FOTO 36

Page 1

FOTO | 36 | 2019

36 Vidět fotografii. Ročník 2019 ČR 259 Kč / SR 10 € předplatitelé 165 Kč www.casopis-foto.cz 3 6

TOMKI NĚMEC _ JINDŘICH ŠTREIT _ JAN LUKAS _ IGOR MALIJEVSKÝ _ LADISLAV SITENSKÝ _ JOSEF KOUDELKA _ DANIEL HUŠTÁK

9

7 7 1 805 333006

FOTO Tomki Něměc _ Jindřich Štreit _ Jan Lukas _ Tugendhat Igor Malijevský _ Ladislav Sitenský _ Josef Koudelka Daniel Hušták _ Ibra Ibrahimovič _ Matej Hakár

V TÍSNI STOLETÍ


P Panorama Přehled fotografických událostí

Czech Foto Forum 2019 foto Ibra Ibrahimovič

První ročník projektu Czech Foto Forum, který vzniká jako platforma pro živé setkávání současných českých fotografů, odborníků a veřejnosti nad tématy autorské fotografie, se uskuteční ve dnech 29. 11. až 1. 12. 2019 v prostorách Michnova paláce v Praze na Malé Straně.

Během posledního listopadového víkendu

spolupráci se sdružením Post Bellum uvede

se tady účastníci budou moci na jednom

také unikátní historické fotografie pořízené

místě potkat s více než 30 osobnostmi

pamětníky. Zahraničním hostem CFF 2019 je

současné české fotografie, které zde

švédský fotograf Erik Johansson. Sekce

představí svou tvorbu. Součástí programu

věnovaná fotografickým publikacím nabídne

pro návštěvníky jsou besedy, přednášky,

možnost zakoupit knihy za akční ceny.

workshopy i masterclass s vybranými

Více informací o programu na

autory. Část výstavy připravovaná ve

www.czechfotoforum.cz

Výseky (z normalizace) foto Josef Chuchma

Výstavní cyklus, který publicista a kritik Josef Chuchma v roce svých šedesátin vybral ze svého archivu, je sestaven ze snímků, které exponoval v sedmdesátých a osmdesátých letech. Až na výjimky dosud nebyly tyto snímky zveřejněny. Chuchma tehdy s cílenou bezcílností chodil po pražských ulicích, nebo naopak ve svém rodném městě docházel pravidelně na určitá místa a snažil se o nich podat svědectví. Navštěvoval koncerty a hudební festivaly, vycestoval do Polska, občas portrétoval, především své přátele. Na vysoké škole se fotografii začal věnovat i kriticky a teoreticky. Ačkoliv Chuchma fotografuje dosud, rozhodl se výběr omezit na časy normalizace, a to ze dvou důvodů. Za pravé v oněch letech fotografoval nejvášnivěji a nejsoustavněji. Druhým důvodem je podle něj specifická estetická a sociální atmosféra života během normalizace. Výstava bude v pražské Leica Gallery k vidění do 3. listopadu 2019.

8

FOTOpanorama 36–2019


Panorama P Přehled fotografických událostí

Jan Šibík / 1989 foto Jan Šibík

Matador české reportážní fotografie Jan Šibík vystavuje snímky z doby sametové revoluce. Výstavu tvoří celkem 81 fotografií, které zachycují okolnosti čtyř událostí — demonstrací v Československu v letech 1988—1989, pádu berlínské zdi, samotné sametové revoluce v Československu a revoluce v Rumunsku. Výstava už probíhá v Křížové chodbě Staroměstské radnice v Praze a potrvá až do 14. listopadu 2019. Fotografie z počátku Šibíkovy kariéry vycházejí rovněž knižně pod názvem JAN ŠIBÍK 1989.

F!Festival

foto Antonín Kratochvíl

Již 6. ročník F!Festivalu přinese řadu překva-

místo konání je dalším překvapením. Mezi

pení. Prvním je čestná záštita nad festivalem,

vzácné hosty patří fotograf a pedagog

kterou převzal Jindřich Štreit. Další je účast

František Konopa, který doplní svoji výstavní

Libuše Jarcovjákové, Mira Švolíka a členů

kolekci i přednáškou s projekcí. Další výstavy

Photogenia Agency, kteří představí projekt

budou probíhat v benediktýnském klášteře

Imaginary Citizen. Antonín Kratochvíl se před-

v Rajhradě (kde se v rámci Open Call festi-

staví dosud nepublikovanými fotografiemi ze

valu představí studenti středních a vysokých

Rwandy, kam se vrátil mapovat společnost

uměleckých škol) a v galerii Schrott.

poznamenanou genocidou kmenů Hutuů

Detailní informace získá návštěvník

a Tutsiů. Otevírací výstava proběhne 2. října

na facebooku F!Festivalu. V redakci

2019 v brněnském divadle Reduta — samo

jsme zajedno — je na co se těšit.

