WindSurfer 2/2009 by slavko jascur

SR 2,95 € (89 Sk), ČR 89 Kč Windsurfer 2/09

2/2009

Waveriding ˆ

Profesionálna pánska starostlivosī

skola

Jema Halla ˆ

Ruziná verzus Rozkos

RCS PARIS B 322 214 925

RÉPONSE HOMME

windsurfking

Cielené prípravky pre redukciu známok starnutia a viditeęné povzbudenie pleti

PROFESSIONAL SKINCARE

FP MATIS presse homme 200x270+5m1 1

05.06.2009 16:29:10

www.windsurfer.sk

Prvá profesionálna pánska starostlivosī

Francisco

Goya

na ceste

Madagaskar

www.vwuzitkove.sk

Born to be wild. Caddy 4Motion.

idl á z o v é tkov i ž ú y iou! k m é r p V še t en s g a w s Volk Úžitkové vozidlá Volkswagen sú pripravené žiť naplno, presne ako vy! Odvezú vás k oceánu s plným surferským výstrojom alebo do lesa aj s bikami, a pritom máte stále veľa miesta pre seba a spolucestujúcich. Navyše, teraz prinášajú 2 ekovýhody!

Myslite ekologicky Nové úžitkové vozidlá Volkswagen majú moderné ekologické motory s nízkou spotrebou. Na ceste za zážitkami tak každoročne môžete ušetriť aj niekoľko sto EUR a zároveň chránite životné prostredie.

Myslite ekonomicky Všetky úžitkové vozidlá Volkswagen prinášame teraz s prémiou! Konajte rýchlo a získajte zľavu vo výške 6 800 EUR / 204 857 Sk + prémiu 1000 EUR / 30 126 Sk bez DPH (pre Multivan Comfortline 2,5TDI 130k 6-Tipr.). Ušetríte spolu až do 7 800 EUR / 234 983 Sk.

Informujte sa u vášho najbližšieho predajcu Volkswagen úžitkové vozidlá. Na prepočet bol použitý konverzný kurz 1 EUR = 30,1260 Sk.

Výhercovia veľkej predplatiteľskej súťaže Plavák Tabou Novák Martin Kohoutovice Obal na rahno Gun sails Suchan Jiří Praha Sťažeň Technofiber Černý Martin Olomouc Rahno Mystic Hrubá Martina Praha Batoh Gun sails Černý Martin Mikulov na Moravě Office taška Gun sails Rektořík Michal Olomouc Obal na sťažeň Konig Pospíšil Petr Brno Plachta Prolimit Čanecký Andrej Stupava Vesta Aerotech Vízek Martin Praha Batoh Gun sails Pýcha Jakub Praha Kitekurz Harakiri Bauer Martin Židenice Trapézové lanká Dakine Zahrl Werner Chodov u Karlových Var Trapézové lanká Aerotech Vrtěl Jindřich České Budějovice Toaletná taška Gun sails Nedvědová Michaela Praha, Dolanová Gabriela Sládkovičovo Lycra Gaastra Zeman Václav Pardubice Neoprénové topánky Hiko Sport Pásztor Július Praha Dvojročné predplatné Windguru Kobes Tomáš České Budějovice Taška na vercajk Gunsails Kráľ Viktor Sereď Stažeň EZZY Záhradník Pavol Bratislava Rahno North Sails Baloga Miroslav Prešov Cestovná taška Fanatic Náhlik Milan Ivanka pri Dunaji Vesta Deemeed Klusák Dušan Bratislava Trapézové lanká Tekkno sport Kozica Juraj Bratislava DVD Addicted to ride 1 Gotthardt Branislav Štrba, Bleho Igor Nitra, Ollé Ladislav Galanta, Nezbeda Miroslav Levice, Čikoš Peter Rimavská Sobota, Petráš Miroslav Skačany, Václav Peter Trenčín, Lanák Peter Tajov, Macejko Miroslav Prešov, Petro Ivan Košice, Kočí Miroslav Bohumín, Ježek Miroslav Varnsdorf, Maxa Tomáš České Budějovice, Soukup Tomáš Vrchlabí, Prečan Tomáš Prostějov, Šatra Zdeněk Roudnice nad Labem, Nový Petr Plzeň, Bartoš Václav Prachatice, Střihavka Ondřej Sedlčany, Jenček Libor Hodonín, Filipovský Miloslav Ústí nad Labem, Čech Petr Písek, Marek Petr Nová Role, Havlíček Jan Děčín, Pivoňka Jiří Strážek, Čadil Petr Úvaly, Dörr Michal Uherské Hradiště, Boháč Ondra Plzeň, Nechvátal Aleš Rajhrad, Merunka Luboš Liberec DVD Addicted to ride2 Zikmund Martin Jablonec nad Nisou, Štursa Petr Žďár nad Sázavou, Němeček Jiří Řež, Křemeček Josef Hulín, Kolář Antonín Lipno nad Vltavou, Pavlovič Ivan Banská Bystrica, Rozenberg Oleg Boleráz, Balla Ján Prešov, Šukola Juraj Bratislava, Ďurík Ondrej Urmince DVD Me, Myself and I Prummer Ladislav Bratislava, Nesselmann Igor Žilina, Chovan Andrej Šoporňa, Gemes Matúš Banská Bystrica, Paulen Marek Ivanka pri Dunaji, Hudeček Milan Marianka, Ševčíková Jarmila Zliechov, Gernovský Juraj Nové Mesto n.Váhom, Malý ml. Ján Vranov nad Topľou, Krchňavý Ján Kálnica, Příhoda Marek Hradec Králové, Robert Kaděrka Olomouc, Stračár Martin Troubsko, Valenta Marek Vrchlabí, Sychra Václav Sloupnice, Dobeš Luděk Velké Opatovice, Behina Tomáš Most, Kříž Petr Jindřichův Hradec, Kepka Vojtěch Plasy, Kozák Karel Kosmonosy, Kadeřábek Martin Český Brod, Žižka Jan Volyně, Kolštrom Pavel Znojmo, Kopecký Pavel Dobruška, Ziebiker David Turnov, Bečka Petr Ústí nad Labem, Dědina Stanislav Příbram, Procházka Martin Sokolov, Záborec Ivo Česká Lípa, Braier Luboš Čáslav Pena na nosič Kasík sails Lederer Jan Praha, Krejčí Svatopluk Brno, Hlavatý Bohuš Pezinok, Semaničin Václav Bardejov, Trimovátko Gun sails Šajda Erik Bernolákovo, Štodt Marek Šumperk, Lycra O'Neill Saquová Božena Litomyšl, Hodina Petr Cheb, Varádyová Jana Senec, Nezbeda Miroslav Levice Kartón plechoviek Let's go Šulek Michal Trnava, Kováč Štefan Prešov Nálepka 2 ks Kostovčík Dušan Vranov nad Topľou, Laštík Jozef Dolný Kubín 1 Taška na finy König surf Přibyl Květoslav Kremnica Pätka Ascan Toma Roman Žilina Kĺb Bezur Juraj Senec DVD Red Bull Storm chase Hnyk Karel Liberec 7

editorial

„Windsurﬁng je súčasť môjho života, mňa samého. Počas svojho života som na surfe prežil asi rovnaký čas ako na vlastných nohách.“ Francisco Goya V rukách držíte druhé číslo časopisu WINDSURFER v tomto roku a verím, že sa vám bude páčiť minimálne tak ako tie predchádzajúce. Vďaka novému prírastku v našej redakcii, Máriovi Manasovi PN-111, sa nám podarilo presvedčiť na spoluprácu Jema Halla. Jeho Škola windsurfingu by sa mala objavovať v tomto roku v každom čísle časopisu. Ja sám, koniec koncov ako väčšina z nás, sa mám ešte čo učiť, stále je čo zdokonaľovať, treba aj odstraňovať zlozvyky, ktoré som nadobudol pri učení bez nejakého profi či odborného vedenia... Takže sa určite máme na čo tešiť. Okrem školy Jema Halla ma osobne teší rozhovor s Franciscom Goyom, ktorý sa neuveriteľne rozhovoril a práve vďaka tomu vznikol jeden z najhodnotnejších rozhovorov, aký sme robili a publikovali. V tomto čísle sme si posvietili aj na jazdu vo vlnách a predstavenie disciplíny wave ako takej. Konečne sme vyžrebovali výhercov našej veľkej predplatiteľskej súťaže, v ktorej sme rozdali viac ako 100 cien! Tí, ktorí sa nenájdu medzi vyžrebovanými, nezúfajte , verím, že ostanete priaznivcami časopisu WINDSURFER a už teraz viem o ďalšej súťaži, ktorá uzrie svetlo sveta vo WINDSURFERi č. 4/2009. Tým, ktorí sa našli v zozname medzi vyžrebovanými, gratulujeme!!! Redakcia vás bude kontaktovať a následne vám ceny, ktoré ste vyhrali, odovzdá osobne jej zástupca alebo ich nájdete doma v poštovej schránke. Záleží na veľkosti . Všetkým zúčastneným ďakujem za podporu, ktorú ste nám prejavili formou predplatenia časopisu WINDSURFER. Poslednou novinkou, ktorá nás teší, je nová doména www.windsurfer.sk. Webová stránka je ešte stále v procese výroby, dopĺňania textov a ladenia celého vizuálu. Nie je našou ambíciou konkurovať iným windsurfingovým webom, ide skôr o vytvorenie archívu časopisu WINDSURFER, v ktorom nájdete aj to, čo sa do časopisu nezmestí. Ku každému spotu či interview máme totiž vždy oveľa viac fotiek, ako môžeme v časopise použiť. A práve tie nájdete na našej vynovenej stránke. Okrem noviniek z našej redakcie nájdete na webe aj kompletný zoznam takmer všetkých windsurfingových obchodov s kontaktmi či fórum, kde sa nás môžete priamo pýtať na konkrétne veci týkajúce sa nielen časopisu WINDSURFER. Nech vám to fúka!

Jakub

OBSAH 04 06

Editoriál Obsah

Windsurfing hero – Kevin Pritchard

News

Fotosúťaž

WS Spot: rozkoš

waveriding

Profil: marek “paňák” antol

26 Na ceste: madagaskar 40

WS Spot: ružiná

Trickology

60 francisco goya 68 72

single versus twinser

WS škola: jem hall interview

75 Škola Jema Halla 78

surfcar

Entertainment

body care

94 96

Web surfing Tiráž

90 93

WS testy: Sťažne

hi tech

Fashion

VĚRNOST SE VYPLÁCÍ

U NÁS AŽ O 20%!

i letos si užijte oblíbené

NORTH SAILS SADO MASO a při zakoupení sady plachet North Sails získáte až 20% slevu

Nakoupíte-li u nás zboží za více než 3.000 Kč, obdržíte multifunkční kartu SNOWBOARDEL SPHERE. S ní získáte slevu 10% ve všech prodejnách Snowboardel a Timezone a slevy 5-30% u dalších 6.000 partnerských obchodů a služeb systému Sphere Card. Díky věrnostním bonusům za dosažený obrat se Vaše sleva může brzy vyšplhat až na 20%!!!

e-shop www.snowboardel.cz windsurfing a kite Evropská 331 | Praha 6, tel: 235 363 151 Senovážná 6 | Praha 1, tel: 224 212 854 Galerie Butovice | Praha 5, tel: 234 141 045

snowboardel (200x270 windsurfer).indd 1

19.3.2009 19:31:55

windsurfing hero

Kevin Pritchard US-3 John Carter/PWA Ulsan, K贸rea 2009 Kevin Pritchard

Narodený: 30. 1. 1976 Národnosť: Američan Výška:

185cm, Váha: 90kg

Začiatky: Ako profesionálny windsurfista je evidovaný už od roku 1995,

keď sa prvýkrát objavil na súťažiach PWA tour. Najobľúbenejší spot: Hookipa Maui Najobľúbenejší trik: Backside 360 záujmy: windsurfing, surfing, motokros a fotografovanie Posledný úspech: Na PWA tour 2009 v disciplíne wave na Kapverdských ostrovoch skončil na 3. mieste, v PWA slalom 2009 je po pretekoch v Podersdorfe (Rakúsko) a Ulsane (Kórea) momentálne na 5. mieste. Sponzori: Starboard, Gaastra, MFC, Camaro, Dakine, Kaenon www.pritchardwindsurfing.com

windsurfing hero

John Carter/PWA Ulsan, K贸rea 2009 Kevin Pritchard

news

.01

.01 Ezzy prichádza s revolučným materiálom na plachty Ezzy prichádza na trh s novým X-ply materiálom, ktorý obsahuje vlákna Technora. Technora je 8-krát silnejšia ako oceľ, 3-krát silnejšia ako laminátové, polyesterové alebo nylonové mriežkovanie. Fólia vystužená Technora vláknami je o 30 % ľahšia ako monofilm a, samozrejme, aj ako klasické X-ply plachty. Plachty s Technora prešívaním sú odolnejšie aj proti UV žiareniu. V testoch únavy vykazovala Technora fólia len minimálne straty pevnosti napriek dlhodobému ohýbaniu, treniu a naťahovaniu. Vďaka vysokej rezistencii proti teplu sa tento materiál nedeformuje a zachováva si pôvodný tvar aj v extrémnych podmienkach. Testovací tím zistil, že ešte pri teplote 200 °C si film zachováva pôvodnú pevnosť a tvar. Technora film je tiež odolný proti mnohým chemikáliám a morskej soli. Firma Ezzy používa Technoru v dvoch najpredávanejších modeloch – Panther/Wave, Freemove a Freeride.

.02 TABOU 3S – All in one Board, který v mnoha ohledech naplňuje dosud nerealizovatelné sny několika generací windsurferů. Jediný plovák, který zvládá všechno, vždy a všude. 3S jde velmi lehce do skluzu, nabízí výbornou rychlost a přitom lehce zvládá i většinu freestyle manévrů. Řada byla kompletně přepracována a rozrostla se o nejmenší 76litrový board, takže zahrnuje již 4 boardy o vý-

.04

.03

tlacích 76, 86, 97 a 107 litrů. Board je k dispozici ve dvou variantách, kromě standardní Carbon-sandwich technologie za cenu 27 990 Kč(1 060 €) také v ultra lehkém LTD provedení Full-carbon-sandwich za 32 600 Kč (1 230 €).

.03 GAASTRA POISON – jed, který vás neotráví Výkon v komfortním a za všech okolností plně kontrolovatelném balení. Jedna z nejúspěšnějších wave plachet na trhu byla pro sezónu 2009 přepracovaná a vyladěná k dokonalosti. Optimalizovaný profil poskytuje vyšší výkon při stoupání a také zvyšuje hang-time. Poison je plnohodnotnou wave plachtou, která je díky svým vlastnostem výborně využitelná i do silného větru ve vnitrozemských podmínkách. Plachta je dostupná ve velikostech 4.0 – 6.2, v cenovém rozpětí od 11 700 Kč (440 €) do 13 150 Kč (495 €).

.04 GUN SAILS Transwave Další novinkou pro rok 2009 z nabídky Gun Sails je Power-Wave plachta Transwave. Tahle plachta vám poskytne víc švihu pro vaše manévry – ať už na vlnách nebo při freestyle kouscích. Plachta je skvělou volbou pro evropské podmínky jak pro použití na vlnách, tak jako high-wind volba pro naše vnitrozemské podmínky. Z loňského modelu WaveMC zůstalo 75% vyztužení X-ply materiálem pro extrémní odolnost, masivní tah a ohromující akcelerace. V ostatních parametrech doznala plachta mnoha vylepšení a o kvalitně odvedené práci designéra Renata Morlottiho svědčí nadšené testovací týmy

.02

news

.07 .05

windsurfingových časopisů a zvyšující se počet plachet Transwave na všech vodních plochách. Plachta je k dostání ve velikostech 3.7, 4.0, 4.2, 4.5, 4.7, 5.0, 5.3, 5.7 a 6.1 m2. Tradiční bezkonkurenčně nízká cena je v případě produktů Gun Sails už samozřejmostí – startuje na 8 254 Kč (299 €) a za největší velikost zaplatíte 10 114 Kč (389 €).

.05 Nová konstrukce, nový tvar, nové velikosti (14 cm) – to je MFC Freestyle Pro! Na vývoji této ﬂosny se podíleli jezdci jako Gollito Estredo, trojnásobný vítěz PWA ve freestyle, Ricardo Campello a brazilský šampión a inovátor Kauli Seadi. Samotná ﬂosna má pak užší základnu a celkově menší plochu, která tak umožňuje snazší provedení double triků. Abychom dosáhli malé hmotnosti, byl pro tento model zvolen prepreg materiál, a vy tak máte možnost ocenit lehkou záď prkna, a tudíž lepší manévrovatelnost ve vzduchu. Flosna se vyrábí s uchycením Powerbox i US Box, a to ve velikostech 14, 16, 18 a 20 cm.

.06 Nová přední koncovka u ráhen North Sails Letos přichází značka N/S se zásadní inovací v oblasti ráhen – na světě je zcela nová přední koncovka, která je chráněná několika světovými patenty a znamená revoluční řešení, jak je ostatně většinou u N/S zvykem. Základní myšlenka je ta, že ne vždy je maximální tuhost koncovky to pravé

.04

ořechové; testeři zjistili, že v určitých podmínkách je jízda s o něco nižší tuhostí přední koncovky dokonce rychlejší, proto v N/S vyvinuli koncovku s regulovatelnou tuhostí. Jednoduchým použitím několika šroubů lze nastavit tuhost koncovky zcela podle preferencí jezdce – od úplně tuhé až po lehkou ﬂexi. Koncovka je nyní opět otočná, takže se dobře přizpůsobuje úhlu v závislosti na zadním oku plachty a výšce připnutí ráhna na stěžeň. Má skvěle vyřešený prostor pro přebývající lanko přímo v dutině uvnitř zavírací páky a od modelu Silver výše je v ceně i adaptér na RDM Stěžně. Nová koncovka je použitá u všech ráhen N/S 2009, u modelu red v jednodušší verzi bez možnosti regulace ﬂexe a bez RDM adaptéru, dražší modely jsou pak vybavené plnohodnotnou koncovkou se všemi vychytávkami.

.07 STARBOARD NOVINKY EVIL TWIN Evil twin je nová řada wave plováků. Twin proto, že plovák má 2 ostruhy. Plovák koncepčně vychází z typu EVO. Oproti single fin plovákům dovolují twin fin plováky agresivnější jízdu ve vlnách. Zaručují větší vedení v průjezdu ostrou zatáčkou při velkém příčném náklonu plováku k vodě, obzvláště u cut back. Tento plovák vyšel jako jeden z nejlepších v testu TWIN FIN plováků v německém SURF magazínu 2009.

.06

news

.07

.07 Třídílný stěžeň od North Sails Letos přichází N/S s další převratnou novinkou – třídílným stěžněm. Tato myšlenka není úplně nová, více či méně s ní koketovalo či koketuje více výrobců, ale teprve nyní zásluhou značky N/S je dotažena do komerčně použitelné podoby. O co jde? Je to jednoduché – místo neskladného dvoudílného stěžně si teď můžete koupit stěžeň třídílný, který je omnoho skladnější. Toto řešení má jednu nevýhodu a pak hodně výhod. Nevýhodou je o něco vyšší cena než za stejný dvoudílný stěžeň. Výhody jsou následující: • neporovnatelná skladnost při přepravě, • lepší průhybová křivka díky tomu, že spoj není umístěn uprostřed, ale ve třetinách stěžně, • stejná váha jako u stejného dvoudílného stěžně díky použití o 5 % vyššího obsahu karbonu, • prostou změnou středového dílu (který je o hodně levnější než celý stěžeň a dá se koupit samostatně) dostanete jiný stěžeň s jinou délkou, přičemž spodní a vrchní díl zůstávají stále stejné. Letos je třídílný stěžeň nabízen v provedení Silver (60 % karbonu) a ve třech různých sadách: • set RDM 370/400/430 (můžete koupit jakoukoliv základní délku a pak přikoupit další středy, a tím získáte 3 různé stěžně), • set SDM A 370/400/430 (můžete koupit jakoukoliv základní délku a pak přikoupit další středy, a tím získáte 3 různé stěžně), • set SDM B 430/460/490 (můžete koupit jakoukoliv základní délku a pak přikoupit další středy, a tím získáte 3 různé stěžně). Pozor pouze na jednu věc – střed 430 ze sady A není stejný jako střed 430 ze sady B, tedy nelze je zaměnit !! Letos je tu Silver, příští rok to budou třídílné stěžně také v provedení Gold a Platinum – znamená to tedy, že tohle provedení má budoucnost. Takže zahoďte staré dvoudílné klacky a přejděte na moderní třídílné stěžně!

.08 Neilpryde FIREFLY – lehká wave plachta s freestylovým výkonem Pro tento rok Neilpryde vytvořil zcela novou X-Over plachtu. Vzhledem k tomu, že rozdíl mezi ježděním na vlnách a freestylem se neustále zmenšuje a pořád

.08

.09

víc freestylových triků se provádí na vlnách, je zřejmé, že je zapotřebí zvláštní wave-freestyle plachta, s níž se dá jezdit ve 100% vlnových podmínkách a přitom bude mít i výborný výkon na hladké vodě. Fireﬂy přináší možnost přenést moderní freestylové manévry do vln a zároveň nadále poskytuje ryzí freestylový výkon, který byl u Expression. A to nejen trojnásobnému mistru světa Ricardo Campellovi! Vyrábí se ve velikostech 4.1, 4.5, 4.9, 5.3, 5.7, 6.1, 6.5, 6.9 a v cenovém rozpětí od 12 600 do 15 500 Kč (od 475 do 585 €).

