FOTO | 30 | 2017
30
Vidět fotografii. Ročník 2017 ČR 159 Kč / SR 8,90 € předplatitelé 115 Kč www.casopis-foto.cz
FOTO
JAROSLAV KUČERA _ MARTA BERENS _ BOHUMIL KRČIL _ PARIS PHOTO _ ADRIAN SAMSON _ EPOS _ KEIKO NOMURA
Jaroslav Kučera _ Marta Berens _ Bohumil Krčil _ Paris Photo _ Adrian Samson _ EPOS _ Keiko Nomura
001_FOTO 30 obalka 03.indd 1
PŘÍBĚHY V KRUHU
29.01.17 16:57
EPOS nejen máničky ze štatlu Jiří Horák, Bez názvu, 1972
Jiří Horák, Bez názvu, 1983
Petr Sikula, Jižní Morava, 1975 (nahoře)
Jiří Horák, Bez názvu, 1980 (dole)
Jiří Horák, Bez názvu, 1971
74
FOTOkultura 30–2017 / EPOS
074-079_FOTO 30 EPOS 02.indd 74
24.01.17 14:11
S Existuje fotografický žánr, který ještě před několika málo lety stál na okraji zájmu teoretiků. Byl považován za jistou manýru nemající parametry umění a prezentován byl většinou jen okrajově k dokreslení dobové produkce, často jako kontrast k fotografii dokumentární. Řeč je o inscenované, aranžované fotografii přelomu 60. a 70. let 20. století, která ve své době dosahovala úspěchů především na zahraničních přehlídkách, v normalizačním Československu byla ale jen neoficiálně trpěna. Taras Kuščynskyj, Jan Saudek, Ľubica Lauffová — a také brněnská skupina EPOS, jíž teprve na podzim 2016 uspořádal brněnský Dům umění retrospektivní výstavu doprovázenou objemným katalogem. Text Martina Grmolenská / foto EPOS
75
074-079_FOTO 30 EPOS 02.indd 75
24.01.17 14:11
48
FOTOrozhovor 30–2017 / Jaroslav Kučera
048-059_FOTO 30 Kucera 01.indd 48
25.01.17 12:43
text Katarína Pleskot Kollárová / foto Jaroslav Kučera
Není třeba se lidí bát Čekám na Jaroslava Kučeru. Venku je stupeň pod nulou. Lehce strašidelná obří oční bulva Trifota, jak David Černý nazval své monstrum složené z několika fotoaparátů, právě před centrem Czech Photo zaměřila muže s obrovským batohem. Pomalu tady končí jeho výstava Sudety. Než se dostane k našemu stolu, pozdraví téměř všechny návštěvníky restaurace, přirozeně flirtuje s přítomnými servírkami a já chápu, že jako absolutní extrovert asi nemá při focení potíže s navazováním kontaktů.
49
048-059_FOTO 30 Kucera 01.indd 49
25.01.17 12:43
poslouchám. Ti lidé a jejich osudy mě
výstavu. Kupodivu nebude vůbec o li-
jakýže to umělec vytvořil avantgardní
zajímají a chci je poznat. Je to taková so-
dech, které jsem fotil celý život. Možná
poklad. Takový je svět. A tak si ho užíváme.
ciální psychologie. O lidech se spoustu
jeden živáček tam půjde někde po ulici.
Co můžeme dělat? Zase je pravda, že kdyby
věcí dozvíte a pak už od nich nemáte
všichni dělali to stejné, bude to nuda. Ka-
takový odstup. Takže je to zajímavý
Můžete nastínit, o čem váš nový soubor
ždý se snaží vybočit z řady a přijít s něčím,
život, ten život fotografa. Ne že ne.
bude, nebo to je taky tajné?
co tu ještě absolutně nebylo.
