí členíme na bloky a uliční prostranství.

Jednotky: dům – blok – soubor/lokalita – čtvrť Pojivo: dvůr – ulice/náměstíčko – náměstí

dsZe

ůŽ ĚŝǀĂĚ ŶŝĐĞ͕

Ă͘͘͘ ƵǌĞ

ŶĄŵĢƐơ

Ϭ ŵ

ǌĞůĞŸ a D ǀǇƓƓş ǀǌĚĢůĄǀĂĐş

ŝŶƐƟƚƵĐĞ

Ϭ ŵ

ϮϬϬ

ŶĄ ŬƵ ƉŶ ş Đ ĞŶ ƐƉŽ ƌƚŽǀ ƚƌƵŵ Ŷş Ś ĂůĂ ŬŽŵƵŶŝƚŶş ĐĞŶƚƌƵŵ

ǀŽůŶŽēĂƐ ŽǀĠ ĐĞŶƚƌƵ ŵ ǀĢƚƓ ş ŶĄ ŬƵƉ Ŷş Đ ĞŶƚƌ ƵŶ Ƶŵ ŝƚŶ ş Đ ĞŶ ƚƌƵ ŵ

ͬ Ŭ Žŵ

ŽůĂ ƓŬ Ŷş ĞĚ ƐƚƎ Ă ŶŝŬ ŝŬůŝ ƉŽů ƉĂƌŬ

K >

ŬŽ ƐƚĞ ů

^d^<

Ă ƉŽĚ ŚŽƐ

ƉŽƓƚĂ

Ϭ ŵ

Dalším důležitým bodem je jasná orientace budov, která pomáha deﬁnovat sociální význam okolních prostor (předprostory domů, zahrady, dvory). Veřejný prostor by měl podporovat sociální aktivity, obyvatelé na dané prostředí reagují, aktivní fasády mohou v tomto případě přispět k větší bezpečnosti ulic prostřednictvím sociální kontroly.

Ƶŵ Ŷƚƌ ş ĐĞ Ŷ ǀ Ă Ąď ͬ ǌ ƌŶş ůƚƵ Ƶ Ŭ ϱ ŚĂ Ŭ ͬ ϭ ş ƉĂƌ ǀĢƚƓ

ϮϬϬ ŵ >/d < >K Žď ĐŚ ŽĚ a

ϲϬ

Při návrhu města nebo větších celků je základem plán umístění veřejných prostor, podle kterých se dále řídí parcelace a výstavba. Použití různých měřítek a zrnitostí parcel vytváří živější prostředí města. Vyšší rozmanitost typologie bydlení a vlastnických forem podporuje sociální stabilitu v daném prostředí. Odpovídá tak na větší množství potřeb obyvatel a může poskytnout větší nabídku bydlení a služeb.

ϱϬϬ

Nástroji pro hierarchizaci prostředí jsou Územní plán, Regulační plán, Územní studie a Generel veřejných prostranství.

ŶĞ ŵ ŽĐ Ŷŝ ĐĞ

ŵĢ

ƐƚƐ ŬĄ ǀĞƎ Ğ

ũŶĄ

ǀǇ

Zdroj: Metodika “Sociální bydlení - příprava projektů” - ČVUT

Ɛƚ͕ ŵ

ŬĂƚĞĚ ƌĄ

ƵůŝĐĞ ͬ ŶĄŵĢƐơēŬŽ

^dK

ůĂ͕ ƌĂĚ

ͣƉŽũŝǀŽ͞ Ěǀƽƌ

ǀĢƚƓş ŶĞŵŽĐŶŝĐĞ͕ ƵŶŝǀĞƌǌŝƚĂ Ăũ͘

^d d hd Z E1 D

ϮϬ Ŭŵ

ďĂǀ ĞŶŽ

>K< >/d

BLOK

- do 400 m místní obchod, zastávka autobusu - do 600 m školka, základní škola - do 800 m komunitní centrum / lokální centrum v podobě náměstí, pošta, hospoda - do 1000 m zdravotní středisko - do 1500 m střední škola - do 2000 m centrum čtvrti - obchodní centrum / supermarket, centrum volného času

ũĞĚŶŽƚŬĂ

Doporučené vzdálenosti občanské vybavenosti (lokalita 60ob./ha)

Zdroj: Metodika “Sociální bydlení - příprava projektů” - ČVUT, schéma převzato z “Suistanable Settlements Guide “, Andrew Wright Associates

TYPOLOGIE BYTOVÝCH DOMŮ

Společenský charakter domu

Typologie domu má významný vliv na ekonomiku projektu a sociální vztahy obyvatel v domě.

Standardní nájemní bydlení: Běžná stavební produkce.

Dle dispozičního řešení: Schodišťové – přístup ze schodišťové podesty/mezipodesty, velké a střední byty (2–3 podlaží) S jádrem – více bytů, ale nižší sociální interakce Chodbové – společná chodba uvnitř domu, okna bytů jen do 1 průčelí, orientace vůči světovým stranám, nižší sociální interakce

Zdroj: Metodika “Sociální bydlení - příprava projektů” - ČVUT

Halové – vyšší šance sociální interakce Atriové – vyšší šance sociální interakce Pavlačové – byty přístupné z chodby umístěné na dvorním průčelí domu, obytné místnosti k průčelí domu, malé byty, vyšší šance sociální interakce Mezonetové – zvláštní druh sendvičového domu (byt má 2. nebo 3. podlaží), schodiště uvnitř bytu, oddělení klidné část bytu od provozní

Nájemní bydlení se zvýšenou sociální interakcí: sousedské bydlení Sdílené prostory a prostory domovního vybavení jsou za účelem posílení komunity a vytváření vazeb obyvatel ve zvýšeném standardu. Bydlení poskytuje místa k setkávání, posezení, často i společenskou místnost. Jedná se typicky domy pro seniory, samoživitele, mladší rodiny či etnické skupiny.

S přímými vstupy – menší počet bytů, venkovní navazující prostor

Zdroj: Metodika “Sociální bydlení - příprava projektů” - ČVUT

Efektivita půdorysu

= čistá podlahová plocha bytu/hrubá podlahová plocha domu Průměrná hodnota koeﬁcientu je pro standardní bydlení 0,7, pro nájemní bydlení se zvýšenou sociální interakcí potom 0,5–0,6.

TYPOLOGIE BYTŮ

Typologie bytu výrazně ovlivňuje charakter bydlení a fungování domácnosti.

Počet domácností v bytě a vícedomácnostní bydlení

- obecné bydlení – jednodomáctnostní - skupinové bydlení – dvou a více domácnostní

Dispoziční typy: Dvou a více domácnostní bydlení Dle způsobu řazení místností a vztahu obsluhujícího a obsluhovaného (pobytového) prostoru rozlišujeme: Chodbový - univerzální typologie s nízkou mírou sociální interakce a vysokou funkční samostatností jednotlivých místností Halový - zvýšená míra sociální interakce - funkční samostatnost místností do značné míry zachována Centrální - zvýšená míra interakce obyvatel bytu, vysoký sociální potenciál pro společné soužití - úspora komunikací v bytě za cenu snížené funkční samostatnosti místností - nejběžnější dispozice sociálního bydlení v EU Monoprostorový - nejvyšší míra sociálních interakcí - omezená funkční samostatnost jednotlivých míst (ztráta jejich intimity) - možné jako výškově členěné prostorové řešení, oddělení aktivit vzájemnou vzdáleností (vhodné např. pro bydlení mladých)

Vícedomácnostní bydlení je speciﬁcká forma bydlení, která podporuje soc. vazby a komunitu obyvatel (např. senioři, lidé bez rodiny, mladé rodiny, studenti, menšiny, společně hospodařící skupina nebo vícegenerační bydlení). Základem jsou samostatné jednotky (byty s vlastním nebo společným příslušenstvím)a společné sdílené prostory (např. společná obývací místnost s jídelnou a kuchyní, popř. s dalším vybavením). Je vhodné pro lidi, kteří vyhledávají vzájemnou podporu v bydlení a dokáží využít potenciál společného soužití za určitých dohodnutých podmínek (sdílení prostoru, věcí, hodnot). Důležitým prvkem je zapojení sociální práce. Velikost skupiny je jeden z významných faktorů, který ovlivňujě její kvalitu, je dána charakterem cílové skupiny obyvatel i svého prostředí. Doporučená velikost skupiny pro bytové typologie je 5-20 osob, možné je i zapojení dvou jednočlenných domácností. Další faktory ovlivňující velikost skupiny jsou společenské a kulturní podmínky v místě bydlení, věk osob ve skupině.

Efektivita půdorysu

= obytná plocha/čistá podlahová plocha bytu

Hodnota koeﬁcientu by měla pro byty s jednou obytnou místnostní dosahovat min. 0,7, pro byty s více obytnými místnostmi potom min. 0,75

Zdroj: Metodika “Sociální bydlení - příprava projektů” - ČVUT

Místní předpisy, technické normy

Musterbauordnung (MBO - Vzorová „OTP“) Landesbauordnung (odpovídá OTP spolkové země) Technické stavební předpisy (Technische Baubestimmungen) Vyhláška o stavbách pro ubytování (Beherbergungsstättenverordnung) Vyhláška o garážích a parkovacích stáních (Garagen u.Stellplatzverordnung) Vyhláška o místech určených k prodeji zboží (Verkaufsstättenverordnung) Normy DIN (odpovídají normám ČSN) Tématické okruhy seznamů technických stavebních předpisů (Liste der Technischen Baubestimmungen)

Bytové jednotky

Flexibilita, univerzalita, adaptabilita

Je třeba klást důraz na rozmanitou škálu bydlení v daném prostředí a rovnoměrnou distribuci v rámci domů, aby nedocházelo k vytváření uzavřených lokalit pro danou skupinu obyvatel.

= možnost reagovat na proměnlivé potřeby obyvatel

Počet bytových jednotek Maximální počet obyvatel v domě: 100 osob na domovní vchod 8 bytových jednotek na schodišťové jádro a patro 50 seniorů na jedno společenství (pokud je seniorů více, pak vhodně členit budovu) Struktura bytových jednotek Univerzální – prostorové a plošné univerzální řešení, vyšší vstupní náklady / nižší náklady při přizpůsobování Na „míru” – cílová skupina, nižší vstupní náklady / vyšší náklady při přizpůsobování

Vzhledem k poměru rychlosti procesu výstavby a změn obyvatelů bytu či jejich potřeb je vhodné navrhovat stavby pro bydlení tak, aby bylo v průběhu času bez výrazných stavebních zásahů možno měnit způsob jejich využívání. Zaříditelnost místností Na základě hodnoty minimálních šířek a ploch místností dle ČSN 73 4301 a požadavků na zařizovací předměty dle ČSN 73 4305 rozlišujeme základní velikostní škálu prostorového standardu místností: Podnormový – nenormový plošný standard, splňuje požadavky na zařizovací předměty Normový - plošný standard, který splňuje minimální rozměry a plochy

Bezbariérové řešení

Dle vyhlášky č. 398/2009 Sb. O obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb Bytový dům s výtahem - umožnění využívání všech společných prostor osobami se sníženou schopností pohybu nebo orientace

Standardní – běžný plošný standard, při vhodném dispozičním řešení umožňuje i případný pobyt osoby na vozíku Jiný standard – plošný standard umožňující pohyb osob na vozíku

Bytový dům bez výtahu - umožnění využívání společných prostor alespoň v 1 podlaží určeném převážně pro bydlení

ϭϮ͕ϵϲ ŵϮ

Ϯϭ͕ϬϬ ŵϮ

Ϯϲ͕ϯϱ ŵϮ

Velikostní škála pokojů se stolováním Zdroj: Metodika “Sociální bydlení - příprava projektů” - ČVUT

Tento text je pouze úvodem do tématu; pro potřeby práce byly s využitím obecných částí disertační práce Ing. arch. Karolíny Kripnerové, Ph. D. (Role architekta v řešení společenského začleňování mladých lidí ohrožených bezdomovectvím, 2019) provedeny analýzy typologie, potřeb a vazeb.

PÉČE O LIDI BEZ DOMOVA Péče o lidi bez domova je veřejným zájmem a zároveň zrcadlem vyspělosti naší společnosti, s přímým vlivem na její soudržnost. Sociální vyloučení se projevuje i v ekonomice, čím nižší je sociální soudržnost, tím vyšší jsou veřejné výdaje. Na základě analýz řešeného území toto téma nelze opomenout.

V součastnosti se pro řešení bezdomovectví uplatňují dvě hlavní strategie: Prostupný systém bydlení (ČR, Německo) učit se bydlet Člověk se z ulice k vlastnímu bydlení dostává postupně přes několik úrovní: V časovém úseku jedné noci nebo jednoho dne využívá služeb terénních sociálních pracovníků, denních stacionářů nebo nocleháren.

Přestože je dlouhodobě ekonomicky náročnější i méně efektivní (jak se ukazuje na mnoha příkladech), ve většině zemí tato strategie stále převažuje. Bydlení především (Housing First) bydlení je základní právo Tato strategie spočívá v přímém zprostředkování vlastního bydlení. Podle úrovně kontaktu se sociálními pracovníky a podle způsobu a míry integrace do většinové společnosti dále rozlišujeme:

Scattered housing Sociální byty jsou lokalizovány v rámci běžné zástavby. Tento způsob představuje nejpřirozenější zapojení do společnosti, naopak zde chybí vzájemná podpora lidí s podobnou zkušeností a přímá komunita. V současné době v Berlíně probíhá několik pilotních projektů založených na tomto systému.

Přestože v praxi zůstává v jedné noclehárně i několik měsíců, jeho místo je pokaždé jiné a do určité míry nejisté. Toto “místo” má podobu lůžka v hromadné místnosti, sociální zázemí je sdílené.

Po dobu zhruba jednoho roku je lidem v nouzi nabízen pobyt v azylovém domě. Zpravidla se jedná o samostatné nebo sdílené pokoje se společnými prostory, často sdíleným hygienickým zázemím a sociální podporou, která je přítomna nepřetržitě.

Cílem tohoto postupu je potom samostatný sociální byt. Státní sociální podpora má formu ﬁnančních úlev a práce sociálních pracovníků.

Supported housing Samostatné byty jsou sdruženy do sociálního domu, který navíc obsahuje společné prostory pro obyvatele. Podpora přímé komunity je na vysoké úrovni, je ale potřeba zajistit integraci do okolní společnosti, aby nedošlo k vytváření uzavřené sociální skupiny. Tento sytém je s velkou úspěšností využíván například ve Finsku, kde během posledních desetiletí došlo k úplnému zrušení nocleháren a jejich přestavbě na samostatné byty. Finskou je jedinou zemí, kde úroveň bezdomovectví klesá, zároveň se tento model prokazuje jako ekonomicky výhodnější. (Y-Foundation, 2017)

UDRŽITELNOST Principy návrhu Městské zemědělství a zahradničení

Autor textu: Denisa Hrušková, Kristýna Rejsková, Anna Vršková

ENERGIE

zdroj úspora energie

obnovitelné energie při energie při energie při

a neobnovitelné zdroje výrobě materiálu výstavbě provozu . en účinná architektura

ENVIRONMENTÁLNÍ

. en . en MATERIÁL

uhlíková stopa životního cyklu materiálu recyklace zdravé materiály

VODA

zpomalení odtoku sběr dešťové vody recyklace šedé vody

ODPAD

sběr a třídění

BIODIVERZITA

zeleň, terasy, zelené střechy zelené fasády městské zemědělství / zahradničení

účinný plášť budovy účinné TZB

kolektivní individuální

zeleň v interiéru

podpora ekologických. dopr promísení funkcí

EKONOMICKÝ

pro účely stavby pro uživatele udržitelný urbanismus

KONSTRUKCE SDÍLENÍ ADAPTABILITA

rychlost, jednoduchost, opakovatelnost od automobilů po pračky a nářadí změny v čase

SOCIÁLNÍ A KULTURNÍ

DOPRAVA

JEDINEC

míra soukromí individuální přístup sdílení sousedské vztahy vztah ke společnosti

KOMUNITA

KULTURA

prostředků

sdílené prostory hierarchie prostorů sociální mix

podpora udržitelného životního stylu vzdělávání spojení kultur, vzájemné vzdělávání

stabilní společnost

PRINCIPY NÁVRHU

orientace kompaktní tvar expozice / stínění zimní zahrada přirozená ventilace akumulace tepla

Zelená architektura bere v potaz životní prostře dí a snaží se být co nejvíce udržitelná. Klade důraz na zdraví uživatelů, obnovitelnost zdrojů, recyklovatelnost materiálu, energetickou náročnost v celém cyklu „života“ stavby a optimální užitné vlastnosti. Ze své podstaty je kontextuální a reﬂektuje místní klima. Na principech udržitelnosti je založen architektonický koncept stavby, který plní funkci pasivního systému (např. využívání sluneční energie správnou orientací nebo tvarem budovy) a který jde ruku v ruce se systémy aktivními – tj. technickými zařízeními, která je ale rovněž vhodné uvažovat už v rámci konceptu (např. dostatečnou dimenzí prostor pro jímání dešťové nebo šedé vody, výhled nerušícím umístěním solárních panelů apod.). Zelená stavba není „buď vše, nebo nic“, ale je tak zelená, jak dovolí lokální podmínky, čas a ﬁnance. (Schleger, 2013) Každý stavební projekt, bez ohledu na jeho velikost, musí na území Berlína od devadesátých let splňovat jisté ekologické nároky. Hlavní město tak jde příkladem spolkovým zemím i zbytku Evropy. Trend trvalé udržitelnosti či zelené architektury se od jednotlivých budov postupně rozšiřuje i na úroveň trvale udržitelného urbanismu, který se v rámci městského plánování zabývá i globálními problémy, které se do jeho území promítají (např. změna klimatu, stoupající ceny pohonných hmot, nedostatečná biodiverzita). (A2, 2013) Dále uvedená „mapa udržitelnosti” si klade za cíl vytvořit souhrn námětů, kterými je možné se v rámci návrhu sociálního bydlení zabývat tak, aby bylo dosaženo co nejlepšího výsledku - jedná se o jakousi kostru, jejíž části lze podle potřeby rozvíjet do potřebné hloubky. Je zřejmé, že samotné pilíře udržitelného rozvoje jsou vzájemně neoddělitelné, zde jsou jednotlivé body členěny pro zjednodušenou ilustraci.

MĚSTSKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ A ZAHRADNIČENÍ Městské zemědělství se realizuje ve dvou různých modelech: v rámci komunitních “farem” a formou soukromých zahrad. Produkce potravin přímo na území města má řadu výhod: šetří náklady na dopravu a skladování, účelným využitím ploch zmenšuje ztráty, umožňuje zpracování bioodpadu kompostováním na místě, zvyšuje koncentraci zeleně a biodiverzitu a v neposlední řadě vytváří volnočasovou příležitost s výrazně pozitivním vlivem na formování komunity. (Suske, Janíková, 2013) V Berlíně se, jak již bylo zmíněno, trend trvalé udržitelnosti posouvá od jednotlivých budov na úroveň trvale udržitelného urbanismu. S naplňováním této vize bezprostředně souvisí i menší závislost obyvatel na současném modelu distribuce potravin - pod heslem agricultura urbana vzniká v posledních letech v evropských metropolích velké množství komunitních zahrad. Vzhledem k absenci územně plánovacího určení ploch jsou zahrady zakládány více či méně organicky, převážně jako dočasné. Pěstuje se ve většině případů v přemístitelných nádobách -

Zdroj obrázků: gartenkarte.de

to s sebou nese výhody nejen snadného přemístění v případě zrušení čí stěhování zahrady, ale i ochranu půdy před kontaminací. Samotné zahrady mají často pravidla, která se postupem času vyvíjejí společně s komunitou, běžně se zde pořádají workshopy pro začátečníky i jiné spojené kulturní akce. V rámci programu SOLINSA (Support of Learning and Innovation Networks for Sustainable Architecture) vznikla studie, která se zabývá městským zahradničením přímo v Berlíně . Tato metropole se stala jakýmsi “hotspotem” městského zahradničení, s nebývale rychlým šířením tohoto trendu (zatímco v roce 2002 zde nebyla ani jedna, dnes je registrováno již přes 100 zahrad na území města). Tuto dynamiku je zapotřebí chápat v souvislosti s vizí a mo-tivacemi jednotlivých aktérů. To, co Berlíňany k zahradničení táhne a jejich důvody jsou totiž velmi rozdílné a individuální a reﬂektují aspekty udržitelnosti v celém jejím spektru. Jedná se o aspekty sociální (jako je zapojení sociálních skupin a vrstev, osobní přispění

k vývoji města a vzdělávání), environmentální (produkce organického, zdravého a především lokálního jídla, zemědělsko biologická diverzita apod. ) a ekonomické (samostatnost, přístup do komunitních zahrad pro znevýhodněné skupiny). Právě rozdílnost motivací a zapojených osob s různým zázemím přispívá silné a rostoucí síti pěstitelů. To navíc společně s velikostí jednot-livých komunit (převážně se jedná o malé skupiny) přináší výhodu sdílení znalostí a dovedností, dochází k přirozenému mísení kultur. Důležitou vlastností tohoto komunitního typu městského zahradničení je produkce v objemu pouze pro vlastní spotřebu nebo pro místní prodej přebytků a orientace výhradně na pěstování rostlin (převážně zeleniny), s výjimkou včelstev, která jsou v některých případech nutná pro opylení. Dalším důležitým faktorem je přítomnost aktivních pěstitelů, snadnost přístupu a vůbec dostupnost veřejného prostoru pro založení zahrady. Z výzkumu mezi Berlíňany byly zjištěny následující motivace k zahradničení: - lidé jsou přitahováni k volnočasové, nekomerční aktivitě, jedná se o “hands-on” hobby - spojení s přírodou, sdílení znalostí - přístup k zdravému, lokálnímu organickému produktu - komunitní přínos - touha ovlivnit kvalitu života v sousedství - podíl na udržitelném rozvoji města Komunitní zahrady navíc slouží jako důležité místo setkávání určitých sociálních skupin, včetně např. uprchlických komunit, etnických menšin i nezaměstnaných. Přestože jsou dnešní pohnutky více komunitně zaměřené a nejedná o pěstování z nouze, navazují komunitní zahrady na tradici, která v Německu vznikla už během devatenáctého století (kdy byly malé zahrady zakládány za účelem zmírnění výskytu nemocí mezi malými dětmi) a která se významně podílela na zásobování potravinami během světových válek.