9


1 3 minut text a foto Ibra Ibrahimovič

12

FOTOstory 36–2019 / Ibra Ibrahimovič

012-013 F36_STORY - IBRA LETNA 02.indd 12

04.10.19 0:01


Dva týdny před akcí mě poprosil ka-

se přesvědčit, že je to pravda. Ostatně

sounáležitosti občanské společnosti.

marád Jan Piňos, jestli bych pro Milion

když tam hlídá policie, je jisté, že chodba

Bohužel, tady na střeše s velkým poten-

chvilek nemohl pořídit pár fotografií

končí výlezem na střechu. Vyběhl jsem

ciálem pro pozitivní fotografii reálný

z demonstrace proti současné vládě na

s ostatními do předposledního patra,

obraz v malých, ale rozhodujících

Letné. Rád jsem souhlasil, i když to pro

kde nás na schodišti zastavila odhodlaná

detailech mému pocitu neodpovídal.

mě znamenalo jistý obsahový závazek

postarší žena s výrazem domovní důvěr-

a tedy trochu méně tvůrčí svobody,

nice a postavou vzbuzující respekt. „Běžte

Opravdu hodně jsem se soustředil,

než kdybych fotil jen pro sebe. Několik

dolů, nahoru už nikdo nesmí,“ okřikla

a tak se další děj odehrál trochu jako

dní před termínem jsem si na obrazo-

nás, „hlídá to tam policie“. A postupo-

v počítačové hře po důkladné mentální

vých serverech nastudoval fotografie

vala s roztaženými pažemi proti davu.

přípravě. Kousek za vikýřem jsem našel

z předešlé demonstrace na Václaváku.

Uskočil jsem vpravo k výtahu, že

hromádku pohozených českých vlaje-

Nejvíce mě zaujaly pohledy na zaplněné

u jeho dveří atak přečkám. Dáma se

ček, ke kterým se nikdo nehlásil. Zavolal

náměstí pořízené ze střechy jednoho

přihrnula ke mně a zopakovala výzvu.

jsem na lidičky sedící na hraně střechy,

z přilehlých domů. Na záběrech, které

Odvětil jsem jí, že mám těžké foťáky

jestli by si při takovéhle demonstraci

jsem viděl, mně však chyběla zaujatost

a čekám, až přijede kabina. Zkontro-

nechtěli pro moji fotku zamávat naší

lidí v popředí, což byli většinou profe-

lovala červenou kontrolku, jestli jsem

státní vlajkou, a vzbudil u nich o pra-

sionálové pozorující dav z podobného

si výtah opravdu přivolal, a začala

porky velký zájem. Rozdal jsem vlaječky

nadhledu jako autoři snímků. Uvědo-

sestupovat po schodech. Jakmile se mi

všem, kdo zvedli ruku, a počkal, až se to

mil jsem si, že dnešní demonstranti

ztratila z dohledu, vyběhl jsem poslední

jejich mávání trochu unaví a dostane

mohou podobné akce prožívat víceméně

část schodiště ke kovovému žebříku nad

reálnou podobu. Téměř ve středu ideální

intimně, a pokud se tak vnitřně nastaví,

výtahovou šachtou. Ten opravdu hlídala

kompozice na letenský dav jsem zaostřil

nepotřebují cizího fotografa. Natáhnou

policistka ve stejnokroji. Ze žbrdlin

mladý pár. Fotil jsem je a po chvíli se

ruku s mobilem, vyfotí se s vlajkou

právě seskočil černovlasý mladík a ústí

zeptal, jestli patří k sobě a jestli už se ně-

pro status na sociální síti a zbylý čas

k okénku na střechu zastínily bílé

kdy líbali. Muž se rozesmál a souhlasně

vyjadřují svůj postoj jen klidnou účastí,

kalhotky a minisukně spoře oblečené

přikývl. Pochopil to jako výzvu a naklo-

která zastavena závěrkou fotoaparátu

slečny. Usmál jsem se na policistku,

nil se ke slečně. Ta se tolik fotit nechtěla,

působí na první pohled netečně.

předvedl zápěstí olemované také bílou

a tak si alespoň rozpustila vlasy, abych

páskou a vysvětlil jí naléhavě, pro koho

nezachytil její obličej. Po několika zrca-

Během demonstrace na Letné jsem foto-

fotím a že se na střechu opravdu musím

dlovkových klapnutích se osmělila i ona

grafoval hlavně v okolí hlavního pódia.

dostat. Pokynula mi vzhůru, a tak jsem

a vyfotil jsem ji i se rty, nicméně první

Pokud to šlo, rámoval jsem fotografie tak,

sbalil foťáky do tašky a vysoukal se přes

snímek se spontánní obavou byl půso-

abych na horizontu zabíral i vzdálené

motor výtahu vikýřem na střechu.

bivější. Cítil jsem, že mám ze střechy

siluety demonstrantů na střeše Mo-

jakýsi základ, a dál už při fotografování

lochova — rozlehlého činžáku dominu-

Přesně jak jsem se obával. Pod střechou

na nikoho nenaléhal. Potřeboval jsem se

jícího od 30. let této části třídy Milady

hučel obrovský dav demonstrantů

rychle vrátit k pódiu, kde právě končil

Horákové (původně Belcrediho). Nedalo

vyplňující Letenskou pláň po celém

výstup pana režiséra Zdeňka Svěráka,

mi to, a když se střecha v pozadí výrazněji

obzoru, ale tady nahoře jsem hleděl do

ale ještě před tím, než jsem začal spou-

zaplnila diváky, vydal jsem se za nimi.