Je fakt, že jsem se strašně bál tenhle Když jsme u toho odstupu, proslýchá se,
projekt ukázat. Asi to byl strach z reakcí,
že jste po Dubí zásadně nechodil beze
že jsem se zjančil a vstoupil na tenký,
zbraně.
neprobádaný led. Dva roky jsem fotil
který byl celý černý. Nebo možná bílý? Ten,
No, to je pravda. Někdy jsem měl s se-
A existuje něco, co tu ještě nebylo? To je třeba jako s tím prvním obrazem,
a nikomu to neukazoval, ale sám jsem
kdo to udělal první, ho dnes může pro-
bou pětasedmdesátku. Člověk musí mít
byl nadšený z každé fotky. Ani jsem
dávat za milióny. A když někdo něco tak
alespoň pocit nějaké jistoty, kdyby ho
pořádně nevěděl, co fotím, tedy kam ten
jednoduchého namaluje dneska, je cvok.
chtěl někdo přizabít nebo okrást. V Dubí
cyklus zařadit, což mi bylo úplně fuk. Ne-
Chybí tam přeci drahocenný podpis „vyná-
byly situace, kdy jsem měl strach a bylo
uvažoval jsem, proč tak fotím. Zpočátku
lezce“ nápadu celočerného plátna. A jestli
to na hraně.
to možná ani neměl být obsáhlý soubor.
tu už všechno bylo? To zdaleka ne. Jsou
Pak jsem ale začal k sobě dávat dvojice
například nové materiály pro sochaře,
fotografií, které měly cosi společného,
malíře i pro fotografy, jsou další možnosti.
a bylo jasné, že s tím jen tak neskončím.
Ale protože se traduje, že všechno se děje
Jak jste to ustál? Samozřejmě nepolezu někam, kde jsou třeba nějaké gangy, když nejsem
Ukázal jsem ty fotky Daniele Mrázkové
v kruhu, tak se určitě i fotografie bude
jejich součástí, to by vás museli předem
a ta byla nadšená. Druhý den mi napsala,
přijmout. Ale já ani nemám chuť fotit
že je to civilizační poetický surbanalis-
negativní lidi a to, co vyzařují. Pro mě ti,
mus, dobrodružství prožitku nejobyčej-
A kdy jste vlastně byl naposled v Sude-
které jsem fotil v Sudetech, jsou normální
nější každodenní reality. A jako vždy měla
tech? Láká vás tam ještě dnes něco?
lidi. I když třeba tohle (ukazuje na fotogra-
pravdu. Když čtu její texty, uvědomím si
fii potetovaného muže ve své knize) byl
vždycky, že být fotografem ještě nezna-
bec jsem nefotil. Zatím mě nic nelákalo.
gauner dvanáct let zavřený ve Valdicích.
mená být mistrem slova, jako je ona.
Jen povrchně jsem navštívil ony vesnice,
Sám bych o těch fotografiích nedokázal
kde jsem tehdy fotil, a viděl, že se vizuálně
A jak na vás působil?
občas vracet ke svým kořenům.
Já jsem tam byl naposledy v létě a vů-
dlouho mluvit, nechtěl bych je nějak oke-
dost změnily. Na okraji jedné si bohatší
Jako kámoš. Mně to tak tenkrát vůbec
cávat a „vysvětlovat“, což je dnes módní,
rodiny postavily krásné domy, uprostřed
nepřišlo, Arpád se synky na rukou vyza-
zvlášť když na fotce v podstatě nic není.
je krásný park s hospodou, vlastně kavár-
řoval pozitivní energii. Jeho paní mi uvařila „turka“ a já tam byl celé odpoledne. Sakra, teď jsem rozlil mlíko. To je
nou, kterou si tam otevřel jeden Pražák. Narážíte tím na současné tendence
Dal jsem si u něj špičkové italské espresso
v konceptuální fotografii?
a jel zase zpátky. Měl jsem pocit velké
poprvé v mém životě. Já jsem snad
Neříkám, že je to všechno špatné, ale
změny, ale od „Sudeťáků“ vím, že se toho
ještě nikdy nic nerozlil. A teď tohle.
moc současné trendy nemusím. Protože je
zase tak moc nezměnilo. Takže do býva-
to hodně, hodně, hodně slov a taky hodně
lých Sudet možná brzy vyrazím, i když na
To bude asi nějaké znamení. Nebudete
vykulených holčiček s vypoulenýma
E55 ty holky už asi nepotkám.