Berlínské komunitní zahrady jsou zakresleny do mapy, která je volně přístupná na internetu. V bezprostředním okolí řešených bloků se jedná zejména o tzv. Generationengärten. Nevýhodou zahrad na volných plochách je vystavení

produktům emisím během zrání. Z toho důvodu dochází v rámci zakládání městských zahrádek k orientaci na další prostory - střechy, balkony i např. truhlíky na oknech. Částečně se zde ztrácí výhoda pozitivního vlivu na formování komunity, případně je třeba věnovat zvláštní pozornost umožnění přístupu veřejnosti do takové zahrady, nebo omezení na komunitu v rámci samotné stavby či souboru. Zejména u střech jde o zhodnocení jinak nevyužívaných prostor. Díky umístění vysoko nad zemí odpadá zatížení emisemi, zejména těžkými kovy, navíc se oproti běžné skladbě snižuje prašnost. Rozlišujeme pěstování: - v ploše střechy: Kvůli ochraně hydroizolačních vrstev je nutná velmi vysoká vrstva substrátu, která přináší zvýšené nároky na konstrukční systém stavby (a s tím spojené ﬁnanční náklady). Vliv na mikroklima a retenci srážek je nezanedbatelný. - v kontejnerech: Vliv na mikroklima je za cenu úspor na nosném systému menší, zároveň je ale umožněna jednodušší údržba střechy a nedochází k přímému ohrožení hydroizolace uživateli. V oblasti střešních zahrad se může jednat o soukromé nebo komunitní zahrady, ale i o komerční farmy. V rámci územního plánu tak může být splněn požadavek na umístění drobného průmyslu.

REFERENCE Block 6, Kreuzberg, IBA Berlín (Německo), 1987 Oopea & Lujatalo: Social Housing Helsinki (Finsko), 2020 Scott Rasmusson Källander: ÖSB housing Uppsala (Svédsko), 2017 Laps Architecture + MAB Arquitectura: Patronage Laique & Social Housing Paříž (Francie), 2014 Brooks + Scarpa: Step up on ﬁfth Santa Monica (USA), 2009 Karakusevic Carson Architects + Stephen Taylor Architects: Nightingale Estate Londýn (Velká Británie), 2017 Kis Péter Építészműterme Kft. | Péter Kis, Csaba Valkai: Sociální bydlení Budapešť (Maďarsko), 2007 Trévelo & Viger-Kohler Architectes Urbanistes (TKV): Lourmel mixed-use housing Paříž (Francie), 2015 LAN architecture: Carré Lumière Bègles (Francie), 2015 gaupenraub +/-: Vinzirast-Mittendrin Vídeň (Rakousko), 2013

Autor textu: Denisa Hrušková, Kristýna Rejsková, Anna Vršková

1. BLOCK 6 Kreuzberg, IBA, Berlín (Německo) - 1987

Integrovaný koncept využívání vody v Bloku 6 byl vybudován v rámci Mezinárodní stavební výstavy (Internationale Bauausstellung Berlin) už v roce 1987. Stavba bloku byla zároveň součástí projektu EXWOST (Experimental Housing and Urban Development). Na ﬁnancování tohoto pilotního projektu se podílely státní i federální fondy, součástí byla implementace různých zkoumaných ekologických konceptů výstavby. Odpadní voda produkovaná obyvateli Bloku 6 je dělena na šedou a černou vodu. Šedá voda ze sprch, umyvadel a kuchyní, která neobsahuje příliš velké možství živin, je oddělována druhotným potrubím. To umožňuje decentralizovanou úpravu vody a její znovuvyužití pro zavlažování, potřeby navrženého veřejného prostoru i jednotlivé domácnosti. V roce 2006 byl systém využívání vody přeprojektován za účelem lepšího využití. Na základech původního mola, postaveného nad mokřadem ve vnitrobloku, byl postaven tzv. water-processing house. V této malé dřevostavbě dochází k me-

chanicko-biologickému čištění užitkové vody na úroveň kvality potřebné pro sprchování, splachování a zavlažování. Dešťová voda, zachycená na přibližně 2.350m2 střešních ploch a 650 m2 veřejných prostranství je nadále zadržována v původním mokřadu, kde díky vypařování z listů rostlin dochází k výraznému ovlivnění mikroklimatu. K zatím poslední úpravě projektu došlo v roce 2013, kdy bylo další zkoumání a rozvoj separace a recyklace odpadní vody podpořeno implementací tzv. ROOF WATER-FARM. Technické komponenty systému jsou umístěné viditelně a slouží tak i k edukaci veřejnosti. Kromě úpravny vody se zde nově nachází i hydroponický skleník. Součástí systému je úprava vody včetně hygienického testování, pěstování rostlin a chov ryb a produkce hnojiv z černé vody, bohaté na živiny. Zároveň dochází ke sběru da, která by měla sloužit k dalšímu vývoji a možnému rozšíření tohoto konceptu do dalších projektů výstavby a udržitelného rozvoje. (Roofwaterfarm.com, 2020)

Zdroj obrázků: Roofwaterfarm.com

2. OOPEA & Lujatalo: SOCIAL HOUSING Helsinki (Finsko), 2020 (ve výstavbě)

Nový komplex navržený pro městskou část Tikkurila spojuje multifunkční kostel se sociálním a studentským bydlením. Projekt je unikátní zejména úrovní spolupráce mezi architektem, stavitelem a klientem.

Tikkurila je centrem obchodní oblasti Vantaa, návrh proto jako odpověď na potřeby místní komunity obsahuje i kanceláře a místa pro setkávání. (Oopeaa.com, 2020)

program:

téma:

kostel (3500 m2) kavárna obchod dílny venkovní setkávání sociální bydlení (11700 m2) studentské bydlení multifunkce

Zdroj obrázků: Oopeaa.com

3. Scott Rasmusson Källander: ÖSB HOUSING Uppsala (Švédsko), 2017

Budova je součástí nového sousedství na okraji města Uppsala, které je zaměřeno na sociální udržitelnost. Na ploše 6000 m2 je navržen mix funkcí, který je určen ke 24 hodinovému provozu nachází se zde 72 ubytovacích jednotek domova pro seniory, školka, kavárna, restaurace a sociální bydlení pro mladé. Všechny skupiny uživatelů byly zapojeny už ve fázi návrhu, velký důraz byl kladen také na ﬂexibilitu prostoru - přestože je celá stavba složená z prefabrikovaných dřevěných modulů, umožňuje v případě potřeby prostor přizpůsobit novým požadavkům.

program:

témata:

velikost:

Jemná, nadčasová proﬁlace dřevěné fasády zajišťuje soulad s okolní zástavbou, vzniklou na začátku 20. století. Vzhledem k tomu, že hlavním investorem bylo město Uppsala, pracovali architekti s omezeným rozpočtem. Dřevěná konstrukce byla zvolena s ohledem na dlouhodobé výhody, adaptabilitu a uhlíkovou stopu materiálu po celou dobu životního cyklu. Prefabrikované modulové dílce navíc umožnily rychlou a klidnou výstavbu bez zbytečné zátěže okolí. Pro uživatele stavby navíc dřevo v interiéru vytváří příjemný pocit a zdravé vnitřní klima. Střešní zahrada podporuje biodiverzitu a zabraňuje rychlému odtoku vody z města. (Archdaily, 2020)

sociální bydlení pro mladé domov pro seniory školka kavárna a restaurace hybridní budova (24 h provoz) sociální udržitelnost (mladí & senioři) prefabrikace ﬂexibilita dřevěná konstrukce 6000 m2

Zdroj obrázků: Archdaily.com

4. LAPS Architecture + MAB Arquitectura: PATRONAGE LAIQUE & SOCIAL HOUSING Paříž (Francie), 2014

Nová multifunkční budova se nachází na typické pařížské nárožní parcele v sousedství s přísným ortogonálním členěním a v rámci jedné “slupky” obsahuje 2 hlavní programy: 30 ubytovacích jednotek pro mladé pracovníky a kanceláře organizace Patronage Laïque. Díky své luminescentní fasádě se výrazně uplatňuje při vytváření identity městské části.

Přístup architektů byl celkově zaměřen na vytvoření silného pouta mezi domem a jeho okolím městem a veřejným prostorem, který díky přítomnosti veřejných služeb v parteru budovy plynule přechází do interiéru. K user-friendliness budovy přispívají velkorysá místa k setkávání i zmíněná orientace k městu, za současného zajištění soukromí a vzájemnou blízkost rezidentů. Obě programové části (Patronage Laïque i bydlení) mají vlastní vstupy. Patronage Laïque se k ulici otevírá převýšeným prostorem a míra prosklení celého atria umožňuje kolemjdoucím nahlédnout, pozorovat aktivity organizace. Samotný vstup je zastřešen a dále zdůrazněn průsvitnými fasádami objemů obytné části - tento dojem je ještě silnější během večerních hodin, kdy “dům září jako lucerna”. (Lapsarchitecture. com, 2020)

program:

sociální bydlení pro mladé pracovníky kanceláře prostory patronátní organizace

témata:

multifunkce orientace do veřejného prostoru 1830 m2

velikost:

Zdroj obrázků: Archdaily.com

5. Brooks + Scarpa: STEP UP ON FIFTH Santa Monica (USA), 2009

Projekt je zaměřen na bydlení, podpůrné služby a rehabilitaci lidí bez domova a mentálně postižených. Kromě 46 bytů pro trvalý nájem v dostupné cenové výši se zde nachází komerční prostory v parteru a podzemní parkování. Fasáda, která k sobě poutá pozornost, z domu vytváří orientační bod pro celé sousedství. Hliníkové panely navíc slouží ke stínění a zvýšení soukromí. Drobná perforace působí jako jemný ﬁltr a umožňuje určitý odstup od prostoru ulice, který je pro emočně citlivé obyvatele obzvlášť důležitý. Ve druhém podlaží jsou nad komerčními prostory navrženy dva soukromé dvorky s přímým přístupem na ulici. Komunitní místnosti se nachází v každém druhém podlaží s výhledem na dvorek, chráněné před ruchem ulice. Projekt hojně využívá

principů pasivního získávání sluneční energie a minimalizace potřeby energie ve fázi stavby i využívání. Jedná se zejména o umístění a orientaci budovy, tvarování s ohledem na převládající směr větru a umožnění příčného větrání, stínění prosklených ploch jižní fasády a minimalizace prosklení západní fasády, použití úsporných koncových prvků a management dešťové vody. Požadavky na úspory a recyklaci materiálu byly uplatňovány nejen během výběru např. koberců, tepelných izolací nebo druhu betonu, ale i během samotného procesu výstavby – při recyklování stavebního odpadu bylo dosaženo 70% úspěšnosti. (Archdaily, 2020)

program:

téma:

velikost:

trvale dostupné bydlení komerční prostory v přízemí podzemní parkování komunitní místnosti podpora lidí bez domova a mentálně postižených soukromé venkovní prostory pasivní využití solární energie příčné větrání recyklované materiály 2880 m2

Zdroj obrázků: Archdaily.com

6. Karakusevic Carson Architects + Stephen Taylor Architects: NIGHTINGALE ESTATE Hackney, Londýn

Tento projekt je jedním z několika souborů, které městská rada v Hackney v posledních letech díky společnému úsilí mnoha lidí realizuje. Jedná se o rozsáhlý projekt regenerace celého sousedství, jehož součástí je kromě běžných nájemních bytů nebo bytů určených k prodeji i sociální bydlení - zajištěné právě kombinovaným ﬁnancováním. Opakující se schodišťové sekce vrací uličnímu prostoru jeho původní podobu s lidským měřítkem, zároveň je mezi dvěma řadami těchto sekcí vytvořen polosoukromý vnitroblok. V přízemí a prvním patře se podle britského zvyku

program: téma:

sociální bydlení standartní bydlení kombinované ﬁnancování regenerace sousedství dlouhotrvající materiály příčné větrání

nachází mezonetové byty s vlastními vstupy, v patrech nad nimi potom klasické bytové dispozice. Všechny byty mají velkorysý soukromý venkovní prostor (balkon nebo lodžii) a disponují možností příčného větrání. Jednou se zásad pro novou výstavbu v tomto městkém obvodu je rovněž investice do dlouhotrvajících materiálů, které minimalizují nutnost údržby (zde např. cihelné fasády). (Karakusevic, Batchelor, 2017)

7. Kis Péter Építészműterme Kft. | Péter Kis, Csaba Valkai: SOCIÁLNÍ BYDLENÍ Budapešť (Maďarsko), 2007

Výsledná studie budovy (sociálního bydlení s kancelářemi a obchody) byla předurčena měřítkem a proporcemi sousedních staveb. Prvotním cílem architektů bylo nalézt přijatelnou, proporční formu budovy, jež by dodržovala danou regulaci a do níž by bylo možné umístit co nejoptimálnější počet bytů. Okolní zástavba a prostředí byly inspirací pro objem novostavby. Existující protipožární zdi předurčily hmoty dvěma způsoby: na jedné straně charakterizují místo, na druhé straně člení formy a budovy. Citlivá reakce na formy a objemy okolních budov zachovává hodnotu místa. Architekti sem začlenili blok, který obklopuje parcelu. Novostavba jednak kryje požární zdi, na druhou stranu je nový blok evokuje. Nová hmota okolní stavby dokončuje, zároveň se odlišuje materiálem.

denní světlo do vnitřní ulice a bytů. K této vnitřní zahradě jsou navázány veřejné prostory, což posiluje jisté hodnoty a obohacuje jednoduchou funkci bydlení. Dvě střešní terasy nabízejí vyjímečné panoramatické výhledy na město a na Gellert-hill. Zeleň a další designové prvky vytvářejí souvislou zahradu ve tvaru písmene L a také veřejná prostranství, které zároveň oddělují i propojují dva bloky nové budovy. Jasná, nekomplikovaná podélná forma propojuje všechny funkce (byty, parkování, veřejné prostory). Tato forma a zvolená konstrukce umožňují ﬂexibilitu v organizaci funkcí, především co se týče dispozice bytů. Z celkové užitné plochy 4150 m2: celková plocha bytů 2065 m2, celková plocha chodeb 825 m2, celková plocha kanceláří a obchodů 330 m2. (Archiweb, 2020)

Součástí zadání bylo zvýšení vytvoření rozvojového plánu místa, sousedních bloků a jejich širšího okolí. Začleněná forma stavby generuje vnitřní zahradu, jež vizuálně propojuje ulici a vnitřní prostor nového bloku. Kromě zprostředkování zážitku ze zeleně, toto řešení také umožňuje pronikání přirozeného světla – přivádí

program:

téma:

velikost:

sociální bydlení kanceláře obchody parkování multifunkce osvětlení hustota zástavby 4150 m2

Zdroj obrázků: Archiweb.cz

8. Trévelo & Viger-Kohler Architectes Urbanistes (TKV): LOURMEL MIXED-USE HOUSING Paříž (Francie), 2015

Obytný soubor se nachází ve středu 15. okrsku, blízko nábřeží Seiny. V duchu celého sousedství sestává z několika objemových bloků, mezi které pronikají ostrůvky zeleně. Architektům se na takto komplexním prostoru díky pochopení potřeb jednolivých programů podařilo zkombinovat vícero funkcí: v jedné z budov se nachází přízemní komerční prostory a 30 jednotek sociálního bydlení, v další pak chráněné bydlení pro ženy bez domova a 24 jednotek sociálního bydlení, v poslední domov důchodců s kapacitou 101 pokojů, denní stacionář a jesle. Citlivé

skládání jednotlivých typologií a organizace podle úrovně potřeby soukromí vedlo k uspořádání venkovních prostor - kromě velkého dvora má chráněné bydlení klidnou, před okolím skrytou zahradu a bydlení využívá střešních teras. Kompozice jednotlivých objemů v kombinaci s velkorysými okny zajišťuje dostatečné množství denního světla pro všechny části souboru. (Karakusevic, Batchelor, 2017)

program:

téma: velikost:

Zdroj obrázků: Tvk.fr

sociální bydlení chráněné bydlení domov pro seniory denní stacionář jesle multifunkce 10700 m2

9. LAN architecture: CARRÉ LUMIÈRE Bègles (Francie), 2015

Adaptabilita a flexibilita prostor pro bydlení jsou klíčovými faktory pro vytvoření silné komunity: domov, který se dokáže přizpůsobit měnícím se potřebám svých obyvatel tak, aby se jen kvůli těmto změnám nemuseli stěhovat jinam. Zároveň se ale může stát, že přílišná flexbilita způsobí nejednoznačnost urbanistického působení budovy - a kombinace tak silné formy, jako je uzavřený urbánní blok s flexibilními dispozicemi je prostorově komplexní úlohou i ekonomickou výzvou. LAN architekti dosáhli i při takto protichůdném zadání elegantního výsledku s jasným rozlišením soukromých, poloveřejných a veřejných prostor. Jednotlivé byty se soukromými venkovními prostory jsou přístupné pomocí scho-

dišť a platform, rovněž venkovních, které usnadňují navazování kontaktů mezi sousedy. Typologicky se jedná o “rodinné domy”, vložené do konstrukce bytového domu: opakující se konstrukční prvky vytváří skvělý předpoklad pro prefabrikaci, pomocí které byla cena výstavby výrazně nižší, než u podobně rozsáhlých projektů. Právě výše zmíněné soukromé venkovní prostory, přiřazené ke každé bytové jednotce, fungují jako případné rozšíření bytu, aniž by výrazně zvyšovaly pořizovací náklady. Dům je díky nim v letních měsících ochlazován, v zime lze naopak zatáhnout panely “druhé kůže” domu a zvýšit tak kompaktnost stavby. (Karakusevic, Batchelor, 2017)

program: téma:

velikost:

sociální bydlení komerční prostory ﬂexibilita typologická kombinace reakce na klima 6300 m2

Zdroj obrázků: Tvk.fr

10. gaupenraub +/-: VINZIRAST-MITTENDRIN Vídeň (Rakousko), 2013

Myšlenka společného bydlení studentů a lidí bez domova vznikla během studentských protestů za lepší podmínky studia. Ke studentům, kteří obsadili univerzitní aulu, se kvůli zimě přidali i lidé bez domova a studenti je proto vyzvali k pomoci. Po skončení protestů oslovili organizátoři akce charitativní společnost VinziRast s nápadem, ze kterého vzešel formou rekonstrukce objektu unikátní hybridní dům s prostory pro bydlení, práci i setkávání. Dům maximálním způsobem mísí jak funkce (na každém podlaží je soukromý prostor, sdílený prostor pro obyvatele, i místo pro veřejnost), tak obyvatele, kteří bydlí v bytech pro 3 osoby - jeden student a dva bývalí lidé bez domova nebo dva bývalí lidé bez domova

s jedním studentem. Vize domu je dát každému rovnocennou šanci (ubytování i nabídku práce), a to v centru města. Dům se maximálně otevírá veřejnosti. Ta přichází do restaurace v přízemí, navštěvuje kurzy, pracuje v opravně kol, která poskytuje služby veřejnosti, nebo si pronajímá prostory k tiskovým konferencím (významnou část domu tvoří velkorysý podkrovní sál s výhledem na město). Díky tomu může majoritní společnost neformálně promluvit s obyvateli domu o jejich zkušenosti z ulice, a ztratit tak předsudky a strach z neznáma, který lidem s pohnutou minulostí komplikuje jejich přijetí majoritou. (Kripnerová, 2019)

program:

téma:

sdílené bydlení studentů a lidí bez domova restaurace opravna kol podkrovní sál sociální mix rekonstrukce

Zdroj obrázků: gaupenraub +/-

BERLÍN Základní údaje Město Hustota obyvatel dle okrsků Sociální integrace Kulturní rozmanitost Kvalita života a prostředí Ekonomická prosperita Demograﬁe

Autor textu: Denisa Hrušková, Kristýna Rejsková, Anna Vršková

Spolkovรก republika Nฤ mecko

ZÁKLADNÍ ÚDAJE hlavní město Německa samostatná spolková země rozloha: 891,1 km2 nadmořská výška: 34 m n. m. administrativní dělení: 12 obvodů počet obyvatel: 3 644 826 hustota zalidnění: 4 090,2 obyv./km2 vodní toky: 6,6% celkové rozlohy, řeka Spréva

Historie 1244 – první zmínka 1451 – vládní město 1701 – hlavní město Pruského království 1871 – hlavní město Německé říše 20. léta 20.stol – rozkvět, evropská metropole (politický, vědecký a kulturní rozmach) 1939 –1945 - 2 svv – město zničeno (cca 40% obytné plochy) -> čtyři okupační sektory 1948 – studená válka – blokáda, politické rozdělení 1961 – stavba Berlínské zdi – rozdělení města 1989 – pád Berlínské zdi 1991 – hlavní město Německa

Východní Berlín Západní Berlín

Administrativní členění Číslo

Název

Rozloha km2

Berlin-Mitte

39,47

Friedrichshain-Kreuzberg

20,16

Pankow

103,01

Charlottenburg-Wilmersdorf

64,72

Spandau

91,91

Steglitz-Zehlendorf

102,50

Tempelhof-Schöneberg

53,09

Neukölln

44,93

Treptow-Köpenick

168,42

Marzahn-Hellersdorf

61,74

Lichtenberg

52,29

Reinickendorf

89,46

11 2

4 7 6

MĚSTO Ekonomický rozvoj

Bydlení

Na ekonomickém rozvoji Berlína se významně podílí kreativní průmysl a turismus. Zajímavým faktem je, že místa pro kanceláře jsou v Berlíně levnější než ve zbytku Německa.

Bydlení, zejména poměr výše nájmů k reálné ceně nemovitostí je nejdiskutovanějším tématem. Ve městě se nachází skoro 2 miliony residenčních jednotek (z toho 86% jsou pronajímané byty).

Věda a výzkum

Mezi cenami nájmů jsou v závislosti na lokalitě velké rozdíly. Po bytech je neustále velká poptávka, výstavba se proto soustředí především na vícepodlažní bytové domy. Největší koncentrace nových bytů je ve čtvrtích Pankow a Friedrichshain - Kreuzberg.

Ve městě nachází 14 universit, vyšší školy aplikovaných věd, vyšší umělecké školy, 40 neuniverzitních výzkumů a vědních institucí. Doprava Nárůst městského bydlení na periferiích 1990 znamenal s sebou přinesl velký počet dojíždějících. Od r. 2000 Berlín uplatňuje politiku snížování individuální motorové dopravy, je kladen důraz na podporu eko-mobility. Hlavní dopravní tepny, zejména v centrálních částech Pranzlauer Bergu, Kreusbergu, Friedrichshainu a Tiergarten jsou však stále velkou hlukovou zátěží. Úlevu by mělo přinést i nové centrální vlakové nádraží a další projekty infrastruktury, se kterými město neustále přichází. Pro rok 2050 byla stanovena vize Berlína jako klima-neutrálního města. Dílčí metou je požadavek na snížení CO2 k roku 2020 o 40% oproti hodnotám naměřeným v roce 1990. Populace Berlín je největším městem Evropské unice a zároveň jedním z největších v Evropě (3,645 milionů obyvatel). V roce 2000 byla populace Berlína nejmenší, od té doby činí přírůstek 120 tisíc obyvatel (z toho 100 tisíc v posledních 3 letech). Do města se stěhují zejména mladí dospělí, dochází tak ke zpomalení demograﬁckých změn (stránutí společnosti). Pro obyvatelstvo Berlína je typická vysoká míra multikulturality - každá 3. migrace do Berlína je z cizí země, 14 % obyvatel města jsou cizinci. Více než čtvrtina obyvatel je potomky migrantů (u dětí se jedná až o polovinu). Nejen kvůli migraci Berlín bojuje s chudobou velkého procenta obyvatel, i na základě těchto dat jsou vymezovány transformační plochy.

