BYLINKY REVUE, letni knizka, ukazka

BYLINKY REVUE 02/2012 - LÉTO - âTVRTLENÍ KNÍÎKA, 99 Kã / 4,59 € / www.MojeBylinky.cz

BYLINKY REVUE - jiÏ desáté Bylinky va‰í kniÏní série

BIO DEODORANT NUXE bez hliníkov˘ch solí, bez alkoholu a bez parabenÛ.

Nov˘ BIO deodorant od NUXE zaruãuje celodenní ochranu proti nepfiíjemn˘m pachÛm, aniÏ by bránil pfiirozenému pocení, a to díky svému jedineãnému sloÏení z esenciálních olejÛ a kvûtinov˘ch vod. ZklidÀuje v‰echny typy pokoÏek vãetnû ãerstvû epilované.

NOVINKA

Bylinky Revue

PùSTUJEME ` VA¤ÍME ` LÉâÍME

14 JEDL¯CH

6

PLAN¯CH ROSTLIN Které jsou nejlep‰í, léãivé a kter˘m se vyhnout

JETEL MÍSTO HORMONÒ Jak vám pfiíroda pomÛÏe 74

OLIVOV¯ OLEJ 60

Jak jej správnû pouÏívat NÁVOD VYROBTE SI SVÉ VLASTNÍ

DOMÁCÍ GRILOVACÍ KO¤ENÍ

Bylinkové recepty šéfkuchaře RECEPTY NA STRANù

54

BIO deodorant od NUXE je certifikovan˘m v˘robkem biokosmetiky, kter˘ pomáhá chránit pfiírodu i Va‰e zdraví.

Pomáhejte také!

SeÏenete v˘hradnû na www.MojeBylinky.cz/eshop

★ pro va‰e zdraví

02/2012 LÉTO

02

9

771804 313009

BYLINKY REVUE 02/2012 LÉTO - âTVRTLENÍ KNÍÎKA, 99 Kã / 4,59 ISSN: 1804-3135 • MK âR E 19509

BYLINKY PODLE ABECEDY: âEKANKA OBECNÁ ` KDY SBÍRAT LEN SET¯ SVATOJÁNSKÉ BYLINKY ` VELKÁ ZAHRADNÍ HRA ` SOUTùÎ O VÍNO A OLEJ

Letní vydání

Revue

Bylinky

KníÏky BYLINKY REVUE vychází ãtvrtletnû, vÏdy poãátkem bfiezna, ãervna, záfií, prosince.

P¤EDPLATNÉ Jednodu‰e on-line pfies internet:

www.MojeBylinky.cz objednavky@MojeBylinky.cz Nebo nám zavolejte:

Tel.: 225 985 225 (ve v‰ední dny 8 - 18 hod) Nebo napi‰te SMS: 605 202 115 (SMS ve tvaru Bylinky, jmeno, prijmeni, adresa) Mobil: 777 333 370 Po‰tou na adrese: BYLINKY REVUE Rybná 14, P. O. Box 12 110 05 Praha 1 pfiidejte si nás

Od nás Pfies léto je sezona bylinek v plném proudu. A my v redakci jsme ve svém Ïivlu. UÏíváme si tu nádhernou atmosféru, kdy v‰echno voní, roste a kvete. Letos ale neleníme, a kromû Bylinek i SpeciálÛ, které pro vás pravidelnû pfiipravujeme, také podomácku vyrábíme nejrÛznûj‰í mastiãky, tinktury i oleje. Îe byste si to taky chtûli vyzkou‰et? To není problém. Spoustu receptÛ najdete tfieba na stranû 36, kde se vûnujeme konkrétnû hefimánku. Jestli si ale dáte radûji nûco silnûj‰ího, pak nalistujte zajímavé ãtûní o vínû (str. 20). A nepfiehlédnûte ani rady, jak si vybudovat zahradu, kterou vám budou v‰ichni v ‰irokém okolí závidût (str. 50). AÏ ji budete mít, tak spoleãnû ogrilujeme nûco dobrého (str. 63) a také se spoleãnû s na‰í ãtenáfikou Ivanou vydáme relaxovat na reflexní masáÏ nohou (str. 34). Îe byste taky chtûli relaxovat? Napi‰te nám to! A tfieba pfií‰tû pÛjdete právû vy!

Tedy aÈ je to leto‰ní léto pro vás nejkrásnûj‰í. Pokud moÏno bez starostí a s pofiádnou dávkou odpoãinku. VÏdyÈ co nás dokáÏe lépe nabít, neÏ rozkvetlá pfiíroda (str. 28).

