FOTO | 32 | 2017
32
Vidět fotografii.
Ročník 2017 ČR 259 Kč / SR 10 € předplatitelé 165 Kč www.casopis-foto.cz
FOTO
ALEXANDR HACKENSCHMIED _ MICHAEL HANKE _ JIŘÍ HAVRDA _ ROMAN VONDROUŠ _ DAVID GABERLE _ MAGA SOKALSKA
Alexandr Hackenschmied _ Michael Hanke _ Jiří Havrda _ Roman Vondrouš _ Jindřich Štreit _ Sony World Photography Awards _ David Gaberle _ Maga Sokalska
001_FOTO 32 obalka 02.indd 1
C H VÁ L A F L A N É R S T V Í
24.09.17 16:07
32
_obsah
_fotostory /
Richard Procházka 10
_portfolio /
David Gaberle 12
O želvě a fotoaparátu 24
_téma /
_portfolio /
Jiří Havrda 26
_rozhovor /
Michael Hanke a Roman Vondrouš 32
_soutěž / _série /
Sony World Photography Awards 2017 48
Maga Sokalska 54
_ikona /
Alexander Hackenschmied 62
_talent /
Viki Kollerová 68
_osobnost / _trip /
Jindřich Štreit 74
Martin Faltejsek / Island 82
Panorama 8 / Přehled výstav 90 / Přehled knih 92 / Přehled techniky 100
foto na titulní straně David Gaberle, z cyklu Metropolight
4
FOTOobsah 32–2017
002-005_FOTO 32 obsah editorial 01.indd 4
05.10.17 16:21
12
FOTO / 6. ročník, číslo 32 / 2017
26
ŠÉFREDAKTOR
Tomáš Hliva tomas.hliva@casopis-foto.cz
STÁLÍ SPOLUPRACOVNÍCI
Martina Grmolenská, Vladimír Birgus, Kryštof Korč, Josef Moucha, Katarína Pleskot Kollárová, David Mužík, Martina Koštanská
KONCEPT ČASOPISU Tomáš Hliva
GRAFICKÝ DESIGN A SAZBA Richard Procházka
JAZYKOVÁ REDAKCE A KOREKTURA Libuše Mohelská
OBJEDNÁVKY INZERCE
Josef Hnojil josef.hnojil@springwinter.cz Tel. +420 775 239 478 www.casopis-foto.cz/inzerce
32
REDAKČNÍ E-MAIL
48
redakce@casopis-foto.cz
PŘEDPLATITELSKÝ SERVIS
www.casopis-foto.cz/predplatne foto@send.cz Tel. +420 222 985 225 +420 777 333 370
54
VYDAVATEL
Springwinter, s. r. o. Brtnická 1169/9, 101 00 Praha 10 Registrace ISSN 1805-3335 Evidence MK ČR E 20670 Vytištěno na ofsetový papír Serixo 120 g/m2 dodaný společností ANTALIS s.r.o.
62 68
82
74
Vytiskla Tiskárna Helbich s.r.o. Změny uvedených údajů nebo tiskové chyby jsou vyhrazeny. Autorská práva k časopisu a k navazujícím elektronickým publikacím vykonává vydavatel. Jakékoli užití částí nebo celku, zejména rozmnožování a šíření jakýmkoliv způsobem (mechanickým nebo elektronickým) i v jiném než českém jazyce bez písemného svolení vydavatele je zakázáno. Přetisk, přepracování, překlad do jiného jazyka a jiné užití díla nebo jeho části, jakož i zařazení díla do jiného díla bez písemného souhlasu vydavatele jsou zakázány. Právní režim autorských děl nabídnutých redakci se řídí autorským zákonem č. 35/1965 Sb. a vyhláškou MK ČR č. 55/1978 Sb. (výjimky z povinnosti sjednávat písemně smlouvy o šíření literárních a jiných děl). Tím nabývá vydavatel výhradní práva k šíření přijatého díla časopiseckou formou včetně možnosti zveřejnění na webových stránkách časopisu, vydání na CD/ DVD nebo jiným způsobem v elektronické podobě. Obsahy časopisů jsou součástí monitoringu médií provozovaného společností Newton Media. Rozšiřuje společnost PNS a. s.
Ministerstvo kultury České republiky a Statutární město Brno finančně podporují časopis FOTO. Děkujeme!
5
002-005_FOTO 32 obsah editorial 01.indd 5
05.10.17 16:21
ŽIJTE FOTOgrafií S ČASOPISEM FOTO Už je to víc než rok, co jsme redesignovali magazín FOTO. Rozhodli jsme se jít cestou poctivého řemesla, cestou nejvyšší možné kvality tisku i papíru. Výsledkem je revue-artefakt, kterou si čtenář založí do knihovny a ke které bude mít chuť se vracet. TAK JAKO K DOBRÉ KNIZE, TAK JAKO K DOBRÉ FOTOGRAFII. Dbáme samozřejmě také na unikátní obsah. Materiály nepřebíráme, dáváme prostor zavedeným klasikům, ale i mladým talentům. Nesvazuje nás žádná redakční rada napojená na grantové komise, za obsah nás neplatí výrobci fotoaparátů, při posuzování měřítka autorské kvality nepodléháme akademickým zkratkám. CTÍME, ALE TAKÉ OBJEVUJEME. Abychom v době, kdy tištěné médium ustupuje rychlosti (a pomíjivosti) virtuálního on-line prostoru, dokázali udržet stávající kvalitu i rozsah, potřebujeme vás, fotografy, které prezentujeme na našich stránkách a pro které zároveň vytváříme obsah časopisu. Jako fotograf vidíte fotografii tak, jak se ji snažíme prezentovat i my. JE TO VÁŠ ČASOPIS, KTERÝ POTŘEBUJE VAŠI PODPORU.
Tomáš Hliva, šéfredaktor
006-007_FOTO 32 predplatne 03.indd 6
06.10.17 15:53
Otevíráme
Rádi bychom vám za vaši důvěru poděkovali klubovými výhodami.
FOTOklub
5 VYDÁNÍ ČASOPISU POHODLNĚ AŽ DO SCHRÁNKY
PLUS ZDARMA FOTOspeciál Předplatitelé získávají zdarma „šesté“ klubové vydání časopisu vyrobené v limitované edici.
S předplatným ušetříte celkem 564 Kč oproti běžnému nákupu (5 běžných vydání + 1 FOTOspeciál) a zároveň můžete využít řadu výhod s klubovou kartou.
KLUBOVÁ CENA NA PRINTY EDICE FOTO
VSTUP NA VÝSTAVY ZDARMA
Fotografické tisky na kvalitním archivním papíře od renomovaných fotografů za speciální cenu.
