1
Vyd dání mého o ba akalá ářsk ké ho mag gazín nu už se může pyšn nit č ísle e m dvě. V pok k račo ování MATu se e zn nov u přiu uč íte e něče e mu nové é mu o módě, což se bu ude hod dit přřeváž ž ně pánům m, k te eř í se bud dou ch htítt v yttáhnout přřed něžným m poh hla a vím m. Co ož už ž klidně ě můž žou uděla at klu uc i z New w in ntag ge, prottože ve spo olup práci se šikovn ným mi slečč na ami v ytvo ořili z bru usu nov vou zn načč k u. Aby y to sle ečná ám nebyllo tolik k líto o, moh hou u zajítt do o útu ulné kavárr ny v Brně,, k te e rou Vám před dsta a v ím me. Ho odně ě zajíímavý je také č lán nek Da a viida, k terý pok k raču uje v popiso ováníí jeh ho cesty y na Issland d. Ste e jně jako v prr vn ním m číísle e je e čllánek k dop prová ázen jeho nád dhe e rn ným mi fo otkam mi, které si u něj může te i za akoup pit. K lucc i z Mjölk slav ví mez in nárrodní úsp pěcch v archittekto onick ké sou utěži. Sicce už něja ak ý te e n pá átek k, ale e proč se nep pochllubit i teď ď. Vždyť jsou u to kluci šikovn ní!
rozhovor - martin dvořák Mad
exluzivní značka Newintage
filosofie Newintage
móda
některé slovníkové pojmy Pavel Jurčík Mária Štraneková
3
obsah
a room of London Mjölk architek
cafe society vaše kavárna v centru Brna Sa sfakce
35 35
island (2) závěrečná David Varga
Pavel Jurčík, Mária Štraneková
autor: Pavel Jurčík, Mária Štraneková
5
móda: některé slovníkové pojmy módy
Některé slovníkové pojmy módy Haute couture (z fr. Vysoká móda) představuje oděvní tvorbu předních návrhářů a jejich módních domů, které tvoří a prezentují jedinečné (autorské) modely. Má přísná pravidla tvorby a prodeje, které určuje syndikát Chambre Syndicale de la Haute Couture Paris. Vznik haute couture, a m nástup moderní fáze módy, úzce souvisí se vznikem moderního umění. Móda a tvorba oděvu klasicky patřily do oblas řemesla, ale zásluhou Ch. F. Worth vznikla organizace vysoké módy tak, jak ji známe dodnes. Sezónní proměna, prezentace kolekcí na manekýnky, a především nové povolání módního návrháře spojené s novým společenským postavením. Jeho zásluhou, m že začal tvořit modely haute
autor: Pavel Jurčík, Mária Štraneková
6
móda: některé slovníkové pojmy módy
MÓDA
Návrháři N ávrháři vvysoké ysoké m módy ódy haute od h aute ccouture outure ssee jjiž iž o d oblibou jjejího ejího vvzniku zniku s o blibou obklopovali umělci o b k l o p ov a l i u mělci malíři, - básníky, básníky, m alíři, ssee kkterými terými spolupracovali s p o l u p r a cov a l i bírali díla. a b írali jjejich ejich d íla.
couture, se krejčí prosadil jako svobodný tvůrce - umělec. Už zde tedy začíná moderní umělecká fáze módy, strukturou a logikou velmi podobná modernímu umění, s aspirací získat uznání jako jeho plnohodnotná součást.
Návrháři vysoké módy haute couture se již od jejího vzniku s oblibou obklopovali umělci - básníky, malíři, se kterými spolupracovali, asbírali jejich díla. Po vzoru umělců, začali oděvy "podepisovat" umístěním visačky a taky pojmenovávat názvy. Průběhem stole se z podpisu vyvinul fenomén značky s logem na oděvu, z názvu oděvu filozofie kolekce a z "obklopováním se umělci", propojení se světem výtvarného umění, či dokonce galerijní činnost módních domů. V současnos módní domy jako Prada, Car er, Hugo Boss, a Gucci figurují
v roli důležitých uměleckých patronů, sponzorují muzea moderního umění, či vybraných umělců, nebo si dokonce zakládají svá vlastní muzea a galerie moderního umění. Zajímavos je i fakt, že podle výzkumu ve světové stovce majitelů současného umění je na prvním místě Francois Pinault - majitel módního impéria Gucci, který vlastní přibližně 2000 uměleckých děl současného umění.
autor: Pavel Jurčík, Mária Štraneková
7
móda: některé slovníkové pojmy módy
autor: Pavel Jurčík, Mária Štraneková
8
móda: některé slovníkové pojmy módy
Art dress umělecké šaty. Termín poprvé použil Henry van de Velde, pod vlivem Art and Cra s hnu poukázal na otázku a vztah mezi vysokým a nízkým uměním. Šaty které byly navrženy, nebo nošené umělcem.
