WASTED EARTH diplomová práce

SVETLANA DEVYATKINA Diplomová práce UMPRUM Ateliér architektury IV

VYSOKÁ ŠKOLA UMĚLECKOPRŮMYSLOVÁ V PRAZE Ateliér architektury IV

DIPLOMOVÁ PRÁCE Svetlana Devyatkina WASTED EARTH

Praha 2022 Vedoucí diplomové práce: prof. Mgr. akad. arch. Roman Brychta Konzultant diplomové práce: Mgr. Cyril Říha, Ph.D.

ACADEMY OF ARTS, ARCHITECTURE AND DESIGN IN PRAGUE Studio of Architecture IV

MASTER THESIS Svetlana Devyatkina WASTED EARTH

Prague 2022 Master Thesis Supervisor: prof. Mgr. akad. arch. Roman Brychta Master Thesis Consultant: Mgr. Cyril Říha, Ph.D.

anotace Diplomová práce se věnuje tématu proměňování městské krajiny. Pozornost se soustřeďuje především na zásahy do terénu a jeho následný osud po odtěžení.

Obecná rovina vybraného tématu je doplněná konkrétními příklady historických a současných proměn pražské metropole. Přesuny přírodního materiálu jsou analyzovány napříč časem a měřítkem. Zkoumá se platná legislativa, která řídí cestu výkopového materiálu, a soudobý kontext v rámci České republiky.

Práce vzniká nejen jako průzkum z pohledu architektury neviditelného tématu, ale také jako snaha nabídnout alternativu současnému přístupu k odpadu.

Na příkladu současně vznikající linky metra D ukazuji alternativní cestu nakládání s výkopovou zeminou jako součásti cirkulárního sytému. Diplomová práce má za cíl udělat malý krok, který by mohl přispět k proměně vnímání přírodních zdrojů v budoucnu.

abstract The thesis deals with the topic of urban landscape transformation. The focus is mainly on the interventions in the terrain and its subsequent fate after the removal. The general level of the selected topic is supplemented with specific examples of historical and contemporary transformations of the Prague metropolis. Movements of natural material are analyzed across time and scale. The current legislation governing their path and the contemporary context within the Czech Republic are examined.

The work emerges not only as an exploration of an invisible topic from an architectural perspective, but also as an attempt to offer alternative to the current approach to waste. On the example of the subway line D (currently under construction) the work shows an alternative way of dealing with excavated soil as part of the circular system. The thesis aims to take a small step that could contribute to the transformation of the perception of natural resources in the future.

pojmy Zemina V této práci používám slovo „zemina“ jako shrnující název pro výkopový materiál získaný během stavebních prací. Pro zjednodušení tedy nerozlišuji geologické složení a původ takového materiálu. Podle současné legislativy výkopová zemina při zařazení do režimu odpadového hospodářství spadá do podskupiny 1705 Zemina, kamení a vytěžená hlušina dle Katalogu odpadů (vyhláška č. 93/2016 Sb.).

Tedy spadá sem jak zemina a kamení, tak jalová hlušina a štěrk ze železničního svršku.1 Hlušina Horninová nebo nerostná příměs, která se jako nežádoucí složka samovolně těží s užitkovým nerostem nebo horninou, s nimiž je srostlá tak, že se musí těžit.2 Podle současné ekonomiky nemá využití. Hlušina může mít rozdílné složení podle místa vytěžení. V textové části diplomové práce tento pojem je zahrnut do popsaného výše pojmu „zemina“.

Deponie Jednoduše řečeno – skládka pro uložení vykopané zeminy. Je nejčastějším místem pro uložení, třídění a recyklaci odpadní zeminy. Na takových místech potkáme nejen zeminu samotnou, ale i jiný stavební a demoliční odpad (SDO), které se tam uskladňuje, třídí a recykluje: beton, cihly, keramické výrobky, asfaltové směsi apod.

Ruderální rostliny Jsou takové druhy rostlin a jejich společenstva, které rostou na druhotných, člověkem vytvořených nebo velmi pozměněných prostředích (rumiště, skládky a odvaly, okraje cest, nádraží a přístavy, staveniště, popř. neupravené plochy sídlišť apod., zejména v půdě výrazně zásobené dusíkem).3 Tento typ vegetace se často plete s plevelem, přitom není nutně nežádoucí. Ruderální vegetace může plnit půdoochrannou a asanační funkci, mít využití jako léčivé rostliny a aktivně přispívat k biodiverzitě okolního prostředí.

1 Nakládání se stavebními a demoličními odpady – výkopové zeminy.In: Envi Group. [online] Dostupné z: https:// www.envigroup.cz/nakladani-se-stavebnimi-a-demolicnimi-odpady-vykopove-zeminy.html Vyhledáno dne 19.1.2022 2 Geomorfologické celky. In: Lexikon tvarů reliéfu České republiky. [online] Dostupné z: https://geography.upol. cz/soubory/studium/e-ucebnice/Smolova-2010/lexikon/antropogenni/tezebni/tezebni_halda.html Vyhledáno dne 21.1.2022 3 Ruderální společenstvo. In: Wikipedie: otevřená encyklopedie. [online] Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/ wiki/Ruder%C3%A1ln%C3%AD_spole%C4%8Denstvo Vyhledáno 8.12.2022

obsah anotace / abstract 5 pojmy 6 prohlášení 9 poděkování 11 úvod 13 I. pražská krajina II. rychlost III. přesuny IV. podle pravidel V. jak jsme na tom VI. potenciál problematiky VII. změna přístupu VIII. jak ze zeminy se dá stavět IX. co chybí Praze, aby se stavělo?

X. aplikace sytému alternativní využití zeminy metro D jako příklad továrna zpracování zeminy bilance kde bude změna

15 17 21 25 29 33 35 37 39 41 45 47 49 55 57 61

závěr 63 zdroje 66

prohlášení Prohlašuji, že jsem byla v souladu se Směrnicí o nakládání s výsledky činnosti ve výzkumu, vývoji a inovacích na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze seznámen/a s povinností uvést při jakémkoli nakládání s mou diplomovou prací (prezentace, výstava, či jiná forma) název nebo logo UMPRUM. Zároveň prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracoval/a samostatně s vyznačením všech použitých pramenů a spoluautorství.

V Praze dne 16.5.2022 Svetlana Devyatkina …………………………….

poděkování Chtěla bych poděkovat Romanu Brychtovi, Barboře Šimonové a Markétě Mráčkové za odborné vedení, rady a motivaci při zpracování této práce. Děkuji za podnětné diskuze a otázky po celé době studia, které mě neustalé nutili zkoumat témata přesahující hranice architektury.

Velkou inspiraci pro mě byla práce v prostředí ateliéru A4, který byl pro mě nekonečným zdrojem energie a tímto chci poděkovat celému jeho kolektivu.

Děkuji Cyrilu Říhovi za konzultaci diplomové práce, konstruktivní kritiku a v neposledně řadě za jeho přednášky, ve kterých řeší aktuální témata a také umí nahlížet na známé téma nestandardním způsobem.

Chtěla bych poděkovat Matějovi Janskému za odborné konzultace, motivaci a podporu při zpracování diplomové práce.

Dále děkuji Václavu Cílkovi, Vladimíru Kočímu, Samimu Akkachovi za odborné názory a informaci, které ovlivnili průběh práce.

Děkuji své rodině a všem nejbližším kamarádům, které pro mě byli podporou během zpracování práce. Velmi si vážím poznámek, podnětů, pomoci a podpory.

Obr.1 Násyp z výkopové zeminy ze stavby železničního tunelu Vršovice – Hlavní nádraží.

(In: Český svět: ilustrovaný čtrnáctideník. Praha. autor: Karel Hipman)

úvod Městská krajina, jak jí známe dnes, musela v průběhu času projít velkým množstvím proměn. Část z nich byla způsobená přírodními jevy, jiná byla podmíněná přítomnosti člověka. Ten se na proměnách městské krajiny aktivně podílí především svou stavební činnosti. Vyhloubení základu, příprava cesty, ražba tunelu – tyto procesy jsou známé z minulosti a jsou stále přítomné i v současné době.

Může se zdát, že přemisťování přírodního materiálu je nepatrným a bezvýznamným procesem, přesto tvoří největší tok v současném odpadovém hospodářství a významně se podílí na proměně okolní krajiny.

Ve své práci zkoumám současný fenomén přesunů výkopového materiálu.

Snažím se poukázat na to, že vytěžená zemina nesmí být pouze odpaden, ale i významnou přírodní surovinou přítomnou v architektuře.

Obr.2 Dívčí hrady, Praha.

(Archiv autorky, 2021)

pražská krajina „Životná a významná města nalezneme především tam, kde jim sama příroda vložila do vínku určité jedinečné předpoklady – a člověk je dokázal rozeznat a využit.“ 4 Historie pražské krajiny začala dávno před tím, než byla osídlena člověkem.

Po dobu stovek miliónů let se formoval její dnešní vzhled. K proměnám, které ovlivňovaly její osud, patří mimo jiné posuny geologických vrstev, sopečná aktivita, mořské usazeniny a nánosy řek. Jednu z takových řek, která se značně podepsala na vzhledu pražské krajiny, dnes známe jako Vltavu. Původně ale byla jedním z mnoha nevýznamných toků odvodňujících jihočeskou pánev. V průběhu posledních miliónů let se jí podařilo nabrat sílu a značně přispět k přesunům geologického materiálu. Zářezy vytvořené Vltavou do původně jemně zvlněné krajiny ji proměnily na krajinu plnou hlubokých údolí, bohatě lemovaných skalnatými horninami.

Vymytím měkčích vrstev řeka dokázala odhalit prvé mořské usazeniny ležící o sto metrů níže. Lze tedy tvrdit, že prvotní přemisťování materiálu na území dnešní Prahy zajišťovala především voda.