zad spořádaně posedávající mládeži,

štět fotobrašnu do průlezu, mě zastavil

Prodral jsem se frontou přihlížejících

která se vesměs tvářila, jako by se dole

mladý kluk a dal mi do ruky papírek

přes koleje a hlavní ulici a instinktivně

nic nedělo. Jen na západní straně mával

s ručně napsanou e-mailovou adresou.

vběhl otevřeným vchodem na schodiště,

mladík trochu větší zástavou. Sice odmí-

Pošlete mi prosím tu fotku, poprosil mě.

po kterém vcházelo a zároveň vycházelo

tám zjednodušené projevy s omezenou

Chvilku jsem nevěděl, o koho jde, ale

nejvíce mladých lidí. Sestupující upozor-

mírou souvislostí, ale na Letné (vyjád-

potom mi docvaknul obrázek zamilo-

ňovali dav směřující nahoru, že střecha je

řeno idealistickou zkratkou) jsem velmi

vaného páru. Ta romantická líbačka na

už uzavřená a střeží ji policie. Chtěl jsem

silně vnímal naději — hlavně z projevu

střeše? „Jasně,“ odvětil, „a děkuju…“ •

13

012-013 F36_STORY - IBRA LETNA 02.indd 13

04.10.19 0:01


14

FOTOprofil 36–2019 / Daniel Hušták

014-021 F36_HUSTAK.indd 14

04.10.19 0:04


D a ni e l H u š t á k

Ma s a r y k, p o n ož ky, říz e k text Tomáš Hliva / foto Daniel Hušták

z cyklu Dovča

15

014-021 F36_HUSTAK.indd 15

04.10.19 0:04


Nezůstává povaha fotografie i přes sto osmdesát let její existence svým způsobem zastřená? Do jaké míry nám vlastně fotografie pomáhá rozkrýt a prohlédnout minulost, sdílenou ze setrvačnosti s 20. stoletím? Nenabízejí fotografie vždy spíše obraz toho, jak co vypadalo? A neodvádějí tím pozornost od toho, jaké to bylo? Oba mí dědové byli váleční sirotci, byť k tomu každý přišel jiným způsobem. Zrovna ony klíčové údaje se však z rodinných alb vykoukat nedají… text Josef Moucha / foto František Karpíšek

Rodinné album, 10. léta 20. století.

22

FOTOtema 36–2019 / V tísni století

022-023 F36_TEMA UVOD Moucha 2.indd 22

04.10.19 0:09


V tís n i s t ol e t í Současné vydání revue FOTO inspirovaly

Druhou světovou válku zažehly Německá říše

dekády proměn předznamenané okřídleným

a Svaz sovětských socialistických republik napa­-

prohlášením „Samostatný stát československý

dením Polska v září 1939…

vstoupil v život“. Z hlavního města Prahy jej

Jistě opět neúplný počet lidí zahubených za šesti-

28. října 1918 šířil zákon Národního výboru,

letých bojů armádami nejrůznější provenience

sepsaný Aloisem Rašínem. Habsburská říše,

a genocidou: 62 537 400.

vedoucí společně s Německem a dalšími státy po více než čtyři léta vojenskou agresi, zanikla. „Rozděl a panuj!“ říkává se, je to ale rčení na

A představivost znovu selhává…

Štěpení…

pováženou. Při štěpení rozličných společenství,

Za dělením Evropy na západní demokracie a vý-

včetně nadnárodních, si lze nakrásně malovat,

chodní diktatury stály nové dohody vítězů. V po-

kdy převzít iniciativu a k čemu převrat smě-

lovině 40. let stanovili politici velmocí příští sféry

rovat. Leč vedlejší efekty a síly setrvačnosti

svého vlivu. V rozhodně nikoli nestranném zápalu

bývají nevyzpytatelné. Vždyť následky vídeň-

se nerozpakovali stěhovat ani hranice, ani miliony

ského ultimáta Srbům z roku 1914 se dosud

občanů. Některé státy nechali úplně zmizet.

projevují jak v politice evropské, tak globální. Počet obětí pokračování tehdejší politiky

Rozumí se, že bylo zase jednou nutné přepisovat učebnice. Komunisté v Československu svou

jinými prostředky byl vyčíslen na 37 494 186. Nezů-

doktrínu spoluobčanům všemožně vnucovali už

stává nad tím údajem rozum stát? A lze se divit, že

před rokem 1948, kdy uchvátili moc a zavrhli

občané mnohonárodnostní monarchie nebyli zvě-

Ústavní listinu z roku 1920.

daví, kdy zase z Vídně přijde mobilizační rozkaz?

