1
Je e to o t u. Po o dlou uhé é, v yssilu ujícc í ale stejjně ě tak ába a vn né prráci ko onečn ně mů ůžu u před dsta a vit i zá prv v ní vy ydá áníí mag gaz z ín nu MAT, kte e rý vzn nikl ako o má ba akalá ářsská á prrácce na Un nive e rziitě ja Tom máše Ba ati ve e Zllíně. Dlo ouh ho se roz zepiisovat neb bud du, je e n chcc i a musím m hne ed na ú vo od mocc pod děk kov vatt vššem m přisspíí vajjícíím,, be ez k terr ýcch by te e nto o pro ojek k t v ůb becc ne e vz z nik kl. ě ta ak mé é vedo oucí prá áce e, pan ní Stejjně MgA A . Jan ně Do oso oud dillov vé. Jsou to mí z ná ámí, kam marrád di, přřáttelé é, k terr ýcch si za to velicce ážím m a je mým m potě ěše e níím na a op pláttku u vá dsttav v it jejjich h projjek k ty y, myššlen nky y, fo otky... před Mag gaz z ín n je e smě ěsicc í vše ech h stt ylů ů, najd dete e ěm člán nky y za aměřřen né na mó ódu u, cesttování, v ně ěníí, arcchittek k tu uru u, hud dbu u, ale i třřeba a na umě aký ý te e n do obrr ý dla aba ane ec. něja Dou ufá ám,, že e se Vám m vše e m bu ude e Moje e e rn natii vn ní T issko ovin na líb bit a bud de Vám m Alte náššet ra ado ostt, ta ak jak ko mě ě. přř in
fast food
recenze fast foodů v usa
burgery rozhovor - tom holič
7 7 15 17
módička
Tomáš Pavla
módní fotografie
design oděvu
móda zajímavá na druhý pohled Andrii Konontsev Dana Lapšanská
kuře
pizza
ostatní Janča Provazníková
3
obsah
62 63 65
week of self ani vězení, ani laboratoř galerie
35
island - tenkrát poprvé
Mjölk
David Varga
starcube frony chlapská zásilka Six Pack
OBSAH
foto: ANDRII KONONTSEV text: Dana Lapšanská
autor: Foto: Andrii Konontsev Text: Dana Lapšanská
5
módička: módní fotografie
Módní fotografie Módní fotografie fotografie se objevila ve společenských a módních časopisech na přelomu 19. 19 9. a 20.století a tak jako se časem čase em zvyšovala kvalita fotografie postupně nahradila módní kresbu.
autor: Foto: Andrii Konontsev Text: Dana Lapšanská
6
Za otce módní foto ogr g afie je považo žová ván Adolff de d Mayer. Vych ház á el z piktorial alis i mu a jeho fot o ografie připom mínaly barokníí portrétníí kr k esby. Ve dvacá cátých letech by byl nejlépe placceným fotografeem na světě Edward Jean St Steichen, který nahradil A olfa de Mayeera Ad r ve Vogue. Jeh ho práci výýra r zně ovlivňoval al konstruk vismu mus a ku ubi b smus. Měl rád d ostré hrany a rá rád ve svýých c fotografiích vy využíval kontrasty ty. George Hoyningen-Huene n byl dalším z módních h fotografů, který rý ovlivnil počátky módníí fotografie. Již v ro r ce 1925 šéfoval fotografi a ím ve francouzs z kém Vogue, později ode d šel do New Yorku. Jeho práce byly ovvlilvněny surrealism smem a ar a chitektonickými sy symboly řeckého klasicismu. Louise Da D hl-Wolfe byla
módička: módní fotografie
prav avděpodobně první ženou módn dní fotogr gra ou. Pracovala pro magazín Harperr´s Bazaar. Velmi ráda cestovala a fo la mód ó u v různých lokacích od Jižníí A eriky ažž po Afriku. Její práce dostaly Am po p o čase oznaače č ní jako „přírodní“ módníí fot otografie. Ve třicátých letech, kdy přišla la na svět už ba b revná fotografie, objevo ovvaaly se i nová vá jména fotografů, kteří se sn naaži ž li přijít s no n vým, zvláštním a pro ně typ ypic ickým přístu tupem k módní fotografii. Geeo orrge g Hoyning ngen-Huene a Horst P. Horst st hle l dali mod der e nu ostrými kont n rasty a Toni Friiss s ell byl zass průkopníkem ex e teriérové fo otto ografie a při řiro r zeného svěětl t a. Výrazně do o mó módní fotogr grafie třicátých h let zasáhl maď ďarrsk s o-americ ický fotograf Mar a n Munkácsy sy, kt k erý do
autor: Foto: Andrii Konontsev Text: Dana Lapšanská
7
módička: módní fotografie
autor: Foto: Andrii Konontsev Text: Dana Lapšanská
8
módička: módní fotografie
módní fotografie vnesl přirozenost, vytvořil obraz moderního amerického děvčete třicátých let, které sportuje, je impulzivní a neformální a může vyběhnout z obrázku do běžného života. Po druhé světové válce přišel Irwing Penn s elegantními fotografiemi před šedým nebo bílým pozadím. Byl to mistr blesku, který si rád vypomáhal i denním světlem. Všechno to, co v módní fotografii přinesla první polovina dvacátého stole v padesátých letech dokonale propracoval Richard Avedon. Již od roku 1946 spolupracoval s časopisy Vogue a Life, později se stal hlavním fotografem Harper´s Bazaar. Pro jeho portréty byl typický minimalis cký styl, bílé pozadí a pohled osoby přímo do objek vu. Požadoval, aby modelky naplno ukázaly své emoce. Jeho múzou v 50.-60. letech byla Audrey Hepburn. Módní fotografie šedesátých let opus la ateliéry a vstoupila do rušných městských ulic. David Bailey - jeden z nejvýznamnějších fotografů šedesátých a sedmdesátých let a také prototyp hlavního hrdiny slavného filmu Zvětšenina Michelangela Antonioniho, vyfo l svou múzu Jean Shrimptonovou na pozadí zatažené oblohy Londýna a nastartoval m jeden velmi silný trend v rámci módní fotografie. Bezesporu velkým mistrem „městské“ módní fotografie byl německý fotograf Helmut Newton, který modelky rád zahaloval do kouře z cigaret a dělal z nich moderní vamp na pozadí impozantní velkoměstské architektury. V roce 1976 vyšla kniha jeho fotografií White Woman a v souvislos s ní se objevil i nový pojem „pornografická elegance“. Osmdesátá léta v módní fotografii byla ve znamení francouzského fotografa Patricka Demarchellier. Od roku 1975 žil v New Yorku a v osmdesátých letech fo l obálky pro téměř všechny módní magazíny. Jeho kariéra je velmi úzce spjata s top modelkami osmdesátých a devadesátých let. Stejně tak kariéra Petra Lindbergha je úzce propojena s top modelkami. Tento mistr černo-bílé fotografie, jehož nazývají básníkem glamouru, publikoval asi v každém uznávaném módním časopise na světě a vytvořil
autor: Foto: Andrii Konontsev Text: Dana Lapšanská
9
i množství reklamních kampaní pro nejznámější návrháře. Největší kvalitou jeho fashion fotografií je jeho pohotovost a až šokující přímost. Modelky směřují své emoce přímo na jeho objek v a vypadají velmi přirozeně. V osmdesátých letech se objevil v rámci módní fotografie i zcela nový proud označovaný jako brutální este ka. Terry Jones, bývalý krea vní ředitel britské edice časopisu Vogue, vytvořil časopis „iD“, jehož vizuální inspirací byla tehdy populární kultura punku a díky spolupráci s takovými fotografy jako David Sims, Glen Luchford, Craig McDean a Corinne Dayová časopis získal velký ohlas u celé jedné generace, která hledala zcela novou este ku. Objevili ji v rámci tzv.. snapshot, tedy náhodné a spontánní fotografie, která se velmi rychle stala jedním z proudů módní fotografie.
módička: módní fotografie
V roce 1993 Corinne Dayová zabodovala fotografiemi adolescentní Kate Mossové v britské edici magazínu Vogue a tehdy vznikl i pojem „heroin chic style“ - tedy nezdravý, vyhublý vzhled. Prvním v rámci módní branže to byl Calvin Klein, který si mladičkou Kate Mossovou vybral na reklamní kampaň svého parfému Obsession. Kri ci vyčítali reklamě, že idealizuje drogovou kulturu, dokonce americký prezident Bill Clinton nabádal módní průmysl, aby nepropagoval „heroin chic style“ na módních fotografiích a v kampaních. V devadesátých letech módní fotografie provázely i mnohé skandály. Italský fotograf Olivier Toscani, který připravoval reklamní kampaně pro značku Bene on si dovolil poukázat na problémy kolem AIDS či rasové diskriminace a veřejnost zůstala šokována. Někde je zakazovali, jinde se dostaly do
autor: Foto: Andrii Konontsev Text: Dana Lapšanská
Odpovědí na brutální este ku byl luxusní realismus.