Geologický vývoj pražské kotliny s výhodnými podmínkami pro osídlení zajistil rozkvět budoucího města. Řeku šlo překročit v početných přirozených brodech, byly tu k dispozici strmé ostrohy vhodné pro dobře bránitelná hradiště a také dostatek úrodné půdy pro zemědělce. Existovaly tu také prameny čisté vody, naleziště uhlí a železa, dostatek přírodního kamene, hlíny, písku a štěrku. „…sama příroda dala pražskému městu do vínku veškeré výhody, takže se zde staví s malým nákladem a velkým přispěním přírodních zdrojů.“ 5 Zrod Prahy, stejně jako její pozdější osud, tak zřejmě nebyl vyvolán pouze lidskou činnosti, ale z velké míry byl již předurčen přírodními podmínkami. Tak rozmanité a bohaté přírodní prostředí samo napovídalo tomu, aby byla pražská kotlina osídlena člověkem.

4 HRŮZA, Jiří. Město Praha. Praha: Odeon, 1989. s. 10. ISBN 80-207-0065-X 5 BALBÍN, Bohuslav In: Město Praha. Hrůza, Jiří. Praha: Odeon, 1989. s. 13. ISBN 80-207-0065-X

Obr.3 Ilustrace znázorňující fáze “sázení ohně” při hornických pracích.

(Balthasar Rösler, 1700)

rychlost „Ani příroda sama o sobě není něčím neměnným a neobjevila se v hotovém stavu najednou.“ 6

Změny, které definovaly stanovení současných přírodních podmínek v Praze, se uskutečňovaly plynule po velice dlouhou dobu. Může se tak zdát, že ke dnešnímu dni je pražská krajina již zformovaná a zachovává neměnnou, zakonzervovanou podobu. Ale není tomu tak. „Krajina není statický, ale dynamický objekt. Krajinotvorné procesy v ní způsobují neustále větší či menší změny.“7 Děje se to i na území historického centra Prahy, které se na první pohled tolik neproměňuje.

Krajina, zvláště ta městská, je silně poznamenána antropogenními zásahy.

Poté, co člověk do krajiny vstoupil, se neustále na jejích proměnách podílel. Až do doby mechanizace8 se ale musel spoléhat pouze na vlastní síly a síly zvířat. Dalo by se tedy říct, že byl přírodou formován víc, než jí formoval podle sebe. Sídla se snažil utvářet na vyvýšených úrodných územích poblíž vody, za což byl často trestán povodněmi a musel neustále polohu sídel vůči ní měnit, přizpůsobovat se přírodním jevům a existujícím podmínkám. Když se mu časem do ruky dostává mechanizovaná pomocná síla, přichází pocit, že příroda již není tou nejmocnější velitelkou a je schopen jí zkrotit.

Proměny posledních staletí způsobené člověkem se razantně liší od proměn předchozích dob. Nejen přístupem ke krajině (často navzdory přírodnímu fungování), ale především také měřítkem zásahu a časovým horizontem jeho provedení.

Pro srovnání se můžeme podívat na samotný způsob těžby v průběhu historie. V období středověku se při těžbě surovin používaly žárové práce: „těžená skála se nahřívala pomocí ohně, následně po zchladnutí praskala, a horník pak pomocí želízku a mlátku mohl rozrušenou skálu odtěžit.“ 9 Postup takové práce měl rychlost kolem dvou centimetrů za den, což je pořád dost rychle oproti času potřebnému pro formování těchto dvou centimetrů horniny. V dnešní době je člověk schopný pomocí strojů odtěžit v průměru 6 až 30 metrů horniny za den. Je tedy patrný velmi silný a náhlý nárůst rychlosti lidských zásahů.

Proměny krajiny městské i příměstské samozřejmě nebyly spojené pouze s těžbou, ta zasahovala především oblasti mimoměstské. I když ani Praha se nevyhnula hornické aktivitě na svém současném území.

6 HRŮZA, Jiří. Město Praha. Praha: Odeon, 1989. s. 10. ISBN 80-207-0065-X 7 LIPSKÝ, Zdeněk. Krajinná ekologie pro studenty geografických oborů. Praha: Karolinum, 1998. s. 17. ISBN 807184-545-0 8 Mechanizace – proces nahrazování lidské nebo zvížecí síly stroji. In: Wikipedia: otevřená encyklopedie. [online] Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Mechanizace Vyhledáno dne 22.1.2022 9 O mizejícím světě horníků, rikše v podzemí a vláčku přátelství. Díl od 7.12.21. Podcast AV ČR Věda na dosah.

Dostupné z: https://www.avcr.cz/cs/ Vyhledáno dne 14.12.2022

Obr.4 Těžební stroje současností (Zdroj: okd.cz)

Jedním z příkladů je Petřínské podzemí, protkané středověkými šachtami na těžbu uhlí a železné rudy. Zásahy do přírodní struktury byly na území dnešní Prahy prováděné člověkem i s jinými záměry. Již od 13. století se zde budovaly mohutné hradby a příkopy kolem Starého Města, v 15. století se opevňovalo Nové Město, v 18. století pak další části. To všechno vyžadovalo velký objem stavebního materiálů: především kámen, písek, vápno, cihly a posléze i cement.10 Zároveň však se vyžadovaly i velké objemy přírodního materiálu, které se z jedné části musel odtěžit a v jiné zas nasypat. „Krajina využívaná a vytvářena člověkem se mění mnohem rychleji. Ke změnám v ní dochází přímými zásahy a vlivy lidské společnosti v průběhu historického vývoje a historicky krátké době. Pro vývoj kulturní krajiny jsou podstatné socioekonomické podmínky, které rozhodují o způsobu a intenzitě entropického tlaku na využívání krajiny a ovlivňují tak krajinnou strukturu.

Změny ve využívání kulturní krajiny tedy mění základní vlastnosti a charakteristiky krajiny.“11 Podle Z. Lipského můžeme v důsledku antropogenních změn pozorovat zvýšený kontrast sousedních elementů v krajině – značnou rozdílnost a náhlost jejich rozhraní. Oproti tomu krajinu nezasaženou člověkem se dá vnímat spíše jako kontinuum, jsou v ní přítomné spíše pozvolné přechody jednotlivých ekosystémů.12 Tady je důležité zmínit, že ne každá proměna způsobená přírodou je „dobrá“ a člověkem „špatná“. V každé z nich najdeme jak tvořivé, tak i destruktivní projevy, přičemž oboje můžou vést k rozdílným dopadům v budoucnu. Nejdůležitější je to, že se lidstvo za posledních pár století neuvěřitelně zrychlilo a tím znásobilo dopad své činnosti v porovnání s předchozí dobou.

Proměnu krajiny tedy můžeme chápat jako neustálý proces, u kterého si nejsme jisti, kdy přesně začal, kdy a jestli vůbec někdy skončí. Nezáleží tedy na tom, zda si změny uvědomujeme, zda jí vítáme nebo ne. Neustále se dějí a budou dále dít. Měli bychom si uvědomit, že jsme součásti velkého systému, na který svou činnosti můžeme mít zásadní vliv. A proto naše a budoucí generace čelí a budou čelit násobně větší zodpovědnosti za své aktivity.

10 Nerostné suroviny na území Prahy. In: Envi Web. [online] Dostupné z: https://www.enviweb.cz/74104 Vyhledáno dne 19.1.2022 11 LIPSKÝ, Zdeněk. Krajinná ekologie pro studenty geografických oborů. Praha: Karolinum, 1998, p. ISBN 807184-545-0 12 Tamtéž

Obr.5, 6 Snímky z videa Deponie Města. Praha, 2007.

(Zdroj: Česká televize)

přesuny K příkladu proměn, které jsou nepochybně ve městské krajině přítomné, ale málo zaznamenávané, patří přesun zeminy. Tento proces jednoznačně vidíme i při běžné procházce městem, když narazíme na opravu uliční kanalizační sítě nebo výstavbu nové budovy. Pohled na kopec shrnuté zeminy, poblíž připraveného stavebního materiálu a výkopové techniky je všem dobře znám a možná proto nevzbuzuje žádné otázky. Ale kam tento kopec zeminy pak vždy zmizí?

Každodenní malé přesuny je velice jednoduché přehlédnout, přes svoji velikost jsou ale velmi významné v jejich mnohosti. Podobně jako nánosy řek dokážou pomalu, ale jistě proměňovat krajinu, stejně tak i člověk neustálé provádí zásahy, které v časovém horizontu mohou přinést velké změny. Z historie známe i mnohem větší přesuny zeminy, které na nás dnes mohou působit přirozeně, jako by tu s námi byli pořád. Ve své době ale byly vnímány jako zásadní proměna okolního prostoru.

Dnes se zdá jako samozřejmost existence dvou pražských kopců Bohdalec a Tyršův vrch, ale až do začátku 20. století to byl jeden kopec. V roce 1930 kvůli potřebě rozšířit tunel, procházející skrz kopec, bylo rozhodnuto o realizaci Bohdaleckého zářezu, při kterém se od kopce Bohdalec oddělil Tyršův vrch. Bylo přemístěno přibližně 250 tisíc metrů kubických materiálu.13 Víme ale na jaké území? Podobnou události je ražba Vinohradského tunelu z Hlavního nádraží do Vršovic. Hornina vytěžená při pracích byla údajně vyvážena na území dnešních Havlíčkových sadů, kde navyšovala terén před vilou, ale o jakém objemu materiálu se bavíme?14 Takových otázek nás po chvíli zamýšlení napadne mnohem více: přesuny související s ražbou Vyšehradského tunelu, s navýšením úrovně Starého města, podsypáváním náplavky, navážkami na Rohanském ostrově po kterých přestal být ostrovem, ražba Rudolfovy štoly pro přívod vody do Stromovky, likvidace několika menších ostrovů v okolí Štvanice… Můžeme se také posunout trochu blíže k současnosti: ražba metra a jeho rozšíření, komplex tunelů Blanka s celkovou délkou 6 382 metrů a objemem přes 2 mil. m3.15 Kam zmizela zemina z těchto staveb?

V době vzniku projektů razantně zasahujících do krajiny je často pozornost soustředěná především na inženýrskou kvalitu, lidskou vynalézavost a schopnost porazit přírodu.