Mezi lety 2001 a 2010 došlo k 7% nárůstu počtu domácností (populační růst v letech 2001-2011 činil pouze 2,9 %). Míra volných bytů tak klesla k roku 2012 o 5%. Zájem o bydlení ve vnitřním města a jeho současný nedostatech způsobil výrazný růst ceny nájmů. Pro další vývoj situace bude platit požadavek na udržitelné bydlení, rychlejší výstavbu a různé typy bydlení. Městská krajina a open spaces Skoro 44% plochy Berlína tvoří veřejné parky, rekreační plochy, hřiště, atletická sportoviště, hřbitovy, nezastavěné volné plochy, farmy a pastviny nebo vodní plochy. 2,2 milionů obyvatel má tyto plochy v docházkové vzdálenosti. Ve společnosti po těchto typických prvcích i nadále poptávka.

HUSTOTA OBYVATEL DLE OKRSKŮ

SRGtO FL]LQFĥ D 1čPFĥ V PLJUDÿQtP SĥYRGHP

3RÿHW RE\YDWHO QD PčVWVNRX ÿiVW WLVtF WLVtF WLVtF WLVtF ! WLVtF Zdroj: Stadtentwicklung.berlin.de

SOCIÁLNÍ INTEGRACE

6,/e 675É1.< 3ĜÌ/(å,7267, 3RWHQFLiOQt SORFK\ SUR E\GOHQt YH YHONpP UR]VDKX

SLABÉ STRÁNKY - RIZIKA .RQFHQWUDFH SUREOpPRYëFK VLWXDFt VRFLiOQtKR FKDUDNWHUX 2EODVWL VH ]YëäHQRX?? SRSWiYNRX QD WUKX V E\GOHQtP

Zdroj: Stadtentwicklung.berlin.de

KULTURNÍ ROZMANITOST

6,/e 675É1.< 3ĜÌ/(å,7267, 5R]ViKOi NXOWXUQt QDEtGND QDEtGN\ D ]Dĝt]HQt YHOLNRVW ERGX V\PEROL]XMH PQRĝVWYt QDEtGHN D LQVWLWXFt

6WčæHMQt REODVWL NWHDWLYQtKR SUĥP\VOX

7XULVWLFNp D NXOWXUQč DWUDNWLYQt REODVWL V SRWHQFLiOHP UR]YRMH NXOWXUD VYčWRYp GčGLFWYt 81(6&2 DUFKLWHNWRQLFNp GčGLFWYt

Zdroj: Stadtentwicklung.berlin.de

KVALITA ŽIVOTA A PROSTŘEDÍ

6,/e 675É1.< 3ĜÌ/(å,7267, 3RO\FHQWLFLWD V UR]PDQLWëPL PRæQRVWPL PtVWQt QDEtGN\ D NUiWNëFK Y]GiOHQRVWt MiGURYp REODVWL KODYQt FHQWUD D FHQWUD PčVWVNëFK ÿiVWt

5HJLRQiOQt UHNUHDÿQt REODVWL Y\äät NYDOLW\ 0čVWVNp D UHJLRQiOQt UHNUHDÿQt REODVWL V SRWHQFLiOHP SUR Y\XætYiQt D QDYëäHQt KRGQRW\ SLABÉ STRÁNKY - RIZIKA 6LOQë KOXN D ]QHÿLäWčQt RY]GXät .OLPDWLFNp ]PčQ\ Y\VRNp GHQQt WHSORW\ SUĥPčU ] OHW

+OXNRYi ]iWčæ %(5 Y OHWDGORYp ]yQč YëäNRYp RPH]HQt VWDYHE

Zdroj: Stadtentwicklung.berlin.de

EKONOMICKÁ PROSPERITA

6,/e 675É1.< 3ĜÌ/(å,7267, 6WčæHMQt REODVWL SURGXNFH V SRWHQFLiOHP NYDQWLWDWLYQtKR UR]YRMH 6WčæHMQt REODVWL VOXæHE V SRWHQFLiOHP NYDQWLWDWLYQtKR UR]YRMH 6WčæHMQt REODVWL YčG\ V SRWHQFLiOHP NYDQWLWDWLYQtKR UR]YRMH

9čGD D Yë]NXP NRQFHQWUDFH Y]GčOiYDFtFK YčGHFNëFK D Yë]NXPQëFK LQVWLWXFt 9HONp LQYHVWLFH GR LQIUDVWUXNWXU\ )XQNÿQt VSRMHQt V SĝHGPčVWtP YčGD GRSUDYD RVtGOHQt

&HQWUD QiNODGQt GRSUDY\ 1RYp OHWLäWč %(5 D LPSXO]\ SUR MHKR RNROt Zdroj: Stadtentwicklung.berlin.de

SHRNUTÍ Jednotlivé čtvrtě v Berlíně jsme porovnaly v několika analýzách. Důležitými ukazateli pro nás byla ekonomická prosperita, míry sociální integrace a problémů a podíl menšin. Jasně rozpoznatelná je kumulace dějů a hustota obyvatel v centru města (Berlin-Mitte). Tato oblast je charakteristická vysokou koncentrací vědeckých, výzkumných a vzdělávacích institucí; také obrovskou kulturní rozmanitostí a v důsledku toho se stává významnou turistickou oblastí s dalším potenciálem rozvoje. Mix kultur však s sebou také nese sociální problémy, zároveň je Mitte jako jádrová oblast extrémně zatížena hlukem a znečištěným ovzduším. Při porovnávání údajů v jednotlivých čtvrtích jsme jen potvrdily, jak moc spolu jednotlivé fenomény souvisí. V hustě obydlených čtvrtích se tvoří menší jádrové oblasti, tak dochází k polycentričnosti s rozmanitými možnostmi místní nabídky a krátkých vzdáleností. Ne úplným pravidlem se však stává čím větší hustota obyvatel, tím větší podíl cizinců či Němců s imigračním původem’. Oblasti s vysokým podílem cizinců však zase zcela pravidelně vykazují rozsáhlou kulturní nabídku a také velké množství problémů sociálního charakteru. V těchto místech je pak také zvýšená poptávka na trhu s bydlením. Na jednu z těchto oblastí jsme se zaměřily. Ve čtvrti Friedrichshein-Kreuzberg navíc analýzy ukazují velké množství potenciálních ploch pro bydlení. Právě v této čtvrti (s vysokým potenciálem rozvoje, který však zatím nemohl být díky sociálním i jiným problémům plně rozvinut) se nám jeví výstavba sociálního bydlení a drobných manufaktur nejvíce smysluplná a odůvodněná.

Zdroje https://www.stadtentwicklung.berlin.de/ https://www.statistik-berlin-brandenburg.de/ publikationen/stat_berichte/2019/SB_A01-0500_2019h01_BE.pdf

0HOGHUHFKWOLFK UHJLVWULHWH (LQZRKQHULQQHQ XQG (LQZRKQHU DP 2UW GHU +DXSWZRKQXQJ DP QDFK %H]LNHQ XQG 0LJUDWLRQVKLQWHUJUXQG

$PW I U 6WDWLVWLN %HUOLQ %UDQGHQEXUJ ² 6% $ , KM ± %HUOLQ

DEMOGRAFIE počet obyvatel: hustota zalidnění: etnické složení:

3 644 826 4 090,2 obyv./km2 němci, turci, srbové, arabové, poláci

náboženské složení:

Protestantské křesťan ství, Římskokatolické křesťanství, Judaismus, Sunnitský islám

Struktura obyvatel podle národnosti Již v roce 1989 se v Západním berlíně nacházel velký počet cizinců. Z celkového počtu 1,8 milionu obyvatel ve městě bydlelo např. 128.000 obyvatel turecké národnosti (43,2 % všech cizinců). Dnešní situace je obdobná. Podle údajů statistického úřadu k 30. červnu 2019 činil ve městě celkový počet hlášených občanů neněmecké národnosti 758 550 (20,2 % obyvatelstva města), kteří pocházejí z 183 států (celkový počet obyvatel je 3 754 418). K největším národnostním menšinám patří turecká národnost, jejíž příslušníci žijí v Berlíně částečně již ve třetí a čtvrté generaci. Druhou největší národnostní skupinu tvoří občané Polska a poté Srbska a Černé Hory. Počet a podíl občanů arabské národnosti (přes 20 000, kolem 4,6 %) je těžké posoudit. Velmi často je národnost nevyjasněna, však z velké části se jedná o uprchlíky z občanské války v Libanonu. Trend růstu občanů neněmecké národnosti se neustále zvětšuje. Například k 31. prosinci 2006 žilo ve městě 467 683 cizinců z 184 zemí, tedy 14 procent přihlášených obyvatel; ve srovnání s dnešní situací to znamená přibližně třetinový přírůstek. Koncentrace obyvatel jiných národností v jistých obvodech a částech města má však kromě pozitivních důsledků (jako je např. unikátní kulturní pestrost) i ty negativní. Těžkým tématem se stal podíl cizinců v základních školách, v některých čtvrtích Berlína roste i nad 90 procent. Menšiny tvoří zejména arabští resp. palestinsští přistěhovalci, část tureckého obyvatelstva. V Berlíně existuje i židovská obec, která je

Zdroj: https://www.statistik-berlin-brandenburg.de/publikationen/stat_berichte/2019/SB_ A01-05-00_2019h01_BE.pdf

zároveň největší v Německu. Zahrnuje velký podíl vystěhovalců z bývalého SSSR z počátku devadesátých let. Necelá jedna třetina obce pochází ještě z doby dřívějšího Západního Berlína. Před holocaustem v Berlíně žilo asi 170 000 Židů, z nichž asi 90 000 emigrovalo. Ze zbylých jich jen asi 800 přežilo holocaust. Berlín má v současnosti také jednu z největších izraelských diaspor na světě. Mnoho Izraelců bylo s to získat v posledních dvou desetiletích německé občanství, jelikož jejich prarodiče byli před druhou světovou válkou a holocaustem německými státními příslušníky. V mnoha případech se jednalo i o osoby, jež byly zavražděny v nacistických vyhlazovacích táborech (tj. ačkoliv oni sami za války zahynuli, alespoň jeden jejich potomek však holocaust nějakým způsobem přežil, po válce měl sám v Izraeli děti a zejména z generace zase jejich dětí – tj. z tzv. “Třetí generace” po holocaustu – dnes pocházejí tito optanti). V r. 2017 se jednalo o více než 33 tisíc osob; počet Izraelců žijící a pracující v Německu je však ještě daleko větší.

Zdroje: https://www.statistik-berlin-brandenburg.de/ publikationen/stat_berichte/2019/SB_A01-0500_2019h01_BE.pdf https://cs.wikipedia.org/wiki/Obyvatelstvo_N%C4%9Bmecka

ANALÝZA MÍSTA Stadtspree a Neukölln Územní plán Plán územního rozvoje Historické fotograﬁe Historická zástavba Současné fotograﬁe Plán vnitřního města Doprava a podlažnost Funkce Hodnoty a slabá místa

Autor textu: Denisa Hrušková, Kristýna Rejsková, Anna Vršková

STADTSPREE A NEUKÖLLN – kreativita v rozmanitosti

Stadtspree a Neukölln tvoří spojení podél řeky Sprévy, od Karl-Marx-Straße a Sonnenallee v Neuköllnu přes TrepÚzPtower Park a Ostkreuz až po Ostbahnhof. Tato část vystihuje novou Berlínskou kombinaci – multikulturní život, sociální mix. Vývoj místa by se měl zaměřit především na posílení sousedské kultury, tvorbu různých podniků, služby, a provoz mediálních společností s využitím bývalé průmyslové oblasti vodních ploch (doky). Nachází se zde spousta zelených a vodních ploch. V dnešní době zde převládají sociální problémy, které se promítají do velké konkurece při poptávce po obytných, pracovních a výrobních prostorech.

Zdroj: stadtentwicklung.berlin.de

Vize 2030 1) Úspěšná integrace nových i starých obyvatel, spojení bydlení a práce, dlouhodobého i krátkodobého pobytu. 2) Udržování a rozšiřování dostupnosti sociálního bydlení. 3) Silná a stabilní střední ekonomika. 4) Dobré dopravní spojení městské i mezinárodní (letiště BER).

Rezidenční zóna W1

Smíšená funkce M1

tradiční bloková zástavba 5 nebo více podlaží KPP > 1,5

oblasti ve městě s vysokou mírou koncentrace a hustou zástavbou, zahrnuje veřejné služby, které nejsou separované v areálu

Rezidenční zóna W1 – zahrnuje hlavně hustě vybudovanou zástavbu starší čtvrti vnitřního města. Př. městská část Schöneberg – hustě zastavěné území, bloky pět až šest podlaží, používané převážně k bydlení, ale s možným smíšeným využitím. Městské proluky způsobené válečnými škodami byly většinou zastavěny během poválečného období, ale stále se zde nachází množství těch, které je pořeba zaplnit.

Zóna M1 zahrnuje dvě hlavní městská centra, množství dalších lokalit (s převážně obchodní, admin. fcí) vnitřního města, hlavní čtvrťová centra a plno dalších oblastí s podobným využitím, např. vnitřní okruh městské dopravy (Bahn, Autos). Budovy na obrázku se nachází ve východní části městského centra. Jedná se o kanceláře, ale také hotely, obchody a množství bytů pro obyvatele města.

KPP 3,3; KZP 0,6; 220 bytů/ha; 420 obyvatel/ha.

KPP 4.5; KZP 0.8; 120 obyv./ha; 900 prac. míst/ha.

Smíšená funkce M2

Plocha zeleně různé charaktery - voda, les, zemědělská půda Většina parků je komponvána v rámci “vnitřního prstence zeleně”, který obkružuje centrum a navazuje na hlavní rekreační oblasti převážně v severovýchodní a východní periferii města, které tvoří tzv. vnější prstenec. Tato zelená prostranství, zahrnující parky, zahrady, hřbitovy, plochy pro sport atd. , jsou navzájem propojeny sítí zelených koridorů, které následují již existující prvky jako vodní toky, historické aleje atd.

Plochy s mírnější hustotou, s menší intenziou využití a lehce decentralizované. jejich charakter je dále rozpracován v územním plánu konkrétního území, a to sice jako území se smíšenou funkcí, spíše malého měřítka, nebo jako mix bydlení a drobné podniky (manufaktura). Zóna M1 zahrnuje širokou škálu různých druhů území, které inklinují k polyfunkčnímu využívání (industriál, komerce, služby, bydlení...). Patří do ní také oblasti podél hlavních městských tříd charakteristické svojí polyfunkčností. Krásným příkladem je komplex “Hackesche Höfe” v centrální části Berlína, seskládán ze starých a nových budov s využitím pro bydlení, obchody, kanceláře, kulturní instituce

Land for community facilities Land for community requirements/ with large proportion of green Higher education and research

Culture

School

Administration

Hospital

Post and telecommunications

Sports facilities

Security

KPP 4.0; KZP 0.7; 320 obyv./ha; 400 prac. míst./ha.

ÚZEMNÍ PLÁN STADTSPREE A NEUKÖLLN

Zdroj: Geoportal Berlin, PDF erstellt am 15.07.2020

LEGENDA

PLÁN ÚZEMNÍHO ROZVOJE - KOMERCE A PRŮMYSL (Inner city) Urban development plans (UDP) slouží jako podklad pro městské plánování. Jsou navrhovány pro celý Berlín a obsahují směrnice a cíle pro funkce jako práce, bydlení, sociální infrastruktura, doprava, zásobování a odvoz odpadu. Pro vyt-

váření územního plánu nabízí deﬁnice prostorových a časových priorit pro jednotlivá témata.

Zdroj: Stadtentwicklung.berlin.de

Zdroj obrĂĄzkĹŻ: 01 Walter Gircke, gettyimages.ca 02, 03 Gettyimages.ca 04 jwa.org

HISTORICKÃ&#x2030; FOTOGRAFIE

1910

1936

HISTORICKÁ ZÁSTAVBA

1951

1991

Zdroj: Stadtentwicklung.berlin.de

SOUČASNÉ FOTOGRAFIE

PLÁN VNITŘNÍHO MĚSTA

LEGENDA stávající zástavba projektovaná zástavba

navrhovaná zástavba

DOPRAVA A PODLAŽNOST

LEGENDA 1-2 podlaží

plánovaná tramvajová trať

3-6 podlaží

silniční doprava místní - mírná zátěž

7 podlaží

silniční doprava hlavní - významná zátěž

7+ podlaží

silniční doprava nadmístní linka U-Bahn (nadzemní)

FUNKCE

m Státn

í t ech n

ick

2 pe

ße

rba

ße

tra er S

itz Skal

r. st

ße

tra

ums

o ední

Obe

ße

00 a, 2

škol

ná dbor

stř

, 1 00 m

Ob er ba um br üc ke

Kö

á š kol a

zá

ní

Gö

šk

LEGENDA bydlení území obytné kanceláře a výroba území smíšené obchod škola občanská budova

aktivní parter

domov důchodců

sportoviště

dětské centrum

lékař

mateřská škola

senior klub

Liebfrauen Kirche

mešita

sousedský klub

denní stacionář pro bezdomovce

úřad a matrika

HODNOTY A SLABÁ MÍSTA

LEGENDA hluková a smogová zátěž

fungující aktivní parter

klidnější, rezidenční ulice

zanedbaný parter / fasády

výskyt nebo prodej drog

nábřežní ulice se vzrostými stromy

koncentrace lidí bez domova budování komunity

LITERATURA KARAKUSEVIC, Paul a BATCHELOR, Abigail. Social Housing: Deﬁnitions & Design Exemplars. London: Riba Publishing, 2017. ISBN 978-1-85946-626-1. KRIPNEROVÁ, Karolína. Role architekta v řešení společenského začleňování mladých lidí ohrožených bezdomovectvím. Praha, 2019. Disertační práce. České vysoké učení technické, Fakulta architektury. Vedoucí práce doc. Ing. arch. Dalibor Hlaváček, Ph.D. REEVES, Paul. An Introduction to Social Housing. 2nd edition. Oxford: Elsevier Butterworth-Heinemann, 2005. ISBN 0 7506 63936. SCHLEGER, Eduard. Architektonický a energetický koncept domu. HLAVÁČEK, Dalibor (ed.). Architektura a ekologie. Praha: ČVUT v Praze, Fakulta architektury, 2013, s. 82-86. ISBN 978-80-01-05255-6. WUNDER, Stephanie. LEARNING FOR SUSTAINABLE AGRICULTURE: URBAN GARDENING IN BERLIN. 2013. Solinsa Show Case Report. Ecologic Institute. Y-FOUNDATION. A Home of Your Own: Housing First and ending homelessness in Finland. Keuruu: Otava Book Printing Ltd., 2017. ISBN 978-952-93-9057-1.

ČLÁNKY A INTERNETOVÉ ZDROJE Amt für Statistik Berlin-Brandenburg [online]. Copyright © [cit. 25.09.2020]. Dostupné z: https:// www.statistik-berlin-brandenburg.de/publikationen/stat_berichte/2019/SB_A01-05-00_2019h01_BE.pdf Arabské národnostní menšiny v Německu na pozadí současné diskuse o imigraci, integraci a multikulturalismu - Asociace pro mezinárodní otázky. AMO.cz - Asociace pro mezinárodní otázky [online]. Dostupné z: http://www.amo.cz/arabske-narodnostni-mensiny-v-nemecku-na-pozadi-soucasne-diskuse-o-imigraci-integraci-a-multikulturalismu/ Berlín – Wikipedie. [online]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Berl%C3%ADn Berlín ve výstavbě | | A2 – neklid na kulturní frontě. A2 – neklid na kulturní frontě [online]. Copyright © 2005 [cit. 17.09.2020]. Dostupné z: https://www.advojka.cz/archiv/2013/1/berlin-vevystavbe Berliner Gartenkarte. Berliner Gartenkarte [online]. Copyright © Timo D [cit. 17.09.2020]. Dostupné z: https://gartenkarte.de/#!index.md Bègles - LAN (Local Architecture Network) Paris. LAN (Local Architecture Network) Paris [online]. Dostupné z: https://www.lan-paris.com/en/projects/begles

Block 6 in Berlin-Kreuzberg - Roof Water-Farm. Home - Roof Water-Farm [online]. Dostupné z: http:// www.roofwaterfarm.com/en/block-6/ Calculation of sun’s position in the sky for each location on the earth at any time of day. SunEarthTools.com solar tools for consumers and designers [online]. Copyright © 2009 [cit. 17.09.2020]. Dostupné z: https://www.sunearthtools.com/dp/tools/pos_sun.php Hansaviertel | visitBerlin.de. Redirecting to https://www.visitberlin.de/de [online]. Copyright © visitBerlin [cit. 25.09.2020]. Dostupné z: https://www.visitberlin.de/en/hansaviertel Heinrich Böll Estate in Berlin – eco-friendly and healthy living. Deutsche Wohnen [online]. Copyright © 2020 Deutsche Wohnen [cit. 17.09.2020]. Dostupné z: https://www.deutsche-wohnen.com/en/ building-living/new-developments-and-neighbourhoods/berlin-heinrich-boell-estate/

Internationale Bauausstellung – Wikipedia. [online]. Dostupné z: https://de.wikipedia.org/wiki/Internationale_Bauausstellung Lourmel - TVK. TVK [online]. Dostupné z: http://www.tvk.fr/en/architecture/lourmel Metodika: Sociální bydlení - příprava projektů [online]. Praha: FA ČVUT, 2017 [cit. 25. 09. 2020]. Dostupné z: http://www.socialnibydleni.mpsv.cz/images/soubory/metodiky/Metodika_-_Socialni_bydleni_-_priprava_projektu.pdf Nightingale Estate | Karakusevic Carson Architects. Projects | Karakusevic Carson Architects [online]. Copyright © 2020 Karakusevic Carson Architects. All rights reserved. [cit. 17.09.2020]. Dostupné z: http://karakusevic-carson.com/work/nightingale-estate Obyvatelstvo Německa – Wikipedie. [online]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Obyvatelstvo_N%C4%9Bmecka OOPEAA | Tikkurila Church. OOPEAA | OFFICE FOR PERIPHERAL ARCHITECTURE [online]. Copyright © 2020 [cit. 17.09.2020]. Dostupné z: https://oopeaa.com/project/tikkurila/ Patronage Laique & Social Housing / LAPS Architecture + MAB Arquitectura | ArchDaily. ArchDaily | Broadcasting Architecture Worldwide [online]. Copyright © All rights reserved. ArchDaily 2008 [cit. 17.09.2020]. Dostupné z: https://www.archdaily.com/602384/patronage-laique-and-social-housing-laps-architecture-mab-arquitectura?ad_source=search&ad_medium=search_result_all Senatsverwaltung für Stadtentwicklung und Wohnen / Land Berlin. Senatsverwaltung für Stadtentwicklung und Wohnen / Land Berlin [online]. Copyright © Tilo Grellmann [cit. 25.09.2020]. Dostupné z: https://www.stadtentwicklung.berlin.de

Sociální bydlení na ulici Práter. archiweb.cz [online]. Copyright © Archiweb, s.r.o. 1997 [cit. 17.09.2020]. Dostupné z: https://www.archiweb.cz/b/socialni-bydleni-na-ulici-prater Step Up on Fifth / Brooks + Scarpa | ArchDaily. ArchDaily | Broadcasting Architecture Worldwide [online]. Copyright © All rights reserved. ArchDaily 2008 [cit. 17.09.2020]. Dostupné z: https:// www.archdaily.com/89789/step-up-on-fifth-brooks-scarpa?ad_source=search&ad_medium=search_result_ projects Sociální bydlení – Wikipedie. [online]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Soci%C3%A1ln%C3%AD_bydlen%C3%AD Sozialer Wohnungsbau – Wikipedia. [online]. Dostupné z: https://de.wikipedia.org/wiki/Sozialer_ Wohnungsbau Sozialer Wohnungsbau in Berlin – Wikipedia. [online]. Dostupné z: https://de.wikipedia.org/wiki/ Sozialer_Wohnungsbau_in_Berlin The Berlin IBA 1987 – Architecture in Berlin. Architecture in Berlin [online]. Dostupné z: https:// architectureinberlin.wordpress.com/2008/04/12/the-berlin-iba-1987/ The Typical Weather Anywhere on Earth - Weather Spark. The Typical Weather Anywhere on Earth Weather Spark [online]. Copyright © [cit. 25.09.2020]. Dostupné z: https://weatherspark.com Typologie obytných budov - stavebnikomunita.cz. stavebnikomunita.cz - Pro všechny kteří projektují nebo chtějí lépe bydlet [online]. Copyright © 2020 [cit. 25.09.2020]. Dostupné z: http://stavebnikomunita.cz/profiles/blogs/typologie-obytnych-budov Urban Development Plans / State of Berlin. Senatsverwaltung für Stadtentwicklung und Wohnen / Land Berlin [online]. Dostupné z: https://www.stadtentwicklung.berlin.de/planen/stadtentwicklungsplanung/en/gewerbe/innenstadt/innenstadt_30.shtml VinziRast-mittendrin. gaupenraub [online]. [cit. 01.01.2021] Dostupné z: http://gaupenraub.net/ vinzirastmittendrin Vorschriftensammlung zum Berliner Sozialrecht - Berlin.de. Berlin - Offizielles Stadtportal der Hauptstadt Deutschlands – Berlin.de [online]. Dostupné z: https://www.berlin.de/sen/soziales/service/berliner-sozialrecht/

Fotograﬁe a obrázky publikované bez označení zdroje pocházejí z archivu autorů.

