FOTO | 33 | 2017
33
Vidět fotografii.
Ročník 2017 ČR 259 Kč / SR 10 € předplatitelé 165 Kč www.casopis-foto.cz
FOTO
ROBERT FRANK _ JOSEF MOUCHA _ TODD ANTONY _ PAVEL M. SMEJKAL _ VLADIMÍR VONDRÁČEK _ ANDREJ NECHAJ _ PARIS PHOTO
Robert Frank _ Josef Moucha _ Todd Antony _ Vladimír Vondráček _ Bratislavský měsíc fotografie _ Pavel M. Smejkal _ Andrej Nechaj _ Paris Photo
001 FOTO 33 OBALKA.indd 1
R E C Y K L A C E PA M Ě T I
19.01.18 23:26
33
_obsah _fotostory /
Jiří Plieštik 12
_portfolio /
Todd Antony 14
_téma /
Recyklace paměti 24
_téma /
Josef Moucha / Válka za studena 26
_téma /
Archiv Vladimíra Vondráčka 34
_rozhovor / _událost / _ikona /
Pavel M. Smejkal 46
Paris Photo 2017 54
Robert Frank 66
_událost /
Bratislavský Měsíc fotografie 72
_glosa /
Czech Press Photo 80
_talent /
Andrej Nechaj 82
_workshop /
Industria s Jindřichem Štreitem 88
Panorama 8 / Přehled výstav 90 / Přehled knih 94 / Přehled techniky 102
foto na titulní straně z knihy Vladimír Vondráček 1972—1979 Venezuela, 1979
4
FOTOobsah 33–2017
002-005 FOTO 33 obsah editorial 01.indd 4
23.01.18 12:22
14
26
FOTO / 6. ročník, číslo 33 / 2017 ŠÉFREDAKTOR
Tomáš Hliva tomas.hliva@casopis-foto.cz
STÁLÍ SPOLUPRACOVNÍCI
Martina Grmolenská, Vladimír Birgus, Kryštof Korč, Josef Moucha, Katarína Pleskot Kollárová, David Mužík, Martina Koštanská
KONCEPT ČASOPISU Tomáš Hliva
GRAFICKÝ DESIGN A SAZBA Richard Procházka
JAZYKOVÁ REDAKCE A KOREKTURA Libuše Mohelská
OBJEDNÁVKY INZERCE
46
Josef Hnojil josef.hnojil@springwinter.cz Tel. +420 775 239 478 www.casopis-foto.cz/inzerce
34
REDAKČNÍ E-MAIL
redakce@casopis-foto.cz
PŘEDPLATITELSKÝ SERVIS
www.casopis-foto.cz/predplatne foto@send.cz Tel. +420 222 985 225 +420 777 333 370
80
VYDAVATEL
Springwinter, s. r. o. Brtnická 1169/9, 101 00 Praha 10 Registrace ISSN 1805-3335 Evidence MK ČR E 20670
54
Vytištěno na ofsetový papír Serixo 120 g/m2 dodaný společností ANTALIS s.r.o.
Vytiskla Tiskárna Helbich s.r.o.
66
72 88
82
Změny uvedených údajů nebo tiskové chyby jsou vyhrazeny. Autorská práva k časopisu a k navazujícím elektronickým publikacím vykonává vydavatel. Jakékoli užití částí nebo celku, zejména rozmnožování a šíření jakýmkoliv způsobem (mechanickým nebo elektronickým) i v jiném než českém jazyce bez písemného svolení vydavatele je zakázáno. Přetisk, přepracování, překlad do jiného jazyka a jiné užití díla nebo jeho části, jakož i zařazení díla do jiného díla bez písemného souhlasu vydavatele jsou zakázány. Právní režim autorských děl nabídnutých redakci se řídí autorským zákonem č. 35/1965 Sb. a vyhláškou MK ČR č. 55/1978 Sb. (výjimky z povinnosti sjednávat písemně smlouvy o šíření literárních a jiných děl). Tím nabývá vydavatel výhradní práva k šíření přijatého díla časopiseckou formou včetně možnosti zveřejnění na webových stránkách časopisu, vydání na CD/ DVD nebo jiným způsobem v elektronické podobě. Obsahy časopisů jsou součástí monitoringu médií provozovaného společností Newton Media. Rozšiřuje společnost PNS a. s.
Ministerstvo kultury České republiky a Statutární město Brno finančně podporují časopis FOTO. Děkujeme!
5
002-005 FOTO 33 obsah editorial 01.indd 5
23.01.18 12:22
Jiří Plieštik, Durman a lilie, 2005
12
FOTOstory 33–2017 / Jiří Plieštik
012-013 FOTO 33 STORY Jiri Pliestik.indd 12
19.01.18 18:08
V tu chvíli — i potom text a foto Jiří Plieštik
Tahle fotka je pozdě uvědomenou vzpomínkou na básníka obrazu Jana Svobodu, někdy jsem zvětšo val jeho zátiší na stole… obrazy, které se nevrátí. Teď si myslím, že se mi do podvědomí zasekla mimo jiné i fotografie Jablka v síťce. Při jejím sní mání Svoboda rafinovaně použil princip, který bylo nesnadné při prvním pozorování rozkrýt… přitom to bylo jednoduché: fotografie adjustované fotky s částí reálného prostoru, ovšem jemná tona lita obou skutečností nedávala šanci rozeznat, kde začíná ten či onen prostor. Fascinující obraz. Fotografii Durman a lilie jsem pořídil v roce 2005 na Žižkově, kde jsem žil s mojí milovanou ženou… tedy úplně přesně řečeno: nejdřív jsem exponoval
www.jiripliestik.wz.cz
někdy koncem devadesátých let za úsvitu kdesi na Balkáně fotografii rozvíjejícího se květu durmanu. Měli jsme ji zavěšenou pod sklem v kuchyni a při jejím fotografování se ukázaly tajuplné reflexy okna a uvadajících lilií ve váze na stole, mísil se prostor obrazu s prostorem, v němž jsem stál. A ty dva prostory byly odděleny časem, vzdáleny, přitom se prolínaly. Kontradikce rozpuku a uvadání v obráce ném časovém gardu: durman ve skutečnosti už ne existoval, uvadající květy naopak ano… Stará kuchyň. Prožitek, kdy nevíš, co děláš, jsi částí procesu a máš závratný pocit, že to můžeš vnímat. V tu chvíli — i potom. •
13
012-013 FOTO 33 STORY Jiri Pliestik.indd 13
19.01.18 18:08
14
FOTOprofil 33–2017 / Todd Antony
014-023 FOTO 33 PROFIL Todd Antony 022.indd 14
19.01.18 18:12
Todd Antony
Mezi reklamní fotografií a subkulturami text Martina Grmolenská / foto Todd Antony
Rozpálené předměstí Las Vegas, neznámé město uprostřed arizonského ničeho, dálný sever Laponska i rušné Japonsko. To je jen namátkový výčet míst, kam se s fotografií dostal rodák z Nového Zélandu v současnosti usazený v Londýně. Je uznávaným reklamním fotografem, který už pracoval pro takové značky jako Nokia, Finlandia Vodka, Sony či O2 nebo pro televizní stanici BBC. Editor má v jeho případě nutkání publikovat i reklamní fotografie a dopustit se tak neplacené reklamy, neboť fotografie komerční jsou se soukromými projekty tak propojené, že jedny doplňují druhé a teprve společně vytvářejí ucelený obraz Antonyho tvorby. V jeho portfoliu najdete jak technicky dokonalé montáže pro film BBC o Sherlocku Holmesovi a vymazlené snímky automobilů Ferrari od Kremlu po Rio de Janeiro, tak vtipná nalezená zátiší a náladové krajiny nebo portréty slavného kuchaře Gordona Ramsayho či Davida Hasselhofa. Plné ovládnutí fotografického řemesla se potom zcela přirozeně zúročuje i v soukromých projektech. A především o nich jsme si s Toddem Antonym povídali.
z cyklu Suncity Bombs
15
014-023 FOTO 33 PROFIL Todd Antony 022.indd 15
19.01.18 18:12
Co se týče řidičů trucků Decotora, jak ti se ke svým autům dostali, proč si je tak Od osobních projektů ke komerční práci. Viděla jsem, že jste během své fotogra-
zdobí? Kultura Decotora začala dávno,
fické kariéry potkal spoustu zajímavých
v sedmdesátých letech dvacátého století.
a slavných lidí. Která setkání byla
Tehdy vznikla řada filmů, které se
nejzajímavější — jak z fotografického,
vždycky jmenovaly nějak jako Trucker
tak z osobního pohledu?