10
módička: módní fotografie
galerií. Olivier Toscani dokázal ze značky United Colors of Bene on vytvořit jednu ze světově nejvýraznejších módních značek. Vytvořil její dokonalou iden tu a komunikační strategii. Odpovědí na brutální este ku Teller, Richardsona a jiných v devadesátých letech byl na konci stole a na začátku první dekády nového stole luxusní realismus, jakási dokonalá iluze, která se dá vytvořit i díky moderním technologiím. Výrazně retušované fotografie Maria Tes na, Nicka Knighta, Stevena Meisela, Craiga McDeana či Davida Simse - tvůrců takzvaného luxusního realismu s těmi nejlepšími modelkami, resp. světovými celebritami v nejdražších modelech z pres žních módních domů hrály na všudypřítomný kult těla, krásy a absolutní dokonalos . Stejnou cestou, tedy cestou luxusního realismu se vydala i velmi úspěšná turecko-britská dvojice fotografů známá jako Mert & Marcus,
autor: Foto: Andrii Konontsev Text: Dana Lapšanská
11
která v polovině první dekády začala realizovat své luxusem sršící módní editoriály jeden za druhým. Důraz kladou na přípravu, na vlasy, make-up, styling a potom na hodiny retušování v počítači. Nestydí se přiznat, že inspirace si „půjčují“ od jiných slavných fotografů, ale jejich interpretace inspirací jsou bezchybné. Dnes je však vyretušovaná dokonalost módních fotografií konfrontována s krizí a nakolik se změnila i celková atmosféra, nastupují i jiná témata, často i silná společenská témata, jako je ochrana životního prostředí. Prvním signálem obratu k silným tématům v módní fotografii byla kampaň Terryho Richardsona pro značku Diesel v roce 2007. Varoval v ní před globálním oteplováním. Další silnou vlnou v rámci módní fotografie je nová vlna retra. Módní návrháři se vracejí do jednotlivých dekád dvacátého stole a reinterpretují silné módní odkazy a totéž
módička: módní fotografie
pla i pro módní fotografii. Tento nový trend předznamenává i kampaň italské návrhářské dvojice Domenico Dolce a Stefano Gabbana z roku 2010, jejíž tváří a hlavní postavou je Madonna a fo l ji Steven Klein. Připravil velmi suges vní odkaz na zlatý věk neorealizmu v italském filmu v poválečných padesátých letech.
autor: Foto: Andrii Konontsev Text: Dana Lapšanská
13
módička: design oděvu
Design oděvu Práce oděvního designéra je velmi různorodá, dotýká se snu i každodenního života. Fascinace oděvem, módou a její systémem, touha realizovat se v této oblas je jistý základ pro nabývání nových dovednos a znalos , které studentům nabízí výuka v ateliéru design oděvu pro jejich profesní rozvoj. V rámci prak ckých zadání a témat studen komplexně rozvíjejí svou krea vitu, čehož výsledkem je tvorba oděvu v jeho komerční, ale i výtvarné poloze. Velký důraz je kladen na rozvoj koncepcí tvořivos a originality. Studen získávají teore cké i prak cké znalos jako koncepčně zvládnout práci oděvního návrháře od inspirace, přes návrh až k samotné realizaci. Proces výuky spočívá v osvojování si kresebné dovednos v podobě módní ilustrace, práci se střihem, tvarem, prostorem, materiálem. Historie módy, technologie a také tvorba materiálu jako disciplína tex lního designu je také jedním z témat studia. V nemalé míře je také zajímavé věnování se problema ce postprodukce módy. Historie ateliéru je specifická právě svým zaměřením na oblast reklamy, průmyslu a marke ngu. Semestrální témata jsou flexibilní, zaměřena tak, aby studen mohli reagovat na aktuální dění v módním průmyslu a plně využívali potenciál mul oborovém spolupráce. Spolupráce s jinými obory, jako je fotografie, design obuvi a grafický design je už téměř nezbytnou součás práce oděvního designéra.
autor: Foto: Andrii Konontsev Text: Dana Lapšanská
Oděv je přímým pokračováním těla, jakoby naší druhou kůží, prozrazuje naši individualitu, psychický stav či názor. Právě proto oděv a móda pro mě znamená médium k vyjádření konceptů a idejí, jako prostředek komunikace i tvořivos. Nezajímám se jen o formální podobu oděvu, ale zejména obsahovou. „Šaty, které zahalí tělo, odhalí ducha.“ Oděvy jsou komunikací mezi autorem, pozorovatelem a v hlavní míře nositelem. Nositel je v mé tvorbě prvořadý, mnohokrát důležitější, než oděvy samotné. Auru jedinečnos
14
módička: design oděvu
jednotlivým modelům dodává visačka s názvem Life care instruc on. Namísto ošetřování oděvu, však visačka odkazuje na „ošetřování“ duše a vlastního života. Parafrázuje na klasické ošetřovací symboly, říkají například jak si zlepšit život, být spokojený, naplno využít svůj talent. Jde mi o poselství nabízené právě prostřednictvím módy.
autor: Foto: Andrii Konontsev Text: Dana Lapšanská
15
módička: design oděvu
Oděv je přímým pokračováním těla, jakoby naší druhou kůží, prozrazuje naši individualitu, psychický stav či názor. Právě proto oděv a móda pro mě znamená médium k vyjádření konceptů a idejí, jako prostředek komunikace i tvořivos . Nezajímám se jen o formální podobu oděvu, ale zejména obsahovou.
ROZHOVOR Brněnská hudební scéna je velmi široká a žánrově rozmanitá. Zejména klubový underground je velmi pestrý a také více a více oblíbený. V poslední době se začíná prosazovat se svou alternativní housovou tvorbou i sólový projekt Tom Holič hudebníka Tomáše Pavly.
Proč zrovna Tom Holič, jak jste přišel k názvu pro svůj projekt? Přemýšlel jsem nad nějakým jménem a potřeboval jsem ho rychle. Není mi sympa cké vymýšlet nějaké pseudocharakteris ky. Jsem civilním povoláním holič a jmenuju se Tom. Znělo to dobře a vys huje mě to. Jaký máte vztah ke kadeřnictví? Je to moje práce. Stříhání beru jako zajištění, abych se mohl ubírat do vzdálenějších končin hudebních sfér. Nejsem díky tomu závislý na tom, jestli se moje hudba někomu líbí nebo ne. Působil jste v nějaké kapele před m, než jste začal s Tomem Holičem? Hrával jsem s Lesní zvěří, což je dnes podle mě nejlepší brněnská kapela, výborní muzikan . Tam jsem hrál na trumpetu. Jak dlouho hrajete na trumpetu? Už od deví let. Můj děda uměl na trumpetu, a když jsem jezdil na chalupu, tak mě učil hrát. Mám vychozenou ZUŠ, ale nikdy jsem se tomu
autor: Tomáš Pavla
17
extra nevěnoval. V patnác jsem se na to vykašlal, abych mohl hrát pořádně florbal. Pak jsem se k trumpetě ale pomalu vrá l. Prvotním impulsem byla Lesní zvěř, ale tehdy jsem to nes hal. Zůstal jste u trumpety i jako Tom Holič? Ano, je to součás mého projektu. Ovládáte kromě trumpety další nástroje? Naučil jsem se hrát na kytaru, na klávesy, na basu, na bicí. Nejsem skvělý interpret, ale jsem schopný si sám nahrát věci, které potřebuju. A navíc mě baví, že každý instrument má v sobě něco speciálního. Umění je vždy alespoň z poloviny řemeslo a jeho objevování mě naplňuje. Co vás vedlo k tomu, abyste se v poslední době začal více zabývat hudbou? Asi před necelým rokem jsem si vážným způsobem zlomil nohu, což úplně narušilo můj životní stereotyp. Před úrazem jsem hodně dělal sport, pracoval a pařil. Na hudbu mi nezbývala ani energie ani čas, i když jsem vždycky měl chuť ji dělat. Prvním impulsem bylo zakoupení iPadu, na kterém vlastně všechno tvořím.