STUDENTSKÉ PROJEKTY Semestrální projekty - Vojtěch Janoš a Jan Johanides - Josefína Jandáková a Lucie Košková - Zuzana Kropíková a Alena Richterová - Greta Gorgerin a Rebeka Jechová - Veronika Kudrnová a Veronika Kvetovská - Valentýna Podhájecká a Arina Ushakova - Kateřina Doležalová a Tereza Hrůzová - Michaela Irová a Jan Šeﬂ - Adam Burger a Daniel Hub - Jakub Klíma a Ivana Turková - Michaela Černá a David Procházka - Eva Prcinová a Zuzana Vravcová - Jan Dürrer - Karolína Hustá - Roman Chervonnyy - Kamilya Kainazarova - Ramina Khakimova - Eliška Kořínková - Tereza Kostohryzová - Adam Křenovský - Lucie Řeháková - Tereza Trejtnarová Diplomní projekty - Denisa Hrušková - Kristýna Rejsková - Anna Vršková

Bytové domy Kreuzberg Jan Johanides a Vojtěch Janoš | ATBS

Multikulturalita, rozmanitost, různorodost. Tato slova jsou snahou zachycení toho, jaký Berlín je. Stejně jako zde selhává standardní popis tohoto místa, selhává i konvenční přístup k bydlení. Dvojice navržených domů přichází s jednou z mnoha odpovědí na tuto problematiku. Touto odpovědí je architektonické ztvárnění variabity, individuality a jedinečnosi.

Obě stavby jsou jednoznačně tvarově deﬁ nová ny a kromě nesporných vý hod sebou tato skutečnost přináší i mnohé komplikace. Na ty jsme se rozhodli reagoval pestrou šká lou netradičních bytů. Ve 2 hmotách se tedy nachází 4 principiá lně naprosto odlišné typy bydlení. Navzdory nejednotné mu interié ru je blí zkost těchto staveb jasně rozpoznatelná z exterié ru. Zásadní m společný m elementem jsou oblouky umístěné v parteru, které reagují nejen na nedaleký Oberbaumbrücke a také na historii arkádové architektury jako takovou. Nepřehlédnutelný m jednotící m znakem je materiá lové provedení. Pá lená cihla společně se zmiňovaný mi oblouky usazuje dů m do čtvrti, jejíž charakter je z architektonického hlediska veskrze tradiční až historický. Naopak místní kulturní a společenský život vybočuje z veškerých zajetých kolejí. Explozivitu a živelnost této čtvrti reprezentují na našich fasádách především okna, která rozehrávají dů myslnou hru, zdánlivě zaměnitelnou s chaosem. Obě stavby jsou ve vertiká lní m směru zakončeny skleníky, které jako vetřelci zabí rají převážnou část střech a díky své mu vý razné mu členění dodávají cihlový m domů m na industriá lní m charakteru.

Užší z domů je orientová n do rušné Oberbaumstraße, kterou obohacuje o malebnou kavá rnu. Jeho největší vý hodou je právě ští hlost, díky které mohou bý t všechny byty prosvětleny z obou stran. Centrá lní vertiká lní komunikace dává bytový m jednotká m vyjí mečnou intimitu. Ve 2-6NP má dům jednotnou dispozicíknejsou byty díky nepravidelnosti fasády monotoni. Střešní terasa je koncipová na jako poloveřejný prostor s komunitní zahradou a společenskou místností. Vizuální m speciﬁkem té to hmoty je tvarovaná parapetní ří msa, která zdůrazňuje mí rné zalomení ve středu fasády a zároveň vzdává holt historický m štítivý m průčelí m. Propojení budov je zajištěno také vnitroblokem, jehož návrh odráží frekventovanost pohybu. Prolí nání dlažby se zelení pak vytváří zákoutí a dává tak prostoru intimní charakter. Druhá budova je obrácena na řeku Sprévu. Pří zemí je doplněno o drobné bistro. 2-4NP zabí rají 3 mezonetové byty, každý o 3 podlažích, na nichž je posazen jeden dvou podlažní byt, navržený pro spolubydlení. Střešní terasa v tomto pří padě slouží pouze obyvatelů m horní ho bytu. Prvkem, který odlišuje tuto stavbu od svého protějšku je zapuštěná arkáda v parteru.

Pohled z ptačí perspektivy

Čtvrť Kreuzberg se dlouhá léta nacházela na pomezí mezi východem a západem Berlína, mezi dvěma neslučitelnými režimy. Pozůstatky těchto rozpaků zde můžeme sledovat do dnes. Prostředí si úctyhodně zachovává historický charakter i přesto, že jej zaplňují skupiny lidí se zájmy, které by nemohly být více moderní, nadčasové a různorodé. Těžko bychom hledali typického místního obyvatele. Tato rozmanitost a schopnost přetvářet jsou nejsilnějšími stránkami této čtvrti. Právě onu pestrost a roztaženost mezi minulostí a budoucností jsme se pokusili neotřele vyjádřit.

Obraz místa

Koncept hmoty

Schématická axonometrie

SchĂŠma nosnĂŠ konstrukce

Půdorys 1.NP

5 7

8 2

1 5 9

4 7 6

1 2

Půdorys 1.NP 1 vstupní hala 2 prostor pro kola 3 místnost na odpad 4 kavárna 5 technické zázemí 6 hygienické zázemí 7 WC pro zaměstnance 8 take away bistro 9 vnitroblok 2

Řezopohled

10m

Půdorys 2.NP

5 4 1

Půdorys 2.NP 1 společné komunikace 2 byt 1+kk 3 byt 2+kk 4 byt 4+1 5 byt 4+1 6 byt 4+1 2

10m

5 4

Půdorys 3.NP 1 společné komunikace 2 byt 1+kk [35 m2] 3 byt 2+kk [60 m2] 4 byt 4+1 [110 m2] 5 byt 4+1 [120 m2] 6 byt 4+1 [130 m2] 2

10m

Půdorys 3.NP

Půdorys 4.NP

5 4

Půdorys 4.NP 1 společné komunikace 2 byt 1+kk [35 m2] 3 byt 2+kk [60 m2] 4 byt 4+1 [110 m2] 5 byt 4+1 [120 m2] 6 byt 4+1 [130 m2] 2

10m

7 6 5

Půdorys 5.NP 1 společné komunikace 2 byt 1+kk [35 m2] 3 byt 2+kk [60 m2] 4 vstupní hala 5 obytný prostor 6 hygienické záázemí 7 pokoje 2

Půdorys 5.NP

10m

Půdorys 6.NP

6 4

Bilance stavby Plocha parcely 685 m2 Zastavěná plocha 324 m2 Obestavěný prostor 7068 m3 HPP celková 2 266 m2 HPP bytů 1 420 m2 HPP spol. prostor 846 m2 ČPP bytů 1195 m2 ČPP ostatních prostor 742 m2 Byty 1 5x byt 1+kk [35 m2] 2 5x byt 2+kk [60 m2] 3 3x byt 4+1 [110-130 m2] 4 1x byt 7+kk [280 m2] Celkový počet bytů 14 Celkový počet obyvatel 40 Celkový počet obyvatel na jeden byt 2,86

Půdorys 6.NP 1 společné komunikace 2 byt 1+kk [35 m2] 3 byt 2+kk [60 m2] 4 hygienické zázemí 5 terasa 6 pokoje 2

10m

Půdorys 7.NP 1 společné komunikace 2 střešní terasa ex. 3 střešní terasa int. 2

10m

Půdorys 7.NP

Å&#x2DC;ezy

10m

Fasáda: pálená cihla

Interiérové stěny: omítka

Podlaha: betonová stěrka

Podlaha: dubové parkety

Rámy zasklení: černý hliník

Strop: betonové panely

Materiálové řešení

Pohled z ulice jižní

Pohled ze dvora severní

10m

Pohled z ulice severní

10m

10m Pohled ze dvora jižní

1 1 1

2 4

Mezonet 4+1, 1.podlaží 1 chodba 2 zádveří 3 hygienické zázemí [3 m2] 4 kuchyně s jídeklnou [33 m2] 5 loggie [8 m2]

Půdorys bytu 4+1

Mezonet 4+1, 2.podlaží 1 dětský pokoj [10 m2] 2 obývací pokoj [35 m2] 3 hygienické zázemí [3 m2]

Mezonet 4+1, 3.podlaží 1 ložnice [14 m2] 2 pracovna [25 m2] 3 hygienické zázemí [3 m2] 4 chodbička [4 m2] celkem [130+8 m2]

Kuchyně

Půdorys bytu 2+kk 1 zádveří [5 m2] 2 obytná kuchyně [34 m2] 3 koupelna [5 m2] 4 ložnice [18 m2] celkem [62 m2]

2,5m

Půdorys bytu 2+kk

Obytná kuchyně

Skříňová nika

Fasáda uliční jižní

Fasáda vnitrobloku severní

Fasáda uliční severní

Fasáda vnitrobloku jižní

Kavรกrna

Detail

vnitrobloku

Vstupni hala

Berlín / dostupné bydlení + Josefína Jandáková a Lucie Košková | ATBS

dva domy a prostor mezi nimi rozdílný základ a společná funkce uvnitř rozmanité a přitom sjednocené stejně jako celá okolní čtvrť

Domy se nachází v pestré čtvrti Kreuzberg, která leží nedaleko centra na levém břehu řeky Sprévy. Její obyvatelé jsou různorodí podobně jako čtvrť samotná. Z jižní strany je parcela ohraničená rušnou ulicí Oberbaumstraße a ze severu přiléhá ke klidnému nábřeží řeky Sprévy. Cílem projektu bylo vytvořit sdílené bydlení. Jednak kvůli snaze dostát dostupnému bydlení, které je v této lokalitě hojně vyhledávané, pak také kvůli poměrně malé rozloze parcel. Jižní dům je tvořen dvěma třípatrovými mezonety. Ty se skládají ze dvou obytných podlaží, mezi kterými je vloženo patro se sdílenými prostory. V soukromém podlaží se vždy nachází čtyři pokoje, každý s vlastní koupelnou. Společný prostor je především místem pro setkávání. K dispozici je zde vzdušná otevřená místnost se zázemím pro vaření i odpočinek, či prostor se sdílenou prádelnou. Severní dům je členěn po jednotlivých patrech. Nachází se v něm šest identických bytů. V jižní části domu jsou umístěny tři pokoje s okny směrem do dvora.

Dispozice těchto pokojů jsou obdobné jako v jižním domě. Společný prostor s kuchyní je orientován na sever směrem k řece. Vertikální komunikace v obou domech probíhá ve východní části. Tento společný prvek se odráží na fasádách z ulice i ze dvora. Fasáda je v těchto místech tvořena perforovaným zdivem, které vytváří hru světla a stínu a prostorům dodává zajímavou atmosféru. Princip perforace fasády se poté odráží i ve dláždění dvora a oba domy tak symbolicky propojuje. Partery se otevírají venkovnímu okolí. Kavárna v severní části zve návštěvníky z nábřeží a s ní spojená provozovna v parteru jižního domu zase láká návštěvníky z Oberbaumstraße. V poměrně rozlehlém dvoře se tak odehrává více dějů. Po obvodu se nachází hlavní komunikace, jež propojuje vstupy všech okolních domů. V severozápadní části se nachází venkovní prostor kavárny a v jihovýchodní části místo pro odpočinek a zábavu obyvatel. Každý děj má svůj určený prostor a ze dvora se tak stává místo, které do klidného vnitřního světa uvnitř bloku pouští část živého ruchu z okolí.

02 07

Koncept a obraz mĂsta

Parter 01 02 03 04 05 06

provozovna kavárny wc zázemí kavárny wc pro zaměstnance prádelna schodiště

93,0 13,8 4,8 1,8 9,1 20,7

m2 m2 m2 m2 m2 m2

140,2 m2

01 02 03 04

provozovna kavárny wc kolárna schodiště

44,1 5,50 37,2 20,5

m2 m2 m2 m2

107,3 m2

Obytné patro 01 02 03 04 05 06 07 08 09

sdílený prostor soukromý pokoj soukromý pokoj soukromý pokoj wc + koupelna wc + koupelna wc + koupelna wc schodiště

Sdílené patro 01 02 03 04 05

sdílené prostory technická místnost wc předsíň schodiště

Soukromé patro 01 02 03 04 05 06 07 08 09 10

Parkety

Keramická dlažba

Betonová stěrka

Lícová cihla

Cihelná dlažba

wc + koupelna soukromý pokoj chodba soukromý pokoj wc + koupelna schodiště wc + koupelna soukromý pokoj soukromý pokoj wc + koupelna

142,3 m2 67,8 15,6 12,3 12,8 3,9 3,9 3,7 1,6 20,7

m2 m2 m2 m2 m2 m2 m2 m2 m2

109 m2 87,3 3,50 1,70 5,70 10,8

m2 m2 m2 m2 m2

104,7 m2 5,00 12,6 14,5 12,4 4,40 10,8 4,20 18,3 18,0 4,50

m2 m2 m2 m2 m2 m2 m2 m2 m2 m2

678 318 6714 2224 2025 582 185

m2 m2 m2 m2 m2 m2 m2 8

Celková bilance Plocha parcely Plocha zastavěná Obestavěný prostor HPP celkové HPP bytů a spol. prostor ČPP bytů ČPP ostatní funkce Počet bytů

Detail bytu_severnĂ dĹŻm

Řez_jižní dům

Å&#x2DC;ez

Pohled z ulice_severní dům

Pohled ze dvora_severní dům

Pohled z ulice_jižní dům

Pohled ze dvora_jižní dům

Konstrukce objektu je řešena nosným stěnovým systémem. Pouze v parteru kavárny v severním domě je použita kombinace s podpůrnými sloupy pro lepší využití prostoru. Střecha je navržena s extenzivním zeleným povrchem, ten na konstrukci půspbí minimální zátěž a zároveň je nízkoúdržbový.

Axonometrie a konstrukční řešení

Interiér bytu_jižní dům

Interiér bytu_severní dům

Kavárna

Interiér schodiště_jižní dům

Detail fasády

Interiér schodiště_severní dům

Dvůr s jižním domem

DvĹŻr se severnĂm domem

Berlín / dostupné bydlení + Alena Richterová a Zuzana Kropíková | ATBS

Snaha vytvořit místo, které nerozděluje lidi do sociálních skupin, boří mezi nimi hrancice a formuje z nich celek.

komunita + dostupnost + diverzita

Návrh se nachází v městské části Kreuzeberg, Berlín. Díky blízkosti k centru města má tato lokalita velký potenciál rozvoje. Ten je také podpořen Strategickým plánem Berlína pro rok 2030, kterého je zadaná oblast součástí. Místo, jehož atmosféra působí rozmanitým dojmem a přesto plynulým spojením rozdílných stylů, názorů, osobností a událostí. Cílem našeho návrhu bylo vytvořit nejen příjemné místo pro pobyt a život, ale také otevřít obzory pro velikou škálu lidí. Umožnit jim dostupné bydlení. Koncept - rozdělení parcely na tři “pruhy“. Ty symbolicky připomínají skupiny lidí, které se zde sejdou a vytvoří jeden celek. Přesně tak, jak se “pruhy“ v půdoryse zase spojují. Díky řece Sprévě se vedle parcely vytváří náplavka, toho jsme využily v parteru. Na severní straně je proto umístěna kavárna, díky kreré se zde lidé mohou zastavit a vychutnat si dynamiku a atmosféru místa. Ke kavárně přiléhá také multifunční sál, využívaný především k uměleckým výstavám, workshopům, koncertům a představením. Na druhé jižní straně parcely se nachá-

zí poměrně rušná ulice s nadzemní dráhou metra. Z této jižní strany, mají do budovy přístup pouze její obyvatelé. Pracujeme se dvěma druhy bytových jednotek. První jsou obyčejné, menší byty s vlastním obytným prostorem. Druhou jsou jedntlivé buňky/pokoje, ke kterým přidáváme pouze soukromou koupelnu. Obytné prostory jsou sdíleny se všemy obyvateli domu. Tímto dochází k velmi častému kontaktu mezi sousedy a následnému vzniku komunity. V každém patře se také nachází jedna společenská místnost, která má vždy jinou funci (hudebna, studovna,...) Dům zakončuje pobytová střecha se zahradou a záhony. Ty zároveň slouží pro sběr dešťové vody, krerá tímto získává využití.

oberbaumbrücke otevřenost rozmanitost

spréva

historie berliner mauer grafﬁti

stromy

příležitosti u-bahn

konstrukci tvoří stěnový systém kombinovaný se sloupy v přízemí je přidán průvlak nesoucí balkony

8.NP

2.NP

1.NP

bilance stavby plocha parcely

472,12

plocha zastavěná

441,72

obestavěný prostor

10386,64 m3

HPP celkové

3776,96

HPP bytů a spol. prostor

3469,9

ČPP bytů

2353,72

ČPP ostatní funkce

692,59

1.1

1.2

1.3

1.4 1.6

1.3

1.8

1.5

1.11 1.7

1.10

1.9

1.6

zázemí sálu

1.1

zázemí kavárny

1.7

sklad

1.2

kavárna

1.8

vstupní hala

1.3

1.9

prádelna

1.4

bezbariérové wc

1.10

kolárna

1.5

multifunkční sál

1.11

dvůr

půdorys přízemí

10m

složení, počet, plocha bytů .0

dvoulůžkový pokoj

21,94 m2

dvoulůžkový pokoj

24x

20,41 m2

byt 1+kk

45,78 m2

byt 2+kk

73,76 m2

2.0

2.1

2.4

2.1

2.1 2.5 2.7

2.8

2.1

2.3

2.6 2.2

2.0

dvoulůžkový pokoj

2.1

dvoulůžkový pokoj

2.2

byt 1+kk

2.3

sdílená lodžie

2.4

sdílený obytný prostor

2.5

vertikální komunikace

2.6

studovna

2.7

byt 2+kk

2.8

balkon

půdorys typyckého podlaží 8.1

8.3 8.4 8.6

8.2 8.5

8.1

ohniště

8.2

vyvýšené záhony

8.3

zastřešená část

8.4

sklad

8.5

vertikální komunikace

8.6

střešní zahrada

půdorys střechy

perforovaný plech

dřevo

beton

zeleň

detailní půdorys bytu 2+kk 0.1

ložnice

0.2

koupelna + wc

0.3

obytná kuchyně

0.4

balkon

pohled severovĂ˝chodnĂ

pohled jihozápadní

10m

8.6

řez podélný

8.6

střešní zahrada

7.2

dvoulůžkový pokoj

7.3

sdílená lodžie

7.7

byt 2+kk

7.8

balkon

1.5

multifunkční sál

1.8

vstupní hala

1.11

dvůr

7.3

7.2

1.11

1.8

7.7

7.8

1.5

8.3

8.4

7.6

6.6

5.6

4.6

3.6

2.6

1.2

1.6

1.7

řez příčný

8.3

zastřešená část

8.4

sklad

7.6

knihovna

6.6

sál

5.6

dílna

4.6

posilovna

3.6

hudebna

2.6

studovna

1.2

kavárna

1.6

zázemí sálu

1.7

sklad 2

10m

sdílený obytný prostor

vstupní hala

obal

hmota

celistvost

harmonikovĂŠ panely

posuvnĂŠ panely

kavรกrna

Berlín / dostupné bydlení + Greta Gorgerin a Rebeka Jechová | ATBS

Tento projekt se snaží ukázat, že i dostupné bydlení může být kvalitní a místním sloužit k důstojnému životu v příjemných prostorách. Usiluje o to, aby dům nesloužil pouze k žití, ale zároveň i k trávení volného času. Snaží se reagovat na problematiky místa a zároveň jeho pozitiva.

Berlín je město s nemalou historií. Je velmi multikulturní a pestré. Mísí se zde lidí z celého světa, různých kultur a odlišných náboženství. Ještě víc to platí o čtvrti Kreuzberg, kde se nachází zastavovaná parcela. Vládne zde kosmopolitní a živá atmosféra. Čtvrť je plná studentů, přistěhovalců, umělců, subkultur, mladých rodin a celkově obyvatelstva všech různých věkových skupin. Tento fakt je pro projekt stěžejní.Návrh se snaží respektovat okolní atmosféru a zapadnout do ní. Dům je tedy primárně navržen pro zmiňované skupiny obyvatel a snaží se reﬂektovat jejich potřeby, ﬁnanční možnosti. Dále též pracuje s odlišnou mentalitou jeho případných obyvatel. Do čtvrti jsme se snažily naším návrhem zapadnout i vizuálně. Proto je na fasádu jako na nejvýraznější část zvoleno režné zdivo, které se objevuje na jedné z nejviditelnějších staveb místa, Oberbaumbrücke. Dalším často opakujícím se prvkem jsou malé balkony a lodžie. Ty jsou použity hlavně pro formování uliční fasády. Třetím, tentokrát znovu materiálem, je kovová konstrukce podpírající železniční most. Poslední zmiňovaný materiál je využit viditelně na konstrukci střechy.

