Od konce kampaně až po přestřižení pásky

Naše kampaň byla úspěšně završena koncem března. Podle našich odhadů

jsme

měli otevírat už v květnu. Ale

všechno, co se mohlo zkomplikovat, se zkomplikovalo.

Dlouho jsme běhali po úřadech, rekonstruovali obchůdek i kuchyň a modlili se za zázrak. Z HitHitu jsme měli 310 tisíc, ale celá ta sranda nakonec vyšla na více než půl milionu i přesto, že jsme si spoustu věcí dělali sami.

Podlahu pokládal Kuba se svým taťkou, kuchyni a bar nám na míru dělal kamarád Ondřej, nábytek jsme sháněli po bazarech a společnými silami ho renovovali. Vysnila jsem si stylový prostor s originálním pojetím. Žádný klasický americký kýč. Chtěla jsem spojit zdánlivě neslučitelné: americký dortík s nádechem českého venkova v centru Prahy. A musím přiznat, že mě tahle kombinace pořád baví.

A víte co? Dneska už vím i to, že všechno má přesně takové načasování, jaké má mít. Po třech letech provozu se totiž ukázalo, že pro krámek jako takový je právě léto prodejně nejslabší.

Otevřít v květnu, kdy se Praha vylidňuje, každý utíká k vodě a s výjimkou zmrzliny nemá na sladké ani pomyšlení, by nebyl dobrý začátek.