In memoriam…

Krvavý maďarský podzim 1956, udušení takzvaného Pražského jara invazí armád Varšavské smlouvy v srpnu 1968, případně polský vojenský

Československo bylo jednou z mnoha zemí,

puč v prosinci 1981, to vše bylo výrazem trvalých

překreslujících po zničující válce mapy Evropy.

kolonizátorských nároků na území dobytá za

Kdekdo by byl rád rozložil na prvočinitele

druhé světové války Rudou armádou. Demontáž

nejenom rakousko-uherské mocnářství, nýbrž

Sověty zřízených režimů vyšla teprve v roce 1989

též Německo. Bumerangový efekt sebeuspoko-

a po něm. Ještě v lednu 1991 nutil Michail Gor-

jení politiků smlouvajících na Pařížské mírové

bačov Litevce k odvolání deklarace nezávislosti.

konferenci roku 1919 o parcelaci Evropy na sebe

Štěpení však pokračovalo. Historicky samostatné

nedal čekat zvlášť dlouho. Společnost národů

státy byly slavnostně obnovovány, vznikly nové…

ani četné dílčí politické smlouvy nedokázaly

Viz jen Českou a Slovenskou republiku…

mezinárodní stabilitu zaručit. Zjara 1938 bylo

Načrtnuté politické souřadnice ovlivňovaly

Rakousko podmaněno Německem a začátek

rovněž tvůrčí spády českých a slovenských

podzimu téhož roku přinesl další zneuznání me-

fotografů. A nejenom dokumentaristů, kteří se

zinárodního práva v podobě mnichovské zrady

vzhledem k okolnostem orientovali na osobní

Československa jeho spojenci. O třetinu rozlohy

svědectví. Socialistický realismus si zároveň

okleštěný stát byl přejmenován na Česko-Slo-

říkal o vzdor estetickými prostředky. Repro-

venskou republiku. Zbývalo vyhlásit Slovenskou

dukce v přítomném vydání magazínu FOTO se

republiku (14. 3. 1939) a zahájit okupaci českých

tedy nabízí vnímat i jako připomínku stoleté

zemí nacistickým Německem (15. 3. 1939).

rozmanitosti stylizace média fotografie. •

23

022-023 F36_TEMA UVOD Moucha 2.indd 23

04.10.19 0:09


24

FOTOrozhovor 36–2019 / Tomki Němec


Stále n a b lízku text Petr Vilgus / foto Tomki Němec

Tomkiho Němce si pamatuji jako velmi precizního autora, který své fotografie i své rozhovory chce mít do detailu pod kontrolou. Je to člověk, který svou práci nepustí z rukou, pokud o ní má sebemenší pochybnost. Takových autorů dnes už mnoho není. S tímto dokumentaristou jsme se sešli v libeňské kavárně Decada. Mluvili jsme o jeho fotografických začátcích před rokem 1989, o dokumentaci prezidentských začátků Václava Havla, o malosti některých úředníků z blízkého okolí velkých osobností, o závisti mezi fotografy i o Němcově současném projektu a plánech do budoucna.

25


nelituji, že jsem se do tohoto námětu

Jednak je to práce jako každá jiná, na

Bohužel jsem se mýlil, když jsem si

pustil, protože to bude cenný otisk doby

které si navíc vyzkouším komunikaci

myslel, že nová generace lidí v médiích

a času, což se většinou ukáže později.

s různými typy lidí. Politický program

přinese kultivovanost a vytříbenost.

této strany je mi se skřípěním zubů nej-

Ve skutečnosti je to čím dál tím horší.

Co zkusit metodu, kterou údajně použil

bližší, a to je pro mě hodně důležité. Je

Když se například podívám, kam se

Yousuf Karsh při portrétování Winstona

jasné, že kampaň pro komouše a socany

vydal Reflex nebo Respekt... V druhém

Churchilla? Ve chvíli těsně před expozicí

dělat nebudu.

jmenovaném periodiku pohřbili vy-

mu provedl nečekanou věc — vytáhl mu z úst jeho doutník. Churchill poté nasadil výraz „řvoucího lva“ a vznikl tak nejlepší portrét tohoto státníka. Já v sobě bohužel nemám tento typ drzosti. Jste jeden z mála autorů, který otevřeně

budovanou koncepci foto­editora Ivana Jaké máte další fotografické plány? Plány jsou a sny se sní... Stále mne zajímají země, kde vládnou autoritářské režimy a lidi nežijí své normální životy.

podstatou všech těch sraček, co nás

lidé na „workshopy“, tak uvidím.

obklopují. Vlastně pro mne není důležitá fotografie, ale spíš charakter

častý jev. Jako by spolupráce s politiky

a na aktuální trendy v živé fotografii?

Netajím se tím, že jsem fotografoval

32

FOTOrozhovor 36–2019 / Tomki Němec

Fotografové na sebe zase žárlí,

vlastně nikoho nezajímají. A ozývají se

Jak se díváte na situaci v našem oboru

senátní a krajské kandidáty TOP 09.

to vidět. pomlouvají se, nepřejí si. A to je

politické strany. To u nás není příliš

propagace pracího prášku.

že ho fotografie vlastně nezajímá. A je

Preferuji země a oblasti, které dnes

přiznává práci pro předvolební kampaň

byla něčím méně košer než třeba

Kuťáka. Současný šéfredaktor prohlásil,

Obrázků kolem nás je tolik, že nevím, co s tím. Denně jich vzniká nesmírné množství, ale jejich hodnota? Rukopis jednotlivých autorů se mi překrývá.