Guys (Kluci z kamionů) a vyprávěly
Myslím, že zvláště v poslední době
o chlapech, co ve svých přezdobených
Takže vaše rada pro začínající fotografy,
jsem dělal na pěkných zakázkách.
kamionech projížděli zemí, honili jiné
kteří aspirují na profesionální dráhu
S podobnou linkou, jaká se objevila
a sami byli pronásledováni policií,
a chtějí získat placené zakázky, je dobře
u subkultur. Pracoval jsem pro vý-
zkrátka dostávali se do problémů. Řekl
promyslet portfolio, klidně postavené
robce vodky Finlandia a tři týdny jsme
bych, že to byly japonské verze americ-
i na soukromých projektech.
cestovali po světě. Jeli jsme přes El
kého filmu Smokey and the Bandit (česky
Paso, Texas, New Orleans, New York,
Polda a bandita, 1977), takový silný ame-
zlepšujete se. A ne vždy můžete dostat
Island, Finsko a základní premisou této
rický vliv na japonskou kulturu. A po
placenou práci tam, kde byste chtěli. Ve
reklamy byl enormní zájem o lidi, kteří
těch filmech vznikl i televizní seriál
svých projektech můžete zkoušet nové
žijí své životy tak trochu méně obyčejně.
a televizní filmy a řidiči si začali zdobit
věci — není to stejné, jako když máte
Při focení jsme potkávali obyčejné lidi,
svá auta, aby se dostali do těch filmů
někoho, kdo utratí obrovskou sumu
kteří vedou svůj život po svém, vedou
jako komparz. Tak se to začalo šířit po
peněz a chce jistotu, že jste schopen to
skvělé životy. Třeba ten muž s medvědy,
celém Japonsku a vyvinul se z toho ja-
nafotit. Potřebujete prostor k tvorbě,
s medvědy grizzly nahoře ve finském
kýsi druh dekorativní umělecké formy.
ve kterém můžete ukázat, co ve vás je.
Laponsku. Má pět dospělých grizzlyů
Od původních kořenů se to posunulo do
A jen na základě toho můžete získat
a mně se podařilo jej vyfotografovat, jak
daleko propracovanější podoby.
komerční práci.
jednoho z nich líbá.
Přesně tak. Definujete svůj styl,
Není to tak, že bych si pamatoval jednoho člověka, je jich celá řada. Před pár měsíci jsme při práci pro Nokii fotili v Minnesotě pána, kterému je 96 let. A ten každý týden hraje hokej s lidmi daleko mladšími než on sám, má mimochodem obdivuhodný knír. Strávili jsme
Na jaký další projekt se můžeme těšit,
s ním nějaké tři dny, u něj doma, na ho-
co právě připravujete?
keji, hodně jsme se o něm dozvěděli. Byl
Mám krátký seznam projektů, ale
ve druhé světové válce a pomáhal osvo-
ještě jsem se nerozhodl, do kterého se
bodit jeden z koncentračních táborů.
pustím v nejbližší době. Doufám, že se příští rok dostanu zpět za roztleskávačkami. Chci natočit krátký film. Ale přesně asi nevím, co bude dál. •
20
FOTOprofil 33–2017 / Todd Antony
014-023 FOTO 33 PROFIL Todd Antony 022.indd 20
19.01.18 18:12
z cyklu Decotora
21
014-023 FOTO 33 PROFIL Todd Antony 022.indd 21
19.01.18 18:12
22
FOTOprofil 33–2017 / Todd Antony
014-023 FOTO 33 PROFIL Todd Antony 022.indd 22
19.01.18 18:12
23
014-023 FOTO 33 PROFIL Todd Antony 022.indd 23
19.01.18 18:12
eRcyklace itěmap
Walter Benjamin ve svém článku Dějinně
je dnes plně digitalizovaný a přístupný
souboru Výcviková rota — Mošnov 1982 po
fotografické teze z roku 1940 upozorňuje, že
veřejnosti v téměř needitované podobě.
máhal dlouholetý přítel Vladimír Birgus.
„hrozí, že bude nenávratně ztracen každý
Ve 30. letech 20. století tehdejší editoři vy
Z příběhu jednoho povinně odvedeného
obraz minulosti, který současnost nepři
brali fotografie vizuálně padnoucí době
mladíka ze začátku osmdesátých let,
jme za sobě vlastní“. Po téměř osmdesáti
a podtrhující zamýšlené sdělení. Opaku
který by primárně mohl být politickým
letech můžeme konstatovat, že co se foto
jící se výstavy i publikace rotující stále
varováním, se díky neotřelým kompo
grafie týče, Benjaminovy obavy se mno
tytéž záběry v nás dodnes upevňují takto
zicím, poměrně vzdáleným oficiální
hokrát naplnily a spoustu fotografických
vytvořený příběh jako jediný možný,
fotografické estetice doby svého vzniku,
obrazů minulosti jsme ztratili. Ne vždy za
který se dá na tomto rozsáhlém archivu
stává téměř satira. A satira má mnohdy
tím byly politické represe a střídající se
mnoha tvůrců postavit. V archivu FSA se
na diváka daleko silnější účinek než
diktátorské režimy, projevila se také auto
však nachází spousta z pohledu dnešního
pouhé propagandistické obrazy, jejichž
cenzura fotografů a estetické požadavky.
vizuálního kódu nadmíru zajímavých
prvoplánově vypočítavá estetika by nás
V každé době totiž vládnou jisté, poměrně
snímků — například fotografie Marie
sice měla odrazovat a varovat, ale tak
silně se prosazující vizuální tendence,
Post Wolcotové pořízené s použitím
nějak jsme si na ni už zvykli. Časový od
které nepřímo diktují, jak má vypadat
silného blesku, en face portréty farmářů
stup jak oběma fotografům, tak souboru
dobrá fotografie a který konkrétní snímek
s převažující centrální kompozicí od Rus
samotnému pomohl posílit a revidovat
z nafocených stovek negativů má tak
sella Leeho a mnohé další. Z těchto dnes
tehdy zamýšlené významy a příběhy.
právo spatřit světlo světa. A je to právě
vizuálně modernějších fotografií by se
selekce podléhající módním trendům,
jistě poskládalo mnoho dalších příběhů.
která pak jakoby v začarovaném kruhu
K vytvoření nových příběhů, k re
Jiným příkladem práce s archivem je kniha Vladimír Vondráček, v níž sy novec slavného českého reprezentanta
opět utvrzuje fotografy i širokou veřejnost
cyklaci starých archivů je však potřeba
poskládal příběh cyklisty vytrženého
o správnosti a jedinečnosti daného vizuál
nový, svěží editorský pohled — ať už
z komunistické reality a vhozeného
ního kódu a odsuzuje esteticky nevhodné
autora samotného s potřebným časovým
do víru světových závodů. Příběh,
a nezapadající obrazy do propadliště dějin.
odstupem, či okem nezávislého kurátora.
který se zde vypráví, není heroický,
Vezměme například slavný archiv Farm Security Administration (FSA). Ten
24
Takového pohledu se dostalo i archivu Josefa Mouchy, kterému s přípravou
jak by jej podala tehdejší média, Vladimír Vondráček není borec hájící
FOTOtéma 33–2017 / Recyklace paměti
024-025 FOTO 33 TEMA UVOD.indd 24
19.01.18 22:40
„Až budu mít čas, budu se tím svým archivem už konečně muset probrat,“ povzdechne si nejeden fotograf nad plným terabajtovým diskem či neuspořádanými hromadami negativů, o jejichž obsahu už má jen matné tušení. Bohudík časový odstup skrytý ve výrazu „až budu mít čas“ přináší do příběhů, které svými fotografiemi vyprávíme, nečekanou přidanou hodnotu a umělecký rozměr. O možných přístupech nejen k vlastnímu archivu, ale i o možnostech využití již jednou (či vícekrát) publikovaných snímků je téma aktuálního čísla.