Tyto vlastnosti, vytažené do popředí, tak často zastíní dopad provedeného zásahu na životní prostředí.

V nejbližší době Prahu čeká další velká událost celoměstského měřítka – výstavba linky metra D, při které dojde k přesunu velkého množství zeminy. Kam ale tentokrát bude putovat? Má přesun materiálů, ať už stavebního nebo v tomto případě přírodního, vliv na jeho výslednou hodnotu? Jsou tyto přesuny nezbytné?

13 Bohdalec a Tyršův vrch – zajímavosti. In: Pražská příroda. [online] Dostupné z: http://www.praha-priroda.cz/lesy/ bohdalec-a-tyrsuv-vrch/ Vyhledáno dne 10.1.2022 14 Vinohradské železniční tunely. In: Encyklopedie Prahy 2. [online] Dostupné z: https://encyklopedie.praha2.cz/ stavba/1450-vinohradske-zeleznicni-tunely Vyhledáno dne 16.1.2022 15 Technická data tunelového komplexu Blanka. In: portál hlavního města Prahy. [online] Dostupné z: https://www.praha.eu/ jnp/cz/doprava/automobilova/tunelblanka/ Vyhledáno dne 19.12.2021

Obr.7 Přemístění materiálu při rekonstrukci Smetanova nábřeží v Praze.

(Archiv autorky, 2022)

„…v lidské společnosti se nic neobejde bez dopravy. I tu mizernou kůrku chleba si musíš dopravit z ruky do huby, nechceš-li umřít hladem; a kolikeré dopravy, kolikerého převážení a přehazování a přesunování a zdvíhání a tahání bylo třeba, aby ta kůrka vůbec vznikla.

…veškerá lidská práce je jen doprava a nic jiného než doprava; porážení stromu je doprava pily zprava doleva a zleva doprava, sem a tam, šití šatů doprava niti skrz dírky předvrtané jehlou, a ani ten ouřada nebo spisovatel nedělá nic jiného, než dopravuje pero klikatou cestou do papíru. Dopravní charakter těchto prací je však skrytý, maskovaný jiným účelem; oč krásnější pak je doprava zjevná, doprava jakožto taková, doprava dopravovitá…“16

16 NEFF, Vladimír. Sňatky z rozumu. Romanová pentalogie. Svazek první. Praha: BB/art, 2015. s. 44. ISBN 97880-7507-075-3

Obr.8 Navážka před nádražím Praha-Vršovice.

(Archiv autorky, 2022)

podle pravidel Může se zdát, že putování zeminy z místa na místo nemá mnoho společného s architekturou. Stačí si ale uvědomit, že skoro každá pozemní nebo podzemní stavba vyžaduje zásah do stávajícího terénu. Je tedy zcela legitimní se ptát kam putuje výkopová zemina a co jí čeká po tom, co opustí své původní místo.

Podle platné legislativy naposledy doplněné v lednu roku 2022 má odtěžená zemina tři možné cesty.

1. V nejlepším případě zemina zůstává na pozemku, kde byla vytěžena a je využita na místě stavby. Může být také přemístěna na jiný pozemek stejného vlastníka, kde se využije v souladu se stavebním zákonem.17 Jednoduchým příkladem je příprava základů a odvoz zeminy na jiný pozemek vlastněný stejnou osobou, kde se materiál využije k navýšení terénu.

K výše popsanému scénáři ale zdaleka ne vždy dojde. Ve většině případů je vytěžená zemina vnímaná spíše jako přebytečný materiál, kterého se majitel snaží zbavit. V tomto případě jsou na řadě další dvě možností.

2. Pokud se majitel nechcu stát původcem odpadu, potřebuje opatřit splnění všech podmínek stanovených ust. § 3 odst. 5 a odst. 7 zákona o odpadech.

To znamená zajistit provedení testů potvrzujících, že výkopová zemina nebude škodit životnímu prostředí. Musí splnit ekotoxikologické testy a limity pro obsah škodlivých složek. K přesunu zeminy by měla být sepsaná smlouva s uvedeným termínem její předaní a způsobem jejího využití novým vlastníkem. Budoucí nakládání se zeminou má být stanovené předem a být v souladu se stavebním zákonem. Například, na budoucí terénní úpravy nebo rekultivace musí být vydáno stavební povolení.18 V praxi ale nejčastěji ani k tomuto scénáři nedojde a ve snaze dodržet termíny provedení stavby a ušetřit čas se jde nejsnazší cestou – zemina se označí za odpad, objedná se kontejner, zaplatí se poplatek a její budoucnost se nemusí řešit.

3. V tomto případě se vytěžená zemina předá do zařízení s uděleným souhlasem pro nakládání s odpady, kde se následně buď uloží nebo roztřídí. Recyklovaná zemina z takových zařízení ve většině případů slouží k terénním úpravám a infrastrukturním stavbám jako jsou dálnice, železnice apod.19

17 Opatrně s výkopovou zeminou. In: Časopis PRO města a obce. Vydání leden 2021. [online] Dostupné z: https://www.kflegal.cz/wp-content/uploads/2021/01/zde-2.pdf Vyhledáno dne 20.12.2021 18 Možnosti nakládání s výkopovou zeminou z pohledu ČIŽP. In: ENVI profi.cz. [online] Dostupné z: https://www. enviprofi.cz/ Vyhledáno dne 16.1.2022 19 Metodický návod odboru odpadů pro řízení vzniku stavebních a demoličních odpadů a pro nakládání s nimi.

Dostupné z: https://www.mzp.cz/cz/metodika_stavebni_odpady Vyhledáno dne 15.1.2022

VYTĚŽENÁ ZEMINA chci se zbavit

chci využit

budoucnost je jasná

řeším její budoucnost

neřeším její budoucnost

* ve svém přirozeném stavu * pro účely stavby v místě, na kterém byla vytěžena * na jeném pozemku původce zeminy v případě, že využití je v souladu se stavebním zákonem. * prokázat, že zemina není kontaminovaná (dle provedených testů)

* zajištění dalšího využití zeminy (v souladu se stavebním zákonem) * využití musí být v souladu se zvláštními právními předpisy a nepovede k nepříznivým účinkům na životní prostředí a lidské zdraví * prokázat, že zemina není kontaminovaná (dle provedených testů)

* nakládat v zařízení schváleném krajským úřadem v souladu s ustanovením § 14 odst. 1 zákona o odpadech *nebo v zařízení provozovaném v souladu s ustanovením § 14 odst. 2 zákona o odpadech, které je ohlášeno krajskému úřadu v souladu s ustanovením § 39 odst. 3 zákona o odpadech

podle ust. § 2 odst. 3 zákona o odpadech

podmínky jsou stanovené ust. § 3 odst. 5 a odst. 7 zákona o odpadech

P.S. objednat si kontejner a zařídit odvoz na deponii (skládka materiálu)

zemina není odpad (vynětí zemin z režimu zákona o odpadech)

zemina vedlejší produkt (může být zařazena pouze původcem)

Obr.9 Schéma nakládání s odpadní zeminou dle platné legislativy dle zákonu o odpadech č.541/2020Sb.

zemina jako odpad (vyžaduje specifický způsob nakládání)

Na obr.9 je platná legislativa schematicky popsaná z pohledu stavebníka.

Podle platného zákona o tom, bude-li zemina odpadem, rozhoduje vlastník pozemku, na kterém byla vytěžená. Pokud nechce zavčas řešit její budoucí využití, zjišťovat její stav nebo ji použit na svém pozemku, tak se zemina stane odpadem.

Ta stejná zemina, která před odtěžením odpadem nebyla, získá tento status pouze svým přemístěním v prostoru. Tedy její status určuje primárně ne její opravdová hodnota, ale ochota a názor konkrétního člověka nebo společnosti.

Dalo by se tedy říct, že status odpadu nevypovídá o objektivní hodnotě materiálu a často se pod ním schovává zdroj, který se pouze nenachází na správném místě.

Obr.10 Deponovaná zemina. Praha Libuš.

(Archiv autorky, 2022)

jak jsme na tom Na začátku 21. století docházelo v České republice k plynulému nárůstu produkce stavební výroby, což mělo pochopitelně za následek nárůst množství vyprodukovaných stavebních a demoličních odpadů.20 Podle dat Českého statistického úřadu Stavební a demoliční odpady (SDO) jsou největším materiálovým odpadovým proudem v České republice.

Za poslední léta (2017-2020) průměrná produkce odpadů dosahovala zhruba 37 miliónů tun za rok. Z toho stavebních a demoličních odpadů bylo v průměru 23,1 miliónů tun, což představuje přibližně 62 % celkového objemu odpadu. Pro srovnání celková produkce komunálních odpadů činila v uvedených letech v průměru 5,9 mil. tun, což představuje 15 % produkci všech odpadů.21 Pro lepší přehlednost data jsou uvedené v grafu 1 a 2.

komunální odpad

stavební a demoliční odpad

Graf 1. Podíl stavebních a demoličních odpadů na celkové produkci odpadu.22

zemina a kamenivo

Graf 2. Podíl zeminy a kameniva na celkové produkci odpadu.23

20 Sborník konference RECYCLING 2020. Cirkulární ekonomika ve stavebnictví, recyklace a využívání druhotných stavebních materiálů. Brno: VUT Brno, 2020. ISBN 978-80-214-5894-9 21 Sborník konference RECYCLING 2018. Možnosti a perspektivy recyklace stavebních odpadů jako zdroje plnohodnotných surovin. Brno: VUT Brno, 2018. ISBN 978-80-214-5602-0 22 Produkce, využití a odstranění odpadů – 2020. In: Český statistický úřad. [online] Dostupné z: https://www. czso.cz/csu/czso/produkce-vyuziti-a-odstraneni-odpadu-2020 Vyhledáno dne: 15.1.2022 23 Tamtéž

Obr.11 Deponie Malešice (Zdroj: Mapy.cz)

Obr.12 Deponie Malešice (Zdroj: Google Maps)

Hlavním a velmi značným materiálovým proudem ve stavebních a demoliční odpadech (skupiny 17 dle Katalogu odpadů) je výkopová zemina (skupina 1705).