člověka. •


Václav Havel / Tomki Němec, Fotografie. Publikaci vydal autor vlastním nákladem v roce 2016. Rozměr 240 × 280 mm, tvrdá vazba s přebalem Text Daniel Anýž, Petr Třešňák 288 stran, design Jan Zachariáš / Atelijeur Půda Knihu je možné objednat na www.knihahavel.cz

Lány, duben 1990. V. Havel za volantem testuje rychlost vozu BMW a ujíždí ochrance

Slovensko, 16. květen 1990. Ružomberok — Občané očekávající průjezd prezidentské kolony

Cabo da Roca, Portugalsko, 14. prosince 1990 Václav Havel na pobřeží Atlantiku, nedaleko nejzápadnějšího místa evropského kontinentu

33


Těchanov, 1965

36

FOTO osobnost 36–2019 / Jindřich Štreit


Jind ř ic h Št r e i t

A r ká d i e, Ut op i e, Tě c h a n ov text Martina Grmolenská / foto Jindřich Štreit

Na řeckém poloostrově Peloponés, uprostřed hor a daleko od tehdejší civilizace, se nacházela Arkádie. Do venkovské krajiny, kde pasáčci hlídají svá stáda a luhy strdím oplývají, antická a poté i renesanční mytologie umisťovala idylickou vizi nedotčené přírody, kde žije jen hrstka lidí jakoby v pokračování Zlatého věku — uchovávají tradice bez nabubřelosti civilizace, plni ctností respektují řád světa.

37


Arnoltice, 1990

Břidličná, 1986

Jiříkov, 1983

40

FOTOosobnost 36–2019 / Jindřich Štreit

036-055 F36_STREIT+16vklad 4.indd 40

07.10.19 3:26


41

036-055 F36_STREIT+16vklad 4.indd 41

07.10.19 3:26


50

FOTOosobnost 36–2019 / Jindřich Štreit

036-055 F36_STREIT+16vklad 4.indd 50

07.10.19 3:26


51

036-055 F36_STREIT+16vklad 4.indd 51

07.10.19 3:26


Újezd u Uničova, 1994

Olomouc, 1995

52

FOTOosobnost 36–2019 / Jindřich Štreit

036-055 F36_STREIT+16vklad 4.indd 52

07.10.19 3:26


JINDŘICH ŠTREIT JAKO TLACHAL V MOROVĚ UTOPII PROCHÁZÍ NAŠÍM VENKOVEM A PODÁVÁ ZPRÁVU O SOCIALISTICKÉM „RÁJI“

53

036-055 F36_STREIT+16vklad 4.indd 53

07.10.19 3:26


Praha, 1938


Ja n Luka s

N ás t r a h y v las t i v ě d y Až na řídké výjimky platilo, že se utečenci z komunistického Československa nesměli oficiálně připomínat. Úspěchy jejich působení, ať už minulého, či současného, byly vytěsňovány z veřejného povědomí. V případě Jana Lukase to tak bylo čtvrt století. text Josef Moucha / foto Jan Lukas

57


Invaze

’68

Svoboda fotografa nestojí na množství expozic, ale na citu pro sugestivní kompozici a správný okamžik zmáčknutí spouště. text Ibra Ibrahimovič / foto Josef Koudelka

62

FOTOfejeton 36–2019 / Josef Koudelka


Josefa Koudelku mi naživo poprvé představil v roce 1993 Petr Pakosta, ředitel Zeleného domu Litvínov, se kterým jsem spolupracoval na projektu záchrany Libkovic. Petr, Josefův vrstevník, fotografa ráno nakládal v mostecké ubytovně Hoby, odkud ho autem vozil k okrajům místních povrchových dolů a večer na domluvených místech zase nabíral. Josef byl tehdy zhruba stejně starý jako já dnes. Seděl na válendě v omšelém panelákovém pokoji osvětlovaném jen stolní lampičkou, ze slušnosti se mnou prohodil pár slov o Libkovicích, nabídl špiritus, ukázal panoramatickou fujinu a se slovy, že se musí vyspat, nás s Petrem se smíchem vyprovodil. Později jsme si promluvili až na vernisáži Černého trojúhelníku v Praze (1994), kde si Josef mimo jiné trošku postěžoval, že už nemá tolik času, protože se mu nedávno narodila dcera. Z jeho skvělých panoramatických fotografií z prostředí, které jsem dobře znal, jsem měl tehdy pocit, že mě výrazně předešel a že musím obrazové vnímání do hloubky studovat.

Mně se narodila dcera Marie v roce 2001. Dlouho jsem se vzpíral otcovským povinnostem a byl volnomyšlenkář­ským taťkou, kterého rodina mé tehdejší přítelkyně neuměla přijmout. Dokonce jsme se s příbuznými náhodou ocitli na odvrácených stranách barikády. Věra, babička mé čerstvé dcery Marušky, totiž pracovala v Mexiku pro ministerstvo zahraničí a já v Čechách fotil seriál o sedláku Rajterovi namířený proti mexické firmě Nemak, která u nás na severu plánovala stavět továrnu v blízkosti rajterovských polností… Pak se ovšem v pozvolném souběhu staly dvě události. Zamini v roce 2002 připravovalo v Mexiku retrospektivní výstavu Josefa Koudelky a když se během její instalace Věra Josefovi svěřila, že má v rodině také fotografa, překvapila ji jeho odpověď, že mě i mé obrázky osobně zná. Později jsem s fotkou sedláka Rajtera uspěl na Czech Press Photu 2003 a i díky Josefově zmínce byl vzat na milost (takový, jaký jsem) a dodnes máme jen srdečné rodinné vztahy.