mít další dítě?
očima, případně ještě zmnožených v počí-
To je dobrej vtip, já jsem se totiž před
tači, aby jich bylo ještě víc. Jsou to koncepty,
Na čem pracujete teď?
měsícem potřetí oženil. Vždycky jsem
které se asi spoustě lidí líbí, řadu mladých
vtipkoval, že tu svatbu musíme udělat
studentů to na školách učí, je to „trendy“.
knížky. A teď nefotím. Protože na to už
v červnu, až bude teplo. Ale neříkal jsem,
Tak když to lidi berou, v pořádku. Ale já to
prostě není síla. Ale bude líp, hůř už bylo. •
který rok. Tak se to táhlo a táhlo a nějak
nemusím, leč respektuju. Svět umění byl
jsme si s mojí paní zvykli. Teď jsme se
naruby už v době nástupu impresionismu.
po těch 32 letech, co jsme spolu, konečně
Tehdejší smetánka, všichni ti kunsthisto-
rozhodli. Chtěli jsme tajnou svatbu, ale
rici, boháči a maloměšťáci, se mu smáli.
nakonec jsme ji udělali v Leica Gallery
Ale pozor, pak se ukázalo, že je to velké
na oslavě mých sedmdesátin. Nikdo
nové umění. A dneska zase kunsthistorici,
neměl tušení, že jde zároveň na svatbu.
galeristi a maloměšťáci úplně obrátili
Ani dcera Mariana, ani tchýně Jitka to
a když někdo namaluje nebo vyfotí sebe-
nevěděly. A teď v Leice plánuju novou
větší ptákovinu, moudře pokyvují hlavou,
58
Pořád jako blbec vystavuju. Vydávám
Jaroslav Kučera (1946) absolvoval stavební fakultu ČVUT, rozhodl se však stát fotografem na volné noze. Pracoval externě pro nejrůznější časopisy i státní podniky. Volný čas věnoval především černobílému sociálnímu dokumentu. Mezi jeho nejvýraznější cykly patří: Lidé, které jsem potkal, Komunistické slavnosti, Moldávie. Z porevolučního období pak Sudety, I taková je Praha nebo Nové radosti v českých hospodách. Aktuálně se věnuje rovněž fotografování historické architektury a je majitelem vydavatelství Jakura.
FOTOrozhovor 30–2017 / Jaroslav Kučera
048-059_FOTO 30 Kucera 01.indd 58
25.01.17 12:43
Aš, 1998 U Sivků mají originální galerii odložených plyšových hraček.
59
048-059_FOTO 30 Kucera 01.indd 59
25.01.17 12:43
Lenka, 2010, Brno-Obřany
10
FOTOstory 30–2017 / Vojtěch V. Sláma
010-011_FOTO 30 STORY Vojta Slama 02.indd 10
25.01.17 23:50
Jaképak retro? text a foto Vojtěch V. Sláma Pouzdro fotoaparátu voní podobně jako
zůstalo v ateliéru, protože jsem slíbil, že
a pak se v něm skláněl nad výkresy
listí kolem cest. Je podzim, čas pro
ho zrenovuji, a jak už to bývá, leží tam
okálů a do oběda stihnul šest turků.
Rolleiflex a svitkáč. Světlo je jako jazyk
doteď. Co by jeden pro fotku neudělal.
Nebo kolik světla a životů lidí, věcí
bohů...