.09 Neopren Pryde 3000 5/3 SEMIDRY E1 Celogumový neopren o síle 5 a 3 mm vyniká pružností a nabízí člověku příjemný komfort i v chladnějším počasí. K jeho velmi dobrým tepelným vlastnostem přispívá vnitřní vrstva Hotcell, která je po celém břiše a zádech. Technologie lepených vodotěsných švů umožňuje přesný a pohodlný anatomický tvar. Posledními velmi důležitými prvky jsou E1 vstup se středně dlouhým zipem a s vodotěsným panelem přes celá záda, spodní manžety na nohavicích se suchým zipem, které můžete pojistit přídavnými pásky, a tak zamezit pronikání vody do neoprenu při jízdě. Neopren se vyrábí ve velikostech 48, 94, 25, 50, 98, 52, 102, 54, 106, 56 a cena je 5 200 Kč (196 €).

.10 SEVERNE S1 Wave plachta S1 není až tak horkou novinkou, spíš je zajímavé, že tento typ se drží na absolutní špičce v testech surf magazínů různých států. Kromě špičkových jízdních vlastností vyniká hmotností. Podle testů se jedná o vůbec nejlehčí wave plachtu, která se v současné době vyrábí. Plachta váží přibližně stejně jako konkurenční modely, které jsou zhruba o 0,7 až 1,0 m2 menší. Pevnostně je díky materiálu E4 (vlastní konstrukce Severne) na stejné úrovni jako u klasických materiálů X-ply. Lepší je v hmotnosti, odolnosti proti UV záření a hlavně – nemačká se!

news

Cornerboardshop ponúka nové služby Cornerboardshop – WS a kite shop ponúka nové služby v podobe školy a požičovne windsurfového a kiteboardového výstroja. Vďaka tímu zloženému zo študentov a absolventov FTVŠ UK v Bratislave vám Cornerboardshope ponúka možnosť naučiť sa windsurfing alebo kiting rýchlo, zábavným spôsobom a bez akýchkoľvek negatívnych zážitkov. Oplachtenia od veľkosti 1 m2 umožňujú učiť deti od 5 rokov. Špeciálne dosky pre začiatočníkov so šírkou až 100 cm v kombinácii so superľahkými oplachteniami robia z učenia windsurfingu príjemnú a zábavnú hru. Ovládnutie kiteboardingu v 4 stupňoch za 3 dni vám umožní stať sa v krátkom čase priekopníkom tohto supermoderného a emóciami nabitého športu, ktorému sa môžete venovať po celý rok. Pre vyznávačov windsurfingu a kiteboardingu ponúka obchod možnosť zapožičania výstroja. Detské a dospelé oplachtenia, dosky pre začiatočníkov, pokročilých, rodiny, cvičné kity, kiteboardy, kity na vodu a sneh, ale

aj doplnky, ako sú neoprény, trapézy a helmy. Navyše windsurfistom, ktorý lietajú za vetrom, ponúkajú možnosť zapožičať si letecký vak pre 2 dosky a 3 oplachtenia. Podrobné informácie na www.cornerboardshop.sk.

ho Úspechy slovenské windsurfingu

Slovenský windsurfista Patrik Pollák získal na majstrovstvách Európy v triede Raceboard vo francúzskom stredisku Lacanau striebornú medailu v kategórii Masters (pretekári nad 35 rokov). Člen oddielu Akademik TU Košice si o stupienok vylepšil postavenie z vlaňajších ME, na ktorých v talianskej Civitavecchii skončil na 3. mieste, a úspešne tak odštartoval do novej sezóny. V chladných francúzskych vodách Atlantického oceánu (okolo 11 °C) sa od prvej nedeľňajšej rozjazdy odohrával napínavý súboj medzi Pollákom a Talianom Pacom Wirzom. Slovenskému reprezentantovi ukázal Wirz v úvodných dvoch rozjazdách chrbát, Pollák však v ďalšom priebehu vyhral až sedem z ôsmich regát. Ani to však 36-ročnému Slovákovi nestačilo na celkové prvenstvo, rozhodcovská jury ho totiž dodatočne penalizovala desiatimi bodmi. „Paťo sa pri dvoch rozjazdách zabudol prihlásiť, že ide na vodu. Je to jeho chyba, ale organizátori to nemuseli riešiť až takýmto radikálnym spôsobom – stačilo ho na to upozorniť, a nie mu prirátať body, ktoré ho napokon obrali o zlato," povedal pre TASR Jozef Pollák, otec a tréner trojnásobného slovenského olympionika (Atlanta 1996, Sydney 2000). Druhé miesto si Pollák cení. Hoci ho penalizácia mrzí, je preňho ponaučením do budúcnosti: „Vyhral som sedem rozjázd, čo je super. Posledné dva dni som okrem pretekania riešil aj protesty s medzinárodnou jury. Ľudsky mi priznali pravdu, ale... Bol som najlepší na vode, a predsa som skončil druhý," rozhovoril sa pre TASR elitný slovenský windsurfista. Už vo štvrtok sa Pollák presúva na juh krajiny galského kohúta, v Hyéres sa zúčastní na pretekoch Svetového pohára v triede RS:X.

Výsledky – ME Raceboard Masters: 1. Paco Wirz (Tal.) 15,0, 2. Patrik POLLÁK (SR) 21,0, 3. Bernard Buren 31,0, 4. Jean Asia (obaja Fr.) 33,0, 5. Giuseppe Castelli (Tal.) 38,0, 6. Frank Bender (Nem.) 65,0. Lago di Garda – Expert Olympic Garda – Eurolymp 5. – 9. 5. 2009 Patrik sa v máji zúčastnil aj na pretekoch Svetového pohára Garda Olympic Week, na ktorom sa jazdia všetky olympijské lodné triedy. Tento rok (5. – 9. 5. 2009) sa na pretekoch zúčastnil okrem Patrika Polláka aj Čech Karel Lavický. Nie príliš Pedrag Vuck ovič početné štartové pole odjazdilo počas Patrik Pollák pretekov 12 rozjázd vrátane medailovej. Keďže fúkal prevažne slabý vietor, preteky boli mimoriadne náročné. Napriek tomu bol Patrik opäť úspešný a skončil na treťom mieste. Výsledky – Expert Olympic Garda – Eurolymp: 1. Heidegger Fabian (Tal.) 17,0 2. Esposito Federico (Tal.) 20,0 3. POLLÁK Patrik (SR) 45,0 4. Giannini Alessandro (Tal.) 50,0 5. Ferin Andrea (Tal.) 69,0 6. Linares Laura (Tal.) 79,0 7. Dilmi Mohamed (Alž.) 87,0 8. LAVICKÝ Karel (CZ) 89,0

PWA news

EFTP, DWARF8, Freestyle clas six Podersdorf 2009 Jakub Smoliga, Michael Rossmeier

Felix Hauft

Deviata EFPT sezóna v Podersdorfe odštartovala skvelými veternými podmienkami. Do súboja sa prihlásilo celkovo 42 jazdcov. Novinkou tohtoročného eventu bola zmena pravidiel, ktorá dovoľovala robiť len triky, ktoré boli vymyslené pred Spockom 540. Toto obmedzenie vyvolalo značnú nevôľu u viacerých profesionálnych jazdcov, ktorí preto nepricestovali, a tak bolo tohtoročné EFPT v Podersdorfe ochudobnené o slávne mená ako Gollito, Kiri či Marcillo Brown. Renomé top jazdcov zachraňoval svojou účasťou Tonky Frans. Vo finále druhej eliminácie sa stretli Nicolas Akgazciyan z Francúzska a Tonky Frans z Bonaire. Obaja jazdci ukázali parádnu classic show, v ktorej dávali body drags, extrémne vydarené willy skippery, spocky a loopy priamo pri brehu, v tesnej blízkosti divákov. Dlho nebolo jasné, kto súboj vyhrá, ale Nicolasovi sa podarilo urobiť viac trikov ako Tonkymu, takže z víťazstva sa nakoniec radoval Nicolas Akgazciyan. Veľké prekvapenie pretekov Raimondo Gasperini skončil tretí, keď vyhral v súboji s Rakúšanom Chrisom Sammerom. Množstvo nadšených divákov nebolo ukrátené ani o novšie freestyle triky, ktoré si mohli vychutnať v parádnej super session exhibícii.

Freestyle Classix očami Michaela Rossmeiera AUT-256 Ako si vnímal tohtoročnú zmenu pravidiel, ktorá priniesla obmedzenie na klasické triky? V podstate si myslím, že to bola pekná idea – organizátori chceli dať priestor windsurfingovým legendám, keďže majú pocit, že súčasnej mladej windsurfingovej generácii chýbajú osobnosti. Práve preto, že hneď po EFPT sa začínal PWA slalom, dali organizátori peknú peňažnú odmenu pre celkového víťaza slalomu a freestylu. Žiaľ, freestylu sa zúčastnilo naozaj iba zopár hviezd, ako napr. Josh Angulo a Raimondo Gasperini. Organizátori si mysleli, že sa im do súťaže prihlásia Björn Dunkerbeck, Robby Seeger, Josh Stone a ďalší chlapci z PWA slalomu. Ale tieto hviezdy sa už posunuli inam, nemajú potrebu súťažiť v classix evente (možno, keby im za to dostatočne zaplatili ). Takže sa to skončilo ako preteky s veľkým množstvom súťažiacich, ale top jazdci novej freestyle školy neprišli, pretože sa im tento formát súťaže nepáčil. Keď to zhrniem, bol to v podstate taký istý event ako vždy, ibaže s viacerými súťažiacimi na základnej úrovni. Ja som si event vychutnal. Necítil som tlak, že musím robiť najnovšie

triky v heate, ale dával som to, čo som sa učil pred desiatimi rokmi – 360, duck jibe, spock, willy skipper... Cítil som sa ako pred 8 až 10 rokmi v Soul Classic. Je to pekná myšlienka, ktorá sa môže opakovať raz za pár rokov, aby sa mohli prihlásili aj tí, ktorí by nemali šancu súťažiť s jazdcami novej školy. Podľa mňa bolo dosť nešťastné, že do súťaže zaradili aj heli tack a klasický chop hop. Myslím tým, že na takejto svetovej súťaži, na ktorej jazdia tí najlepší z najlepších, to vyzerá dosť zvláštne, keď majú dávať také základné triky, ako sú práve heli tack či chop Hop. Súťažil si aj ty... Aké to bolo? Ako sa hodnotí freestyle classics? Aby som to vysvetlil, mali sme 6 minút na to, aby sme stihli spraviť freestyle triky. Triky boli rozdelené do troch kategórií – skoky, rotačné triky a, samozrejme, klasické triky. V každej kategórii mohol jazdec získať maximálne 5 bodov. Za každý trik – bolo úplne jedno aký – ste mohli získať bod, ak nebol perfektne zvládnutý, dostali ste pol bodu. Takže napríklad duckjibe = 1 bod, spock = 1 bod, loop = ½ bodu atď. Musím povedať, že bolo dosť náročné získať maximálne množstvo 15 bodov, v podstate sa to takmer nikomu nepodarilo. Ako som už povedal, necítil som stres z trikov, ktoré sme mali robiť. Nazval by som ich skôr štandardnými trikmi, ktoré vieme skákať už dlho. V podstate sme ich ani nejako špeciálne netrénovali, lebo na PWA alebo EFPT eventoch sa neberú vážne, sú to až príliš jednoduché, základné triky . Cítil som sa naozaj zvláštne – mať v 5, či v 4,7 vietor a nemôcť dávať shaku či ponch, ale urobiť duck jibe.  Bude podľa teba freestyle classics aj o rok? Nie je dobré venovať všetky peniaze a pozornosť starým hviezdam. Mali by sme posúvať dopredu mladé hviezdy, budovať novú windsurfingovú generáciu. Myslím tým, že Gollito je stále veľmi mladý, pochádza z Venezuely z chudobnej rybárskej rodiny... Čo od neho očakávajú??? Nemôže z neho predsa byť hneď Josh Stone, Naish či Dunkerbeck. Ja osobne nevidím budúcnosť tohto EFPT formátu. Na tieto eventy je stále menej peňazí, a preto by sa organizátori nemali zameriavať na starú školu trikov, ale na progres freestylu ako windsurfingu, ako športu. Dnešná podoba freestylu má úplne iné rozmery ako tá, ktorá sa robila pred desiatimi rokmi. Nová škola posúva freestyle do neuveriteľných dimenzií.

PWA news

Dwarf8 PWA World Cup In Podersdorf 5. 5. – 10. 5. 2009 in Podersdorf PWA, John Carter

Jakub Smoliga

WilliAmSOvA jAzdA K víťAzStvu Otvorenie slalomovej sezóny PWA nemohlo dopadnúť lepšie. Rakúske jazero Neusiedler See dodalo slnko aj vietor a pokrstenie novej destinácie v PWA slalom tour prebehlo vo veľkom štýle. Celkovo sa odjazdili štyri eliminácie, pričom vietor sa pohyboval rýchlosťou od 7 do 25 uzlov. Trojnásobný majster sveta Antoine Albeau si išiel v skvelej forme po víťazstvo. Vo finálovej eliminácii mu však na päty stúpal Brit Ross Williams. V druhej eliminačnej jazde sme videli skorý odchod Albeaua po kolízii na štarte s Georgeom Manevom, čo ihneď využil Björn Dunkerbeck a vyjazdil si prvé víťazstvo. Za ním skončil Finian Maynard a Gonzalo Costa Hoevel. Na druhý deň pretekov sa vietor zdvihol a fúkalo ideálnych 15 až 25 uzlov. V tretej eliminácii upevnil svoju dominanciu Costa Hoevel pred druhým

Maynardom. Finále tretej eliminácie sa nieslo v znamení anglicko-francúzskeho súboja medzi Williamsom a Albeauom. Napriek Albeauovej jednoznačnej rýchlostnej prevahe, Williamsovy bezchybné otočky a taktické rozhodnutia počas jazdy viedli k jeho víťazstvu. Quentel skončil tretí. V štvrtej a poslednej eliminácii si po troch víťazných heatoch zabezpečil vstupenku do finále Maynard a bezchybnou jazdou sa do finálovej osmičky dostal aj Costa Hoevel. Vo finálovej jazde sa stretli známe tváre na čele s Williamsom, ktorý potvrdil skvelú kondíciu a stal sa jednoznačným lídrom. Costa Hoevel skončil druhý pred tretím Albeauom. Zostávajúce štyri dni pretekov sa niesli v znamení čakania na vietor, ktorý sa ale už nedostavil. Víťaz bol preto určený na základe dovtedajších výsledkov. Na prvej priečke sa umiestnil Ross Williams, druhý bol Antoine Albeau a tretie miesto si vyjazdil Gonzalo Costa Hoevel.

TurfDoggy style už aj na Slovensku!!!!!!!!!! V sobotu 25. 4. 2009 mohli návštevníci Auparku v Bratislave na vlastné oči vidieť exhibíciu na novej hračke nazývanej TurfDog a pochádzajúcej z Anglicka. TurfDog session v podaní Mária Manasa PN-111 (team rider časopisu Windsurfer) ukázal všetkým, ako vyzerá windsurfing bez vody. Priestor pred hlavným vchodom tak na hodinu patril freestylu na štyroch kolesách. Aj pomocou TurfDogu sa nám podarilo dostať windsurfing do mesta, medzi bežných ľudí, a ukázať im čaro tohto športu. Exhibícia bola súčasťou filmového festivalu Hory a mesto, na ktorom sa časopis Windsurfer prezentoval vlastným stánkom a podieľal sa aj na novovytvorenej filmovej sekcii venovanej windsurfingu. Vanda Maňková Mário Manás

V prípade záujmu, či testov píšte na: jakub.smoliga@sportmedia.sk alebo volajte: 00421 905 921 521

news

D CUP PWA WORL Kórea PWA Ulsan World Cup 16. – 22. máj 2009

John Carter / PWA Ulsan, Kórea 2009 Jana Vrbová

AntOinE AlBEAu A vAlEriE gHiBAudO vztÝČili v KÓrEi frAncúzSKu vlAjKu PWA Ulsan World Cup 2009 v Kórei bol prezentáciou talentov francúzskeho windsurfingu. V kategórii mužov aj žien totiž stáli na stupňoch víťazov Francúzi. Slalomový event PWA v južnej Kórei je zatiaľ jediný zo šnúry PWA, ktorý sa koná už tretí rok v exotickej Ázii. Od 16. do 22. mája predviedli najlepší slalomári sveta svoje umenie na vodách Jinha beach. Usporiadatelia museli čakať tri dni, kým sa Jinha beach zobudila a ukázala svoju pravú tvár so sideshore vetrom pod modrou oblohou. Potom nasledovali dva dni jazdenia na juhozápadnom termickom vetre, ktorý dosahoval 22 uzlov. Najprv sa odjazdil slalom žien. V prvej jazde vyhrala Sarah Hebert. Po dobrom štarte si udržiavala stabilný náskok a prvýkrát porazila Valerie Ghibaudo a Karin Jaggi. V druhom ženskom súboji ukázala svoju silu Valerie. V ďalších dvoch jazdách však s rozvahou a pokojom zvíťazila Karin Jaggi a poriadne zamiešala poradie. Na štvrtí deň pretekov zvíťazila v troch jazdách za sebou Valerie Ghibaudo. Karin Jaggi a Alice Arutkin sa síce snažili zvrátiť Francúzkinu dominanciu, ale napokon sa museli uspokojiť s druhou a treťou priečkou. Toto poradie sa nezmenilo ani po finálovej jazde. Prvej jazde mužov dominoval Björn Dunkerbeck pred Jimmym Diazom a lietajúcim Holanďanom Ben Van Der Steenom. Víťaz predchádzajúce-

ho eventu v Podersdorfe Ross Williams sa pre chybný štart v semifinále súťaže prekvapivo nezúčastnil. Ďalšie dve jazdy už boli v réžii Albeaua, ktorý napriek nárazovému vetru pohybujúcemu sa rýchlosťou od 7 do 22 uzlov jednoznačne dominoval. Na tretí deň sa konala štvrtá mužská eliminácia, ktorú ukončil kontroverzný incident – kolízia Finiana Maynard a Björna Dunkerbecka – ktorý stál Maynarda vyradenie z eliminácie. Maynard: „Björn bol asi 30 metrov predo mnou, pri bójke, potom neviem, čo sa s ním stalo, viacero ľudí hovorilo, že zastal. Nevidel som ho, takže som išiel do otočky a dostal prudký poryv zozadu. Ďalej si už pamätám iba náraz. Mrzí ma to, určite to bola moja chyba.“ Súťaž bola zastavená pri druhej semifinálovej jazde po tom, čo vietor padol tak, že sa nedalo pokračovať. Na druhý deň sa odjazdili zostávajúce tri heaty štvrtého preteku. Dunkerbeck a Maynard sa na nich nezúčastnili, takže Albeau si mohol zapísať ďalšie víťazstvo. Druhý skončil Josh Angulo, ktorý odjazdil svoj rekord v slalome v tejto sezóne, a tretí dorazil do cieľa Gonzalo Costa Hoevel. Finálová mužská eliminácia priniesla v cieľovej rovinke totálne premiešanie jazdcov. Prvý skončil Maynard, druhý Micah Buzianis a tretí Kevin Pritchard. V superfinále potvrdil svoju formu Antoine Albeau. Za ním sa umiestnil po neuveriteľnom výkone Micah Buzianis a tretia priečka patrila Björnovi Dunkerbeckovi.