Její podíl v celkovém množství produkovaných stavebních a demoličních odpadů se rok od roku liší velmi málo a činí 54-63 %, tedy více než polovinu. Podrobnější data jsou uvedené v tab.1.

2017

2018

2019

2020

Roční průměr (2017–2020)

Stavebně demoliční odpad (bez nebezpečného odpadu)

19,9

23,4

23

24,4

22,6

z toho Zemina a kamenivo

10,8

13,1

13,5

15,5

13,2

Podíl zeminy a kameniva na stavebně demoličním odpadu

54,5 %

56,3 %

58,6 %

63,5 %

58,2 %

Tab.1 Podíl a kameniva na stavebně demoličním odpaduodpadu a celkové produkciprodukci odpadu (vodpadu miliónech tun) Tab.1 Podílzeminy zeminy a kameniva na stavebně demoličním a celkové 24 (v miliónech tun)

24

Ze závěru předchozí kapitoly je jasné, že velká část výkopové zeminy, která Podíl zeminy a kameniva vzniká při stavební činnosti, na nekončí nijak jinak než „odpadní zemina“ a je tedy celkové produkci odpadů (průměr zatoho roky 2017 zdroj: ČSÚ zařazena do evidence ČSÚ. Kromě ale- 2020) existují vedlejší toky, neuvedené v této statistice – zemina označená jako vedlejší produkt a také ta, která se uskladňuje nebo zpracovává na černo. Je tedy možné předpokládat, že reálné materiálové toky jsou ještě větší.

36%

ostatní odpady

zemina a kamenivo Na deponiích, které nestíhají nebo nechtějí zpracovat veškerou navezenou zeminu, se často objevuje výjimečné společenstvo – ruderální. Takzvaně náletová vegetace, kterou si často pleteme s plevelem, ale která není nutně nežádoucí. Určité fáze vývoje takového společenstva se dá považovat za přírodní sukcesi, která je částečně vidět na obr.11 a 12. Ruderální rostliny a živočichové vyhledávají přede25 vším prostředí, které „klasická“ krajinananenabízí, například nasycené dusíkem.

Graf 2.jim Podíl zeminy a kameniva celkové produkci odpadu.

Tedy „odpadní zemina“ v tomto případě slouží jako příznivé prostředí pro vznik ruderální flory i fauny, které mohou přispívat k biodiverzitě okolní krajiny.

Ze závěru předchozí kapitoly je jasné, že velká část výkopové zeminy, která vzniká při stavební činnosti, nekončí nijak jinak než „odpadní zemina“ a je tedy zařazena do evidence ČSÚ. Kromě toho ale existují vedlejší toky, neuvedené v této statistice – zemina označená jako vedlejší produkt a také ta, která se uskladňuje nebo zpracovává na černo. Tedy je možné předpokládat, že reálné materiálové toky jsou ještě větší.

Na deponiích, které nestíhají nebo nechtějí zpracovat veškerou navezenou zeminu, se často objevuje výjimečné společenstvo – ruderální. Takzvaně náletová vegetace, kterou si často pleteme s plevelem, ale není nutně nežádoucí. Určité fáze vývoje takového společenstva se dá považovat za přírodní sukcesi, která je částečně vidět na obr.8 a 9. Ruderální rostliny a živočichové vyhledávají především prostředí, které jim „klasická“ krajina nenabízí, například nasycené dusíkem. Tedy „odpadní zemina“ v tomto případě slouží jako příznivé prostředí pro vznik ruderální flory i fauny, které mohou přispívat k biodiverzitě okolní krajiny.

Produkce, využití a odstranění odpadů – 2020. In: Český statistický úřad. [online] Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/produkce-vyuziti-a-odstraneni-odpadu-2020 Vyhledáno 15.1.2022 24 Produkce, využití a odstranění odpadů – 2020. In: Český statistický úřad. [online]dne: Dostupné z: https://www.

25 Produkce, využití a odstranění odpadů – 2020. In: Český statistický úřad. [online] czso.cz/csu/czso/produkce-vyuziti-a-odstraneni-odpadu-2020 Vyhledáno dne: Dostupné 15.1.2022z: https://www.czso.cz/csu/czso/produkce-vyuziti-a-odstraneni-odpadu-2020 Vyhledáno dne: 15.1.2022 24

Obr.13 Terenní úpravy na staveništi linky metra C. Praha Jižní Město. kolem r.1976 (Zdroj: www.prazskypatriot.cz)

potenciál problematiky Pokud si představíme množství každoročně přesouvané zeminy, uvědomíme si, že za takových podmínek krajina nemůže zůstat neměnná. Primárně kvůli stavební činnosti se každý rok do odpadového hospodářství dostane více než 16 miliónů tun zeminy, a to pouze v rámci České republiky. Celkový objem zeminy, který se přesouvá z místa na místo, by se dal počítat v řádech stovek milionů tun.

Tento přírodní materiál se netěží jako primární surovina, ale v podstatě vždy vzniká jako sekundární produkt stavební nebo jiné činnosti. Přestože je výkopová zemina poměrně snadno recyklovatelným materiálem nebo v určitých případech recyklaci vůbec nepotřebuje, její potenciál zdaleka není využitý. Většina odpadní zeminy se používá na terénní úpravy i v případech kdy to nutně není potřeba.

Velké procento výkopového materiálu současná ekonomika neumí vnímat jako užitečný. V tak velkým toku se ale bez pochyb přemisťuje i zemina, která by mohla být primárním produktem přítomným v architektuře a přispívat tak jak ekologii, tak i ekenomice.

Otázka přesunů zeminy je tak s architekturou zřejmě spojená, stejně tak jako architektura je spojená se stavebním průmyslem. Hledáme alternativy neudržitelným stavebním materiálům – může zemina být jednou z potenciálních alternativ?

Pokud přírodní materiál nutně musí opustit své původní místo, nebylo by vhodné, aby energetické náklady spojené s jeho putováním měli větší smysl? Mohla by výkopová zemina přispívat okolní krajině i jinak než ve formě zásypového materiálu? Pokud je to tak velký a významný proces, neměl by být vidět?

V praktické části diplomové práce se zaměřuji na nevyužitý potenciál výkopové zeminy z hlediska architektury. Svým projektem se snažím především objevit jednu z mnoha cest, nápomocných k žití v lepší budoucnosti.

odtěžení / výkop rozmočení /rozdrcení

třídění na místě přesun

stavební materiál

třídění / mezideponie

dekontaminace zeminy

přesun

the end deponie

terenní úpravy

Obr.14 Návrh proměny současného lineárního toku zeminy na cirkulání.

infrastruktura

současnost změna návrh

změna přístupu Způsob nakládání s výkopovou zeminou v Praze není zcela adaptovaný na požadavky současné doby. V České republice neexistuje transparentní systém na městské nebo státní úrovní, který by nabízel, seznamoval a propagoval mezi stavitele alternativní možnosti nakládání se výkopovým materiálem.

Místo toho, aby odpadní zemina byla chápáná jako konečná fáze jejího života, může se vrácet do oběhu ve formě stavebního materiálu podle principu cirkulární ekonomiky. Nápomocným k tomu měl by být fakt, že takový materiál často nepotřebuje procházet komplikovaným procesem recyklace a již po třídění je připraven k využití.

Navrhuji provést proměnu ve dvou zásadních krocích. Nejdříve pomocí sloučení fáze prvotního třídění s místem výkopu nebo ražby. Základní selekce materiálu na místě pomůže šetřit náklady a energii na dopravu a také přesměruje materiálový tok rovnou k místu budoucího využití bez nutnosti dočasného uložení na deponii. Podrobnější druhotné třídění by pak probíhalo vždy v místě uplatnění nebo zpracování zeminy.

Druhým důležitým krokem by mělo být využití zeminy ve formě stavebního materiálu nejen v měřítku jednotlivých staveb, jak je tomu dnes, ale na městské úrovni. Stavební proces je se zeminou velmi těsně spojen a způsobuje její přesuny ve velkých objemech. Technologie její zpracování pro konstrukční účely je nám známa dlouhá staletí a vyvýjí se na základě požadavků současné doby. Přesto se pořád jen málo uplatňuje ve středoevropském prostředí.

Jedním z důvodů jsou lidské předsudky spojené s nedokonalosti technologii minulých let, nízká informovanost o inovacích poslední doby a nedostatečný tlak ze strany městské a státní politiky na smysluplné způsoby nakládání s přírodními zdroji. Doba ekologické krize nás ale nutí vyžadovat změnu stávajícího systému.

adobe

bougé

/vepřovice

timber framing

/vrstvení

/hrázdění

cihly z nepálené hlíny nejstaší a nejrozšířenější technologie

navršená na sebe hlína udusaná bez bednění pomocí lidské síly s následným opracováním bočních částí do svislé roviny

nosná dřevěná konstrukce vyplněná hliněnou maltou, slámou, cihlami

•

•

•

obsahuje organickou složku

Maďarsko, Rumunsko, Ukrajina, Morava,Iran, Yemen, Mali, Kyrgyzstan, Asýrie, Čína a další

15.

obsahuje organickou složku

Francie - oblast Bretagne, Normandie, jižní Slovensko, Maďarsko

16.

Německo, Česká republika

17.

rammed earth (pisé) nestabilizovaná

převážně organická složka

/ dusaná hlína

ceb

/compressed earth block

stabilizovaná

zhutnění stlačením v bednění 100% zastoupení zeminy a kameniva různých frakcí bez dodatečné chemické stabilizace

zhutnění stlačením v bednění jako stabilizační složka může být použit cement, vápno, sádra cca 5-12%

cihly z presované nepálené hlíny (mají větší pevnost než klasické adobe cihly)

•

•

•

převážně anorganická složka

Čína, Maroco, Francie, současně vývoj v Evropě a rozvojových zemích jako Afrika

18.

převážně anorganická složka + stabilizace (cement/ vápno/ sádra)

současně v Evropě, Arfice a dalších rozvojových zemích

19.