Pûkné poãtení!

Monika Poledníková

2

Hurá, léto!

Hefimánek

6 Plané rostliny Co v‰echno se dá v pfiírodû sníst?

12 Semínka chia Moderní potravina nebo pradávn˘ v‰elék?

16 Bylinky podle abecedy âekanka obecná

20 Zdravé víno Chutná vám? Poznejte jej a vyhrajte láhev pfiímo od vinafie

24 Poradna odborníka Po ãase je tu opût Radomír Wojnar

26 Nebezpeãn˘ lepek?

Co to vlastnû je a jak nám mÛÏe ublíÏit?

28 Za zdravím do pfiírody Dal‰í cesta pravidelného seriálu nás zavede do letní pfiírody

34 Na vlastní kÛÏi âtenáfiku Ivanu jsme vzali na reflexní masáÏ nohou

36 V‰estrann˘ hefimánek Vyrobte si tfieba olej nebo tinkturu

40 Je ãas sbírat len Znáte dobfie tuhle rostlinku?

44 Léãivé metody Tentokrát vám pfiedstavíme Bachovy kvûtové esence

46 Svatojánské bylinky Které jsou ty nej? A kdy je sbírat?

50 Nejhezãí zahrada …kterou vám budou v‰ichni závidût

www.MojeBylinky.cz

3

54 Recepty Nejlep‰í dovolenkové pochoutky

60 Olivov˘ olej Víte, jak jej správnû pouÏívat?

63 Grilování Vyrobte si skvûlou domácí marinádu

66 Zázraãné houby Elixír zdraví jménem kombucha

68 Gynostina UÏ jste o ní nûkdy sly‰eli?

70 Lupina Na ozdobu i k jídlu

72 Maqui Berry Chutná, léãí a zabraÀuje jojo efektu!

74 Jen pro Ïeny Pfiírodní hormon – ãerven˘ jetel

76 Jen pro muÏe Sportujte a uÏívejte bylinky pro muÏské tûlo

4

Hurá, léto!

Rododendrony v Karpatech

78 Bylinné pol‰táfie Pro pohodu i relax – vyhrajte je!

80 Velká hra Pro zahradnice i zahradníky

84 Zajímavosti … také perliãky i drby…

88 Jakon Ovoce nebo zelenina? Okuste jej

90 Tajemství Mandaly

www.MojeBylinky.cz

5

```

Ochutnejte plané rostliny Jsou v‰ude kolem nás, ale tak nûjak podvûdomû z nich máme respekt. Jistû si vzpomínáte, jak nám kdysi v‰ichni fiíkali, aÈ nic z toho co najdeme venku, nedáváme do úst. ProtoÏe kdyÏ to roste „jen tak“, bude to urãitû jedované. Pokud to má bobule, pak obzvlá‰È. Napadlo vás ale, Ïe to mÛÏe b˘t v‰echno jinak?

MoÏná se v‰ak ptáte – proã bychom mûli jíst plané rostlinky?

DÛvodÛ je hned nûkolik. Nejsou ‰lechtûné, takÏe mají lep‰í chuÈ i jemnost. Obsahují velké mnoÏství vitaminÛ a minerálÛ. A dal‰í dÛvod je také ten, Ïe jsou v‰ude kolem nás. Kdykoliv si je mÛÏeme utrhnout a pfiidat do salátu, k masu nebo prostû „jen tak“. A navíc jsou zadarmo!

učme se zařazovat to do svého zdravějšího jídelníčku.

Kopfiiva dvoudomá (Urtica dioica) – snad nejznámější plevel, který trápí každého zahradníka. Má kořeny tak odolné, že je problém ji v místě, kde se usadila, zlikvidovat. A tak na ni s oblibou lijeme či stříkáme chemické pro-

Ochutnejte K jídlu můžeme tedy v podstatě sesbírat kde co – ať už jsou to květy nebo listy. A právě období jara a léta je pro tento účet nejlepší a nejbohatší. Plané rostliny najdeme jak na louce, tak i na vlastním trávníku před domem. I když ty většinou mají smůlu, protože je považujeme za plevel a tak je hubíme a ničíme… Představme si tedy to nejlepší z toho, co nám příroda nabízí a na-

středky, abychom se jí zbavili. A to je obrovská škoda. Kopřiva je totiž naprosto úžasný čistič těla. Nejlepší jsou sice mladé rostlinky na jaře, ale mladší výhonky můžeme sbírat v podstatě až do podzimu. Kopřiva má žahavé listy a ob-

``` sahuje obrovské množství chlorofylu.