world cup in podersdorf očami tomana CZE-109 Neusiedler See

PWA/John Carter

news

Tomano Malina

Na první letošní PWA slalom, který se konal na Neusiedler See v Rakousku, jsem tentokrát vyrazil jen s jednodenním předstihem, protože těsně navazoval na WS Fest na Nových Mlýnech, ale přesto to bylo tak akorát. Měli jsme to štěstí, že den před závodem bezvadně fouklo, a tak jsem mohl vyzkoušet všechna prkna včetně ﬂosen a plachet. Z hlediska materiálu bylo všechno připravené, zbývalo si už jen v hlavě srovnat, s jakou taktikou do závodu půjdu. I v tom ale bylo brzy jasno. Jelikož jsem měl smolné jaro a neměl najěžděno, co jsem potřeboval, musel jsem do toho naplno, bez jakýchkoliv očekávání, ale zato úplně v klidu a v pohodě. První den jsme se všichni přihlásili a začali ve dvě odpoledne podle plánu. Vítr foukal kolem 12 knt, což podle pravidel bohatě stačilo. Ani jsem nekoukal na lidi ve svém heatu, vzal svou největší plachtu 7.8 Simmer SC se 125L Falconem a šel na vodu. Docela v klidu jsem postoupil z prvního kola, což byl dobrý začátek, důležitý hlavně pro psychiku. V druhém kole už šlo ale do tuhého. V porovnání s ostatními jsem měl opět trochu pomalejší start, ale držel jsem se a nakonec se mi podařilo předjet alespoň Gonzu (Gonzalo Costa Hoevel) a jednoho z Turků, který měl DNF. Oproti mému očekávání a k mé nelibosti jsme v šest hodin večer odstartovali druhou eliminaci. Až později jsem to samozřejmě ocenil, protože se mi podařilo zajet výsledek, který jsem ani moc neočekával. První kolo jsem projel bez problémů. To druhé ze začátku nevypadalo moc slibně, když jsem opět pomaleji odstartoval, ale díky větru, který byl nahoru dolu, a chaosu na první halse jsem se dokázal propracovat na 6. místo, kde jsem následně jako již tradičně svedl těsnou bitvu s Tine Slabem ze Slovinska. Na poslední bóji jsem nakonec předjel ještě Němce Asmussena a do cíle dojel na postupovém 4. místě. Na radost ale nebyl čas, protože vzápětí následovalo semifinále. Po pravdě řečeno mi docela docházely síly, a tak jsem se soustředil spíš na loosers final. To už jsme ale nestihli. Padla tma a vítr ustal. Domů jsem tak odcházel sice za tmy a děsně utahaný, ale nadmíru spokojený s očekáváním dalšího dne. Další den sice začal bez větru, ale po obědě se rozfoukalo a my mohli dokončit eliminaci. Přiznám se, že trochu s respektem, ale i přesto se mi podařilo do cíle předjet Jimmyho Diaze, což byl pro mě víc než cenný skalp. Třetí eliminace bylo zklamání, protože jsem nepostoupil ani do druhého kola, ale hodil jsem to za hlavu a soustředil se už na tu další. Tu jsme opět začali pozdě odpoledne, ale zato při čerstvém větru kolem 20 knt, takže čas na výměnu věcí za menší plachty a prkna. V prvním kole se mi opět podařilo bez problémů postoupit a v druhém následovala velká bitva. S narvanou 7.0 plachtou jsem normálně odstartoval, držel se celého pole

a čekal, jestli někdo neudělá chybu. Druhou halsu nezvládl týmový kolega Benoit Moussillmani a zároveň se mi podařilo vnitřní stranou předjet Ukrajince a dohnat Jespera Vesterstroma z Dánska a Diaze. Poslední šlág do cíle byl asi největší můj zážitek z celého závodu. Vlastně jsme všichni tři halsovali skoro stejně a záleželo na tom, kdo to víc pustí a otevře. Jimmy měl pořád ještě velkou plachtu a prkno, naopak Jesper měl stejnou plachtu jako já, ale prkno to nejmenší. Myslím si, že jsem jeli opravdu tělo na tělo a na plný plyn. V cíli byl pak první z nás Diaz na posledním postupovém místě, za ním Jesper a o půl prkna jsem na 6. místě dojel já. A i když jsem nepostoupil, měl jsem upřímnou radost z toho, že jsem se s nimi jaksepatří předháněl. Další den byl tak za námi a já opět odcházel domů za tmy a pořád relativně spokojený. A to vlastně bylo t podstatné, co se na Neusiedleru letos událo. Je pravda, že nás na vodu tahali pravidelně každý den, ale nikdy se nepodařila odjet celá eliminace. Nejblíž jsme k tomu měli v sobotu ráno, kdy jsme startovali už v osm hodin, ale po odjetých 6 heatech vítr opět vypnul a až do neděle byl klid. Já osobně si trochu oddechnul, protože se mi moje jízda nepovedla, jak jsem si přál, ale i kdyby ne, tak je to prostě sport. V sobotu odpoledne jsme všichni věděli, že závod skončil, a mohli jsme se v klidu vydat na tradiční velkou párty, která skončila až brzy ráno. Celkovým vítězem se stal nakonec zaslouženě Ross Williams, za ním skončil se zlomeným prstem Antoine Albeau a na třetím místě dojel Gonzalo Costa Hoevel. Já jsem si nakonec dojel pro 26. místo, což je pro mě dosavadní nejlepší výsledek, a doufám, že se mi podaří v příštím závodě opět o pár míst poskočit. Myslím si, že v letošním roce je konkurence a level všech riderů opět o něco vyšší, a o to je pro mě obdobné umístění cennější. P. S. Nemohl jsem si nevšimnout, kolik lidí u nás závody sledovalo, fandilo mi a podpořilo mě. Všem patří moje velké poděkování, protože s podporou v zádech se vždycky dobře jezdí. Partneři: Fanatic, Simmer sails, Idealfenster, SK-Projekt, Severočeské doly, Kooperativa, Sika, TRS, TBG, MFC, Surfcentrum, Identity

Čwa news Formula is not dead!

Marek Raška Vanda Maňková

Náš milovaný sport windsurfing je bohužel, jak velmi dobře víme, totálně závislý na prostředí a podmínkách. Díky tomu má však mnoho podob a je přístupný velmi širokému spektru sportovců, nadšenců, hledačů adrenalinu a tak dále. Je asi jasné, že stěží půjde na Nových Mlýnech provozovat wave riding, stejně jako že jezdit course racing na formulích ve třímetrovém příboji také není ideální. Když se před asi deseti lety začala prosazovat třída Formula Windsurfing, přivítalo to mnoho závodníků jako zásadní a skvělou změnu k lepšímu, jelikož tento závodní materiál má široké využití a přitom se pořád jedná o závodění ve skluzu, a tudíž skvělou adrenalinovou zábavu. Formule se pak vyvinula až do dnešní podoby, kdy umožňuje skluz od cca 4 m/s až do větru, co kdo vydrží. Tato třída byla také velkým kandidátem na novou olympijskou třídu, a proto byl o ní obrovský zájem ze strany závodníků. Když se však nepodařilo ani na podruhé Formuli na olympiádě prosadit, znamenalo to pro ni úpadek zájmu závodníků i sponzorů. Jejich pozornost se obrátila zpět ke slalomu, který byl vždy králem rychlostních disciplín.

Na našich rybnících a přehradách bude ale slalom bohužel vždy záležitostí několika málo dnů v roce a to ještě většinou dnů všedních, kdy spořádaný občan – závodník zařezává v práci. Proto věřím, že na vnitrozemských vodách je tato třída stále ideální variantou pro ty, kdo si chtějí užít pořádných soubojů na vodě, kdy se ale vše odehrává ve skluzu a v rychlosti, kdy se na startu proti sobě řítí dvě skupiny závodníků, karbon praská, stěžně se lámou a polystyren plave všude kolem.  To samozřejmě trochu přeháním, ale vzhledem k tomu, že prvního závodu Českého poháru na Nových Mlýnech se zúčastnilo 31 jezdců ze 4 států (nikomu se nic nestalo), jsem rád, že je ve střední Evropě o Formuli stále zájem a jsem přesvědčený, že tento druh závodění má budoucnost. Bohužel nám citelně chybí mladí závodníci, kteří by se chtěli tomuto sportu věnovat. Pro ně by mohla být Formule skvělou průpravou pro olympijskou třídu RS:X anebo jen skvělou zábavou, která rozvíjí surfařské dovednosti, rychlost, cit pro vítr a tak dále. Co se týká případných obav z finanční nedostupnosti materiálu, tak je třeba říci, že mnoho skvělých závodníků u nás i ve světe jezdí na materiálu několik let starém, který není problém koupit za přijatelnou cenu – a neznamená to pro ně znatelný hendikep. A hlavně se při tom skvěle baví! Let’ s racing!  Windsurfing Super Cup - kalendář 2009 Datum Místo/Krajina Disciplina 16.-17.5. Torbole/ITA Slalom 23.-24.5. Nové Mlýny/CZE FW 11.-14.6. Volosko, Preluk/CRO Slalom 26.-28.6. Balatongyorok/HUN FW, Slalom 11.-12.7. Torbole/ITA Slalom 18.-19.7. Torbole/ITA Slalom 20.-25.7. Viganj/CRO FW, Slalom 1.-2.8. Torbole/ITA Slalom 27.-30.8. Nové Mlýny/CZE FW 5.-6.9. Nové Mlýny/CZE FW 12.-14.9. Nové Mlýny/CZE Slalom 10.-11.10. Weiden/AUT FW, Slalom 29.10.-1.11. Jadrija, Sibenik/CRO FW, Slalom Info: windsurfingsupercup@hotmail.com

Soustředění Velké Dářko 2009, 15.-19.6.2009

Další záležitost:

Rok se s rokem sešel a Dářko se neúprosně blíží. Letos pod vedením dvou mladých ale přesto zkušených instruktorů Rotťáka a Zímáka. Co se bude na Dářku dít? Jde především o pěkně prožitý společný týden. Soustředění probíhá ve známé loděnici YC Velké Dářko. Zváni jsou všichni členi ČWA, kteří mají ubytování zdarma. Od zbytku osazenstva je vybírán příspěvek 500,- Kč. Prosíme tradiční i nové účastníky, aby se hlásili na mail: rkiter@seznam.cz. Tato adresa je chráněna proti spamování, pro její zobrazení potřebujete mít. Java scripty povoleny. Podstatnou změnou oproti minulým létům jsou začátečníci, o které půjde především během celého soustředění. Pro pokročilé závodníky však budou k dispozici bójky, které budou v případě příznivého větru připraveny na vodě. Pokud tedy máte chuť vzít sebou nějakého kamaráda, který by se rád naučil windsurfingu, neváhejte a vezměte ho sebou. K dispozici bude několik kompletů pro začátečníky. Biking: Důležitou součástí soustředění budou též vyjížďky na kole, protože ne vždy fouká. Terény jsou kolem Dářka krásné, proto tedy KOLO (nejlépe MTB) i další bike vybavení s sebou.

ČWA vyhlašuje tradiční závod osamělých rychlíků, tj. soutěž ve speedu na tuzemských vodách! Pravidla: - vezmi co nejrychlejší ws materiál - na ruku připevni GPS zařízení, které je schopné změřit maximální dosaženou rychlost - vyčíhej nejsilnější poryv větru - vyfoť se spolu s údaji na GPS přístroji a zašli na e-mail: info@cwa.cz nebo marek.raska@volny.cz - do e-mailu napiš: jméno, adresu, datum a čas, kdy bylo rychlosti dosaženo a na kterém vodní ploše, použitý materiál. - neposílej rychlosti pod 40 km/h. Viz. foto: Trávníček Nejrychlejší rychlík samotář obdrží hodnotnou cenu na tradičním předvánočním večírku ČWA!

Honza Rott 20

news

Malé poohliadnutie za prvým

Vanda Maňková, Jana Vrbová Jakub Smoliga

Od 30. 4. do 3. 5. 2009 sa na Nových Mlýnoch uskutočnil prvý ročník windsurfingového festivalu, ktorý sme usporiadali v spolupráci s Alešom Kaczurom a jeho renomovanou českou windsurfingovou školou F4. Cieľom festivalu bolo otvoriť novú sezónu a prezentovať najnovší windsurfingový materiál od čo najväčšieho počtu značiek na jednom mieste. WS Fest 2009 bol však aj o spoločnom stretnutí všetkých nadšencov windsurfingu, o možnosti zabaviť sa a podebatovať so starými i novými známymi. Ako teda prvý ročník dopadol? Prišlo 15 vystavovateľov a zástupcov rôznych windsurfingových a kitesurfingových značiek nielen z Čiech, ale aj zo Slovenska, ktorí svojou širokou ponukou naplnili priestranstvo kempu. Ľudia si mohli popozerať najnovší materiál, oblečenie a vybaviť sa na novú sezónu. Myslím si, že s ich ponukou boli všetci spokojní, za čo im chceme ešte raz poďakovať. Hlavný program prebehol v piatok a v sobotu. Počasie nám prialo, trochu aj zafúkalo, čiže mohlo prebehnúť aj meranie rýchlosti – University of Speed, ktoré sa tradične konalo pod záštitou Snowboardelu. Bolo vydaných 26 štartovacích čísiel, pričom tri zo štartujúcich boli ženy, čo zaručovalo regulárnosť pretekov. Meralo sa v piatok aj v sobotu. V piatok poobede zafúkal severovýchodný vietor, síce poryvový, ale jazdiť sa dalo. Nameralo sa však iba zopár výsledkov, takže by sa nepodari-

lo splniť podmienku regulárnosti pretekov (pri 26 štartujúcich aspoň 52 odmeraných rýchlostí). Čakalo sa teda na sobotu, keď sa podarilo namerať 128 rýchlostí. V kategórii mužov zvíťazil Tomáš Malina s výsledkom 57,3 km/h, čo je tretí najlepší výsledok v histórii University of Speed. Druhý skončil Slovák Květoslav Přibyl s výsledkom 54,9 km/h a tretí bol Patrik Hrdina s výsledkom 54,4 km/h. Z troch prihlásených žien mali dve zmeraný platný výsledok. Najrýchlejšia bola Šárka Lišková s výkonom 44,7 km/h. V sobotu doobeda sa odjazdil Match Race. Prihlásených bolo dvanásť mužov a šesť žien. V mužskom finále sa stretli Honza Vavřík a Tomáš Gryc, z víťazstva sa nakoniec tešil Tomáš Gryc. V súboji o tretie miesto bojovali Petr Brychta a Pavel Sládek. Tretie miesto napokon patrilo Pavlovi Sládekovi. Vzhľadom na menší počet prihlásených žien sa vo finále stretli tri jazdkyne. Prvé miesto si vybojovala Vanda Maňková, druhé miesto Zuzka Grycová a z tretej priečky sa tešila Lucka Kufová. Víťazi si odniesli skvelé ceny od O’Neill. Každý večer sa zaklincoval parádnou párty, v piatok diskotékou a v sobotu živou kapelou. Centrum zábavy sa vytvorilo pri ICE Cube bare, kde sa „pařilo“ až do skorých ranných hodín. Cez deň sa všetci účastníci WS Festu mohli okrem jazdenia a polihovania pri vode zabaviť pri surf rodeu, trampolínach, minigolfe či volejbale.

news

ročníkom WS Festu 2009

Keď sa s odstupom času pozerám na WS Fest, musím priznať, že niektoré veci sa dali vylepšiť. Určite nám chýbala technika, megafón, ktorým by sme ľudí informovali, čo sa práve kde deje, do akej súťaže sa môžu zapojiť, kde a aký stánok čo ponúka. Verím, že toto sa nám v budúcich ročníkoch podarí odstrániť. Ostatné nám však vyšlo. Počasie bolo perfektné, zábava aj ľudia, ktorých som tam stretol, tiež. Mrzí ma však, že viacerí si v piatok aj sobotu zbalili svoje veci a utekali jazdiť do Pavlova, kde malo viac fúkať. Mrzí ma to nielen ako organizátora akcie, ale aj ako účastníka. Ja viem, že keď začne fúkať vietor, vystrčíme všetci naše vnútorné vetromery a utekáme bez rozmyslu za vetrom. Viem, že keby nebol WS Fest, tak si parádne zajazdím na Neussiedler See, kde fúkalo trojnásobne. Lenže… Lenže je tu jeden víkend, ktorý nebol len o jazdení. Jazdiť budeme ešte celú sezónu, ale stretnúť

sa so známymi a užiť si 100 % windsurf veget môžeme len raz za rok. Okrem toho sme sa nakoniec od viacerých dozvedeli, že v Pavlove nefúkalo o nič viac. Ako to pri prvých ročníkoch býva, vždy je čo vylepšovať. Verím však, že tí, ktorí sa na prvom WS Feste zúčastnili, boli spokojní. Už teraz sa teším na ďalší ročník. Viem, že bude ešte lepší, a dúfam, že vás príde ešte viac. Na záver chcem poďakovať všetkým obchodom, zástupcom a značkám, ktoré WS Fest svojou účasťou podporili. Ďakujem Alešovi Kaczurovi z F4, ktorý bol skvelým spolupracovníkom a hostiteľom. A ďakujem, samozrejme, všetkým účastníkom, ľudom, ktorí sa prišli zabaviť a podporiť tým nielen náš časopis, ale hlavne windsurfing ako taký.

Fotosúťaž

Predveď sa, pošli foto a vyhraj!

V tomto čísle zverejňujeme prvé tri súťažné fotografie:

Na základe pozitívnych reakcií z 1. ročníka súťaže amatérskej windsurfingovej fotografie a množstva zaujímavých fotografií, ktoré nám prišli do redakcie, sme sa rozhodli vyhlásiť 2. ročník amatérskej windsurfingovej fotosúťaže!

Káča Havlíková Petr Havlik

Pošli nám svoje najlepšie windsurfingové fotografie a hraj o atraktívne ceny. Fotografie do súťaže posielaj na e-mail: foto@sportmedia.sk do 31. 12. 2009. Následne fotografie ohodnotí odborná porota a vyberie troch výhercov, ktorí nám fotografiu zaslali. Keďže všetky fotografie nemôžeme uverejniť v časopise, nájdete ich na našej webstránke: www.windsurfer.sk.

Kamil Mahonvský Patrik Hrdina

Pravidlá súťaže: Jeden účastník súťaže môže do 31. 12. 2009 prihlásiť najviac 5 fotografií. Fotografie môžeš posielať postupne, počas celého trvania súťaže. Vybrané fotografie budú uverejňované priebežne v časopise Windsurfer a na web stránke www. windsurfer.sk. Každý prihlásený dostane e-mail potvrdzujúci prijatie fotografie. K fotografii treba napísať miesto, dátum a typ fotoaparátu, ktorým bol súťažný záber urobený. Víťazi budú zverejnení v časopise Windsurfer č. 1/10. Zaslaním fotografie do súťaže dáva autor alebo jazdec vydavateľstvu Sportmedia, s. r. o., právo na uverejnenie fotografie. 24

Mudr. Eduard Čupka neznámy

n w o d e upsid

2008 egg logo (use as single colour only) v1::stack

v2::blade

v3::reverse blade

v do not use sliced egg by its self

photocredit: Rip Curl

na ceste

V dnešním čísle se spolu s nejlepším italským profi jezdcem Mattiou Pedranim, dalším italským profi riderem Fabio Calóm a fotografem Raffallem Bastianim vydáme na exotický Madagaskar. Ostrov ležící u východního pobřeží Afriky je čtvrtý největší ostrov na světě. Místo dosud neobjevené turisty nabídne každému unikátní přírodu a několik skvělých windsurfingových spotů. Fabio Caló, Vanda Maňková Raffaello Bastiani Mattia Pedrani

na ceste

MISE Plánovat expedici na Madagaskar jsme začali už vloni v květnu. Díky dlouhodobým přípravám jsme mohli celou první polovinu listopadu strávit v Mer d’ Emeraude na severu Madagaskaru, blízko města Diego Suarez. Naše mise měla specifický cíl – napsat report o spotu Babaomby ve Smaragdovém moři. CESTA Je teplé odpoledne na Lago di Garda a Mattia a já, vybavení váhou, se setkáváme u mě v garáži, abychom zjistili, že nám pomůže jen zázrak. Sbalit veškerý windusrfingovým materiál tak, abychom se vešli do váhového limitu, je prakticky nemožné. Ale nakonec jsme nějak dosáhli nedosažitelného. Rozložení zavazadel jsme ještě zkonzultovali s Raffaellem, který odjížděl z Arma di Taggia s těžkým fotografickým vybavením. Všichni se setkáváme na letišti Malpensa v Milánu, kde naše cesta začíná. Naší první zastávkou je Paříž, a abychom ani náhodou nezmeškali let do Antanavira, rozhodli jsme se už dávno předtím, že v Paříži přenocujeme. Přijíždíme na mezinárodní letiště Charlesa de Gaulla, a jakmile se ubytujeme v nádherných hotelových pokojích, ihned se vydáme do města, abychom zažili jeho magickou atmosféru. Pověstnou třešničkou na šlehačce je výstup na Eiffelovku. Naše letadlo na trase Paříž–Antananarivo odlétá příští odpoledne. Nějakým zázrakem se nám podařilo vyřešit problémy s příliš těžkými zavazadly, a tak konečně nastupujeme do letadla a vydáváme se na klidný 10hodinový let. Příští ráno přilétáme do středu Madagaskaru, okamžitě připravení naskočit na domácí let do Diega Suarez. Mírně unavení ze všeho toho cestování se tedy ocitáme na palubě posledního letadla a asi po hodině přistáváme v Diegu Suarez. Než si stačíme uvědomit, jak úžasné je tu teplo a jak moc fouká (ostatně přesně podle předpovědi), sedíme v taxíku do Babaomby, který pro nás rezervoval Nicolas. Plnou rych28