Text Martina Grmolenská / foto Pavel M. Smejkal
socialistické barvy. Je to civil civící
muž stojící osamocený proti tankům
prostou, neškolenou a neestetizující
ráno 5. června 1989 na náměstí Ne
optikou na zapovězený Západ. Ne
beského klidu, třináctiletá Omayra
řeší se při tom autorství jednotlivých
Sánchezová umírající uvězněná ve vodě
snímků, příběh funguje právě a je
a troskách svého domu po výbuchu ko
dině jako celek, náhodné zmáčknutí
lumbijské sopky Nevado del Ruiz v roce
spouště kolemjdoucím kamarádem
1985, vylodění v Normandii… Pavel Ma
či využití archiválií není podstatné.
ria Smejkal mění cizí fotografie v nová
Oba výše zmíněné způsoby využívají
umělecká díla. Zkoumá při tom, co se
jednotlivé součástky archivů v nových
s fotografií stane, když z ní odstraníme
souvislostech — mohli bychom to
nositele příběhu, ten nejdůležitější
nazvat primární recyklací materiálu.
prvek obrazové výpovědi. Umocníme
Dá se ovšem využít i takzvaně druhotná
sdělení a začneme ho vnímat silněji?
recyklace, která vizuálně značně opo
Nebo příběh úplně „zabijeme“? Jak moc
třebované snímky přetaví v něco zcela
je příběh spojen s obrazem, a nežije
nového. V uměleckém světě se tento
už dávno vlastním životem? Může být
přístup někdy označuje jako apropriace,
nositelem významů samotná krajina?
přivlastnění, tento pojem má však u fotografů často negativní konotace. Pavel Maria Smejkal v souboru
Díky recyklaci vlastních i cizích archivů můžeme Benjaminovým obavám navzdory přijímat za vlastní
Fatescapes pracuje s archivem, který je
i obrazy, které minulost zavrhla,
již svým způsobem veřejným majetkem.
a u těch, jež vytáhla na výsluní, revido
Snímky, po nichž sahá, již mezi lidmi
vat známé příběhy a jejich vnímání. •
pohybujícími se okolo fotografie působí jako vizuální texty. Téměř každý noto ricky zná příběh za nimi — neznámý
Apropriace Richarda Prince Nejslavnějším umělcem pracujícím s fotografiemi jiných autorů je bezesporu Richard Prince. Jeho přefotografování kovboje z reklamy na Marlboro, kde v podstatě jen odstranil reklamní sdělení, patří k nejdráž prodaným fotografiím vůbec. Jeho hnědá varianta snímku Brooke Shieldsové, kterou jako desetiletou lascivně nafotil Gary Gross, si také našla cestu do věhlasných muzeí. A k uměleckému záměru tehdy stačilo fotografii pojmenovat Spiritual America, jménem, které si Prince vypůjčil pro změnu od Alfreda Stieglitze. O tom, jak je hranice mezi apropriací a porušením autorského zákona tenká a jak se posouvá směrem k původním autorům, svědčí několik nedávných soudních pří týkajících se Princovy výstavy New Faces v Gagosian Gallery. Zatímco původní autor kovboje Marlboro Sam Abel si ve své době nad použitím své fotografie pouze posteskl a Gary Gross se kvůli táhnoucím sporům ohledně zneužití dítěte raději neozýval, Donald Graham a Eric McNatt, jejichž fotografie Richard Prince použil právě v New Faces, se svých práv domáhají u soudu. Podle názoru obžaloby není zveřejnění něčí fotografie na vlastním instagramovém účtu, její okomentování a následné pověšení v galerii uměleckým činem, nýbrž porušením autorského zákona.
25
024-025 FOTO 33 TEMA UVOD.indd 25
19.01.18 22:40
Výcviková rota, Mošnov, 1982
26
FOTOtéma 33–2017 / Josef Moucha — Válka za studena
026-033 FOTO 33 Moucha VOJNA 02.indd 26
19.01.18 18:19
Vojenská knížka Josefa Mouchy Ačkoliv povinnou službou v Československé lidové armádě prošly miliony mladých mužů, soubor Josefa Mouchy z výcvikového tábora u letiště v Mošnově je v kontextu naší dokumentární fotografie výjimečný. Knižně jsou snímky publikovány teprve pětatřicet let od svého vzniku a osm let od prvního samostatného vystavení v ostravské galerii Fiducia. text Vladimír Birgus / foto Josef Moucha
27
026-033 FOTO 33 Moucha VOJNA 02.indd 27
19.01.18 18:19
I když narukoval v říjnu 1981, vznikla
1. máje, ve chvílích volna na ubytovně,
díla nenajdeme. Přitom existoval určitý
naprostá většina fotografií Josefa
při uklízení kasáren před inspekcí,
vzor — knižně publikovaná Abeceda
Mouchy (1956) z vojenského útvaru
v jídelně, u pisoárů, ve sprchách, které
duševního prázdna od Zdeňka Tmeje
9687 Mošnov až v roce 1982. Tehdy získal
mohli používat jednou za týden, při
(1945). Ta ovšem neukazuje vojáky, ale
kvůli propagaci na nástěnkách oficiální
výuce marxistické ideologie a vojenské
život skupiny mladých českých mužů
možnost fotografovat přímo v kasár-
taktiky, kdy se třeba učili, jak během
během pracovního nasazení v nacistic-
nách. Byla to ovšem možnost značně
příští možné války přeplavat řeku Rýn.
kém Německu od podzimu 1942 do zimy
omezená, neboť v platnosti zůstával zá-
Skutečnost, že Moucha fotografo-
následujícího roku. Je to zobecňující
kon z roku 1971, zakazující zaznamená-
vané dobře znal, vedla k bezprostřed-
fotografický deník člověka zachycu-
vat „skutečnosti neuvedené v Přehledu
nosti jejich reakcí. Záběry působí, jako
jícího své zážitky a pocity po vyhnání
zveřejňovaných skutečností Minister-
by vznikaly prostřednictvím skryté
z domova a od svých blízkých, člověka
stva národní obrany“. Striktní předpis
kamery. Plně to platí také o snímcích
v mezní situaci, vmanipulovaného
samozřejmě znemožňoval zobrazovat
pořízených mimo kasárna, třeba na
do cizího prostředí, kde trpěl fyzicky
utajovanou techniku či vojenský dril.
taneční zábavě se studentkami zdra-
i psychicky, a přesto dokázal vytvořit
votní školy v Novém Jičíně, při jejichž
fotografie, jež dodnes neztratily na síle.
Moucha patřil na vojně jako absolvent Fakulty žurnalistiky Univerzity
prohlížení si nelze nevzpomenout na
Karlovy k privilegovanějším vyso-
Formanův film Lásky jedné plavovlásky.
Smích katarze
koškolákům, kteří už si část výcviku
A samozřejmě to platí i o fotografiích
Také u Mouchy dlouhý časový odstup
odsloužili během studia a narukovali
z neoficiální části vojenské služby,
od vzniku fotografií z vojny posílil jejich
na jeden rok, tedy — oproti jiným vo-
ukazujících třeba popíjení v hospodě
význam. Jeho mnohavrstevný pohled
jákům — na poloviční dobu. Na vlastní
nebo návštěvy přítelkyň. Ty tvoří silný
na vojenskou službu v době husákovské
kůži proto nezažil nejhorší šikanování
kontrast k záběrům důstojníků na růz-
normalizace nemá svou kvalitou, rozsa-
a ponižování, které vůči služebně
ných slavnostních schůzích, zasedáních
hem ani autentičností na naší poválečné
mladším kolegům uplatňovali mnozí
štábu vojenského útvaru nebo při vítání
fotografické scéně obdoby. Je to pohled
„mazáci“. Nicméně i tak si užil dost
velitelů leteckých jednotek Varšavské
člověka, který nebyl vnějším pozorova-
nekonečné nudy, únavy, ztráty sou-
smlouvy. Právě komplexnost Mouchova
telem — jako tomu bylo třeba u skvělé
kromí a omezení v hygieně, ponižování,
fotografického deníku přispívá k tomu,
fotoreportáže o Polské lidové armádě od
stádnosti, hlouposti, absurdity vojen-
že jeho fotografie probouzejí u každého,
Andrzeje Batura z roku 1976 — ale jed-
ského režimu, snah o vymývání mozků
kdo prožil základní vojenskou službu za
ním z vojáků, přímým účastníkem děje.
komunistickou ideologií, ale také
vlády komunistů, celý gejzír vzpomínek.
drobných radostí a nových přátelství.
Gejzír vzpomínek
Abeceda duševního prázdna
Mouchovy fotografie nejsou jenom deníkem jednoho nedobrovolného vojáka, nýbrž i zobecňujícím svědec-
Nejslavnější českou literární posta-
tvím o tehdejší době a o konfliktu mezi
Moucha na vojnu nastoupil jako
vou je Josef Švejk z Haškových Osudů
individualitou a totalitou. Sám o tom
zkušený fotograf. Na svém kontě měl
dobrého vojáka Švejka za světové války.