A právě tyto dvě přednosti z ní dělají královnu planých léčivek. Pročišťuje tělo a zbavuje jej jedů. Pomáhá při cukrovce, podporuje krvetvorbu, blahodárně ovlivňuje činnost slinivky.

Kopřiva také skvěle působí proti průjmu, revmatu i virům. Podporuje hojení ran. Je vhodná pro mastné vlasy, např. ve formě odvaru. Navíc také působí proti jejich vypadávání. Listy kopřivy můžeme povařit v horké vodě a udělat si tak lahodný čaj, případně je sbírat do jídel. Ocení ji hlavně milovníci salátů a špenátu.

špenát nebo je jednoduše přidat do polévky. Samotné květy pak můžete jíst rovnou venku „jen tak“ nebo si doma např. zapéct do omelety. Uvidíte, jak vám zachutnají. Sedmikráska navíc také čistí krev a léčí horní cesty dýchací.

Sedmikráska (Bellis perennis)

– roste naprosto všude a je úžasně léčivá. Navíc – pokud jí přijdete na chuť, stanete se na ní svým způsobem zavislí.

Báječně chutná a dá se z ní vyrobit spousta dobrot. Ať už je to pampeliškový sirup, med nebo třeba víno. To se vyrábí z květů. Listy jsou pak vhodné např. do salátů, špenátu nebo omelet.

Jsou mimořádně výživné. Můžeme je sice uvařit, ale lepší je jíst je jen tak – zasyrova. Vhodné jsou hlavně pro diabetiky – listy obsahují inulin a zlepšují tak činnost slinivky. Pampeliška dále čistí krev a celkově posiluje tělo. Obsahuje obrovské množství vitaminu C. A pokud se odvážíte, vyzkoušejte i kořen. Je sice pořádně hořký, ale zato nejléčivější z celé rostlinky. Povzbuzuje činnost důležitých žláz, a tím mobilizuje sílu organismu. Rostlinka dále čistí krev a přispívá k tvorbě červených krvinek.

– ač bývá často ozdobou, tak ji zahradníci ve svém revíru vidí opravdu neradi.

Planá sedmikráska se umí šířit tak, že nám ve velmi krátké době pokryje celý trávník. Je nenáročná, roste kde ji napadne. Ani její samotné jméno není náhodou – kvete totiž celých sedm

měsíců v roce. A když je teplý rok, pak klidně i o něco déle. Ještě ve středověku byla hojně využívána jako opravdu cenná léčivka. Škoda, že tento její um v moderní společnosti povadl. Stále ji však můžeme najít v mnoha léčivých čajových směsích, které se běžně prodávají. Proč ale kupovat, když si ji právě teď můžete venku sami nasbírat a případně i nasušit. Navíc vám jistě zachutnají její mladé lístky. Ty se jedí syrové i vařené. Udělat z nich můžete třeba

Smetanka lékafiská (Taraxacum officinale)

Podbûl lékafisk˘ (Tussilago farfara) – jako léčivka je podběl používán už od starověku. Využít se dají poupata, květ nebo listy. Má slabé močopudné účinky.