V rámci předplatného získáváte s naší novou klubovou kartou vstup zdarma na výstavy do Leica Gallery Prague, Moravské galerie v Brně, Czech Photo Centre a Centra současného umění DOX. Seznam galerií budeme dále rozšiřovat.
FOTOGRAFICKÉ PUBLIKACE S 20% SLEVOU Předplatitelé mají slevu 20 % na nákup fotografických knih z nakladatelství KANT v našem e-shopu.
VOLNÝ VSTUP NA FOTOBESEDY Potkejte se osobně s úspěšnými fotografy a inspirujte se jejich příběhy. Vstup na FOTObesedy pořádané redakcí časopisu máte během předplatného zdarma. Stačí mít u sebe kartu FOTOklubu.
DÁRKOVÉ POUKAZY V HODNOTĚ 1000 Kč Předplatitelé dostávají poukazy od našich partnerů: 500 Kč na fotoslužby (Centrum FotoŠkoda) a 500 Kč na fotoknihy (SaalDigital).
DVĚ LIBOVOLNÁ STARŠÍ VYDÁNÍ ČASOPISU
ZLATÁ KARTA CENTRA FOTOŠKODA Zákaznická karta do Centra FotoŠkoda, se kterou získáte slevu 10 % na fotoslužby a 3 % na nákup techniky. Kartu lze používat i při online nákupech v e-shopu.
K prodloužení i novému předplatnému si můžete vybrat dvě libovolná čísla, která vám chybí nebo jimi chcete obdarovat přátele.
Máte časopis FOTO již předplacený? Děkujeme! O výhody spojené s naší novou nabídkou samozřejmě nepřijdete — s vaším dalším předplaceným vydáním od nás automaticky obdržíte klubovou kartu.
předplatné
990 Kč
Cena za jedno číslo v předplatném 165 Kč, v přímém prodeji 259 Kč. Na každém vydání ušetříte 94 Kč
Předplatné objednávejte online na www.casopis-foto.cz/predplatne/
Vstupné do galerií platí pro jednu osobu. Klubová karta je vedena na jméno předplatitele. / Dárkové poukazy a čtenářskou kartu pro vstup do galerií zasíláme společně s nejbližším vydáním časopisu po objednávce předplatného. / Slevové kódy do našeho e-shopu zasíláme do 14 dnů po objednávce předplatného. / Nabídka platí pro nové či obnovené předplatné, pro objednávky na adresy v České republice. / Chtěli byste předplatné na Slovensko? Podívejte se na www.casopis-foto.cz/mameradislovensko
006-007_FOTO 32 predplatne 03.indd 7
06.10.17 15:53
P Panorama Přehled fotografických událostí
Lens Culture Portrait Award 2017
fotografického portrétu v posledních letech, jaké se šíří především na sociálních sítích. V sekci Nejlepší série zaujala první místo španělská fotografka Cristina de Middel se svým projektem Gentlemen‘s Club, v němž se zaměřila na prostředí prostituce v Mexiku. Soubor se však obrazově Jami jako Marilyn Monroe, Henderson, NV, 2013, © Emily Berl, finalistka, LensCulture Portrait Awards 2017
nedotýká samotných prostitutek, ale mužů, kteří je pravidelně po řadu let navštěvují. Autoři nejlepších snímků se mohou těšit na celosvětovou kampaň zahrnující výstavu
Tete, Mozambique, 2016 © Daniel Rodrigues, finalista, LensCulture Portrait Awards 2017.
Emilia, © Coco Amardeil. 2. místo, série, LensCulture Portrait Awards 2017
v San Francisku a globálně distribuovanou knihu s oceněnými fotografiemi. Aktuálně v magazínu probíhá open call na soutěž Street Photography Awards
Hugo (70) pracuje jako Santa Claus. Je svobodný a pokud ví, bezdětný. Prostitutky navštěvuje dvakrát až třikrát denně a obvykle za služby neplatí. Do nevěstince začal chodit, když mu bylo dvanáct, a ve svých zvyklostech chce pokračovat, protože se domnívá, že k tomu přece ženy na světě jsou. © Cristina de Middel, 1. místo, série, LensCulture Portrait Awards 2017.
8
Osmičlenná porota internetového magazínu
s odměnou pro finalisty ve výši 22 tisíc
LensCulture, jehož editorem a vydavatelem
dolarů. Uzávěrka je 1. srpna a vstupní
je Jim Casper, určila z tisíců přihlášených
poplatek pro přihlášení série deseti snímků
snímků užší výběr 44 autorů, kteří se nějak
činí 60 dolarů.
vymezují vůči „klasickému“ pojetí
www.lensculture.com
FOTOpanorama 32–2017
008-009_FOTO 32 Panorama 02.indd 8
24.09.17 16:20
Panorama P Přehled fotografických událostí
Dominika Gesicka uspěla na festivalu v Lodži Mezinárodní fotografický festival v Lodži každoročně pořádá soutěž Grand Prix Fotofestiwal, otevřenou fotografům z celého světa. Odborná porota, jejímž členy letos byli například Emma Bowkettová z víkendového magazínu Financial Times, Sayaka Takahashi z tokijské galerie PGI nebo Krzysztof Candrowicz, ředitel Fotografického trienále v Hamburku, vybírala z více než pěti stovek zúčastněných finalisty, jimž je během festivalu uspořádána
zde být pohřbeni, neboť bylo zjištěno, že
mnozí mu propadnou na první pohled. Ně-
výstava nebo se jejich práce se promítají
tady se orgány nerozloží. Nemůžete se tu
kteří sem přišli na pouhé dva týdny a zůstali
ve velkoplošných projekcích. Jednomu
narodit, protože ženy se před porodem
pět i více let. Není však mnoho těch, kteří se
z finalistů je nakonec udělena Velká cena.
vracejí na pevninu. Nejsou tu kočky, stromy
usadí natrvalo. Někdy máte dojem, že sem
ani světelné semafory. Není tu zábavní park,
lidé před něčím utekli. Že je to jen obranný
1. června získala Dominika Gesicka za mno-
i když cirkus ano. V zimě je úplná tma, zato
manévr. Nejedná se o skutečný život.“
hovrstevnatý cyklus barevných fotografií ze
v létě slunce vůbec nezapadne. To místo
severských Špicberk Toto není skutečný
se jmenuje Longyearbyen a je největší obcí
wal se dostali například také Kaja Rata,
život. Sama autorka o něm říká: „Je to místo,
a správním střediskem Špicberk. Je to také
Michał Luczak (Sputnik Photos), Oliver
kde se nikdo nerodí a neumírá. Zemřít
nejsevernější město na světě. I když je těžké
Tooke nebo Alexandra Lethbridge.