Občas někde zaslechnu debatu jak
i krajin prošlo objektivy mých Flexa-
na pískovišti, o tom, kdo má jaké super
retů, Rolleicordů a Rolleiflexů. Nebo si
moravských cyklostezek, kterými jsem
retro hodinky, boty, foťák, bůhvíco.
zkuste sednout do Volva 940, roztáhněte
často projížděl v letech 2008—2013 a fo-
Podívám se, kolik je hodin, kolem sebe,
ruce, dotkněte se povrchů a uvolněte
tografoval projekty dotované z peněz
na sebe, na foťák do tašky, a říkám si —
tělo. Nebude to povrchní, je to luxus
EU. Chtěl jsem, aby moje práce nepou-
co se stalo? Je to přeci tak přirozené,
skrz naskrz hmotou. Není to retro, je
kazovala jen na to, že je spousta míst,
jaképak retro. To sako se prostě mámě
to magie a navíc to skvěle funguje.
kde oblečeni v dresech, se sluchátky na
líbilo, a tak mi ho kdysi v sekáči koupila.
uších a se skloněnou hlavou můžete
Foťák na svitek používám celou dobu, co
si slova svého gurua přes kola Borise
dělat sport, ale že jsou i parádní místa
fotím. Hodinky jsem si koupil v Indii na
Nakládala: „Když naplítám kolo na
na výlet. Zajet si za město na smažák,
trhu, protože jsem jiné ztratil, a tak dál.
náboj Campagnolo C Record a manželka
mít na sobě kabátek, na krku šátek a ni-
Ty věci jsou prostě dobré a mě baví, že
mě zavolá na oběd, z hecu to kolo roz-
kam nespěchat. Proto jsem nezavolal
jsou tak dobré, že je můžu používat na-
točím. Když se vrátím, ještě se točí…“ •
žádnému ze svých kamarádů cyklistů,
příč životem, neměnit je za nové. V tom
ale kamarádce Lence, o které vím, že
je přece jejich krása a síla, nabízejí
je členkou klubu Moravia Velociped
celý ten prostor, umožňují nám pohyb
a jezdí na starém kole. To kolo zrovna
v čase, tam i zpátky, byly tu tehdy a jsou
vůbec nejezdilo, museli jsme ho na
tu i teď. Můžu si jen představovat, jak to
místo trapně dovézt autem a všecko
sako v sedmdesátých letech ráno oblíkal
to jenom zahrát a mně navíc to kolo
chlapík s knírkem někde v Rýmařově
Snímek vznikl během fotografování
Vrátím se k cyklistice a připomínám
Fotografie Vojtěcha Slámy je součástí projektu Brněnský cyklokalendář 2017, na jehož vzniku se podílelo dalších jedenáct autorů a který mapuje fenomén městské cyklistiky na území jihomoravské metropole. Seznam prodejních míst na www.bck2017.jimdo.com
11
010-011_FOTO 30 STORY Vojta Slama 02.indd 11
25.01.17 23:50
Paris Photo 2016 Text Vladimír Birgus
62
FOTOkultura 30–2017 / Paris Photo 2016
062-073_FOTO 30 Paris Photo 03.indd 62
24.01.17 16:16
François Kollar, Citróny, 1930, galerie Gilles Peyroulet, Paříž
63
062-073_FOTO 30 Paris Photo 03.indd 63
24.01.17 16:16
72
FOTOkultura 30–2017 / Paris Photo 2016
062-073_FOTO 30 Paris Photo 03.indd 72
24.01.17 16:16
rity určitých trendů i autorů. Už řadu let lze vnímat vzrůstající oblibu dříve poněkud podceňované módní fotografie.
montáž, symetricky složená z desítek
symbolicky laděných inscenovaných
fotografií, našla kupce za 190 tisíc eur.
revného dokumentu, která byla v Paříži zastoupena vedle prací Joela Meye rowitze, Stephena Shorea nebo Williama Egglestona i osobními momentkami Davida Hockneyho, který začátkem 70. let zachycoval své rodiče a blízké přátelé, nebo dosud téměř neznámými vytříbenými záběry z ulic Vancouveru, San Franciska, Portlandu a dalších měst, jež vytvářel od padesátých do osmdesá tých let Kanaďan německého původu Fred Herzog. Protože fotografoval na diapozitivy Kodachrome a své snímky nezvětšoval, zůstávaly jeho práce do nedávna mimo zájem galerií a muzeí. Bohaté zastoupení hned v několika
Man Raye, Edwarda Westona, Andrého
Kertésze, Irvinga Penna, manželů Beche
rových a dalších. Většinou šlo o vzácné
dobové originály, ale například Howard
Greenberg Gallery z New Yorku prodala
posmrtnou zvětšeninu fotografie Diany
Arbusové, vytvořenou Neilem Selkirkem
v 75 exemplářích, za 370 tisíc eur. Na nej
prestižnějším veletrhu, kde jsou galerie
pečlivě vybírány, bychom asi nečekali
falza. Letos se jich tam však několik
objevilo. Například jedna londýnská
galerie vystavovala zjevné reprodukce
Rodčenkových fotografií a fotomontáží
a chtěla za ně tisíce eur (u některých
dokonce tvrdila, že jde o staré vintage
umělé a přirozené světlo, připomínají
zájem o průkopnická díla z oblasti ba
fie některých dalších proslulých tvůrců:
v Pressfotu nabízené jako originály.