Obr.15-20 Základní způsoby zpracování stavebního materiálu z nepálené hlíny.

převážně anorganická složka + stabilizace (cement/ vápno/ sádra)

Jižní Afrika, Nové Mexiko, Kolumbie

20.

jak ze zeminy se dá stavět Zemina je materiálem, který se používá pro stavební účely již desítky staletí a je pevně zakotven do kulturních tradicí mnohých národů. Je však zároveň materiálem, který se perfektně adoptuje na požadavky moderního stavebnictví. Díky možnosti prefabrikace tento materiál může reagovat na časovou tíseň při výstavbě a dovoluje snižovat náklady na výrobu. Přitom zemina pořád zůstává přírodním udržitelným materiálem, který v době klimatické krize může přispět ke snížení objemů emisí na kterých se z velké části podílí stavební průmysl.

Využití zeminy pro stavební účely má různorodé formy a bylo by tak mylné si spojovat tento materiál pouze se stavbami v rozvojových částech světa a představovat si jen tradiční hliněný dům typický svými nerovnými organickými tvary.

Technologie zpracování a samotné složení směsi pro tento stavební materiál nabízí velmi rozmanité možnosti a často se liší i v rámci jednoho státu v závislosti na regiónu, lokálním druhu zeminy a místních tradicích. Ve schématu na obr.15 -20 uvádím základní způsoby zpracování nepálené hlíny pro stavbní účely.

V dnešní době ve středoevropském prostředí popularitu technologie určuje kromě konstrukčních a ekonomických funkcí materiálu také jeho estetická hodnota. V tomto kontextu velmi oblíbenou metodou je dusání, které může nabídnout nerustikální vzhled povrchu a nerušit tak moderní raz stavby. Tendenci k použití daného způsobu zpracování zeminy je možné pozorovat i díky pořád vzrůstajícímu počtu realizovaných staveb z dusané hlíny. Důležitým však je to, že tyto realizace zatím většinou mají individuální charakter.

Ve svém projektu, který řeší danou problematiku na příkladu České republiky, se zabývám měřítkem celého města. Procesy spojené se stavební činnosti způsobují přemisťování výkopového materiálu v obrovských objemech. Menší část těchto přesunu vidíme i při běžné procházce městem, většinu z nich ale nemáme šanci zaznamenat, protože jsou součásti komplikovaných stavebních procesů a nejsou tak viditelé běznému obyvateli. Některé přesuny také probíhají načerno a nejsou tak zařazené do statistik. Proto existuje riziko, že nám mohou uníkat reálné představy o současném stavu problematiky.

Podle mého názoru hlavním kamenem úrazu v současné době zůstávají infrastrukturní stavby, které se vyznačují svým velkým měřítkem v kontextu města.

Materiál vykopaný nebo odtěžený při jejich realizaci by měl být zařazen do produkce stavebních výrobků, aby se mohl alespoň částečně vrátit do oběhu. Tento proces musí probíhat pod záštitou a kontrolou města a být jím podporován.

Na příkladu Prahy navrhuji systém implementace výkopové zeminy do cirkulárního oběhu ve formě stavebního materiálu. Výroba konstrukcí ze zeminy má probíhat napříč všemi měřítky a kromě samotné produkce musí zahrnovat také informování veřejnosti o současném stavu problematiky, důvodech změny systému a možnostech, jak se těchto změn se dá stát součásti.

technologie + konzultace specialisty

informační brožura

pomocný diy balík

technologie / receptura + konzultace specialisty + zapůjčení nástrojů

výroba na konkrétním místě

malá továrna

prefabrikace

velká továrna Obr.21 Městský systém využití zeminy jako stavebního materiálu.

co chybí Praze, aby se stavělo?

V současné době v Praze není tlak na to, aby se zemina smysluplně využívala v rámci města, neplnila skládky a vytvářela něco více než pouze další kopce. Pro město není dostupná kompletní statistika přesunů výkopového materiálu a jeho nabídky a poptávky, která by byla transparentní a přístupná pro veřejnost. Od stavitelů se nevyžaduje lokální využití nekontaminované zeminy. V současné době legislativa řídí pouze proces nakládání s ornou – tedy úrodnou – půdou a nezahrnuje zeminu spodních vrstev, která ze své podstaty taky není odpadní. Výkopová zemina se ve většině případů považuje za přebytečný materiál, který nemá využití ani velkou hodnotu. Děje se to tak protože existujícím systémem nejsou jasně formulované a podporované alternativní možnosti jak takovou zeminu využit.

Zemina z výkopů obsahuje především anorganickou složku nevhodnou k pěstování rostlin, ale užitečnou k výrobě stavebního materiálu metodou dusání.

Každé město nebo stát by měli disponovat systémem, který by zamezoval zbytečnému zařazení hodnotné přírodní suroviny do odpadového hospodářství. Šetřila by se tak energie pro jeho zpracování a logistiku.

Na příkladu Prahy navrhuji optimalizaci cestou implementace výkopové zeminy do cirkulárního oběhu. Vzhledem k velkému objemu materiálu jeho alternativní uplatnění se má vyžadovat napříč všemi měřítky. Největší pozornost by se měla soustředit na hlavní dvě – nejmenší a největší.

Měřítko S se má zabývat popularizaci tématu stavění z dusané zeminy mezi širokou veřejnosti. To znamená zpřístupnit téma i pro neodborníky v podobě menších publikaci, přednášek a seznamovacích workshopů. Je velmi důležité demytizovat zastaralé představy o materiálu, seznámit veřejnost s vynálezy poslední doby a vysvětlit výhody využívání zeminy pro stavební účely nejen z pohledu konkrétního člověka, ale i v měřítku celé společnosti.

V části XL by se měl do městského systému nakládání s výkopovou zeminou začlenit proces výroby konstrukcí v průmyslovém měřítku. Pro této účely má vzniknout továrna, která by měla dočasný charakter a byla umístěna v blízkosti velkého zdroje výkopového materiálu po dobu jeho těžení a následného zpracování. V ideálních případech by se to mělo stát v rámci samotného staveniště, které po dokončení výkopu nebo těžby projde proměnou.

Po uplynutí doby, kdy výkopový materiál kontinuálně přibývá, se továrna má přemístit do další lokality ke zdroji materiálu z jiné stavby. Vzhledem k tomu, že proces výstavby ve městě má kontinuální charakter a stavby produkující velký objem zeminy se plánuji roky dopředu, zřízení továrny pro konkrétní místo by mohlo být vždy zpracované s předstihem. Frekvence přesunu výroby na nové místo činí 5-7-10 let v závislosti na objemu prováděného výkopu a množství výkopového materiálu.

NÁMĚSTÍ MÍRU

NÁMĚSTÍ BRATŘÍ SYNKŮ

PANKRÁC OLBRACHTOVA

NÁDRAŽÍ KRČ NEMOCNICE KRČ

NOVÉ DVORY

LIBUŠ

PÍSNICE

DEPO PÍSNICE

Obr.22 Trasa linky metra D

stávajícíci linky metra nové stanice linky D plánovaná trasa linky D

aplikace sytému V roce 2022 se v Praze začalo s výstavbou dlouho očekáváné linky metra D, která má zlepšit dopravní dostupnost jižní periferie města. Během čekání na zahájení stavby se připravovaly projekty pro rozvojové oblasti v blízkosti budoucí linky. Žádný z těchto projektů ale nereflektuje fakt, že v procesu výstavby metra vznikne obrovské množství zeminy. Podle hrubých odhadu bude vytěženo kolem 3,45 milionů tun materiálu. délka

10 stanic

cca 3 450 000 tun zeminy

10,6 km Taková čísla pro běžného člověka leží daleko za hranicemi představivosti.

Proto pro jednodušší orientaci uvádím, že je to objem dostatečný k naplnění dvou Václavských náměstí po jeho horní římsu. Zdůrazňuji, že tato čísla jsou vztažená pouze k samotné lince metra D a tedy nezahrnují zeminu, která se vykope během zřízení základů staveb v okolí.

×2

Obr.23 Objem zeminy, která se podle předpokladu vykope během stavby linky D: dvě Václavské náměstí naplněná po horní římsu.

Je důležité se uvědomovat, že odtěžená zemina nikdy jen tak sama od sebe nezmizí. Pokaždé, kdy se vykope díra, se musí někde objevit i kopec. Není ale škoda se k tomuto přírodnímu materiálu chovat jako k odpadu a nenechat zeminu žít další život?

24.

25.

26.

Obr.24-26 Přístupové šachty na staveništi linky metra D v Praze.

27.

28.

29.

Obr.27-29 Deponovaná zemina v okolí linky C v Praze.

Vlta va

pankrác

Kunratický les

depo písnice

Obr.30 Potenciální místa vhodné pro vznik továrny na prefabrikaci konstrukcí ze zeminy na základě analýzy rozvojových lokalit podle metropolitního plánu Prahy.

stávajícíci linky metra trasa linky metra D místa vhodná pro umístění továrny transformační území

alternativní využití zeminy Na trasu linky D jsou jako korálky navázané rozvojové oblasti a nové developerské projekty. Mají v blízké budoucnosti doplnit strukturu jižní periferie, která v současností v určitých místech svítí prázdnotou. Zahájení ale často čeká na metro samotné a místa tak až do momentu vzniku stanic zůstávají prázdná a nijak nepřispívají rozvoji města.

Navrhuji využít danou časovou rezervu pro vznik dočasné továrny na zpracování výkopové zeminy do formy stavebního materiálu. Zpracování zeminy blízko místu vytěžení a dalšího uplatnění ve formě hotového produktu šetří objem emisí a nákladů spojených s její přepravou a dočasným nebo trvalým uložením na mezideponii, deponii nebo skládce. Kromě snížení dopadu způsobeného logistikou materiálu, množství samotné primární energie spotřebováné při zpracování zeminy je mnohem menší, než u běžně používaných stavebních materiálů. Hodnoty spotřeby lze porovnat na grafu 3.