samozřejmě můžete kdekoli, ale nemůžete
považovat je za nejlepší místo k životu,
www.fotofestiwal.com
Letos ji na slavnostním zahájení festivalu
Nikon slaví stovku let
Mezi finalisty Grand Prix Fotofesti-
partnerem řady výstav — napří-
Osobnost Jaroslav Kučera
zajímavé rozhovory a videa z celého světa. Nikon se také stává klad výstavy The Burning Man
Již čtrnáct let uděluje Asociace profesionálních fotografů ČR cenu
Marka Musila, která se konala
Osobnost české fotografie. Je určena fotografovi, fotografickému
v rámci F! Festivalu fotografie
pedagogovi, kurátorovi, teoretikovi fotografie, galeristovi nebo
Brno. Zájemci o fotografickou
vydavateli, který v průběhu kalendářního roku zásadním způso-
techniku se pak mohou těšit
bem přispěje ke kvalitě, rozvoji nebo propagaci české tvůrčí
ze speciální edice fotoaparátů
fotografie u nás či v zahraničí.
a objektivů s logem stého výročí, chybět pochopitelně nemohou V červenci 1917 vznikla spojením
ani dárkové předměty. Společ-
několika optických firem společ-
nost Swarovski vyrobila pro Nikon
nost Nikon, původně pod názvem
křišťálovou reprodukci prvního
Nippon Kogaku K. K. Fotoaparáty
firemního fotoaparátu Nikon
začala firma vyrábět až po druhé
35mm z roku 1948 — Modelu I.
světové válce, v roce 1970 její
K historii značky odkazuje
model pro kosmický výzkum po-
také model Nikonu F, fotoapa-
prvé použili astronauti při přistání
rátu, který významně ovlivnil
na Měsíci. Letošní jubileum svého
vývoj jednookých zrcadlo-
Letos ji získal Jaroslav Kučera, fotograf, s kterým jsme vám při-
založení slaví Nikon nejrůznějšími
vek a de facto vytvořil jejich
nesli rozsáhlý rozhovor ve vydání FOTO 30. V posledním ročníku
zábavnými i naučnými programy.
světový standard. Model ke
byla cena rozšířena o kategorie Publikace roku a Kalendář roku
Na speciálních webových strán-
100. výročí Nikonu je vyro-
a v současnosti APF připravuje novou cenu pro mladé fotografy
kách k této příležitosti najdete
ben v polovičním měřítku.
do 33 let, která by měla být spojena i s finančním oceněním.
9
008-009_FOTO 32 Panorama 02.indd 9
24.09.17 16:20
Old Crazy Mary‘s Cat, Dooey Hostel, Glencolumbkille, Donegal, Irsko, 2006
10
FOTOstory 32–2017 / Richard Procházka
010-011_FOTO 32 Fotostory 03.indd 10
24.09.17 16:22
Oni už na poště budou vědět foto a text Richard Procházka, www.rixard.cz
Mary, jak se majitelka jmenovala, otevře dveře. Po kamenech stéká voda a roste kapradí, nějaké kytky a mech. Vede nás do místnosti s obrovskými okny, odkud je výhled jak ze zaoceánské lodi. Neuvěřitelné místo! Možná jsme v ráji. Dejte si čaj a sušenky. Kouříte? Zaváhal jsem, ještě aby nás neubytovala, že jsem kuřák. V Irsku byl navíc v té době čerstvě v platnosti zákon o zákazu kouření v hospodách a restauracích. Hostelů se to týkalo stejně. No, ano, kouřím, říkám nejistě. To je báječné! Zajásala. Pojďte, dáme si k tomu
Skoro si nejsem jist, zda to místo
na západním pobřeží Irska mluví ang-
čaji společně cigáro. Z Dublinu to sem
skutečně existuje. Zapadlý kout Irska.
licky, jak už jsme se přesvědčili. Navíc,
má vláda daleko. Setkali jsme se s tím
Dojížděli jsme s ženou konečně ze Sliga
podobně jako to místo, nevypadala
i dřív — Irové na západním pobřeží jsou
do Donegalu, unavení po dvou týd-
úplně věrohodně.
nám mentalitou v něčem velmi blízcí.
nech cestování kolem Irska, ze kterého
Za zatáčkou pod sebou vidíme
Ubytovala nás v jednom z poko-
zbývalo pár posledních dní, a doufali,
rovnou travnatou plochu kolem skály
jíků s oknem do zátoky, za níž byl už
že i mimo sezónu bude fungovat jediný
nad oceánem s výhledem na Kanadu,
jen severní Atlantický oceán. Oproti
hostel, který jsme v nejbližším okruhu
kterému kdesi v nedohlednu může brá-
jednomu přespání jsme zůstali tři
našli. Dřevěná cedule s rukou psaným
nit jen špička Grónska. Tráva ale končí
dny a spotřebovali tak téměř všechen
HOSTEL 500 m mířila, po dost rozbité
nenápadnou střechou v barvě skály.
zbývající čas na cestu přes Severní Irsko
prašné cestě kolem pár domků na jejím
Slunce se právě blížilo k hladině, takže
zpět do Dublinu. To by nevadilo, ale
začátku, do příkrého kopce. Chvíli jsem
světlo neskutečné, vypadalo to nadějně.
dnes mě trochu mrzí, že jsem tehdy
váhal, jestli to chtít po autu z půjčovny,
Ale i tak už bychom spali kdekoli.
nenaléhal víc a neudělal Maryin por-
a nejít to raději obhlédnout pěšky, jenže
Nikde nikdo, jen na zídce na nás
trét. Bylo to asi i zvláštností toho místa,
nic podobného hostelu v dohledu ne-
podezřívavě koukala velká tmavá kočka.
cítil jsem z ní, jako bych jí měl „ukrást“
bylo. Půl kilometru dávno pryč a žádná
Fakt divný místo. Po chvíli čekání začala
duši. Tak jsem si z Glencolumkillu
další cedule. Jediný, koho potkáme, je
se sluncem klesat nálada i naděje.
odvezl ve starém Rollei aspoň fotku její
starší paní s kbelíky, celá v černém,
Škoda, přemýšlíme zklamaně o hledání
kočky, která nás pravidelně chodila při
kudrnaté šedé vlasy pod šátkem. Mít na
jiného noclehu, když se po cestě vrací
západu slunce kontrolovat přes okno.
rameni černou kočku, nedivil bych se
paní s kýbly plnými rašelinových briket.