fotografií stejného motivu. Dále vzrůstá
dobných relacích se prodávaly i fotogra
i precizností osvětlení, kombinujícího
efektní snímky složené z tisíců malých
tos k fotografiím popisky připojila. V ob
krásné literatury, hudby a umění nebo
díla, neustále se opakují povrchně
jména či názvy (ty přece každý zná!), le
venčním využitím stylizovaných barev
starých mistrů), množí se trojrozměrná
minulých let, kde u nich neuváděla ani
nákladech ve Státním nakladatelství
jsou třeba různé stylizace do portrétů
za částky ve statisících eur. Na rozdíl od
svými promyšlenými aranžmá, in
výrazně upravované v počítači (v oblibě
Lindbergha, Douglase Gordona a dalších
grafie z portfolií vydaných v masových
ního zájmu samozřejmě stojí i fotografie
Jeffa Walla, Richarda Avedona, Petera
fotografie Gregoryho Crewdsona, které
Vivianne Sassenová. V popředí komerč
Andrease Gurského, Cindy Shermanové,
galeriích letos měly velkoformátové
k jakým patří David LaChapelle nebo
dávala díla velkých uměleckých hvězd
na Paris Photu vidět Sudkovy bromo
či Herba Rittse, ale i současných autorů,
Globální velkogalerie Gagosian opět pro
printy), už po několikáté bylo možné
siků Horsta P. Horsta, Helmuta Newtona
nejvyšší cena z letošního Paris Phota.
Netýká se to jenom děl proslulých kla
Paris Photo dobře odráží vývoj popula
autorka Zofia Kuliková, jejíž ohromná
Samozřejmě to ani zdaleka nebyla
Aktuální trendy
a portrétů z Paříže. Úspěch měla polská
děl klasiků: v různých amerických a západoevropských galeriích byla
už dlouho jednu z dominant veletrhu,
Chocholová, Markéta Luskačová a v Ně mecku žijící Jitka Hanzlová, která vysta vovala novější cyklus o koních. Z mladší
fotografií z Jihoafrické republiky, volně navazujících na díla Arbusové.
uspořádali hojně navštívené přednášky a prezentace a v nedalekém baru ještě hojněji navštívený večírek Polish Para dise. Vypadá to, že se od našich sever ních sousedů musíme leccos učit. •
veletrzích se však dosud příliš neobje vovaly. V malé míře se na Paris Photu představily i fotografické dokumentace různých akcí z oblasti happeningu a body artu, jaké představovaly třeba práce reprezentantů vídeňského akcionismu.
