MUDr. Anton Kaňa na sliznici nosohltanu

Mechanismus účinku zdravotnického prostředku VIROSTOP na sliznici nosohltanu

1Dr. István Jankovics, 2MUDr. Anton Kaňa 1virolog, Complex Medical Centre Déli klinika, Maďarsko, 2všeobecný lékař, Bratislava, Slovensko

Souhrn: Rostlinné polyfenoly obsažené v prostředku VIROSTOP, pokud se naváží na virový protein (spike protein, furin protein, hemagglutinin protein), zodpovědný za průnik do hostitelských buněk, mechanicky inhibují funkci proteinu a tím zabraňují vstupu viru do buňky, čímž zabraňují rozvoji infekce.

Klíčová slova: VIROSTOP, mechanismus účinku, Cistus creticus, omezení kapacity virů vnikat do hostitelských buněk

Jako jedna z nejdůležitějších složek přípravku VIROSTOP obsahuje CISTUS velké množství polyfenolů. Hlavními složkami jsou flavan-3-oly a proanthokyanidiny. Celkový obsah monomerních fenolických složek je nižší než 2 % a převládají polymerní složky, zejména proanthokyanidiny v rozmezí molekulové hmotnosti 500–1200 Da. Na základě literatury mají aktivní složky CISTUS vyšší molekulovou hmotnost a nevstupují do buňky aktivním nebo pasivním transportním mechanismem. Ačkoli polyfenoly jsou známé jako látky vážící se na proteiny a antioxidanty, nemají žádné negativní účinky na buněčnou proliferaci, metabolismus, transkripční/translační procesy, protože účinná látka není absorbována savčími buňkami. To samozřejmě znamená, že CISTUS jako antivirotikum by měl být používán lokálně, např. jako aerosol nebo ústní sprej. Současné poznatky o absorpci, biodistribuci a metabolismu polyfenolů musí být ještě doplněny, ale obecně lze konstatovat, že některé polyfenoly s nízkou molekulovou hmotností jsou absorbovány a mají bioaktivní vlastnosti, zatímco jen málo polymerních polyfenolů je metabolizováno, včetně vysokomolekulárních polyfenolických složek CISTU. Lze tedy předpovědět, že polyfenoly mohou mít přímý účinek, pokud jsou přítomny ve vysokých koncentracích.

V experimentálním systému in vitro, který jsme použili, jsme smíchali roztok VIROSTOP s infekčním SARS CoV-2 v různých ředěních. Směsí jsme infikovali buněčné kultury z ledviny africké zelené opice (VERO E6, ledvina africké zelené opice). Tato buněčná linie je velmi citlivá na SARS CoV-2 a virus se v ní výborně rozmnožuje. Výsledky experimentu ukázaly, že i téměř 1000násobné zředění původní koncentrace roztoku VIROSTOP bylo schopno inhibovat replikaci viru v systému tkáňových kultur in vitro.

Výsledky 2 klinických studií naznačují, že přípravek VIROSTOP může inhibovat množení virů v dýchacích cestách

Polybasic amino acids

Polybasic amino acids

AITTILTAVTFCFASGQNITEEFYQSTCSAVSKGY KCNGTDAKVKLIKQELDKYKNAVTELQLLMQSTPP NVTLSKKRKRRFLGFLLGVGSAIASGVAVSKVLHL GVSVLTSKVLDLKNYIDKQLLPIVNKQSCSISNIE GVTTPVSTYMLTNSELLSLINDMPITNDQKKLMSN VVQLPLYGVIDTPCWKLHTSPLCTTNTKEGSNICL CKVQSNRVFCDTMNSLTLPSEINLCNVDIFNPKYD CYGKTKCTASNKNRGIIKTFSNGCDYVSNKGMDTV IINFYDPLVFPSDEFDASISQVNEKINQSLAFIRK IVIIVILLSLIAVGLLLYCKARSTPVTLSKDQLSG

RSV _F protein

Polybasic amino acids

lidí: zabránit virové infekci a/nebo lokalizovat již probíhající virovou infekci.

Polyfenoly, zejména speciální sloučenina, která se nachází v CISTU, se mohou silně vázat na proteinové části obsahující multi-nasycené aminokyseliny. Takzvaný „spike“ protein SARS CoV-2 se skládá ze dvou jednotek, tzv. podjednotek S1 a S2, které vznikají po posttranslačním štěpení (katalyzování enzymy hostitelské buňky podobnými furinu). Štěpení vede k uvolnění domény sestávající z polybazických aminokyselin (3D část proteinů), jejichž funkcí je přenos viru do buňky. Molekulárním pozadím penetrace je fúze hostitelské buňky a virové membrány. Tato struktura (doména) se také nachází na povrchových proteinech několika obalených virů, stejně jako na povrchovém proteinu nazývaném hemaglutinin u virů chřipky a viru parainfluenzy, na povrchu viru HIV a hRSV. Speciální rostlinné polyfenoly, pokud se naváží na tento virový protein, mechanicky inhibují funkci proteinu, a tím zabraňují vstupu viru do buňky, čímž zabraňují rozvoji infekce. Uvedené rostlinné extrakty obsahují polyfenoly s více strukturami. Výsledkem je, že různé složky inhibují vstup viru do buňky v systému tkáňových kultur in vitro s různou silou. Jejich kombinované použití vede ke zvýšenému inhibičnímu účinku směsi vzorků v důsledku stimulačního účinku mezi polyfenoly.