Při odjezdu jsem se Mary ptal na celé
Dlouhá chodba, jejíž jednu zeď tvoří
jméno, kdybych jí chtěl poslat fotky.
od rašeliny ukazuje kamsi dolů. Kdoví
skála, kolem které je budova postavena,
Jen mávla rukou. Napište Old Crazy
jestli rozuměla? Ne každý starší člověk
je první, co z hostelu vidíme, když nám
Mary, oni už na poště budou vědět… •
ničemu. Rukama po lokty umazanýma
11
010-011_FOTO 32 Fotostory 03.indd 11
24.09.17 16:22
p 12
FOTOportfolio 32–2017 / David Gaberle
012-023_FOTO 32 Gaberle 04.indd 12
24.09.17 16:30
Me tro poli ght David Gaberle
Běžně si kickstarterových reklam,
podobně jako jiných propagačních
materiálů, příliš nevšímám, na odkaz
crowdfundingové kampaně na knihu Metropolight jsem ale klikl téměř
instinktivně. Nemusel jsem ani moc pátrat v paměti, aby mi došlo, že
titulní fotografii už znám.
text Kryštof Korč / foto David Gaberle
13
012-023_FOTO 32 Gaberle 04.indd 13
24.09.17 16:30
14
FOTOportfolio 32–2017 / David Gaberle
012-023_FOTO 32 Gaberle 04.indd 14
24.09.17 16:30
Často si vymyslím něco složitého a nakonec fungují mnohem jednodušší snímky
15
012-023_FOTO 32 Gaberle 04.indd 15
24.09.17 16:30
mimo jiné Georgij Pinchasov a Harry
Ale přesto, se streetem se často spojuje
vyjádřit něco konkrétního. Vychází to
Gruyaert, kteří na mě měli velký vliv.
přístup „čím blíže, tím lépe“…
z flanérství.
U Pinchasova mě baví jeho práce
To řekl Robert Capa, pro mě to určitě
U mě je nové, že jsem tento přístup
s tvarem, u Gruyaerta zase, jak zachází
neplatí. Pro mě je nejpodstatnější, aby
vzal a propojil jej s dokumentem a mo-
s barvou. A samozřejmě mě ovlivňuje
mi bylo focení příjemné a nikomu jsem
derní tématikou metropole 21. století.
spousta dalších jako Joel Meyerowitz,
nekazil den. Někdy mám dost adrena-
Město je pro mě problematické. Záro-
Leiter, Savelev a další. Zkrátka ti, kteří
linu a není pro mě problém přijít blíž.
veň tím, že vycházím z antropologie,
vycházejí z práce s barvami a z toho, že
upozorňuji na určité problémy, což
se porůznu potulují. Taky jsem četl radu
Kdy se pro tebe focení z terapie stalo
od Magnum, nejlepší je prvních pět let
zábavou?
dát do fotky maximum a zkusit, jestli
Velmi brzy, jen co jsem si uvědomil,
to někoho bude zajímat. Udělat si třeba
že jsem občas schopný dělat snímky,
dlouhý road trip.
které se mi líbí. Další krok byl rozhod-
Jaký bude tvůj příští projekt?
ve streetové fotce není úplně běžné. Uplatňuješ při samotné tvorbě nějaké konkrétní postupy? Dost často čekám, dost často trvá
nout se, že chci dělat projekt, že chci
opravdu dlouho, než přijde ten správný
publikovat.
snímek. Hned první fotka v knize ale
Chtěl bych se zase věnovat městu, jen
vznikla rychle a skoro náhodou. Na
tentokrát jiným. Láká mě třeba Mexico
Teď fotíš pátým rokem a už máš
titulní fotku na Kickstarteru jsem čekal
City, Moskva, Istanbul. Doufám, že se mi
připravenou první úspěšnou publikaci,
dvě hodiny v dešti a nakonec odešel
příště podaří zachytit lidštější město než
za sebou poměrně rozsáhlou práci
s tím, že ji nemám. Když jsem pak ale
v minulém projektu.
a první velký road trip. Na naše poměry
nafocené snímky procházel, zjistil jsem,
celkem rychlé.
že skvěle funguje fotka s mnohem
Je fakt, že předchozí projekt ukazuje
Protože vím, že fotka pro mě zna-
méně lidmi, než jsem zamýšlel. Stává
hlavně odosobnělá a přetechnizovaná
mená všechno, a dělám vše pro to, abych
se mi to hodně často a snažím se z toho
centra měst, jejichž obyvatelé mnohdy
se v tom udržel. To je rozhodně vědomý
poučit. Často si vymyslím něco složitého
jako by ani nevnímali, co je kolem nich.
plán. Cíl je propracovat se k tomu, abych
a nakonec fungují mnohem jednodušší
Vypadá to, že i ty sám sis držel pořádný
se mohl věnovat jen fotografii.
snímky.
Je rozdíl fotit s „vědomím projektu“?
Jak si vysvětluješ úspěch na Kickstarteru?
distanc. S nikým na fotografiích jsem vlastně nekomunikoval. Zároveň jsem ale zjis-
Vždy předtím jsem musel přemýšlet
Dobře zabrala videoprezentace, dal
til, že je pro mě složité něco dlouhodobě
o jednotlivé fotce, jedna byla zásadní.
jsem si hodně záležet na tom, abych se
fotit, aniž bych byl v kontaktu s lidmi.
Při focení se nic nezměnilo, jen jinak
v tom nezamotal a kampaň byla, i přes
Postupně jsem si pak začal přes Couch-
uvažuji u výběru a třídění fotografií.
relativně abstraktní téma, jednoduše
Surfing domlouvat nocleh u místních.
uchopitelná. Taky nejsem nijak známý, Co přináší tvá kniha a tvůj pohled
tak jsem do toho natáhl pár známějších
Všiml jsem si, že se soustředíš spíš na
nového? Fotky ze světových metropolí se
lidí. To, že můj projekt podpořili Kra-
světlo a kompozici, lidi jsou jen součást
objevují často, přístup je velmi zjedno-
tochvíl a Gruyaert, myslím zafungovalo
prostředí.
dušeně řečeno bressonovský — čekání
nejvíc. •
V mém případě se jedná asi víc o figurativní tvorbu. Streetová fotka trochu
na ten správný moment nebo světlo. V mém přístupu na ulici nic nového
odlištělá je, pokud se člověk nevěnuje
není. Trochu jiné je ale mé vnímání
konkrétní komunitě a lidem. V takovou
fotek. Ostatní autoři se často zabývají
chvíli se smázává hranice mezi pouliční
jedním místem a snaží se výhradně
fotografiíí a dokumentem.