tom holič: rozhovor
TOM HOLIČ
autor: Tomáš Pavla
18
tom holič: rozhovor
Na iPadu? Jakým způsobem? Používám jednoduché prográmky. Stojí třeba tři dolary a simulují věrohodně spoustu hudebních nástrojů. Hlavně mám iPady dva, můžu na nich mixovat dvě skladby do sebe a různě pracovat se zvukem. Jak vypadá vaše živé vystoupení? Mám dva kanály pro iPady, tře kanál je zpěv, potažmo trumpeta, přes mikrofon. Vrstvím smyčky, které mám předpřipravené v iPadu, a do toho zpívám nebo hraju na trumpetu. Uvažuju také, že by na pódiu mohlo být i víc mikrofonů, třeba pro saxofonistu. Chtěl bych svůj projekt rozšířit. Klidně na sebe navážu další lidi. Uvidíme, jak to bude fungovat. Takže v současné době zkoušíte i s dalšími muzikanty? Jasně. Jednou za měsíc se sejdeme ve Falku s kamarády zajamovat. To mě baví úplně nejvíc. Má to jinou atmosféru, když hudbu lidi sdílejí. Každý do toho dá něco. Já to v podstatě mixuju dohromady, i když si samozřejmě taky
autor: Tomáš Pavla
19
rád zazpívám. Taky už asi rok zkouším s kapelou. Často na věcech pro kapelu dělám víc, než na těch vlastních. Scházíme se jednou až dvakrát týdně. Jaká hudba vás nebaví? Baví mě spousta stylů, ale nemám rád uřvaný dubstep nebo plytký hiphop s hroznými producentskými nápady. Nebaví mě hudba, která nedokáže nějakým způsobem překvapit. Taková hudba, kterou by kdokoliv mohl udělat klidně jen nohama. Třeba David Gue a, který má jeden systém, jeden mustr a vždy jen vylosuje jiné akordy, jiné interprety. Struktura jeho skladeb je pořád stejná a to mě vyloženě uráží. Jaké máte nejbližší plány? 28. března máme s kapelou po roce zkoušení koncert v brněnském klubu Desert. A jako Tom Holič chystám 22. března jam v kavárně Falk. Žádné konkrétní album za m dělat nechci. Nejdřív si musím ujasnit, na co se chci zaměřit. Až posledních pár měsíců začínám více přemýšlet nad hudbou a dělat ji do hloubky.
tom holič: rozhovor
autor: Tomáš Pavla
20
tom holič: rozhovor
autor: Tomáš Pavla
21
tom holič: rozhovor
Pokud je nějaká země ze e mě expertem na fast food restaurace, tak ta ak je to určitě USA. K nám do Evropy si odtud dokázalo najít cestu už několik řetězců, ře e tězců, v čele především s McDonald´s nebo KFC restaurací tohoto
autor: Janča Provazníková
23
fast food: recenze fast foodů v usa
čtěte najezení :)
Recenze fast foodů v USA typu je v Americe Am merice mno mnohem ohem „bohatší“ než u nás a hamburgery hamburge e ry za pár dolarů dostanete na každém rohu. V průběhu nedávného 14denního našeho nedá á vného 14 4denního putování Georgii po USA, kdy y jsme po G eorgii a Floridě téměř km, najezdili tém měř 4000 k m, jsme pro vás připravili připraviili článek o fast foodech, které jsme navštívili. navštívili. Takže Takže pokud někdy budete plánovat plánova at cestu do USA a pořádnou nezdravou kalorickou dřív, žranici jako o nikdy dřív v, bude vědět kam zajít. Můžete Můžete nám m věřit, že si spolu domů odvezete s sebou dom mů odvezet te krásných pár navíc. kileček naví íc.
FAST FOOD
autor: Janča Provazníková
24
fast food: burgery
BURGERY
Fast foody v USA si ne nepředstavujte epředstavujtte úplně jako ty naše, je zde několik m markantních arkantních rozdílů. Za prvé, jsou všude. VŠUDE. A je jich neuv neuvěřitelně věřitelně moc. Kolem dálnic prak ckyy každou mí míli íli (takže vás to nu každých pár minu minut ut sjet z dáln dálnice nice na „odpočinek“). Na většině sje sjezdů ezdů jich najdete najjdete mnohdy více jak 5, někdy snad i 10 těsně vedle vedle sebe. urččitě na Wendy’s, ale také Nejčastěji narazíte určitě co bell. Prak cky všechMcDonald´s nebo Tac Taco fran nčíz mají drive thru – a to ny pobočky všech frančíz anky!). Uvnitř i Starbucks (dokonce i lékárny a b banky!). najdete klasické interi interiéry iéry jako u n nás. ás. Většina poboček je však starší ně něž ěž je u nás o obvyklé bvyklé a jelikož se zde jedná opravdu o velmi laciné jídlo, tak ani prostředí se mírně řečeno řeččeno neleskne neleskkne čistotou. Narozdíl od českých p podniků odniků rychlého rych hlého občerstvení však máte více možnos co o si objednat z meníčka. Navíc kečup keču up (a jiné om omáčky) máčky) jsou v pumpičkách v samoobslužném koutku a o majonézu si řekněte na kkase. ase. Všechn Všechno no pěkně zdarma v jakémkoli množství.. množství..... not bad, že? Ceny jsou v přepočtu asi jako u n nás, ás, jen je tř třeba řeba si uvědomit, že jsou uváděny b bez ez daně, tu u vám naúčtují až po objednávce na kkase ase (je to p pár ár centů). Co vás taky určitě zaujmee je skladba zákazníků.
Rozhodně se zde nejedná o jídlo pro mladou generaci. V restauracích narazíte na důc důchodce, chodce, kteří na big mac chodí jako naši pro housky. A jelikož fast foody najdete v každém malém městě, tak se ani nedivte, když vedle vás bud budou dou sedět pořádný američ vidláci s truckerskou kšiltovkou, dekou pod ní, špinavými džíny (snad od hlíny…) a drsným tetováním na rameni. My jsme si tu naši fas oodovou přežíračku dost užili (ale dva týdny docela bohatě stačí). Celkově jsme byli nejvíc nadšeni z Five Guys, cco o nás nenadchlo bylo Pollo Tropical – ale i to m mělo ělo své klady :) Porovnejte sami – přinášíme vám krátké reporty s fotografiemi...
autor: Janča Provazníková
25
fast food: burgery
Five Guys
Checker’s
Pro nás určitě nejlepší burgery ze všech fast foodů. Cenově lehce výš než ostatní (okolo 10 USD za menu s double burgerem), ale zato si všechno namícháte dle vlastní chu – při objednávce si vyberete asi z 20 položek, které chcete navíc do svého burgeru přidat (např. jalapenos papričky, smažená cibule, slanina, bbq omáčka, atd.) a porce jsou opravdu velké. Třeba malé hranolky jsou větší jak naše McDonaldové velké a úplně stačí pro dva... jo a jsou zde zdarma čerstvé arašídy – těch si můžete nabrat kolik chcete a louskat si je při tom když koukáte, jak vám zrovna přímo na grilu připravují váš burger :)
Takové lehce lepší Wendy’s. Obří výběr, dolarová jídla, v podstatě není co vytknout. Také Vás určitě upoutá vzhled těchto restaurací. Je dost ve stylu 60´ a 70´ let. Hodně neonu, lesklého kovu, jasných barev a oblých tvarů. Takže když jako Evropan Checker´s poprvé uvidíte, určitě tam budete ch t jíst a nezklame vás.