Dům je navržen jako 6 patrový. Parter komunikuje s ulicí kavárnou přístupnou pro kolemjdoucí. Pro obyvatele je v parteru společná prádelna a kolárna. Z parteru je možné vyjít do dvou dvorů ve vnitrobloku. Další patra obsahují malé byty a garsonky.Velikost bytů je navržena pro skupiny, které ve čtvrti nejčastěji žijí. Jsou to především studenti, senioři, páry i singles. Věříme, že malé byty jsou dostatečně dostupné pro velkou škálu lidí a můžou jim poskytovat dočasné zázemí, nebo sloužit jako start do života. Pro zpříjemnění života v centru města je navržena obytná dvoupatrová střecha. Nachází se zde otevřená a částečně krytá terasa, zimní zahrada a velké odlehčené skleníky. Střecha je zamýšlena k dočasnému uprchnutí z velkoměsta, proto je zde hojně použita zeleň, aby se zde přítomní cítili co nejlépe. Kreuzberg je čtvrť Berlína velmi poznamenaná svojí historií. Na základě tohoto faktu jsme se snažili vyjít v úplném počátku návrhu z historie. Tento fakt respektovat, ale zároveň do této čtvrti vdechnout nový život.

obraz mĂsta

koncept

05 13

01 02 03 04 05 06 07 08 09 10 11 12 13

kavárna hygienické zázemí kuchyně hygienické zázemí hala do dvora kavárna vstupní hala schodišťový prostor kolárna technická místnost prádelna hala do dvora sklad

10m

1NP

10m

1.5

2.5 1.4

2.4

A 2.3

1.3

1.1

2.1

1.2

2.2

7.2 3.1

7.1

3.2 3.3

4.2 6.3

4.1

6.1 5.1 5.2

6.2

1.1 1.2 1.3 1.4 1.5 2.1 2.2 2.3 2.4 2.5 3.1

vstupní předsíň koupelna obývací pokoj + kk ložnice lodžie vstupní předsíň koupelna obývací pokoj + kk ložnice lodžie obývací pokoj + kk

3.2 3.3 4.1 4.2 5.1 5.2 6.1 6.2 6.3 7.1 7.2

ložnice koupelna obývací pokoj koupelna obývací pokoj koupelna obývací pokoj koupelna ložnice obývací pokoj koupelna

+ kk

10m

+ kk + kk 2NP + kk

3NP

10m

4NP

5NP

10m

6NP

7NP - střecha

10m

8NP - střecha

plocha parcely - 411, 36 m2

čpp ostatní funkce:

plocha zastavěná - 411,36 m

kavárna - 180,6 m2

obestavěný prostor - 411,36 m2

kolárna - 33,9 m2

hpp celkově - 3253,81 m2

střecha - 567,76 m2

hpp bytů a spol prostor- 2428,68 m2 hpp bytů - 2000,8 m2 čpp bytů - 1581,6 m2

bilance konstrukční řešení

pohled SZ

2m pohled SV

10m pohled JV

10m řez A-A příčný

10m řez B-B podélný

detail lodĹžie

materiály exteriér

interiĂŠr

03 01 02

01 - chodba 02 - koupelna 03 - obývací pokoj + kk 04- ložnice 05 - lodžie

detailní půdorys bytu 1

interiĂŠr

materiĂĄly interiĂŠr

schodišťový prostor

pohled ze dvora

společné prostory - střecha

Berlín / dostupné bydlení + Veronika Kudrnová a Veronika Kvetovská | ATBS

(Zadání:) Letošním zadáním bylo navrhnout dostupné bydlení v Berlíně na neobvyklé trojúhelníkové parcele. Místo je vymezeno ulicemi Schlesische Strasse / Obermbaumstrasse a Falckensteinstrasse. Tato jizva ve městě vznikla vybombardováním za II. světové války. V těsném sousedství se nachází řeka Spréva, most Oberbaumbrücke a nadzemní dráha se stanicí metra Schlesisches Tor, která stojí 6 m nad úrovní terénu. (Popis místa:) Berlín má uvnitř města ve srovnání s jinými významnými evropskými metropolemi bohatý potenciál rozvoje. Jedná se o důsledek II. světové války i poválečného rozdělení. Tento prostor lze využít k rozvoji a zahuštění struktury města a formování jeho budoucí podoby. Vybraná parcela se nachází v jedné z 25 transformačních lokalit vymezených Strategickým plánem Berlína pro rok 2030. Obvod Friedrichshain-Kreuzberg vznikl sloučením bývalého východoberlínského obvodu Friedrichshain a bývalého západoberlínského obvodu Kreuzberg. Jedinečná kombinace průmyslového dědictví, atraktivních lokalit na břehu řeky, kulturní rozmanitosti a kreativity obyvatel přispívá k vytvoření jeho příjemné atmosféry a zvláštního funkčního a sociálního mixu. (Téma:) Hlavním tématem bylo bydlení, „+“, které obsahuje množství funkcí zasahujících do architektury. V tomto případě sou to především ekologie a funkce budov. Jak bude budova využívána a čím ji obzvláštníme jsme si mohli zvolit sami.

V průběhu navrhování jsme diskutovali o fungování budovy jako celku a propojení bytového domu s okolím. Čtvrť ve které jsme dělali návrh je velmi různorodá a proto jsme se nemuseli držet strohého řádu, který je v některých městech dán, ale přesto jsme se nemohli zcela odlišit od okolní zástavby a smýšlet nad vzhledem který by na první pohled upoutal pozornost. Proto jsme studovali konstrukce domů a materiály použité v sousedních ulicích naší parcely. Další faktor, který nesměl být opomíjen byla společenská vrstva žijící zde a atmosféra čtvrti. Už na první pohled se tu prolíná množství prvků, které tvoří ojedinělý obraz místa. Mísí se zde kulturní a umělecká činnost s každodenním životem. Je to ideální prostředí pro bydlení, kde je vše potřebné. Nechybí tu restaurace, kavárny, ani nedaleká náplavka pro volný čas, taktéž školy, školky, dětská hřiště a v blízkosti je i městská doprava. (Cíl:) Cílem bylo vytvořit bytový dům, který by zapadal do různorodého okolí a zároveň neškodil ekologii svou výstavbou či působením do budoucna. Bylo třeba se zaměřit i na společnost žijící v okolí a uzpůsobit budovu sociálnímu prostředí.

Obraz místa

„Dnešní módní architektura svádí oko, ale zřídka kdy přispívá k jednotě a významu prostředí, do něhož je zasazena.“ - Juhani Pallasmaa

Koncept

(Koncept:) Při návrhu jsme věděly, že naše parcela patří do řadové zástavby, proto jsme od začátku plánovaly zastavět co největší plochu parcely. Další podstatou využití celé plochy byl fakt, že navrhujeme úsporné bydlení v centru Berlína a není vhodné “plýtvat“ místem. Bytový dům je založen na myšlence pomoci sociálně slabším lidem. Nabídl by jim ﬁnančně výhodné ubytování i potřebnou práci. Několika ubytovaným by byla poskytována pracovní činnost na střeše, kde je rozlehlý skleník s množstvím zahrádek, a další jedinci by měli zajištěnou práci v květinářství, které se nachází v parteru. Zde by se prodávaly rostliny a ostatní vypěstované produkty ze střechy. Tímto jsme docílili jakési “kolonizace“ v budově. Jelikož je náš pozemek obklopen třemi dvory, bylo pro nás zásadní zachovat průchodnost. Z tohoto důvodu jsme odsadili v zadní části pozemku parter, čímž se splnil náš požadavek.

Půdorysy

Půdorys 1.NP 1 květinářství 2 zázemí pro zaměstnance 3 sklad 4 technická místnost 5 popelnice 6 kolárna 7 chodba 8 úklid

1 PÅ¯dorys 2.-5.NP 1 byt 1kk 2 byt 1kk 3 byt 1kk 4 byt 1kk 5 byt 3kk 6 byt 2kk 7 byt 2kk 8 chodba

Půdorysy

Půdorys 6.NP 1 byt 1kk 2 byt 3kk 3 společenská místnost 4 WC ženy 5 WC muži 6 terasa 7 sklad 8 chodba

1 Půdorys střechy 1 záhony 2 skleník 3 záhony

Pohled z ptačí perspektivy

plocha parcely: 442,6 m2 zastavěná plocha: 442,6 m2 obestavěný prostor: 8739,4 m3 hpp celkově: 2242 m2 hpp bytů: 1466,82 m2 hpp nebytových prostor: 775,2 m2 čpp celkové: 2041 m2 čpp bytů: 1328,8 m2 čpp nebytových prostor: 712,6 m2

Pohledy

Konstrukční řešení

Å&#x2DC;ezy

Společné prostory

Byt 2kk

2 1

0,4 1 2 3 4

betonová stěrka dřevo bílý dub dřevo jasan Smile Plastics - 100% recyklovaný materiál

P+S

Koupelna

omítka bílá

sklo

Smile Plastics světlý

dřevo jasan

Společné prostory

konstrukce v barvě antracitové

dřevo

sklo

cihelný obklad světlý

okenní rámy v barvě antracitové

provětrávaná část fasády

Pohled z ulice

Kinderdorf Valentýna Podhájecká a Arina Ushakova | ATBS

Kinderdorf bojuje za dětská práva a usiluje o vybudování domova, ve kterém děti mohou vyrůstat v bezpečném a láskyplném prostředí.

Kinderdorf jakožto nezisková organizace vznikl po druhé světové válce, za účelem pomoci ohroženým dětem v podobě péče nahrazující rodinu. Hlavou této náhradní rodiny je matka pěstounka, která se stará o tři až šest dětí a utváří pro ně domov, přestože děti často nadále udržují kontakt se svými biologickými rodiči. Naše interpretace Kinderdorfu je bytový dům, který přináší pohodlí a radost matkám i dětem. Šestipodlažní bydlení se nachází na nárožní parcele s výhledy do zeleně a na řeku Sprévu v Berlíně. Při plné kapacitě zde může bydlet až 44 dětí na čtyřech obytných podlažích celkem o deseti bytech. Kromě bytů zde nalezneme i kanceláře pro specialisty (např.psycholog), společenskou místnost, kavárnu, společné hrací patro a střešní zahradu. V parteru jsme se zaměřili na setkávání dětí s jejich biologickými rodiči. Děti mají na výběr hned ze dvou míst kde se se svými biologickými rodiči setkat, a to buď ve společenské místnosti pro větší soukromí a prostor pro hraní nebo potom v kavárně, která mimo to slouží i veřejnosti.

V celém domě nalezneme šest bytů pro matky pěstounky starající se o tři až čtyři děti a čtyři byty pro matky pěstounky starající se o pět až šest dětí. Mimo to zde nalezneme i čtyři startovací byty, sloužící pro dospělé děti jako pomocná ruka, než se postaví na vlastní nohy. Za nejdůležitější část našeho domu považujeme společné hrací patro ve čtvrtém nadzemním podlaží. Děti zde naleznou útočiště ve hracím koutku, kreslícím koutku, knihovně a odpočívárně. Mohou zde trávit celé hodiny hraním ale i učením a odpočíváním. Prosklený interiér dodává místnosti energii, a možnost vyvětrat a nadechnout se na čerstvém vzduchu umožňuje ochoz ve formě lodžie, který najde své využití především v letních dnech kdy se pomocí posuvných oken propojí s interiérem a vytvoří tak po celém patře venkovní atmosféru. Strohost železobetonu klade důraz na jednoduchost a čistotu. Přesto, vnášíme do našeho návrhu dětskou hravost díky prvkům propisujícím se do drsné fasády v podobě barevných žaluzií v exteriéru s barevnými doplňky, hračkami a detaily v interiéru.

2 1

6 5

Půdorys 1.NP 1 2 3 4 5 6

kavárna vstupní hala prádelna sušárna herna kanceláře

Půdorys 2.NP + 5.NP 1 2

byt 5+kk garsoniéra

2 2

PÅ¯dorys 3.NP + 6.NP byty 4+kk

Půdorys 4.NP společné hrací patro

Půdorys střecha zahrada se záhonky

Řez příčný

Řez podélný

DetailnĂ pĹŻdorys bytu 4+kk

Konstrukční systém železobetonový skelet

Bilance stavby

MateriĂĄly 1 2 3

marmoleum beton perforovanĂ˝ plech

Unser Haus Kateřina Doležalová a Tereza Hrůzová | ATBS

Berlín je velmi diverzní město s bohatou historií a plné nových a kreativních nápadů. Je centrem kultury a místem pro realizaci inovativních projektů. Naším úkolem bylo vytvořit bytový dům, který by do tohoto prostředí zapadal a zároveň splňoval funkci dostupného bydlení.

Koncept celého projektu vyplývá z pojmu Baugruppe. Baugruppe je způsob dostupného bydlení založeného na spoluvlastnictví komunity, která se společně o nemovitost stará a rozhoduje o ni. Obyvatelé takového domu mají tedy své vlastní prostory, ale i prostory komunitní, jako například společnou střešní zahradu. Bytový dům je situován v okolí řeky Sprévy na rohu ulice Bevernstrasse a May-Ayim-Ufer. Cílem bylo využít co nejvíce plochy parcely a vytvořit tak co nejideálnější prostor pro život. Výraz budovy vychází ze vzhledu starší zástavby. Na fasádu byla použita cihla, která je v okolí velmi obvyklá. Dále je použita arkáda u parteru, která vytváří příjemné podloubí. Nejvýraznějšími prvky stavby je zaoblené nároží a zeleň na fasádě. Celé přízemí je odsazené od zbytku budovy a od ulice ho dělí již zmińované podloubí. V přízemí se nachází společné zázemí pro kola a kočárky, toalety a prádelna s výhledem do přilehlého dvora, tento dvůr je přístupný přímo ze vstupní haly. Zbylá část přízemí je prosklená a místo slouží jako komerční prostor, který může poskytovat práci pro obyvatele domu.

Vchod do bytů je ze severozápadní strany z ulice Bevernstrasse a dispozice bytů je na všech pěti patrech stejná. Na patře je vždy jeden menší byt 1+kk s výhledem na řeku, tři vetší 2+kk, jeden orientován do dvora, druhý do ulice a třetí orientován na obě strany. Dále pak jeden prostornější 3+kk přímo na nároží s výhledem na řeku i do ulice. Byty jsou velmi univerzální a využitelné jak pro jednotlivce, matky samoživitelky, tak pro mladé páry nebo například začínající rodiny. Z posledního patra je umožněný přístup na společnou střešní zahradu, která má sloužit k socializaci a slučovaní kolektivu, k relaxování a je zde i společný prostor pro zahradničení.

koncept

obraz mĂsta

Půdorys 1.NP 1 komerční prostor 2 komunikační prostory 3 toalety invalidé 4 toalety 5 technická místnost 6 kolárna 7 prádelna

Půdorys 2.NP-6.NP 1 3+kk 2 1+kk 3 2+kk 4 2+kk 5 2+kk

1 2

Půdorys zahrada 1 toaleta 2 technická místnost 3 komunikační prostor

řez podélný

řez příčný

pohledy

Tabulka místností 1 obývací pokoj+ kuchyňský kout 2 vstupní prostor 3 toaleta 4 koupena 5 ložnice 6 dětský pokoj

materiál:

dlaždičky

dřevo

leský bíly povrch

detailní půdorys bytu 3+kk 1:50

schéma konstrukčního řešení

bílá cihla

beton

zeleň

materiály

axonometrie

Základní bilance stavby: -Plocha parcely....................................................391,5 -Plocha zastavěná..................................................391,5 -Obestavěný prostor.............................................9 200,25 -HPP celkové.....................................................2 287,1 -HPP bytů a spol. prostor (schodiště, chodba, vstup)..............388,70 -ČPP bytů........................................................1 473,2 -ČPP ostatní funkce...............................................532,80 -Složení a počet bytů a plochy jednotlivých typů: celkem 25 bytů -1+kk (5x)..........................................................36,5 -2+kk (15x).........................................................53,9 53,1 70,2 -3+kk (5x)..........................................................81,6

m2 m2 m3 m2 m2 m2 m2 m2 m2 m2 m2 m2

Berlín / startovací bydlení Michaela Irová a Jan Šeﬂ | ATBS, ATSS

Nároží jako odraz gradace hmot podtrhující spojení dvou tváří bloku. Odlišnost prostředí, kterými je parcela obklopena, byla stěžejní myšlenkou celého projektu. Ruch ulice a nadzemní železniční trať na straně jižní, poklidný břeh řeky Sprévy na straně severní a intimita sdíleného vnitrobloku na straně západní.

Kreuzberg patří mezi jedny z nejosobitějších částí německého hlavního města. Tato čtvrť nacházející se jihovýchodně od centra Berlína je spojením různorodých kultur, které spolu koexistují a vzájemně se mísí a prolínají. Právě kvůli kosmopolitní atmosféře a extrémní diversiﬁkaci je velice náročné vykreslit uniﬁkovaný obraz, který by v sobě dokázal obsáhnout celou komplexitu tohoto místa.

které by naopak měly umožnit obyvatelům setkávat se a prohlubovat společenské vztahy. Mimo základní funkční prostory jako sdílená kuchyň, prádelna a technické zázemí, jsme pak pro dosažení větší soběstačnosti přidali posilovnu se saunou a sdílenou studovnu s domácím kinem a střešní zahradou, nacházející se v nejvyšším bodě celé stavby. Toto unikátní místo s nádhernými výhledy na řeku je tak dostupné všem obyvatelům.

V našem návrhu jsme se snažili zapojit jedinečné aspekty, které tato lokalita přináší. Pracovali jsme s parcelou nacházející se na rohu vybraného bloku a právě akcentování této, podle nás významné urbanistické pozice, bylo pro nás jedním z témat.

Spojujícím prvkem celého projektu jsou pak venkovní platformy, které se nachází mezi soukromými jednotkami a společným prostorem a jejich cílem je zbořit pevnou hranici mezi exteriérem a interiérem a přenést život svých obyvatel ven. Majestátní strom rostoucí na spodní platformě je pak metaforickým obrazem celého konceptu společného bydlení a zároveň připomínkou nutnosti zachování přírody.

Hlavním principem navrhovaného studentského bydlení je rozčlenění prostor do dvou kategorií – soukromých a sdílených. Přemýšleli jsme o velikosti minimálního prostoru, který by v sobě zahrnul všechny potřebné prvky a zároveň byl důstojným bydlením pro své obyvatele a poskytoval soukromí tak potřebné v dnešní chaotické době. Tyto studentské jednotky jsou pak doplněny o rohové prostornější byty, které svou kvalitou více reagují na výjimečnost nárožní pozice. Druhou kategorii pak zastupují velkorysé sdílené prostory,

Právě ve snaze snižování negativních dopadů výstavby na naši planetu věříme, že jedním z hlavních principů je kvalitní stavební proces a poctivost užitých materiálů. Důslednost nám umožňuje prodlužovat životnost staveb a omezuje jejich předčasné demolice a nadměrnou spotřebu přírodních zdrojů.

Ă&#x;e ra st rn ve Be

Obe

rba

ums

tra

Ă&#x;e

situace bližší

-U

axonometrie - úprava nábřeži a ulice May-Ayim-Ufer

koncept - orientace funkcí

vnitroblok

trať

Spréva

axonometrie - funkce

mezonetové byty

studovna - knihovna

posilovna - sauna

společné zázemí studentské bydlení

veřejný parter

půdorys 1 np

01 - komerční prostory, 02 - technické zázemí, 03 - garáže pro kola, 04 - zázemí baru, 05 unisex wc, 06 - sklad, 07 - úklidová místnost

10m

půdorys 2 a 4 np

* *

16 15

08 12 11

03 02

11 05

01 - obytný prostor, 02 - kuchyně, 03 - zádveří, 04 - koupelna, 05 - obytný prostor, 06 kuchyně, 07 - koupelna, 08 - obytný prostor, 09 - ložnice, 10 - koupelna, 11 - šatna, 12 - zádveří, 13 - společenský prostor, 14 - prádelna, 15 - zádveří, 16 - wc

půdorys 3 a 5 np

15 14

08 12 11

03 02

05 01

10m

půdorys 6 np

03 07

01 - obývací pokoj, 02 - zádveří, 03 - wc, 04 - ložnice, 05 - koupelna, 06 - chodba, 07 - obývací pokoj, 08 - koupelna, 09 - ložnice, 10 - knihovna, 11 - sauna, 12 - tělocvična, 13 - sprchy

půdorys 7 np

08 06 09 05 04

01 - obývací pokoj, 02 - zádveří, 03 - wc, 04 - ložnice, 05 - koupelna, 06 - chodba, 07 obývací pokoj, 08 - koupelna, 09 - ložnice, 10 - knihovna

10m

půdorys 8 np

01 - obývací pokoj, 02 - zádveří, 03 - wc, 04 - ložnice, 05 - koupelna, 06 - chodba, 07 obývací pokoj, 08 - koupelna, 09 - ložnice, 10 - knihovna

střecha

01 - obývací pokoj, 02 - zádveří, 03 - wc, 04 - ložnice, 05 - koupelna, 06 - chodba, 07 obývací pokoj, 08 - koupelna, 09 - ložnice, 10 - knihovna

10m

byt 01 - axonometrie

stěny: pohledový beton

podlaha: betonová stěrka

detail: teraco

vestavěný nábytek: dub

pohyblivý nábytek: jedle

byt 01 - půdorys

08 12 10 11

byt 01 08 09 10 11 12

obývací pokoj + kuchyně ložnice + pracovna koupelna + wc šatna zádveří

23.5 m

17.5 m 3.8 m . 3 1 m . 4 5 m

10m

byt 01 - axonometrie

stěny: pohledový beton

podlaha: epoxidová stěrka

detail: teraco

vestavěný nábytek: dub

pohyblivý nábytek: jedle

byt 01 - půdorys

byt O2 05 06 07

ložnice + obývací pokoj kuchyně + zádveří koupelna + wc

12.8 m

4.2 m 3.6 m

10m

detail fasรกdy

schéma konstrukčního řešení - monolitická konstrukce

stěnový systém trámová platforma

stěnový systém kazetová platforma

skeletový plášť stěnové jádro

řez podélný

10m

řez příčný

10m

pohled severní

pohled východní

10m

pohled jižní

pohled západní

10m

Hänsel und Gretel Adam Burger a Daniel Hub | ATSS

“Nobody had forgotten anything here. In Berlin, you had to wrestle with the past, you had to build on the ruins, inside them. It wasn’t like America where we scraped the earth clean, thinking we could start again every time.”

– Janet Finch, White Oleander (british sociologist)

Berlín je hlavní město Německa a zároveň centrem evropského metropolitního regionu Berlin / Brandenburg sestávajícího z 5 milionů lidí z více než 190 zemí. Leží v severovýchodním Německu. Je významným centrem kultury, politiky, dopravy, médií a vědy v Evropě. Kulturní pestrost a tolerance se přitom traduje hlavně z dob Západního Berlína, který se stal v tomto smyslu „svobodným“ městem podle hesla „pro každého něco“.