Art wear (artwear, wearable art)- výtvarný oděv, který vznikl z intence jedinečnos jako výtvarný artefakt, ale je určen i pro nošení - výskyt zejména u tex lních výtvarníků. Zabývá se více materiálem než tvarem. Příkladem jsou například simultánní šaty Soni Delanay. (U nás např Trizuljaková)
autor: Pavel Jurčík, Mária Štraneková
9
móda: některé slovníkové pojmy módy
Antifashion stěžejní termín pro několik stylů oblékání, které jsou v kontrastu s aktuální módou. An módaa- móda na zač. 20. stole , kterou vytvářeli avantgardní umělci. An módní styly reprezentují lhostejný vztah k módě, vznikají z poli ckých nebo prak ckých záměrů (punk). Také termín používaný pro styly designérů, kteří tvoří krea vní a nenásledují obecně platné trendy. (Margiela, Chalayan, McQueen)
autor: Pavel Jurčík, Mária Štraneková
10
móda: některé slovníkové pojmy módy
Módní fotografie je fotografický žánr, který zobrazuje oděv a jiné módní výrobky. Fotografie módy je nejčastěji určeno pro reklamu nebo módní časopisy. Žánr si časem vydobyl svůj vlastní este cký styl, ve kterém je móda druhořadá a fotografie je obohacena nev ravos .
Prêt-à-porter (z fr. Hotové na nošení, z angl. Ready-to-wear) tvorba malosériové konfekční výroby značkových módních tvůrců a jejich domů, které v současnosudávají trend, též označující oblečení, které se distribuuje jako konečný produkt ve standardních konfekčních velikostech, kolekce prêt-à-porter mohou být mnohosériové, nebo jen malé série. Na rozdíl od výrobků haute couture, nikdy nevlastníte jedinečný kus oblečení.
autor: Pavel Jurčík, Mária Štraneková
11
Móda sociálně - psychologický fenomén, který ovlivňuje různé lidské ak vity a myšlení. Také aktuální trend (neustále měnící se), v současnos měnící se z ekonomických, jako z prak ckých, logických nebo intelektuálních důvodů. Móda má svou strukturu a systém. Nejvyšší status módy je Haute couture, následuje prêt-à-porter, konfekce, avantgardní móda, street móda.
Móda na hraně (z ang. "Fashion at the edge") termín poprvé použila Caroline Evans. Druh současné avantgardní módy, která vědomě propojuje módu a umění a koncepčně se může zařadit do obou fenoménů. Tvorba experimentálních návrhářů (zejména Japonců, Belgičanů a Britů), kteří se zabývají otázkami mimo módu. Nestarají se o este ku, styl a trend, marke ng, řeší spíše znepokojující otázky současného světa. Tato móda stojí v opozici módě komerční, paradoxně se někdy po čase stává i její součás .
móda: některé slovníkové pojmy módy
Newintage
autor: Newintage
Newintage
13
newintage: exkluzivní lifestylová značka newintage
Exkluzivní lifestylová značka Newintage vznikla za 5 dní.
Newintage
autor: Newintage
14
newintage: exkluzivní lifestylová značka newintage
Základyy zbrusu nové značky Newintage by byly yly položenyy ve spolupráci organizace CZECHDESIGN a studentů Fakulty mul mediálních meediálnícch komunikací Univerzity Tomáše Ba ve ve workshopu. Díky Zlíně v průběhu několikadenního worksho opu. Dík ky němu se podařilo propojit práci studentů výtvarných zaměření výtvarných oborů různorodého zam měření a vznikla tak unikátní kolekce výrobků. Mladí d designéři zástupce esignéři si pod vedením Michaelaa Vašků, zást tupce CZECHDESIGN, vzali za úkoll postavit leskem moderních postavvit most mezi kouzlem vintage stylu u a leske em m oderních technologií, objevit pr-vek cesty cessty časem i životem všedních lidí. Studenti si na poměrně krátkém worksh workshopu vyzkoušeli hopu vyz zkoušeli budování značky: od prvotní myšlenky praxe. původního myšlen nky až po reálnou aplikaci do praxe e. Od pů ůvodního spojení různých ateliérů a oboob borů na šškolní odrůstá kolní půdě však projekt Newintagee pomalu od drůstá a nabývá na profesionalitě.. Výsledkem je tedy výjimečná řada výrobků, kter která obsahuje rá ob bsahuje unikátní šperky, dámské oděvy či dokonce bytové doplňky, které jjsou prodchnuty sou pro odchnuty motivem cesty, snu a atmosférou Zlína za času jeho největšího rozkvět rozkvětu. tu. Fakultaa multimediálních komunikací Univ Univerzity verzity TTomáše omááše Bati ve Zlíně letos oslavila 10 let svého fungování. Na pracovištích vve e Zlíně a Uherském Uh herském Hradišti studuje více nežž 1200 studentů audiovize, studentů v ústavech animace a aud diovize, designu oděvu a obuvi, marketingových komunikací, ko omunikací, prostorového a produktového produkktového designu, desiignu, reklamní fotografie a grafikyy a vizuální vizuáální tvorby. Fakulta úspešně podporuje podpo oruje ind individuální dividuální růst a profilaci svých studen studentů ntů možností možno ostí vlastní volby části předmětů, ta také aké pom pomocí mocí projektů usiluje o vysokou uplatn uplatninitelnostt absolventů v reálném živote.