Wendy’s Asi nejpodobnější našemu McDonaldu, byli jsme tady asi 10x :) Mají výběr z několika dolarových jídel, nejlepší je určitě klasika – cheeseburger a chickenburger. Největší trademark tohoto řetězce je, že maso nemají oválné ale čtvercovité (?!). Dost si na tom z nějakého důvodu zakládají. Jí se ale úplně stejně jako ty klasické :)
McDonald’s Prak cky náš McDonald’s, ale máte tady ještě větší výběr z dolarového menu – u nás fajnovky za dvacku – a například double cheesburger je tady taky jenom za dolar! Mají tady novinku v podobě rybích kousků z pravých ryb (!:)) s tatarkou v neomezeným množství.
autor: Janča Provazníková
26
fast food: kuře
KUŘE
Krystal
Popeye’s
My jsme měli kuřecí miniburgery askvělé hranolky, není to tak častý fast food, určitě ani nejlepší, ale proč ne. Jejich největším trhákem je, že ačkoliv dělají hlavně malé burgery, tak jich v každém meníčku dostanete minimálně tři. Dokonce měli i akci za pět dolarů deset kousků :)
Tady jsme byli hodně spokojení. Je to podobné jako naše KFC – mají výborné stripsy. Dávali jsme si je v combu se smaženými krevetkami a spolu s omáčkami, které k tomu dávají, to byla opravdu pecka. Ke všemu dostanete i klasický americký biscuit. Jedná se o řetězech původně z Louisiany a je hlavně oblíbený mezi afroameričany.
KFC Tak KFC je úplně jiné než to, na co jsme zvyklí tady. Ani lepší ani horší, zkrátka jiné – mají úplně jiné menu, jiné názvy, apod. Například si zde můžete objednat hamburger s trhaným vepřovým masem v BBQ omáčce (to je tady docela dost oblíbená varianta burgeru). Nejpodobnější našemu KFC je však Popeye’s.
Pollo Tropical Tady jídlo tedy nic moc. Ale zato mají samoobslužný koutek asi s pě různými VYNIKAJÍCÍMI
autor: Janča Provazníková
27
fast food: pizza
PIZZA
Little Caesar’s omáčkami, takhle dobré jsme jinde nejedli. Takže si můžete dát jejich poměrně bezchutné jídlo a použít ho jako nosič pro ty skvělé dipy, jak jsme to udělali my :) A buďte trpěliví... Mexikánci, kteří obsluhovali nás, měli naspěch asi tak jako my, když jdeme do školy... Menu je zde cca od 5 dolarů do 10, podle toho jak moc velké combo chcete.
Pizzerka, kde máte pizzu asi tak do 10 sekund! Objednáte, týpek se otočí a z pece vytáhne hotovou pizzu. Za nás měli salámovou a sýrovou za 5 USD (+ daň) a mnohé české - italské restaurace by si z ní mohli vzít příklad... Dostanete zde i kuřecí křidélka a pizzové prsty. Co je škoda – nikde nemají šunkovou, všude pepperoni...
Chick-fil-A
Papa John’s
V Evropě neznámý řetězec. V Americe značně populární. Chlubí se m, že jako první přišli na to, že se dají kuřecí řízky jíst v housce jako sendvič :) Za moc ty jejich sendviče ale nestojí. Nejsou zrovna nejlevnější a nenadchnou (samotný sendvič okolo 3 dolarů). Nicméně mají výborné kuřecí nugety. Na rozdíl od jiných fast foodů nejsou z celého kuřete ale jen z prsních řízků.
Dražší pizza, ale kvalitnější než u Li le Caesar’s (11 – 15 USD). Máte možnost zvolit si z několika ingrediencí, třeba i půl na půl, objednávky přijímají i online, a také rozváží. A ke každé pizze je feferonka a česnekový dip, který udělá z okrajů pizzy delikatesu!
Pizza Hut Poměrně rozšířený řetězec. Na rozdíl od předchozích dvou se soustředí na to, aby zákazníky přitáhla dovnitř do restaurace a strávili tam delší dobu. Proto například přes poledne nabízí buffet
autor: Janča Provazníková
28
fast food: ostatní
OSTATNÍ
Red Lobster s neomezenou konzumací a u stolu vás obsluhuje číšník. My jsme do Pizza Hut chodili hlavně v Atlantě na půdě univerzity. Zde měli menu pizzových prstů, malé pizzy a neomezeného pi za 7 USD. Fajn zpestření jsou také pytlíčky s pálivými papričkami nebo parmazánem - opět v množství, které vaše ruce poberou.
Humr za babku :) Nechali nás spolu s dalšími asi 10 lidmi čekat takových 20 minut, aby nás pak odvedli do poloprázdné restaurace – zvláštní přístup. Ale jídlo bylo výborné, dávali jsme si napůl combo: humr, pečené krevety, smažené krevety a krabí nožky a vše bylo opravdu moc dobré. To vše s mini bagetkami a vodou zdarma (ostatně jako v každé restauraci v USA). Za lidových cca 30 USD celkem pro dva za ten zážitek určitě stojí.
Chipotle Americká vrze mexického jídla. Ačkoliv se jedná o fas ood, zakládají si na tom, že se jedná o zdravou stravu a suroviny jsou vždy čerstvé, nemražené a z bio chovů. Pro nás jedna z nejlepších restaurací. Určitě doporučujeme zkusit. Především burrito bowl s barbacoa masem, což je asi 10 hodin pomalu připravované hovězí, je opravdová pecka. Jídlo vyjde asi na 7 dolarů a je toho taková kopa, že se z toho dva nají.
autor: Janča Provazníková
29
Waffle House Tady jsme byli na snídani. Ta byla velmi dobrá, zajímavý je především koncept tohoto fast foodu – restaurace. Sedíte vždy podél baru a obsluha vám přes něj připravuje cokoli si přejete. Po motelových snídaních je to opravdový luxus. Jedná se o klasickou americkou restauraci, která je otevřená 24/7 a kde vám u pultu nonstop dolévají kávu do hrnečku.
Subway Bagety jako u nás, klasika. Nic co by bylo nutné zkusit. My jsme si radši až na jeden případ zvolili „deli“ (svačinový) pult v supermarketu Publix.
Deli v Publix No a když už jste přejezení ze všech výše uvedených podniků, skočte si do supermarketu Publics – mají tam pult, kde dělají obří bagety cca za 7 USD a dají vám tam cokoli si řeknete. Jedna bageta pro dva stačí a opravdu si pochutnáte!