říká: „Jakmile při projekci otevřu soubor
místy až sarkastické snímky života
Člověk vytržený ze svého každoden-
Výcviková rota — Mošnov 1982, fotografie
v různých zemích sovětského bloku. To
ního života a zavlečený do armádní
přimějí diváky k smíchu. Je to smích
nepochybně přispělo k tomu, že se mu
mašinérie první světové války. V české
katarze? To by mě těšilo. Ale mohu
podařilo autenticky, bez zbytečného es-
literatuře ovšem najdeme děl, zabýva-
si být jist? Jedno je jasné: mé záběry
tetizování, přitom však se smyslem pro
jících se problémem obyčejných lidí,
dávno nejsou tím, čím bývaly. Nepříliš
působivou obrazovou skladbu zachytit
konfrontovaných s vojenskou byrokra-
estetizované příklady rozpadu sovětské
všechny zásadní fáze základní vojenské
cií a tupostí, daleko více — za všechny
koloniální říše získaly odstupem let na
služby — od ztráty civilního oblečení,
připomeňme alespoň autobiograficky
nepředstavitelnosti. Obyčejné snímky
vlasů a důstojnosti hned po příchodu
laděný román Tankový prapor od Josefa
působí jako fantasmagorie insceno-
nováčků do kasáren až po euforii z cesty
Škvoreckého, v němž doktor filozo-
vané s početným komparsem v ná-
domů po skončení vojny. S jemnou
fie Danny Smiřický přežívá základní
kladných kulisách.“ Ano, má pravdu,
ironií a s velkým citem pro vystižení
vojenskou službu v období stalinistic-
jeho fotografie ze základní vojenské
absurdních a někdy až groteskních mo-
kých 50. let. Zatímco podobná témata
služby v roce 1982 dnes opravdu působí
mentů fotografoval vojáky při vstupní
zpracovala s větším či menším úspě-
na diváky, kteří nikdy nic takového
lékařské prohlídce a stříhání vlasů, na
chem také řada filmů a divadelních
na vlastní kůži nezažili, jako scény
oficiózní slavnostní přísaze a oslavě
her, v české fotografii takto zaměřená
z humorného filmu. Naštěstí. •
30
FOTOtéma 33–2017 / Josef Moucha — Válka za studena
026-033 FOTO 33 Moucha VOJNA 02.indd 30
19.01.18 18:19
Autoportrét s brigádou řidičů, Nižné Nemecké, 14. srpen 1982
Výcviková rota, Mošnov, 1982 (první dvě řady)
Prvomájové procesí, Mošnov, 1982
Zájezd do dívčí školy v Novém Jičíně, jaro 1982
Čekání na vycházku, Mošnov, 1982
31
026-033 FOTO 33 Moucha VOJNA 02.indd 31
19.01.18 18:19
text Tomáš Hliva / foto archiv Vladimíra Vondráčka
Vondráčkova Tour de Exotiques Radost z potištěného papíru. Vy, stejně postižení, víte, o čem mluvím. Kniha nezáří, nevysává. Voní a je hebká. Výjimečně hebký a voňavý je svazek Vladimír Vondráček 1972—1979, fotografická publikace pracující s amatérským fotografickým archivem bývalého profesionálního závodníka a československého reprezentanta v silniční cyklistice.
Dík za tento v našich končinách nevídaný nakla-
jenom zdát), abyste zprostředkovaně nasáli
datelský počin patří dvěma mladým absolven-
atmosféru sedmdesátých let tak, jak se odehrá-
tům pražského UMPRUM, knižní grafičce Nikole
valy v kulisách zapovězeného západního světa.
Klímové a ilustrátorovi Jindřichu Janíčkovi, kteří
hlédnete na železné bicykly, bavlněné dresy,
konci minulého roku vydali ve spolupráci s B maga-
jednoduchou typografii nebo automobily, které
zínem výše jmenovanou knihu. Příběh jejího vzniku
nevypadaly jako dětské hračky. Vondráčkova
je jednoduchý — Jindřich Janíček našel doma
analog snapshot tour je podobně podmanivá
poklad. Jeho strýc, bývalý cyklistický reprezentant,
a totéž platí také o editorském výběru fotografií
vozil v sedmdesátých letech ze svých cest za závody
v knize, navazujících na závodníkovy zážitky.
na různých místech světa barevné diapozitivy (a
V knize se neřeší autorství fotek, důležitost
také posílal domů pohledy, jejichž reprinty, resp. po
jednotlivých závodů, úspěchy, prohry a vlastně
jednom z každé destinace, jsou součástí publikace).
ani samotné destinace. Jedinou osou zůstává
Synovce okouzlily natolik, že z nich ve spolupráci
ta časová, která prochází chronologicky napříč
s režisérem Tomášem Luňákem sestavili knihu.
celou sbírkou naskenovaných barevných dia-
Nemusíte být cyklistický fanoušek, nemusíte znát „Kanibala“, cyklistickou legendu
34
A ty kulisy jsou zkrátka cool — ať už po-
společně založili nakladatelství Take Take Take a na
pozitivů, jejichž technická kvalita nijak nezaostává za tou dokumentární a výtvarnou.
a šampiona Eddieho Merckxe (to je ten hezoun
Občasné popisky divákovi pomáhají orientovat
z našeho obsahu a protagonista celé řady z po-
se v příběhu jen v náznaku, nenásilně, tak, aby zů-
hledu cyklistického fanouška vzácných snímků
stal prostor i na nevyřčené: Jaké bylo konkurovat na
z Vondráčkova archivu), který závodil v dobách
světových závodech nesrovnatelně lepšímu technic-
tolik vzdálených současné éře novodobých
kému a finančnímu zázemí soupeřů? Jaké bylo vy-
„astmatiků“ (kdy se dělníkům cyklistiky mohlo
dat se z komunistického Československa za lákadly
o sporttestrech, vysílačkách a cyklokomputerech
svobodného západu? A jaké to bylo, vracet se zpět? •
FOTOtema 33–2017 / Archiv Vladimíra Vondráčka
034-045 FOTO 33 Vondracek.indd 34
20.01.18 19:25
Dík za tento v našich končinách neví-
Občasné popisky divákovi pomáhají
daný nakladatelský počin patří dvěma
orientovat se v příběhu jen v náznaku,
mladým absolventům pražského UMP-
nenásilně, tak, aby zůstal prostor i na
RUM, knižní grafičce Nikole Klímové
nevyřčené: Jaké bylo konkurovat na
a ilustrátorovi Jindřichu Janíčkovi, kteří
světových závodech nesrovnatelně
společně založili nakladatelství Take
lepšímu technickému a finančnímu
Take Take a na konci minulého roku
zázemí soupeřů? Jaké bylo vydat
vydali výše jmenovanou knihu. Příběh
se z komunistického Českosloven-
jejího vzniku je jednoduchý — Jindřich
ska za lákadly svobodného západu?
Janíček našel doma poklad. Jeho strýc,
A jaké to bylo, vracet se zpět? •
bývalý cyklistický reprezentant, vozil v sedmdesátých letech ze svých cest za závody na různých místech světa barevné diapozitivy (a také posílal domů pohledy, jejichž reprinty, resp. po jednom z každé destinace, jsou součástí publikace). Synovce okouzlily natolik, že z nich ve spolupráci s režisérem Tomášem Luňákem sestavili knihu. Nemusíte být cyklistický fanoušek, nemusíte znát „Kanibala“, cyklistickou legendu a šampiona Eddieho Merckxe (to je ten hezoun z našeho obsahu a protagonista celé řady z pohledu cyklistického fanouška vzácných snímků z Vondráčkova archivu), který závodil v dobách tolik vzdálených současné éře novodobých „astmatiků“ (kdy se dělníkům cyklistiky mohlo o sporttestrech, vysílačkách a cyklokomputerech jenom zdát), abyste zprostředkovaně nasáli atmosféru sedmdesátých let tak, jak se odehrávaly v kulisách zapovězeného západního světa. A ty kulisy jsou zkrátka cool — ať už pohlédnete na železné bicykly, bavlněné dresy, jednoduchou typografii nebo automobily, které nevypadaly jako dětské hračky. Vondráčkova analog snap shot tour je podobně podmanivá a totéž platí také o editorském výběru fotografií v knize, navazujících na závodníkovy zážitky. V knize se neřeší autorství fotek, důležitost jednotlivých závodů, úspěchy, prohry a vlastně ani samotné destinace. Jedinou osou zůstává ta časová, která prochází chronologicky napříč celou sbírkou naskenovaných barevných diapozitivů, jejichž technická kvalita u řady snímků nijak nezaostává za tou dokumentární, ba dokonce výtvarnou.