byli aktivní i jinak — v galerii Le Bal
Kesselsem, zvykli vídat, na fotografických
Lewandowské. Ale naši polští kolegové
Karoliny Puchalové-Rojekové a Karoliny torsky připravené Holanďanem Erikem
za publikaci Wojciech Zamecznik od lem, jaké prezentují třeba výstavy kurá
fických knih Aperture / Paris Photo už podobné práce s nalezeným materiá
různých festivalech a v muzeích jsme si
v kategorii katalogů soutěže fotogra
v rámci sektoru Prizmata či vítězství šinou nalezených na bleších trzích. Na
Zofie Kulikové a Tomasze Gudzowatého
z desítek amatérských snímků, povět
Branicka přímo na veletrhu, výstavy
byznysmen Thierry Struvay ji sestavil
ným názvem Sorry We’re Closed. Bohatý
zastoupení galerií Asymetria a Źak/
zovat mnohem lépe, jak o tom svědčilo
expozice v bruselské galerii s příznač
fotografové se v Paříži dovedou prosa
třila netradičně instalovaná kompaktní
kontextu není dobrá zpráva. Polští
která mají potenciál dobrého prodeje. Najdou se však i výjimky. K takovým pa
současné fotografie v mezinárodním
nikoho. To bohužel pro postavení naší
nebo mezi nakladateli jsme neměli
čuje, že většina vystavovatelů přiváží díla,
Cena stánků na Paris Photu apriorně ur
vítězů soutěže fotografických knih
generace vůbec nikdo. Ani v přehlídce
z cyklu Cikáni stála 40 tisíc eur), Blanka
a Roger Ballen, autor starších skvělých
České fotografie: opět hlavně klasici
Josef Koudelka (jedna jeho fotografie
ných manipulací udělali Asger Carlsen
českých autorů byli zastoupeni jenom
přibyly i práce Běly Kolářové. Z žijících
nebo Jaromíra Funkeho, k nimž letos
míra Josefa Růžičky, Jaroslava Rösslera
tiška Drtikola, Josefa Sudka, Draho
vité akty a portréty, které za pomocí růz
byly třeba mimořádně nevkusné křečo
bez ohledu na kvalitu. Příkladem letos
autorům vytvářet a prezentovat cokoliv
se, že světová sláva dovoluje některým
zastoupena jenom kvalitními díly. Zdá
k vidění i ke koupi špičková díla Fran
opakovat, že výborně jenom co se týká
New York. Inscenovaná fotografie tvoří ale zdaleka to neznamená, že by byla
česká fotografie? Bohužel musím
vzniklá v rurálních oblastech státu
A jak byla v Paříži reprezentována
nost poutala především jeho nová díla,
snové záběry z filmů. Velkou pozor
V popředí komerčního zájmu samozřejmě stojí i fotografie výrazně upravované v počítači
73
062-073_FOTO 30 Paris Photo 03.indd 73
24.01.17 16:16
84
FOTOikona 30–2017/ Bohumil Krčil
084-091_FOTO 30 IKONA Krcil 03.indd 84
24.01.17 14:14
Zostřené rozptýlení Bohumila Krčila Bohumil Krčil býval vidoucím dokumentaristou. Ke štěstí mu to však nestačilo. Svým projektům zálibně propůjčoval podobu rukodělných knížek.
text Josef Moucha / foto Bohumil Bob Krčil
Dr. W. před Guggenheimovým muzeem, New York, 1983
85
084-091_FOTO 30 IKONA Krcil 03.indd 85
24.01.17 14:14
24
FOTOtéma 30–2017 / Marta Berensová
024-035_FOTO 30 TEMA Marta BERENS 02.indd 24
01.02.17 14:58
Pohádky Marty Berensové Mnoho rodičů před spaním povídá nebo čte svým dětem pohádky. Martu Berensovou narození dcery přivedlo nejprve k fotografii a poté k vizuálním příběhům, které vypráví spolu s dcerou. text Martina Grmolenská / foto Marta Berens
Žila byla jedna žena, ta vzala do ruky
opravdu fotografovala denně: první,
příběhů. Právě na tomto workshopu
fotoaparát a začala s ním vyprávět
druhý, třetí den. A den po dni jsem
jsem začala s dlouhodobým projektem:
pohádky. Tak to aspoň vypadá z vašich
začínala chápat, jak fascinujícím způ-
byla to má první série Crystal structure
webových stránek. Bylo to opravdu tak?
sobem mě fotografie ovlivňuje. Focení
(Krystalická struktura). Samozřejmě byla
pro mě začalo být jako dýchání. Vždy
spojena s mou dcerou.