o vizuální dokumentování, nemají za cíl
20
FOTOportfolio 32–2017 / David Gaberle
012-023_FOTO 32 Gaberle 04.indd 20
24.09.17 16:30
21
012-023_FOTO 32 Gaberle 04.indd 21
24.09.17 16:30
32
FOTOrozhovor 32–2017 / Michael Hanke a Roman Vondrouš
032-045_FOTO 32 Hanke a vondrous 04.indd 32
24.09.17 16:40
Lidi, stal se zázrak! Vyhrát ve World Press Photu by bylo terno. Zkoušel jsem to třikrát a ani ťuk. Třeba zjistím, jak na to, říkám si, když vytáčím telefonní čísla Romana Vondrouše a Michaela Hankeho, abychom se domluvili na dvojrozhovoru. O soutěžích a o tom, jestli jsou medaile ve fotografickém světě vážně tak důležité. Kdo by o tom mohl vědět víc než poslední dva čeští vítězové v téhle soutěži soutěží? Na Romanu Vondroušovi a Michaelovi Hankeovi je nejlepší, že k podobnému cíli dorazili každý úplně jinou cestou. Jeden fotí skoro dvacet let, zatímco druhý začal před pěti. Jeden studuje fotografickou univerzitu, druhý je samouk. Nic neilustruje rozdíl v jejich osobnostech lépe než místa našich setkání — s prvním v pražské pivnici, s druhým v cukrárně obchodního centra. Vondrouš, který je profesionál a cenu si tvrdě vydřel, mluvil o fotografii stejně rozvážně a pomalu, jako klesala pěna na jeho plzničce, zatímco Hanke si fotografování vychutnává jako italské gelato — zlehka a se zavřenýma očima, neboť zmrzlinou se hlad nezahání. V něčem jsou ale stejní. I když nedávno překročili čtyřicítku, zůstali nadšenými kluky jásajícími nad každou dobrou fotkou. A svůj věk považují za výhodu. Naučil je pokoře. text Petr Toman / foto Michael Hanke a Roman Vondrouš
33
032-045_FOTO 32 Hanke a vondrous 04.indd 33
24.09.17 16:40
Roman Vondrouš, 41 let, pochází z Pardubic, kde vystudoval elektrotechniku a pracoval na dráze. Od roku 2006 je profesionálním fotoreportérem České tiskové agentury. Fotografii se věnuje nejen v praxi, ale i akademicky — na Institutu tvůrčí fotografie Slezské univerzity v Opavě, kde studuje v doktorandském ročníku. V roce 2013 získal první místo v kategorii sport v soutěži World Press Photo. www.romanvondrous.cz
36
z cyklu Dostihy, Karlovy Vary
z cyklu Dostihy, Lysá
z cyklu Erotické plesy
z cyklu Dostihy, Karlovy Vary
FOTOrozhovor 32–2017 / Michael Hanke a Roman Vondrouš
032-045_FOTO 32 Hanke a vondrous 04.indd 36
24.09.17 16:40
37
032-045_FOTO 32 Hanke a vondrous 04.indd 37
24.09.17 16:40
Michael Hanke (44) pochází z Kladna, vystudoval Vysokou školu ekonomickou se zaměřením na obor IT. Pochází z umělecké rodiny. Jeho otec Jiří Hanke proslul dokumentárními snímky života v Kladně v 80. letech, fotografii se věnuje i matka, výtvarnice Jiřina Hankeová. V roce 2017 získal se souborem o dětských šachistech druhé místo v kategorii sportovní reportáž v soutěži World Press Photo. Své vítězství oznámil přátelům na facebookové zdi s bezprostředností, jakou otiskuje i do svých fotografií: „Lidi, stal se zázrak!“ www.michaelhanke.photography
z cyklu Den na dostizích
z cyklu Taneční zábavy seniorů
z cyklu Plesová sezóna
42
FOTOrozhovor 32–2017 / Michael Hanke a Roman Vondrouš
032-045_FOTO 32 Hanke a vondrous 04.indd 42
24.09.17 16:40
43
032-045_FOTO 32 Hanke a vondrous 04.indd 43
24.09.17 16:40
48
FOTOkultura 32–2017 / Sony World Photography Awards 2017
048-53_FOTO 32 SonyWPA 02.indd 48
24.09.17 16:45
Sony World Photography Awards 2017
Méně krve, více fotografie
Časopis FOTO byl jako jediné z našich tištěných periodik i letos pozván do Londýna na slavnostní vyhlášení Sony World Photography Awards. Svou účastí ho poctila osobnost ze samého fotografického vrcholu — jemný kritik západního stylu života a vlivný ambasador chytrého humoru Martin Parr. text Tomáš Hliva
49
048-53_FOTO 32 SonyWPA 02.indd 49
24.09.17 16:45
52
Soutěž Sony World Photography Awards každoročně otevírá čtyři kategorie: Profesionální s 10 podžánry, v nichž se posuzuje soubor děl (5–10 snímků), Open — nejlepší jednotlivé snímky v 10 kategoriích, Pro mladé fotografy (12–19 let) a Student Focus určený studentům fotografických škol. Letos porota vybírala z více než 227 tisíc snímků od účastníků ze 183 zemí. Přihlásit se do dalšího ročníku můžete bezplatně na www.worldphoto.org. Už 4. prosince 2017 končí studentská soutěž Student Focus, 1. ledna 2018 mají termín profesionálové a hned nato se 4. ledna 2018 uzavírá kategorie Open a soutěž pro mladé fotografy.
© Ivor Prickett, z cyklu Caught in the Crossfire
www.worldphoto.org
Ve Švýcarsku by chtěli umřít doma čtyři lidé z pěti dotázaných.
© Sabine Cattaneo, Art. 115, Conceptual V roce 2007 vycestovali dva muži z Německa, aby ve Švýcarsku požádali o pomoc jednu z organizací podporujících asistované sebevraždy. Protože v té době chyběla vhodná lokalita, samotná procedura byla provedena na parkovišti u lesa.
FOTOkultura 32–2017 / Sony World Photography Awards 2017
048-53_FOTO 32 SonyWPA 02.indd 52
24.09.17 16:45
53
048-53_FOTO 32 SonyWPA 02.indd 53
24.09.17 16:45
62
FOTOikona 32–2017 / Alexandr Hackenschmied
062-067_FOTO 32 IKONA Alexandr Hackenschmied 02.indd 62
08.10.17 1:45
Klasik avantgardy Alexandr
Hackenschmied Čeští nositelé trofeje Oscar bývají při udílení amerických Cen filmové akademie probíráni vždy znovu. Pokaždé si všimnu, chybí-li předválečný exulant Alexander Hammid. V důsledku proměny jména se totiž důležitý filmař a fotograf z našeho povědomí nebezpečně vytrácí. A rozhodně neprávem, byť se stal občanem USA. text Josef Moucha / foto Alexandr Hackenschmied, © Alexander Hammid — dědicové
63
062-067_FOTO 32 IKONA Alexandr Hackenschmied 02.indd 63
08.10.17 1:45
Hammid A., Z cesty do USA, 1936
062-067_FOTO 32 IKONA Alexandr Hackenschmied 02.indd 64
Hammid A., Mexico, 1940
Hammid A., Maya Deren ve filmu Meshes of the Afternoon, 1943
08.10.17 1:45
„Hackenschmied prosazoval absolutní film bez děje,“ vzpomínal režisér Otakar Vávra.