Mad M ad

lostí odjíždíme, nacpaní se vším windsurfingovým nádobíčkem – v kufru! Jedině Raffaello, vzhledem ke své velikosti, sedí pohodlně na jediném sedadle pro spolujezdce v kabině auta. Směřujeme do města Ramena, kde na nás už čeká loď, aby nás dovezla na spot. Během 1,5hodinové jízdy máme šanci trochu ochutnat město Diego Suarez a sousední oblasti. První věc, které si všímáme, je extrémní chudoba: 90 % populace žije v rezivých chatrčích. Madagaskar patří mezi země třetího světa – a je to opravdu vidět. Další věcí, které si všímáme a vlastně i cítíme na vlastních zadcích, jsou extrémně špatné cesty. Je to jen prašná cesta, a jestli na ní náhodou je nějaký asfalt, stejně je plný obrovských výmolů. Je to mizerné, že těch asi 40 kilometrů, které nás dělí od města Ramena, trvá víc než 90 minut plných šlapání na brzdy a dupání na plyn. Konečně přijíždíme do malé rybářské osady přímo u moře a potkáváme první turisty. Někteří se jen procházejí po pláži, jiní relaxují v barech na místním „hlavním náměstí“, odkud taky odjíždějí všechny lodě. Z taxíku jdeme přímo na loď připravenou vyplout – čekala totiž už jen na nás. V mžiku rybáři přenesli veškerý nás materiál na loď. U nás doma nám pomohl maximálně jeden člověk, zatímco tady na nás čekali tři. Vítr foukal opravdu silně, takže po pár metrech kapitán nařídil zdvihnout trojúhelníkovou plachtu… Teda plachtu – byl to jen kus staré látky a místo stěžně a ráhna byla dřevěná břevna! Bylo to ale úžasné. Loď lehoučce klouže přes kanál, míjíme dva ostrůvky a konečně připlouváme do Mer d’Emeraude. BABAOMBY Plavba lodí trvala asi 40 minut. Jakmile ale vplouváme do laguny, pohled na nádhernou scenerii nám vyráží dech. Voda má neuvěřitelnou barvu, převážně smaragdově zelenou. Útes chránící lagunu je dost daleko, ale příboj je stejně dobře viditelný a kouzelnou moc Indického oceánu cítíme až v laguně. Přes průzračnou vodu vidíme všechno, co je pod námi – písek korály, ryby… Úžasné pří-

adagaskar rodní divadlo! To nejlepší ale teprve přijde. Čím dál jedeme po větru, tím je voda tmavší a tmavší, až nakonec loď ve větru doklouže až do cíle. Konečně jsme tady! Připlouváme k malé písečné pláži, kde nás už očekává celé osazenstvo Babaomby v čele se šéfem Nicolasem Martinem, který nás srdečně přivítá. Není tu nic, co by se podobalo molu, takže vstupujeme do vody s kufry nad hlavou a radostně zjišťujeme, že voda je víc než teplá. Chlapi nám pomáhají odnést windsurfingový materiál do chatky na pláži. Nicolas se ptá, jestli nemáme hlad. Bez zaváhání si sedáme pod velký dřevěný přístřešek, který slouží jako restaurace. Jsme tady! Opravdu ideální místo k uskutečnění našeho plánu. Konečně máme šanci si trochu odpočinout a naplánovat si program na další dny. Ryba k večeři byla delikatesa vylovená teprve před pár hodinami. Předkrm i hlavní jídlo připravené v malé kuchyňce bez plynu a elektřinu nám doslova vyrazilo dech. Tady v Babaomby nejsou skoro žádné vymoženosti, na které jsme zvyklí, jsem tu bez elek-

třiny, světla i telefonu. Když si chcete zavolat, musíte nejdřív vylézt na nedaleký kopec, kde je signál. Jsme v lůně přírody a musíme se přizpůsobit jejím pravidlům a rytmu… Po večeři nás Nicolas vede chodníkem mezi křovím k naši chatkám, což jsou vlastně pokoje v rezortu Eco Lodge. Chatky jsou velké, postavené na dřevěné platformě nad pískem na pláži. Jedna je pro dvě osoby, každá má předsíň a uvnitř jsou dvě pohodlné postele – vše vyrobené v Bamaomby. Momentálně jsme jediní zákazníci, protože sezóna už pomalu končí, takže dostáváme nejlepší chatky jen několik metrů od moře. Unavení z celého toho cestování okamžitě usínáme. Chatky se celou noc chvějí pod nápory silného větru – dobrého znamení pro následující dny. AKCE Vstáváme za úsvitu, protože sluníčko zapadá už kolem šesté ho-

na ceste Mattia Pedrani

diny odpolední a vychází přibližně v pět ráno. Kolem půl osmé je v chatce k nevydržení – je neuvěřitelné horko. Vítr je silný a rovnoměrný už od rána. Po bohaté snídani riggujeme já a Mattia plachty. Když jsme připravení, pouštíme se na vodu s 5.0 plachtami a freestylovými plováky, abychom prozkoumali lagunu. Dneska budeme fotit. Je trochu pod mrakem a žádná loď není k dispozici. Můžeme se tedy zaměřit na jezdění. Laguna je obrovská a čím dál jedete po větru, tím je voda smaragdově zelenější. Ještě nikdy jsem neviděl tak úžasnou barvu, navíc s postupujícím odlivem se dá pěšky přejít kamkoli. Naopak přímo před Eco Lodge je voda tmavší, protože na dně jsou velké ploché skály. Vítr je silný, rovnoměrný a voda je neskutečně teplá – když spadnu do vody, absolutně necítím změnu teploty. Vůbec nám není zima, dokonce ani po celém dni ježdění, když zapadá slunce a člověk je přece jen citlivější na změnu teploty. Ve dvě odpoledne si dáváme pauzu, abychom si v restauraci vychutnali bohatý oběd a další rybí delikatesu. Zpátky na vodu se vracíme kolem čtvrté a jezdíme až do západu slunce. Potom se rychle osprchujeme a zase jdeme do restaurace, abychom si pochutnali na další rybě (chudák Raffa nemá ryby vůbec rád, takže zůstává jen u rýže), trochu pokecáme, dáme si dvě tři piva a padáme rovnou do postele. Tak takový je život v Babaomby! FOCENÍ Vítr fouká rovnoměrně i následující dny, takže můžeme jezdit plachty 4.5 a 5.0. Už máme k dispozici loď, takže můžeme začít fotit. První den se zaměřujeme na spot přímo před Eco Lodge. Raffa nejdřív fotí z lodě, později z vody, aby udělal nějaké sekvence. Mattia skáče dokonale každý trik s naprosto čistým dopadem jen několik centimetrů od Rafaellova aparátu. Za chvíli máme dost záběrů na celý rok! Já se taky zaměřuju na vlastní repertoár a děláme víc klasických, technických sekvencí.

Mapa: Tereza Sadilková

S v

Antisirana

Spoty 1 – Diego Suarez 2 – Babaomby

Masunga

Tamatave Maintirano

Antanarivo

Morondava Fianacantsoa

Tuelar

Mattia Pedrani

ÚPLNĚ PRVNÍ Druhý den nám Nicolas poradil, abychom se vydali do dalšího zálivu, dál po větru, na spot s unikátními barvami. Mattia a já se pustíme po větru na 4.5 a 5.0 a cestou skáčeme triky kolem lodě. Po 20 minutách dorazíme do menší laguny, kde je voda úplně průzračná, absolutně rovná a hloubka je tady asi 70 centimetrů. Barvy jsou naprosto nevídané a světlo perfektní. Jsem úplně první, kdo kdy fotil na tomhle spotu! Raffaello se nemůže dočkat, kdy už začne fotit. Asi po čtyřech hodinách focení je konečně spokojený, takže se vracíme zpátky do osady. My to uděláme na jeden dlouhý „šlág“, zatímco lodi to trvá asi 45 minut. KONEČNĚ WAVE! Abychom dokončili focení, potřebujeme nějaké wave fotky. Pátý den se příboj pěkně zdvihá a vítr fouká rovnoměrně. Vytahujeme naše Starboard Evil Twins a vyrážíme na vlnový spot, který je dál po větru, ale dá se tam snadno dostat za několik minut. Vlny jsou 2 až 3 metry vysoké, hladké a mohutné. Mattia dává pěkné bottom turns a takas, zatímco já se oddávám skokům, na kterých jsem doslova závislý. Raffa si po dobrodružném pochodu po malém ostrově proti wave spotu najde místo na skalách, aby dostal ten nejlepší možný úhel. Načasování bylo perfektní, vítr pomalu utichá a dovoluje nám zbytek dovolené využít ke zkoumání a objevování krás Madagaskaru.

M Madagaskar

na ceste Mattia Pedrani

Mattia Pedrani

Madagaskar Surfshop & škola windsurfingu a kitingu

Informace Mer d’Emeraude – Babaomby: Na tomhle spotu jsme jezdili většinu času, vstup a pláž nejsou nejlepší, ale po pár metrech na surfu vstoupíte do nebeské brány blaha. Malý chop s tyrkysovou vodou a písečným dnem. Ideální k ježdění mezi ostrůvky, pro freestyle, ale i pro začátečníky. Je to absolutně bezpečné, pokud zůstanete v laguně. Asi kilometr od pobřeží na levé straně se nachází spot ideální ke skákání, s vlnami, které se lámou na pravé straně malého ostrova. Vlny jsou dostatečně strmé a mohutné pro vysoké air skoky s větrem side-onshore. Ještě dál proti větru na pravé straně je druhý, pravý wave spot, který je za malým ostrůvkem, takže není z osady vidět. Vlny jsou trochu rozbité a nejednotné. Vítr je čistě sideshore, skáče se opravdu snadno a dá se otočit i několik bottom turns. Vlna se láme nad mělkým útesem a proud je velmi silný, ale spot je docela fajn. Nejlepší čas na tenhle spot je za ustupujícího přílivu, protože při odlivu je spot suchý a za hranicí ježdění. Pozor, nikdy tam nejezděte sami! Vlny jsou daleko od pobřeží a nikdo vás z pláže neuvidí, kdybyste potřebovali pomoc. Když se vám něco pokazí, je lepší plout na malý ostrov vzdálený několik set metrů a čekat na pomoc, respektive záchranu z břehu. Rozhodně se nevracejte do vody, protože proud je velmi silný a záleží na odlivu nebo přílivu, jestli vás vytáhne na oceán. Babaomby Eco Lodge: Nicolas Martin je připravený vás uvítat i se svými jedenácti pomocníky. Osada byla postavená na tomhle místě, protože zde pramenila sladká voda; nejkrásnější pláže jsou však na nedalekém ostrůvku. V osadě není elektřina, ale dá se zabezpečit pomocí generátoru. Chatky jsou opravdu pohodlné, jídlo je výjimečně, hlavně když máte rádi ryby. Za osadou jsou nejrůznější chodníčky, takže vám nic nebrání v tom, abyste prozkoumali opravdu nádherné okolí. V místní surfové škole si můžete půjčit Neilpryde/JP materiál jakéhokoliv levelu. Je to ideální místo pro ty, kteří chtějí celý den surfovat, ale pamatujte si, kde jste! Přijet a odjet se dá jen lodí. Doporučujeme, hlavně pokud jste s přítelkyní, manželkou nebo rodinou, strávit v Babaomby několik dní, ale nejenom tady. Využijte možnost a navštivte i jiné spoty na pevnině, například Sakalava a les Cocotiers.

Diego Suarez: Hlavní město regionu toho sice nenabízí až tak moc, ale stejně doporučujeme jeho návštěvu. Centrum města je přeplněné obchůdky se suvenýry, bary a vynikajícím restauracemi, všechno na hlavní cestě. Zbytek města je extrémně chudý. Kriminalita je nízká a obyvatelé jsou velmi přátelští. Z města se můžete vydat na různé výlety a expedice, doporučuje například navštívit Montaigne D´Ambre, jeden z největších přírodních parků na severním Madagaskaru. Sakalava: Široká píseční pláž s kite a windsurfingovou školou, restauracemi a bungalovy. Dá se tam dostat taxíkem – z města Ramena to trvá asi 20 minut, z Diega Suarez asi 50 minut. Sakalava je civilizovanější a nebudete se muset spoléhat na loď. Vítr je slabší než na Babaomby. Laguna je menší, vlny jsou blíž k pláži, ale vítr je mnohem víc onshore, ideální pro všechny levely. Doporučujeme strávit tady několik dní, vyplatí se to už kvůli lemurům, kteří jsou zvyklí na přítomnost lidí. Časová zóna: O 3 hodiny víc než u nás. Měna: 1 euro = 2 300 Aryary Nejlepší období: Od dubna do listopadu. Červenec, srpen a září (júl, august a september) jsou největrnější měsíce, je téměř na sto procent jisté, že vítr bude nad 4 bft. My jsem přijeli na konci sezóny, na začátku listopadu (novembra), a jezdili jsme 6 dní s plachtami 4.5 a 5.0. Teplota vzduchu je vždy kolem 25 až 30 °C. A voda má báječných 27 °C! Nejlepší doba na vlny je od července do října (júl až október). Materiál: Malé freestyle prkno a wave okolo 75 litrů. Plachty od 3.7 do 5.0. BABAOMBY LODGE Víc info na www.babaomby.com

ws spot

Vo d n í nÁdrŽ

ROZKOŠ

VÝchodoČeskÉ moŘe aneb Ro zko Š z windsurfingu Milan Sejkanič Pavel Sládek

Vodní nádrž Rozkoš, rovněž přezdívaná Východočeské moře, je svojí rozlohou osmou největší přehradou v České republice. Primárním účelem údolní nádrže o velikosti cca 1 000 hA je protipovodňová ochrana, slouží ale samozřejmě taky k rekreaci, chovu ryb a především k vodním sportům. Nachází se v malebném kraji mezi východními Krkonošemi a Orlickými horami nedaleko České Skalice, Babiččina údolí a Nového Města nad Metují. Spolu s Adršpašskými a Teplickými skalami je to turisticky atraktivní kout České republiky. Přehradu napájí uměle vybudovaný přivaděč z řeky Úpy dlouhý 2,34 km. Nádrž má průměrnou hloubku 9,4 m. Je rozdělená na dvě části sypanou mezihrází dlouhou 1,7 kM s 200 metrovým betonovým přepadem. V jižní části vodního díla přehrazuje údolí hlavní sypaná hráz dlouhá 412 m. Voda z Rozkoše ústí do Rozkošského potoka, který ji odvádí do řeky Metuje. V původních plánech z roku 1924 se počítalo ještě s jedním přivaděčem z Metuje. Stavba přehrady byla zahájena v roce 1951, o rok později se práce zastavily. V roce 1964 výstavba pokračovala a v roce 1972 byla dokončena.

Místo Napouštěcí a vypouštěcí kanál z řeky Úpy ústí do „malé“ Rozkoše těsně pod Českou Skalicí. Tahle část Rozkoše měla být podle odhadu v letech 2003 až 2005 zanesená bahnem z přívalových vod. Ze severní nádrže je přes přepad zásobované velké jižní jezero. Díky tomuto opatření je čistota vody v jižním jezeře úžasná, v bezvětří je viditelnost až 2 metry. Problémem je jílovité dno (ne bahnité). Jíl má totiž tu vlastnost, že ke všemu dokonale přilne. V severní části Rozkoše u České Skalice zahájilo město v roce 1974 budování autokempu Rozkoš, který slouží dodnes. Na jižní straně jezera na poloostrově u hlavní hráze vznikly jachetní oddíl Slavie Nové Město nad Metují a Vodní sporty. Současně s napuštěním přehrady obsadili břehy okolo celé vodní plochy rybáři. 35

ws spot

Windsurfing na Rozkoši V roce 1975 začaly první pokusy s windsurfingem i na Rozkoši. V jachetním oddíle vznikla velmi silná a úspěšná skupina závodníků ve windsurfingu (M. Sejkanič, I. Žák a další). V roce 1982 se krajského přeboru zúčastnilo 250 závodníků. Po roce 1989 s nástupem freeridových krátkých prkem došlo ke změně zájmu o klasický windsurfing. Windsurfing se rozdělil na freeride, později slalomové jezdce, a o klasický okruhový jachting na WS přestal být zájem. V současnosti jachetní oddíl nepořádá žádné windsurfingové závody ani nemá závodníky ve windsurfingu. V roce 1989 vybudoval Milan Sejkanič na severní straně Rozkoše v areálu ATC Rozkoš Surfcentrum, které také provozoval. Od roku 2005 je Surfcentrum na jižní straně vodní nádrže u Sálovské cesty. Dnešní Surfcentrum u Milana nabízí školu windsurfingu, školu kite, v půjčovně jsou loďky, kánoe, surfy, plachetnice (katamarány), šlapadla, nově také partyvor – trimarán s elektromotorem. V areálu Surfcentra můžete přespat, k dispozici jsou WC, sprchy, občerstvení, WiFi zóna. Na internetových stránkách www.surfcentrum.cz se můžete podívat na web kameru, která snímá vodní hladinu a okamžitě vidíte v meteografu sílu i směr větru. Díky tomuto zázemí mohla být obnovena tradice závodů ve windsurfingu – Pohár Rozkoše. Letos ve dnech 6. až 7. června to bude již 3. ročník.

Mapa: Tereza Sadilková v

z j

E 61

Česká Skalice

Kleny

Šeřeč

Spoty 1 – Slávia Česká Skalice oddíl jachtingu 2 – Surf Centrum u Milana (ATC Rozkoš)

Lhota Doubravice

ws spot

Vítr a spoty Na Rozkoši se dají jezdit všechny směry větru. Nejhorší je vítr západní a jihozápadní, a to kvůli zalesněnému kopci Rousín. Tyhle větry jsou nárazové a turbulentní, v Provodově a Šonově se dá omezeně startovat u kapličky nebo směrem k dělicí hrází, ale je tady hodně rybářů a taky zákaz vjezdu, takže se sem dostanete jenom po svých. Celý severovýchodní až jihovýchodní břeh nádrže je ptačí rezervace, takže se k vodě nedá dostat autem, navíc je tam žlutými bójemi vymezená plavební dráha, která se vztahuje i na windsurfing a kite. Dál směrem na Lhotu u Nahořan je rovněž zákaz vjezdu, který velmi často kontroluje policie. Dá se startovat z poloostrova za hřbitovem na jihozápadní a jihovýchodní směr, ovšem i zde platí, že k vodě se musí po svých a je tu hodně rybářů. Přes hlavní hráz se dostanete na poloostrov, kde sídlí Vodní sporty a Slávia Česká Skalice, oddíl jachtingu. Do svých areálů neradi pouštějí nečleny, a tak zbývá pouze úzká příjezdová cesta. Vhodný vítr pro start je tu sever a severovýchod. Jeden kilometr dál na východ směrem na Českou Skalici je Surfcentrum, souřadnice GPS 50°21'59.45"N; 16°3'3.71"E, kde je zázemí pro příchozí surfaře i kitaře. Nejlepší je vítr severní, severovýchodní, východní, dá se i jihovýchod. Na severozápadní se dá odjet i přijet. ATC Rozkoš je vhodný pro vítr jižní a jihovýchodní, avšak přístup k vodě je totálně obsazený karavany a rybáři, takže vstup je pouze pro ty, kteří mají pevné nervy. Omezeně můžete startovat u přivaděče a na druhé straně

kempu u půjčovny lodí, kde je mimo červenec a srpen otevřená branka, kterou se dostanete ven z kempu. Tudy se dostanete pěšky na louku, kde lze startovat kite, vhodný vítr východní a jihovýchodní.

Speed lahůdka Největší lahůdkou Rozkoše je speed u dělicí hráze, kde se dá jezdit na absolutně hladké vodě, kdy prkno nevydává žádný doprovodný zvuk a dosahuje se zde maximální rychlosti. Ideální směr větru na speed je jih a jihovýchod, sever je taky božský; pokud je hladina vody v obou nádržích stejná, jezdí se za hrází na velké Rozkoši.

Slůvko na závěr Pokud se dostanete do maléru nebo potřebujete rychle doplnit chybějící plachty či vercajk, není to neřešitelný problém. Zajeďte do 60 kilometrů vzdálených Pardubic, kde najdete výborně vybavený surfshop REKORDSPORT (www.rekordsport.cz) na adrese Kpt. Nálepky 236, Pardubice, souřadnice GPS 50°1'14.85"N; 15°45'24.82"E. Rozkoš je vynikajícím místem k odpočinku a rekreaci. Nemusíte mít proto obavy vzít s sebou i rodinu či přítelkyni. K dispozici jsou velké travnaté plochy na opalování, dřevěná mola, tobogán, dětské hřiště či letní kino.