Graf 3. Hodnota spotřeby primární energie na zpracování základních stavebních materiálů (PEI)25

Proměna přístupu k zemině a zařazení jí do produkce stavebního materiálu pomáhá také šetrným způsobem vrátit výrobu zpátky do města. Praha tak může sama pro sebe produkovat stavební materiál a využívat ho pro lokální výstavbu.

Vedlo by to k možnosti snížit zastoupení dovezených materiálů a také nahradit ty, které se skládají z neobnovitelných surovin nebo mají velký dopad na životní prostředí.

Zpracování zeminy na stavební konstrukce naplňuje větším smyslem značné ekonomické a energetické náklady na provedení výkopů a ražby. V případě takového využití odpadní zeminy se na její životní cyklus aplikuji principy průmyslové ekologie, ve které materiálové a energetické toky, podobně přírodním procesům, na sebe účinně navazují a poskytují účastníkům vzájemné výhody.26 Cílem je optimalizace činnosti v celospolečenském měřítku.

25 SCHROEDER, H.: Moisture transfer and change in strength during the construction of earthen buildings.

Informes de la Construcción, 2011, str.107-116. Převzato z: https://stavba.tzb-info.cz/hruba-stavba/18094mechanicke-vlastnosti-dusane-hliny Vyhledáno dne 3.3.2022 26 Přednáška Vladimíra Kočího k předmětu „Produktová ekologie“ na UMPRUM. Posuzování životního cyklu.

Přehled metody LCA (Life Cycle Assessment). Informace o metodě dostupná z http://lca.cz/

linka D

Vlta va

linka C

nádraží krč

Kunratický les Obr.31 Vybrané území vhodné pro vznik továrny.

linka D orka S ýk

transformační území ý eck zá m n í k r yb

n ku

r at

ic

p ký

o to

k

nádraží Krč

linka D

Obr.32 Podrobnější pohled na transformační plochu, do které spadá řešené území.

automobilová a železniční dostupnost plánovaná trasa linky metra D transformační území staveniště stanici metra předpokládaná pozice přístupové šachty metra

metro D jako příklad Na obr.30 jsou vyznačená potenciální místa vhodná pro umístění továrny na zpracování zeminy z ražby tunelu linky metra D. Všechny lokality mají dobrou dopravní dostupnost, která je důležitá zejména pro odběr hotové produkce. Nachází se také v bezprostřední blízkosti přístupových šachet, ze kterých se zemina bude dostávat na povrch.

Na základě analýzy okolí trasy linky D a transformačních ploch z Metropolitního planu Prahy pro případovou studii byla vybraná lokalita v blízkosti stanice Nádraží Krč. Daný pozemek je součásti širší plochy určené k proměně a má přímou návaznost na železniční trať a napojení na jižní spojku, viz obr.32. Celé území v blízké budoucnosti projde transformací na hybridní strukturu – primárně administrativní a obytnou zástavbu. Její součásti bude realizace výstupu ze stanice metra Nádraží Krč, pro který bude využitá proražená přístupová šachta.

Obr.33 Současný vzhled řešeného území.

výkop

1.fáze třídění

odvoz nevhodné zeminy 2.fáze třídění

nákladní auto

transportace produkce

nákladní vlak

Obr.34 Půdorysné schéma zařízení staveniště metra s dočasnou továrnou na výrobu prefabrikátu z vetěžené zeminy na pozemku určeném k transformaci - nádraží Praha Krč.

GSPublisherVersion 0.95.100.100

příprava směsi / dusání v bednění

sušení / uskladnění

zázemí pracovníků

továrna Návrh na obr.34 ukazuje, jak se promění vzhled staveniště po aplikaci alternativního systému nakládání s výkopovou zeminou. Již na místě bude probíhat prvotní selekce materiálu vhodného pro stavební účely a bude tak eliminován počet jeho přesunů. V továrně zemina projde podrobnějším tříděním podle velikosti frakcí a bude připravená k vyhotovení směsi. Po provedení testování vzorků se může začít se samotnou výrobou – ta bude probíhat v přední části tovární haly. Připravená směs se bude sypat po 10-15 cm silných vrstvách do 50 metrů dlouhého bednění a hutnit se pomocí pojízdného pneumatického kladiva. Bednění je modifikovatelné a umožnuje přípravu konstrukcí různých rozměrů. Po dokončení procesu dusání následuje rozdělení monolitické stěny na jednotlivé bloky potřebných délek, největší však 3,5 metrů kvůli limitům transportace. Pomocí mostového jeřábu se udusané bloky umisťují na pojízdný vozík, kterým po systému kolejišť se přepravují do další části haly k sušení. Po 4-6 týdnech jsou prefabrikované konstrukce připravené k odběru.27 K tomu je uzpůsobeno místo pro nakládání hotových výrobků ve boční částí haly, která je obsluhováno jeřáby. Pomoci systému jeřábů bloky můžou být naložené do nákladního auta nebo vlaku.

etapa 1.

etapa 2.

etapa 0.

etapa 3.

Složení směsi pro výrobu konstrukci se musí vždy upravit podle lokálního zdroje materiálu. Velký objem výkopového materiálu z se stejného místa ale má usnadnit proces vzorkování a snížit počet testů potřebných ke stanovení technických parametrů budoucí konstrukci.

Obr.35. Půdorysné schéma vzniku továrny

0.95.100.100

Samotná továrna díky modulárnímu systému může vznikat ve 3 etapách.

Pro první etapu se využije metoda dusání na místě, která umožní vytvoření základní konstrukce pro rozmístění strojů potřebných k prefabrikaci. Následně továrna může dostavovat sama sebe a růst do plnohodnotné velikosti.

0.95.100.100

27 Technologie zpracování prefabrikovaných konstrukcí z dusané zeminy vycházi ze zkušenosti, které Martin Rauch sdílí ve svých publikacích a webových stránkách. Pod jeho iniciativou byla realizována první výrobní hala pro daný typ konstrukci. Zdroje: Martin Rauch: Refined Earth: Construction & Design with Rammed Earth (DETAIL Special).

Obr.36 Vizualizace venkovní částí továrny.

Uložení rozstříděného materiálu.

Obr.37 Vizualizace venkovní částí továrny.

Nakládání hotových výrobků

fáze

0.

fáze

4.

recyklace

procesy mimo továrnu

výkop / odtěžení

prvotní třídění

fáze zpracování v továrně

finalizace stavby

druhotné třídění / v továrně

montáž

1.

fáze

3.

příprava k odběru

příprava směsi

sušení

testování vzorků

fáze

2.

příprava bednění

odbednění

dusání Obr.38 Technologie zpracování konstrukce z dusané hlíny.

zpracování zeminy Důležitým faktorem je typ směsi používané k výrobě prefabrikovaných dílců. V současné době se pro konstrukce ze zeminy připravují dva typy směsí – s přidanou stabilizační složkou a bez. Stabilizace se používá k vylepšení mechanických vlastnosti konstrukcí, zejména pevnosti. Pro této účely se do klasické směsi tvořené kamenivem, štěrkem různých frakcí, pískem, jílem a vodou přidává cement nebo vápno. Ve většině případů se využívá cement a jeho obsah v takové směsi činí 5-10 %. Takové množství se na první pohled může zdát zanedbatelným. Je ale důležité si uvědomit, že do betonu standardní kvality se přidává 12-14 % cementu. Znamená to, že přidáním stabilizační složky do směsi na dusání neděláme nic jiného než jiný druh betonu, který ztrácí veškeré vlastnosti příslušné konstrukcím z dusané hlíny – jako perfektní regulace vlhkostí v interiéru, prodyšnost a řada dalších. Hlavní nevýhodou je to, že se takový materiál potýká se stejnými problémy při recyklaci jako klasický beton, tedy není vhodný pro opětovné použití.

Pro výrobu ve velkém měřítku by se proto měla využívat nestabilizovaná zemina, která má schopnost se vrátit do původního stavu pouhým rozdrcením nebo rozmočením. Nevyžaduje tak vysoké náklady na recyklaci a je připravená k dalšímu použití ihned po roztřídění, čímž bez pochyb snižuje celkový dopad stavby na životní prostředí.

využití bez příměsí / umožňuje návrat materiálu do původního stavu bez náročného procesu recyklace

dostupnost

/ lokální zdroj v každé lokalitě

prefabrikace

/ adaptace k časové tísni na stavbě

mechanické a fyzikální vlastnosti / přirozená regulace vlhkosti, zvuková izolace, nehořlavost, tepelná akumulace

Obr.39 Specifika stavění ze zeminy.

tepelná vodivost

/λ=1,0 W/mK při použití dusané zeminy pro exteriérovou stěnu je vyžadováno dodatečné zateplení, ale v menším rozdahu než pro podobnou konstrukci z betonu - tepelná vodivost betonu je vyšší λ=1,43 W/mK

regulace vlhkosti

/konstrukce z dusané hlíny podobně hlíněným omítkám má schopnost absorbovat přebytky vlhkosti ze vzduchu, když je moc vlhký a vypouštět jí když je sucho. Taková regulace pomáha udržovat stále zdravé prostředí, které je velmi vhodné pro bydlení, školy, školky a nemocnice.

nehořlavost

/konstrukce z dusané zeminy odpovídá požárním standardům a při tloušťce 250 mm dosahuje třídy RE90, což je požadovanou doba požární odolnosti pro nosné konstrukce budov.

tepelná akumulace

/dusaná zemina je schopná akumulovat teplo během dne a postupně ho vypouštět běhěm noci. Tato vlastnost zlepšuje vnitřní klima a šetří náklady na energie.

akustcká izolace

/díky masivnosti konstrukci zemina tlumí zvuky z vnějšího prostředí a díky hrubému povrhu nevytváří ozvěnu v interiéru.

Pro omezení přenesu vibrací a zvuků konstrukci je potřeba jí izolovat ve styku s vodorovnou části.

dodatečné opravy

/díky svému složení a přiznané materiálitě na povrchu je možné konstrukci dodatečně opravovat stejnou směsi jaká byla použitá při výrobě bez negativních vizuálních následků.