Myslím, že to má co dělat s mou pamětí. Jelikož nefunguje úplně správně,
jsem ho měla spojeno s velmi silnými
Od té doby nemohu o fotografii
začala jsem fotografovat. Vypadá to
významy, šlo při něm o to vypořádávat
přemýšlet rychle, někam jet a jen tak
vlastně jednoduše. Když se dcera naro-
se s vlastními strachy, snažit se neza-
nasnímat obrázky skutečnosti. Věnuji se
dila, už jsem o fotografii něco věděla.
pomenout, užívat si. Vedly mě vždy ty
výhradně osobním tématům a pra-
Pracuji ve filmovém průmyslu a navště-
nejzákladnější, až naivní pohnutky. Po-
cuji stylem dlouhodobých projektů.
vovala jsem filmovou školu, takže jsem
stupně, krok za krokem, se moje práce
k obrazům a jejich estetice měla vždy
měnila z neplánovaného, spontánního,
Takže pro vás tím „rozhodují-
blízko. Ale nijak jsem s tím nepracovala
nestrukturovaného proudu nevědomí
cím momentem“ ve fotografii byl
až do chvíle, kdy se mi narodila Tosia.
v něco, co jsem chtěla nějak formalizo-
workshop s Michałem Łuczakem?
Tehdy mi cosi docvaklo a já začala až
vat, dát tomu strukturu. Zúčastnila jsem
posedle pořizovat jeden snímek za
se workshopu dokumentární fotografie
tografii opravdu důležitý. Michał je
druhým, nechtěla jsem propásnout
s Michałem Łuczakem, a ten změnil
dokumentární fotograf. Naučil mě pra-
ani jediný den. Úplně na začátku jsem
můj přístup k vyprávění a interpretaci
covat v perspektivě dvou let, nespěchat.
Ten byl pro moje uvažování o fo-
25
024-035_FOTO 30 TEMA Marta BERENS 02.indd 25
01.02.17 14:58
Adrian Samson
Kouzelník se světlem a realitou Na práce Adriana Samsona jsem narazil při prohlížení svých oblíbených blogů o současné fotografii. Jeho výrazný rukopis mě okamžitě upoutal a rozhodl jsem se zjistit o něm více. Jaké bylo moje překvapení, když se ukázalo, že Adrian vyrostl na Slovensku a teď bydlí v Londýně doslova za rohem ode mě. Mohli jsme si tak popovídat osobně a v našem společném československém jazyce. text Stanislav Bříza / foto Adrian Samson
One Week of Portraits
12
FOTOprofil 30–2017 / Adrian Samson
012-021_FOTO 30 Adrian SAMSON 05.indd 12
27.01.17 1:41
13
012-021_FOTO 30 Adrian SAMSON 05.indd 13
27.01.17 1:41
16
FOTOprofil 30–2017 / Adrian Samson
012-021_FOTO 30 Adrian SAMSON 05.indd 16
27.01.17 1:41
Battaglia
Chroma III
Battaglia II
17
012-021_FOTO 30 Adrian SAMSON 05.indd 17
27.01.17 1:41
20
FOTOprofil 30–2017 / Adrian Samson
012-021_FOTO 30 Adrian SAMSON 05.indd 20
27.01.17 1:42
Broccoli
Ordinary Magazine
„Fotografii jsem nestudoval, ale za mým stylem je neskutečně hodně práce, zkoušení a vývoje. Vždy si své fotografie představuji na velké bílé stěně. Zkoumám, jestli obstojí samy o sobě. Nedokázal bych své fotografie dvě hodiny akademicky rozebírat. Jsem silně vizuální člověk.“ www.adriansamson.com
21
012-021_FOTO 30 Adrian SAMSON 05.indd 21
27.01.17 1:42
36
FOTOtéma 30–2017 / Keiko Nomura
036-047_FOTO 30 Keiko NOMURA 03.indd 36
24.01.17 14:15
Keiko Nomura
Intenzita bezčasí Když jsem se vracel do Tokia, bylo mi jasné, že tentokrát přivezu dvakrát víc knížek než minule. Že v baru Kododži, kde se scházejí tamní fotografové, propiji třikrát víc peněz. A doufal jsem také, že přivezu několikanásobně víc rozhovorů. text Kryštof Korč / foto Keiko Nomura, z cyklu Deep Blue
37
036-047_FOTO 30 Keiko NOMURA 03.indd 37
24.01.17 14:15
44
FOTOtéma 30–2017 / Keiko Nomura
036-047_FOTO 30 Keiko NOMURA 03.indd 44
24.01.17 14:15
45
036-047_FOTO 30 Keiko NOMURA 03.indd 45
24.01.17 14:15
T FotoTalent Karolina Karwan
Karolina Karwan text Bára Alex Kašparová / foto Karolina Karwan
Objektivní vizualita postavená nad emocionalitu. Vážnost pozorovatele propojená s hravostí tvůrce. Prolínání prizmatu pozorovatele, autora, grafika i občasného manipulátora. Jako by pouhé dokumentování už nebylo dostatečným vyjadřovacím jazykem. A fyzické překonávání geografických hranic bylo standardním vkladem do díla. Tématem fotografické práce Karoliny
našemu. Srozumitelně a beze strachu
Karwanové je zachycování kultur.