Linky www.surfcentrum.cz

Lokál z Rozkoše - Milan Sejkanič S windsurfingem jsem začínal v roce 1974 stavbou svého prvního prkna, ovlivněn článkem v časopise VTM, kde psali, že tento sport vznikl v roce 1968 v Kalifornii. Už od prvních pokusů, které proběhly na koupališti Stříbrný rybník u Hradce Králové, bylo jasné, že je to sport pro mě. Jakmile se začaly hýbat listy na stromech, neměl jsem nikde stání, dokud jsem nedorazil k vodě. Po aktivní závodní dráze ukončené v roce 1988 bylo zřejmé, že windsurfing je mé celoživotní poslání. Postupně jsem vybudoval Surfcentrum na Opaťáku u Hradce Králové a na malé Rozkoši. Po letech surfování znám Rozkoš jako své boty, proto poslední areál Surfcentrum u Milana je na místě nejvíc vyhovujícím převládajícím směrům větrů pro windsurfing a kitesurfing. Tímto se má práce stala i mým koníčkem. Anebo naopak?

www.neilpryde.cz www.cabrinha.cz www.jpaustralia.cz SURF SHOP Nad Šárkou 25 PRAHA 6 160 00

CMY

ALP HA 3.6 - 6.2

COMBAT 3.5 - 5.6

THE FLY 3.6 - 5.4

ALPHA 3.6 - 6.2

COMBAT 3.5 - 5.6

HEL L CA T 5.2 - 8.2

A L PHA 3.6 - 6.2

CO M B A T 3.5 - 5.6

HEL L CA T 5.2 - 8.2

T HE F L Y 3.6 - 5.4

T HE F IR EF L Y 4.1 - 6.9

ZEN 4.9 - 7.2

Od 13 800,-

Od 13 200,-

Od 12 200,-

Od 13 800,-

Od 13 200,-

Od 16 100,-

Od 13 800,-

Od 13 200,-

Od 16 100,-

Od 12 200,-

Od 12 600,-

Od 12 800,-

PLAZMA

TWINSER

XCITE

CUSTOM

CALIBER

PRODIGY

V 91 - V 136

77 - 107

63 - 92

68 - 84

100 - 160

7 - 15

6 - 14

7 - 16

133-144

127 - 136

138 - 158

146

Od 35 200,-

Od 36 800,-

Od 38 000,-

Od 29 800,-

Od 23 900,-

Od 27 400,-

Od 30 400,-

Od 10 500,-

Od 8 000,-

Od 10 500,-

SUPERSPORT

FREESTYLE

REALWORLD

CONVERT

SWITCHBLADE

CROSSBOW

ws spot

RU Ž I N Á

Windsurfingové centrum na juhu stredného Slovenska, KDE MÁ WINDSURFING NA RUŽIACH USTLANÉ

Květoslav Přibyl /Slávo/ Ignác

V JUŽNEJ ČASTI STREDNéHO SLOVENSKA A V SEVERNEJ ČASTI OKRESU LUČENEC, V BLíZKOSTI OBCí DIVíN A RUŽINá, SA ROZPRESTIERA VODNá NáDRŽ RUŽINá. NACHáDZA SA V MALEBNEJ PRíRODE LEN 2,5 KM OD HLAVNEJ CESTY A ŽELEZNIČNEJ TRASY, KTORá SPáJA STREDNé SLOVENSKO S NOVOHRADOM A GEMEROM. Z TEJTO TRASY SA V OBCI MýTNA ODBOČUJE DO OBCE DIVíN, KDE VáS ZĎALEKA UPÚTA DOMINANTA ZRÚCANINY STARéHO HRADU A POHĽAD NA VODNÚ NáDRŽ RUŽINá. ROZLOHA RUŽINEJ JE 170 HA A NA DĹŽKU Má 2,27 KM.

Vodné dielo Ružiná vzniklo v 70. rokoch minulého storočia, aby sa akumulovala voda na priemyselné a závlahové odbery a znižovali povodňové prietoky. Časom sa nádrž začala využívať aj na chov rýb a rekreáciu. V jej okolí sú dve chránené územia, v ktorých hniezdi množstvo vzácneho vtáctva. Svojich trvalých priaznivcov si Ružiná získala už v 80. rokoch minulého storočia, čiže takmer 30 rokov sem prichádzajú surfisti z blízkeho aj vzdialeného okolia a využívajú každú voľnú chvíľu a každý závan vetra, aby vyrazili na hladinu.

Prístupové cesty Z hlavného ťahu cesty č. 50 od Zvolena smerom na Lučenec sa v obci Mýtna odbočuje do obce Divín a ďalej smerom na Divínsku pláž. Smerom od Lučenca môžete odbočiť v obci Lovinobaňa smerom do obce Ružiná, kde sa nachádza Ružinská pláž.

Surfovanie na Ružinej Na Ružinej sa dá surfovať takpovediac celoročne, záleží na tom, ako ktorý

jednotlivec znáša chladnejšie obdobia. Čo sa týka vetra, tak to funguje ako na väčšine územia Slovenska, čiže vetra býva viac-menej menej ako viac, ale keď zaduje a ukáže sa v celej svojej kráse, vzniknú tu nezabudnuteľné podmienky na surfovanie. Našu Ružinú zvykneme volať aj Bazén, do ktorého sa radi vraciame. Jednou z jej osobitostí je aj Večerný spoj. Ten prichádza vtedy, keď po celý deň fúka lomcovací vietor, ktorý sa pred západom slnka ustáli a naberie konštantnú rýchlosť, ktorá už nie je taká silná. Vtedy sa dá super pojazdiť na veľkých plachtách, tzv. sloních uchách, a na krásnej rovnej hladine.

Vietor: Ružinský lomcovák Na našom Bazéne sa nedá očakávať konštantný vietor, fúka tu lomcovací vietor. Kto si na dané podmienky zvykne, tomu to už ani nepríde a do sýtosti sa vysurfuje. Najideálnejší vietor je zo smeru SZ, ktorý fúka od obce Divín – ten býva naj41

ws spot Divín

S v

Divínsky háj

Spoty 1 – Divínska pláž 2 – Ružinská pláž 3 – Zo zatopenej strany

Ružiná

Mapa: Tereza Sadilková

exkluzívnejší a fúka po celej šírke priehrady. Kto si pri danom vetre chce užiť vĺn, spustí sa smerom po vetre na Ružinskú pláž, kde sú vlny najväčšie. Dobrý je aj vietor od JZ, keď sa jazdí po celej dĺžke priehrady. Vtedy fúka od bývalého lomu, teda od spojovacej cesty medzi obcami Divín a Ružiná. Zajazdiť sa dá aj na smer JV až J. Vtedy fúka od hrádze a od Ružinskej pláže. Tento vietor nebýva až taký silný, fúka v poryvových pásoch, ale s veľkými plachtami si pojazdíte dobre. Smer vetra SV až S býva najhorší. Na tento vietor sa jazdí pomerne zle, pretože padá z kopca zvaného Divínsky háj a po hladine rotuje. Relatívne najlepšie sa dá jazdiť pri spojovacej ceste Ružiná a Divín, kde je už stálejší.

Upozornenie Počas rybárskej sezóny sa po okolí priehrady rozložia rybári, s ktorými nie sú problémy, teda až na to, že každý si urobí bójku na mieste, kde zakrmuje z pet fliaš alebo z bandasiek, ktoré samozrejme pri odchode nechajú priviazané vo vode. Ďalší rybár spraví to isté, takže nám pri surfovaní zvyšujú adrenalín a ničia surf materiál.

SPOTY Divínska pláž – najideálnejšie miesto pre WS. Je tu ideálny, mierne zvažujúci sa prístup do vody bez kameňov. Pláž je trávnatá a udržiavaná, vhodná na rozloženie surfistického materiálu. Parkovisko sa nachádza hneď vedľa pláže; počas letnej sezóny je spoplatnené. Z danej pláže je vhodné surfovanie na všetky smery vetra, a preto z tohto miesta vychádza na vodu asi 95 % surfistov. Ružinská pláž – aj tu sa nachádza trávnatá plocha s mierne klesajúcim dnom. Za posledných pár rokov stráca táto pláž na význame, je málo udržiavaná a má aj horší prístup do vody. Zo zatopenej cesty – tento prístup sa nachádza medzi obcou Divín a Ružiná, na začiatku obce Ružiná. Je to viac-menej divoký spot s horším prístupom do vody. Taktiež musíte rátať s tým, že sa na vodu budete predierať medzi rybármi, ktorých je tu neúrekom.

Ružinskí lomcováci Vzhľadom na to, že sme sa na vode stretávali často tí istí windsurfisti, založili sme v septembri roku 2007 neoficiálny klub surfistov pod názvom RUŽINSKÝ LOMCOVÁK. Členmi sú všetci skalní surfisti, pre ktorých je Ružiná domácim spotom. V súčasnosti má náš klub do 30 členov. Z daného členstva nevznikli žiadne povinnosti ani výhody, skrátka, sme len Ružinskí lomcováci. 

Ďalšie možnosti Počas zimných mesiacov, keď voda zamrzne, dá sa na nej korčuľovať a predvádzať zimné surfovanie na všetkých možných zariadeniach. Ak nefúka, môžete počas roka využiť voľný čas na preháňanie sa na kolieskových korčuliach po celej Divínskej strane priehrady, ktorej dĺžka je asi 2,5 km. Ružiná ponúka aj ideálne podmienky na cyklistiku. Trasa vedie po celom obvode priehrady,

Květoslav Přibyl /Slávo SVK 136/ Lokál z Ružinej

Prvýkrát som stál na windsurfingu v roku 1973, a to na Balatone. V roku 1978 som začal V rokoch 1980 až 1992 som mal vždy podomácky vyrobené plaváky aj plachty. Neskôr už len kupované. Vyskúšal som rôzne značky plavákov, ako aj plachiet. Mal som väčšinou freeridovú výbavu, až v roku 2002 som po prvý raz vyskúšal Formulu, ktorá mi počarovala. Odvtedy jazdím 90 % len na Formule a skúšam jazdiť aj slalom. Moje prvé preteky na Formuli boli oficiálne v roku 2007 vo Viganji na Pelješaci. Od roku 1992 sa pravidelne zúčastňujem maratónu 100 km na windsurfingu. Moje naj miesto na surfovanie je na Ružinej a na Pelješaci vo Viganji. Kvôli surfu som zmenil aj zamestnanie, aby som mal viac času na môjho životného koníčka... teda ja hovorím, že koňa.

to znamená, že môžete začať na Divínskej pláži smerom na hrádzu, stade smerom na Ružinskú pláž a ďalej smerom do obce Ružiná a hlavnou cestou smerom do obce Divín, ktorá zároveň slúži ako vesnička má středisková. Môžete tu navštíviť zrúcaniny starého hradu, kaštieľa alebo si pozrieť cestu na kalváriu a znovu sa vrátiť do východiskového bodu. Na Divínskej pláži si môžete zahrať tenis alebo plážový volejbal, pre deti sú za kurtmi postavené preliezačky. Na vodu sú nachystané vodné bicykle. Požičovňa windsurfingu fungovala v 80. rokoch minulého storočia ešte s plavákmi winglider. V súčasnosti takáto možnosť neexistuje.

Záver Ak pôjdete jazdiť na Ružinú, očakávajte rekreačnú oblasť plnú slniacich sa rodiniek, kde je počas teplých dní problém prejsť k vode bez toho, aby ste niekomu nestúpili na deku. Veľká trávnatá pláž s dĺžkou takmer 5 km je plná stánkov. Napriek tomu je tu úžasná príroda a super klíma, skrátka – pohoda klídek tabáček. Čo sa týka ubytovania, môžete sa ubytovať priamo v kempoch, ktoré sa nachádzajú v blízkosti pláži, v bungalovoch či v rodinných domoch a penziónoch v okolitých obciach. 43

Trickology

Waveriding

Opravdový windsurfing! Erbi CZ-0

Pro mnohé je waveriding podstatou ježdění na vodě. Kombinuje v sobě styl, techniku a znalosti o tvorbě vln a správném načasování. Ježdění na vlnách se mění dramaticky podle podmínek a směru větru. To vše totiž ovlivní to, jak nastoupíte na vlnu a co na ní dokážete udělat. Ve většině z nás vzbuzuje respekt. Obrovská valící se masa vody, při níž rider se svým surfem a plachtou vypadá jako malá hračka nebo jako – sebevrah. Kdo ale jednou zkusil jezdit vlny, ví, že jsou jako sirény – nebezpečné, ale svůdné a vábivé. Omámí vás natolik, že neodoláte jejich volání a budete se k nim stále vracet. 44

Garzke/Franova Peter Garzke

Darel Wong

Waveriding se ze všech stylů windsurfingu nejvíc přibližuje k matce všech board sportů – surfingu. Jelikož ale mluvíme o windsurfingu, znamená to, že windsurfingový waveriding využívá vítr v plachtě, což umožňuje na rozdíl od surfingu skoky směrem od břehu proti vlnám. Nicméně zase při ridingu nám surfing dává na zadek, protože při ridingu musíme v rukou navíc držet plachtu. Podle mě je zde hlavní riding po vlně. A skoky už jsou podle mého názoru zase už trošku jiný styl… lítání. Základem waveriding windusrfingu jsou vlny. Vlnových spotů je na světě spousta, ale u nás žádný nehledejte, waveridingem totiž nemyslíme rozbouřenou hladinu Nechranic při 7bft, na které taky vznikají vlny. My se teď budeme bavit o trochu jiných vlnách. Vlnách oceánských, které vznikají sice působením větru a při bouřích, ale od svého vzniku urazí spousty kilometrů napříč oceánem. Mluvíme o tzv. swellu. Takže můžete přijít na pláž, kde se budou lámat třímetrové vlny a nepohne se ani lístek. Vlna se začne lámat, protože se přiblíží k pobřeží a narazí na pobřežní dno. Tady pak záleží, jaké to dno je, protože podle toho vytvoří charakter vlny. Existuje vážně hodně míst, takže snad každá vlna je jiná. Můžeme se ale řídit několika základními tvary. Pokud vlna narazí už několik set metrů od břehu na dno, které je jen několik metrů pod hladinou moře (tzv. reef), začne se vlna postupně zvedat a lámat ze stranu na stranu podle tvaru reefu. Tyhle vlny jsou pro riding nejlepší, protože vlna jede dlouho a má sílu. Ale pozor! Na některých spotech má sílu až moc a tyhle vlny jsou nemilosrdné. Vlna po zlomení vytvoří válec bílé pěny a nepustí vás z něho… Tenhle typ vln můžete potkat spíš v exotických destinacích, kde jsou korály, protože právě ty utvářejí tvary reefu. Tady je pár míst, které se dají zařadit k hardcore riding spotům: mekka Hookipa na Havaji, One Eye na ostrově Mauricius a West Coast v Austrálii. Dalším základním tvarem vlny je tzv. point break. To znamená, že vlna olizuje výběžek pevniny vyčuhující do moře. Tyhle vlny mají taky velkou sílu a záleží, jak rychle dno ubíhá před špicí výběžku. Pokud hodně rychle, vlna se bude stavět vysoko a honem se lámat. Nicméně na mírnějších point break a při správném směru swellu může dojít k opravdu dlouhému ridingu po jedné vlně, protože vlna výběžek vždycky objíždí. Vlny jsou většinou identické, a tím pádem se lámou na stejných místech – jako přes kopírák. Když se budete držet dál od lámající se sekce, parádně se svezete! Point breaků existuje na světě víc než tisíc. Některé fungují už při menším vlnění oceánu, některé, ty víc hardcore, až když je vlnění vyšší, cca od 4 m výš. Neznámější hard core point break jsou Ponta Preta, Sal Capo Verce, Ellandsbaii a Scarborough v Jižní Africe a tisíce dalších. Jeden z lehčích je například Jericoacoara v Brazílii. Třetím tvarem vln je tzv. beach break. V tomhle případě vlna většinou dorazí na písečnou pláž, tam se zvedne a zlomí. Beach breaky se nacházejí všude tam, kde je rovná písečná pláž a beach break se tak může vytvořit z vlny, které vítr žene na břeh. Beach break je většinou nepředvídatelný a vlna se láme v celé své délce. Záleží, jak rychle dno klesá do moře. Pokud mírněji, vlna se může postavit a jet pár desítek metrů, takže se vytvoří prostor pro několik zatáček na vlně. Jestli ale dno klesá rychle, vlna se postaví a okamžitě se zlomí. Tohle není právě nejpříjemnější, protože malé zaváhání může znamenat pěknou pračku. Po evropském pobřeží je spousta beach breaků a při velikosti 1 a 2 m je každý beach break perfektní místo, abyste si ohmatali, co vlastně vlny znamenají a jakou můžou mít sílu!

Waveriding 46

Opravdový windsurfing!

Pro nás windsurfisty ale jenom vlny nestačí. My potřebujeme k waveridingu i vítr! Proto bychom si měli taky vysvětlit některé pojmy, které k větru patří. Rozeznáváme opět několik směrů vzhledem ke tvaru pobřeží: Sideshore – tenhle směr větru je podél pobřeží – ať už zleva nebo zprava. Může být i šikmo na břeh nebo lehce od břehu. Tyhle směry větru jsou nejideálnější, protože jezdec jezdí směrem od a ke břehu, a proto má ideální podmínky jak na skoky proti vlnám, tak na riding po větru. Pokud je směr lehce na břeh, je perfektní na skoky (Pozo Cran Canaria), jestli je směr mírně od břehu, je ideální na riding, jelikož vítr vlnu lehce vyčesává a vlna je čistší, například Sunset Beach v Kapském Městě. Onshore – tenhle směr větru je nejhorší a hlavně vytváří na písečných plážích vysoký beach break. Na tenhle směr se nejhůř vyjíždí ven, protože se musí hodně vyjíždět proti větru. Navíc je třeba překonat nemilosrdný shore break (místo, kde se vlna láme a vytváří pěnu). Riding je v takovémhle případě velice obtížný, protože vítr nevytváří se směrem vln žádný úhel, jako je tomu například při sideshore směru. Můžeme zmínit Sylt v Německu, Prasonis v Řecku a spoustu jiných míst, kde podmínky na vodě vytváří směr větru.

Levi Siver Eric Aider

Trickology

 vítr

3 2

Frontside Aerial Erbi CZ-0 Alexandra Haugg

Frontside aerial je skoro totožný s frontside wave ridingem, akorát s tím rozdílem, že místo cut backu na vrcholku vlny dojde k vystřelení do vzduchu a cut back se provede jakoby ve vzduchu nad vrcholkem vlny. Dopad je směřován vždy před vlnu, aby se mohlo plynule navázat na další bottom turn. Zde je velice důležité načasování a hlavně sledování vlny u bottom turn. Je třeba neustále sledovat, jak se vlna pod námi (dolů po větru) vyvíjí. Aerial se odpaluje těsně, než se vlna zlomí, protože vrcholek vlny vytváří optimální odrazový můstek. Pokud dojde k odrazu příliš brzy, vlna ještě nebude dostatečně kolmá a hodí jezdce směrem za ni. Naopak, jestli dojde k od-

razu příliš pozdě, vlna se už bude lámat a spadne a bude jezdit přímo na prkně. Nastává pračka. Aerial se nejlíp učí na spotech ze směrů větru side offshore. Při vlnách, které se rychleji lámou, a tím pádem vytvářejí ideální odrazový můstek pro aerial. Něco jako když se podíváte zboku na lámající se vlnu a ta vytváří, řekněme, tunel. V surfařské hantýrce se tomu říká barell. Čím větší vlna, tím delší bude air time nad vlnou a adrenalin bude na maximu. Ještě bych chtěl podotknout, že existuje několik technik aerilu. První bych nazval trošku šizenou, protože jezdec čeká spíš na vrcholku vlny a pak jakoby seskočí dolů přes white water. Další, ten radikálnější je, když jezdec dělá hluboký bottom turn a najíždí co nejkolměji proti lámající se vlně. V tomto případě, při perfektním načasování, dojde těsně před zlomením vlny k vertikálnímu vystřelení a jezdec se dostane do tzv. tweaked aerialu.

Aerial patří už k vysoké škole waveridingu a vyžaduje hodně zkušeností, hlavně při čtení vln a taky správném najíždění do vlny. Pokud se díváme na ty už zkušenější jezdce na vlně, zjistíme, že se všichni snaží najíždět do lipu (vrcholek vlny) co nejpozději, těsně před zlomením. Tím si rider vytváří co nejradikálnější styl jízdy a riding vypadá agresivně. Naopak ti jezdci, kteří dělají spoustu plytkých zatáček a vlnu pouze sjíždějí, mají k aerialu daleko. Zde platí pravidlo: Čím později, tím lépe! Style matters!