35
034-045 FOTO 33 Vondracek.indd 35
20.01.18 19:25
44
FOTOtema 33–2017 / Archiv Vladimíra Vondráčka
034-045 FOTO 33 Vondracek.indd 44
20.01.18 19:25
Vladimír Vondráček 1972—1979 Take Take Take, 2017 208 stran 165 × 235 mm příloha / reprint pohlednice od Vladimíra Vondráčka www.taketaketake.cz brunningmag.cz
Vladimír Vondráček s kolem vypůjčeným od pořadatelů. Jeho vlastní mu ukradli, když si ho nechal před obchodem s gramofonovými deskami. (Koupil si LP Jesus Christ Superstar). Mistrovství světa, Barcelona, 1973
Vladimír Vondráček (1949), olympio nik, československý reprezentant v silniční cyklistice, bronzový medailista z časovky družstev na 100 km na mis trovství světa v roce 1975. Fotografie z osobního archivu zachycují život cyklisty na vrcholu kariéry v letech 1972—1979 a vyšly knižně v nakla datelství Take Take Take na konci minulého roku. Doprovodný rozhovor s Vladimírem Vondráčkem pořídil spor tovní redaktor, archivář a komentátor cyklistických závodů Jindřich Pulman. Editorsky knihu připravili synovec Vladimíra Vondráčka Jindřich Janíček a režisér Tomáš Luňák.
034-045 FOTO 33 Vondracek.indd 45
20.01.18 19:25
z cyklu Fatescapes
46
FOTOrozhovor 33–2017 / Pavel M. Smejkal
046-051 FOTO 33 Smejkal.indd 46
20.01.18 19:24
Pavel M. Smejkal Ten kompost hezky tlí
47
046-051 FOTO 33 Smejkal.indd 47
20.01.18 19:24
text David Mužík / foto Pavel M. Smejkal
přehází to nebo vybere, co se mu zrovna hodí.
brýlí usmívá, občas do toho strčí klackem,
požírající sama sebe. A Pavel se na to zpoza
a ještě jednou a pořád dokola. Historie
obrazům a souvislostem. A pak hezky znova
se a mění v substrát, který dává život novým
barvu, povrch či samotný obsah, rozpadají
podle plánu. Jednotlivé snímky ztrácejí
Hniloba, rozklad, transformace probíhají
sebere či zachytí. Ten kompost hezky tlí.
neustále hází obrazy, které uvidí, potká,
A propos l‘image: je to jako kompost, kam
Paris Photo 2017
54
FOTOudálost 33–2017 / Paris Photo 2017
054-065 FOTO 33 Parisohoto.indd 54
19.01.18 18:27
s výjimkou prací Jitky Hanzlové, české fotografky žijící v Německu, v impozantních prostorách Velkého Pokud návštěvník hledal v expozicích 159 galerií z 30 států, které se v listopadu zúčastnily 21. ročníku Paris Phota, české fotografy, musel být zklamán. Jenom několik amerických, západoevropských a čínských galerií nabízelo fotografie klasiků Drtikola, Rösslera, Funkeho, Sudka
paláce k vidění prakticky nic, ani od Saudka, Koláře, Pinkavy, Jiráska nebo Dity Pepe a ani jedna česká galerie se největšího fotografického veletrhu nezúčastnila. Bohužel totéž platilo i o expozici nakladatelů fotografických knih, i když mnohé publikace z KANTu nebo Torstu by se v ní neztratily.
a starší díla Koudelky a Luskačové. Ze současné české tvorby nebylo
text Vladimír Birgus
Pravda, stánky na Paris Photu jsou velmi drahé, pronájem i toho nejmenšího stojí na šest dnů kolem třiceti tisíc eur — a k tomu musí vysta vovatel připočítat náklady na dopravu, pojištění a ubytování. Ale třeba budapešťská galerie Vin tage a varšavská galerie Asymetria se i za těchto podmínek veletrhu pravidelně zúčastňují a do kážou tam prodat díla maďarských a polských fotografů nejenom soukromým sběratelům, ale i řadě významných muzeí. Letos se o to snažila i galerie ABC z Budapešti, která představila insce nované a konceptuální práce od mezinárodně téměř neznámých členů takzvané Pécské dílny, existující v letech 1968–1982. Účast na Paris Photu je důležitá i z hlediska propagace, vždyť mezi 64 542 návštěvníky posledního ročníku byly de sítky delegací z tak významných muzejních insti tucí, jako je Metropolitní muzeum v New Yorku, Gettyho centrum v Los Angeles, Tate Modern v Londýně či Muzeum královny Sofie v Madridu. A k tomu stovky novinářů, kurátorů i francouz ská první dáma Brigitte Macronová (veletrh měl záštitu jejího manžela), ministryně kultury Françoise Nyssenová, herec Keanu Reeves, režisér David Lynch nebo módní návrhář Karl Lagerfeld. Ten se na letošním veletrhu podílel jako čestný
55
054-065 FOTO 33 Parisohoto.indd 55
19.01.18 18:27
60
FOTOudálost 33–2017 / Paris Photo 2017
054-065 FOTO 33 Parisohoto.indd 60
19.01.18 18:27
Martin Parr, Narovnávání věže v Pise, 1990, Stephen Daiter Gallery, Chicago
Joseph Rodriguez. Manhattan Bridge, New York, 2001, Bene Taschen, Kolín nad Rýnem
Matthias Bruggmann, Haiti, 2004, Galerie Polaris, Paříž
61
054-065 FOTO 33 Parisohoto.indd 61
19.01.18 18:27
Osud a osudovost
Roberta Franka
Robert Frank patří k osobnostem zaneseným do dějin umění slovy obzvláště vybranými. Výstava ve vídeňské Albertině celebruje jeho vklady oborům fotografie i filmu a nádavkem připomíná autorovy třiadevadesáté narozeniny. text Josef Moucha / foto Robert Frank
66
FOTOikona 33–2017 / Robert Frank
066-071 FOTO 33 IKONA Robert Frank 01.indd 66
20.01.18 10:54
67
066-071 FOTO 33 IKONA Robert Frank 01.indd 67
20.01.18 10:54
Hubička, Když téměř devadesátiletá Lisl Steiner uváděla v Rakouském institutu v Bratislavě svou retrospektivní výstavu, se vzpomínkou na hodonínské kořeny své maminky se přítomným omlouvala, že si z češtiny pamatuje jen tři slova:
facka,
hubička, facka, pocem. A právě tato tři slova „Šeherezády fotografie“, jak si tato dáma sama říká, mi při procházení letošní Bratislavou mnohokrát vyvstala na mysli.
text Martina Grmolenská
72
FOTOudálost 33–2017 / Bratislavský Měsíc fotografie 2017
072-077 FOTO 33 BLAVA.indd 72
19.01.18 18:35
pocem.
73
072-077 FOTO 33 BLAVA.indd 73
19.01.18 18:35
T FotoTalent Andrej Nechaj
Andrej Nechaj
Tajuplná výprava za podivnými artefakty text Martina Koštanská / foto Andrej Nechaj
Základní přikázání celosvětové komu-
pozornost nezasluhují. V případě
nity fotografů se zájmem o urbex, tedy
fotografií Andreje Nechaje můžeme
objevování a fotografování opuštěných
objevovat například oblast brněnského
míst vzniklých lidskými zásahy, zní:
Cejlu nebo zákoutí maloměřického
„lokace se neprozrazují“. Každý, kdo by
teplovodu. Nejedná se ovšem o nějakou
se rád infiltroval do staré továrny či
samoúčelnou encyklopedii brněn-
hotelu, si tak svůj průzkum industriální
ského „bizáru“, ale o snahu citlivě
krajiny musí na vlastní pěst připra-
zachytit místa a zprostředkovat osobní
vit, naplánovat a překonat při něm
pocity z náhodně nalezených zátiší.
překážky, které se mu postaví do cesty.
antropocénu zajímá Nechaje také
naopak reinterpretuje urbex jako zno-
geometrické tvarosloví industriálních
vuobjevování nejbližšího okolí. Ranní
prvků, které mají moc proměňovat naše
cesta do práce jako tajuplná výprava za
městské životy. Inspirován například
podivnými artefakty, výlet na periferii
Typologiemi Bernda a Hilly Bechero-
jako dovolená v exotické divočině.
vých zkoumá vztah formy a funkce
Tento urbex pro starší a pokro-
Andrej Nechaj (1984) vystudoval vizuální komunikaci na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně a pracuje jako grafik brněnského knižního naklada telství Host. Jako jeden z členů kolektivu zvukových experi mentátorů AVA působí v projektu Moving Spaces pod pseu donymem tatratank. Stejně jako ve své fotografické tvorbě vychází i v hudebních kolážích z nalezených zvukových nahrávek ze svého bezprostředního okolí a upozorňuje na dobře známá, a přesto opomíjená městská zákoutí.