A je vhodný i v případě, že vás trápí

Semínko s podivným jménem chia MuÏi nejspí‰e budou tápat, dámy uÏ moÏná vûdí. Semínka chia se poslední dobou dostávaji i na nበãesk˘ trh a je to dobfie. Kromû zdravotních úãinkÛ jsou totiÏ doslova pokladem v kuchyni. Dají se pfiidávat do sladk˘ch koláãÛ, chleba nebo tfieba na maso. A vÏdy si pochutnáte.

``` emínka chia (čtěte jako „čia“) jsou drobnými semínky šalvěje hispánské (salvia hispanica), jejichž původní domovinou je Latinská a Střední Amerika. Tato semínka kdysi patřila do skupiny čtyř nejdůležitějších potravin Aztéků (spolu s fazolemi, amarantem a kukuřicí). Aztéčtí válečníci semínka chia konzumovali také během svých válečných výprav, stejně tak indiáni z jihovýchodu měli vždy sebou zásoby semínek při svých náročných cestách drsnou krajinou kaňonů. Semínka se konzumovala, stejně jako dnes, samotná nebo jako směs s obilninami, v nápojích, mletá na mouku. Dodnes patří semínka chia k hlavním potravinám výborných latinsko-amerických běžců.

S

âím nám pomáhají?

Semínka chia na sebe skvěle dokážou vázat vodu. Tuto vlastnost semínek chia lze zaznamenat po několika málo minutách, kdy jsou smíchána s tekutinou (voda, jogurt, džus…). Semínka k sobě začnou přitahovat vodu, tím se okolo každého semínka vytvoří jemná gelová vrstva a čím déle jsou semínka v tekutině, tím více se gelová vrstva spojuje, až je vytvořen kompaktní a lehký gel.

Díky těmto vlastnostem jsou hojně užívány právě i sportovci. Protože právě při sportu dochází ke značnému pocení, a tím ke ztrátám tekutin a minerálů. Konzumace chia přispívá k vnitřní hydrataci těla, a tím mnohdy i k lepšímu zvládnutí fyzického výkonu. Stejným principem semínka chia vytváří gel v lidském žaludku při styku s žaludečními šťávami. Tento jemný gel v žaludku působí jako fyzická bariéra, která zpomaluje proces trávicích enzymů.

Tím dochází ke zpomalení trávení zkonzumovaných polysacharidů na glukózu, což ovlivňuje hladinu cukru

v krvi. Tato funkce je velmi přínosná pro diabetiky, sportovce a hubnoucí.

SloÏení semínek Chia obsahují 21 g tuků ve 100 g semínek. 62 % těchto tuků tvoří rostlinné omega-3 mastné kyseliny, které patří do skupiny zdravých nenasycených tuků.

Semínka chia tedy obsahují důležité a zdravé tuky. Tyto zdravé tuky se tráví pomaleji než cukry a proto, pokud jsou konzumována před fyzickým výkonem a také během něj (například v podobě nápoje), zajišťují tělu stálý příjem zdravé energie. Mají sytící vlastnosti, a to nejen z důvodu obsahu zdravých tuků, ale také vzhledem k vysokému obsahu vlákniny (32 %). Semínka chia mají i významné protizánětlivé účinky vzhledem k obsahu zdraví prospěšných antioxidantů (vitaminy C a E) a skořicových kyselin. Díky vynikajícímu nutričnímu obsahu mají nesporně také pozitivní vliv na zdraví pokožky, vlasů a nehtů.

Bílá nebo hnûdá?

Semínka můžete sehnat ve dvojím provedení – bílá a hnědá. Oba druhy semínek pochází z byliny šalvěje pěstované převážně v jihoamerických zemích. Tato šalvěj kvete bíle nebo modro-fialově. Bílá semínka pochází z bíle kvetoucí šalvěje, hnědá semínka z šalvěje kvetoucí modro-fialově. Bílá semínka se často označují názvem „salba“. Název „chia“ se používá většinou pro hnědá semínka a nebo také pro směs bílých a hnědých semínek.

Výživové hodnoty semínek chia neovlivňuje jejich barva, ale např. podnebí či půda. A je tu ještě jeden rozdíl – bílá semínka salba bývají zpravidla o něco dražší, protože samostatná bíle kvetoucí šalvěj se pěstuje méně než

ฤ ekanka obecnรก (Cichorium intybus)

Bylinky podle abecedy

```

Na sbûr této byliny máme je‰tû nûjak˘ ten t˘den ãas. NeÏ tedy definitivnû dozraje ãas na její ochutnání, pojìme se o ní nûco dozvûdût. MoÏná, Ïe vás pfiíjemnû pfiekvapí. Čekanka obecná je vytvrvalá rostlina, která se považována za plevel. Vcelku rychle se rozrůstá a může se vytáhnout až do výšky půl metru. První rok tvoří pouze přízemní růžici listů, teprve druhým rokem vyhání do lodyh, které jsou větvené a mají málo listů. Čekankové květy jsou nádherně modré. Kvetou však pouze za slunečného počasí a jen velmi kráce. Pokud si ji utrhnete domů do vázy, možná, že ji ani nestihnete donést a dát do vody. Čekankové květy totiž velmi rychle vadnou. Plody jsou obvejčité nažky bez chmýru, lemované na horním konci korunkou štětinek.

Rostlina kvete od července do září. Možnost záměny čekanky s jinou rostlinou je nepravděpodobná pro její typický vzhled.

Kde ji najdeme Tahle bylinka s roztomilým názvem roste v podstatě po celé Evropě. Najít ji však můžeme také v severní Africe nebo západní Asii. Občas se nějaký ten kvítek objeví i v Austrálii nebo na Novém Zélandu. Pokud byste po ní zatoužili, nemusíte si ji vůbec sázet na zahrádce. Roste skoro jako plevel a najdete ji vlastně všude podél cest, na pastvinách, sušších loukách, mezích, u příkopů a na rumištích. Nalézt se dá v podstatě kdekoliv, ať už na horách, nebo v nížině. Půdy má raději sušší.