Trickology

 r

vít

back loop Erbi CZ-0 Alexandra Haugg

4 5

Klasika jump, při kterém se dá dostat opravdu vysoko a člověk u vrcholu pocítí stav beztíže. Možná na první pohled jednoduchá záležitost, ale po technické stránce ne. Největší problém je totiž uřídit ve velké výšce celý vercajk a nechat se nést jako rogalo. O. K., tohle platí u vysokého back loopu. Back loop se ale může v pohodě dávat i při menších vlnách. Musí však být optimální úhel větru při nájezdu na vlnu. Tím pádem sideshore vítr a lámající se vlny. Důležitá je rychlost a načasování nájezdu na vlnu v době, kdy je vlna těsně před zlomením. V tomhle okamžiku je vlna nejkolmější, takže dojde k vystřelení směrem kolmo nahoru a ne moc do dálky. To je asi nejdůležitější k udržení rovnováhy a k úplnému zastavení v nejvyšším bodu skoku. Odraz je třeba směřovat nahoru

6 7

9 10 11

a tělo musí být co nejkompaktnější s vercajkem. Pokrčené nohy a ráhno co nejvíc u těla. Je taky dobré mít zadní ruku posunutou víc vzadu na ráhně a držet ji uzavřenou u těla. Tohle je fáze stoupání. Při dosažení vrcholu skoku začíná fáze rotace, která poté vyústí v přistání. V téhle chvíli se začíná horní polovina těla vytáčet směrem dozadu – backwards, od toho taky je back loop. Hlava se vytáčí směrem přes rameno a oči začínají sledovat místo dopadu. Tělo bude následovat. V tomhle okamžiku je potřeba vytlačit prkno s nohama směrem nad sebe… něco jako výmyk na hrazdě. Prkno se tak srovná špicí směrem dolů. Tělo je víc u zadní přitažené ruce, takže špička prkna bude směřovat dolů, do místa dopadu!!! Samotný dopad je záležitostí nejdřív zapíchnutí špičky prkna do vody a poté přistávání na tělo. Jestli si všimnete, tak při dopadu celý vercajk i s tělem dopadává směrem po větru. Nedochází k úplnému vytočení do pozice jako na boční vítr. Tohle je důležité pro udržení obrovského tlaku v plachtě. Pokud back loop přetočíš, dopadneš na záď prkna a gravitace tě

rozplácne o vodu. Pokud dopadneš směrem po větru, zanoříš se po ráhno do vody, a až po dopadu dojde k vytočení do směru jízdy. Můj osobní recept je, že se vůbec po odrazu nesnažím rotovat, ale nechám se vystřelit až na vrchol a potom začnu řešit rotaci a místo dopadu. Rotace se dá navíc ve vzduchu korigovat, a to tím, že při pocitu nedotočení stačí povolit zadní ruku a vítr, který se tím pádem dostane do plachty, ti pomůže rotovat. Při pocitu přetočení se snažím mít zadní ruku co nejvíc zataženou a před přistáním natlačit vercajk jakoby před sebe, abych zabránil podtočení prkna nad hladinou a dopadu na patu. To fakt bolí, zvlášť při větší výšce. Ale back loop je king of the air, protože člověk cítí, že opravdu letí a nejhustší pohled je na kámoše, respektive na vršky jejich plachet z ptačí perspektivy!!!! Fly high! 51

Trickology



vít

high jump Erbi CZ-0 Alexandra Haugg

High jump neboli vysoký skok je základním předpokladem všech dalších manévrů ve wave stylu. Od high jumpu se odvíjí front loop, back loop a spousta dalších high kreací. Anebo někdy stačí pouze high jump samotný. Dá se dosáhnout opravdu úctyhodné výšky. Hlavně v drsnějších podmínkách, jako je 40 knotů, sideshore vítr a k tomu nějaká solidní rampa… Je spousta radikálních míst na high jumping, nejradikálnější v Evropě je Pozo na Gran Canarii. Hlavně v letních měsících je to tu na skákání vážně hard core! Abychom dosáhli co největší výšky, je třeba mít optimální trim. Nejideálnější je malé wave prkno a plachta pod 5 m. A hlavně – mít pořádně nakou-

2 1

peno! Čím větší tlak v plachtě, tím výš to poletí! Důležitá je taky nájezdová rychlost. Je potřeba to opravdu napálit, nejlíp je jet ještě trošku po větru a pak těsně před rampou prkno vytočit pár stupňů proti větru, ne moc, tak 2 až 3, aby tě to nadneslo… jako rogalo. Důležitý je taky výběr vlny. Nesmí být moc kulatá, letěl bys víc do dálky. Čím kolmější, tím výš letíš, ale zase pozor, ne těsně před zlomením, mohlo by tě to vrhnout do rotace pozadu, to znamená do back loopu.

Existuje fungující teorie, která odděluje jumpery z Poza od ostatních riderů. Lidi jako Fernandez, Ceballos a ostatní místní machři říkají, že pokud chceš dosáhnout opravdu maximální výšky, je třeba speciální techniky. Nestačí se jen na plné koule odrazit z vlny, fígl spočívá ve využití tahu plachty ve vzduchu. Říkají tomu maximální přenos nájezdové rychlosti do stoupání směrem nahoru, tzv. zavěšení ve vzduchu… Teorie určitě funguje, když se podíváme na World Cup v Pozu…

Základem před nájezdem na vlnu je vyháknout se z trapézů. Celý odraz, let a dopad se děje na rukou. Pokud zůstaneš zaháknutý v trapézu, může se ti stát, že ti do plachty ve vzduchu foukne poryv nebo tě plachta samotná přetáhne dopředu. Bude následovat katapult do plachty a při větších výškách to může být opravdu bolestivé. Snaž se vždycky držet špičku prkna nahoře před sebou. Plachtu drž na pokrčených rukou a plovák měj zatažený pod zadkem. Tělo drž celkově skrčené.

Top tip Jestli chceš letět opravdu vysoko a máš k tomu ideální podmínky, nedívej se pod sebe. Dívej se směrem nahoru a až po dosažení maximální výšky a pocitu zastavení ve vzduchu začni sledovat místo dopadu!!! Fly high! 53

Trickology

 vítr

6 5

1 2

frontside

wave

riding Erbi CZ-0 Alexandra Haugg

… neboli řekněme česky jízda po vlně směrem dolů po větru. Tenhle riding patří asi k největším požitkům při wave ridingu, protože čím větší vlna, tím jezdec víc využívá tlačení kopce vlny a míň využívá vítr v plachtě. Sekvence je zachycená v menších vlnách, které při učení nejsou tak destruktivní, a jezdec se nemusí bát, že při špatném načasování ho vlna semele. Nejideálnější podmínky jsou opět side, side off shore vítr a lámající se vlny. Zde je důležité vlny sledovat a při výjezdu točit mezi setem. Tím pádem po halse nebo tacku dojde k tlačení vlnou směrem ke břehu a první frontside zatáčka tak může být zahájená po sjezdu z dané vlny. Tady platí pravidlo načasování! Po brzkém sjezdu z vlny a po zatočení pod ní bottom turn se vlna nemusí ještě lámat

6 7

9 10 11

a nenastane tak nájezd na lámající se sekci. Bottom turn se najíždí v plné rychlosti a je hodně podobný s nájezdem do halsy, ovšem s tím rozdílem, že obě nohy zůstávají v poutkách a prkno se řídí překlopením na závětrnou hranu. Proto je důležité mít větší poutka, aby chodidlo zadní nohy přesáhlo přes osu wave plováku. Při zaklopení plováku nastane okamžitá reakce a prkno začne vyjíždět ze zatáčky směrem proti vlně. Plachta je neutrální a pro začátek může mít klidně stejnou pozici jako u halsy. V tomhle okamžiku začínají opět reagovat chodidla a razantně začnou překlápět plovák na opačnou hranu, aby se plovák zabořil do vrcholku vlny. Je důležité po celou dobu bottom turnu vlnu sledovat, a tak být připravený na rychlou reakci nohou. Při výjezdu plováku na vrchol vlny dochází ke cut backu a prkno se dostává do smyku na vrcholku vlny (lip). Těsně před vrcholkem vlny je taky důležité vyklonit tělo mimo osu plováku směrem dolů po

vlně, aby se plovák co nejefektivněji zabořil do vrcholku vlny a pěna vystříkla co nejvíc… Čím větší výstřik, tím větší efekt!!!!!!!  Pokud je načasovaní optimální, vlna kopne prkno zpátky dolů a může se navázat na další bottom turn. Obecně platí, že při co nejhlubším bottom turnu dojde k co nejkolmějšímu nájezdu na vlnu, takže při dobrém načasování bude cut back radikálnější. Při wave riding závodech se nejvíc hodnotí styl a co nejradikálnější jízda – co nejkolmější. Asi nejhustší wave riding můžeme vidět na videích z Capo Verde nebo z Hookipy na Havaji. Tady jsou velké vlny a hlavně se staví vysoko, což zaručuje radikální nájezd a ještě radikálnější cut back.

profil

Marek "Panak" ˇʹ Antol Marek Antol, Jana Vrbová

Poznajú ho viac vo svete ako na Slovensku či v Čechách. Ešte pred pár rokmi patril k slovenskej špičke a všetci windsurfisti vtedy vedeli, kto je to Paňák. Vždy uprednostňoval jazdenie pre potešenie pred súťažením. Dnes je rozhodcom najväčšieho súťažného windsurfingového kolotoča PWA a EFPT. Svetoví profesionálni jazdci za ním chodia konzultovať jeho rozhodnutia. Legenda slovenskej windsurfingovej scény, ktorej učarovali najmä vlny. Marek „Paňák“ Antol. Športu zdar a windsurfingu zvlášť Marek Antol alias Paňák sa narodil pred 35 rokmi v Liptovskom Mikuláši. Po rokoch strávených cestovaním po svete nenašiel iné miesto, kde by chcel žiť. Jediné, čo mu tu chýba, je oceán. Marek alias Paňák sa už od malička venoval rôznym športom. Jeho otec bol a ešte stále je všestranne športovo založený, takže v detstve vyskúšal všetko možné. Otec, ktorý pracoval na Chopku ako meteorológ a dodnes je dobrovoľným členom horskej služby, ukázal svojmu synovi krásy a nástrahy hôr a Marek trávil všetok svoj voľný čas na lyžiach. Neskôr k tomu pridal hokej, ale po dvoch rokoch mu tréner povedal, že nie je typ na kolektívne športy, tak s tým sekol. Samozrejme, rekreačne vyskúšal takmer všetky dostupné športové disciplíny – od atletiky cez volejbal, basketbal až po futbal – a v podstate okrem športu nemal do istého veku žiadne iné hobby. 56

Windsurfing vďaka otcovi Aj k windsurfingu sa dostal vďaka otcovi, ktorý spolu s jeho ujom patril k priekopníkom slovenského windsurfingu. Tak ako mnohí nadšenci toho obdobia, aj oni si vyrábali plaváky a plachty sami doma. Deti brávali na vodu so sebou, aby im strážili na brehu veci. „Mal som asi 10 rokov a boli sme na dovolenke na Domaši. Môj ujo mi ušil detskú plachtu, otec osekal nejakú liesku a urobil mi k nej rahno. To bol začiatok môjho windsurfingu. Bavilo ma to, ale stále to nebolo o tom, že by som tomu prepadol hneď na začiatku.“ Marekovi trvalo zopár rokov, kým sa skutočne namotal. Párkrát s tým skončil, ale potom zakaždým začal znova. So zlepšovaním jazdy rástla jeho chuť aj vášeň k windsurfingu. „Nebolo to ani tak o športe, ale o všetkom, čo k tomu patrilo. Čas strávený pri vode s kamošmi, stavanie vlastného materiálu a čakanie na ideálny vetrík, proste pohoda, žiadna drina päťkrát týždenne dvojfázovo.“ Jazdiť

profil

chodieval najmä na blízku Liptovskú Maru. Sám priznáva, že to nie je extra veterné miesto, ale keď tam zafúka, zažijete na vode riadny rock and roll.  Preteky verzus jazdenie Začiatky na podomácky vyrobených surfoch boli asi ako u každého. Marek postupne začal aj pretekať v triede DII., ale stále nepoznal pocit z prvého sklzu. Ten moment prišiel až na doske, čo dostal od Vlada Antola, ktorý ich sám vyrábal pod značkou Maras Waves. Bol to funboard okolo 80 až 90 l. „Na tejto vecičke som to prvýkrát v živote dal do sklzu a bolo vymaľované. Odvtedy som robil všetko preto, aby som mohol byť v sklze čo najčastejšie.“ Jeho prvou sériovo vyrábanou doskou bola plastová Tiga 277, ktorá mala okolo 100 l. Na nej sa začal učiť veci ako tack či jibe a pochopil, že keď chce skutočne jazdiť, musí začať cestovať za vetrom, a nie na preteky. Tak sa začali jeho výjazdy po svete, najprv do Poľska, neskôr Talianska a Francúzska. Rozhodcom úplnou náhodou Jednou z ciest, ktorá sa nakoniec predĺžila na štyri roky, bol výjazd na grécky Rodos, kde Marek učil windsurfing na Prasonisi. Strávil na vode veľa času, či už učením, alebo jazdením pre seba. Práve tu sa začal viac venovať freestylu a urobil najväčší výkonnostný vzostup. Vo chvíli, keď mal pocit, že by chcel svoje schopnosti porovnať s inými profi jazdcami, prišlo zranenie, ktoré napokon odštartovalo jeho rozhodcovskú kariéru. „Keď som na Prasonisi skončil, nasledujúce leto tam išli preteky EFPT. Povedal som si, že tam musím ísť a vyhrať aspoň jeden heat. Dva dni 58

pred pretekmi som si nalomil meniskus v kolene – a bolo dojazdené. Akurát vtedy náhodou potrebovali jedného rozhodcu, niekoho z miestnych, tak som si povedal, jasné, lepšie ako ísť domov. Moja premiéra prebehla bez problémov a do konca roka si ma ešte pozvali na Neusiedler See do Weidenu.“ Odvtedy bol Marek ako rozhodca na všetkých EFPT pretekoch za posledné tri roky. Okrem toho robil rozhodcu na dvoch pretekoch PWA freestyle a teraz v máji rozhodoval prvýkrát slalom na pretekoch PWA Neusiedler See. Ako rozhodca často čelí konfrontáciám s profesionálnymi jazdcami, pri ktorých musí vedieť obhájiť svoje hodnotenie. „Keď som s tým začal, bolo to úplne iné. Dosť chalanov som poznal, oni poznali mňa a vedeli, že v tom nemám hokej. Teraz je to horšie. Úroveň išla neskutočne hore a ja som prestal byť na vode celé leto, pretože som sa vrátil na Slovensko. Napriek tomu sa mi podarilo mojím pohľadom na to, čo robím, vybudovať ak nie rešpekt, tak niečo iné, kvôli čomu si ma na preteky stále pozývajú a platia.“ Život teraz... A čo potom? Windsurfing stále ostáva pre Mareka alias Paňáka športom číslo 1. V súčasnosti sa mu však nemôže venovať tak, ako by chcel. Musí sa starať o svoju rodinku, psa a obchod s oblečením, ktorý si otvoril minulý rok v Liptovskom Mikuláši. Času na cestovanie za vodou a vetrom je menej, preto si dávky adrenalínu dopĺňa snowboardovaním, MTB bikom, endurom či ľadovým hokejom. Jeho cieľom je vychovať z dvoch dcér slušných ľudí a užívať si v pohode život. „Budem sa snažiť šíriť jednu vec. Keď si k vode alebo na hory prinesieš odpad, tak si ho odtiaľ aj odnes. Je to hrozné, ako sa správame k prírode.“

profil

3x Paňák Najobľúbenejší WS spot Ako lokálpatriot musím povedať Liptovská Mara. Inak neviem... Keď sa pozrieš na mapu a vidíš, koľko tam je pobrežia, tak tých super spotov musia byť stovky. Pokúsim sa ich uvidieť čo najviac. Race, freestyle, freeride alebo wave? Čo ti je najbližšie? Wave je iná dimenzia windsurfingu. Potom dlho nič a potom freestyle a v tesnom závese slalom – keď už rovno, tak čím rýchlejšie . Idol vo windsurfingu? Idoly sú rovnaké. Legendy ako Robby Naish, Björn Dunkerbeck, Jason Polakow. Teraz sa mi páči Kauli Seady a jeho progresívny štýl jazdy s prvkami freestyle pri jazde, ale silný je aj v skokoch.

windsurfking

Francisco

G O Y A interview Jakub Smoliga, Vanda Maňková Benjamin Thouard, Eric Aeder

Argentínsky Maradona vo windsurfingu, ktorý patrí k najväčším windsurfingovým legendám. Jeden z najlepších wave jazdcov sveta, ktorý má vlastnú značku plavákov a plachiet. V roku 2000 neboli preteky, po skončení ktorých by nestál na stupni víťazov. Ešte aj dnes, keď už má 38 rokov, sa vyrovná mladším jazdcom. Dokazuje to aj jeho umiestnenie z februára tohto roka na PWA Cabo Verde, kde skončil piaty.

windsurfking

Francisco, mohol by si sa našim čitateľom predstaviť? Kde si sa narodil a kde žiješ teraz? Pamätáš si ešte prvý deň, keď si začal s windsurfingom? Kde to bolo? Narodil som sa v Buenos Aires 22. decembra 1970. Vždy som sa venoval nejakému športu, veľmi ma ovplyvnila skate kultúra, neskôr sa k tomu pridal surfing, a keď sa objavil windsurfing, úplne som mu prepadol. Windsurfing sa stal všetkým, čo som robil a na čo som myslel. Hneď ako som dokončil strednú školu (1988), som sa presťahoval na Maui. Nevedel som si predstaviť iný život. Pamätáš si, akú dosku a plachtu si vtedy jazdil? Najlacnejšie, čo som mohol nájsť . Zohnal som si plavák Sailboards Maui, ktorý sal vodu ako špongia. Nakoniec som z neho postupne odstránil všetok sklolaminát, aby som z neho dostal aspoň nejakú vodu. Plachta bola štvorspirová Simmer, veľkosť 4.5. Jediná nová vec, ktorú som si kúpil, bol sťažeň. Keďže mi ponúkli ročnú záruku, hneď mi bolo jasné, že sa to oplatí. Ako vyzerá tvoj život profesionálneho windsurfistu? Pracuješ aj niekde inde alebo iba jazdíš? 62

Na začiatku som ani neuvažoval, že by som vôbec skúsil ísť do profesionálneho windsurfingu. Jasné, že som chcel, ale latka bola nastavená veľmi vysoko. Mladšie decká jazdili oveľa lepšie ako ja a mal som pocit, že celé „make your dreams true“ bolo iba klišé. Ale zahryzol som sa do toho a povedal som si, že jediné, čo môžem urobiť pre to, aby som sa stal pro riderom, je jazdiť trikrát dlhšie ako všetci ostatní a sústrediť sa iba na windsurfing. A o tom, či sa tak stane, alebo nie, som už nerozhodoval ja, ale osud a čas. Asi prvý úspech som zaznamenal na konci sezóny 1990, keď som vyhral amatérske preteky na pláži Ho’okipa. Potom som sa začal zúčastňovať aj pro eventov v disciplínach ako wave, slalom a course racing. Ale až v roku 1993 sa mi podarilo prebojovať až do finále na pretekoch O’Neill Invitational. Na záverečnej ceremónii som dostal ponuky od rôznych sponzorov; vtedy som si uvedomil, že od tohto momentu to už celé stálo iba na tom, čo dokážem a čo chcem. O šesť rokov neskôr som vyhral každý event vo svetovom pohári, US Tour, Japonsku, Nea Awards a titul majstra sveta vo wave 2000.

Povedz nám niečo o značke Goya Sails a Goya Boards. V našom regióne ich poznáme viac z fotiek a videí ako z vody. Už od začiatku som vedel, že ak mám jazdiť najlepšie, ako viem, musím si vytvoriť vlastný materiál. Práca s dizajnérmi bola naozaj veľmi ťažká, keďže nechceli postaviť presne to, čo som navrhoval ja, takže som ich musel o všetkom presviedčať. Tak som sa spolu s troma kamarátmi (Keith Teboul, Jason Prior a Sean Ordonez) rozhodol otvoriť si vlastnú výrobu windsurfingového materiálu. O niekoľko týždňov sme už vyrábali plaváky pre väčšinu top riderov na svetovej tour. V roku 1995 sme kompletne redesignovali technológiu a návrhy, čím sme sa dostali na výrobu plavákov pod 5 kíl a dokázali ich vyrábať oveľa pevnejšie ako kedykoľvek predtým. V roku 1996 sme si ako prví spomedzi všetkých výrobcov windsurfingového vybavenia zadovážili CNC stroj. Stroj obsahoval databázu všetkých našich obľúbených tvarov, kriviek, hrán, objemov a tvarov dna, všetko dostupné v jednom momente. Vtedy sa to všetko posunulo na ďalší level, dokázali sme zmixovať všetky naše obľúbené plaváky do jedného. Neskôr nasledovali plachty. A dnes môj brat Lalo (generálny manažér) Jason Diffin (rider-designer), Josh Stone (rider), Jason Prior (rider), Sean Ordonez (rider – iba plachty, keďže si stavia vlastné dosky), Keith

