SANATORIA ZTRÁPENÝCH DUŠÍ

Karel Piorecký

Není to tak dávno, co v redakcích nakladatelství i literárních časopisů začal pravidelně znít termín Bookstagram, a už se musíme učit nové názvosloví: BookTok. Internetové platformy se však nepoužívají jen k propagaci nebo reflexi knih — jsou rovněž prostorem vlastní literární tvorby, zejména poezie. Ale zatímco Instagram už své globální básnické hvězdy má, ty tiktokové teprve povstávají. A poezie každé platformy tak trochu odpovídá svému médiu.

Člověk je bytost společenská. Potřebuje kontakt s druhými, i kdyby se jevil jako skalní introvert. Člověk, který se pokouší o kreativní, či rovnou uměleckou činnost, potřebuje tohoto kontaktu snad ještě o dílek více.

Je to přirozené: netvoří pro sebe samého, ale naopak — jde o formu komunikace, která předpokládá adresáta. A pak jsou tady pochybnosti a potřeba zpětné vazby. Čili potřeba sdílení otázek a nejistot, kterých máte plnou hlavu — zvláště jako začínající či amatérský autor.

Je tomu tak nyní a bylo tomu tak vždy.

„Přáli bychom si, aby byly konány na způsob dýchánků. Čaj při nich by velice se zamlouval. Tím více by ustoupily pak z nich formálnosti, proti nim jsme naprosto při těchto schůzích. Schůze majtěž ráz přátelských schůzek. […] Kritiky, referáty či rozbory děl literárních? Proti kritikám se stavíme vůbec,“ čteme v půvabné zprávě o schůzkách Literárního a řečnického spolku Slavia z roku 1890.

Od dob slavistických schůzí se potřeby amatérských autorů příliš nezměnily. Proměnilo se však jejich technologické uspokojení, zejména s příchodem internetu ve druhé polovině devadesátých let. V roce 1997 byl spuštěn první takzvaný literární server (Písmák), tedy internetové publikační a diskusní fórum zaměřené na amatérskou literaturu. Tehdy se ještě nemluvilo o sociálních médiích či sociálních sítích, ale tyto platformy v podstatných bodech naplňovaly principy jejich fungování: umožňovaly zveřejňování libovolného obsahu, navazování kontaktů, vytváření skupin, diskutování a vzájemné hodnocení příspěvků. Nástup globálních sociálních sítí po roce 2006 život na komunitních platformách citelně poznamenal, byť přesun amatérské literární komunikace tímto směrem byl spíše pozvolný, rozhodně ne skokový.

Poezie Na Vzestupu

Na českém (nejen literárním) internetu mezi sociálními sítěmi stále jednoznačně dominuje Facebook. Nabízelo by se tedy soustředit pozornost právě na něj a hledat stopy literárního života v zákoutích jeho skupin či individuálních profilů. To ale neudělám. Ne snad proto, že by oněch literárních stop bylo na této síti k nalezení málo, ale spíše proto, že nenacházím důvod se jimi podrobněji zabývat. Facebook nepochybně slouží a ještě nějakou dobu bude sloužit jako jednoduchá cesta k publikování literárních pokusů, jako platforma k diskusi o nich a také jako místo setkávání a navazování kontaktů mezi autory. Z hlediska čistě literárního je však indiferentní. Zprostředkovává texty, které by svým tématem, jazykovou formou, způsobem prezentace a tak dále mohly být nabízeny jakýmkoli jiným médiem. Médium se do struktury těchto textů nijak nepropisuje — natož aby zakládalo specifickou estetiku.

Z literárního hlediska jsou mnohem zajímavější sítě, které se pro literární obsah zdánlivě nehodí, protože byly navrženy nikoli pro textový, ale pro vizuální a audiovizuální obsah — Instagram a nejnověji především TikTok. Básnické texty se na těchto sítích vyskytují zdánlivě tak trochu omylem, jejich přítomnost je však nejednou spojena s mimořádnými úspěchy, které přesahují hranice digitálního světa a jsou měřitelné i na základě dat o vývoji knižního trhu, respektive dat o čtenářském chování mladých lidí.

Statistiky britského knižního trhu ukazují, že dochází k dlouhodobému růstu prodejů básnických knih. Například v roce 2018 vzrostly tržby z prodeje básnických knih meziročně o více než 12 procent a stalo se to již druhý rok po sobě. Dvě třetiny kupujících byly mladší 34 let a 41 procent bylo ve věku 13 až 22 let. Největší podíl mezi kupujícími měly dospívající dívky a mladé ženy. Nejlépe se prodávala básnická sbírka Milk and Honey tehdy šestadvacetileté kanadské básnířky Rupi Kaur, která za svou popularitu vděčí také svým fanouškům z Instagramu (v roce 2018 jich měla 3,4 milionu). Podobně vycházejí i průzkumy ve Spojených státech amerických, které ukazují, že se mezi lety 2012 a 2017 počet čtenářů poezie ve věkové skupině 18 až 24 let zdvojnásobil (vzrostl z 8,2 procent v roce 2012 na 17,5 procent v roce 2017). Podle dat společnosti NPD Group 12 z 20 nejprodávanějších básníků na americkém knižním trhu v roce 2017 představovali instabásníci. Podle téhož výzkumu v roce 2016 téměř polovinu (47 procent) ze všech prodaných

Hodnota Nep Stupnosti

Jan Jindřich Karásek