65
062-067_FOTO 32 IKONA Alexandr Hackenschmied 02.indd 65
08.10.17 1:45
T FotoTalent Viki Kollerová
Viki Kollerová
Dívka, která se pokusila zmizet foto Viki Kollerová / text Martina Koštanská
V roce 1975 formulovala filmová kritička
odhalí až na druhý, důkladnější pohled.
Laura Mulvey koncept tzv. „male gaze“
Osamělá těla umisťuje Kollerová do
(mužského pohledu nebo přímo zírání).
osobních prostředí plných emocí, ještě
Jedná se o způsoby zobrazování ve
častěji ale do opuštěné krajiny napl-
výtvarném a filmovém umění, jejichž
něné nejistotou a tichým bezčasím.
primárním účelem je z žen a ženských
Viki Kollerová se narodila na Slovensku v roce 1984. Vystudovala překladatelství a tlumočnictví, doktorandské studium přerušila, aby se mohla jako samouk naplno věnovat profesionální fotografii. Jádrem její práce jsou konceptuální autoportréty a akty, při kterých používá jak digitální, tak klasickou techniku. Kromě niterné volné tvorby se její vizuální jazyk projevuje také v reportážní, portrétní nebo svatební fotografii. www.vikikollerova.tumblr.com www.vikikollerovafotografkou.tumblr.com
68
Fascinuje ji tělesnost a možnosti,
těl udělat objekty přinášející mužům
které lidské tělo nabízí k vyjádření
uspokojení. Cesta Viki Kollerové k foto-
vnitřního rozpoložení. Aranžované akty
grafii začala v okamžiku, kdy zjistila, že
používá jako základ k hledání vnitřní
ji neuspokojuje stát modelkou svému
inspirace a k intenzivní sebereflexi.
příteli, a zmocnila se vlastního těla fo-
Zároveň se jí ve svých vizuálních zpově-
toaparátem namířeným do svého nitra.
dích daří vyprávět i obecnější příběh —
Slovenská fotografka, která jako
o zápasu žen o moc nad vlastním tělem
samouk začala fotit až v jednadvaceti,
a možnost být viděna jako součást
transformuje v intimních černobílých
sdílené lidské zkušenosti, a ne být
autoportrétech své tělo do nenápad-
nucena nechat se pohledem druhých
ných a subtilních skládaček křivek
redukovat na objekt erotické touhy. •
a linií, kde se lidská podoba nejednou
FOTOtalent 32–2017 / Viki Kollerová
068-073_FOTO 32 TALENT Viki Kollerova 02.indd 68
24.09.17 16:53
69
068-073_FOTO 32 TALENT Viki Kollerova 02.indd 69
24.09.17 16:53
70
autoportrét, z cyklu NoBody, 2014
bez názvu, autoportrét v kmenech spálených eukalyptů po požárech v Algarve, 2017
Čo je intímne?, autoportrét, 2015
autoportrét, z cyklu NoBody, 2015
autoportrét, z cyklu NoBody, 2015
Zlý rádce, autoportrét, 2013
FOTOtalent 32–2017 / Viki Kollerová
068-073_FOTO 32 TALENT Viki Kollerova 02.indd 70
24.09.17 16:53
71
068-073_FOTO 32 TALENT Viki Kollerova 02.indd 71
24.09.17 16:53
Jindřich Štreit
Zrození bruntálské Venuše text Martina Grmolenská / foto Jindřich Štreit
74
FOTOosobnost 32–2017 / Jindřich Štreit
074-079_FOTO 32 Streit Venuse 01.indd 74
24.09.17 16:55
Venuše, Stránské, 1983
75
074-079_FOTO 32 Streit Venuse 01.indd 75
24.09.17 16:55
Když někdy těsně před rokem 1800 na-
vykořeněném Bruntálsku jaksi absen-
nebo alespoň módy se tu nosí zástěry,
maloval Francisco Goya svůj slavný
tovaly. Ovšem právě proto zde mohl
tepláky a montérky. Ženy netančí s plá-
obraz Nahá maja, putovalo dílo záhy do
vzniknout soubor dokumentující
polavým šátkem, nýbrž ve větru bojují
velmi soukromých místností Manuela
ryzí socialistickou realitu, pramálo
s plachtou zakrývající štěrk. Šátek na
Godoye, tehdy nejvlivnějšího muže
ovlivněnou předchozím folklorem.
hlavě není ani módním doplňkem, ani
Španělska. Tam podle zpráv vyvo-
Hana Dvořáková a Irena Armu-
součástí kroje, jen neforemnou obranou
lených, jimž se dostalo výsady sem
tidisová na léto 2017 připravily do
proti zimě a špíně. Rodinná rekreace
vstoupit, visely hlavně obrazy spoře
Moravského zemského muzea v Brně
se rovná sledování televize na pozadí
oděných žen. O pár let později, někdy
kurátorský výběr ze Štreitových
skládky použitých pneumatik, vrcholem
v roce 1803, namaloval Goya i obleče-
fotografií vzniklých právě na Brun-
uvolnění a svobody je odhození svršků
nou verzi maji. Tyto svobodomyslné
tálsku, jehož středobodem je žena.
a opalování v podprsence uprostřed
krásky sice pocházely z nižších tříd, ale
Tento výběr staví Štreitův veřejnosti
socialistické zástavby nebo při sledování
zvláště v Madridu se oblékaly do velmi
již poměrně známý soubor do jiného
novodobých gladiátorských zápasů —
propracovaných oděvů s až přehnaně
světla i kontextu a název výstavy Ve-
fotbalu. A nejvyšší dosažitelnou módní
španělskými prvky. Nejen druhým
nuše pak jen znásobuje ironii, s jakou
ikonou není nic jiného než květo-
obrazem, ale i přemalováním obličejů
byla pracující soudružka po několik
vaná taška a tričko se Sandokanem.
dal Goya vzniknout řadě spekulací
desetiletí oslavována. A jak byla syste-
a teorií o tom, zda nahou osobou není
maticky její ženskost degradována.