63


F FotoFejeton O Republice

O sametu, Re p u b l i c e a šťastných úsměvech text a foto Richard Procházka

Údajně jsem pamětník, tak bych prý

Čecha, který to tu našel — zemi, kde

let. Orwellovské časy měly být navždy

mohl něco napsat do čísla věnovaného

se dá navíc v zimě bruslit a lyžovat,

minulostí! Už nikdy nebude třeba dvojí

naší Republice, která loni oslavila stoleté

v létě koupat a jezdit na kole, kde je

jazyk — jeden pro oficiální úřady a ne-

jubileum a letos si připomíná 30 let svo-

spousta krásných kopců i lesů. Rodiče

známé lidi, potenciální špicly systému,

body. Jaký jsem vlastně ale „pamětník“?

mi to všechno ukazovali a povídali mi

druhý pro sebe a blízké, důvěryhodné

o historii, kterou jsme se ve škole ne-

přátele. Bohužel, dnes se zdá, že pravdu

jara. Nic si z ní nepamatuji, ale nějak

dozvěděli. Krásu Republiky tak neměla

měli ti, kteří říkali, že jsme ke svobodě

jsem coby půlroční batole tu opatrnou

moc změnit ani přítomnost těch, kteří

přišli příliš lacino, a tak si ji nevážíme.

naději v rodině politického vězně z pa-

tu vládli, protože to zjevně v souladu

desátých let vnímat musel. Až do roku

s lidským poznáním a historií nemohlo

výročí, aby lidé v ní měli dostatek

1989 žil pak táta v neustálém strachu, že

trvat „na věčné časy a nikdy jinak“.

moudrosti a pochopili, že každá svoboda

Zažil jsem nadšenou dobu pražského

se něco zase zvrtne a zase si pro něj při-

Pak se mi v posledním roce na vysoké

Proto přeji republice k dalšímu

i vlastní zodpovědnost, které se vzdám

jdou, budou ho mučit, bít a ponižovat.

splnil sen. Už to ztrouchnivělo. V rychle

výměnou za jistotu a pohodlnost, že

Nevěřil pražskému jaru, a měl pravdu.

se měnícím světě, kterým informace

se o mě Systém dobře postará, vede

Jako dítě, počátkem sedmdesátých

začaly procházet mnohem snadněji i skrz

postupně ke stále větší potřebě Systému

let, jsem vnímal jen rostoucí strach, kte-

železnou oponu, už se „to“ nebylo schopno

kontrolovat „štěstí“ jedince a „chránit ho“

rému jsem měl porozumět až mnohem

bránit, ustát a udržet pro své poddané

(i před sebou samým) a nakonec k abso-

později. Strach, že se to zas bude všechno

i pro okolní svět představu neotřesitelné

lutní nadvládě Systému, ať je jakýkoli.

opakovat, rostoucí přímo úměrně

moci, „demograticky“ svěřené těmi „šťast-

Život je v různosti, v jinakosti, a ve spo-

s šednoucí společností, které norma-

nými“ lidmi z fotografií a obrázků, které

lupráci těchto jinakostí. Příroda to po-

lizace postupně utahovala na tváři

propaganda chrlila a vyráběla jako jediné

tvrzuje ve všem, co vytváří. Kdybychom

křečovitě šťastný budovatelský úsměv.

oficiální informace pouštěné do světa.

všichni „makali“ pro jednu firmu, nepo-

Zároveň jsem byl hrdý na naši zemi:

Jen ti lidé se „šťastnými“ úsměvy —

třebujeme už republiku, stačí nám stejné

jako dítě jsem byl přesvědčen, že tady

ani mí rodiče — ještě nevěřili ve svou

barvy, teambuilding či trocha hrdého

je to nejlepší místo na světě, že mám

moc bezmocných. Snad proto museli

nacionalismu a řád, ve kterém dobře

ohromné štěstí, že jsem se narodil

osmdesátý devátý začít ti, kteří ještě ne-

známe své místo, postupové i platové ta-

právě sem, do země Karla IV., Husa,

měli osobní zkušenost s nasazováním již

bulky a všichni se máme tak nějak stejně

Komenského, Dvořáka, Masaryka…

jednou sejmutých želez. Prožil jsem to

blbě, což nás spojuje… Opakovat tohle

a největšího frajera ze všech, praotce

s veškerým nadšením svých dvaadvaceti

bych Republice do dalších let nepřál. •

66

FOTOfejeton 36–2019 / O sametu, Republice a fotografiích šťastných úsměvů


Terst, 2014

67


Portrét stíhače Aloise Vašátka posloužil za podklad k poštovní známce. Martlesham Heath, srpen 1941

Invaze. Spojenecká letadla dostala kvůli rozlišení bílé pruhy. Chichester, červen 1944

Liberator 311. čs. bombardovací perutě. Beaulieu, Hampshire, 1943


„JÁ NEMÁM RÁD ŠOKOVÁNÍ, TAKOVÉ TY HRŮZOSTRAŠNÉ SNÍMKY. SNAŽIL JSEM SE FOTOGRAFOVAT I TA LETADLA NA LETIŠTI TAK, JAKO KDYBY ŽÁDNÁ VÁLKA NEBYLA. TY FOTKY JSOU VÝTVARNÉ.“