SloÏení Ty nejdůležitější a dalo by se říci nejléčivější látky jsou v listech – v mléčné šťávě rostliny.

Najdeme tam terpenické a glykosidické hořčiny, které podporují chuť k jídlu a upravují trávení i vylučování žluče. V listech i kořenech se pak nachází inulin. Tedy polysacharid, který je zdrojem dietetické

vlákniny, s příznivými účinky na činnost trávicího traktu. Energetická hodnota inulinu je proto velmi nízká, přibližně 4 kJ na 1 g. K fermentaci inulinu dochází až v tlustém střevě, kde představuje vhodný substrát pro bifidobakterie, na jejichž rozvoji se podílí. Kromě toho kořeny obsahují glykozid intibin, levulózu, bílkovinné látky, fruktózu, pentózu, cholin, živice, hořké třísloviny, olej, enzymy a další. Květy obsahují gykozid chichorín. Čekanka obecná dále obsahuje třísloviny, manit, kaučuk, cholin, arginin a je také obrovskou zásobárnou minerálních látek.

Léãebné úãinky Čekanku oceníte zejména při potížích se žaludkem. Naprosto skvěle pomáhá při akutní a chronické gastritidě. Kořen čekanky působí při nechutenství – zvyšuje chuť na jídlo a následně pak zlepšuje trávení. Celkově by se i dalo říci, že čekanka zlepšuje látkovou výměnu a zrychluje metabolismus. Pomáhá rovněž při zánětech močového ústrojí. To čistí a zároveň má i močopudný účinek. Je proto vhodná také při ledvinových a žlučníkových kamenech.

Ulehčuje při angíně i zánětech horních cest dýchacích. Posiluje srdce a v neposlední řadě působí jako účinný „tlumič“ na nervovou soustavu. Tedy zklidňuje. Lidoví léčitelé čekanku doporučují zvláště při žaludečních vředech, onemocnění jater nebo žlučníku. Ordinují ji také při žloutence, tasemnici, roupech u dětí, bolestech sleziny nebo obtížích s močením.

UÏívání Léčitelé doporučují připravit si odvar z nati nebo kořene. Ten si nachystáte tak,

V‰estrann˘ hefimánek Král mezi bylinkami. Kdo si jej zasadí na svém záhonku, neprohloupí. Hefimánek je nejen okrasná kvûtina, ale hlavnû léãivka pouÏívaná uÏ v dobách dávno minul˘ch. Svoji pozici má pevnou také v lidovém léãitelství, kde se pouÏívá opravdu ãasto.

Noc na 24. ãervna je podle povûsti plná kouzel a magie. A nadpfiirozené moci.

Povídá se, Ïe bylinky natrhané právû v tuto noc mají nejvût‰í sílu. V nejkrat‰í noc roku mÛÏete kouzlit, pfiivolávat lásku, hledat poklady, sbírat léãivé byliny nebo vû‰tit budoucnost. My se ale dnes zamûfiíme jen na ty bylinky…

Moc svatojánských bylin Tato jediná noc v celém roce má pr˘ vskutku velkou sílu. Svoji moc totiÏ propÛjãuje bylinám, které se vyuÏívají k ãarování. Dfiíve mladá dûvãata v pfiedveãer svatojánské noci splétala vûneãek z devatera kvítí. Patfiil do nûj devûtsil, komonice lékafiská, májovník, mafiinka vonná, devaterník penízkov˘, routa, tfiezalka touÏebník a hvozdík. Pfiidávaly také kopretinu, sedmikrásku nebo kvûty hefimánku – tedy rostlinu zasvûcenou lásce. S tímto vûneãkem pak uléhaly. Mûlo se jim

údajnû zdát o tom, kdo je jim souzen˘. Mimochodem – pokud hledáte lásku, nezapomeÀte natrhat laskavec. Ten vám ji „zaruãenû“ pfiiãaruje.