autor: Newintage
15
newintage: exkluzivní lifestylová značka newintage
autor: Newintage
16
newintage: filosofie
Filosofie
Když naše fotogra a řekla, že jsme k tomuto projektu přišli jako slepý k houslím, museli jsme jen souhlasit. Sešli jsme se jako skupinka studentů různých oborů, kteří se navzájem neznali, a naším úkolem bylo vytvořit během pouhých pě dní návrh fungující značky vyrábějící produkty ve vintage stylu. Společná práce nebyla vždy snadná, časová seň i neznalost prostředí prověřily osobnost každého z nás. Zjis li jsme, jak důležité je umět dělat kompromisy nebo komunikovat a myslím, že po týdnu ze skupinky cizinců vznikl skutečný Tým s velkým „T“.
autor: Newintage
17
newintage: filosofie
Spoleečná prácce neb bylla vžždy sna adn ná,, časo ová seeň i nezn nalosst prosstřřed dí provvěřilyy osob bnostt každ déh ho z ná ás.
Abychom mohli tvořit společně, museli jsme najít něco, co nás spojí. Zpočátku se tento krok zdál těžký, ale řešení stálo přímo před námi. Všichni jsme to ž studen Univerzity Tomáše Ba , tudíž je neoddiskutovatelnou součás každého z nás Zlín. Rozhodli jsme se tedy využít jedinečnos tohoto místa a její odkaz vložit do naší práce. Inspirace je vzata především z 20. a 30. let života ve Zlíně, kdy sem lidé přicházeli na své životní cestě, aby hledali naději na lepší zítřky, kterou toto vzkvétající město nabízelo. Teď chceme i my jít po vzoru Ba
a ukázat, že kouzlo Zlína stále žije a lidé zde mají co nabídnout světu. Naše značka vytváří nové věci ve starých souvislostech. Na produktech jsou použity nové materiály a moderní technologie, přesto však zachováváme kvalitu, luxus a emoce spojené se stylem klasických vintage věcí, které se stávají populární nejen v zahraničí, ale i u nás.
autor: Newintage
18
newintage: ďŹ losoďŹ e
autor: Newintage
19
newintage: ďŹ losoďŹ e
autor: Newintage
20
newintage: ďŹ losoďŹ e
autor: Newintage
21
newintage: ďŹ losoďŹ e
autor: Newintage
22
newintage: ďŹ losoďŹ e
autor: Newintage
23
newintage: ďŹ losoďŹ e
ROZHOVOR Když zavítáte na zápas brněnských florbalistů Bulldogs Brno, jistě nepřehlédnete menšího muže v červeném triku, který s fotoaparátem pobíhá kolem mantinelů. Nehybně pozoruje skrz kukátko hru a zatím co vy vidíte jeden obraz, on jediným stisknutým spouště vám přinese úplně jiný pohled na právě proběhlý okamžik. Jeho pohled na hru je jiný. Jeho fotky nechtějí jen přinést fotoreportáž ze zápasu, ale chtějí divákovi předložit i emoce, napětí, radost i smutek hráčů nebo i pohled do zákulisí tohoto sportu. Řeč je o nadějném amatérském fotografovi Martinu Dvořákovi.
autor: Mad
25
m. dvořák: rozhovor
Jak jsi se vůbec k fotografování dostal? Asi jako každý jiný fotograf. V mládí jsem dostal nejdřív k vánocům ruský fotoaparát na film a začala má éra focení. Nejdřív to bylo bezduché cvakání všeho kolem, potom jsem začal brát foťák i na tehdejší pionýrské akce a začal fotkami přispívat do oddílové kroniky. Vesměs to byly černobílé až temně šedé fotografie, protože pojmy jako clona, citlivost a další termíny mi tehdy vůbec nic neříkaly. Později to byl automat na film, ve kterém jsem už začal používat barevný film a s příchodem digitální fotografie jsem focení propadl. Nejdřív jsem si půjčoval kompakty přátel, ale později naspořil a koupil svůj první kompakt. Denně stovky fotek, zkoušel jsem různé věci a viděl se s fotkou na obálce časopisů. Ale potom přišlo procitnu …
„Nejdřív to bylo bezduché cvakání všeho kolem, potom jsem začal brát foťák na pionýrské akce.“
M. DVOŘÁK
autor: Mad
26
m. dvořák: rozhovor
Takže přišla první kri ka?
Začaly se tedy rodit perfektní snímky…
Né to ne, za kri ku jsem byl moc rád. Bez ní bych se nemohl posouvat dál. Jenže…chtěl jsem být prostě nejlepší a tak jsem začal studovat styl a techniku opravdových mistrů. Dostala se mi do ruky různá literatura od skutečných mistrů jako např. B.Petersona či S.Kelbyho ale i českých namátkou R.Pihan či M.Kozák (můj velký vzor). A tam jsem pochopil, že k vytvoření takových snímků, které bych chtěl zachy t nebude kompakt stačit. Pochopil jsem termíny jako clona, čas, citlivost a začal více chápat problema ku focení. A samozřejmě jsem dospěl k rozhodnu , že bude potřeba zrcadlovka. Měsíc rozmýšlení a nakonec to vyhrál Nikon. Bum, krabice dorazila a kompakt letěl do kouta.