fast food: ostatní
autor: David Varga
31
island (1): island
ISLAND Tenkrát Poprvé „„Začal Začal jsem jse m fotit, fot it, protože protože jsem jse m rrád ád ccestoval, estoval, teď teď cestuji, cest uji, protože protože rád r ád ffotím.“ ot ím.“ David Varga/ /D a v id V a r ga /
ISLAND (1)
autor: David Varga
32
island (1): island
autor: David Varga
33
island (1): island
autor: David Varga
34
island (1): island
Konečně jsem si po delší době našel chvíli volného času a mohu tak opět sepsat pár minulých zážitků, vzpomínek a postřehů. Naposledy jsem sem něco smysluplného psal ještě 4. srpna, takže po více než měsíční přestávce jsem tu znovu. Musím však říci, že můj život tady na Islandu se už jako tak ustálil, takže v podstatě už ani není až tak o čem zajímavém psát a dá se říci, že momentálně si už jdu takovou svou islandskou ru nou. Dny v podstatě dělím jen na pracovní nebo „výletové“ a na tom dále závisí i všechno ostatní. Pokud je den pracovní, tak začíná přibližně o půl deváté ráno vydatnou snídaní. Následuje přesun do práce, většinou po vlastní ose, protože před domem se záhadně a neustále objevují další a další auta, které je třeba vždy ráno zavézt do práce. První půlhodinku až hodinku v práci zkontroluji facebook, iDnes, zprávy a vůbec všechny internety a následně se na cca dvě hodinky věnuji své pracovní činnos. Po dvou hodinách na mě přijde hlad, takže se už pracovat moc nedá, vydržím proto ještě tak půl
autor: David Varga
35
island (1): island
hodinku, dokud dovezou oběd a hurá najíst se. :-) Po obědě na mě téměř vždy tak na hodinu padne obrovská únava a mám co dělat, abych za počítačem neusnul. No a když se jako tak proberu, tak trochu ještě zapracovat na nových stránkách. Poslední zhruba dvě hodiny, když už mě nesmírně nudná činnost tagování a popisování fotek přestane absolutně bavit, tak většinou vytáhnu noťas a vrhnu se na upravování svých fotek, které následně další dny zveřejním na firemním facebooku a stránkách. Musím dodat, že fotek neustále přibývá, ale jaksi je ne a ne s hnout roztřídit a upravit, takže je možné, že mi něco zůstane ještě i na doma. Navíc se všemi fotkami, co půjdou do galerie SEMKO na web a také do sku, tzn. ty nejlepší kousky, čekám i tak až do Brna na Jančin monitor, protože v práci mám sice monitor obrovský jako kráva, ale věrnos barev a kvalitou obrazu je na tom velmi špatně. A na noťasu je to naprd. Každopádně takto nějak vypadá moje každodenní ru na pracovního dne, kterou občasně naruší nějaká práce navíc, čili odvézt nebo přivézt auto nebo něco jiného odněkud zajít vyměnit eura na islandské koruny (pokud si chce Islanďan vyměnit velké množství EUR na ISK, tak musí
autor: David Varga
36
prý vyplnit strašně moc papírů a velmi dlouho to trvá, proto chodíme do banky nebo Johannes) nebo podobně. Například dnes a včera jsem vždy končil v práci dříve, protože jsem byl fo t koupaliště a plovárny v okolí, aby bylo co dát na web jednoho zase nového Bjornovho projektu. No a pokud je den nepracovní, tak je v mém případě většinou výletový. (Tady musím dodat, že ještě mívám i tře typ dní, a sice dny lenošící, které následují vždy po prochlastané noci nebo vícedenním, zejména trekovém výletě :-)). Odkdy jsem psal naposledy, tak jsem procestoval už téměř celý Island a momentálně jedinou oblas , kde jsem ještě vůbec nebyl, jsou západní ordy, které si nechávám jako třešničku na dortu pravděpodobně příš týden. Vše však záleží na počasí, dosud bylo září velmi teplé a slunné na místní poměry, takže bych byl velmi rád, kdyby to tak nějak vydrželo. Co se týče jednotlivých výletů, tak ty na následujících řádcích chronologicky vzpomenu spolu s nějakým komentářem nebo popisem vždy.
island (1): island
autor: auto au tor: r: D Dav David avid id V Var Varga arga ga
37
island (1): island
„Hned první výlet po mém posledním příspěvku byl jednoznačně m největším výletem, jaký jsem tu podnikl a procestovali jsme při něm právě téměř celý Island za 11 dní plus pár dní v Reykjavíku.“ Pár lidí z Brna se na mě přišlo podívat (tedy aspoń si to namlouvám :-)) a při té příležitos jsme si půjčili dvě terénní auta a vydali se na road trip. S jeho průběhem musím říct, že nejsem úplně spokojen, i když možná vlastní vinou (každopádně ale budu asi muset zmírnit a změnit organizaci svých výletů a hlavně asi m pádem začít i více vydělávat. :-D Nebo že bych si za tu organizaci konečně nechal pla t? Sice to byl jen takový blbý nápad, ale uvidíme jak se to vyvine). Na druhou stranu myslím, že výlet se každému z kamarádů líbil a že Island splnil a dokonce i předčil jejich očekávání. Viděli jsme kopec úžasných věcí a zejména bych vyzdvihl to, co jsem už několikrát zmiňoval, a sice nekonečné možnos koupání a užívání si teplé vody zde na Islandu. Opravdu jsme se koupali v teplé vodě minimálně obden, ať už v termálním koupališ , horké řece kousek od pramene nebo v horké odpadní vodě z nedaleké elektrárny. Dostalo se dokonce i na teplý vodopád, o kterém jsme zpočátku jen tak žertovali a kterému se každý na základě názvu smál, ale samotná sprcha a koupání pod mto přírodně teplým vodopádem byly fantas cké. Detailnímu popisu cesty se dále věnovat nebudu, zkušenos a vidění hodná místa z ní však použiji při psaní jednoho z dalších článků, ve kterém se budu věnovat cestování na a po Islandu.
autor: David Varga
38
Potom, jak jsem všechy úspěšně vypravil a doprovodil na le ště, jsem se po dvou týdnech vrá l opět do práce, což bylo opravdu vcelku nepříjemné, a tak jsem už na následující víkend vymýšlel plán, kam vyrazit. Jelikož předpověď počasí byla slibná a mně stále zůstával na seznamu „must see“ Hike z Thorsmorku do Skogar jako jeden z nejkrásnějších na Islandu, volba padla právě tam. Už v pátek jsem vyrazil dříve z práce a autobusem jsem se dopravil do Thorsmorku. Právě zde jsem končil populární a nejkrásnější trek Landmannalaugar - Thorsmork a spal tu poslední noc v místním kempu.
island (1): island
na východ slunce, rozhodl jsem se, že budu spát přímo na vrcholu. Minule jsem si všiml, že by se tam dalo docela dobře stanovat a tak jsem teď šel už víceméně na jistotu. Přálo mi i počasí, protože panovalo celou noc bezvětří. Samotný západ nebyl sice nic moc, hravě se mu ale vyrovnalo to, co přišlo v noci. Psal jsem to už ve svém narozeninovém příspěvku, ale ve stručnos to ještě jednou zopakuji i zde.
Spát jsem šel s m, že na obloze nebyl ani mráček a že by tak mohlo být pěkně vidět hvězdy a malilinká naděje stále hořela i pro polární záři. Budík byl na půl jedné a moje předpověď se vyplnila. Tehdy jsem tu také viděl a fo l parádní západ Hvězd bylo na obloze nepočítaně, dokonce bylo slunce z vrcholu kopce Valahnukur a tak jsem si to trochu vidět i mléčnou dráhu, viz fotky, a protože chtěl teď zopakovat. A abych se nemusel škrábat jsem před m hvězdy nikdy nefo l, tak jsem se nahoru na západ, pak dolů a pak znovu nahoru hodinu a půl hrál s foťákem a zkoušel, co všechno
autor: auto au tor: r: D Dav David avid id V Var Varga arga ga
„„Záře Záře to to sice sice nebyla nebyla nejkrásnější ani n ejkrásnější a ni nejsilnější, n ejsilnější, jjakou akou jjsem sem dnešnímu dni kd nešnímu d ni vviděl, iděl, byla ale moje první b yla tto oa le m oje p rvní a budu budu si si jiji pamatovat pamatovat ssnad nad do do konce konce života.“ života.“
39
island (1): island
dokáže. Po polární záři ani stopa, tak jsem nastavil poslední expozici na 20 minut a lehl do stanu. Mezi m jsem usnul, naštěs jsem si ale dal na 20 minut budík. No a když jsem vykoukl ze stanu, abych foťák schoval, při pohledu na oblohu mi padla čelist. Záře to sice nebyla nejkrásnější ani nejsilnější, jakou jsem k dnešnímu dni viděl, byla to ale moje první a budu si ji pamatovat snad do konce života. Neskutečná shoda náhod (nebýt té poslední dlouhé expozice a nenastavení budíku, tak bych ji byl celou prospal, navíc záře koncem srpna je velmi velmi vzácná) mi tak věnovala unikátní a nezapomenutelný narozeninový dárek. Další den se nesl ve znamení pochodu, trasa nahoru do průsmyku Fimmvorduhals byla pořádně strmá a s těžkým batohem na zádech to byla pořádná makačka. Stálo to ale za to, tento průsmyk to ž leží rovně mezi ledovci Eyja allajökull
autor: David Varga
40
island (1): island
autor: David Varga
41
island (1): island
autor: David Varga
42
island (1): island
autor: David Varga
43
island (1): island
autor: David Varga
44
a Mýrdalsjökull a právě zde se odehrály dvě z menších erupcí, které působily tolik problémů v roce 2010. Památka na tuto nedávnou událost tu je opravdu ještě ak vní, v okolí míst, kde došlo k erupci, se stále nachází poměrně čerstvá láva, všude to tu ze země kouří a kameny pod nohama jsou na dotek horké. Tyto erupce vytvořily i dva nové mini vulkány, Modi a Magni, po kterých se dnes už procházejí turisté a obdivují toto zvláštní místo. Síra tu smrdí snad ještě víc než všude jinde na Islandu, horniny hýří všemožnými barvami a když se člověk posadí, cí se jako na vyhřívaném sedadle v autě. Paráda. Následný sestup k řece Skog již byl o něco jednodušší, já jsem měl v plánu zakempovat někde při jejím břehu a druhý den dojít do vesnice Skogar. Řeka Skog zde stéká právě z ledovce Eyja allajokull až dolů k mořskému pobřeží a svou cestu dolů k oceánu si krá velkým
island (1): island
počtem vodopádů. Ty jsou často krásnější a tuším, že některé i vyšší než ten nejznámější a poslední z nich, Skógafoss, který padá dolů přímo u silnice č.. 1 a je jednou z nejznámějších atrakcí Islandu. Já jsem těchto nádherných vodopádů napočítal druhý den asi patnáct, každý trochu jiný a specifický. Stan jsem však hned při tom prvním, při kterém zapadající slunce vytvořilo pěknou duhu a také okolí a oblaka byla pěkná, takže o zábavu na večer jsem měl postaráno. Protože až do doby bylo počasí pouze dobré, ráno mi nechtěl zůstat nic dlužen ani déšť, takže jsem opět balil stan za mokra. Ze Skogar jsem měl v plánu prostopovat až do Reykjavíku, což bylo nakonec jednodušší než jsem čekal a na dvakrát se mi to úspěšně podařilo. Milá paní sestřička z místní nemocnice mě dokonce odvezla přímo až domů, takže výlet dopadl nadmíru úspěšně.