82
Kromě postupně chátrajících nálezů
Andrej Nechaj ve svých fotografiích
stavebních výztuží, dopravního značení
čilé bere v potaz svazující okolnosti,
nebo betonových skruží. Vizuální
které běžnému člověku nedovolují
čistota těchto tvarů v kombinaci s jejich
nebezpečné a často ilegální výpravy
pomíjivou existencí v daném prostředí
do polorozbořených budov. Namísto
zachycuje letmé okamžiky každodenní
toho věnuje pozornost pozůstatkům
melancholie. Oproti často dramatic-
lidské činnosti v místech, která jsou
kým urbexovým snímkům si však
každému volně přístupná a zároveň
nachází vlastní civilní jazyk, oproštěný
natolik banální, že zdánlivě žádnou
od sentimentality nebo nostalgie. •
FOTOtalent 33–2017 / Andrej Nechaj
082-087 FOTO 33 TALENT Nechaj 01.indd 82
19.01.18 18:44
83
082-087 FOTO 33 TALENT Nechaj 01.indd 83
19.01.18 18:45
V FotoVýstavy Přehled výstav
Pocta mistrům fotografie/
Ara Güler 24. 11. 2017 — 28. 1. 2018 Leica Gallery Prague Školská 28, Praha 1 www.lgp.cz
Malíři, herci, fotografové, hudebníci. Během
bolestné pocity. Nepřekvapí proto, že
své dlouhé kariéry vytvořil Ara Güler půso-
nejvýznamnější turecký fotograf bývá také
bivou galerii portrétů významných umělců
nazýván „vizuálním historikem“ či ještě
a svých současníků, ovšem hvězdou celé
příhodnější přezdívkou „Oko Istanbulu“.
podívané pro něho byl a bude Istanbul.
Ara Güler se narodil 16. srpna 1928
Jeho fotografie spoluutvářejí dojem z turec-
v istanbulské čtvrti Taksim jako syn váže-
kého hlavního města. Dokumentují nejen
ného lékárníka arménského původu. Po
ruch velkoměsta, ale i skrytý každodenní
studiu ekonomie se rozhodl věnovat kariéře
život obyvatel metropole nad Bosporem.
fotožurnalisty. Nejprve pracoval pro jedny
Ara Güler zachycuje svým fotoapará-
istanbulské noviny, ovšem brzy se o něho
tem městské kompozice s jedinečnou
začal zajímat i mezinárodní tisk. Güler se
atmosférou již od padesátých let minulého
svou Leikou fotografoval po celém světě,
století. Jeho záběry jsou jako symfonie
vyráběl reportáže a pracoval pro řadu reno-
složené z domů, obchodů, ulic a mostů,
movaných světových časopisů — přesto ale
lodí i mraků, které v dálce znovu a znovu
Istanbul vždy zůstal pevným bodem v jeho
přitahují oko pozorovatele. Ara Güler se
nekonečné studnici vizuálních objevů.
přirozeně stal kronikářem proměny, kterou Istanbul prochází — a jejíž intenzita se dá srovnat jen s málem jiných měst. Metropole se rychle posouvá kupředu, ovšem procesy změny nejsou k místním lidem vždy právě šetrné. Tím spíše vyvolávají Gülerovy fotografie odrážející ztrátu staré architektury a tradičního způsobu života
90
© Ara Güler, Opilec v baru v Tophane, Istanbul, 1959
FOTOvýstavy 33–2017
090-093 FOTO 33 VYSTAVY.indd 90
19.01.18 18:51
FotoVýstavy V Přehled výstav
© Ara Güler, Děti si hrají v Tophane, Istanbul, 1986
© Ara Güler, Zlatý roh, v pozadí Sulejmanova mešita, Istanbul, 1962
© Ara Güler, Skupinka mužů debatuje u stánku s čajem poblíž Beyoglu, Istanbul, 1958
91
090-093 FOTO 33 VYSTAVY.indd 91
19.01.18 18:51
K FotoKnihy Přehled publikací
Monografie Karla O. Hrubého text Josef Moucha
Edičnímu počinu předcházel výběr z tisíců originálních pozitivů. Vedle privátních sbírek jsou zastoupeny především ve fondu Moravské galerie v Brně, v archivu Svazu českých fotografů či v Moravském zemském muzeu v Brně, kde je uložena početná kolekce negativů, náhledů i autorských zvětšenin. Vítaným zdrojem
Kulaté výročí narození K. O. Hrubého (1916–1998) bylo podnětem k uspořádání loňského sympozia, rekapitulujícího umělcův odkaz. Zároveň se stalo východiskem příprav aktuální retrospektivy v Domě umění města Brna. A výsledkem je nejenom komplexní představení autora překvapivě rozsáhlého díla, narůstajícího od 40. do 70. let. Objevná a teprve nyní ucelená interpretace pozůstalosti se kolektivu autorů zvláště důkladně vydařila publikací usazující význam Hrubého snah do souvislostí české i mezinárodní scény, včetně neprofesionální větve fotografické tvorby.
96
byly dosud neznámé náhledy, s nimiž bylo možné nakládat díky Hrubého dědicům. Editoři se „rozhodli použít i fotografie, které nikdy nespatřily světlo světa jako originální zvětšeniny,“ jak uvádí Lukáš Bártl. Tyto reprodukce ovšem řádně odlišují popisky. Jednotlivé oddíly knihy jsou nadepsány Začátky, Nová budoucnost, Folklór a tra dice, Všední den, Krajina, Inscenovaná rea lita a Obrazy. Úvod Jany Vránové nastiňuje škálu fotografových aktivit od vlastní tvorby
FOTOknihy 33–2017
094-097 FOTO 33 KNIHY.indd 96
20.01.18 19:55
FotoKnihy K Přehled publikací
Taneční mistr, 1948, Moravská galerie v Brně
Krajina u Váhu, 1948, Moravská galerie v Brně
Brno, obchodní dům Centrum, 1957, soukromý archiv
Civilizovaná krajina, 1957, Moravská galerie v Brně
k předávání zkušeností při čtvrtstoleté praxi
fotografii.“ Tvůrce nejenže neváhal foto
půle 20. století. Vydání monografie je ov
pedagogického povolání. Další texty ana
grafované výjevy inscenovat již od zlomu
šem vítané tím více, neváhá-li obnažit pro
lyzují rozmanité tvůrčí proudnice K. O. Hru
40. a 50. let jako reportér. Počínal si tak
blematické polohy činnosti někdejšího rea
bého. Jejich proplétání zprostředkovává
i v období zvaném poezie všedního dne.
listy, některými z projevů až socialistického.
Muselíkova životopisná studie, stylizovaná
Kdo je nakloněn klasické škole fotogra
nikoli suše a kuse, nýbrž čtivě. Myškovo
fických žánrů, vezme zavděk neobyčejným
pamětnické ohlédnutí svědčí o způsobech
rozpětím zájmů autora, holdujícího salon
Hrubého výuky (nejenom v stěžejním
ním soutěžím a náležejícího k aktivistům
úvazku na SUPŠ v Brně). Dufkova stať
amatérského hnutí, jakými byli i Jiří Jeníček
o K. O. Hrubém v průsečíku evropských
nebo Václav Jírů. Od druhé poloviny 60. let
a domácích snah dokládá, že teprve prů
se Hrubý zabýval rovněž fotomontážemi.