77


V kom oř e Fr itz e Tu g e n d h a ta 28. října roku 2013, v den 95. výročí založení Československa, přesně v době, kdy paprsky slunce naposledy ten rok zahřívaly zemské klima na příjemných devatenáct stupňů, jsem se docela sám ocitnul v prostředí výjimečné brněnské vily Tugendhat.

text a foto Tomáš Hliva

80

FOTOdokument 36–2019 / Vila Tugendhat

080-085 F36_TUGENDHAT 2.indd 80

04.10.19 1:17


81

080-085 F36_TUGENDHAT 2.indd 81

04.10.19 1:17


Pád, Praha, 2014

86

FOTOútržek 36–2019 / Igor Malijevský


Lu c i e text a foto Igor Malijevský

Lucie pojď

Budu tě koupat

upijeme spolu noci

dnes večer

V stříbrných kalíšcích

beze spěchu

tvé oči

za zvuku jazzu

prozáří tmu

ve vaně ze stříbra

červenou od krve

bolavé oči ti omyji

Já sfouknu prach

živou a mrtvou vodou

z tvých víček

přiložím ocet na tvou ránu

a jako poprvé

a pak ji vysuším

Naliji ti noci a ty mně

v svém dechu

stůj při mně

budu tě koupat a ty mě

Lucie

stůj při mně Lucie

Své prsty bílé

Pojď

prokřehlé z malování

dočkáme se spolu jitra

položíš na mou tvář

najdeme pravdu ve víně

já nemám stání

stůj při mně

půjč mi své oči

Lucie

půjč mi svou svatozář

až bude svítat

Puškina vyzveme na souboj

a my dva nad ránem

poslepu stiskneme spoušť

já v tobě

jen na chvíli

a ty v nás

budu tě hladit a ty mě

zadržíme dech

stůj při mně

a zastavíme čas

Lucie

87


Čekání (triptych), Berlin 1998

88

FOTOútržek 36–2019 / Igor Malijevský


89


T FotoTalent Matej Hakár

Matej Hakár Priestor pre ľudí, ktorý zabúda na človeka text Pavol Truben / foto Matej Hakár

Architektúra patrí k primárným oblas-

zobrazením fasády budov s opakujúcim

tiam záujmu fotografa Mateja Hakára.

sa vzorcom z balkónov si autor kladie

V komerčnej sfére, aj tej umeleckej.

otázku, čo je architektúra pre bývanie

Vyhľadáva vyčistené línie a skúma

a aký priestor potrebuje človek k plno-

priestor, ktorý slúži alebo by mal

hodnotnému životu. Každopádne, ani

slúžiť, k bývaniu a prežívaniu človeka.

tu sa na fotografii žiadny nenachádza.

Fotenie pre architektonické štúdiá, kde

jekty, ktoré čakajú na svoje postupné

ské projekty čakajúce na obývanie, ho

zvetrávanie a zabudnutie. Je to súčasná

postupne priviedlo k prečisťovaniu aj

industriálna krajina, aktuálne deve-

vlastného výtvarného prejavu. Vo svojej

loperské projekty. Vo svojej estetickej

umeleckej tvorbe sa od urbánneho do-

prázdnote chladné a desivé. Pohyb

kumentaristu života dostáva do polohy

sa do tohto priestoru určite opäť raz

dokumentaristu urbánnej prázdnoty.

dostane. Iba teraz na chvíľu zastal, pre

Miesta, ktoré si pre svoju tvorbu vy-

účel jedného záberu. Vyprázdnená

berá, najčastejšie odkazujú k aktivite člo-

pláž, odstavený kamión, detské ihrisko.

veka, jeho megalomanskej stope v pries-

Akoby všetci na pokyn fotografa opustili

tore, ktorá sa, zdanlivo, už nedá zmazať.

priestor a postávali za hľadáčikom,

Prekladiská, narúšajúce vodorovne kom-

kým nastaví kompozíciu a stlačí spúšť.

ponovaný horizont, predstavujú monolit

96

Nie sú to urbánne schátrané ob-

zachytáva čerstvo postavené developer-

Kolobeh kapitalizmu, výroba nadpro-

dôrazne zasadený do okolitej scenérie. Na

dukcie, ktoré vedú viac k vyprázdneniu

Hakárových fotkách však nákladné autá

ako napĺňaniu. Fotografie Mateja Ha-

nejazdia dovnútra, ani von. Logistika tu

kára, ktorý sám strieda polohy komerč-

nefiguruje. Holandská knižnica v Gente

ného fotografa a zádumčivého výtvar-

s vyprázdnenými policami, ktoré už

níka, hľadajú odpovede na otázku, kde

neobsahujú žiadnu knihu ani archív.

ostal človek v dnešnom konzumnom

Akoby sa všetko presunulo do virtu-

svete. Autor nemá rád náhodu. Chce

álna bez fyzickej pamäte. Vyprázdnené

mať presne premyslené kompozície a do

centrum mesta Bratislavy, kde nie je

detailu vyčistené zábery. Zároveň však

zachytený žiadny pohyb, ktorý by sme tu

nič nevymazáva. Ak sa na niektorom ob-

očakávali. Prázdny priestor novostavieb

javuje človek, predstavuje viac artefakt

tesne pred dokončením a nasťahovaním

než osobu s vlastnými emóciami. Stáva

prvých obyvateľov. Cez chladnú emóciu

sa doplnkom architektonickej scény

jednotlivých bytových jednotiek, alebo

plne podriadený svojmu prostrediu. •

FOTOtalent 36–2019 / Matej Hakár

096-101 F36_TALENT - Matej Hakar 02.indd 96

04.10.19 1:29


97

096-101 F36_TALENT - Matej Hakar 02.indd 97

04.10.19 1:29


FOTOklub

Rádi bychom vám za vaši důvěru poděkovali klubovými výhodami.