…vůbec ne! Myslel jsem si, jo bomba, mám super stroj to budou fotky. Jenže ouha. Musel jsem se zase učit všechno od začátku. Pochopit ovládání přístroje, zákonitos v nastavení dobré expozice, tohle všechno mě “zdržovalo” od opravdového focení. Zase stovky fotek, z který jsem mohl vybrat jen pár, vztekání se proč nemám takové fotky jako v časáku, když mám zrcadlovku…myslím, že mto si musí projít každý začínající fotograf. Ale právě to objevování a vůle se pořád učit, mě vedly dál a dál a já začínám pronikat do tajů dobré fotografie.
„Chtěl jsem být prostě nejlepší a tak jsem začal studovat styl a techniku opravdových mistrů.“
autor: Mad
27
…říkáš začínám – myslela jsem, že už to umíš? Kdepak. Jsem pořád na začátku. Hodně jsem se naučil, hodně pochopil, ale pořád to není ono. Při každém focení narazím na něco nového. A potom doma sedím a přemýšlím jak na to, jak to příště vyfo t tak, aby se mi to povedlo.
m. dvořák: rozhovor
Tvoje fotky sportu jsou takové jiné než ostatní. Čím to je?
Jiné? Hm, nevím. Myslím, že každý fotograf prostě má svůj styl. Mě se líbí tento můj. Hledám právě ty zajímavé okamžiky. Chvíle, které normální divák třeba ani nevidí. Samozřejmě se koukám na jiné fotografy jak fo sport oni, ale také se Fo š pro brněnské buldoky. Jaké to je fo t sport snažím o fotkách přemýšlet už doma. Ty ze hry konkrétně florbal? moc neovlivním, ale většinou se zamyslím a řeknu si co by bylo dobrá fotka. Představím si ji v hlavě, Florbal je strašně rychlá hra. Obsahuje tolik situ- udělám si kdyžtak poznámky na papírek a potom ací, které jde zachy t, že je to úplný ráj na focení. se ji snažím v hale vyfo t. V poslední době se mě Taky se hraje celý rok, takže nemusíš čekat na takové fotky podařily asi dvě a také v celé sérii teplé počasí jako např. fotbal nebo jiný venkovní fotek z utkání měly vždy nejlepší hodnocení. Takže sport. Nevýhodou je jeho umístnění. Hraje se v někdy je opravdu lepší přemýšlet dopředu. hale a tam většinou je málo světla. Některé haly jsou na tom dobře, jiné bohužel špatně. A od fotografa to vyžaduje dobré technické vybavení. Bez toho prostě tu dobrou fotku z haly nepořídíš.
autor: Mad
28
m. dvořák: rozhovor
Pojďme opus t hřiště… všimla jsem si, že fo š i lidi. Ano, sice původně jsem moc nechtěl, ale po několika focení kamarádek a kamarádů mě to chytlo. Nejdřív to bylo takové bezduché focení portrétů, ale potom jsem tomu začal také přicházet na chuť a začaly vznikat už trošku jiné fotky. Už nefo m jen obyčejné portréty, ale mám rád, když mohu dát do fotky i nějakou náladu, emoci či příběh. Hodně si take potom hraji s postprocesem, takže výsledná fotka je někdy trošku jiná něž original, ale tak to většinou chci. Dosáhl jsi už i nějakých úspěchů? No takové menší byly. Zkusil jsem poslat nějaké fotky do různých soutěží a ve dvou se mi podařilo uspět. Nejdřív to bylo tře místo v soutěži Rychlá jízda na Digimanii.cz a potom první místo v soutěži Brněnský sport v objek vu. Za další své úspěchy považuji to, že některé weby přebírají moje fotky, což je pro mě takové malé poplácání po ramenou. No a potom výstava…
„Už nefo m jen obyčejné portréty, ale mám rád když mohu dát do fotky i náladu, emoci či příběh.“
autor: Mad
29
…počkej ty jsi měl už I svoji výstavu? No taková menší byla, ale byl to spíš takový projekt mého kamaráda, který potřeboval udělat zápočet do školy. Přišel s projektem a požádal mě o vytvoření fotek pro jeho téma. Vypadalo to dobře, tak jsem do toho šel. No nakonec to byl velký nervák, ale myslím, že se nám výsledek povedl. Proběhla malá vernisáž, kde jsme vystavili asi 34 fotek, přišlo celkem hodně lidí, myslím, že se akce podařila. Na chvíli jsem si užil svoji “slávu”. A co teď? Co tě čeká nebo co plánuješ? Tak v blízké době mě čeká Superfinále v Praze a potom Euro Tour žen v Brně. Obojí je florbal, takže už se těším jak se vyřádím. No a potom chystám další výstavu. Za m je to ale jen ve fázi příprav, kdy si píšu náměty pro fotky a vymýšlím název. Měl by to být jiný pohled na pohádkové a filmové hrdiny.