Použití rostlinného extraktu VIROSTOP jako antivirového přípravku má několik výhod.

Za prvé, bylinné extrakty obsažené v přípravku VIROSTOP byly používány v tradiční medicíně po staletí bez hlášení vedlejších účinků nebo alergických reakcí.

Za druhé, kromě terapeutického použití u pacientů s virovou infekcí, dokonce umožňuje profylaktické použití přípravku VIROSTOP v rizikových skupinách.

Za třetí, vzhledem ke skutečnosti, že polyfenoly obsažené v přípravku VIROSTOP mají přímý účinek na viry, nemělo by široké používání přípravku VIROSTOP snadno vést k rozvoji virové rezistence vůči tomuto přípravku.

Literatura

1. Claudine Manach 1 , Augustin Scalbert, Christine Morand, Christian Rémésy, Liliana Jiménez Polyphenols: food sources and bioavailability, Am J Clin Nutr . 2004 May; 79 (5): 727–47. doi: 10.1093/ajcn/79.5.727 2. Barry Halliwell 1 , Joseph Rafter, Andrew Jenner: Health promotion by flavonoids, tocopherols, tocotrienols, and other phenols: direct or indirect effects? Antioxidant or not? Am J Clin Nutr 2005 Jan;81(1 Suppl): 268S–276S. doi: 10.1093/ajcn/81.1.268S 3. Christy, M. P., Uekusa, Y., Gerwick, L., & Gerwick, W. H. (2021). Natural Products with Potential to Treat RNA Virus Pathogens Including SARS-CoV-2. Journal of Natural Products, 84 (1), 161–182. https://doi.org/ 10.1021/acs.jnatprod.0c00968 4. Newman, D. J., & Cragg, G. M. (2020). Natural Products as Sources of New Drugs over the Nearly Four Decades from 01/1981 to 09/2019. Journal of Natural Products, 83(3), 770–803.https://doi.org/10.1021/ acs.jnatprod.9b01285 5. Ehrhardt, C., Hrincius, E. R., Korte, V., Mazur, I., Droebner, K., Poetter, A., Dreschers, S., Schmolke, M., Planz, O., & Ludwig, S. (2007). A polyphenol rich plant extract, CYSTUS052, exerts anti influenza virus activity in cell culture without toxic side effects or the tendency to induce viral resistance. Antiviral research, 76(1), 38–47. https://doi.org/10.1016/j.antiviral.2007.05.002

6. Droebner, K., Ehrhardt, C., Poetter, A., Ludwig, S., & Planz, O. (2007). CYSTUS052, a polyphenolrich plant extract, exerts anti-influenza virus activity in mice. Antiviral research, 76 (1), 1–10 https://doi.org/10.1016/ j.antiviral.2007.04.001 7. Kalus, U., Grigorov, A., Kadecki, O., Jansen, J.P., Kiesewetter, H., & Radtke, H. (2009). Cistus incanus (CYSTUS052) for treating patients with infection of the upper respiratory tract. A prospective, randomised, placebo-controlled clinical study. Antiviral research, 84(3), 267–271. https://doi.org/ 10.1016/j.antiviral.2009.10.001 8. Choi, J. G., Lee, H., Kim, Y. S., Hwang, Y. H., Oh, Y. C., Lee, B., Moon, K. M., Cho, W. K., & Ma, J. Y. (2019). Aloe vera and its Components Inhibit Influenza A Virus-Induced Autophagy and Replication. The American journal of Chinese medicine, 47(6), 1307–1324. https://doi.org/10.1142/ S0192415X19500678

9. Pleschka, S., Stein, M., Schoop, R., & Hudson, J. B. (2009). Anti-viral properties and mode of action of standardized Echinacea purpurea extract against highly pathogenic avian influenza virus (H5N1, H7N7) and swine-origin H1N1 (S-OIV). Virology journal, 6, 197. https://doi.org/10.1186/1743-422X-6- 197

10. Ho, T. Y., Wu, S. L., Chen, J. C., Li, C. C., & Hsiang, C. Y. (2007). Emodin blocks the SARS coronavirus spike protein and angiotensin-converting enzyme 2 interaction. Antiviral research, 74(2), 92–101. https://doi. org/10.1016/j.antiviral.2006.04.014 Cistus in vitro gátló hatása virus – influenza és SARS CoV-2

11.JANKOVICS I, BORSOS M, MIRANI S, DÉNES B (2021) Early use of polyphenol-rich Cistus creticus extract containing nasopharyngeal spray is associated with significantly shorter duration of symptoms in mild COVID-19 patients: A retrospective case-control study. J Comm Med and Pub Health Rep 2(9): https://doi.org/10.38207/ JCMPHR/2021/0208155