Pozemek pro návrh se nachází na severním okraji oblasti východně od stanice U-Bahn, na místě bývalého bloku budov. Po bombardování za druhé světové války tu zůstala jen část původní zástavby. Pozemek dělí dvě stávající budovy v severo-jižním směru na dvě části. Západní část tvoří zatravněné plochy s několika uměleckými instalacemi v rámci projektu Menschenlandschaft z roku 1987. Východní část tvoří jednopodlažní zástavba a zpevněné plochy.

Wrangelkiez, původně známý jako Schlesisches Viertel, je malá čtvrť v městské části Kreuzberg. Wrangelkiez se nachází v centru oblasti Friedrichshain-Kreuzberg hraničící s řekou Sprévou. Má nadprůměrný podíl mladších obyvatel; s 34,2% obyvatel ve věku 18-35 let a s celkovým počtem obyvatel 12 400.Tato oblast je na severozápadě ohraničena cestou Skalitzer Straße, na jihozápadě Görlitzerovým parkem, na severovýchodě řekou Sprévou a na jihovýchodě kanálem Landwehr.

Významným problémem zde je vysoká hluková a smogová zátěž. Absence hlubšího využití místa dala také možnost pro koncentraci lidí bez domova a s tím spojených různých sociálních problémů, jako například výskyt a prodej drog.

Od znovusjednocení Německa prošla oblast gentriﬁkací, zůstává však známá alternativním životním stylem a kontrakulturou. V okolí je mnoho divadel jako např. Ratibor, ale i množství nočních klubů a barů jako Watergate či Musik & Frieden u břehu řeky Sprévy.

Parcela pro novou zástavbu má trojúhelníkový tvar s osou směřující na severo-západ. Ze severní strany lemuje pozemek již zmíněná nadzemní U-Bahn přes Oberbaumstraße a z jihu frekventovaná Schlesische Straße. Na východní straně ohraničuje pozemek ulice Falckensteinstraße, která směřuje k ose mostu Oberbaum, který v minulosti představoval významný přechod přes řeku Sprévu. Sloužil jako hranice berlínské zdi, která oddělovala západní a východní část města.

Situace

100m

Obraz místa vyjadřuje naše pocity, které máme z lokality v okolí našeho návrhu.

CÍLE:

Na periferii obrazu se nacházejí živly a všechny negativní věci, které jsme si dokázali vybavit ve spojitosti s tímto místem. Jsou to věci, kterých bychom se nejraději zbavili nebo je minimálně nějak pozměnili. Označené jsou červenou barvou.

2. POTLAČIT PROBLÉMOVÉ

V centru jsou věci, které považujeme za hodné zachování, které se nám líbí nebo v nich vidíme potenciál do budoucna. Označené jsou zelenou barvou.

1. PODPOŘIT A NAVÁZAT NA ZACHOVANÉ

3. UKÁZAT SKUTEČNÝ POTENCIÁL MÍSTA

obraz místa

Současná podoba pozemku v západní části se zelenými plochami a ve východní se zpevněnými plochami. Stávající zástavba má výšku římsy 22,4 m a celkovou výšku se střechou kolem 26m.

Zelené plochy v západní části jsou nahrazeny zelenými plochami na střechách budov. Zástavba se výškou dorovnává k okolním budovám. Východní část bloku vychází svým tvarováním z historické stávající stavby.

Navrhovaná zástavba maximálně využívá možnosti pozemku. Snaží se navazovat na historii zachováním původního tvaru bloku, ale zaroveň si chce udržet svou současnou prostupnost vytvořením pasáže v západní části bloku. Ve východní části byl blok tvarově dotažený po celém obvodu. Tímto vytváří poloveřejný vnitroblok určený pro potřeby rezidentů a komerce.

E GR & L

N HÄ

Nároží na styku pasáže a Schlesische Straße jsou zaoblená, aby lépe stahovala lidi z ulice do pasáže. Celá západní část bloku ma tvarem i provedením působit modernějším nádechem. Naopak východní má navazovat na historickou zástavbu a to nejen tvarovým, ale i materiálovým řešením.

koncept

KULTURA BYDLENÍ ADMINISTRATIVA CO-WORKING KOMERCE

V západní části navrhujeme kulturní a umělecké centrum s co-workingem. Tato část je oproti východní hlučnější a rušnější, ale zároveň je i více exponovaná vůči okolí a má větší potenciál zaujmout a přilákat lidi. Nemalou roli hraje i blízkost ke stanici U-Bahn. Nárožní hmotu tvoří 5 nadzemních podlaží a 2 podzemní podlaží. V 1NP se nachází vstupní hala pro potřeby celého domu. Také zde najdeme komerční prostory v podobě obchodu s uměním a uměleckými potřebami. V 2-3 NP jsou prostory určené k vystavování a prezentaci uměleckých děl. V 4-5 NP se umělecká díla tvoří. Najdeme zde pracovní ateliéry a dílny. Na střeše objektu se nachází střešní bar a zeleň se stromy menšího vzrůstu, které jsou uloženy v kvetináčích.Tie jsou zase vestavěné do dřevěné kaskádové konstrukce určené pro posezení návštěvníků.

Přes 1PP jsou objekty v západní části bloku propojeny. Nachází se zde primárně celé technické zázemí pro obě budovy. Pro potřeby galerie tu najdeme také archiv a sklad, který je propojen s ostatními podlažími pomocí nákladního výtahu. Je zde zároveň vstup do přednáškového sálu, který je převýšen přes dvě podlaží. Podlaží uzavírají hudební a fotograﬁcké studio. V 2PP jsou prostory určené pro potřeby přednáškového sálu. V 1NP druhého objektu najdeme vstupní halu s recepcí, bistro a copy-centrum. V 2-4NP se nachází administrativní zázemí pro celé kulturní a umělecké centrum. V 5-7 podlaží fungují co-workingové prostory, které jsou vzájemně propojeny.

Ve východní části navrhujeme studentský co-living a administrativní budovu. Tato část je v rámci možností klidnější a zaroveň poskytuje možnost využití vnitrobloku pro obě funkce. Administrativa na severu je méně vystavena denním slunečním paprskům a nemá tak velkou tendenci se přehřívat. Studentský co-living je na jihu částečně chráněn od hluku z U-Bahn. Co-living má 7 nadzemních podlaží a střešní terasu. V 1NP se nacházejí vstupní prostory, komerční prostory a bar. Bytové jednotky se nacházejí v 2-7NP. Všechny byty jsou mezonetového typu 3+kk se vstupním horním podlažím. Bydlení je určeno jak pro skupinu kamarádů, tak i pro páry. Díky absenci vstupních prostor v každém druhém podlaží mohly být tyto plochy věnovány bytovým jednotkám.

Na střeše se nachází venkovní kuchyňka pro grilování a posezení s přáteli. Také je zde plocha pro večerní promítání, pro kterou byla využita štítová stěna stávajícího domu. Administrativa má 6 nadzemních podlaží, 1 podzemní podlaží a střešní terasu. V 1NP můžeme najít vstupní prostory s recepcí pro potřeby administrativy a kantýnu. Ve 2-6NP se nacházejí pronajímatelné kancelářské plochy. Podlaží je možné rozdělit a pronajímat dvěma nájemníkům. Na střeše je umístěna pronajímatelná plocha určená pro ﬁremní a společenské akce. V 1PP objektu se nachází technické zázemí budovy a zázemí kantýny.

KULTURA BYDLENÍ ADMINISTRATIVA CO-WORKING KOMERCE

návrh

A108

A109

A107 A105 A110

A104

A103

1NP A101 A102 A103 A104 A105 A106 A107 A108 A109 A110 A111 A112 A113 A114 A115

vstupní hala šatna obchod (umění/výtvarné potřeby) sklad zásobovací chodba únikové schodiště denní místnost/kuchyňka kancelář kancelář úklid WC vstupní hala recepce WC únikové schodiště

A116 A117 A118 A119 A120 A121 A122 A123 A124

kopírovací centrum zázemí sklad WC bistro kuchyně WC WC WC

A111

A102

A101

C106

C108 C109

C107

C110

C101

A116 A117

A114

A119

A113

C105

A118

C104

A115

C' C103 C102

A´

A112

B106

B113

B104

B114 B115

A122 A124

B107

A121

A120

vstupní hala kolárna kotelna schodiště bar kancelář WC WC WC sklad potravin sklad odpadu obchod sklad WC kancelář

B103

B111

B B105

B101 B102 B103 B104 B105 B106 B107 B108 B109 B110 B111 B112 B113 B114 B115

B109 B108 B110

A123

B112 B101 B102

C101 C102 C103 C104 C105 C106 C107 C108 C109 C110

vstupní hala s recepcí kancelář WC únikové schodiště kolárna jídelna kuchyně schodiště WC únikové schodiště

přístřešek s popelnicemi

10m

A0208

A0209

A´ A0207

A0210 A0211 A0212

A0213

A0206

A0201

A0202

A0204

A0203

A0205

Kulturní a umělecké centrum s co-workingem 2PP A0201 A0202 A0203 A0204 A0205 A0206 A0207 A0208 A0209 A0210 A0211 A0212 A0213

víceúčelový sál šatna umývárna, WC šatna umývárna, WC rozcvičovna sklad odpadu sklad čekárna účinkujících únikové schodiště maskérna technická místnost zákulisí

A0113

A0114 A0115 A0116

A0108

A0112 A0111

A0117 A0118

A´

A0107

A0109

A0106

A0220 A0101 A0110

A0119

A0105

A0103

A0213 A0102

A0104

Kulturní a umělecké centrum s co-workingem 1PP A0101 A0102 A0103 A0104 A0105 A0106 A0107 A0108 A0109 A0110 A0111

foyer fotograﬁcké studio sklad temná komora strojovna VZT umývárna únikové schodiště technická místnost kotelna WC WC

A0112 A0113 A0114 A0115 A0116 A0117 A0118 A0119 A0220 A0201

WC archiv správce osvětlovač/promítač zvukař únikové schodiště hudební studio hudební zkušebna galerie víceúčelový sál 2

10m

A219

A218 A206 A216

A217

A215

A207

A´ A204 A203

A205

A208 A214 A209 A213

A202 A210

A201

A211

A212

Kulturní a umělecké centrum s co-workingem 2NP-3NP A201 výstavní prostor A202 WC A203 WC A204 WC A205 únikové schodiště A206-211 kanceláře kulturního centra A212 relax zóna A213 zasedací místnost A214 spisovna A215 únikové schodiště A216 WC A217 WC A218 WC A219 jídelna/kuchyňka

A428

A427 A415 A425

A426

A424

A416 A407

A´ A409

A406

A408

A404

A423

A405

A418 A422

A403

A410 A419

A401

A411

A402

A420 A414

A417

A413

A421

A412

Kulturní a umělecké centrum s co-workingem 4NP A401 A402 A403 A404 A405 A406 A407 A408 A409 A410 A411 A412

hala dílna sklad únikové schodiště kuchyňka ateliér ateliér WC WC WC sprchy ateliér

A413 ateliér A414 ateliér A415-420 kanceláře kulturního centra A421 relax zóna A422 zasedací místnost A423 spisovna A424 únikové schodiště A425 WC A426 WC A427 WC A428 jídelna/kuchyňka

10m

A521

A519

A520

A518 A507 A515

A´

A509

A506

A508

A504

A517 A505

A503

A516

A510 A501

A511

A502

A514

A513

A512

Kulturní a umělecké centrum s co-workingem 5NP A501 A502 A503 A504 A505 A506 A507 A508 A509 A510 A511

hala dílna sklad únikové schodiště kuchyňka ateliér ateliér WC WC WC sprchy

A512 A513 A514 A515 A516 A517 A518 A519 A520 A521

ateliér ateliér ateliér kancelářská plocha co-workingu zasedací místnost zasedací místnost únikové schodiště WC WC WC

A614

A612

A613

A611

A608

A´

A605 A606

A607

A610

A602

A603

A604

A609

A601

Kulturní a umělecké centrum s co-workingem 6NP A601 A602 A603 A604 A605 A606 A607 A608 A609 A610 A611

střešní park střešní bar sklad WC WC WC únikové schodiště kancelářská plocha co-workingu zasedací místnost zasedací místnost únikové schodiště

A612 A613 A614

WC WC WC

10m

A703

A´

A A701

Kulturní a umělecké centrum s co-workingem 7NP A701 A702 A703

zábavní zóna co-workingu terasa únikové schodiště

A702

B229 B224

B202 B206 B207 B214 B213

B215

B209 B210

B208 B222 B212

B223

B227 B219

B221 B220 B216

B225

B234 B233

B211

B226

B205

B203

B228

B204

B201

B235

B230

B231

B232 B217

B218

Bytový dům 2NP,4NP,6NP B201 B202 B203 B204 B205 B206 B207 B208 B209 B210 B211 B212

schodiště chodba pokoj pro pokoj pro šatna kumbál WC koupelna chodba pokoj pro pokoj pro koupelna

B213 B214 B215 B216 B217 B218 B219 B220 B221 B222 B223 B224

3 osoby 2 osoby

2 osoby 2 osoby

B303

WC kumbál šatna chodba pokoj pro 2 osoby pokoj pro 2 osoby koupelna kumbál WC šatna chodba pokoj pro 2 osoby

B301

B225 B226 B227 B228 B229 B230 B231 B232 B233 B234 B235

pokoj pro 3 osoby prádelna koupelna WC kumbál chodba pokoj pro 2 osoby pokoj pro 3 osoby koupelna WC kumbál

B307

B' B302

B B305

B304

B306

Bytový dům 3NP,5NP,7NP B301 B302 B303 B304

schodiště chodba obývací pokoj obývací pokoj

B305 B306 B307

obývací pokoj obývací pokoj obývací pokoj 2

10m

B803

B801

B' B802

Bytový dům 8NP B801 B802 B803

schodiště střešní terasa WC

C0115 C0110

C0112

C0113

C0111

C0114 C0108 C0109

C0104

C0106

C0107

C0105

C0102

C0103 C0101

Administrativní budova 1PP C0101 C0102 C0103 C0104 C0105 C0106 C0107 C0108 C0109 C0110 C0111 C0112 C0113 C0114 C0115

únikové schodiště kotelna strojovna VZT sklad odpadu mytí nádobí sklad potravin sklad chlazeného/mraženého šatna WC šatna WC WC přebalovna WC úklid 2

10m

C201

C207 C208 C206

C205 C204

C203

Administrativní budova 2NP-6NP C201 C202 C203 C204 C205 C206 C207 C208

C202

kancelářská plocha únikové schodiště chodba úklid WC WC WC únikové schodiště

B701

C709

C707

C706

C705 C708

C704 C703

Administrativní budova 7NP C701 C702 C703 C704 C705 C706 C707 C708 C709

střešní terasa únikové schodiště chodba úklid WC WC sklad sklad únikové schodiště

C702

10m

Jižní pohled

Severní pohled

10m

Východní pohled

Řez A-A´

10m

RÄ&#x203A;z B-BÂ´

10m

"5*,"

Å&#x2DC;ez C-CÂ´

Detail fasรกdy

0,2

Axonometrické zobrazení ze západu

Axonometrické zobrazení z východu

Konstrukční schéma kulturního a uměleckého centra s co-workingem

Konstrukční schéma bytového domu

Konstrukční schéma administrativní budovy

materiálové řešení

Vláknocementové desky v přírodním hrubém provedení na fasádě kulturního a uměleckého centra umožňují velký reprezentativní rastr a zároveň povrchem připomínají tradiční materiály, díky čemuž dobře zapadnou do okolní historické zástavby.

Keramické lícové zdivo na fasádě administrativní budovy vzhledově navazuje na sousední historickou budovu a působí hodnotně.

Vápenopískové lícové zdivo na fasádě bytového domu ladí s cihlovým zdivem sousední administrativní budovy a díky svému odstínu i s omítanou fasádou sousední historické budovy.

základní bilance

Kulturní a umělěcké centrum s co-workingem Plocha parcely

1161 m

Zastavěná plocha HPP HPP výstavních prostor HPP kreativních prostor HPP kancelářských prostor HPP komerce HPP střešních teras HPP ostatních funkcí ČPP výstavních prostor ČPP kreativních prostor ČPP kancelářských prostor ČPP komerce ČPP střešních teras ČPP ostatních funkcí

1161 m2 7400 m2 1063 m2 1216 m2 1496 m2 481 m2 614 m2 2530 m2 880 m2 1006 m2 1238 m2 398 m2 508 m2 2094 m2

Bytový dům Plocha parcely Zastavěná plocha HPP HPP bytů HPP společných prostor HPP komerce ČPP bytů ČPP komerce ČPP střešních teras ČPP ostatních funkcí

401 m2 401 m2 3206 m2 2179 m2 730 m2 297 m2 1790 m2 252 m2 309 m2 306 m2

Administrativní budova Plocha parcely Zastavěná plocha HPP HPP kanceláří HPP komerce HPP společných prostor HPP provozních prostor ČPP kanceláří ČPP komerce ČPP střešních teras ČPP ostatních funkcí

825 m2 629 m2 4720 m2 2543 m2 439 m2 1451 m2 284 m2 2081 m2 366 m2 460 m2 927 m2

Pohled do pasáže z ulice

Pohled na bytový dům z ulice

Pohled na administrativní budovu z ulice

Pohled do vstupní haly kulturního a uměleckého centra

Pohled na střešní bar

Vstupné sdílené podlaží

Podlaží s ložnicemi

studentského mezonetového bytu

Pohled na vstupní podlaží studentského mezonetu z kuchyňky

Blok Berlín Jakub Klíma a Ivana Turková | ATVZ

Berlínský blok. Blok nacházející se na půdorysné stopě trojúhelníku v těsné blízkosti U-Bahn dráhy. Blok z větší části nezastavěný. Blok a na něm dva stávající osiřelé činžovní domy, jejichž boční slepé fasády vyčkávají na doplnění celého bloku.

Cílem našeho návrhu je právě toto možné napojení na stávající domy a doplnění celého bloku tak, jak tomu bylo dříve, v plné půdorysné stopě. Půdorys bloku z jihozápadní strany oživuje rozšířená ulice se stromořadím. Naopak na severní straně je půdorys uzavřen U-Bahn dráhou, která se kolem bloku provlní ve výšce 5-ti metrů nad zemí. I na této straně se nachází stromořadí, které blok mírně odcloňuje. V současnosti se na území bloku nachází pár stromů, náletová zeleň a dřevěné či plechové kiosky. Okolí je velmi živé, nesourodé, a přeci jednotné a to převedším ve své rozmanitosti. Před každým podnikem je zaparkováno několik kol a na letních zahrádkách prázdno rozhodně není. A právě z těchto momentů se snažíme vycházet i v našem návrhu. Hlavní myšlenka – sjednocení bloku – byla v návrhu vtisknuta živému parteru, který se nachází po celém obvodu bloku, a vytváří jakousi pomyslnou platformu. Na této platformě rostou dálší hmoty, které nejprve dorůstají do výšky stávajících domů a následně v západní části směrem do špičky postupně gradují. Do této kompaktní hmnoty vyřezáváme venkonvní atria a dvory, které zajišťují dostatek světla a nabízí nová využití v rámci náplně hmot.

V západní části bloku, blíže dráze, navrhujeme kanceláře pro administrativní a multifunkční využití. V klidnější východní části bloku pak funkci bydlení. Po celém obvodu bloku vzniká komerční parter. V parteru administrativy vznikají tři komerční prostory a recepce pro kanceláře. Ve druhém patře je navržen velký otevřený prostor, kde si každý může pronajmout své místo. Vyšší patra pak představují systém „co patro, to ﬁrma“. Od sedmého patra vznikají díky odstoupeným podlažím pobytové střechy. V posledním desátém patře je umístěna kavárna s jedinečným výhledem. Parter bytového domu tvoří kromě obchodních jednotek, vstupní chodby, společné kolárny, úložné a technické prostory, a car-sharing. Ve druhém patře je kromě bytů také navržena společenská místnost, skladové prostory a především společný dvůr. V dalších patrech se střídají byty typu 1kk, 2kk a 3kk. Směrem do dvora mají byty od třetího patra průběžné balkony. V jižní části v sedmém patře navrhujeme odstoupené podlaží. Fasáda je jednotná pro celý blok a podtrhuje tak výše zmíněný koncept. Na uličních fasádách se jedná o bílé Cetris desky. Na fasádách do dvorů a na odstoupených podlažích je použita šedá omítka.

MÍSTO

PLATFORMA

HMOTA

ADMINISTRATIVA

KOMERČNÍ PARTER

BYDLENÍ

VENKOVNÍ ATRIA

SPOLEČNÝ DVŮR + CARSHARING

AXONOMETRIE

3 11 11

1.NP

11 ADMINISTRATIVA 1 recepce 2 kavárny 3 obchodní jednotky

7 6 BYDLENÍ 4 vstupní chodby 5 kolárny 6 car-sharing 7 techniká mísnost 8 skladové prostory 9 odpady 10 dvůr 11 obchodní jednotky

4 5

11 11 11

4 11

1 2

2.NP

ADMINISTRATIVA 1 venkovní atria 2 call-room 3 zasedací místnost

4 6

BYDLENÍ 4 dvůr 5 společenská místnost 6 skladové prostory

20m

3. + 5.NP

4. + 6.NP

PÅ®DORYSY

7.NP

20m

8.NP

9.NP

10.NP

PÅ®DORYSY

ŘEZ PODÉLNÝ ADMINISTRATIVOU

ŘEZ PŘÍČNÝ BYTOVKOU

20m

SEVER

JIH

ZÁPAD

VÝCHOD

POHLEDY

RECEPCE - SCHODIŠTĚ

VENKOVNÍ ATRIUM

Vybrané dispoziční řešení jednoho z našich bytů představuje transformaci jakou si byt projde v celém domě. Na 2. až 5. podlaží se jedná o jednoduché 2kk, které se následně v 6. podlaží změní v 1kk, tak aby dispozice umožnila vystoupat do odstoupeného podlaží, kde se dispozice rozšíší na 3kk.

VYBRANÁ DISPOZICE

SCHÉMA KONSTRUKČNÍHO ŘEŠENÍ

20m

0,5

DETAIL FASÁDY

MÍSTO

MĚSTO

SVĚT

OČIMA JAKUBA

OČIMA IVANY

OBRAZ MÍSTA

CETRIS DESKY

OMÍTKY - EXT.

- uliční fasády

- fasády do dvorů

- bílá barva

- šedá barva

KOV

OMÍTKY - INT.

- rámy oken, rámy dveří, zámečnické prvky

- stěny, sloupy a stropy

- antracitová barva

- bytový dům, administrativa

OBKLADY

DLAŽBY

- koupelny

- bílá barva

- černá barva

- bytový dům

DŘEVO

ZELEŇ

- podlaha obytných místnosti

- stěny

- bytový dům

- administrativa

BETON

TERACO

- stěny

- schodiště, podlaha

- administrativa

MATERIÁLOVÉ ŘEŠENÍ

- bílá barva

- administrativa

PLOCHA PARCELY: 2 340 m2 PLOCHA ZASTAVĚNÁ: 2 303 m2 OBESTAVĚNÝ PROSTOR: 44 753 m3 HPP CELKOVĚ - bytovka: 4 995 m2 - administrativa: 8 004 m2 HPP - byty: 3 024 m2 - společné prostory (bytovka): 1 499 m2 - parter (u bytovky, u administrativy): 472 m2, 881 m2 - administrativa: 7 123 m2 ČPP - byty: 2 786 m2 - společné prostory (bytovka): 1 329 m2 - parter (u bytovky, u administrativy): 402 m2, 768 m2 - administrativa: 6 313 m2 SLOŽENÍ BYTŮ - 1kk 39 m2 ..... 3x 43 m2 ..... 1x - 2kk

- 3kk

42 46 47 49

m2 m2 m2 m2

..... ..... ..... .....

