Jedním z příkladů je Petřínské podzemí, protkané středověkými šachtami na těžbu uhlí a železné rudy. Zásahy do přírodní struktury byly na území dnešní Prahy prováděné člověkem i s jinými záměry. Již od 13. století se zde budovaly mohutné hradby a příkopy kolem Starého Města, v 15. století se opevňovalo Nové Město, v 18. století pak další části. To všechno vyžadovalo velký objem stavebního materiálů: především kámen, písek, vápno, cihly a posléze i cement.10 Zároveň však se vyžadovaly i velké objemy přírodního materiálu, které se z jedné části musel odtěžit a v jiné zas nasypat. „Krajina využívaná a vytvářena člověkem se mění mnohem rychleji. Ke změnám v ní dochází přímými zásahy a vlivy lidské společnosti v průběhu historického vývoje a historicky krátké době. Pro vývoj kulturní krajiny jsou podstatné socioekonomické podmínky, které rozhodují o způsobu a intenzitě entropického tlaku na využívání krajiny a ovlivňují tak krajinnou strukturu. Změny ve využívání kulturní krajiny tedy mění základní vlastnosti a charakteristiky krajiny.“11 Podle Z. Lipského můžeme v důsledku antropogenních změn pozorovat zvýšený kontrast sousedních elementů v krajině – značnou rozdílnost a náhlost jejich rozhraní. Oproti tomu krajinu nezasaženou člověkem se dá vnímat spíše jako kontinuum, jsou v ní přítomné spíše pozvolné přechody jednotlivých ekosystémů.12 Tady je důležité zmínit, že ne každá proměna způsobená přírodou je „dobrá“ a člověkem „špatná“. V každé z nich najdeme jak tvořivé, tak i destruktivní projevy, přičemž oboje můžou vést k rozdílným dopadům v budoucnu. Nejdůležitější je to, že se lidstvo za posledních pár století neuvěřitelně zrychlilo a tím znásobilo dopad své činnosti v porovnání s předchozí dobou. Proměnu krajiny tedy můžeme chápat jako neustálý proces, u kterého si nejsme jisti, kdy přesně začal, kdy a jestli vůbec někdy skončí. Nezáleží tedy na tom, zda si změny uvědomujeme, zda jí vítáme nebo ne. Neustále se dějí a budou dále dít. Měli bychom si uvědomit, že jsme součásti velkého systému, na který svou činnosti můžeme mít zásadní vliv. A proto naše a budoucí generace čelí a budou čelit násobně větší zodpovědnosti za své aktivity.
10 Nerostné suroviny na území Prahy. In: Envi Web. [online] Dostupné z: https://www.enviweb.cz/74104 Vyhledáno dne 19.1.2022 11 LIPSKÝ, Zdeněk. Krajinná ekologie pro studenty geografických oborů. Praha: Karolinum, 1998, p. ISBN 807184-545-0 12 Tamtéž