Teboul (sails rider), Levi Siver(sails rider) a veľa ďalších – my všetci sme Goya Windsurfing. Toľko asi k tomu, ako vznikli Goya Boards a Goya Sails. Dnes vyvážame naše produkty viac ako štyridsiatim distribútorom na celom svete. Podieľaš sa aj na shapeovaní či dizajne plavákov a plachiet alebo ich len testuješ? áno, samozrejme, keď testujem, hneď si robím poznámky o všetkých zmenách, ktoré chcem urobiť, a ďalší deň si sadám k počítaču spolu s všetkými členmi tímu. Dáme dokopy všetky nápady a postrehy a zadáme vytvorenie plaváku. Plavák je postavený do týždňa, plachta doladená na mieste alebo vyrobená úplne od začiatku za niekoľko dní. Sťažne trvajú okolo dvoch týždňov. Takže si v podstate dokážeme vyrobiť výstroj podľa predpovede na Windguru. Niečo také by bolo pred desiatimi rokmi nepredstaviteľné. Takže mojou celoročnou prácou je tento proces – od návrhu cez testovanie až po ďalší návrh. A toto celé sa deje v kancelárii iba päť minút od pláže. Skús odporučiť našim čitateľom, prečo by mali ísť do Goya Sails či Goya Boards? Sú niečím výnimočné? 63

windsurfking Benjamin Thouard

Windsurfing je naša vášeň a životný štýl, je to tak už viac ako 25 rokov. Spolupracovali sme so všetkými značkami na trhu a nakoniec sme sami prišli s niečím vlastným a novým. Jazdíme každý deň (aj v zime), v najrôznejších podmienkach a na najrôznejších miestach na celom svete – sideshore, onshore, flat... a všetky naše skúsenosti vkladáme do dizajnu a shape Goya Boards a Goya Sails. Keďže väčšinu roka pôsobíme na Havaji, máme možnosť surfovať neustále. Takže si viete predstaviť, že chceme jazdiť na tom najlepšom. Jazdíme na vybavení, ktoré neustále vylepšujeme, ktoré nám umožňuje si to plne užívať a jazdiť úplne podľa našich predstáv. Si asi jediný pre nás známy argentínsky windsurfista. Ako to vyzerá s windsurfingom v Argentíne? Je to obľúbený šport ako napríklad v Brazílii či vo Venezuele? Kam by si nám odporúčal ísť? Argentínskych windsurfistov je veľa, len si to pozri na internete. áno, z Brazílie a Venezuely je veľa windsurfistov, ale ja si myslím a verím tomu, že Argentína má najviac miestnych windsurfistov spomedzi týchto krajín. Spot, ktorý by som odporučil, je jazero v Cuesta del Viento, San Juan. Vietor tam fúka každý deň, 6 až 8 mesiacov v roku. Ráno je voda ako zrkadlo, ideálna na plávanie, na obed sa dá jazdiť na plachtách päťkách a poobede si už na 3.7. Je to slnečné miesto s úžasnou miestnou kultúrou, kde sa oplatí stráviť nejaký čas. V poslednom čase tam windsurfistov rýchlo pribúda. Si „veľký“ otec „veľkej“ rodiny... Vedieš aj svoje deti k windsurfingu? áno, vediem ich k tomu, aby športovali, zabávali sa pri tom a vnímali prostredie okolo. Na windsurf ideme kedykoľvek, keď majú chuť a náladu. Čo ťa posúva dopredu? Máš nejakú extra motiváciu? Čo ťa núti učiť sa nové veci, nové triky? Všetko. Cítim sa dobre, keď vo veciach, čo robím, funguje rovnováha. Čas strávený na vode, v kancelárii, cestovanie, priatelia a rodina. Znamená pre teba windsurfing stále ten istý pocit, ako keď si sa prvýkrát dostal do sklzu? Ten pocit, keď ta poháňa iba vietor a ty sa vznášaš po vode? Funguje u teba ešte tá zdravá závislosť, ktorej podlieha každý windsurfista? Samozrejme. Často, keď letím v sklze po hladine alebo sa len tak vo64

Eric Aeder

zím, obzerám sa okolo seba a čudujem sa, aká obrovská sila, energia a rýchlosť sa dokáže vytvoriť bez motora. Iba plachta a plavák. Keď netrávim dosť času na vode, hneď to cítim, a ľudia v mojom okolí tiež. Potom už len počujem: Francisco, choď už na vodu!  Si pro wave rider. Akú inú disciplínu preferuješ okrem wave? Napríklad freeride či freestyle. Alebo sa koncentruješ iba na wave? Jednoducho, na čo sú vonku najlepšie podmienky. Niekedy si idem zajazdiť s mojimi deťmi len tak na začiatočníckych plavákoch alebo si dám výjazd popri pobreží na freeride/race plaváku. A niekedy idem do freestyle (stále je viac a viac trikov, ktoré sa chcem naučiť), a keď sa Ho’okipa ukáže vo svojej plnej sile a kráse, určite ma nájdete tam . Jednoducho to beriem, ako to je – windsurfing je úžasný šport a ja si ho užívam naplno! Tento rok si na Cabo Verde skončil na piatom mieste z 32. To je úžasné, gratulujeme! Aké sú tvoje ambície do budúcnosti? Kauli a Josh sú ťažká konkurencia, nemyslíš? Bol som šťastný z toho ako som jazdil, ale viem, že to mohlo byť ešte lepšie, radikálnejšie. Ale mohlo to dopadnúť aj horšie. Takže z toho pohľadu, že som už dosť dlho nepretekal, som bol veľmi spokojný. Aby som bol úprimný, na Cabo som išiel iba preto, aby som zostal v kontakte s usporiadateľmi PWA a ostatnými ridermi a pomôcť Levimu. A zrazu som si požičiaval hodinky a nastavoval odpočítavanie pred finále. Máš vo svete windsurfingu nejakého guru alebo hrdinu? V podstate všetkých. Každý má v sebe niečo hodnotné a výnimočné. Učím sa od nich každý deň. Každý má niekedy svoj deň, keď mu to jazdí úplne neprekonateľne. Ktorý spot je tvoj najobľúbenejší? Je to tvoj homespot? Maui je úplne neuveriteľné. Dá sa tu jazdiť po celý rok, ponúka najrôznejšie podmienky. V ten istý deň môžete jazdiť jedny z najväčších vĺn na svete, učiť niekoho windsurfing alebo si užívať freestyle na úplnom flate. A taktiež tu trénujú všetci pro rideri, to jednoducho patrí k Maui. K Maui sa viaže silná windsurfingová kultúra. Aj ďalšie miesta, ako sú Chile, Cabo Verde, Pozo, Baja, Australia, južné Francúzsko, Sardínia, a dokonca Sylt, sú úžasné, ak sa vydaria podmienky.

Francisco

G O Y A interview

windsurfking interview

Benjamin Thouard

Francisco

G OYA interview

Zúčastňuješ sa na windsurfingových pretekoch, lebo chceš alebo kvôli sponzorom? Aký máš názor na windsurfingové preteky? Sú pre teba dôležité? Pretekanie bola veľká súčasť môjho života. Keď som aktívne pretekal, sústredil som sa iba na to jediné. Teraz sa snažím udržovať rovnováhu. Keď som tento rok po dlhom čase jazdil na Cabo Verde vo finále, normálne som rozcitlivel. Stále to mám v srdci, ten adrenalín z jazdenia svetového poháru. Surfovať na najlepších vlnách na svete a odovzdávať im všetko, čo vieš, spolu s tými najlepšími na svete. Jednoducho neopísateľný pocit, musíte to zažiť, aby ste to pochopili. Čo bola pre teba najťažšie na windsurfingu? Máš nejaký cieľ vo windsurfingu? Nechať minulosť minulosťou a žiť teraz. Keď máte toto vyjasnené, ste pripravení užívať si tento šport naplno a využiť svoj potenciál najviac, ako sa dá. Momentálne je mojím cieľom využiť každý deň naplno, stráviť na vode každý možný deň, pracovať na sebe, na sile, pohyblivosti, rovnováhe a hlavne užívať si to. A zvyšok príde, ak musí. Máš nejaké osobné motto, životné heslo, ktorým sa riadiš? Chcel by som byť v najlepšej forme, keď dosiahnem štyridsiatku, čo bude o dva roky. A samozrejme vydávať zo seba to najlepšie ako otec, manžel, dizajnér, športovec, sponzor a pre komunitu okolo. Čo je podľa teba na windsurfingu najťažšie? Môžeš opísať svoje pocity, keď windsurfuješ? Aký dôležitý je pre teba windsurfing? Čo ti windsurfing dal do života a naopak vzal? Jednou z najhorších vecí na windsurfingu – takisto ako v akomkoľvek inom športe – je zranenie. To ti nedovolí trénovať, takže človek má nútenú pauzu. Preto je dobré zostať zdravý, robiť triky vtedy, keď sa na ne človek cíti. Na doske prežívam najrôznejšie pocity. Niekedy cítim, ako splývam

s prírodou, okolím a ako som na jednej vlne s ľuďmi naokolo, inokedy mám zase zaneprázdnenú myseľ a hlavu plnú najrôznejších vecí, s náladou ako na hojdačke. Keď mám súťaživú náladu, porovnávam sa s ostatnými, potom zase vediem nezmyselný vnútorný rozhovor sám so sebou, ktorý, keď sa na to pozriem spätne, nepriniesol žiadny zmysluplný záver a maximálne vyústil do bolesti hlavy . Windsurfing je súčasť môjho života, mňa samého. Počas svojho života som na surfe prežil asi rovnaký čas ako na vlastných nohách. Všetko, čo robím, kde žijem, čím sa živím, je nejako spojené s windsurfingom. Keď si predstavím, že pred odchodom z Argentíny som ako jediné krajiny navštívil Chile a Uruguaj... Odvtedy som navštívil množstvo krajín, spoznal iné kultúry. Získal som priateľov, ktorí sú súčasťou môjho života, práce a vášne už viac ako 20 rokov. Windsurfing je môj šport, môj život. Aký máš názor na situáciu vo svete? Hlad v Afrike, politické intrigy, olympijské hry v Číne... Čo si o tom myslíš? Snažím sa vyhýbať sa správam zo sveta, doma nemáme ani telku a nečítame noviny. Žiaľ, keď cestujem, nevyhnem sa tomu, človek to vidí napríklad na letisku – hlad, deti umierajúce na rôzne choroby, vojny atď. Môj priateľ Pio Marasco mi raz povedal: Predstav si, že keby sa na nás prišiel pozrieť niekto z inej planéty, neprestal by plakať a smiať sa. Sme takí hlúpi, ale neexistuje nič, čím by sme to mohli zmeniť. Buď pokročíme ďalej v evolúcii, alebo vyhynieme... Tak funguje vesmír už od samého počiatku a nemyslím, že by sa to v blízkej či vzdialenej budúcnosti zmenilo. Posledná otázka. Čo by si odkázal našim čitateľom v Česku a na Slovensku? Windsurfing tu nepatrí medzi najpopulárnejšie športy, mnohí ani nevedia, o čo presne ide, ale na druhej strane tu existuje dosť veľká a stabilná skupina ľudí, čo windsurfujú. Nerozmýšľaj a choď jazdiť! Teším sa na to, keď si raz spolu zajazdíme! Uži si to! 67

na vlastnej koĹži

Peter Garzke, MĂĄrio Manas Garzke/Franova

Nenechali jsme tuhle kapitolu na pokoji po roce 1995, kdy Josh Angulo učinil tohle dvoufinové provedení populárním? Taky jsem v té době používal doufinový plovák (Twinser board). Rychle (po pravdě řečeno po dvou měsících) jsem zjistil, že mě tenhle druh plováku jen zpomaluje a že moje otočky by byly úplně, nikoli bezpodmínečně, lepší, kdybych používal jiný typ plováku.

na vlastnej koži

Po 13 letech se tu ale Twinser board nečekaně objevil zas. Kauli tenhle typ boardů opět probudil z jejich spánku a celá windsurfingová komunita ho následuje… Včetně mě. Windsurfisti milují inovace a ta průkopnická duše, která za tím vším vězí – na tom přece není nic špatného, protože to dělá život zajímavým. Co se ale změnilo, když teď stejné provedení funguje? Ve skutečnosti to všechno začalo plachtou. Kvůli změnám v jejich designu byli jezdci schopní používat plachty víc ve svislé poloze. Kolejnice na kloub se začala dávat víc dozadu, a tím začal být nos plováků nepřímo delší. Návrháři z celého světa na to začali reagovat zkracováním dlouhých nosů na plovácích. Plováky se tak staly kratšími, což podpořilo provedení Twinser plováků. A tak najednou Twinser plováky přesně pasují do strmých vln! Po téhle kosmetické úpravě se Twinser plovák začal líp otáčet, a to vzhledem k umístění fin víc na okraj, což plovák víc tlačí při otáčení. Díky kratšímu formátu se teď na Twinseru může snáz jezdit na přední nohu. Když budete tlačit váhu na přední nohu, plovák bude moct jet rovně díky delší koleji vytvářené na vodě. Taky chci podotknout, že oblejší křivky ve srovnání s křivkami dnešního jednofinového plováku zlepšují schopnost plováku otáčet se.

Vloni v létě mě nový Twinser plovák rychle přesvědčil. Havaj s jeho častými off shore podmínkami je doslova rájem pro tyhle plováky s novým designem. Když jsem v zimě jel do Jižní Afriky, zjistil jsem, že minimálně 80 % top jezdců používá dvě finy. Windsurfing na vlnách s plachtou se změnil a víceméně vypadá jako surfing. Windsurfisti se teď přilepí k vlně a užívají si její nejstrmější části. Styl jízdy mi připomíná skateboarding a ve spodních otáčkách plachta drží krásně kolmo a otevřená. Z minulých let vím, že Jižní Afrika může být pokaždé trochu jiná – kvůli proudům a rozbité vodní hladině. To může úplně zabít vaši dynamickou a hladkou jízdu. Často ani není možné se dostat do skluzu, dokud nepoužijete rychlý plovák. Proto si s sebou vždycky beru i jednofinový plovák. Mám rád obě provedení, ale každé v tom správném čase. Naneštěstí musím přiznat, že Twinser plováky jsou hodně citlivé na změnu podmínek.

Trvalo mi celou věčnost, než jsem byl schopný udělat v různých situacích ta správná rozhodnutí. Dokonce i po několika týdnech bych používal nesprávný plovák, protože moje rozhodnutí by závisela na mnoha nejrůznějších změnách. Po tom všem, co jsem se naučil, jsem zjistil, že Twinser potřebuje energii. Opravdu nezáleží, jestli je ta energie daná plachtou nebo vlnou. Je ale kritické, když vám tyhle zdroje energie na vodě odejdou ve stejnou dobu. Pokud jste venku v jemném větru, fouká side on shore nebo side shore a vlny nemají tu správnou šťávu, je lepší, když si vezmete jednofinový plovák. Když ale vidíte perfektní side off shore podmínky, vezměte si radši Twinser, i když je vítr trochu jemnější. Na druhé straně mám zkušenost s perfektním dnem s Twinserem při side on shore podmínkách, kdy byly vlny opravdu energické. Není to směr větru, který by vám měl říct, jaký plovák byste si měli vzít, ale spíš všeobecná konstelace větru a vln. Jestli se ptáte, co byste si měli vzít, určitě vám řeknu, že jednofinový plovák kvůli jeho vyšší dynamičnosti. Na druhé straně ale Twinser ukázal jedinečnou konečnou rychlost. Špatné je, že víceméně oba plováky uvíznou v nárazovém větru. Proto když jezdíte ve smíšených podmínkách, Twinser by měl být jen vaším druhým plovákem. Ale nepřemýšlejte o tom, že si musíte obstarat další jednofinový plovák ještě před tím, než vyzkoušíte Twinser, protože výměna těchhle dvou provedení je velká zábava a taky vám to napomůže zlepšit techniku. Oba plováky jsou odborníky v různých stylech. Pokud chcete dělat všechny triky perfektně a nechcete nic zmeškat, pak by vaše výbava měla obsahovat obě provedení plováků.

Jem Hall

WS Škola

interview

Jem Hall, Mário Manas Oceansource.net

V České a Slovenské republice nejsi právě známá osobnost, pokud jde o windsurfing, i když jinde ve světě jsi jeho nedílnou součástí. Mohl by ses naši čtenářům představit? Co vlastně děláš? Odkud pocházíš? Kde žiješ? Ahoj, je super, že můžu být součástí vašeho časopisu a všechny vás tímhle způsobem inspirovat. Uznávají mě jako jednoho z nejlepších windsurfingových instruktorů na světě a jsem slavný proto, že dokážu velice rychle zdokonalit vaše windsurfingové schopnosti. Pocházím z jižního pobřeží Anglie. Jako instruktor můžu pomoct každému, a to na různejch místech. Taky píšu pro různý časopisy. Na mojí webový stránce www.jemhall.com najdete několik dobrých tipů, instruktážních videí a taky moje DVD Beginner to Winner a Winner to Wavesailor. A taky pracuju pro R & D a podporu prodeje RRD boards, EZZY sails a windsurfingovýho vybavení FLYING OBJECTS.

Každý z nás stál kdysi na prkně poprvé. Pamatuješ si i ty na ten první moment? Jaké to tehdy bylo a kde jsi na něm stál poprvé? A můžeš nám prozradit, jak dlouho už surfuješ a ve všeobecnosti se věnuješ windsurfingu? Windsurfing jsem si poprvé vyzkoušel na jihu Anglie u města Hampshire, kde nás na plováku učil pan Alan Lee, otec jednoho z mých dvou nejlepších kamarádů Riche a Martina, kteří se to učili spolu se mnou. Protože jsme se jako teenageři často dostávali do problému, potřebovali jsme, aby nás někdo usměrnil. A právě to dokázal windsurfing, milovali jsme ho a skoro každej den jsme si na kolech vozili naše nádobíčko dolu k páži a pak jsme dlouhý hodiny trávili na vodě. To bylo v roce 1985 a tehdy jsem na něm byl nejvíc závislej J, s učením jsem začal až kolem roku 1990.

Přestože nejezdíš závodně, windsurfing tě živí a je to tvoje práce. Vždycky jsi to chtěl, aby tě windsurfing živil, a šel jsi za tím? Nechtěl jsi být něčím jiným? Třeba požárníkem? Nikdy to nebyl apriori můj cíl – mít windsurfing jako práci. Jen jsem následoval to, co jsem cítil, že je správný. Když jsem v roce 1993 ukončil stu72

dium na univerzitě, začal jsem učit pro jednu společnost, která organizovala windsurfingový prázdniny v zahraničí. Zůstal jsem u toho až do roku 2000. Pak jsem odešel a chtěl jsem to rozjet sám, chtěl jsem si vybudovat vlastní windsurfingovou kariéru. Stejně jsem ale netušil, co to bude obnášet nebo jakým směrem se to bude ubírat. Když jsem byl mladší, nikdy jsem nemyslel jen na jednu práci, ale na univerzitě jsem studoval tělocvik. Samozřejmě že jsem přemýšlel o takovejch profesích, jako je lékař, učitel nebo požárník, ale windsurfing mě pořád lákal.

Jak ses vlastně dostal k profesionální výuce windsurfingu, takové, jaké se věnuješ teď? Jaké byly tvoje učitelské začátky a získávání zkušeností? Když jsem v roce 2000 přestal dělat sezónní práci, vrátil jsme se domů a začal jsem nezávisle učit na jedný škole ve West Witteringu na jižním pobřeží Anglie. V tý době jsem se taky pokoušel dostat do Sportif holidays, aby mi umožnili dělat speciální instruktorský kursy. V roce 2001 jsem dal svoje první interview a pak jsem se zaměstnal jako testovací jezdec pro časopis Boards Magazine v UK. To mi dalo hodně zkušeností a podporu v médiích, takže jsem konečně mohl zviditelnit svoje kursy. Sportif mi dal šanci: svůj první kurs jsem dělal v roce 2001 na Prasonisi na Rhodos. Samozřejmě to moc dobře dopadlo, protože teď už pořádám 10 až 13 týdenních kurzů ročně. Zatímco jsem testoval, učil jsem i několik britských profi jezdců, kteří soutěžili i v PWA, například John Skyye a Chris Audsley. Všichni jsme se toho naučili opravdu hodně, odkdy jsme byli spolu. Všechno, co jsem se naučil, jsem pak mohl uplatnit na svých kursech a při výuce. A samozřejmě že jsem měl skvělou podporu Johna, Chrise i médií.

Vím, že kromě výuky máš i různé jiné aktivity. Čemu všemu se vlastně ve světě windsurfingu věnuješ? Kromě výuky pracuju na instruktážních filmech a taky pro RRD, Ezzy sails a

Flying Objects v R & D pro podporu prodeje. Mou úlohou v těchhle společnostech je co nejrychleji vyvíjet něco novýho. Nabídl jsem jim svoje služby při testování jejich produktů a konzultování ohledně toho, co vlastně současný trh potřebuje a co potřebujou normální windsurfisti. Taky spolupracuju s US importérem SEASPRITE a užívám si chození po obchodech, kde potkávám lidi, kteří se zabývají tímhle druhem byznysu. Pořád mám oči otevřený a uši nastražený a snažím se najít talentované jezdce, kteří by mohli prezentovat značky. Je zajímavý být na druhý straně toho všeho, když to tak porovnám se svým předcházejícím zaměstnáním testovacího jezdce pro Boards Magazine v UK… Teď jsem totiž jedním z těch, co konzultujou výsledky testování a rozhodujou o tom, jaký nádobíčko pošleme na testování. Samozřejmě že mám zpětnou vazbu od testovacích týmů, respektuju je a jejich názory a zkušenosti odevzdávám dál.

Už delší dobu jsi testovacím jezdcem RRD a EZZY sails. Zajímáš se taky o další vývoj téhle značky prken a plachet? Jasně že se zajímám. Uplatňuju všechny vědomosti, který jsem získal při testování pro R&D a pomáhám při vývoji RRD a EZZY a mám velkou radost, když vidím na finálních produktech změny, který jsem navrhl, jak jdou ke konečným zákazníkům a ti si potom užívají svoje ježdění. Jsem v blízkym kontaktu s RRD, hlavně s Robertem Riccim a designérem Aureliem. Taky mám výborný vztah s Davidem Enzym a Benem Severne ze společnosti Flying Objects. Miluju tuhle část mé práce a teď, když John Skye začal jezdit pro RRD, můžu s nima komunikovat v R&D.