8x 1x 8x 1x

52 55 56 58 60 62 65 66 67 72

m2 m2 m2 m2 m2 m2 m2 m2 m2 m2

..... ..... ..... ..... ..... ..... ..... ..... ..... .....

4x 4x 1x 10x 3x 1x 1x 3x 2x 1x

ZÁKLADNÍ BILANCE STAVBY

Berlín / dostupné bydlení + Michaela Černá a David Procházka | ATV

Náš projekt se snaží zakomponovat do své části urbanistické členění čtvrti Kreuzberg v Berlíně a zároveň podpořit socioekonomické cítění tamnějších obyvatel a nechat je skrze jejich aktivity prostředí ve kterém žijí utvářet, dotvářet a samozřejmě se seberealizovat přímo na místě, kde žijí.

Aby výše zmíněné záměry mohly fungovat bylo třeba analyzovat urbanistické členění celého Berlina, resp. čtvri Kreuzberg. Kreuzberg je částečně industriálnní, ale zvětší části umělecké místo, kde se setkávají všechny věkové kategorie. Cílem nebylo sociální třídy diferenciovat, naopak, spojit je do jedné a vytvořit společné místo, které by to umožňovalo. Pozemek je se nachází u řeky Sprévy, na rohu křižovatky s mostem, který přes ni vede. Celý stavební blok protkává těžká industriální dráha (charakteristický německý U-Bahn) a tudíž blok rozděluje na pomyslné dvě části. Místo pod tratí je velmi akcentované co se týče dopravy. Tvrzení „dopravu pryč z města“ dle Ghela, myslím, můžeme brát jako pádný argument pro obhájení našeho zachování se pod tratí. Urbanistické metropole jako Barcelona, Vídeň, Paříž mají jedno společné. A to upřednosňování chodce ve měste. I když na mnoha místech tak nelze tvrdit, v našem případě nám to připadlo jako důležitý aspekt, který je na našem konkrétním případě vhodné užít. Příjemné komerční prostory podél „obou“ bloků lemují celou trať při její prostupnosti a vyrovnávají tak energii mezi velkým železným kolosem v sedmi metrové výš-

ce, oproti zvýšenému parteru navrženém blízko lidskému měřítku. Prostor pod tratí se zklidnil a celý zpomalil na rychlost lidké chůze, což umožnilo umístit pod tratí interaktivní uměleckou stezku s možností instalací venkovních expozic. Zároveň se tyto expozice mohou kontinuálně přelévat do vnitřní výstavní galerie přístupné široké veřejnosti v našem stavebním bloku po celé severní straně. Již zmíněná vlastní seberealizace místních obyvatel se odehrává v mezonetových dílnách umístěných hned za výstavní galerií na jižní straně fasády. Vlastní expozice mohou mít obyvatelé vystavené v celé západní špičce našeho dostavěného bloku. Celé toto kompaktní funkční využití protkané skrze celou stavbu podporuje hra oken na fasádě. Už z pohledu z ulice se dům jeví, jakoby se mu od zadní širší části z pravidelného rastru oken, za kterými se nachází bydlení, rozehrávala a čím dál tím více rozpadala pravidelná kompozice oken. To se však celé děje na jednotné silné statutární hmotě nároží domu, která jakoby reagovala na historické nároží před bombardováním, avšak drobila a změlňovala onu historickou vážnost na pozitivní a nenásilnou dominantu nároží na tak rušné křižovatce.

Obraz místa

Místo se nachází v berlínské čtvrti Kreuzberg a má velmi speciﬁcký charakter. Působilo na nás jako mix všeho možného, nejrůznějších barev a tvarů, vše se na první pohled zdá neorganizované a neučesané. Několik prvků v okolí z tohoto mišmaše ale vystupuje a to nadzemní dráha U-Bahn, která se zde napřed obloučkem zanoří mezi domy a pak se další křivkou stočí na most, dále to je řeka Spréva a všudepřítomné barevné grafﬁti. Pro naše vnímání místa byla důležitá i jeho historie. V původně industriální čtvrti postupně našli svoje útočiště různé alternativní komunity, hudebníci, umělci.. Dnes je jejich přítomnost už neodmyslitelně spjatá s celou čtvrtí, a tak jako jednu z nejdůležitějších charakteristik místa vnímáme právě zdejší obyvatele, kteří přetvářejí své okolí a otiskávají tak do něj svoji identitu.

analýza hlavních os

1 blok

schéma konceptu

vyvýšený vnitřní dvůr _prosvětlení, společný venkovní prostor pro bydlení

galerie otevřená do veřejného prostranství

nové veřejné prostraství ve „vnitrobloku“ _zklidněná zóna, interakce bloků

půdorys 1.NP (parter)

)

ver

Vst p stu

eri

gal

(se ní dle

2 10 5

Vstup restaurace / kavárna

Vstup zahrádka / expozice

1 2 3 4 5

výstavní galerie vstupní hala galerie vstupní hala bytů zázemí kavárny kavárna

6 7 8 9 10

dílny chodba zahrádka / vekovní expozice venkovní interaktivní plochy) původní umělecká kavárna

Vstup bydlení (jih)

10m

řešení zklidněné zóny s popisem funkčního využití

1 SKATEPARK

SEZENÍ + ZELEŇ

TERÁSKA

NÁMĚSTÍČKA

3 4

0 1 2 3 4

možnost promítnout materiálové řešení pochozí plochy (růžová) na okolní fasády domů, které jsou též plánovány stavět skatepark sezení + zeleň podél obvodu laviček teráska navazující na uměleckou kavárničku náměstička - zpevněná pódia pro výstavy či volný pohyb lidí

půdorys 2.NP (1:250) 1 2 3 4 5 6 7 8 9

pobytová část kavárny šatny a sprchy pro dílny odpočívárna pro dílny dílny technické zázemí chodba / pavlač atrium do galerie salónek pobytová terasa

uži

wc m

wc ženy

příčný řez (1:250)

5 7 8

3 4

10m

schéma typického podlaží

sdílený byt_4 osoby

komunikace, zázemí

salónek a komunikace sdílené prostory

výstavní galerie

sdílený byt_3 osoby

schéma konstrukčního systému na půdorysu 2.NP _stěnový systém v kombinaci se sloupy v 1NP a 2NP _velikost typového pole: 8,3 x 6,3 m

sdílený byt_8 osob

2xbyt_2 osoby

výstavní galerie ve špičce

půdorys 3.NP_typické podlaží (1:250) 1 2

3 4 5 6 7 8

výstavní galerie (3np-6np) herna pro děti (4.NP společná studovna, 5.NP společenská místnost, 6.NP posilovna) místnost - pračky (4. až 6. NP salónek) spojovací chodba společený venkovní prostor ve dvoře byty techn. zázemí / sklady komunikační prostor pro byty

podélný řez (1:250)

10m

základní bilance stavby: _plocha parcely ............................................................ 1146 m2 _plocha zastavěná............................................................. 1146 m2 _obestavěný prostor............................................................... 25212 m2 _HPP celkové.......................................................(1146 + 4825) = 5971 m2 _HPP bytů a spol. prostor (schodiště, chodba, vstup) ..............................635,2 m2 _ČPP ostatní funkce.(CO working / Restaurace + EXPOZICE + Dílny) = (180 + 443 + 285)= 908m2 + 985 m2 (zelená střecha) _složení a počet bytů a plochy jednotlivých typů -

8kk (největší) / patro - 166,8 m2 - 2x 4 kk /patro 82,4 + 96,6 m2 - 2x 1kk /patro 33,9x2 m2 - celkem 82,4+ 166,8 + 33,9x2 + 96,6 = 410 m2 (ČPP bytů)

pavlač ve vyvýšeném dvoře

rozložená axonometrie

střešní deska

pavlače

terasy v malém dvoře

stínění oken konstrukce pro popínavé rostliny

zvýšený parter

materiály:

polyepoxidová stěrka

velkoformátová dlažba

barevný obklad do kuchyně

cedrové dřevo

vizualizace pokoje polyepoxiddová stěrka je použita na podlahu

velkoformátová dlažba je použita na podlahu v koupelně

zrcadlová plocha umístěna přímo v horizontu očí uživatele

cedrové dřevo je použito v „suchých částech“ koupelny

půdorys sdíleného bytu pro 8 osob (1:70)

stínící žaluzie které se na sebe skládají jako leporelo v podobě desek z taženého plechu

parapet na sezení ve kterém je umístěna odkladní plocha - skříňky

posuvné dveře jsou navrženy tak, aby nezabraňovali pohybu při vstupou do pokoje

vstup do pokoje ze společné místnosti

detail pokoje

pracovní stůl napojený na vestavěné skříně

skříňky typu Kalax jsou vestavěny

minimální koupelna avšak materiálově různorodá (velkoformátová dlažba, cedrové palubky a tmavé sanitární vybavení

bytové jádro na které je napojený sprchový kout

jižní fasáda

severnĂ fasĂĄda

schéma konceptu fasád galerie, společné prostory _nepravidelné rozmístění oken, efektnější pro umisťování exponátů v galerii

bydlení _pravidelný rastr fasády, venkovní stínění pro regulaci míry soukromí

materiály fasád

exteriérová stěrka

ocelová síť se zelení

expandovaný plech

hliníkové rámy oken

detail návaznosti okna a pokoje (jižní fasáda)

stínění z expandovaného plechu

hliníkový rám

sezení u okna

Legenda materiálů: Okenní polystryen XPS k zamezení zepelného mostu (50 mm)

Okenní obložky - kov (hranol 60x40 mm)

Extrudovaný polystryen XPS (150 mm)

Železobetonové zdi tl. (300mm)

Dřevěný parapet - Cedr (výška 600 mm)

Plovoucí podlaha - kročejová izolace (70 mm)

Plechová okapnička ve spádu (1,5 %)

Tepelná izolace je omítnuta v podobě cementové stěrky (viz. mater.

Tepelně izolační sklo je zapuštěno do fasády cca 500 mm

Expandovaný plech v podobě stínícho prvku - rolety se ona sebe skl lero (viz. obrázek řezopohled bytu)

Pojezdová lišta s navazující okapničkou - aluminiová pojezdová lišt zeně nechává odtékat vodu ve spádu a zároveň výše umístěna lišta z zatékání do samotného systému a za okno

Parapet na sezení ve výšce 600 mm nad zemí navazuje na přímo na vý osazeného okna, což umožňuje uživateli příjemné posezení s výhlede přilehlé ulice

řez fasádou / stínící prvky / zapuštění okna (1:50)

Ventilace oken v horní části okenního otvoru

vzorek)

ádají jako repo-

Posuvné otevírání dveří (tabule jdou přes-sebe)

ta řiroabraňuje

šku m do

Polyfunkčný dom a komunitné centrum Berlín Eva Prcinová a Zuzana Vravcová | ATSS

Projekt je zameraný na podporu bodov koncepcie Strategického plánu Berlína vypracovaného Odborom senátu pre rozvoj miest a životné prostredie. Veríme, že správnym využitím a rozložením funkčných blokov, dokážeme vybudovať zdravé mesto. Je potrebné načúvať tlkotu srdca miesta a správne ho chytiť do tanca.

Predmetom práce je návrh bloku vymedzeného ulicami Oberbaum Straße, Schleisische Straße a Falckensteinstraße v Berlíne. Okres Kreuzberg, v ktorom sa nachádzame, je hlboko poznačené históriou, no zároveň je plné multikultúrnych vplyvov ako Berlín poznáme.

nej komunity. Dávame stop segregácii. Veríme, že obidve skupiny sa môžu od seba učiť, povzbudzovať a pomáhať si. Centrum je vybavené reštauráciou, kreatívnymi dielňami a ubytovacou časťou. Všetky priestory sú navrhované, tak aby komunita čo najlepšie prekvitala.

Parcela má tvar trojuholníka a nachádzajú sa na nej 2 stávajúce budovy prilepené chrbtami k sebe. Tie sme doplnili o 2 hmoty. Prvú hmotu, ležiacu na východe, tvorí Komunitné centrum so spoločným bývaním sociálne slabších a študentov. Druhú hmotu tvorí Polyfunkčný dom. Tá sa rozprestiera na západ od stávajúcich domov a končí v špičke parcely.

Druhým cieľom bola podpora umeleckej sféry s víziou pretvorenia Berlína na medzinárodné kreatívne centrum. Chceme ponúknuť možnosť umeleckého vyžitia sa dospelým a mládeži, rovnako ako aj malým deťom. Polyfunkčný dom v sebe nesie Základnú umeleckú školu, na ktorú je napojená spoločenská sála a v špičke galéria moderného umenia. Všetky 3 časti fungujú samostatne, no zároveň v synergii.

Počas skúmania navrhovanej lokality sme dospeli k niekoľko podnetom, vychádzajúcich z potrieb a príležitostí miesta. Tie sme pretvorili na naše ciele, ktoré nám slúžili ako základ našej tvorby. Vzhľadom k tomu, že sa v súčasnosti po okolí pohybuje veľa bezdomovcov a sociálne slabších ľudí, lokalita sa často javila ako nebezpečné miesto. Našim prvým cieľom sa stala integrácia sociálne slabších a vytvorenie komunity ľudí kde sa každý cíti prijatý a v bezpečí. Tento cieľ prerástol do nového Komunitného centra, v ktorom integrujeme sociálne slabších a študentov do jed-

Podpora začínajúcich Start-upov a posilnenie Berlínskeho trhu bol naším tretím cieľom. Návrhom open space kancelárií, chceme poskytnúť priestor pre malé i väčšie ﬁrmy, kde by mohli rozvíjať svoje nápady. Taktiež sme vyhradili špeciálny priestor pre ateliéry, vo výškovej dominante. Posledným, no o nič menším, cieľom bolo vytvorenie meetpointu. Miesto, kde sa budú ľudia stretávať a radi tráviť voľný čas. Kaviareň v srdci budovy a nadväzujúce námestie sú toho zhmotnením.

_obraz miesta

Půdorys 1.PP 1 obřadní místnost 2 vstupní hala 3 hygienické zázemí 4 květiny

10m

ADMINISTRATÍVA,START UP

AKTÍVNY PARTER

ZUŠ

SPOLOČENSKÁ SÁLA

GALÉRIA

KOMUNITNÉ CENTRUM SPOJENENÉ SO ŠTUDENTSKÝM BÝVANÍM

ATELIERY

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23

1NP časť A Galéria vstup +obchod Recepcia so šatňou Zázemie Základná úmelcká škola vstup Zázemie pre zuš Schodisko pre ZUŠ Šatňa učinkujúci A + zázemie Šatňa učinkujúci B + zázemie Sklad Spoločná chodba, vstup na pódium Spoločný priestor pre ZUŠ Veľká sála (77 miest na sedenie) Vstup administratíva Kaviareň Zázemie kaviareň Sklad kaviareň Zázemie wc kaviareň Vstup do sály Recepcia sály Zázemie pre paracovníkov sály Šatňa návštevníci Zázemie sály Obslužná miestnosť sály

24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45

1NP časť B Kancelária Zázemie dielne Dielňa Dielňa spojená s obchodom Spoločná kuchynka Vstup do ubytovania A Vstup do ubytovania B Miesto na bicykle Odpad Sklad Reštaurácia Zázemie reštaurácie Sklad, pre ubytovanie Kuchyňa Umývanie špinvý riad z reštaurácie Príprava zeleniny Výdaj jedla Sklad Sklad nápoje Zázemie servis Zázemie kuchňna Odpad kuchyňa

10m

4 5 6 7 8 9 10 11 12

2NP časť A Galéria obchod Zázemie Základná úmelcká škola otvorené átruim Vedenie škly kancelárie Technická miestnosť Zázemie ZUŠ Sála Malá sála Zázemie sál Kaviareň otvorená do átria Zázemie kaviareň Upratovačka

Sklad pre kaviareň

1 2 3

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13

3NP časť A Galéria Chodba Zázemie ženy Upratovanie Zázemie muži Triedy Sklad Ofﬁce Malá sála Zázemie sál Sál Malý sál Upratovanie

Zázemie

10m

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14

4NP časť A Galéria Chodba Zázemie ženy Upratovanie Zázemie muži Triedy Sklad Ofﬁce Tmavá miestnosť, fotoatelier Zázemie pre učiteľov Prepojenie s galériou Malý sál Upratovanie Zázemie

1 2 3 4 5 6 7 8 9

5NP časť A Galéria Vstup Vonkajší pobytový priestor Kuchyňa Zasadačka Zázemie Kopírka Technická miestnosť Oddychová miestnosť

Malé pracovné bunky

10m

1 2 3 4 5 6 7 8

6 NP časť A Galéria Vstup Relax zóna Kuchyňa Zasadačka Zázemie Technická miestnosť Malé pracovné bunky

10m

24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38

Príprava zeleniny

14 15 16 17 18

2NP časť B Dielňa átruim Sklad Reštaurácia otvorené átruim Reštaurácia technické zázemie Zázemie reštaurácie

Upratovanie

40 41 42 43 44

Výdaj jedla Sklad Sklad nápoje Zázemie servis Zázemie kuchňna

Odpad kuchyňa 2m

10m

14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26

3 NP časť B Kuchynka Bunka dvojposteľová 22m2 Bunka jednoposteľová 18m2 + 4m2 lodžia Spoločenská miestnosť Bunka A, 3 izby, čajová kuchynka, 68 m2 Bunka B, 2 izby, čajová kuchynka, 42 m2 Bunka C, 3 izby, čajová kuchynka, 42 m2 Bunka D, 3 izby, čajová kuchynka, 40 m2 Študovňa Bunka jednoposteľová 15m2 + 4m2 lodžia Bunka jednoposteľová 19m2 Bunka E, 2 izby, čajová kuchynka, 40 m2 Klubovňa

10m

_typickรก bunka F a G

4 4

_bunka C

10m

_materiálové prevedienie vonkajších fasád

priehľadnosť 50%

priehľadnosť 25%

priehľadnosť 75%

_presklenná galéria štúdia svetla

plocha parcely

2624 m2

zastavaná plocha

1886 m2

obostavaný priestor

43504 m3

HPP celkové

13183 m2 6152 m2 7031 m2 4922 m2 5625 m2 19/18/15/22 m2 30/38/40/42/68 m2

_celkové bilancie

_rez A-A´

_rez B-B´

_rez C-CÂ´

_pohľad južný

_pohľad severný

_pohľad západný

_pohľad východný

_nosná schéma

_nosná schéma v 1NP

10m

_pohÄžad a detail fasĂĄdy

Oberbaumstraße 3 Jan Dürrer | ATZBP

Projekt se zabývá konceptem dostupného bydlení v Berlíně ve velmi komplikované lokalitě.

Téma dostupného bydlení se v posledních letech dostává do podvědomí veřejnosti čím dál častěji. Pokud má v dnešní době jakýkoliv architektonický projekt zvítězit v srdcích investorů musí být při nejmenším trošku zelený s prvky dostupného bydlení, nehledě na fakt, že jen málokdo zná opravdový význam těchto slov. Při práci na Oberbaumstraße 3 jsem i přes rozsáhlejší pátrání v literatuře nenarazil na, sebemenší náznak „proof of concept“ udržitelného bydlení. Proto jsem se ve svém projektu odklonil od všech experimentálních myšlenek a dále se zabýval jen domem. Domem, který by měl svojí formou poskytnout důstojný start začínajícím rodinám a mladým lidem. Vzhledem k podstatě projektu jsem se rozhodl již od počátku zaměřit na ﬁnanční stránku. Dům musí být postaven s ohledem na efektivní využití parcely a z kvalitních materiálů, které zejména v interiéru vydrží častější rotaci nájemníků. V rámci exteriéru a fasád není nutné vytvářet zbytečnou formální krásu, domy tohoto typu by měly být tiché, nenápadně splývající se svým okolím, jen tehdy budou svým nájemníkům dávat pocit, že už pouhým obýváním domu patří do komunity lokálních obyvatel. Dům vystavěný na těchto základech bude velmi robustně odolávat vstříc všem nenadálým potřebám

nájemníků. Občas není na škodu smířit se s tím, že i nejjednodušší řešení může být odpovědí na velmi komplexní otázky. Oberbaumstraße 3 je dům, který by měl svým budoucím nájemníkům v moderní podobně poskytovat vše co je dlouhé roky známo jako základní paleta důstojného bydlení. „Jednoduchost je nekonečná dokonalost. Dokonalost je nekonečná jednoduchost.“ Leonardo Da VInci

Spréva

Ober

baum

ße ra st in

ße

stra

Využití ploch Návrh počítá s maximálním zastevěním plochy určené k výstavbě. Vzhledem k povaze domu se jedná o zásadní rozhodnutí, které napomáhá ﬁnanční stránce projektu.

Ustupujíci podlaží Vrchní podlaží domu výrazným způsobem ustupe od uliční čáry. Díky tomu je možné obměnit dispoziční uspořádní. Zároveň tento moment napomáhá domu lépa reagovat na okolní zástavbu do které vstupuje.

Tvarovaní jižní fasády Tato část konceptu vychází především z požadované dispoziční variability. Vzhledem k orientaci domu navrhujeme na jižní fasádě velmi příhodné tvarování, díky kterému může vzniknout série lodžií. Celý dům se tak silně otvírá směrem k jihu.

Druhá kůže Za účelem zklidnění formy domu je přidána dodatečná pomyslná druhá kuže, která subtilně, avšak velmi přísně zakrývá mladickou hravost jižní fasády.

Místo plánované výstavby tvoří 3 základní vrstvy...

die Vergangenheit Dům vstupuje do staré blokové zástavby. Nemůže proto v žádném ohledu působit jako solitér. Je velmi důležité hledat funkční náplň a formu domu tak, aby respektovala ráz okolí.

die Gleichzeitigkeit Návrh svojí náplní a formou reaguje na okolí. Vytváří tak příjemný prostor pro bydlení.

die Zúkunft Po stavbě domu na Oberbaumstraße 3 nebude lokalita plně vytěžena, dá se tak předpokládat, že v budoucnu bude na východní straně uliční čára pokračovat. Je proto důlěžité, aby i s touto vrstvou dům počítal. Návrh tak vnímám jako pomyslný most klenoucí se mezi stávající a budoucí zástavbou.