předává svou fascinaci novým a vzdá-
Cestuje, aby skrze precizní digitální
leným, jako by to ale už důvěrně znala.
formu předala svou fascinaci způsoby
Zachycuje obrazy, jakých si všímáme,
lidského života. Nezajímá ji všechno.
když je nám dobře. Vřelé chvíle a okouz-
Reflektuje hlavně krajinu, osoby
lení okolím v tom nejlepším momentu.
a jejich identitu. Vypovídá o vybraném
wanové je práce s formáty. Nezůstává
odlehčením. Úměrně dává prostor
jen u standardizovaného fotografic-
popisu a atmosféře. Přináší vizuálně
kého poměru 3:4. Pracuje s výřezy do
silné momenty, které dobrému pozoro-
kruhu nebo oválu, neomezuje se na
vateli neuniknou. Propojuje střídmou
konvence. Vážnost pozorovatele je pro-
dávku emoce s věcností. Chvíle mění
pojená s hravostí tvůrce. Autora, který
ve věčnost vizuálním jazykem, který
vnímá atmosféru i funkční vizuální
promlouvá k širokému publiku.
prvky obrazu, jež dokáže zachytit
Svůj autorský vklad dělí do několika
Rubrika Talent vzniká ve spolupráci s kulturním měsíčníkem Artikl, který je k dostání zdarma na začátku měsíce na všech dobrých místech spojených s kulturou. „Srozumitelně předáváme to stěžejní, co by vám nemělo uniknout. Artikulujeme kulturu, čtěte Artikl.“
92
Další linií ve tvorbě Karoliny Kar-
kontextu. Jen málokdy naruší vážnost
a autorsky posunout do svébytného
linií. Se silným vizuálním vnímáním
díla. Jako grafička kombinuje Karwan
tvarů a citu pro ten správný moment je
své fotografie navzájem nebo s gra-
dokumentaristkou. Jako zvědavý, ale až
fickými fragmenty, které reagují na
neosobně objektivní pozorovatel v digi-
vizuální obsah fotografie. Od pevného
tální výpovědi přináší v obsahu hlavně
obrazu se posunuje i k práci s ani-
informace. Nezaměřuje se na emoce,
movanými obrázky nebo videem.
není expresivní. Zprostředkovává vzdálené světy v podání co nejbližším světu
Její tvorba je otevřenou cestou, nikoli předem určeným cílem. •
FOTOtalent 30–2017 / Karolina Karwan
092-097_FOTO 30 Talent Karolina Karwan 02.indd 92
29.01.17 16:59
Deeplodok
Less
93
092-097_FOTO 30 Talent Karolina Karwan 02.indd 93
29.01.17 16:59
94
FOTOtalent 30–2017 / Karolina Karwan
092-097_FOTO 30 Talent Karolina Karwan 02.indd 94
29.01.17 16:59
Less
95
092-097_FOTO 30 Talent Karolina Karwan 02.indd 95
29.01.17 16:59