autor: David Varga
45
„Památka na tuto nedávnou událost tu je opravdu ještě ak vní, v okolí míst, kde došlo k erupci, se stále nachází poměrně čerstvá láva, všude to tu ze země kouří a kameny pod nohama jsou na dotek horké.“
island (1): island
Další víkend se nesl ve znamení nočního života a spánku, takže nic zajímavého. Vynahradit jsem si to proto musel následně, když jsem se rozhodl vydat se znovu k ledovcové laguně, když předpověď počasí slibovala na víkend konečně slunečno (už jsem tam byl dvakrát, vždy bylo ale ošklivě) a také předpověď solární ak vity byla velmi slibná. Celý výlet dopadl nadmíru úspěšně, více bude patrné na fotkách, které zveřejním někdy v blízké době. Ve čtvrtek v noci jsem záři ještě neviděl, za to aspoň trošku ji viděl můj foťák, takže ok. V pátek jsem si byl zkusit glacier hiking, což bylo také super a dostali jsme se až k ledovcovým jehlám nebo věžím, které jsem obdivoval dosud jen z dálky na silnici nebo na fotkách na netu. Téměř mi to však zničilo plány na večer, protože jsme skončili večer o sedmé a cestou zpět z parku Ska afell k laguně mi stopování moc nešlo, takto
autor: David Varga
„Za poslední měsíc jsem si navíc zkusil nebo zažil i několik dalších poprvé.“
46
island (1): island
večer tu to ž projelo jedno auto za patnáct minut a nikdo nebyl ochoten po hodinu zastavit. Už už jsem byl smířený s m, že to zakempuju někde tady u silnice a už jsem si i hledal místečko na stan, naštěs mi však na poslední pokus zastavil Islanďan v Toyotě Landcrusier. Komunika vní moc nebyl (čemuž se ani nedivím po mém úvodním faux pas, kdy jsem mu při otevírání kufru vysypal pekáč s připraveným kuřetem na grilovačku na zem a navíc rozbil jednu pepřenku :D), každopádně mě ale zachránil, resp. se výraznou měrou přičinil o to, že jsem viděl to, co jsem tuto noc viděl. Nezapomenutelné. Více na fotkách brzy. Nejlepší bylo, že noc před m se to v okolí laguny, kde jsem stanoval, hemžilo fotografy, ale na záři čekali víceméně marně. No a tuto noc jsme tu fo li dohromady asi tři. Počkat a přijít sem ještě na jednu noc se tedy rozhodně vypla lo. Pozi vně naladěný jsem se další den ráno (asi o tře odpoledne, v noci jsem toho moc nenaspal) vydal na cestu domů, opět stopem. A opět to bylo docela jednoduché, po chvilce mi zastavily tři postarší paní z Itálie, které tu na Islandu byly na dobrovolnické práci na měsíc a tento den měly volno a tak cestovaly. Byla s nimi docela sranda, anglicky uměla dobře jen jedna,
autor: David Varga
47
takže vše, co jsem řekl, ostatním dvěma tlumočila italsky spolu s dalšími klepy, tak jak se na důchodkyně patří. Každopádně bylo to docela zajímavé, ta nejvíce sdílná paní už takto byla například v Indii a na podzim se chystá do Francie a říkala, že takto procestuje celý svět. Víceméně zdarma, neboť veškeré náklady včetně stravy a letenek mají zaplaceno. Pokud mi náhodou nevyjde můj plán mít do 50ky jachtu a dům u moře, tak bych si uměl představit cestovat i takto. Italské paní mě dokonce vzaly až do Selfoss, což byly asi čtyři hodiny cesty. Na poslední hodinu trasy mi zastavil vysloužilý islandský pilot v obrovském autě, který také nepatřil mezi ty komunikavní, mně to ale opět nevadilo, protože za oknem auta se děly věci. Já jsem se všem po silnici a také sám sobě chválil a namlouval si, jaké jsem měl velké štěs , že jsem předešlou noc viděl silnou polární záři a že ostatní jistě takovou neviděli. Když jsem se ale po asi dese minutách jízdy podíval z okna, nevěřil jsem vlastním očím. Byla tam zase a v podstatě nezmizela ani tehdy, když už jsem došel domů. Viděli ji tak snad všichni řidiči na silnici a také téměř všichni obyvatelé Reykjavíku, protože byla pěkně viditelná i přímo v centru města (viz moje fotky na facebooku). Ale nic to, vždyť
island (1): island
třeba dopřát i ostatním! :-) No a co má s mto vším společný název tohoto příspěvku? Jak jsem již zmiňoval, poprvé v životě jsem viděl polární záři a také jsem poprvé v životě cestoval stopem. Za poslední měsíc jsem si navíc zkusil nebo zažil i několik dalších „poprvé“, a to konkrétně: Začal jsem si vychutnávat místní gastronomii, i když ne v restauracích. Johannes mě naučil jíst místní tmavý chleba Rugbraud, který je trochu nasládlý a mně osobně velmi chutná, no a spolu s uzeným jehněčím je to fakt delikatesa. Zkusil jsem i další různé upravené ryby a hlavně jsem si dovolil vyzkoušet i hákarl. Hákarl je syrové žraločí maso, které se nechá na dva až tři týdny hnít v zemi a následně je připraveno ke konzumaci. Tady na Islandu to téměř nikdo už nejí, takže nezbývá nic jiného, než to nabízet turistům. A co se týče chu , tak to chutná asi stejně dobře jako zní proces výroby. Při vložení do úst je ještě aspoň trošku cí t rybinu, po ale asi po 5 sekundách vám v ústech exploduje chuť hákarlu naplno a to už chce opravdu silný žaludek dát si znovu. Já jsem pár kousků snědl, celou krabičku bych ale nedal v životě, takže raději skončila v koši. :-) [Jinak hákarl jsou ty kostky v nádobce vpravo na fotce].
autor: David Varga
48
Poprvé v životě jsem si obul mačky a chodil po ledovci. Ledovec jsem před m viděl v Norsku, ten byl ale opro tomu islandskému velmi hladký a namodralý. Islandský ledovec byl více bílý a na povrchu drsný, což je způsobeno jeho táním, protože je léto, takže se po něm v podstatě chodilo lehce, mnohem jednodušší než jsem čekal. Takto v létě jsme se ani nemuseli navazovat, protože na ledovci nebyl žádný sníh, takže všechny trhliny byly dobře viditelné. Každopádně zkušenost to byla fajn a jak jsem psal výše, dostali jsme se až k Šeráku a podívali se také do dvou malých ledovcových jeskyní. Takže určitě se vypla lo.
island (1): island
do města a já jsem se poprvé opil (a poprvé mi to i zachutnalo) z opaluje a topaz, což jsou místní druhy alkoholu vyráběného ze slané lékořice, něco jako finské Salmiakki, tady se tomu říká Lakrís. Každopádně mi to docela zachutnalo a tomu odpovídal i účet, na který jsem se s hrůzou díval další den. Poprvé v životě jsem tak za chlastačku utra l více než 40 eur, výsledná částka byla dokonce ještě o něco vyšší, konkre zovat raději nebudu.
