4 minute read
III. přesuny
Jedním z příkladů je Petřínské podzemí, protkané středověkými šachtami na těžbu uhlí a železné rudy. Zásahy do přírodní struktury byly na území dnešní Prahy prováděné člověkem i s jinými záměry. Již od 13. století se zde budovaly mohutné hradby a příkopy kolem Starého Města, v 15. století se opevňovalo Nové Město, v 18. století pak další části. To všechno vyžadovalo velký objem stavebního materiálů: především kámen, písek, vápno, cihly a posléze i cement.10 Zároveň však se vyžadovaly i velké objemy přírodního materiálu, které se z jedné části musel odtěžit a v jiné zas nasypat.
„Krajina využívaná a vytvářena člověkem se mění mnohem rychleji. Ke změnám v ní dochází přímými zásahy a vlivy lidské společnosti v průběhu historického vývoje a historicky krátké době. Pro vývoj kulturní krajiny jsou podstatné socioekonomické podmínky, které rozhodují o způsobu a intenzitě entropického tlaku na využívání krajiny a ovlivňují tak krajinnou strukturu. Změny ve využívání kulturní krajiny tedy mění základní vlastnosti a charakteristiky krajiny.“11
Advertisement
Podle Z. Lipského můžeme v důsledku antropogenních změn pozorovat zvýšený kontrast sousedních elementů v krajině – značnou rozdílnost a náhlost jejich rozhraní. Oproti tomu krajinu nezasaženou člověkem se dá vnímat spíše jako kontinuum, jsou v ní přítomné spíše pozvolné přechody jednotlivých ekosystémů.12
Tady je důležité zmínit, že ne každá proměna způsobená přírodou je „dobrá“ a člověkem „špatná“. V každé z nich najdeme jak tvořivé, tak i destruktivní projevy, přičemž oboje můžou vést k rozdílným dopadům v budoucnu. Nejdůležitější je to, že se lidstvo za posledních pár století neuvěřitelně zrychlilo a tím znásobilo dopad své činnosti v porovnání s předchozí dobou.
Proměnu krajiny tedy můžeme chápat jako neustálý proces, u kterého si nejsme jisti, kdy přesně začal, kdy a jestli vůbec někdy skončí. Nezáleží tedy na tom, zda si změny uvědomujeme, zda jí vítáme nebo ne. Neustále se dějí a budou dále dít. Měli bychom si uvědomit, že jsme součásti velkého systému, na který svou činnosti můžeme mít zásadní vliv. A proto naše a budoucí generace čelí a budou čelit násobně větší zodpovědnosti za své aktivity.
10 Nerostné suroviny na území Prahy. In: Envi Web. [online] Dostupné z: https://www.enviweb.cz/74104 Vyhledáno dne 19.1.2022 11 LIPSKÝ, Zdeněk. Krajinná ekologie pro studenty geografických oborů. Praha: Karolinum, 1998, p. ISBN 807184-545-0
Obr.5, 6 Snímky z videa Deponie Města. Praha, 2007. (Zdroj: Česká televize)
přesuny
K příkladu proměn, které jsou nepochybně ve městské krajině přítomné, ale málo zaznamenávané, patří přesun zeminy. Tento proces jednoznačně vidíme i při běžné procházce městem, když narazíme na opravu uliční kanalizační sítě nebo výstavbu nové budovy. Pohled na kopec shrnuté zeminy, poblíž připraveného stavebního materiálu a výkopové techniky je všem dobře znám a možná proto nevzbuzuje žádné otázky. Ale kam tento kopec zeminy pak vždy zmizí?
Každodenní malé přesuny je velice jednoduché přehlédnout, přes svoji velikost jsou ale velmi významné v jejich mnohosti. Podobně jako nánosy řek dokážou pomalu, ale jistě proměňovat krajinu, stejně tak i člověk neustálé provádí zásahy, které v časovém horizontu mohou přinést velké změny. Z historie známe i mnohem větší přesuny zeminy, které na nás dnes mohou působit přirozeně, jako by tu s námi byli pořád. Ve své době ale byly vnímány jako zásadní proměna okolního prostoru.
Dnes se zdá jako samozřejmost existence dvou pražských kopců Bohdalec a Tyršův vrch, ale až do začátku 20. století to byl jeden kopec. V roce 1930 kvůli potřebě rozšířit tunel, procházející skrz kopec, bylo rozhodnuto o realizaci Bohdaleckého zářezu, při kterém se od kopce Bohdalec oddělil Tyršův vrch. Bylo přemístěno přibližně 250 tisíc metrů kubických materiálu.13 Víme ale na jaké území? Podobnou události je ražba Vinohradského tunelu z Hlavního nádraží do Vršovic. Hornina vytěžená při pracích byla údajně vyvážena na území dnešních Havlíčkových sadů, kde navyšovala terén před vilou, ale o jakém objemu materiálu se bavíme?14 Takových otázek nás po chvíli zamýšlení napadne mnohem více: přesuny související s ražbou Vyšehradského tunelu, s navýšením úrovně Starého města, podsypáváním náplavky, navážkami na Rohanském ostrově po kterých přestal být ostrovem, ražba Rudolfovy štoly pro přívod vody do Stromovky, likvidace několika menších ostrovů v okolí Štvanice… Můžeme se také posunout trochu blíže k současnosti: ražba metra a jeho rozšíření, komplex tunelů Blanka s celkovou délkou 6 382 metrů a objemem přes 2 mil. m3 . 15 Kam zmizela zemina z těchto staveb?
V době vzniku projektů razantně zasahujících do krajiny je často pozornost soustředěná především na inženýrskou kvalitu, lidskou vynalézavost a schopnost porazit přírodu. Tyto vlastnosti, vytažené do popředí, tak často zastíní dopad provedeného zásahu na životní prostředí.
V nejbližší době Prahu čeká další velká událost celoměstského měřítka – výstavba linky metra D, při které dojde k přesunu velkého množství zeminy. Kam ale tentokrát bude putovat? Má přesun materiálů, ať už stavebního nebo v tomto případě přírodního, vliv na jeho výslednou hodnotu? Jsou tyto přesuny nezbytné?
13 Bohdalec a Tyršův vrch – zajímavosti. In: Pražská příroda. [online] Dostupné z: http://www.praha-priroda.cz/lesy/ bohdalec-a-tyrsuv-vrch/ Vyhledáno dne 10.1.2022 14 Vinohradské železniční tunely. In: Encyklopedie Prahy 2. [online] Dostupné z: https://encyklopedie.praha2.cz/ stavba/1450-vinohradske-zeleznicni-tunely Vyhledáno dne 16.1.2022 15 Technická data tunelového komplexu Blanka. In: portál hlavního města Prahy. [online] Dostupné z: https://www.praha.eu/ jnp/cz/doprava/automobilova/tunelblanka/ Vyhledáno dne 19.12.2021
Obr.7 Přemístění materiálu při rekonstrukci Smetanova nábřeží v Praze. (Archiv autorky, 2022)