Obr.40 Specifické vlastnosti konstrukce z dusané hlíny.28

28 Design guide for rammed earth. Martin Rauch. Lehm Ton Erde Baukunst GmbH.

bilance Podle Martina Raucha, který pracuje s nestabilizovanou zeminou již přes 20 let, typickou velikosti prefabrikovaného bloku je 250-800 mm tlustý panel maximální výšky 1200 mm. Dané proporce jsou zvolené především kvůli optimalizaci procesu transportace.

1000

zemina z linky d cca 2 300 000 m3

minimální

00

10

50% od celkového objemu využití na stavební materiál 1 150 000 m3 1200

70

35

35

0

1200

= 1,47 m3

po hutnění 575 000 m3

00

typický

maximální

0 50

390 000 bloků

3

80

0

Obr.41 Typické velikosti konstrukčních elementů ze zeminy.29

Obr.42 Odhadovaná bilance využití zeminy z linky mestra D pro stavební účely.

Pro hrubý odhad potenciálu výkopového materiálu z linky metra D používám dimenze panelu typické velikosti s objemem hutněné zeminy 1,47 m³. Podle předpokladu, že se z vytěžené zeminy využije pro výrobu 50 %, vzniknou z ní zhruba 390 tisíc bloků typických rozměrů.

Takové bloky by mohly být využité jako výplňový materiál mezi nosnou konstrukci v plánovaných projektech v okolí linky metra s funkci bydlení, administrativy, škol, zázemí parků a dalších. Daný materiál má specifické fyzické a mechanické vlastností, které ovlivňuji způsob jeho využití. Pro optimalizaci fyzikálních limitů je vhodné kombinovat daný materiál s dalšími, které mohou plnit nosnou konstrukční funkci, například se dřevem.

29 Tamtéž.

Obr.43, 44 Bloky z dusané zeminy, vyrobené ve firmě ERDEN. Schlins, Rakousko.

(Archiv autorky, 2022)

Podle odhadované bilanci na obr.42 zemina z výstavby metra by mohla být využitá pro výrobu 390 tisíc stavebních bloků o velikostech 3,5*1,2*0,35 metrů. Takové množství stavebního materiálu by dokázalo přispět k nahrazení neudržitelných konstrukčních materiálů na 90 bytových domech. (Pro odhadovaný počet je zvolen dům s 4 byty na patře a o výšce třech podlaží každý.)

Kdybychom tato čísla vztáhli na počet zahájených bytů v Praze za minulý 2021 rok (8283 bytů) a pro účely hrubého propočtu předpokládali, že dané byty budou umístěny ve zvolených třípatrových bytových domech, celkový počet takových domů by byl 690.

To znamená, že konstrukce ze zeminy by mohli přispět ke snížení uhlíkové stopy a energetických nákladů u více než 8 % ročně produkované bytové výstavby. V případě, že by zdrojem materiálu sloužilo nejen metro, ale i další stavby, toto procento by mohlo být značně větší.

isherVersion 0.94.100.100

konstrukce z dusané zeminy s omítkou

konstrukce z dusané zeminy s přiznaným povrchem

konstrukce ze zateplených betonových tvárnic s omítkou Obr.45 Variace řešení fasády domu z dusané zeminy.v porovnání se standardní konstrukci.

kde bude změna Použití výkopové zeminy jako stavebního materiálu v kontextu současné doby má několik důležitých aspektů, které se musí brát v úvahu.

Estetický aspekt: Stavění ze zeminy nabízí možnost unikátního přírodního vzhledu stavby s přiznaným povrchem jak v interiéru, tak i exteriéru. Samotné dusání se provádí po vrstvách, které propisují postup vzniku konstrukce do struktury materiálu. Provedení stavby z dusané zeminy však nelimituje její estetické hodnoty pouze na jednu možnost. Stejně jako při použití jiných konstrukčních materiálů je možné i pro zeminu zvolit fasádní omítku nebo obklad, při tom zachovat vzácné fyzikální vlastnosti konstrukce.

Environmentální a sociální aspekt: Současná doba se často zaměřuje na vývoj nových a nových kompozitů, které nám zajišťují pohodlné podmínky pro žití. Takové materiály jsou ale velmi těžce recyklovatelné nebo k dalšímu použití nejsou vůbec vhodné. Jsem přesvědčená, že již teď se musíme zaměřovat na redukci počtu použitých materiálů a soustředit svou pozornost nejen na jejich vlastnosti v provozu, ale i na náročnost jejích výroby a následné recyklace nebo utilizace.

Díky tomu, že konstrukce ze zeminy mohou být zhotovené pouze mechanickou úpravou (dusáním) a nepotřebují chemickou proměnu (stabilizátory), zachovávají svoji 100 % recyklovatelnost. Tato vlastnost je důležitá nejen z pohledu dopadu na životní prostředí, ale také z důvodu omezené kulturní životnosti stavby. Změna trendu, nové požadavky společností a proměny měst jako takové často způsobuji potřebu předčasného bourání staveb, které stále mají dobrý technický stav nebo ekonomickou hodnotu. Morální životnost budov je tak často mnohem kratší, než jejich technická a ekonomická životnost a je třeba s ní počítat již při návrhu stavby a volbě materiálu.

Pokud bychom měli ve městech převážně stavby ze snadno recyklovatelných materiálu, možná otázka smršťujících se měst (tzv. shrinking cities) by dnes nebyla tak ostrá.

Ekonomický aspekt: Odpadové hospodářství má vysokou ekonomickou a energetickou náročnost, a to především kvůli specifickým požadovaným postupům pro nakládání s odpadem. Proto je potřeba se vyvarovat zbytečnému zařazení do této kategorii čistého přírodního materiálu. Využití výkopové zeminy ve stavebním průmyslu dokáže snížit objem materiálů, dovážených z velkých vzdáleností a také obsahujících cenné neobnovitelné přírodní zdroje. To všechno má přímý vliv na ekonomickou složku stavebního procesu, který čím dál více bude ovlivněn dopadem environmentálního aspektu.

závěr V současné době si čím dál více architektů a stavitelů uvědomuje zodpovědnost za dílo, které skrze svou profesi přivádí do světa. Klimatická krize nás nutí hledat pro stavby nejen nové technologie a materiály, ale také přehodnocovat již známé, vyvíjet je a usnadňovat proces jejich použití. Nestačí se tedy pouze přizpůsobovat existujícím certifikacím a štítkům, ale je nutné vyvíjet městské a státní systémy, které by podporovaly aplikaci udržitelných obnovitelných zdrojů při výstavbě.

Jedním z takových zdrojů je výkopová zemina. V současné době se tento materiál přesouvá z místa na místo převážně v důsledku stavební činnosti. Představy o využití tohoto „zbytkového“ materiálu jsou v dnes velmi omezeny. Cílem této práce je nabídnout alternativní pohled na znovupoužití zeminy a ověřit možnosti její transformace ve stavební materiál v kontextu pražské metropole.

Obr.46 Přesuny zeminy.

Archiv autorky. Praha, 2022.

zdroje Literatura ° ° °

° ° ° ° ° ° ° ° °

CÍLEK, Václav. Krajiny vnitřní a vnější. Praha: Dokořán, 2002, 2005. ISBN 80-7363-042-7 CIANCIO, Daniela, BECKETT, Christopher. Rammed Earth Construction. Cutting-edge research on Traditional and modern rammed earth. Sirewall, 2015. ISBN: 978-1-315-69294-4 HILLEBRANDT ,Annette, RIEGLER-FLOORS, Petra, ROSEN, Anja, SEGGEWIES Johanna-Katharina. Manual of recycling. Building as sources of materials. Detail Business Information GmbH, 2019. ISBN 3955534928 HRŮZA, Jiří. Město Praha. Praha: Odeon, 1989. ISBN 80-207-0065-X Katalog výstavy Letná. Historie a vývoj prostoru. Praha: Útvar rozvoje hlavního města Prahy, 2007.

Katalog výstavy Praha v plánech a projektech. Praha: Útvar rozvoje hlavního města Prahy, 1999.

LIPSKÝ, Zdeněk. Krajinná ekologie pro studenty geografických oborů. Praha: Karolinum, 1998.

ISBN 80-7184-545-0 Sborník konference RECYCLING 2018. Možnosti a perspektivy recyklace stavebních odpadů jako zdroje plnohodnotných surovin. Brno: VUT Brno, 2018. ISBN 978-80-214-5602-0 Sborník konference RECYCLING 2020. Cirkulární ekonomika ve stavebnictví, recyklace a využívání druhotných stavebních materiálů. Brno: VUT Brno, 2020. ISBN 978-80-214-5894-9 NEFF, Vladimír. Sňatky z rozumu. Romanová pentalogie. Svazek první. Praha: BB/art, 2015.

ISBN 978-80-7507-075-3 MINKE, Gernot. Building with Earth. Birkhäuser – Publishers for Architecture. Basel, 2006.