Devatero kvítí Bylinky, které nasbíráte vás buì budou chránit nebo pfiiãarují lásku a podobnû. Zkrátka podle toho, které nasbíráte. My vám nabídneme bylinky, které by vám mûly na cel˘ následující rok pfiinést zdraví.

``` Janovec metlatý (Cytisus scoparius) Bylina, která je původem ze západní Evropy. Jde o půl až dva a půl metru vysoký polokeř.

Je metlovitě větvený.

Má málo listů, ovšem mladé části prutovitých větví jsou zelené a nahrazují listovou plochu. Kvete v květnu a červnu žlutými, asi 2 cm velkými květy. Plodem je lusk. Byla z něj vypěstována řada okrasných kultivarů nižšího vzrůstu s různými barvami květů. Semena (a v menší míře i zbytek rostliny) jsou jedovatá, narušují dýchací a srdeční funkci. Faktem ale je, že se dříve používal v lidovém léčitelství k zástavě krvácení. Ovšem jen v malých dávkách a krátkodobě.

Komonice lékařská (Melilotus officinalis) Bylina je vysoká půl až jeden a půl metru. Obsahuje látku zvanou kumarin. Právě díky tomu se používá jako léčivka. Nejčastěji je využívána jako součást mastí a obkladů. Tím se maximálně využijí její protizánětlivé účinky.

Snižuje však také srážlivost krve a pomáhá při trombózách. Občas se používá také jako dochucovadlo hořkých bylinných likérů.

TIP Čaj – dvě lžičky usušené a nařezané natě přelijeme 200 ml vařící vody a necháme 15 minut odstát. Poté přecedíme a pijeme jeden až dva šálky vlažného čaje denně.

Kapraď samec (Dryopteris filix-mas) Tuto rostlinu snad ani není nutno představovat. Kapradí si často pořizujeme na vlastní zahrádku, kterou krásně

zdobí. Patří mezi vůbec nejstarší rostliny na světě. Je to rostlina, která se rozmnožuje výtrusy. Nemá květy ani hlavní stvol. Pouze dlouhé řapíky se střídavými listy.

Kapraď má ráda stín a vlhko. V přírodě je možné ji najít běžně na okraji lesa nebo v křoví. Dříve se užívala v lidovém léčitelství.

Kopřiva dvoudomá (Urtica dioica) Žahavka, která umí vyrůst až 1,5 metru do výšky. Nejčastěji ji používáme na jaře k očistným kůrám. Je z ní zdravý a výborný špenát. Mladé výhonky můžeme přidávat do salátů. Oblíbený je také kopřivový čaj. Kromě kuchyně se kopřiva využívá hojně také v kosmetice (šampony či vlasové vody).

PT RECE Kopřivový sirup – 80 ks stonků kopřivy (20 cm dlouhých), 4 ks citronu, 10 dg kyseliny citronové, 3,5 l vody, 3,5 kg krupicového cukru.

Kopřivy propereme ve studené vodě, nejlépe ve vaně nebo velkém kbelíku.

Kůru citronu důkladně omyjeme kartáčkem a citrony nakrájíme na plátky. Čisté kopřivy vložíme do většího hrnce a zalijeme vodou. Do vody přidáme kyselinu citronovou a 4 rozkrájené citrony. Vše přivedeme k varu a asi 5 minut povaříme. Vývar i s kopřivami necháme v hrnci 24 hodin luhovat. Po této době obsah hrnce přecedíme. Do šťávy z kopřiv přisypeme cukr, přivedeme za stálého míchání k varu a sirup necháme krátce přejít varem.

Kopřivový sirup ihned přelijeme do skleněných lahví.

Zátky a lahve musí být čisté,

``` MOC SVATOJÁNSK¯CH BYLIN předem sterilované vroucí vodou.

Lahve navíc musíme předem předehřát v teplé vodě, aby nepopraskaly.

Po naplnění lahve ihned zazátkujeme a necháme chladnout na vzduchu.

Kopřivový sirup, naředěný perlivou vodou, ochlazený ledem a ochucený plátkem citronu, je výborným osvěžením hlavně v letním období.

Pelyněk černobýl (Artemisia vulgaris) Půl až jeden a půl metru vysoká rostlina. Má větvovité kořeny a červenofialové, nedřevnatějící lodyhy, vyrůstající v trsech. Sbírá se kvetoucí nať uřezáváním vrchních částí asi 20 cm. Po ukončení sběru nať ihned rozkládáme v tenkých vrstvách k sušení. Droga má příjemně aromatický pach a kořenitou, slabě hořkou chuť. Používá se při žaludečních křečích, střevních parazitech, na tišení bolesti a léčbu očí. Údajně vyléčí i chřipku a vyhání červy z těla. Žaludeční čaj – 30 g oddenku puškvorce, 10 g květu heřmánku, 10 g kmínu, 40 g máty peprné, 10 g pelyňku). 2 lžičky směsi zalijeme ¼ l vody. Přelijeme vařící vodou a necháme 15 minut stát. Užíváme 1–2 šálky denně.