m. dvořák: rozhovor
„Vypadalo to dobře, tak jsem do toho šel.“
autor: Sa sfakce
30
cafe society: vaše pohodová kavárna v centru brna
Vaše pohodová kavárna v centru Brna Kaváren v poslední době přibývá jako hub po deš. Těch opravdu dobrých, do kterých se hosté rádi vracejí, je ale pořád stejně málo jako pověstného šafránu. V Brně se mezi ně v loňském roce směle zařadila kavárna Café Society. První, čím Café Society zaujme, je už její poloha v centru města – nedaleko historického jádra, divadel i právnických ins tucí, navíc poblíž několika zastávek MHD i parkoviště. Podnik tak představuje ideální místo pro pracovní snídaně, obchodní jednání nebo porady, ale i setkání s přáteli nebo posezení s rodinou. Ať už sem zavítáte s kýmkoliv, můžete se těšit na výbornou italskou kávu Carraro, lehké saláty, čerstvé panini nebo domácí ovocné limonády. Nechybí ani nejrůznější - taktéž domácí – dezerty dle denní nabídky, např. Tarte Ta n, ovocný závin s marcipánem nebo ramisu. To vše vám s úsměvem přinese vždy milá obsluha, díky níž už kavárna proslula útulnou a pohodovou atmosférou.
autor: Sa sfakce
31
cafe society: vaše pohodová kavárna v centru brna
Ať už sem zavítáte s kýmkoliv, můžete se těšit na výbornou italskou kávu Carraro, lehké saláty, čerstvé panini nebo domácí ovocné limonády.
CAFE SOCIETY
autor: Sa sfakce
32
Příjemné P říjemné p prostředí rostředí dotváří originálně d otváří jjednak ednak o riginálně řřešený ešený iinteriér, nteriér, jjednak ednak pravidelné p ravidelné vvýstavy ýstavy obrazů o brazů a ffotografi otografií zznámých námých i zza a m méně méně proslulých autorů. p roslulých a utorů.
cafe society: vaše pohodová kavárna v centru brna
Příjemné prostřed prostředí dí dotváří jednak originálně řešený interiér, jednakk pravidelné výstavy obrazů a fotografií známých i za m méně proslulých autorů. Samozřejmos pro prro vaše pohodlí pak je připojení na internet přes wi-fi wi-fi, příjemným překvapením venkovní posezen posezení ní otevřené v letních měsících. Každý večer se atmosféra v Café Society proměňuje k nepoznání. Přivítá vás stylový bar s profesionálními barmany, barm many, kteří namíchají koktejly a drinky přesně podle podle vašeho přání. A pokud máte rád rádi di párty, je pro vás Café Society m pravým míste místem em – zdejší večírky jsou opravdu nezapomenutelné… nezapomenutelnéé… Kromě nich tým kavárny pro své hosty chystá n několikrát ěkolikrát měsíčně gurmánské či tema cké akce, třeba sushi párty, ochutnávky tatarských bi eků, eků ů, oslavy svátků nebo degustace vín a lahodných d des es látů. Hledáte-li v srdci moravské metropole podnik s příjemnou atmosférou, atmo osférou, který by se měl stát tou „vaší“ kavárnou, Café Café Society je nejžhavějším kandidátem. Důvod je jednoduchý: Vše, do čeho se zde pus , to ž dě dělají ělají dobře a s plným nasazením. Vyzkoušejte sami…
Café Society Vachova 43/5, 60200 Brno Tel.: 775 296 960 e-mail: info@cafesociety.cz www.cafesociety.cz pramen: sa sfakce – lifestyle magazín Unie pro rozhodčí a mediační řízení ČR, č.21/ 02/2012, Gourmet – str.65
autor: Sa sfakce
33
cafe society: vaše pohodová kavárna v centru brna
autor: David Varga
35
island (2): island závěrečná
ISLAND ZÁVĚREČNÁ Právě sedím v autobuse na německé dálnici, mám dopité pivko a vzpomínám na zážitky z Islandu. Poslední týden na ostrově byl celkem intenzivní (mnoho piva, výlet na poslední chvíli), a tak jsem se k napsání posledního islandského příspěvku, doplnění předešlého článku a také napsání druhého dílu islandských zajímavos dostal až teď. Abych dokončil chronologické sepisování mých zážitků z Islandu, navážeme pokračováním toho, kde jsem naposledy skončil. Po velmi úspěšném výletě za polární září k ledovcovému jezeru jsem se stal na Aurore takříkajíc závislý a chtěl jsem vidět víc a víc. Moje putování v září se tak víceméně neslo v duchu lovení polární záře, celkově jsme s Johannesem a jednou i s Kristýnou vyrazili v noci ještě třikrát, z toho dvakrát jsme záři opravdu i viděli a udělali jsme i pár clekem fajn fotek. Zejména fotky, kde jsme k polární záři přidali světlem z baterek nápis„I love Iceland“ a „Extremeiceland.is“, měly u nás v práci velký úspěch a dostali jsme za ně velkou pochvalu. Dokonce jsou