ISBN-13: 978-3-7643-7477-8 RAUCH, Martin. Refined Earth. Construction and design with rammed earth - Otto Kapfinger, Marko Sauer; ISBN-10: 3955532739

Internetové portály °

Bohdalec a Tyršův vrch – zajímavosti. In: Pražská příroda. [online] Dostupné z: http://www. praha-priroda.cz/lesy/bohdalec-a-tyrsuv-vrch/ Vyhledáno dne 10.1.2022

°

Český svět: ilustrovaný čtrnáctideník. Praha: Karel Hipman, 1904-1929. Dostupné také z: http:// www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:9ee4d9f0-6a7a-11e4-9d98-005056825209 Vyhledáno dne 18.11.2021

°

Deponie Města. Pořád Neděj se! Praha, 2007. Česká televize. Dostupné z: https://www.ceskatelevize.cz/porady/1095913550-nedej-se/207562248420017/ Vyhledáno dne 9.1.2022

°

Geomorfologické celky. In: Lexikon tvarů reliéfu České republiky. [online] Dostupné z: https:// geography.upol.cz/soubory/studium/e-ucebnice/Smolova-2010/lexikon/antropogenni/tezebni/tezebni_halda.html Vyhledáno dne 21.1.2022

°

Mechanizace. In: Wikipedia: otevřená encyklopedie. [online] Dostupné z: https://cs.wikipedia. org/wiki/Mechanizace Vyhledáno dne 22.1.2022

°

Metodický návod odboru odpadů pro řízení vzniku stavebních a demoličních odpadů a pro nakládání s nimi. Dostupné z: https://www.mzp.cz/cz/metodika_stavebni_odpady Vyhledáno dne 15.1.2022

°

Možnosti nakládání s výkopovou zeminou z pohledu ČIŽP. In: ENVI profi.cz. [online] Dostupné z: https://www.enviprofi.cz/ Vyhledáno dne 16.1.2022

°

Nakládání se stavebními a demoličními odpady – výkopové zeminy. In: Envi Group. [online] Dostupné z: https://www.envigroup.cz/nakladani-se-stavebnimi-a-demolicnimi-odpady-vykopove-zeminy.html Vyhledáno dne 19.1.2022

°

Nerostné suroviny na území Prahy. In: Envi Web. [online] Dostupné z: https://www.enviweb. cz/74104 Vyhledáno dne 19.1.2022

°

O mizejícím světě horníků, rikše v podzemí a vláčku přátelství. Díl od 7.12.21. Podcast AV ČR Věda na dosah. Dostupné z: https://www.avcr.cz/cs/ Vyhledáno dne 14.12.2022

°

Opatrně s výkopovou zeminou. In: Časopis PRO města a obce. Vydání leden 2021. [online] Dostupné z: https://www.kflegal.cz/wp-content/uploads/2021/01/zde-2.pdf Vyhledáno dne 20.12.2021

°

Produkce, využití a odstranění odpadů – 2020. In: Český statistický úřad. [online] Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/produkce-vyuziti-a-odstraneni-odpadu-2020 Vyhledáno dne: 15.1.2022

°

Ruderální společenstvo. In: Wikipedie: otevřená encyklopedie. [online] Dostupné z: https:// cs.wikipedia.org/wiki/Ruder%C3%A1ln%C3%AD_spole%C4%8Denstvo Vyhledáno 8.12.2022

°

Technická data tunelového komplexu Blanka. In: portál hlavního města Prahy. [online] Dostupné z: https://www.praha.eu/jnp/cz/doprava/automobilova/tunelblanka/ Vyhledáno dne 19.12.2021

°

Vinohradské železniční tunely. In: Encyklopedie Prahy 2. [online] Dostupné z: https://encyklopedie.praha2.cz/stavba/1450-vinohradske-zeleznicni-tunely Vyhledáno dne 16.1.2022

°

Zákon o odpadech č.541/2020Sb. In: Zákony pro lidi. [online] Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2020-541#cast1 Vyhledáno dne 18.1.2022

Obrazový materiál ° ° ° ° ° ° ° ° ° ° ° ° ° ° ° ° ° ° °

Obr.1 – Náspy tvořené výkopovou zeminou ze stavby tunelu Vršovice – Hlavní nádraží. Praha: Karel Hipman, 1904-1929. In: Český svět: ilustrovaný čtrnáctideník.

Obr.2 – Dívčí hrady, Praha. 2021, Vlastní archiv autorky.

Obr.3 – Ilustrace znázorňující fáze „sázení ohně“ při hornických pracích. Balthasar Rösler: Lehce leštěné zrcadlo Berg-Bau, 1700. Zdroj: https://de.wikipedia.org/wiki/Balthasar_R%C3%B6sler Obr.4 – Těžební stroje současností. Zdroj: https://www.okd.cz/cs Obr.5 – Snímek z videa Deponie Města. Česká televize (Praha, 2007) Zdroj: https://www.ceskatelevize.cz/porady/1095913550-nedej-se/207562248420017/ Obr.6 – tamtéž Obr.7 – Přemístění materiálu při rekonstrukci Smetanova nábřeží v Praze. 2022, Vlastní archiv.

Obr.8 – Navážka před nádražím Praha-Vršovice. 2022, Vlastní archiv autorky.

Obr.9 – Nakládání s odpadní zeminou dle platné legislativy podle zákonu o odpadech č.541/2020Sb. Vlastní schéma.

Obr.10 – Deponovaná zemina, Praha Libuš. 2022, Vlastní archiv autorky.

Obr.11 – Deponie Malešice. Snímek z digitálních map Google Maps https://www.google.com/ maps Obr.12 – Deponie Malešice. Snímek z digitálních map Mapy.cz https://en.mapy.cz/ Obr.13 – Terenní úpravy na staveništi linky metra C, Praha Jižní Město. Kolem r.1976 Zdroj: www.prazskypatriot.cz Obr.14 – Návrh proměny současného lineárního toku zeminy na cirkulání. Vlastní schéma.

Obr.15 – Cihly z nepálené hlíny u domu ve vesnici Milyanfan village, Kyrgyzstan. Zdroj: https:// cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Milyanfan-adobe-bricks-8038.jpg Obr.16 – Technologie zpracování hlíny - bougé. Zdroj: https://www.permaculturedesign.fr/permaculture-construction-naturelle-la-terre-crue-de/ Vyhledáno dne 4.4.2022 Obr.18 – Výstavba Ricola zentrum Zdroj: https://www.timurersen.com/rammed-earth-facade-martin-rauch-ricola-house-of-plant-design-by-herzog-and-de-meuron Obr.20 – Bloky z dusané zeminy s drážkou. Zdroje: https://en.wikipedia.org/wiki/Compressed_ earth_block Obr.21 – Městský systém využití zeminy jako stavebního materiálu. Vlastní schéma

° ° °

° ° ° ° ° ° ° ° ° ° ° ° ° ° ° ° ° ° ° ° ° °

Obr.22 – Trasa linky metra D. Vlastní mapa.

Obr.23 – Objem zeminy, která se podle předpokladu vykope během stavby linky D. Vlastní schéma na základě snímku z digitálních map Mapy.cz https://en.mapy.cz/ Obr.24 – Staveniště a přístupová šachta pro budoucí linku metra D. Autor: Strabag Zdroj: https://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/doprava/mezi-tektonickymi-zlomy-a-trilobity-razici-ukazali-snimky-z/r~28c9499e918811ec9136ac1f6b220ee8/r~beb77080918211ecb5bd0cc47ab5f122/ Obr.25 – Staveniště a přístupová šachta pro budoucí linku metra D. Snímek z digitálních map Mapy.cz https://en.mapy.cz/ Obr.26 – Tamtéž Obr.27 – Deponovaná zemina v okolí linky C v Praze. Snímek z digitálních map Mapy.cz https:// en.mapy.cz/ Obr.28 – Tamtéž Obr.29 – Temtéž Obr.30 – Potenciální místa vhodné pro vznik továrny na prefabrikaci konstrukcí ze zeminy na základě analýzy rozvojových lokalit podle Metropolitního plánu Prahy. Vlastní schémana základě mapy Metropolitního planu Prahy. Zdroj: https://metropolitniplan.praha.eu/ Obr.31 – Vybrané územé vhodné pro vznik továrny. Podklad z Metropolitního plánu Prahy. Zdroj: https://metropolitniplan.praha.eu/ Obr.32 – Analýza transformační plochy řešeného území. Podkladní mapa je snímkem z digitálních map Mapy.cz https://en.mapy.cz/ Obr.33 – Současný vzhled transformační plochy u stanice Praha Krč. Snímek z digitálních map Mapy.cz https://en.mapy.cz/ Obr.34 – Půdorysné schéma zařízení staveniště metra s dočasnou továrnou na výrobu prefabrikátů ze zeminy. Vlastní obraz.

Obr.35 – Půdorysné schéma vzniku továrny. Vlastní schéma.

Obr.36 – Vizualizace venkovní části továrny.

Obr.37 – Axonometrické konstrukční schéma.

Obr.38 – Technologie zpracování konstrukce z dusané hlíny. Vlastní schéma.

Obr.39 – Specifika stavění ze zeminy. Vlastní schéma.

Obr.40 – Specifické vlastnosti konstrukce z dusané hlíny. Design guide for rammed earth. Martin Rauch. Lehm Ton Erde Baukunst GmbH. Obr.41 – Typické velikosti konstrukčních elementů ze zeminy. Design guide for rammed earth.

Martin Rauch. Lehm Ton Erde Baukunst GmbH. Obr.42 – Odhadovaná bilance využití zeminy z linky metra D pro stavební účely. Vlastní schéma.

Obr.43, 44 – Bloky z dusané zeminy, firma ERDEN. Schlins, Rakousko. Archiv autorky.

Variace estetického řešení domu z dusané zeminy. Vlastní obraz.

Obr.45 – Variace řešení fasády domu z dusané zeminy.v porovnání se standardní konstrukci.

Obr.46 – Koláž snímků ilustrujících přesuny zeminy v Praze. 2022. Vlastní archiv autorky.

Grafy ° ° °

Graf 1 – Podíl stavebních a demoličních odpadů na celkové produkci – průměr za roky 20172020. In: Český statistický úřad. [online] Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/produkce-vyuziti-a-odstraneni-odpadu-2020 Vyhledáno dne: 15.1.2022 Graf 2 – Podíl zeminy a kameniva na celkové produkci odpadu – průměr za roky 2017-2020. In: Český statistický úřad. [online] Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/produkce-vyuziti-a-odstraneni-odpadu-2020 Vyhledáno dne: 15.1.2022 Graf 3 – Hodnota spotřeby primární energie na zpracování základních stavebních materiálů. Zdroj: Schroeder, H.: Moisture transfer and change in strength during the construction of earthen buildings. Informes de la Construcción, Vol. 63, n.º 523, 2011, pp. 107–116. Převzato z: https://stavba.tzb-info.cz/hruba-stavba/18094-mechanicke-vlastnosti-dusane-hliny Vyhledáno dne 3.3.2022

praha 2022