Konstrukční schéma

Axonometrie zรกmฤ ru

1.2.3 1.1.3

1.2.4 1.1.2

1.1.4

1.2.2 1.1.1

1.2.1 1.2.5

Vstupní 1.1.1 1. 1. 2 1.1.3 1.1.4

Půdorys 1.NP

prostory Vstupní hala Kolárna Místo na popelnice Technická místnost

56,4 18,6 4,8 8,6

m2 m2 m2 m2

Provozovna 1. 2. 1 Výrobna 1. 2. 2 Kavárna 1.2.3 WC návštěvníci 1.2.4 WC invalida 1.2.5 Zázemí zaměstnanci

13,6 92,1 23,6 5,4 8,6

m2 m2 m2 m2 m2

2.3.5

2.2.5

2.3.4 2.2.3

2.2.4

2.3.3

2.2.1 2.2.2

2.3.1

2.3.2

2.1.2 2.1.1

2.4.2

2.4.1 2.4.3

2.1.4

2.1.5

2.1.6

2.1.7

Byt 2.1. 2. 1. 1 Zádveří 2. 1. 2 Koupelna 2. 1. 3 Toaleta 2. 1. 4 Ložnice 2.1.5 Obytná kuchyně 2. 1. 6 Pokoj 2. 1. 7 Lodžie

4,1 6,7 1,7 12,9 27,8 9,1 6,3

m2 m2 m2 m2 m2 m2 m2

Byt 2.2. 2. 2. 1 Zádveří 2. 2. 2 Koupelna 2.2.3 Obytná kuchyně 2. 2. 4 Ložnice 2. 2. 5 Balkon

3,4 5,2 25,6 12,3 6,8

m2 m2 m2 m2 m2

Byt 2.3. 2. 3. 1 Zádveří 2. 3. 2 Koupelna 2.3.3 Obytná kuchyně 2. 3. 4 Ložnice 2. 3. 5 Balkon

6,1 7,8 31,1 12,2 6,7

Byt 2.4. 2. 4. 1 Zádveří 2. 4. 2 Koupelna 2.4.3 Obytná kuchyně

2,9 m2 4,3 m2 27,7 m2

m2 m2 m2 m2 m2

3.2.5

3.3.5

3.3.4 3.2.3

3.3.3

3.2.4

3.2.1 3.2.2 3.3.1 3.3.2 3.1.2 3.1.1

3.4.2 3.1.4

3.4.1

3.4.3

3.1.5

3.1.6

3.4.4

Byt 3.1. 3. 1. 1 Zádveří 3. 1. 2 Koupelna 3. 1. 3 Toaleta 3. 1. 4 Ložnice 3.1.5 Obytná kuchyně 3. 1. 6 Lodžie

4,1 6,7 1,6 12,9 27,8 6,1

m2 m2 m2 m2 m2 m2

Byt 3.2. 3. 2. 1 Zádveří 3. 2. 2 Koupelna 3.2.3 Obytná kuchyně 3. 2. 4 Ložnice 3. 2. 5 Balkon

3,4 5,2 25,6 12,3 6,8

m2 m2 m2 m2 m2

Byt 3.3. 3. 3. 1 Zádveří 3. 3. 2 Koupelna 3.3.3 Obytná kuchyně 3. 3. 4 Ložnice 3. 3. 5 Balkon

9,7 7,8 26,2 13,21 7,7

m2 m2 m2 m2 m2

Byt 3.4. 3. 4. 1 Zádveří 3. 4. 2 Koupelna 3.4.3 Obytná kuchyně 3. 4. 4 Lodžie

1,9 7,5 28,2 8,9

m2 m2 m2 m2

4.2.5

4.3.8

4.3.6 4.2.3

4.3.7

4.2.4

4.2.1 4.3.5

4.2.2

4.3.1 4.1.2 4.1.1 4.3.2

4.1.4

4.3.4

4.1.5

4.1.6 4.3.9

Byt 4.1. 4. 1. 1 Zádveří 4. 1. 2 Koupelna 4. 1. 3 Toaleta 4. 1. 4 Ložnice 4.1.5 Obytná kuchyně 4. 1. 6 Lodžie

4,1 6,7 1,6 12,9 27,8 6,3

m2 m2 m2 m2 m2 m2

Byt 4.2. 4. 2. 1 Zádveří 4. 2. 2 Koupelna 4.2.3 Obytná kuchyně 4. 2. 4 Ložnice 4. 2. 5 Balkon

3,4 5,2 25,6 12,3 6,8

m2 m2 m2 m2 m2

Byt 4.3. 4. 3. 1 Chodba 4.3.2 Obytná kuchyně 4. 3. 3 Toaleta 4.3.4 Hostovský pokoj 4. 3. 5 Koupelna 4. 3. 6 Ložnice 4. 3. 7 Pokoj 4. 3. 8 Balkon 4. 3. 9 Lodžie

11,1 27,4 1,6 12,6 5,4 15,9 12,7 4,5 14,7

m2 m2 m2 m2 m2 m2 m2 m2 m2

Půdorys 4.NP a 5.NP

6.3.5

6.2.5

6.3.4 6.2.3

6.2.4

6.3.3

6.2.1 6.2.2

6.3.1

6.3.2

6.1.2 6.1.1

6.4.2

6.4.1 6.4.3

6.1.4

6.1.5

6.1.6

6.1.7

Byt 6.1. 6. 1. 1 6. 1. 2 6. 1. 3 6. 1. 4 6.1.5 6. 1. 6 6. 1. 7

Zádveří Koupelna Toaleta Ložnice Obytná kuchyně Pokoj Lodžie

Byt 2.2. 6. 2. 1 6. 2. 2 6.2.3 6. 2. 4 6. 2. 5

Půdorys 6.NP

Zádveří Koupelna Obytná kuchyně Ložnice Balkon

4,1 6,7 1,7 12,9 27,8 9,1 6,3

3,4 5,2 25,6 12,3 6,8

m2 m2 m2 m2 m2 m2 m2

m2 m2 m2 m2 m2

Byt 6.3. 6. 3. 1 6. 3. 2 6.3.3 6. 3. 4 6. 3. 5

Zádveří Koupelna Obytná kuchyně Ložnice Balkon

Byt 6.4. 6. 4. 1 6. 4. 2 6.4.3

Zádveří Koupelna Obytná kuchyně

6,1 7,8 31,1 12,2 6,7

m2 m2 m2 m2 m2

2,9 m2 4,3 m2 27,7 m2

7.1.6

7.3.6

7.1.5

7.3.5 7.4.1

7.1.2

7.3.2

7.1.1

7.3.1

7.1.4

7.3.4 7.2.1

7.2.2

7.1.7

7.3.7

Byt 7.1. 7. 1. 1 7. 1. 2 7. 1. 3 7.1.4 7. 1. 5 7. 1. 6 7. 1. 7

Zádveří Koupelna Toaleta Obytná kuchyně Ložnice Balkon Terasa

Byt 7.2. 7. 2. 1 7.2.2

Zádveří Obytná kuchyně

9,3 6,7 1,6 27,1 18,2 5,6 11,5

m2 m2 m2 m2 m2 m2 m2

5,6 m2 31,1 m2

Byt 7.3. 7. 3. 1 7. 3. 2 7. 3. 3 7.3.4 7. 3. 5 7. 3. 6 7. 3. 7

Zádveří Koupelna Toaleta Obytná kuchyně Ložnice Balkon Terasa

Společné prostory 7. 4. 1

Komunitní terasa

9,3 6,7 1,6 27,1 18,2 5,6 11,5

m2 m2 m2 m2 m2 m2 m2

32,0m2

Půdorys 7.NP

Pohled a Å&#x2122;ez

Fasáda domu Dům je navržený jako omítaný tak, aby velmi klidně a tiše zapadal do svého nejbližšího okolí.

Sklo Velmi významným prvkem jsou velké skleněné výplně, které tvoří přirozený ﬁltr mezi intimním interiérem a rušným exteriérem.

Ocelové prvky V rámci interiéru je kladen důraz na užití kvalitních a stálých materiálů. Tento princip je inspirován bezprostředním okolím domu.

Dřevěné podlahy Do převážné většiny bytů navrhujeme dřevěné podlahové krytiny, skládané vždy delší stranou směrem k okenním otvorům tak, aby vzor napomáhal orientaci v interiéru.

Keramické obklady Do prostu se zvýšenou zátěží navrhujeme keramické obklady bílé barvy.

a Rozprava nad materiály

Typografie Velmi důležitým prvkem interiéru domu, zejména společných prostor je užití kvalitní typografie a grafického designu tak aby byla orientace v domě velmi jednoduchá.

Detail fasรกdy

7.2.1

1 7. 2. 1

Koupelna

7.2.2

Obytná kuchyně

Dlažba

5,6 m2

Vlysy

31,1 m2

Detailní půdorys bytu 7.2.

A.1. Základní informace Zhotovitel DÜRRER Název stavby Oberbaumstraße 3 Vedoucí Hlaváček – Čeněk Ateliér 746 Lokalita Berlín Stupeň Studie Datum ZS 2020 Škola ČVUT v Praze

A.2. Předmět studie Předmětem studie je návrh domu v ulici Oberbaumstraße.

A.3. Hmotové řešení Dům bude mít sedm nadzemních podlaží. Střecha domu bude nepochozí a bude přístupná ze společné domovní terasy. Dvůr domu bude sloužit pro potřeby provozovny umístěné v parteru budovy.

A.3. Doprava a infastruktura Přístup do domu je umožněn z ulice Oberbaumstraße.Řešení parkování není předmětem studie.

A.4. Bilance ploch Plocha parcely 300 m2 Zastavená plocha 300 m2 Obestavěný prostor 5 421 m3 HPP 1 923 m2 ČPP - byty 1 116 m2 ČPP - společné prostory 156 m2 ČPP - výrobní prostory (hlavní) 100 m2 ČPP - výrobní prostory (ostatní) m2

7 4

A.5. Typy bytových jednotek 2. 1. 3+KK 2. NP 62,6 m2 2. 2. 2+KK 2. NP 47,3 m2 2. 3. 2+KK 2. NP 56,8 m2 2. 4. 1+KK 2. NP 34,6 m2

6,1 6,8 6,7 -

m2 m2 m2 m2

3. 3. 3. 3.

6,1 8,4 7,7 8,9

m2 m2 m2 m2

1. 2. 3. 4.

2+KK 2+KK 2+KK 2+KK

3. 3. 3. 3.

NP NP NP NP

4. 1. 4. 2. 4. 3.

2+KK 2+KK 2+KK

4. NP 4. NP 4. NP

52,6 m2 47,3 m2 81,1 m2

6,1 m2 8,1 m2 19,2 m2

5. 1. 5. 2. 5. 3.

2+KK 2+KK 2+KK

5. NP 5. NP 5. NP

52,6 m2 47,3 m2 81,1 m2

6,1 m2 9,9 m2 20,3 m2

6. 6. 6. 6.

1. 2. 3. 4.

3+KK 2+KK 2+KK 1+KK

6. 6. 6. 6.

62,6 47,3 56,8 34,6

7. 1. 7. 2. . 7 3

4+KK 1+KK 3+KK

7. NP 7. NP . 7 NP

NP NP NP NP

52,6 47,3 56,4 35,9

m2 m2 m2 m2

61,4 m2 36,3 m2 61,9 m2

6,1 3,9 4,8 -

m2 m2 m2 m2

17,1 m2 - m2 17,1 m2

A.6. Použité podklady Katastrální mapa Berlín Polohopisné a výškopisné záměření (3D) Snímky z Google Earth PRO

Bytový dům v Berlíně Karolína Hustá | ATZBP

Návrh pracuje s myšlenkou spolkového bydlení, a proto byl hlavní důraz kladen na vytvoření pocitu domova. Budova obsahuje několik pomyslných ‚domů‘ – vzniká dostatek soukromí, ale zároveň jsou podporovány sousedské vztahy. Zároveň se návrh zaměřuje na dostupnost bydlení, což se odráží v konstrukci.

Bytový dům se nachází na Oberbaumstraße v blízkosti řeky Sprévy v berlínském Kreuzbergu. Kreuzberg je čtvrť ležící jihovýchodně od centra na levém břehu. Čtvrť je známá pro svou multikulturalitu, otevřenost a alternativní životní styl, k čemuž se ale váže i zvýšená kriminalita a sociální problémy. I přes několik slabin, jako například již zmíněná kriminalita, ale také silný hluk z dopravy a znečištěné ovzduší, parcela nabízí potenciál pro bydlení díky své poloze v kreativní, rekreační oblasti a napojení na veřejnou dopravu. Návrh se napříč problémům nesnaží uzavírat městu nebo se před ním chránit, ale staví se k sousedství jako k prostředí, které chce obohacovat a podporovat. Nejvýraznějším prvkem domu je otevřené pobytové schodiště, které svým charakterem podporuje koncept – slouží jako ‚předzahrádka‘ pro obyvatele domu, která vybízí k vzájemné komunikaci. Díky tomuto řešení je navíc umožněn každému bytu přístup přímo zvenku. Všechny bytové jednotky navíc obsahují lodžii, která poskytuje soukromí. V posledním patře dům ustupuje a vytváří tak prostornou terasu pro střešní byty. Na fasádě je použita bílá omítka v kombinaci s dřevěnými okny a betonovým schodištěm. Okna jsou francouzské a poskytují dostatečné osvětlení.

Vertikálně je dům rozdělen na čtyři typy podlaží. V prvním nadzemním podlaží se nachází obchodní parter a zazemí pro obyvatele domu - například společenská místnost, kterou je možné využít k pořádání oslav a jiných sešlostí. Dvě následující patra obsahují menší, standartní byty 1+kk, 2+kk a 3+kk. Čtvrté a páté nadzemní podlaží už poskytují prostornější byty 3+kk. Dvě vrchní podlaží se skládají ze dvou nadstandartních mezonetových bytů typu 5+kk s velkou terasou na každém podlaží. Konstrukce domu je dřevo betonová, což je ideální řešení kombinující lehkost a dostupnost dřeva a nehořlavost a tuhost betonu. Dům sestává z dřevo betonového skeletového systému – obvodové sloupy jsou dřevěné, zatímco vnitřní sloupy jsou betonové – a dřevo betonových stropních desek, která mají dobré statické i akustické vlastnosti. Stěny jsou řešeny CLT panely, které podporují prostorovou tuhost. Konstrukce je tak ekonomická a šetrná k životnímu prostředí, ale přesto tuhá. Obyvatelé domu mají k dispozici také multifunkční vnitroblok. Při návrhu byl kladen důraz na jednoduchost prostoru umožňující různé využití. Vnitroblok tak poskytuje prostor pro odpočinek, sport, zahradničení a společenské akce.

50 m

Obraz místa

Kreuzberg je zcela podmaněn lidem. Prostředí je určeno činnostmi a životem v něm. Charakteristické je všudypřítomné grafﬁti, které se skrývá v každém koutu. Lidé si Kreuzberg přetváří ke svému obrazu živým parterem, zdobením balkonů a uličního prostoru zelení a osobitým životním stylem. Stejně jako tady žijí lidé nejrůznějšího vyznání, věku a národnosti, i domy jsou rozdílné. A stejně jako se tady tolerují lidé, tolerují se i domy. Nacházejí se zde historizující budovy z počátku 20. století, strohé činžáky z druhé poloviny století, průmyslové budovy, odhalená konstrukce železničního mostu a novogotický most přes Sprévu. Některé domy jsou cihlové, některé kamenné, ale nejčastěji jsou pokryté omítkami různých druhů a barev. Časté jsou balkony, lodžie a rizality. To vše je doplněno bohatou zelení, hlučnou dopravou a nespočetným množstvím kol. V temných, zanedbaných zákoutích se dealují drogy nebo spí bezdomovci. Studenti a umělci se schází v parku a večer navštěvují některý z mnoha nočních klubů. To je Kreuzberg, jedna z nejmultikulturnějších a nejvíc pulzujících částí Berlína.

Funkční schéma

4. a 5. NP dva nadstandartní byty 3+kk

2. a 3. NP standartní byty 1+kk, 2+kk a 3+kk

Konstrukční schéma

dřevobetonová deska zajišťující prostorovou tuhost a dobrou akustiku

ztužující CLT panely

dřevobetonový skelet s betonovými průvlaky tvaru T

samostatná betonová konstrukce schodiště a protipožární štítové stěny

Půdorys 1.NP 1 1.1 1.2 1.3 1.4

... ... ... ... ...

obchodní prostory showroom šperkařské dílny šperkařská dílna kuchyně šatna + WC

2 2.1 2.2 2.3 2.4 2.5 2.6 2.7

... ... ... ... ... ... ... ...

prostory pro obyvatele domu hala kolárna technická místnost šatna + WC společenská místnost prádelna dílna

Bilance plocha parcely ... 300 m2 zastavěná plocha ... 267 m2 obestavěný prostor ... 4774 m3 celková HPP ... 1503 m2 HPP bytů a společných prostorů ... 1643 m2 ČPP bytů ... 882 m2 ČPP ostatních funkcí ... 175 m2 Složení a počet bytů: 1+kk 27,1 + 3,9 m2 ... 2 ks 2+kk 53,5 + 3,9 m2 ... 2 ks 3+kk 74,1 + 7,1 m2 ... 2 ks 3+kk 80,1 + 7,1 m2 ... 4 ks mezonet 4+kk 126,2 + 54,8 m2 ... 2 ks Celkem 12 ks

2.7

2.6

2.1

2.5

2.4 1.3

1.4

2.3 1.2 2.2

1.1

5 m

Půdorys 2. NP

Půdorys 4. NP

5 m

Půdorys 6. NP

Půdorys 7. NP

5 m

Podélný řezopohled Příčný řezopohled

Příčný řez

Pohled z ulice

7 m

Pohled ze dvora

7 m

Detail fasády

hydroizolace 5 mm tepelná izolace 100 mm dřevěný panel 210 mm tepelná izolace 190 mm omítka 10 mm

oblázkový násyp 50 mm hydroizolace 5 mm tepelná izolace 280 mm hydroizolace 5 mm dřevěná deska 280 mm

+19,116

betonová stěrka 60 mm akustická izolace 40 mm betonová mazanina 80 mm dřevěná deska 280 mm

dřevěný panel 210 mm tepelná izolace 190 mm omítka 10 mm +3,616

+0,000

0,5

2 m

0,5

2 m

Materiálové řešení fasády

Na fasádě je použita bílá omítka, která byla zvolena vzhledem ke kontextu. Další výhodou je snadná aplikace, údržba a dostupnost.

Schodiště je betonové vzhledem k požární bezpečnosti a snadné proveditelnosti. Betonové jsou i římsy, což vychází také z požární ochrany.

Výrazným prvkem je lakovaný smrk v lodžiích, což jsou samotné CLT panely a sloupy. Dřevo je použito také na okenních rámech.

Pro zpříjemnění pobytových prostorů jako jsou lodžie a schodiště je použita zeleň.

Detailní půdorys bytu 3+kk předsíň ... 5,7 m2 koupelna ... 5,5 m2 pokoj ... 14,2 m2 obytná kuchyně ... 32 m2 špajz ... 2,7 m2 ložnice ... 14,7 m2 koupelna ... 5,8 m2 lodžie ... 7,1 m2 ČPP ... 80,6 + 7,1 m2

0,5

2 m

Berlín / dostupné bydlení + Roman Chervonnyy | ATZBP

Zadáním tohoto semestru byl návrh sociálního bydlení a případně dalších funkcí. Cílem mé práce bylo co nejvíce řešit problémy, které jsou charakteristické pro toto území, a také zlepšit kvalitu života jak v objektu, tak i v okolí.

obraz místa. Friedrichshain – je bohémská čtvrť o které je složíte říct něco jednoznačné. Tady můžeme se potkat jak s klasickou zástavbou, zástavbou doby NDR a taky něčím úplně novým, co by asi nemělo sem patřit. Tohle se netyká jenom architektury ale i lidi a jejich života. Tady se prolínají život klidný blízky lidem staršího veku a život energicky blízky lidem mladšího veku. Taky zde se prolínají různé kultury lidi, které přibyli do Berlínu za lepšími podmínkami života, lidi, které věnuju se uměni a všechno toto se nachází v prostředí které porad připomíná o událostech 20. století. koncept. Jako konečnou variantu svého projekt jsem si představoval stavbu, která odpovídá několika bodu, nutných zohlednit při návrhu a to: otevřené přízemi, které by mělo sloužit jako společenské prostranství, kde lidi by měli se potkávat, zabírat svou postu a odkládat kola. Taky toto prostranství propojuje dva vnitrodvurky mezi sebou. V přízemi se nachází kavárna, vstup do jazykové školy a do vlastních bytu. Takto vstupní prostranství by bylo nejvíc kontrolováno proti nežádoucím návštěvníkům

a pro kontrolu životni aktivity uvnitř domovního dvoru. Jazyková škola by mela sloužit jako centrum pro lepší adaptaci návštěvníkům Berlína z cizích zemi a taky komunikaci mezi místním a cizím obyvatelstvi. Tento centrum by mel byt dispozičně řešen jednou velkou, jednou malou třídou a administrativní části. Ve vyšších patrech budou 4 bytových podlaží: 2 podlaží se sociálními byty a 2 podlaží s většími byty. Tento koncept by taky mel promíchat místní obyvatelstvi. Kromě toho byl navržen koncept zabraný proti znečistění a silného hluku který spočívá v tom že hlavni fasádu obracenou k ulici a železničnímu mostu bude chránit konstrukce z nosného rostu, povrch, kterého bude potažen mřížovou sítí, a po cele této konstrukci porostou rostliny z květníku které budou zamontované na budově. Hluk a znečistění taky zhoršuje sluneční svět z jižní strany hlavni fasády který ohřívá povrch okna a zatím i prostranství uvnitř. Pro to byla vymyšlena metoda zabraný proti slunečním paprskům pomoci vnější žaluzie.

Přizemí 1.

parkovaci stani pro kola

vstup do bytů

popelnici

vstup do jazykové školy

kavárna

1NP 1.

čekárna/občerstvení

společná hrácí zóna

jídelna pro zaměstnanci

sekritariát

ředitelna

malá třída

velká třída

m 1:200

2NP a NP Pátra určeny pro sociálni byty.

3NP a 5NP Pátra určeny pro větší byty.

m 1:200

Sociální byt 2+kk 50 m2

0.5

m 1:50

Řez schodištěm

m 1:150

Pohled z ulice

m 1:150

Pohledy z dvorĹŻ

m 1:200

zavěš. fasáda z beton. panelů větraná mezera tepelná izolace keramické tvarovky omítka

dřevěné parkety lepidlo akustická izolace betonová mazanina žb deska omítka

vegetační vrstva kovový rošt zemina žaluzie

Detail fasády

0.5

m 1:50

Pohled na detail fasรกdy

Axonometrie

Konstrukční schéma

Vizualizace sociálního bytu

Vizualizace spoleÄ?nĂŠho prostoru / pohled z dvoru

Vzorové materiály

Základní bilance stavby

Plocha parcely Plocha zastavěná Obestavěný prostor HPP celkové HPP bytů a spol. prostor ČPP bytů ČPP ostatní funkce • • • • • •

kavárna parkování kol sport škola komunikace odpad

335 335 6365 1911 1374 880

m2 m2 m2 m2 m2 m2

98 31 16 287 294 12

m2 m2 m2 m2 m2 m2

Složení a počet bytů a plochy jednotlivých typů • •

10 sociálních bytů 6 standardních bytů

426 m2 454 m2