některá z tehdejších prominentních
Místo jemně nařasených hedvábných
Bruntálské Venuše jsou ženami degradovanými na „pracující lid“ oslavovaný snad jen na MDŽ komuni-
dam, možná vévodkyně z Alby či Pepita
látek a nadýchaných polštářů, o jaké se
stickými pohlaváry. Ač to tak Jindřich
Tudó, pozdější žena Manuela Godoye.
opírá Goyova maja, je bruntálská Venuše
Štreit nezamýšlel, s odstupem času se
Když v 80. letech 20. století na
natažená na potrhané kostkované dece,
staly historicky cennou etnografickou
Bruntálsku vyfotografoval Jindřich
která u starší i střední generace vyvo-
sondou do kraje bez tradic. Zachytil
Štreit dámu v letech ležící na boku
lává převážně kousavé vzpomínky. Není
v nich krystalickou podobu socialistic-
v umělecky etablované, až nadužívané
oděna v krásu své nahoty ani do licho-
kého „folklóru“, jehož rysy se, bohužel,
poloze připomínající Goyovy maji
tivých šatů, nýbrž do kratičké propínací
v některých oblastech zuby nehty
a Tizianovy Venuše, žádné pozdvižení
zástěry, která vždy značně neeroticky
drží i v dnešní globalizované době.
se nekonalo. Současníkům nestálo za
odhalovala alespoň kousek spodního
PS: Ještě jedna paralela na závěr.
to kolem ní nějaké vyvolávat. Nejed-
prádla, většinou takzvaných bombar-
Několik let po namalování maji musel
nalo se o žádnou z prominentních
ďáků. Vybereme-li ze Štreitova bruntál-
Francisco Goya před inkvizicí vypoví-
dam tehdejšího režimu a nenašla by
ského souboru výhradně fotografie žen,
dat o tom, kdo byla ona dáma a proč
uplatnění ani v komunistické pro-
jindy tak krásných, inspirativních, křeh-
ji tak necudně portrétoval. Jindřicha
pagandě jako ikona pracujícího lidu.
kých, až femmes fatales, vypluje s o to
Štreita komunistický režim dokonce
Ba nemohla být považována ani za
větší syrovostí na povrch jednotvárnost,
zatknul, zabavil mu fotoaparát a zaká-
etnografický dokument lidových tradic.
uniformita, beznaděj a bezcílnost tohoto
zal fotografovat. Až tak moc se mocipáni
Ty totiž na znovuosídleném a všeobecně
kraje bez tradic. Místo haute couture,
bojí umění, bez ohledu na dobu. •
76
FOTOosobnost 32–2017 / Jindřich Štreit
074-079_FOTO 32 Streit Venuse 01.indd 76
24.09.17 16:55
Na lehรกtku, Otrokovice, 1985
77
074-079_FOTO 32 Streit Venuse 01.indd 77
24.09.17 16:55
Chuchmova samospoušť
FotoFejeton
dekadentní Žádný fotograf text Josef Chuchma, publicista, kritik, vedoucí přílohy Orientace Lidových novin
Téměř to v tuzemských médiích nyní
a fotil jsem především portréty lidí, kteří
floutkovstvím dvacátníka a chtěnou odvá-
vypadá, že největším zdejším odborníkem
za sebou mají zajímavé zkušenosti nebo
zaností padesátníka je téměř vždy značný,
na ženský orgasmus není sexuoložka
dokázali něco velkého. A cpát do toho
přímo fatální rozdíl, který je mnohem lépe
či sexuolog, nýbrž fotograf. Petr Jedi-
sexualitu nedávalo smysl,“ sdělil fotograf
vidět zvenčí než zevnitř: daleko zřetelněji
nák. Ten, který má na Wikipedii jako
letos zkraje roku v rozhovoru pro páteční
tu odlišnost spatří publikum než sami
svoji úvodní charakteristiku napsáno
magazín Hospodářských novin Ego. Když
aktéři. Jedinákův svět není dekadentní,
„český dekadentní fotograf“. Je dost
se ho redaktorka Barbora Pěničková ptala,
nýbrž umolousaný. Dekadent je vybraný
pravděpodobné, že si heslo vypracoval
kdy se tedy sexualita začala objevovat
estét, jemuž nesmrtelný pomník postavil
sám. Pilně totiž pečuje o svou image.
v jeho tvorbě, odpověděl: „Nebyl tam vylo-
koncem 19. století francouzský spisovatel
Na Facebooku se prezentuje s razancí
ženě zlomový okamžik. Klíčovým bodem
Joris-Karl Huysmans románem Naruby
a suverenitou sexuálního kanóna.
ale bylo, když jsem před jedenácti lety
s postavou šlechtice jménem Jean Flore-
Jedinák fotí ženské tváře při or-
začal spolupracovat s tetovacím a piercin-
ssas des Esseintes. Dekadent programově
gasmu — a aby to bylo echt originální,
govým studiem Hell.cz, kde jsem si postu-
stojí stranou laciného a lidového šumu
pracuje při tom technikou ambrotypie,
pem času vydobyl pozici důvěryhodného
a lesku; řekněme, že básník J. H. Krchov
tudíž obraz zaznamenává postupem vyna-
týpka bez předsudků. Takže když jsem se
ský je autentický žijící dekadent nejen
lezeným v polovině předminulého století.
chtěl pustit do projektů orientovaných na
tvorbou, nýbrž i způsobem života (pravda,
Vzniká vždy jedinečný originál. Všichni
lidské tělo a sex, mohl jsem oslovit spoustu
v jeho případě běží o novodobou verzi
o tom jistě už vědí, vždyť kromě všech těch
otevřených lidí z komunity kolem studia,
dekadenta — sociálního outsidera, jímž
rozhovorů, které Jedinák v poslední době
kteří do toho šli. Opustil jsem tištěná mé-
des Esseintes a mnozí jeho literární
poskytl, byl nedávno hostem v TV show
dia a začal jsem se věnovat volné tvorbě.“
i reální souputníci nebyli). Kdežto Jedinák
Jana Krause. Dveře ateliéru se u pražského
Název magazínu Ego je v tomto případě
si na dekadenta pouze hraje — je deka
fotolapače orgasmů nyní jistě netrhnou.
případný — „důvěryhodný týpek bez před-
dentem na objednávku, pro klienty,
Musím se přiznat, že když se Petr
sudků“ v egointerview též sděluje, že ještě
kteří „tak nějak“ cítí, že ten přívlastek
Jedinák začal prezentovat jako „český
letos hodlá vydat knihu 101 orgasmů. „Ne-
je interesantní, že má v sobě cosi dráž-
dekadentní fotograf“, ani jsem nechtěl
vím, jestli se mi do té doby podaří vyfotit
divého a (přitom bezpečně) zvrhlého.