zkum pozůstalosti odhalil četnost insceno
V penzijním věku se pustil do malování,
vaných záběrů: „Hrubý podobně jako Jan
k němuž míval sklon již v mládí. Pozdní
Saudek a Clifford Seidling patřil i v meziná
část tvorby vyznívá naivisticky. Nicméně
rodním kontextu k prvním tvůrcům tohoto
kniha stvrzuje, že započteme-li Hrubého
nového modelu tvůrčí fotografie, který se
všestranné organizační, kurátorské, lek
do jisté míry opírá o surrealismus (reprezen
torské, pedagogické a recenzní působení,
tovaný na domácí půdě Emilou Medkovou
pak nezbývá než přiznat mu pozici jednoho
a zejména Václavem Zykmundem) a módní
z nejvlivnějších českých fotografů druhé
Karel Otto Hrubý / Fotograf, pedagog, teoretik Vydal / Barrister & Principal Publishing, Moravská galerie v Brně, Dům umění města Brna, Brno, 2017 Texty / Lukáš Bártl, Antonín Dufek, Roman Muselík, Miroslav Myška, Jiří Pátek, Jana Vránová Grafická úprava / Anymade Studio Tvrdá vazba, formát 19 × 27 cm 302 stran, sazba česká, anglické resumé
97
094-097 FOTO 33 KNIHY.indd 97
20.01.18 19:55
T FotoTechnika Přehled nových fotoaparátů
Fullframe Sony A7R III Cena 96 500 Kč (tělo) www.sony.cz
Sony Alpha A7R III má 42,4Mpx snímač
(slow motion), video v rozlišení 4K zvládá se
s možností fotit až 10 snímků za sekundu
30 snímky za sekundu, ovšem na celý sní-
a pětiosou optickou stabilizaci, která dovo-
mač nebo s ořezem Super 35. Podporovány
luje prodloužit expozici až o 5,5 kroku. Při
jsou profily S-Log3 a Hybrid Log Gamma. Os-
focení statických scén můžete využít funkci
třicí systém má 399 bodů s fázovou detekcí
Pixel Shift, která zvýší rozlišení snímku na
a ovládání pomocí joysticku. Rozsah ISO
čtyřnásobek, takže získáte 42Mpx snímek
je mezi 100 až 32 000, po rozšíření 50 až
s mnohem jemnější kresbou (jak poznáte,
102 400. Fotoaparát je utěsněn proti prachu
když si jej na obrazovce počítače zobrazíte
a stékající vodě. Zadní dotykový displej je
v plné velikosti). Alpha 7R III umí točit Full HD
výklopný. Fotoaparát má dvojitý slot na SD
video s rychlostí až 120 snímků za sekundu
karty a USB C 3.1 pro rychlý přenos dat.
Panasonic Lumix DC-G9 Panasonic navazuje na úspěch modelu
stabilizátor druhé generace, který společně
Expoziční časy jsou v rozsahu 1/8000 s až
GH5 a představuje kompakt s utěsněným
s kvalitním objektivem zvládne až 6,5 kroku.
1 minuta s plně mechanickou závěrkou.
hořčíkovým tělem odolným vůči přírodním
Pětiosá stabilizace funguje při fotografování
živlům, výměnnými objektivy a výklopným
i natáčení videa (včetně rozlišení 4K).
displejem. Do G9 je zabudován 20,3Mpx senzor
102
Vychytávkou je ostření o rychlosti
Fotoaparát můžete propojit s dalšími zařízeními pomocí Wi-Fi anebo energeticky úsporného rozhraní Bluetooth 4.2. Nabíjení
0,04 s (480 snímků za sekundu) a 225 os-
a připojení k počítači probíhá přes USB 3.0.
Live MOS bez antialiasingového filtru, který
třicích zón s volným výběrem a možností
K dispozici je také HDMI konektor typu A a
v režimu vysokého rozlišení umí díky rychlosti
vytváření individuálních skupin. V expozič-
dva jacky — 2,5 a 3,5 mm — pro připojení
snímače zachytit obraz s 80megapixelovým
ním nastavení najdete automatický režim,
sluchátek nebo externího mikrofonu.
rozlišením ve formátech RAW i JPEG. Na kva-
prioritu clony, času a také plný manuál. Cit-
Cena 45 000 Kč (tělo)
litě fotografií se podílí i pětiosý mechanický
livost ISO se pohybuje od 200 do 25 600.
www.panasonic.cz
FOTOtechnika 33––2017
102-105 FOTO 33 TECHNIKA.indd 102
19.01.18 19:02
T FotoTechnika Přehled nových fotoaparátů
Bezzrcadlovka Leica CL Od předchozích APS-C bezzrcadlovek T,
JPEG i RAW. Video ve 4K umí přístroj natáčet
závěrkou lze nastavit časy od
TL a TL2 se nová Leica CL liší především
při 30 snímcích za sekundu, v rozlišení Full
1/8000 sekundy až do 30 sekund, k dis-
zabudovaným elektronickým hledáčkem.
HD zvládne i 60 sn./s. Při sekvenčním focení
pozici je ovšem také elektronická závěrka,
K jeho TL bajonetu je momentálně v nabídce
procesor zpracuje 10 snímků za sekundu,
kterou nastavíte až na 1/25 000 sekundy.
celkem osm objektivů. Fotoaparát se ovládá
přičemž vyrovnávací paměť postačí na
především přes pevný dotykový displej
33 snímků DNG+JPG nebo 140 JPEGů.
Cena 63 500 Kč (tělo), 89 000 Kč
a čtyřsměrný ovladač. Snímač má rozlišení
Určitě potěší citlivost ISO, která sahá
(tělo + objektiv 18 mm F2,8)
24,2 Mpx, data dokáže ukládat ve formátech
od 100 až do 50 000. S mechanickou
www.fotoskoda.cz/leica
u nichž lze vybírat z celkem 43 před-
snímač s rozlišením 24 Mpx, citlivost ISO
definovaných formátů. Součástí těchto
v rozsahu 200–6400, expoziční časy
výtisků jsou i značky pro přesný ořez
1/4000 až 60 sekund. Pro fanoušky je
a pro maximální využití papíru.
připraven také červený objektiv Leica
Díky Wi-Fi konektivitě můžete tisknout
Sublimační Canon Selphy CP-1300
APO-Summicron-M 50mm f/2 ASPH (Red
z fotoaparátu, chytrého telefonu nebo
Edition), který Leica představila v závěru
tabletu s Apple iOS nebo Androidem.
roku 2016. Nové limitované „emko“ zdobí
A pokud používáte jiný systém nebo
eloxovaný hliník s červenou barvou
máte fotoaparát bez Wi-Fi, můžete
a každý kus má své speciální sériové číslo.
fotografie přenést do tiskárny přes
www.fotoskoda.cz/leica
vestavěný slot pro paměťovou kartu SD.
Canon představil novou verzi své oblíbené
Cena od 3 500 Kč
termosublimační tiskárny. Od předchozích
www.canon.cz
verzí se liší výklopným displejem. Canon Selphy CP 1300 tiskne vedle pohlednicového formátu 10 × 15 cm na celou řadu materiálů s různou povrchovou úpravou. Na výklopném LCD displeji s úhlopříčkou 8,1 cm se fotografie dají pohodlně prohlížet. Sublimační tisk zvládne od každé barvy až 256 odstínů, takže je k dispozici přes
6K kamera pro drony DJI
lesklou a třemi variantami pololesklé
Limitovaná edice Leica M typ 262
povrchové úpravy fotografie, bez nutnosti
Leica vydala další limitovanou edici
tegrovaný stabilizovaný závěs, určený pro
cokoliv měnit. Fotografie je odolná vůči
fotoaparátu M typu 262 se skvěle
profesionální filmovou tvorbu. Díky kompa-
vyblednutí a proti otiskům špinavých prstů.
