VI. potenciál problematiky

Hlavním a velmi značným materiálovým proudem ve stavebních a demoliční odpadech (skupiny 17 dle Katalogu odpadů) je výkopová zemina (skupina 1705). Její podíl v celkovém množství produkovaných stavebních a demoličních odpadů se rok od roku liší velmi málo a činí 54-63 %, tedy více než polovinu. Podrobnější data jsou uvedené v tab.1.

2017 2018 2019 2020

Stavebně demoliční odpad (bez nebezpečného odpadu) 19,9 23,4 23 24,4

z toho Zemina a kamenivo 10,8 13,1 13,5 15,5

Roční průměr (2017–2020)

22,6

13,2

Podíl zeminy a kameniva na stavebně demoličním odpadu 54,5 % 56,3 % 58,6 % 63,5 %

58,2 %

Tab.1 Podíl zeminy a kameniva na stavebně demoličním odpadu a celkové produkci odpadu Tab.1 Podíl zeminy a kameniva na stavebně demoličním odpadu a celkové produkci odpadu (v miliónech tun)24 (v miliónech tun)24

Ze závěru předchozí kapitoly je jasné, že velká část výkopové zeminy, která vzniká při stavební činnosti, nekončí nijak jinak než „odpadní zemina“ a je tedy Podíl zeminy a kameniva na celkové produkci odpadů zařazena do evidence ČSÚ. Kromě toho ale existují vedlejší toky, neuvedené v této (průměr za roky 2017 - 2020) zdroj: ČSÚ statistice – zemina označená jako vedlejší produkt a také ta, která se uskladňuje nebo zpracovává na černo. Je tedy možné předpokládat, že reálné materiálové toky jsou ještě větší. 36% ostatní odpady Na deponiích, které nestíhají nebo nechtějí zpracovat veškerou navezenou zeminu, se často objevuje výjimečné společenstvo – ruderální. Takzvaně náletová vegetace, kterou si často pleteme s plevelem, ale která není nutně nežádoucí. Určité fáze vývoje takového společenstva se dá považovat za přírodní sukcesi, která je částečně vidět na obr.11 a 12. Ruderální rostliny a živočichové vyhledávají především prostředí, které jim „klasická“ krajina nenabízí, například nasycené dusíkem. Tedy „odpadní zemina“ v tomto případě slouží jako příznivé prostředí pro vznik ruderální flory i fauny, které mohou přispívat k biodiverzitě okolní krajiny.

Graf 2. Podíl zeminy a kameniva na celkové produkci odpadu.

25

Ze závěru předchozí kapitoly je jasné, že velká část výkopové zeminy, která vzniká při stavební činnosti, nekončí nijak jinak než „odpadní zemina“ a je tedy zařazena do evidence ČSÚ. Kromě toho ale existují vedlejší toky, neuvedené v této statistice – zemina označená jako vedlejší produkt a také ta, která se uskladňuje nebo zpracovává na černo. Tedy je možné předpokládat, že reálné materiálové toky jsou ještě větší.

zemina a kamenivo

Na deponiích, které nestíhají nebo nechtějí zpracovat veškerou navezenou zeminu, se často objevuje výjimečné společenstvo – ruderální. Takzvaně náletová vegetace, kterou si často pleteme s plevelem, ale není nutně nežádoucí. Určité fáze vývoje takového společenstva se dá považovat za přírodní sukcesi, která je částečně vidět na obr.8 a 9. Ruderální rostliny a živočichové vyhledávají především prostředí, které jim „klasická“ krajina nenabízí, například nasycené dusíkem. Tedy „odpadní zemina“ v tomto případě slouží jako příznivé prostředí pro vznik ruderální flory i fauny, které mohou přispívat k biodiverzitě okolní krajiny.

24 Produkce, využití a odstranění odpadů – 2020. In: Český statistický úřad. [online] Dostupné z: 24 Produkce, využití a odstranění odpadů – 2020. In: Český statistický úřad. [online] Dostupné z: https://www. czso.cz/csu/czso/produkce-vyuziti-a-odstraneni-odpadu-2020 Vyhledáno dne: 15.1.2022 https://www.czso.cz/csu/czso/produkce-vyuziti-a-odstraneni-odpadu-2020 Vyhledáno dne: 15.1.2022 25 Produkce, využití a odstranění odpadů – 2020. In: Český statistický úřad. [online] Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/produkce-vyuziti-a-odstraneni-odpadu-2020 Vyhledáno dne: 15.1.2022

Obr.13 Terenní úpravy na staveništi linky metra C. Praha Jižní Město. kolem r.1976 (Zdroj: www.prazskypatriot.cz)