Prha arnika (Arnica montana) Je to 15–75 cm vysoká, vytrvalá, slabě aromatická bylina. Květenství nejčastěji žluté a žlutooranžové. Ovšem sbíráním, hnojením a zalesňováním byla téměř vyhubena. Utišuje bolesti všeho druhu, srdeční choroby včetně mrtvice, omrzliny.

Protože je jedovatá, využívá se pouze zevně.

Pozor – v ČR jde o ohrožený druh!

Svízel syřišťový (Galium verum) Svízel je velmi rozšířená bylina rostoucí na suchých, především podhorských pastvinách, loukách a stráních. Má silnou, přímou, málo větvenou pnoucí až 1 metr vysokou lodyhu. Má protirevmatické účinky a také je močopudná.

Snižuje chuť k jídlu, využívá se proto proti otylosti. Patří k nejlepším léčivům dutiny ústní, kde ji aplikujeme formou žvýkaní čerstvé byliny nebo alespoň spařené suché drogy.

Třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum) Je jednou z nejvýznamějších bylinek lidového léčitelství. Její léčivá síla sahá až do starého Řecka. Pomáhá při nespavosti, problémech s usínáním, při pocitech úzkosti, při nadměrném stresu, žaludečních neurózách a dokonce při léčbě lehčí deprese. Srovnává hormonální hladiny v období klimakteria.

Třezalkový olej je vhodný po štípnutí hmyzem – mírní nepříjemné následky bodnutí. Pozor – požití třezalky způsobuje citlivost na sluneční záření. Mohlo by vyvolat podráždění pokožky. Stejně tak bychom se jí měli vyhnout v případě užívání antikoncepce. Údajně snižuje její účinnost.

Třezalkový olej – 150 g čerstvé třezalkové natě s rozvitými květy rozřežeme a lehce podrtíme, vložíme do bezbarvé průhledné skleněné lahve a zalijeme 0,5 l olivového oleje.

Láhev necháme

3–5 dní neuzavřenou. Pak ji uzavřeme a na několik týdnů (cca 6) umístíme do tepla, nejlépe za okno či jiné místo s dostatkem slunečního záření. Že je olej „hotový“ poznáme tak, že získá jasně červenou až krásně rubínovou barvu. Poté obsah lahve přecedíme do jiné skleněné nádoby a řádně uzavřeme. (Užívá se 1–3x denně 1 čajová lžička).

Vstavač (Orchis) Je známo asi 80 druhů této rostliny.

U nás v ČR roste 11. Mezi nejznámější patří vstavač mužský, vojenský, kukačka, bledý, trojzubý, bahenní a nachový. Pozor – u nás je chráněný!

Recept Svatojánsk˘ ochránce

TIP

Usu‰ené bylinky vloÏte do jutového pytlíku, kter˘ peãlivû za‰ijte jehlou a ãervenou nití. Takto vyroben˘ ochrann˘ váãek vás bude chránit pfied v‰emi nemocemi cel˘ rok. Poãet jednotliv˘ch bylin, které nasbíráte, musí b˘t vÏdy dûvût!

Tû‰íte se na dovolenou nebo se na ni teprve chystáte? AÈ uÏ je to tak ãi onak, v kaÏdém pfiípadû mÛÏete ochutnat nûkteré z jídel, které vám exotiku dalek˘ch cest pfiipomenou i u nás v ãeské kotlinû. Tedy buon appetito!

Cannelloni s ricottou a ‰penátem

Typick˘ pokrm kraje Emilia-Romagna, kterému se téÏ fiíká „cannelloni hubeÀoura“: pfiipravuje se s typick˘mi produkty kraje, jako je ricotta, ‰penát a slavn˘ parmezán – parmiggiano reggiano, kter˘ je vyrábûn právû v kraji Emilia-Romagna blízko mûst Parma a Reggio Emilia.

Pfiísady: 500 g omytého ‰penátu (mÛÏe b˘t i mraÏen˘), 1 nakrájená cibule, 1 strouÏek prolisovaného ãesneku, 2 lÏíce olivového oleje, sÛl, pepfi, mu‰kát, 150 g s˘ra ricotta, 250 g suché cannelloni, 20 g másla Pfiíprava: Cibuli a ãesnek vloÏíme do rozpáleného oleje a osmaÏíme dozlatova. Pfiidáme nakrájen˘ ‰penát a dusíme nejprve 2 minuty nezakryt˘, dal‰ích 5 minut pod pokliãkou. Slijeme pfiebyteãnou tekutinu, ochutíme solí, pepfiem, mu‰kátov˘m ofií‰kem a smícháme se s˘rem ricotta nakrájen˘m na kostiãky. Nevafiené cannelloni naplníme ‰penátem.

