Hlavním a velmi značným materiálovým proudem ve stavebních a demoliční odpadech (skupiny 17 dle Katalogu odpadů) je výkopová zemina (skupina 1705). Její podíl v celkovém množství produkovaných stavebních a demoličních odpadů se rok od roku liší velmi málo a činí 54-63 %, tedy více než polovinu. Podrobnější data jsou uvedené v tab.1.
2017
2018
2019
2020
Roční průměr (2017–2020)
Stavebně demoliční odpad (bez nebezpečného odpadu)
19,9
23,4
23
24,4
22,6
z toho Zemina a kamenivo
10,8
13,1
13,5
15,5
13,2
Podíl zeminy a kameniva na stavebně demoličním odpadu
54,5 %
56,3 %
58,6 %
63,5 %
58,2 %
Tab.1 Podíl a kameniva na stavebně demoličním odpaduodpadu a celkové produkciprodukci odpadu (vodpadu miliónech tun) Tab.1 Podílzeminy zeminy a kameniva na stavebně demoličním a celkové 24 (v miliónech tun)
24
Ze závěru předchozí kapitoly je jasné, že velká část výkopové zeminy, která Podíl zeminy a kameniva vzniká při stavební činnosti, na nekončí nijak jinak než „odpadní zemina“ a je tedy celkové produkci odpadů (průměr zatoho roky 2017 zdroj: ČSÚ zařazena do evidence ČSÚ. Kromě ale- 2020) existují vedlejší toky, neuvedené v této statistice – zemina označená jako vedlejší produkt a také ta, která se uskladňuje nebo zpracovává na černo. Je tedy možné předpokládat, že reálné materiálové toky jsou ještě větší.
36%
ostatní odpady
zemina a kamenivo Na deponiích, které nestíhají nebo nechtějí zpracovat veškerou navezenou zeminu, se často objevuje výjimečné společenstvo – ruderální. Takzvaně náletová vegetace, kterou si často pleteme s plevelem, ale která není nutně nežádoucí. Určité fáze vývoje takového společenstva se dá považovat za přírodní sukcesi, která je částečně vidět na obr.11 a 12. Ruderální rostliny a živočichové vyhledávají přede25 vším prostředí, které „klasická“ krajinananenabízí, například nasycené dusíkem. Graf 2.jim Podíl zeminy a kameniva celkové produkci odpadu. Tedy „odpadní zemina“ v tomto případě slouží jako příznivé prostředí pro vznik ruderální flory i fauny, které mohou přispívat k biodiverzitě okolní krajiny.
Ze závěru předchozí kapitoly je jasné, že velká část výkopové zeminy, která vzniká při stavební činnosti, nekončí nijak jinak než „odpadní zemina“ a je tedy zařazena do evidence ČSÚ. Kromě toho ale existují vedlejší toky, neuvedené v této statistice – zemina označená jako vedlejší produkt a také ta, která se uskladňuje nebo zpracovává na černo. Tedy je možné předpokládat, že reálné materiálové toky jsou ještě větší.
Na deponiích, které nestíhají nebo nechtějí zpracovat veškerou navezenou zeminu, se často objevuje výjimečné společenstvo – ruderální. Takzvaně náletová vegetace, kterou si často pleteme s plevelem, ale není nutně nežádoucí. Určité fáze vývoje takového společenstva se dá považovat za přírodní sukcesi, která je částečně vidět na obr.8 a 9. Ruderální rostliny a živočichové vyhledávají především prostředí, které jim „klasická“ krajina nenabízí, například nasycené dusíkem. Tedy „odpadní zemina“ v tomto případě slouží jako příznivé prostředí pro vznik ruderální flory i fauny, které mohou přispívat k biodiverzitě okolní krajiny. Produkce, využití a odstranění odpadů – 2020. In: Český statistický úřad. [online] Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/produkce-vyuziti-a-odstraneni-odpadu-2020 Vyhledáno 15.1.2022 24 Produkce, využití a odstranění odpadů – 2020. In: Český statistický úřad. [online]dne: Dostupné z: https://www. 25 Produkce, využití a odstranění odpadů – 2020. In: Český statistický úřad. [online] czso.cz/csu/czso/produkce-vyuziti-a-odstraneni-odpadu-2020 Vyhledáno dne: Dostupné 15.1.2022z: https://www.czso.cz/csu/czso/produkce-vyuziti-a-odstraneni-odpadu-2020 Vyhledáno dne: 15.1.2022 24