4 vydání časopisu pohodlně až do schránky S předplatným ušetříte 376 Kč oproti nákupu jednotlivých výtisků a zároveň můžete využít řadu výhod s klubovou kartou.

Vstupy na výstavy V rámci předplatného získáváte s naší novou klubovou kartou vstup zdarma na výstavy do Leica Gallery Prague a Moravské galerie v Brně. Seznam galerií průběžně rozšiřujeme.

Vstupné do galerií platí pro jednu osobu. Klubová karta je vedena na jméno předplatitele. Čtenářskou kartu pro vstup do galerií zasíláme společně s nejbližším vydáním časopisu po objednávce předplatného. Nabídka platí pro nové či obnovené předplatné, pro objednávky na adresy v České republice. Máte časopis FOTO již předplacený? Děkujeme! O výhody spojené s naší novou nabídkou samozřejmě nepřijdete — s vaším dalším předplaceným vydáním

Slevy ve FotoŠkoda S naší klubovou kartou získáte slevu 10 % na fotoslužby a 3 % na nákup techniky.

od nás automaticky obdržíte klubovou kartu. Chtěli byste předplatné na Slovensko? Podívejte se na www.casopis-foto.cz/mameradislovensko

Vyvolání filmu + 500 Kč na fotoaparát Využijte nabídky 2 + 1 vyvolání filmu zdarma a 500 Kč na nákup fotoaparátu z nabídky POLAGRAPH.

Volný vstup na FOTObesedy Potkejte se osobně s úspěšnými fotografy a inspirujte se jejich příběhy. Vstup na FOTObesedy pořádané redakcí časopisu máte během předplatného zdarma. Stačí mít u sebe kartu FOTOklubu.

předplatné

660 Kč

objednávejte online na

www.casopis-foto.cz/predplatne/

Chcete nás podpořit? Objednejte si za 5000 Kč donátorské předplatné a jako poděkování si vyberte print z Edice FOTO v hodnotě 2500 Kč. www.casopis-foto.cz/edice


Žijte FOTOgrafií s časopisem FOTO Chceme pro vás i nadále vytvářet revue, kterou si založíte do knihovny a budete se k ní rádi vracet.

Ta k ja ko k dobré kn ize, tak jako k d o b ré f o to graf ii. Dbáme na unikátní obsah. Materiály nepřebíráme ze zahraničí, dáváme prostor zavedeným klasikům, ale i mladým talentům. Za obsah nás neplatí výrobci fotoaparátů, při posuzování měřítka autorské kvality nepodléháme akademickým zkratkám.

Ct íme, ale také o bjevu jeme. Abychom v době, kdy tištěná média ustupují rychlosti (a pomíjivosti) virtuálního online prostoru, dokázali udržet stávající kvalitu i rozsah, potřebujeme vás, fotografy, které prezentujeme na našich stránkách a pro které zároveň časopis vytváříme. Jako fotograf vidíte fotografii tak, jak se ji snažíme prezentovat i my.

J e to váš časo pis. A b ez vás n evzn ikn e.


Fotografie tiskneme na kvalitní archivní papír Hahnemühle PhotoRag Satin ve spolupráci se studiem FOTOGRAFIKS. Konkrétní ceny za jednotlivé číslované archivní tisky najdete na našem webu.

www.casopis-foto.cz/edice

autorské printy v limitované edici

Katja Sedlak z cyklu Dětství

Libuše Jarcovjáková z cyklu Západní Berlín (1985—1990)

formát 54 × 36 cm Cena 2 500 Kč

formát 54 × 36 cm Cena 2 500 Kč

Soňa Maletz bez názvu, Praha, 2014

Jiří Hanke Montparnasse, 1979

Zuzana Veselá Petr Vančura, z cyklu Fantazma, 2018

formát 54 × 36 cm Cena 2 500 Kč

formát 36 × 54 cm. Cena 2 500 Kč

formát 54 × 36 cm Cena 2 500 Kč

Potěšte sebe nebo své blízké a podpořte časopis a fotografy.

110-112 F36 EDICE 01.indd 110

Výsledná cena jednotlivých tisků není číslo, se kterým bychom chtěli jakkoliv obchodně spekulovat. Náklady na výrobu jednoho konkrétního tisku činí 550 korun. Zbytkem částky podporujete z poloviny konkrétního fotografa, z poloviny vydávání časopisu, za což vám redakce i fotografové děkují.

04.10.19 1:39


Turn static files into dynamic content formats.

Create a flipbook
Issuu converts static files into: digital portfolios, online yearbooks, online catalogs, digital photo albums and more. Sign up and create your flipbook.