S předešlým bodem souvisí i to, že jsme si našli nové místní kamarády (resp. Johannes našel nejdříve na netu) a já tak mohu říci, že jsem byl poprvé na pivu s místními a dokonce mám i prvního Po příjezdu Johannese se výrazně oživil i můj spo- islandského přítele na Facebooku (pokud nepolečenský život a m pádem už mám s kým zajít na čítám kolegu z práce). Jupí. :D Téměř jsem sem pivo, do města apod.. Tak se stalo i v pátek před mohl napsat ještě i to, že jsem byl poprvé oficiální dvěma týdny, kdy jsme vyrazili na pár piv a drinků turis cký průvodce, kdy jsem měl jít jako guide na
autor: David Varga
49
trek Laugavegur, nakonec to ale nevyšlo, protože hlásili špatné počasí a Berglind, která je hlavní průvodkyně u nás ve firmě, se bála, že bych se mohl ztra t a tak raději najali nějakého „pro ka“. Z toho jsem sice moc nadšený nebyl, ale aspoň jsem měl volný víkend viz. dva body vyšší. Tak to je všechno, nakonec těch „poprvé“ ani až tak moc není jak se tak dívám. :) Když jsem to začínal psát, tak jsem myslel, že jich bude víc. Každopádně pokud se něco podobného stane znovu, článek aktualizuji a doplním. Mezi m se pokusím si užít si poslední týdny tady na Islandu, dát konečně dohromady všechny nové fotky, kterých jsem se za m ještě ani nedotkl a rozeslat kopec emailů kvůli hledání si firmy na diplomky. Držte mi tedy prosím palce a těšte se na fotky, pár opravdu zajímavých mi ještě na disku dosud nedotčené leží a v plánu je i video z fotosekvencií, které by mělo být fakt husté (mám například pár takových sekvencí s polární září) a možná že ještě i něco více. Dobrou noc.
island (1): island
autor: David Varga
50
island (1): island
autor: David Varga
51
island (1): island
autor: David Varga
52
island (1): island
autor: David Varga
53
island (1): island
autor: Six Pack
54
star cube: frony
Frony: Chystáte se s vaší novou, sympatickou francouzskou kolegyní do kavárny. Jdete pozdě, ale ještě stihnete na smartphonu omrknout, jestli je váš oblíbený stůl volný. Na poslední chvíli roztrháte zásilku s vašimi novým spodky, které vám ráno dorazily poštou. Přišlo akorát na zavolání, všechny staré už v sobě mají děr. A co kdyby dnes večer už konečně k něčemu došlo, že jo? V tramvaji se pak zvládnete z mobilu naučit ještě pár francouzských frází, kterého kolegyni určitě oslníte. Nakonec ještě dorazíte na místo dříve než ona. Objednáte si latté a zkontrolujete si
autor: Six Pack
55
váš kavárenský profil - získal jste novou trofej za objednání pěti různých nápojů v jednom týdnu - stal se z vás level 7 coffee guru a konečně jste v žebříčku přeskočili toho tlustého pána, co vždycky sedával u protějšímu stolku. Možná, že když si dnes dáte ještě dvě, dostanete se na level 8!
star cube: frony
STAR CUBE
autor: Six Pack
56
star cube: chlapská zásilka
Takhle nějak by mohla vypad vypadat dat naše user-experience z podobného večera ve velmi blízké budoucnos , alespoň podle účastníků letošního ročníku StarCube Show. Tento poměrně mladý akcelerátor startupů řízený JJihomoravským ihomoravským inovačním centrem včera v prostorech brněnského planetária zakončil svůj tře roční cyklus soutěžní přehlídkou čtrnác nadějných nadějn ných projektů, které se ucházely o možnost podp podpořit pořit své startupy významnou finanční injekcí a dalšími výhodami, jako například poskytnu m kancelářských prostor či profesionálních mentorů a konzultantů. Letos vyhrál ambiciózní projekt Re Reservio, eservio, který chce změnit systém rezervací rest restauracemi tauracemi počínaje, doktory a kadeřnickými salo salony ony konče. Ale pojďme pěkně popořadě.
Nejdůlěžitejší N ejdůlěžitejší jjee mít dobrý ssamozřejmě amozřejmě m ít d obrý nápad n ápad Všechny soutěžní projekty si před včerejší show prošly tříměsíční “akcelerací” “akceleracíí” pod taktovkou JIC. “K příhlášce do programu St StarCube tarCube stačí vyplnit jednoduchý formulář a potom poto om projít vstupním
autor: Six Pack
57
star cube: chlapská zásilka
Nejprve N ejprve všech všech ččtrnáct trnáct ttýmů ýmů představí p ředstaví ssvé vé p projekty rojekty v ttzv. zv. ““elevator elevator p pitches”, itches”, ccož ož jjsou sou vvelmi elmi krátké krátké prezentace prezentace pohovorem. Ne Nejdůlěžitejší ejdůlěžitejší je samozřejmě mít dobrý nápad,” nápad d,” říká Zdeněk Ručka z JIC. “Ti, které vybereme, nejprve nejp prve podstoupí intenzivní víkendový boot-camp, boot-caamp, na kterém se naučnou i zábavnou formou dozví do ozví základy, které je potřeba znát k tomu, aby úspěšně nakopli své projekty. Další tři měsíce pa pak ak kkonzultují onzultují další vývoj v kancelářích StarCube, StarCub be, které jsou jim kdykoliv k dispozim vvyvrcholí yvrcholí touto show,” vysvětluje ci. Vše potom podrobně.
a “koulí”, jako “koulí”, ja ako například Coraabia, jejichž unylá prezentace preezentacee zřejmě zabila jinak velmi zajímavý gamerský p projekt. rojekt. Na druhou stranu se našli i takoví, taakoví, kteří kteeří na úkor show tak trochu potlačili ssamotné amotné sdělení – na tento neduh podle nás dopla do opla lVideoflot, jejichž do posledního detailu promyšlená pro omyšlenáá prezentace byla po formální stránce dle našeho našeeho názorunejlepší ze všech.