ISLAND (2)
autor: David Varga
36
island (2): island závěrečná
autor: David Varga
37
island (2): island závěrečná
autor: David Varga
38
z nich hotové už i letáky na letošní zimní sezónu. Co se ale týká ostatního cestování, tomu moc září nepřálo, protože většinu dní bylo nadměrně ošklivě a pršelo. Navíc mi znovu zachutnalo pivo, takže víkendové večery jsem v září strávil více v centru Reykjavíku, než cestováním po Islandu. Každopádně dva výlety se mi přece teprve povedly s hnout. Jeden byl do oblas Golden circle, který tvoří národní park Thingvellir (ten jsem ale jen obešel) a dále Geysir a vodopád Gullfoss. Při obou jsem strávil pár hodin a nafo l několik stovek záběrů, z nichž už mám poskládané tzv.. me -lapse videosekvence, jak jsem zmiňoval nedávno. Výsledné video už je hotové, prohlédnout si ho můžete na mém blogu. Druhým výletem byla akce na chatě Hveravellir. Původně jsme plánovali dokonce až čtyřdenní výlet do oblas Wes jords, kam jsem se dosud nedostal, bohužel nám ale ani ke konci mého pobytu nepřálo počasí, museli jsme proto plán změnit a zredukovat. Dva dny před mým odletem jsme se tedy vydali na F-kovou cestu Kjölur road až do termální oblas Hveravellir. Zde jsme mimochodem stanovali i během našeho dvoutýdenního Roadtrip s lidmi z Brna. Tentokrát však bylo toto místo kompletně opuštěné, Bjorn se ale naštěs zná s majitelem místních chat, takže jsme
island (2): island závěrečná
autor: David Varga
39
island (2): island závěrečná
měli k dispozici klíče a vše nasvědčovalo tomu, že to bude super rozlučková akce. Hned vedle chaty je to ž bazének napájen z geotermálního pramene, takže hotová idylka sednout si během studeného večera do bazénu s pivkem v ruce (během Roadtrip jsme tu s Robem a Ďurom takto strávili kompletně celou noc až do východu slunce). Každopádně idylka začala trošku komplikovat ještě před příjezdem na chatu, protože přibližně v půli cesty po F-road jsme narazili na první sněhové závěje, a to nevěslo nic dobrého. Náš džíp si s m však hravě poradil a navzdory jednomu problema ckému úseku jsme na chatu dorazili v pohodě. Následný večer byl fakt super, uvařilo se, pojedli jsme, popili jsme a samozřejmě i se vykoupali. Jaké bylo však naše překvapení, když přibližně o jedné v noci někdo rozsví l baterku a posví l nám na okolí chaty. V horké vodě a s pivem v ruce jsme si ani neuvědomili, že
autor: David Varga
40
island (2): island závěrečná
nám celý čas sněžilo na hlavu, okolí tomu ale více však tento plán rázem změnil. V jednom úseku než nasvědčovalo. Hlavu si s m však lámal jen cesty byl sníh hluboký asi až půl metru a s m si Johannes, který mě celý večer strašil s m, že tu už neporadil ani náš džíp a zasekl se ve sněhu. zůstaneme zaseknu a já nes hnu své letadlo. Ani po chvilce kopání se nic nezměnilo a akorát Na jeho slova však došlo ráno po probuzení. Vše se zahrabávali hlouběji a hlouběji. Zkusili jsme kolem bylo to ž bílé jako v pohádce a za noc na- tedy vyšlapat kousek na nejbližší kopec, abychom padlo snad i 30 cm sněhu. Tehdy jsem fakt začal dostali signál a zavolali jsme Björn. Ten z toho počítat i s možnos , že si budu muset přesunout samozřejmě moc nadšený nebyl a nabádal nás, let a že možná fakt budeme ve velkém maléru (na abychom zkusili kopat ještě více a pokusili se otočit a pokračovat v cestě na sever, ne zpátky na chatě ani v jejím okolí nebyl mobilní signál). jih, kde měli být lepší cesty a počasí. A tak jsme To nám však samozřejmě nebránilo dát si ještě kopali. Přibližně půl hodinku. To jsme se dostali ráno horká koupel a užít si pro mě naposledy tu- až úplně k povrchu silnice a tak to vypadalo s naší to fantas ckou islandskou vymoženost. Pak jsme záchranou o něco lépe. Jediné štěs bylo, že jsme trochu pojedli, pouklízeli a rozhodli se zkusit si na chatě našli a vzali si s sebou jednu lopatu, prorazit cestu domů. Asi po třech kilometrech se bez které bychom tam trčeli snad ještě do dnes.