jednoduchým ovládáním. Fotoaparátu
tibilitě s drony Inspire 2 představuje to nej-
v červené barvě bude vyrobeno pouze
lepší, co dnes pro profesionální letecké fil-
100 kusů. Leica M typ 262 má fullframový
mování existuje. CMOS snímač s rozlišením
16 milionů barev. Na výběr máte mezi
Průvodce Face Frame pomáhá jednoduše pořídit dokladové fotografie,
Zenmuse X7 je kompaktní Super 35 kamera od výrobce dronů DJI. Kamera má in-
103
102-105 FOTO 33 TECHNIKA.indd 103
19.01.18 19:02
www.casopis-foto.cz/edice
112-116 FOTO 33 EDICE 02.indd 112
20.01.18 11:06
Jindřich Štreit / 26, 27, 28 Jindřich Štreit je česká fotografická ikona, jejíž tvorbu není třeba představovat. Od samého počátku je také patronem časopisu FOTO. Soustavně se — nejen jako pedagog — věnuje mladým umělcům. Ve své tvorbě se zabývá především sociálními tématy, ať už jde o cykly o handicapovaných, drogově závislých, anebo o lidech bez domova. Mezi jeho nejvýznamnější práce patří soubory fotografií mapující život lidí na vesnici. Vášeň pro vyprávění příběhu dodává Štreitovým fotografiím autenticitu a jedinečnost. O své tvorbě říká, že je jako život
Viki Kollerová / 32 Jako samouk začala fotit v jednadvaceti ve chvíli, kdy ji přestalo bavit stát modelem svému příteli. Po vystudování překladatelství a tlumočnictví se začala naplno věnovat profesionální fotografii. Na svých snímcích transformuje své tělo do nenápadných a subtilních skládaček křivek a linií, kde se lidská podoba odhalí až na druhý, důkladnější pohled. Více o dívce, která se pokusila zmizet, v čísle FOTO 32. www.vikikollerova.tumblr.com www.vikikollerovafotografkou.tumblr.com
Vojtěch Veškrna / 26
David Mužík / 26
Zvědavost, zájem o fotografii, ale také o vše, co
Spoluzakladatel asociace YAFA, šéfredaktor portálu
souvisí s fungováním vesmíru. Fotografie jako
www.young-photographers.eu, kurátor, fotoeditor
příležitost dotknout se podstaty věcí, které stojí za
a grafický designér. O fotografii říká: „Mám rád,
pozornost. Cyklus My Air Force, ze kterého pochází
když není úplně jasný, o co jde, když si člověk musí
fotografie v Edici FOTO, zkoumá, co pro fotografa
chvilku počkat, dát tomu čas. Ponořit se a hledat.“
znamená láska k létání a technice. Absolvent
Rozhovor s Davidem Mužíkem najdete v čísle
Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně (Ateliér reklamní
FOTO 26.
fotografie) a pražské FAMU má za sebou také
www.dawek.com
roční stáž v ateliéru 304 Petra Babáka na pražské UMPRUM a na Akademii výtvarných umění v polských Katovicích. Od roku 2014 působí jako asistent ve Sputnik Photos ve Varšavě. Více o jeho cyklu My Air
sám. Když tento muž vstoupí do místnosti, rozhodně
Force se dočtete ve vydání FOTO 26.
jej nepřehlédnete. K lidem přistupuje s podmaňující
www.veskrna.cz
bytostnou vřelostí.
Radek Kalhous / 31
Marek Matuštík / 27
Posedlost, ale i zahálka jako kolébka kreativity
Absolvent oboru ekonomie na Slezské univerzitě
dovedly dlouholetého fotoreportéra až na webové
v Opavě se fotografii začal věnovat teprve před
stránky magazínu Time. U nás pracuje již od roku
necelými pěti lety, kdy zároveň nastoupil na tamní
2000 jako fotograf pro MF DNES. Na kontě má celou
Institut tvůrčí fotografie. Během studia se postupně
řadu ocenění, především v soutěži Czech Press
vyprofiloval k fotografování převážně subjektivních
Photo. Více o jeho cyklu Divočina ve vydání FOTO 31.
dokumentů. V roce 2017 vydal svou první autorskou
www.kalhous.com
knihu s názvem Nevyřčené hry / Unspoken games. Více o autorovi v časopise FOTO 27. www.marekmatustik.com
Andrea Marie Malinová / 26 Leitmotivem fotografických souborů je pro mladou fotografku role člověka ve světě a jeho vztah k okolí. Absolventka Střední uměleckoprůmyslové školy a poté Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně (Ateliér reklamní fotografie) a Institutu tvůrčí fotografie na Slezské univerzitě v Opavě získala v roce 2014 ocenění v soutěži Czech Press Photo a první místo na fotografickém festivalu v GelsenKirchenu v Německu. Představili jsme ji ve vydání FOTO 26.
David Gaberle / 27, 32
Richard Procházka / 32
Tvorba absolventa antropologie na University
Fotografie jako druh komunikace s tichou existencí.
College London je úzce spjatá s častými pobyty
Všednost, jež nezevšední. Celý příběh k fotografii
v řadě světových megapolí. Od roku 2015 je Gaberle
Old Crazy Maryʼs Cat, kterou Richard Procházka —
oficiálním ambasadorem firmy Fujifilm. Postupně se
působící v magazínu FOTO jako grafik i redakční
vyprofiloval jako špičkový streetový fotograf, jeho
spolupracovník — v Edici nabízí, najdete v čísle 32.
fotografie byly publikovány v mnoha mezinárodních
www.rixard.cz
internetových magazínech. V roce 2017 dokončil
www.flickr.com/photos/richard_prochazka/
svou první autorskou knihu s názvem Metropolight.
https://rixard.exposure.co/
FOTOGRAFIKS Specialisté na digitální zpracování obrazu pro profesionální fotografy, galerie a muzea, architekty, grafiky, designéry a studenty uměleckých oborů. Digitální tisk fotografií a grafiky, od pohlednicového formátu po realizace rozsáhlých výstav. www.fotografiks.cz
O projektu Metropolight se dočtete v rozhovoru v čísle FOTO 32. www.davidgaberle.com
Tomáš Hliva / 32
Wlasta Laura / 28
Brněnský fotograf a pozorovatel výjevů ze života
Mladá fotografka, jež dokáže citlivě a jemně
lidí (cykly Bezprostřední zprostředkování, Daily
vyprávět o niterném ženském světě. Její lyrické
Surreal), absolvent bakalářského a magisterského
a křehké fotografie spojuje především jedna
studia na Institutu tvůrčí fotografie SLU v Opavě.
postava. Ona sama. Výpověď na hranici dívčího
Autor konceptu časopisu FOTO a od roku 2012 jeho
a ženského prostoru vzbuzuje v divákovi vzdor
šéfredaktor. Milovník cyklistického designu —
i souznění. Více o autorce a její tvorbě najdete
zakladatel atelieru ASPHALT CYCLING LAB.
v čísle FOTO 28.
hliva.tumblr.com
www.wlastalaura.com
hliva.exposure.co
Mia Köhlerová / 28 Původ své schopnosti vyjadřovat se fotografií spatřuje v pocitu osamění jedince „okolnostmi odkázaného k pozorování“. Tato “vykořeněnost” ji vedla k pobytům v Číně, Malajsii, Španělsku, Izraeli, na Tchaj-wanu i jinde. Mia Köhlerová, absolventka Střední umělecké a Vyšší odborné školy Václava Hollara v Praze a Institutu tvůrčí fotografie na Slezské univerzitě v Opavě, se věnuje především portrétní a inscenované fotografii. Nalezené objekty uvádí do imaginárních krajin a vytváří tak idealizované až snové obrazy na pomezí reality a fantazie. Více o její tvorbě čtěte v textu Josefa Mouchy v čísle FOTO 28.
Oldřich Malachta / 28 Zaměřuje se na dlouhodobé dokumentární projekty, ve kterých se věnuje různým aspektům současné společnosti. Většinu času tráví na cestách po střední a východní Evropě. Jeho styl je přímočarý a upřímný. Vyhýbá se akční fotografii a fotožurnalismu: „Musím pochopit příběh a zažít ho, jen tehdy je výsledek skutečný.“ O fotografii svého syna Oldřich Malachta vypráví v rubrice Fotostory v časopise FOTO 28. www.malachta.cz
Martin Faltejsek / 32 Mladý lanškrounský fotograf objevující krásy severských zemí. Za svoje fotografie získal mnohá ocenění v českých i mezinárodních soutěžích, jejichž přehled najdete na webových stránách autora. Věnuje se autoportrétům, osobitým rukopisem zpracovává i svatební fotografie a portréty. Představili jsme jej v článku Islandský hype ve vydání FOTO 32. www.martinfaltejsek.cz
Jiří Havrda / 32
www.miakohlerova.com
Jiří Havrda je streetový fotograf tělem i duší. Ve volném čase jezdí po velkých aglomeracích a studuje život v nich. Amsterdam, Berlín, Londýn či Benátky. Je spoluzakladatelem skupiny 28mm. Rozhovor a více o jeho projektu MetropoLives najdete ve vydání FOTO 32. www.jirihavrda.com www.28mm.cz
Ibra Ibrahimovič /26 Projekt Střepy severních Čech, odkud pochází i fotografie z Edice FOTO, je jeho celoživotním dílem. Severní Čechy jsou nejen Ibrahimovičovým rodištěm, ale taktéž místem, kam se neustále rád vrací a zachycuje proměny vesnic a měst, lidí i krajin. V roce 2003 vyhrál se svoji fotografií Příběh sedláka Rajtera hlavní cenu v soutěži Czech Press Photo. www.ibraphoto.net
112-116 FOTO 33 EDICE 02.indd 113
20.01.18 11:06