Velkou zapékací mísu lehce vymastíme, na dno dáme tfietinu rajãatové smûsi (tu v konzervû) a naskládáme cannelloni. Pfielijeme zbytkem smûsi, posypeme vloãkami másla a parmezánem (nebo jin˘m tvrd˘m s˘rem). Peãeme v pfiedehfiáté troubû na 225 stupÀÛ asi 30 minut, aÏ povrch zezlátne.

Jako pfiíloha se bájeãnû hodí salát.

Carpaccio alla Val di Non – Carpaccio z Val di Non (italsk˘ region Trentino) Pfiísady: 200 g zelen˘ch jablek, 80 g rukoly, 80 g parmezánu, 40 g fíkového toppingu, 20 g extrapanenského olivového oleje, 20 g soli Pfiíprava: Jablka nakrájejte na tenké plátky a vyrovnejte na talífi. ObloÏte rukolou a kousky parmezánu. Pfiidejte olej, fíkov˘ topping a sÛl.

` Vylosovaní v˘herci BYLINKY REVUE a SpeciálÛ.

Gratulujeme a posíláme pûkné v˘hry!

Seznam v˘her také www.MojeBylinky.cz VERONIKA KOSINOVÁ, HO¤ICE KATE¤INA JIRÁNKOVÁ, ZÁSMUKY LUDMILA âÁPOVÁ, âERVEN¯ KOSTELEC DRAHOMÍRA ZÁRUBOVÁ, CHOTùBO¤ MIROSLAV MEIER, BROUMOV ANDREA ·MIGUROVÁ, JEVÍâKO MIROSLAVA ·EDIVÁ, JIND¤ICHÒV HRADEC IRENA RYBOVÁ, OTROKOVICE, HANA DU·KOVÁ, RYCHNOV RADEK VIKTORYN, LETOVICE STANISLAV SENKO, HLUâÍN ANDREJ MACHEK, BÍLÁ LHOTA IVA RYÎOVOVÁ, VSETÍN PETRA KOHOUTOVÁ, PROSTùJOV

`

Vyti‰tûno v âR ` Bylinky Revue âeskomoravská spoleãnost Máme pfiátele na Slovensku Chráníme na‰i pfiírodu

` KniÏní série BYLINKY REVUE vychází ãtvrtletnû, vÏdy poãátkem bfiezna, ãervna, záfií, prosince.

BYLINKY REVUE - letní vydání V pofiadí vydání ãíslo 10, první ãíslo vy‰lo v dubnu 2010 Redaktor: Monika Poledníková V˘roba: DTP Futura, s.r.o.

Foto: Shutterstock Distribuce: âeská republika - PNS, a.s., Slovensko - PressMedia, spol. s r.o.

Pfiipravili jsme pro vás krásné a kvalitní v˘hry do soutûÏí v cenû pfies 10.000 Kã, plus velkou zahradní hru.

AKTUÁLNÍ SOUTùÎE A HRY Podívejte se na strany 23, 34, 62, 73, 79, 80.

OBJEDNEJTE SI P¤EDPLATNÉ JE·Tù DNES

Vydavatel: BYLINKY REVUE, s.r.o., BYLINKY REVUE, P. O. BOX 12, Rybná 14, 110 05 Praha 1 • Copyright © 2012 BYLINKY REVUE, s.r.o.

Jak˘koliv obsah této publikace nesmí b˘t Ïádn˘m zpÛsobem ‰ífien bez písemného souhlasu vydavatele.

E-mail: redakce@MojeBylinky.cz Vydavatel neodpovídá za neodborné uÏití rad, receptÛ ãi návodÛ uveden˘ch v této publikaci.

V pfiípadû nejasností prosím konzultujte se sv˘m lékafiem.

Pfiedplatné zaji‰Èuje SEND, s.r.o.

ISSN: 1804-3135 • MK âR E 19509

02/2012 LÉTO

02

9

771804 313009

BYLINKY REVUE 02/2012 LÉTO - âTVRTLENÍ KNÍÎKA, 99 Kã / 4,59 ISSN: 1804-3135 • MK âR E 19509