autor: auto au tor: r: D Dav David avid id V Var Varga arga ga
41 4
island (2): island závěrečná
„A tak jsme kopali. Přibližně půl hodinku.“ Nicméně auto se tentokrát skutečně pohnulo a dokonce se nám ho podařilo po vybudování menší rampičky otočit. Problémem tohoto úseku cesty to ž bylo to, že byla jakoby vyhloubena do okolní krajiny, takže vznikl paradox toho, že na silnici bylo v podstatě mnohem více sněhu než v okolí. A ani otočit se nebylo úplně jednoduché, protože jsme museli najít místo, kde schod mezi úrovní cesty a úrovní okolí nebyl tak velký a museli jsme ze sněhu udusat zmiňovanou rampičku. Po tomto manévru jsme se vydali na sever, kde se přibližně po dese kilometrech podmínky na silnici opravdu zlepšily, přesně jako předpověděl Bjorn, a to nám samozřejmě neuvěřitelně zlepšilo náladu. Narazili jsme však na další problém. Protože v těchto místech už cesta nebyla pod úrovní okolní krajiny, ale byla spíše vyvýšená nebo s ní splývala, ne vždy bylo jendoduché určit, kudy
autor: David Varga
42
přesně vede. Orientační tyče tu bohužel nebyly a když se nad krajinu snesla mlha, tak to místy vypadalo téměř jako cesta do nebe, protože deset metrů před autem byl jen velmi slabý obrys cesty, který splýval se vším bílým kolem. Bylo proto třeba jít opravdu pomalu. Ale zážitek fakt parádní. Po dvou hodinách vlečení se ve sněhu a mlze jsme konečně dorazili do civilizace blízko u města Blonduos a napojili se na okružní a hlavní cestu číslo jedna. Počasí se z nadpozemsky bílé mlhy změnilo na hnusný deš vý večer, takže cesta do Reykjavíku byla zcela nezáživná. O to víc srandy ale panovalo v autě, každý jsme byli evidentně spokojeni, jak naše příhoda dopadla. Večer v Reykjavíku jsme to celé ještě spláchli dvěma pivky a já jsem mohl jít spát s klidným svědomím, že zítřejší letodlo přece s hnu. A tak tu teď sedím a dumá nad m, co všechno jsem na Islandu za
island (2): island závěrečná
ty tři měsíce zažil a co s mám napsat na závěr mého pobytu. Islandské dobrodružství bylo úplně o něčem jiném než Erasmus ve Francii před dvěma lety. Tam to bylo zejména o poznávání co nejvíce nových lidí, pi co nejvíce piva a jednoduše o užívání si života o něco rozdílného jako doma. Na Islandu to také byl o dost rozdílný život než doma. Ale byl to i diametrálně rozdílný život než ve Francii. Osm hodin téměř každý den v práci na jedné straně a bydlení v luxusním domě na předměs Reykjavíku na straně druhé. Včetně již několikrát zmiňované vířivky, obrovské kuchyně a neomezených možnos používat firemní auta. Cí l jsem se téměř jako v Americe, když jsem si po jistém čase zvykl chodit už i do 15 minut pěšky vzdáleného obchodu autem.Na Islandu jsem se toho hodně naučil a celá stáž mi dala mnoho. Ne tak velmi do profesionálního života, ale spíše po
autor: David Varga
43
island (2): island závěrečná
osobní stránce. Naučil jsem se řídit (i když ještě se mám v čem zlepšovat), naučil jsem se věřit si sám sobě v ob žných situacích, vyzkoušel jsem si práci „profesionálního“ fotografa, měl jsem možnost procestovat téměř celou zemi a celkově jsem si vyzkoušel takový život po islandsku. :-)
„Islandské dobrodružství bylo úplně o něčem jiném než Erasmus ve Francii před dvěma lety.“
No a součás tohoto celého byla neustále islandská příroda, která o sobě dávala často vědět a také se ak vně připomínala. Ta byla i hlavním důvodem, proč jsem se do tohoto malého ostrova v Atlan ku zamiloval a proč jsem se sem vydal. Zde se to ž zemská příroda opravdu na každém kroku předvádí v plné své kráse a impozantnos. Nikde jinde v Evropě nemůžete na tak malém území narazit na rok starou a stále teplou lávu, na sícileté staré ledovce, na písečné pláže černé jako uhel, 60 metrů vysoké skalnaté jehly čnící
autor: David Varga
44
ven z oceánu a síce vodopádů provázející vás na každé cestě, kterou na Islandu podniknete. No a to jsem ještě zapomněl zmínit polární záři, kdy takzvaný pás polární záře prochází přesně nad Islandem a za příznivých podmínek tak toto představení korunuje velkolepé islandské přírodní divadlo a zanechává v návštěvnících vzpomínky do konce života. Je až neuvěřitelné, že toto všechno se setkalo právě zde, na jednom jediném místě. No a toto vše ještě doplňovala další přírodní síla a sice islandské počasí. I když musím říct, že ze začátku jsem byl až příjemně překvapen, protože počasí na Islandu připomínalo skutečné léto a bylo tak mnohem lépe než jsem očekával. Postupně však začalo naplňovat svou pověst a začalo připomínat dubnový april, kdy jsem se například během dvou hodin v práci podíval asi osmkrát ven z okna a pokaždé to tam vypadalo úplně jinak. Od bouře, silného větru až po jasnou oblohu s duhou zpět k deš . A to se během těch dvou hodin opakovalo celé dvakrát. A pokud si tak již po tomto všem pomalu utváříte
island (2): island závěrečná
autor: David Varga
45
island (2): island závěrečná
představu, jaké to tam na tom Islandu asi je, tak věřte, že ve skutečnos to je ještě desetkrát lepší a intenzivnější. A rozhodně stojí za to to vidět na vlastní oči. Proto pokud byste někdy váhali, zda jít či nejít, ode mne byste dostali jednoznačnou radu. A kdo se přece rozhodne zůstat raději v pohodlí domova, doufám, že mu islandskou atmosféru přiblíží alespoň moje fotky, buď v internetové podobě nebo za nedlouho i v štěné. Mně Island daroval vzpomínky a zážitky do konce života. Celý ostrov si mě doživotně podmanil a už teď přemýšlím, kdy bych se mohl vrá t zpět. Kdoví, možná se tak stane už příš rok ...