Naa základě elevator pitchů potom porota vybírala pět finalistů. Letošní porota se mimochoow má velmi jednoduchou dramadem skládala skládaala z Jiřího Krechla z CzechInvestu, Samotná sho show Nejprvve všech čtrnáct týmů představí své JD – zakladatele a CEO meebee.com, profesorky turgii. Nejprve projekty v tz tzv. zv. ““elevator elevator pitches”, což jsou velmi Sandry Kumorowski Kum morowski z Columbia College Chicago, krátké a (pok (pokud kud d možno) úderné prezentace, které zakladatele zakkladatelee Libimse .cz Oldřicha Neubergera, ale zároveň musí mu usí do pouhých dvou minut sroJana Jan na Taube Taubera era z Genesis Capital a Stanislava zumitelně zmáčknout zm máččknout hlavní myšlenku projektu. Kopečka z P PriceWaterhouseCoopers. riceWaterhouseCoopers. Mezi pětByly týmy, které ktteréé dopla ly na nedostatek údernos ku šťastlivc šťastlivců ců se nakonec probojoval rezervační
autor: Six Pack
58
star cube: chlapská zásilka
V budoucnos potom počítají i systé systémem émeem recipročních služeb – já tebe doučím an anglič ngličč nu, ty zas mě němčinu. Příjmy potečou z provizí. provvizí. Nápad je to pěkný a jistě užitečný, největším problémp roblémem, na který upozorňovala i porot porota, ta, však však bude budování kvalitní základny tutorů úplně úp plněě od nuly. V tomto oboru si nelze dovolit klopý klopýtnu ýtnu u , byť na samotném začátku. Nehledě na to, žžee p podobné odobné služby, byť ne s takovým zázemím a hypem, hyp pem, už na území ČR fungují. Dalším “neúspěšn “neúspěšným” ným m” finalistou byl shodou okolnos také projekt, kkterý terrý vsadil na vzdělávání – JoyMind. Jejich eduka vní aplikace chtějí změnit nudnou výuku jazyků nejprve nejjprve na českých a později i světových školách. školácch. Sázejí přitom na sílu asociací a vizualizace. V rám rámci mci svých výukových metod používají i dnes to tolik olikk populární Kinect. Porota však byla skep cká především před devším co systém Reservio, tutoři z DoučMě.cz, hr hraví raví učite učitelé elé do uskutečnitelnos masového využi a dilemat jazyků s projektem JoyMind, gamifica on on gurus rází. s výběrem počáteční databáze slov a fr frází. z Gameful a správní chlapi zChlapskaZas zChlapskaZasilka.cz silka.cz Jako první se se svou “detailnější” pě minutovou minutovou u Na tře m místě se umís la svěží, hip a cool agenprezentací představil tým DoučMě.cz. Jejich Jeejich cílem m tura Gameful, která chce byznysům a firmám je vybudovat fungující službu, která by p párovala árovala nabízet herní řešení jejich služeb, ja jako ako třeba tutory – většinou vysokoškolské student studenty ty – s žák žáky, ky, to popsané v úvodním odstavci. Jejich základní kteří nutně potřebují doučování, na zákl základě ladě pomo o zní “Zákazníka nezajímá váš b byznys” yznys” – netřeb, místa, ceny a dalších kritérií. Tutoři, kteří see měli byste tedy zákazníka svými služ službami žbaami unudit budou zapojovat na bázi dobrovolnos , by byli k smr , dovolte mu hrát si. Ať už ted tedy dy jjde de o odehodnoceni feedbackem (ne)spokojených h klientů. mykání trofejí za to, kolik toho koup koupíte píte a utra te,
Porota P orota však však b byla yla do sskep kep cká cká především především cco od o uskutečnitelnos u skutečnitelnos masového masového dilemat vvyuži yuži a d ilemat s vvýběrem ýběrem počáteční databáze p očáteční d atabáze sslov lov a ffrází. rází.
autor: Six Pack
59
star cube: chlapská zásilka
může použít pou užít v podstatě každý podnikatel – restaurace, hotely, doktoři, kadeřníci, wellness centra, au automechanici… utomechanici… Rezervace probíhá jednoduše, o on-line, n-line, několika kliky. Systém zároveň výborně buduje buduje komunitu – jako správný big brother sbíráá informace o pravidelných zákaznících a pamatuje pamatu uje si tak jejich oblíbená místa, nebo jakou polévku polévvku si nejraději dávají k obědu. Reservio Druhá skončila ChlapskáZásilka.cz ChlapskkáZásilka.cz – jde o službu bylo opro o jiným projektům napřed i v ohledech pro “správné chlapy”, kteří kteří nechtějí být otravová- vývoje – aplikace aplikace už měla jasné kontury (právě ni takovými ženskými záležitostmi, záležitostmi, jako je nákup běží beta), business-model byl jasně daný a marke ngováá strategie přesně rozvržena. I to snad spodního prádla nebo hygienických potřeb. nakonec přesvědčilo Chlapská zásilka tuto ob ž řeší za vás. Několika přesvědčilo porotu, aby dali hlas právě kliky si na jejich stráncee navolíte vámi preferovaný tomuto perspek perspek vnímu dílku. Kdo ví, třeba i my balíček a vám pak budee až domů každé tři měsíce budeme za za pár měsíců používat jejich systém, než chodit nová zásoba kva kvalitních alitních spoďárů, ponožek, se vydáme do restaurace na slavnostní večeři. žiletek či pěny na holen holení. ní. A v čase, který ušteříte, můžete třeba pít pivo, koukat na fotbal a dělat jiné všeobecně důležitější, důležitěější, chlapské věci. Nápad je to skvělý a nadšení a zápal se klukům rozhodně nedal upřít. Možná ale chyběla jasná vize do budoucnos – i z otázek otázeek poroty bylo znát, že si tým nebyl jistý, čím vlastně chtějí být, a kterým směrem se ubírat – dis distribuce, stribuce, služba zákazníkovi, výrobce, lifestyle? jež potom můžete směnit směěnit za nejrůznější výhody či slevy, nebo soupeřen soupeření ní s přáteli ve virtuálních žebříčcích fitness center. centeer. Gamifica on je dnes velký pojem, nevýhodou Gameful Gameful je však za m nezkušenost – za sebou m mají ají pouze jediný projekt, a tak za m nemohli po pořádně ořádně ukázat, co konkrétně dělají, a především jjak ak to vlastně dělají.
Absolutním a zasloužen zaslouženým ným vítězem se však stal tým Reservia. Vyvíjejí rrezervační ezervační systém, který
Mjölk Na čekané Na hlavním náměs Českých Budějovic vznikl na jeden měsíc minimální dům-posed. Objekt je na vysokých nohách, aby neomezoval každodenní život při zemi a zároveň nabízel svým obyvatelům dostatek soukromí. V tomto prostoru s podlahovou plochou 6,25m2 se během měsíční výstavy vystřídalo několik zajímavých osobnos , urbanizovaných myslivců. Byli pány svého času a prostoru. K dispozici měli všechny nezbytnos potřebné k pohodlnému bydlení. Městský posed navázal na linku naší dosavadní architektonické tvorby, projektům malých měřítek, cílených na maximální efek vitu využi životního prostoru. Efek vita nejsou jen čísla zastavěných ploch, ale přidaná hodnota prožitků a nálad, které dům svému obyvateli nabízí.
Pozorovatel městské krajiny Prostorová sterilita vytrhává obyvatele domu z běžnos uspořádáním prostoru a věcí. Zjednodušuje přechod z běžného polobdělého vnímání světa do plné bdělos , napomáhá uvědomění si sebe sama ve vztahu k obklopujícímu prostoru a věcem. Uzavřením do malého, ale promyšleného prostoru mohou jeho obyvatelé získat velkou svobodu. Samota umožňuje soustředění a posouvá myšlení obyvatele domu za hranice běžného vnímání.
autor: Mjölk
61
Projekt nebyl experiment, výsledkem neměl být vědecký poznatek. Dům nabídl lidem novou zkušenost z obývání minimálního prostoru, nový zážitek uvnitř města. Byl zprostředkovatelem nových prožitků a vjemů jak pro své obyvatele, tak pro lidi procházející kolem. Návrh domu byl uzpůsoben tak, aby obyvatelům nabízel maximální možné pohodlí v mezích daných minimálními rozměry.
week of self: mjölk
WEEK OF SELF
autor: Mjölk
62
week of self: mjölk
Objekt prolomil panenství stale konzervovaného prostoru uprostřed náměs a usměrňuje myšlenky svých obyvatel. Byl posedem v lese lidí, chatou na skále vydlážděného náměs . Jsem urbanizovaný myslivec v posedu na číhané Příjemně se nudím nicneděláním jako na chatě Mám čas
autor: Mjölk
63
week of self: mjölk
Galerie Městský posed byl doprovodným projektem k autorské výstavě architektonického studia Mjölk architek . Uvnitř galerie, která se nachází na náměs nedaleko posedu vystavovali architek kromě několika projektů také vlastní studio. Po dobu trvání výstavy přesunuli svojí kancelář včetně veškerého vybavení z 250 kilometrů vzdáleného Liberce. Návštěvník galerie tak měl možnost nahlédnout pod pokličku práce ateliéru Mjölk. Architek vařili kávu, poklábosili a nabízeli své služby.
autor: Baruš Šamánková
64
week of self: moje alterna vní skovina
Moje Alternativní Tiskovina
číslo ročník místo vydání: rok: počet vý sků: cena:
1/2013 1 Zlín 2013 3ks nevyčíslitelná
vydává:
Univerzita Tomáš Ba ve Zlíně Fakulta mul mediálních komunikací Štefánikova 2431 760 01 Zlín
práce vznikla pod vedením MgA. Jany Dosoudilové jako bakalářská práce autoři článků:
Andrii Konontsev Dana Lapšanská Tomáš Pavla Jana Provazníková David Varga Six Pack Mjölk architek
design: Barbora Šamánková použité fonty:
Calibri Arepos Book Pro
kontakt:
Barbora Šamánková bsamankova90@gmail.com +420 777 550 628