věřit, že běží o téhož Jedináka, na jehož
tolik žen, ale díky tomu, že u některých se
Autorovy internetové stránky
fotky jsem se rád dívával v časopise Reflex,
orgasmy liší, sto jedna skvělých záběrů do-
(www.jedinak.cz ) obsahují množství
když jsem tento týdeník ještě četl — a četl
hromady dám.“ Kdybyste nevěděli, jak se
ukázek z jeho prací jak zakázkových, tak
jsem jej zrovna v období, kdy tam Jedinák
na veřejnosti prezentovat, tak zde máte ná-
volných. Mezi těmi volnými — autor jim
pracoval (v magazínu působil v letech
vod: hlavně žádná skromnost, prostě dáte
říká umělecké projekty — se nachází
1991–2008). Jedinák pro Reflex tvořil pěkné,
dohromady „sto jedna skvělých záběrů“.
i fotografický deník, vedený jím od roku
klidné, promyšlené portréty zejména
S Petrem Jedinákem se — nemohu
2006 do současnosti. Stačí tam pohléd-
kulturních osobností. Rovněž dobře, se
si pomoci — lidsky cosi stalo. Je pade-
nout na fotozápisky vytvořené před
správnou služebností snímal architekturu.
sátník, ročník narození 1963, v podstatě
deseti lety a zhotovované nyní. Jako by
Ostatně roku 2004 mu v brněnském Com-
moje generace. Sám na sobě a na svých
to byli dva autoři, dva lidé. Ta osobnost
puter Pressu vyšla kniha Cesty k portrétu,
mužských vrstevnících pozoruji, co dá za
se zcela ponořila do erotiky a sexu. Petr
jež byla dílem monografií, dílem nená-
práci nezačít být trapný chlap v letech,
Jedinák nyní prodává pravděpodobně
silnou příručkou, kterak fotit portrét.
nezačít s přibývajícími roky zápasit tak, že
tak dobře jako nikdy předtím. Ale nikdy
budu ostentativně dávat najevo, jak jsem
předtím nebyl takový pozér jako teď. •
„Sexualita mě bavila vždycky. Ale 17 let jsem působil ve společenském týdeníku
80
pořád „free“, „in“ a „cool“. Mezi přirozeným
FOTOfejeton 32–2017 / Chuchmova samospoušť
080-081_FOTO 32 Chuchma 02.indd 80
24.09.17 17:06
PORT— FOLIO REVIEW
Tomáš Hliva, absolvent magisterského studia na Institutu tvůrčí fotografie v Opavě, dlouholetý šéfredaktor fotografického magazínu FOTO, lektor (Photogenia), fotograf. hliva.exposure.co
s Tomášem Hlivou
Kurátorské vedení a editace fotografické knihy nebo výstavy
Webová prezentace a firemní portfolio na sociálních sítích
foto Jiří Pařízek, 2016
Příprava fotografického souboru k přijímacím zkouškám na vysokou školu
Domluvte si osobní setkání na tomas.hliva@casopisfoto.cz
080-081_FOTO 32 Chuchma 02.indd 81
24.09.17 17:06
86
FOTOtrip 32–2017 / Martin Faltejsek
082-089_FOTO 32 Island Faltejsek 02.indd 86
24.09.17 17:08
87
082-089_FOTO 32 Island Faltejsek 02.indd 87
24.09.17 17:08
K FotoKnihy Přehled publikací
Sébastien Lifshitz / Amateur
94
Tu a tam se v médiích objeví senzační
Someone was Here (Kdosi tu byl) a Flou
zpráva, jak někdo zcela náhodně na půdě či
(Rozmazané). Jak už samotné názvy napo-
na bezvýznamné lokální burze nalezl rozsáh-
vídají, v první knize se objevují až „duchař-
lou a zajímavou fotografickou pozůstalost.
sky“ poničené fotografie, děti ustrojené na
Francouzský scénárista a režisér Sébas-
Halloween či čtoucí žena v plynové masce,
tien Lifshitz celý život prochází bleší trhy
Pod pískem jsou fotografie z pláží. Kdosi
a garážové výprodeje a sbírá pozoruhodné
tu byl je sbírkou fotografií míst, kde člověk
zapomenuté fotografie, které nyní ve čtyřech
zanechal svou stopu a je rozpoznatelný i ve
svazcích pod názvem Amateur vydává na-
své nepřítomnosti. Rozmazané pak předsta-
kladatelství Steidl. Lifshitz zorganizoval svou
vují tu část Lifshitzovy sbírky, kde amatérský
obrovskou sbírku do knih s názvy Superfreak
fotograf nedokázal ani zaostřit, přesto
(Superbizarní), Under the Sand (Pod pískem),
vytvořil výtvarně velmi zajímavou „šmouhu“.
FOTOknihy 32–2017
092-95_FOTO 32 KNIHY 01.indd 94
24.09.17 17:12
FotoKnihy K Přehled publikací
Vydal / Steidel Books Grafická úprava / Sebastien Lifshitz, Gerhard Steidl, Victor Balko Tvrdá vazba v plátně, formát 25 × 31,5 cm 616 stran ve 4 svazcích, sazba anglická
95
092-95_FOTO 32 KNIHY 01.indd 95
24.09.17 17:12
Spojte příjemné s užitečným. Udělejte radost sobě či blízkým a podpořte časopis i fotografii.
Objednejte si autorské printy v limitované edici.
Martin Faltejsek Island, 2017
Richard Procházka Old Crazy Mary‘s Cat, 2006
David Gaberle z cyklu Metropolight, 2015
Viki Kollerová Zlý rádce, autoportrét, 2013
Tomáš Hliva Londýn, 2017, z cyklu Daily Surreal
Jiří Havrda Paříž, 2011
www.casopis-foto.cz/edice Fotografie z Edice FOTO tiskneme ve spolupráci se studiem FOTOGRAFIKS na kvalitní archivní papír Hahnemühle PhotoRag Satin. Konkrétní ceny za jednotlivé číslované archivní tisky najdete na našem webu.
114
Výsledná cena jednotlivých tisků není číslo, se kterým bychom chtěli jakkoliv obchodně spekulovat. Náklady na výrobu jednoho konkrétního tisku činí 550 korun. Zbytkem částky podporujete z poloviny konkrétního fotografa, z poloviny vydávání časopisu, za což vám redakce i fotografové děkují.
FOTOedice 32–2017
114-116_FOTO 32 Edice 01.indd 114
05.10.17 16:15
115
114-116_FOTO 32 Edice 01.indd 115
05.10.17 16:15