„„Celý Celý ostrov ostrov ssii m měě doživotně podmanil užž d oživotně p odmanil a u tteď eď přemýšlím, přemýšlím, kdy kdy bych bych ssee m mohl ohl vvrá rá t zpět.“ zpět.“
autor: David Varga
46
island (2): island závěrečná
autor: David Varga
47
island (2): island závěrečná
autor: David Varga
48
island (2): island závěrečná
autor: David Varga
49
island (2): island závěrečná
A Room for London
V pres žní architektonické soutěži A Room for London, které se zúčastnilo více než pět set ateliérů z celého světa, se náš návrh probojoval do nejužšího finále, ve kterém se utkal se čtyřmi konkurenčími návrhy. Zadáním architektonické soutěže byl návrh samostatně stojícího apartmánu na střeše budovy koncertní síně Queen Elizabeth Hall v centru Londýna. Apartmán podle vítězného návrhu se začne stavět v průběhu tohoto roku a v roce 2012 bude patřit mezi atrakce XXX. letních olympijských her v Londýně. V apartmánu se budou moci ubytovat dva hosté a strávit tak noc v unikátním architektonickém díle s úchvatným výhledem na centrum Londýna. Pořadatel soutěže, britská společnost Living Architecture, realizuje a provozuje hotely podle návrhů světově známých architektů, jako jsou Peter Zumthor či MVRDM. Mjölk architek tak byli jen krůček od možnos zařadit se do výjimečné společnos . Jejich návrh ale nakonec realizován nebude, odborná
autor: Mjölk Architek
51
Skupina S kupina m mladých l architektů a rchitektů Mjölk M jölk architekti archit zaznamenala z az namena úspěch na poli. n a mezinárodním mez inár
mjölk: a room for london
autor: Mjölk Architek
52
mjölk: a room for london
porota jej ocenila peněžitou odměnou a zařadila na 2.-5. místo.Exponovaný charakter místa předurčil náš návrh; dům, který bude využívat vizuálního kontaktu budoucích návštěvníků domu s městem a jeho obyvateli. Cílem návrhu je předdefinovat expozici obyvatel hotelového pokoje, aniž bychom hrubě narušovali jejich nejin mnější soukromí. Náhradou za odhalení vlastního soukromí městu získává návštěvník šanci stát se hercem na mimořádném jeviš , protagonistou hry ovlivňující náhodné kolemjdoucí i zaryté diváky svým výstupem na pódiu hotelového pokoje. Hlavní konstrukce domu je tvořena ocelovými příhradovými nosníky, známými z nástřešních reklamních ploch a billboardů. Plášť domu tvoří prefabrikované dřevěné panely s povrchem z voděodolné březové překližky. Součás budovy je rampa pro tělesně pos žené na zadní straně domu.
autor: Mjölk Architek
53
mat: a room for london
Celý apartmán je od podlahy až ke stropu prosklený a otevírá úžasný panorama cký výhled nejen na londýnská nábřeží Temže. Soukromé prostory si mohou obyvatelé hotelového pokoje vytvořit pomocí jednoduchého mechanismu s tex lní roletou, kterou lze se vytáhnou směrem od podlahy. Pokud s m návštěvník předem souhlasí, je ve veřejných částech domu snímán jeho pohyb a zvuky. Ty pak slouží jako podklad pro večerní animace na podkladní interiérové LED zdi, na které v noci ožívají přízračné světelné obrysy obyvatelů domu. Tyto přízraky mohou Londýňané sledovat z poměrně velké vzdálenos a nechávat se unášet jejich hrou, inspirovanou denním pohybem živoucích návštěvníků domu.
Team: Jan Mach Pavel Nalezený/raketoplan.com Jan Vondrák Jakub Adamec/raketoplan.com Daniel Baudis Lukáš Holub Ilda Rodriguez Mar nez Be na Moll
autor: Baruš Šamánková
54
mjölk: moje alterna vní skovina
Moje Alternativní Tiskovina
číslo ročník místo vydání: rok: počet vý sků: cena:
2/2013 1 Zlín 2013 3ks nevyčíslitelná
vydává:
Univerzita Tomáš Ba ve Zlíně Fakulta mul mediálních komunikací Štefánikova 2431 760 01 Zlín
práce vznikla pod vedením MgA. Jany Dosoudilové jako bakalářská práce autoři článků:
Pavel Juřík Maria Štraneková Newintage Mad David Varga Mjölk architek
design: Barbora Šamánková použité fonty:
Calibri Arepos Book Pro
kontakt:
Barbora Šamánková bsamankova90@gmail.com +420 777 550 628