Nedávno jsi vydal svoje první DVD s názvem Beginner to Winner věnované tomu, aby se ze začátečníka stal ten pravý windsur-

fista. Teď připravuješ další z oblasti wave. Přibliž trochu našim čtenářům svoje DVD. Beginner to Winner šlo vážně na odbyt a teď právě dokončujeme další film, pokračování s názvem Winner to Wavesailor. K filmování jsem se dostal přes setkání s jedním producentem, kterýmu jsem dával nějakou odezvu na jeho předešlé filmy o technice. Nebyly moc dobrý, dokud jsme nepřišel já J… Jasně že si dělám srandu! V tý době jsem pracoval na jednom instruktážním freestylovém filmu. Onen producent mě požádal, abych pro něj napsal text. To byl start pro super spolupráci s Free your mind production; teď už se nemůžeme dočkat, až dáme ven naše poslední instruktážní video naší instruktážní trilogie. Ani si neumíte představit, co práce dá udělat takovej film, a proto jsem hrozně rád, že naši práci oceňujou mnozí a že lidi si tenhle jedinečný sport opravdu užívají.

Už jsi procestoval hodně windsurfingových lokalit. Která z nich je pro tebe tím nej spotem? A proč? Miluju všechny destinace, kde pořádám svoje instruktorský kursy. Všechny jsou skvělý – díky jejich podmínkám se lidi rychle zdokonalujou. Je důležitý, aby měly hladkou vodu, vlny a stabilní vítr. Všechny jsou opravdu skvělý a v mém srdci mají speciální místo: El Tur, Rhodos, Baja, Irsko, Mauricius a Brazílie, všechny jsou super. Jako windsurfisti potřebujeme místa s rozmanitejma podmínkami a tyhle lokality přesně uspokojí veškerý potřeby mých klientů. Miluju volnou jízdu na spotech, kde dělám svoje kursy, ale každou zimu trénuju a trávím čas v Kapském Městě. Vítr a vlny jsou tam naprosto spolehlivé, je to vážně nádherný místo, který kromě windsurfingu nabízí i strašně hodně jiných aktivit. A taky tam můžu dělat kancelářskou práci. 73

WS Škola

mozřejmě nezbytný spláchnutí vlnou a plavání. Ale když nemáte vlny nebo je jen slabej vítr, stejně je dobrý jít na vodu a jezdit si, zdokonalovat se, užívat si to, protože, když nejezdíš, tak… neumíš.

Bereš windsurfing pořád jako hobby, nebo už jen jako svoji práci? Dokáže tě ještě vůbec naplnit? Samozřejmě je to pro mě stále hobby. Musím si zabezpečit a udržovat zdravou pracovní a životní rovnováhu, ostatně jako každý, ale miluju svoji práci i hobby – a obojím je pro mě windsurfing. Naštěstí. Svůj život žiju s vášní, a proto budu vždycky mít vášeň a lásku pro windsurfing…

Máš nějaké motto, kterým se řídíš? Soustřeď se, věř si a užívej si to. ( Focus, believe and enjoy.)

Každý má svoji oblíbenou disciplínu. Já vím, že ty ovládáš všechny disciplíny… Která je tvoje nejoblíbenější a při které si požitek ze surfování vychutnáváš nejvíc? No ano, miluju všechny windsurfingový disciplíny, to, jak jsou rozdílný – od čistě rovný jízdy po slalom či freestyle ve slabym nebo silnym větru, ale mojí srdeční záležitostí je wave. Užívám si každou chvíli strávenou na vodě…. Je jedno, co právě dělám, ale dělám to vášnivě rád. Je to lepší než stát na suchu! Disciplína wave je úžasná. Skoky, učení nových triků, jízda ve vlnách a sa74

Co bys na závěr vzkázal našim čtenářům? Možná se potřebujete nebo chcete zlepšovat… Ale jestli se potřebujete zlepšovat doopravdy, musíte si vytýčit cíle, kterejch chcete dosáhnout, a potom si snažit, aby vaše ježdění bylo lepší. Žijte svůj život s vášní, zajistěte si, aby vaše základní windsurfingový znalosti byly jedinečný. Musíte být dobří v tom, abyste se rychle dostali do skluzu, v rychlý jízdě i v jízdě proti větru. Jakmile už jednou budete tohle umět, všechno ostatní přijde mnohem rychleji.

Jema Halla 1. skola v

Jem Hall, Mário Manas

Oceansource.net

Vítejte v mé sérii věnované technice. Doufám, že jste měli šanci mě aspoň trochu líp poznat prostřednictvím interview v tomhle skvělém časopise. Mojí úlohou v téhle sérii je asistovat a pomáhat vám při efektivním zlepšování techniky ježdění a pomoct vám, abyste si chvíle strávené na vodě opravdu užili. Nejdůležitější je, že budete muset změnit styl ježdění, a jestli ho CHCETE vážně změnit, tak si budete muset vytýčit cíle, kterých chcete dosáhnout a jít do toho s vášní. Jen tak překonáte sami sebe!

Mnoho špičkových lektorů by řeklo, že obyčejné věci provedené důsledně udělají neobyčejně výsledky. To znamená: Dělej jednoduché věci dobře a naučíš se spoustu dalších cviků. Abys toho dosáhl, musíš udělat to, čemu já říkám svatá trojice, a určit si vyšší cíl. Ale nezapomeň, už sis ten cíl stanovil, takže ho pojďme teď dosáhnout. Svatá trojice znamená: • Dostat se rychleji do skluzu – bez tohoto si totiž nemůžeš až tak užívat chvíle strávené na vodě a taky nemůžeš zkoušet spoustu triků. Pokud potřebuješ hodně větru k tomu, aby ses dostal do skluzu, potom pro tebe bude těžké naučit se jemné prvky, které každý trik obsahuje. • Rychlá jízda – to znamená, že jestli nemáš dostatečně velkou plachtu anebo si naopak přeplachtěný, tak pokud jsi dobrý surfař, zvládneš bez problémů ve skluzu obě situace. • Leť proti vetru – jestli nejsi ve skluzu, potřebuješ jet víc proti větru, abys potom mohl využít poryvy k tomu, aby ses dostal do skluzu. Abys zvládl točené věci, zkusil různé triky a jezdil ve vlnách, budeš potřebovat jezdit víc po větru, abys dosáhl požadované rychlosti a všechny triky pak dělal s lehkostí. Abys zvládl skoro všechny z uvedených bodů svaté trojice, musíš dobře dělat pár hlavních věcí: • Dívej se tam, kam chceš jet – koukání do plachty ti nic nepoví, dívej

se proti větru a jeď proti větru, podívej se ven za plachtu jako u halsy a potom pojedeš tím směrem, a když už ti to všechno jde, stačí se v loopu podívat dozadu, zatáhneš – a je to! • Udrž plovák na ploše – tohle je nejvíc spojené s vrchní částí, ale taky musíš plachtu dávat víc kolmo a tlačit celou svou váhu dolů. • Drž plachtu dál – to ti pomůže udržet plovák víc na ploše a často musíš mít ruce narovnané, abys držel plachtu víc od těla. To znamená, že potřebuješ to správné nastavení, ale o tom budeme mluvit později. Pořád musíš být vyvážený, a proto když jde plachta dozadu, tvoje tělo se překlápí dopředu, a když je plachta vpředu, tvoje tělo je nakloněné dozadu. Tohle všechno souvisí s pohybem tvých boků. • Jdi níž – když jsi níž, jsi na tom dobře, a pokud jdeš ještě níž, jde ti to v pohodě. A co takhle zkusit jít dolů? Kolik jezdců vidíš jet úplně vzpřímených? Ne moc. K tomu, abys šel opravdu dolů, stačí jen víc pokrčit zadní nohu. O vyladění nádobíčka si toho povíme víc v dalším čísle. Teď se jenom stručně podíváme na ty nejhlavnější věci, které ti doporučuju na tvém nádobíčku změnit. Jsou to: • Výška ráhna – relativně vysoko tak, že jsi pod ním a taháš ho DOLŮ. • Pozice a délka trapézových lanek – chceš být nízko? Tak potom budeš 75

WS Škola potřebovat nějaká delší trapézová lanka, abys pořádně mohl vytočit svoje boky a skrčit zadní nohu. Potřebuješ, aby plachta byla tvým motorem, který tě pohání, a ne aby byla otevřená jako vlající prapor. Tak polož plachtu boky do správné polohy a zajisti, aby byla trapézová lanka na ráhně ve správné poloze. • Velikost poutek – svůj plovák potřebuješ mít pod kontrolou, zatáčet s ním, být pilotem, a ne pasažérem. Tak se ujisti, jestli má dostatečně velká poutka a jestli máš celé chodidlo uvnitř. Lyžoval bys na vodě nebo na sněhu v botách menších o tři čísla?Ne, myslím že ne, tak nevím, proč má tolik windsurfistů tak malá poutka. Měla by to být POUTKA, ne minipoutka! Pojďme se teď podívat na několik důležitých tipů, které vás zasvětí do svaté trojice. Tím nejhlavnějším je dát si ruce na ráhně víc dozadu tak, abys cítil celou sílu plachty, a jezdit s narovnanýma rukama. Ano, právě proto budeš potřebovat ta dlouhá trapézová lanka! Měl bys svoji přední ruku přesunout k trapézovému lanku tak blízko, jak to jen jde (za normálních podmínek). O.K., podívejme se teď na podrobnosti, když máš ruce víc vzadu.

Ruce na ráhně víc dozadu, plachta vzpřímenější a plovák na ploše

Buď rychlý, nejen když jsi zavěšený v trapéze, ale i když nejsi

• Dostat se rychleji do skluzu – tělo je potřeba tlačit víc dolů a nos plováku dolů po větru s narovnanou přední nohou a nataženýma rukama. Zadní noha musí být skrčená a ruce narovnané, a to všechno ještě dřív, než dáš přední nohu do předního poutka. Jestli vítr není moc silný, musíš jet víc po větru, abys nabral rychlost, při silnějším větru můžeš jet víc proti větru. Plovák musí jet po ploše a po počátečním dostávání se do skluzu jsou tvoje nohy umístěné víc ve střední části plováku – přední noha je hned za kloubem a hlava otočená ve směru jízdy. Je potřeba se pořádně naučit dostávat se rychle a efektivně přední nohou do předního poutka – ať už jsi zavěšený v trapéze nebo ne, budeš potřebovat naučit se oboje. • Rychlá jízda – břicho plachty musí být správně natrimované tak, aby tvůj motor fungoval. Podívej se na obrázky – boky i tělo mám dole, plachta nabírá svůj tah – pohni svým tělem dolů, dozadu a směrem ven… Tak je to správné, musíš jít dolu. Jestli vítr klesá, postav se zpátky nahoru, měj ruce narovnané a tlač celou svoji váhu na špičky chodidel (je to snazší s většími poutky) – je to poloha, jako bys půlkami zadku svíral minci ... Pokud máš dostatečně silný vítr, musíš jít při rozjíždění víc dolů, skrč ruce v loktech, abys natáhl ráhno víc na sebe, uvolni víc špičku nohou, aby se váha přenesla víc na paty, a zablokuj směr jízdy plováku. Při obou situacích musíš mít narovnanou přední nohu a hodně pokrčenou zadní nohu. Koukni na obrázky – hlavu je třeba mít pod ráhnem. Nejlepší bude, když někoho poprosíš, aby tě natočil nebo nafotil, a pak se na to podíváš. Ujisti se, jestli nemáš hlavou tak lesklou jako já ... 76

Jezdi v obou směrech s jednou rukou a zkus se tak dostat i do skluzu

• Leť proti větru – jakmile máš rychlost, fina se začne zdvihat z vody a ty na ni můžeš tlačit. Dej ruce víc k sobě a plachtu tlač směrem dozadu tak, že ji tlačíš k zadní části plováku a víc tlačíš na zadní nohu. A abych nezapomněl – dívej se proti větru. S narovnanýma rukama dostaneš plachtu do svislejší polohy, díky tomu budeš mít v plachtě víc síly, tak to prosím tě udělej. Uf, teď je toho opravdu hodně, na čem musíš pracovat. Nesnaž se to teď vstřebat všechno najednou, čti, přemýšlej o tom a představuj si to. Když půjdeš na vodu, tak zkus popracovat jen na jednom dvou bodech, například takhle: Dnes si dám ruce víc dozadu a opravdu se budu koncentrovat na směr jízdy, kterým chci jet, zítra se vážně budu snažit víc pokrčit zadní nohu. Rozumíš? Po ježdění se jen zeptej sám sebe: Udělal jsem to? … Podívej, teď zpomal a popřemýšlej, co ses z toho naučil. Zkus po ježdění pouvažovat, jak ses u toho cítil. Jezdi s vášní… a tvůj trenér má pro tebe ještě jeden domácí úkol – zkus jezdit jen se jednou rukou tak často, jak to jen jde, aby sis zkontrolovat nastavení plachty a trapézových lanek, jestli je v pořádku a jestli držíš svoje tělo víc vzadu čili ve správné pozici. Tak si to tedy užij! V dalším čísle se podíváme na vstup do točení hals na trik CARVE JIBE.

Jema Halla 1. skola v

INFOBOX: Všechny zmiňované tipy a ještě víc najdete v Jemově velmi populárním filmu s názvem Beginner to Winner a taky v jeho úplně novém filmu s technikou do vln s názvem Winner to Wavesailor. Jsou právě v prodeji! Sponzoři Jema Halla: RRD boards, EZZY sails, Big Salty Weather, Flying Objects, USPmedia.TV, Prosport Sunblock a Grasshopper Porridge. Pro víc podrobností klikni na www.jemhall.com. Jestli chceš opravdu zlepšit svoje schopnosti a mít fantastické prázdniny, tak si zabezpeč jeden z jeho kursů windsurfingu pro rok 2009 – Egypt, Baja, Rhodos, Mauricius, Irsko nebo Brazílie – ještě teď, dokud nejsou vyprodané!! 77

WS testy

Sťažne mýty a pravda Ian Leonard, Martin Pach Jana Vrbová, ilustračné fotografie

Sťažne sú často podceňovanou súčasťou oplachtenia a máloktorý jazdec si uvedomuje, že bez vhodného a kvalitného sťažňa je aj tá najideálnejšia plachta dosť obmedzená vo svojom výkone. Dlhý čas som vnímal sťažeň ako niečo, čo je vzhľadom na jeho význam príliš drahé, aby doň človek investoval. Nakoniec, dá sa jazdiť aj s lacným sťažňom, nie? Neskôr som išiel po hmotnosti a len kvôli nej som sa rozhodol kúpiť si ľahší, a teda zákonite drahší sťažeň. Bol som veľmi prekvapený nielen nižšou hmotnosťou oplachtenia a s tým spojeným pocitom pri manévrovaní s ním, ale

Od mnohých predajcov počúvame odporúčania používať s plachtou len sťažeň rovnakej značky. V opačnom prípade by mala byť plachta nefunkčná. Keďže som jazdil na plachte značky, ktorej sťažne boli na mňa príliš drahé, toto pravidlo som ignoroval a používal sťažne iných značiek. Mal som pocit, že plachta funguje normálne, ale nechával som si zadné dvierka, keďže som to nikdy priamo neporovnával. Každopádne mi jednoznačné vyhlásenia o nutnosti kombinácie plachty a sťažňa jednej značky prišli prehnané a trochu zaváňali marketingovým namotávaním. Na moju veľkú radosť sa v anglickom časopise Boards (už som spomínal, že je môj obľúbený) objavil test, ktorý bol presne zameraný na tento problém. Zároveň rieši už niekoľkoročnú dilemu, ktorá sa postupne prediera aj na Slovensko – štandardný sťažeň (SDM) alebo skinny (RDM). Prinášame vám test sťažňov použitých s rôznymi plachtami. Objektívnosť tohto testu zvyšujú nielen desiatky hodín testov rôznych kombinácií plachiet a sťažňov, ale aj namerané hodnoty tvrdosti a krivky ohybu, čo sú najdôležitejšie parametre sťažňa a podmieňujú jeho celkový výkon. Problematika sťažňov je v porovnaní s doskami a plachtami pomerne málo prebádaná. Testovanie je veľmi zdĺhavé a prácne. Ako opisuje šéf testovacieho tímu, nápad porovnať výkonnosť sťažňov jednotlivých značiek v plachtách iných značiek dostal, keď jedného dňa zbadal na pláži narigovanú plachtu Tushingham, ktorá sa mu nepozdávala. Skúšal meniť trim plachty, ale nebolo to ono. Preto skúsil vymeniť sťažeň a bingo! plachta nakoniec získala svoj charakteristický tvar. Všetky dovtedajšie testy plachiet sa robili s použitím odporúčaných sťažňov rovnakej značky ako značka plachty, preto mali testeri malé, ba takmer žiadne skúsenosti s rôznymi kombináciami sťažňov a plachiet. 78

najmä ďalšími výhodami, ktoré kvalitnejší sťažeň ponúka. Dnes už môžem povedať, že kvalitný sťažeň podporí plachtu, aby naplno využila všetky svoje kvality. V kombinácii s nižšou hmotnosťou umožňuje jazdiť s plachtou podstatne menšou, než sme boli zvyknutí. Zrátané a podčiarknuté, v ideálnom prípade ušetríte jedno oplachtenie znížením veľkosti najväčšej plachty a ušetrené peniaze môžete použiť na nákup kvalitného sťažňa. Výhody: menej materiálu, kvalitnejší materiál = mnohonásobne väčší pôžitok z jazdy, nižšia hmotnosť = šetríte chrbát.

Hovorí Ian Leonard, ktorý testovanie viedol: „Je to prvýkrát, čo sme sa sústredili na sťažne tak detailne, a verím, že to nie je poslednýkrát vzhľadom na prekvapujúce výsledky. Skutočnosť, že sťažne môžu dramaticky zmeniť výkonnosť plachty, nie je až taká prekvapujúca, ale nikdy sme si neuvedomili, že medzi jednotlivými sťažňami sú až také veľké rozdiely a že vhodným sťažňom dokážeme tak veľmi plachte pomôcť k podstatne lepšiemu výkonu. Otestovali sme 16 sťažňov s rovnakou proklamovanou dĺžkou a tvrdosťou, teda sme ich mohli navzájom v rámci testu zamieňať. Naše naivné predpoklady sa čoskoro rozplynuli. Medzi jednotlivými sťažňami boli už v týchto parametroch rozdiely (dĺžka, tvrdosť, krivka ohybu), niekedy dosť podstatné, a to napriek hodnotám uvádzaným jednotlivými výrobcami. Žiaľ, napriek nekonečným hodinám meraní, skladania a rozkladanie oplachtení, opakovaných meraní a jazdenia jednoducho nevieme povedať (rozhodne nie vo väčšej miere ako napríklad o plutvičkách), ktorý je najlepší, pretože problém je príliš komplikovaný. Každopádne dúfame, že nasledujúce riadky vám pomôžu pochopiť, ako dokáže sťažeň ovplyvniť plachtu, ako si môžete sami odmerať parametre vášho sťažňa a na čo sa zamerať pri kúpe nového sťažňa.“

Slovník základných pojmov RDM: (reduced diameter mast) – sťažeň so zmenšeným priemerom a.k.a. skinny SDM: (standard diameter mast) – sťažeň so štandardným priemerom a.k.a. fatty Hybrid/Drop Shape: sťažeň so štandardným priemerom v spodnej časti, ktorá sa prudko zužuje a zvyčajne vyžaduje RDM redukciu na rahno.

Jednotlivé parametre sťažňa Rozličné technologické postupy pri výrobe a percentuálne zastúpenie jednotlivých komponentov sťažňa spôsobujú odlišnosti v parametroch, ktoré priamo ovplyvňujú funkčnosť plachty. Tvrdosť: Pri všetkých testovaných sťažňoch uvádzajú výrobcovia IMCS tvrdosť 21, čo je štandard pri dĺžke 430 cm. Hoci je IMCS elementárny vzorec, je dosť náročné dospieť k presnému číslu bez použitia sofistikovaných prístrojov. Merania boli založené na štandardnom postupe, ale každé opakované meranie toho istého sťažňa prinieslo mierne odlišné výsledky, a preto sa rátalo s odchýlkou ±0,5. Bez ohľadu na to sa zistili zjavné rozdiely medzi tvrdosťou jednotlivých sťažňov, pričom najmäkší dosahoval tvrdosť len 19,5 a najtvrdší až 22,1 ako priemer opakovaných meraní. Táto skutočnosť je naozaj významná, pretože tvrdosť sťažňa do veľkej miery ovplyvňuje pocit z plachty a jej výkon. Mäkký sťažeň môže plachte, ktorá nie je príliš flexibilná a „nedýcha“, dať viac života, umožní jej citlivejšie reagovať v slabšom vetre a skôr vypustiť profil v silnejšom vetre. Naopak, mäkká plachta môže kombináciou s tvrdším sťažňom získať stabilitu a priamočiarosť. Z toho vyplýva, že kombinácia super mäkkej plachta a sťažňa s tvrdosťou nižšou, ako je odporúčaná, nie je práve šťastná kombinácia. Podobné platí o spojení tvrdej plachty a super tvrdého sťažňa. Krivka ohybu: Tento parameter sa často uvádza ako ten, ktorý priamo podmieňuje jeho kombinovateľnosť s danou plachtou. Argument často využívajú výrobcovia na podporu svojich odporúčaných sťažňov pre jednotlivé plachty. V tomto teste sme však zistili, že s každou plachtou sa dá úspešne kombinovať viacero sťažňov aj od rôznych výrobcov, dokonca sťažeň odporúčaný výrobcom plachty vôbec nemusí byť pre danú plachtu najlepší. Krivka ohybu je kľúčový údaj pri výbere sťažňa – podrobnejšie informácie na túto tému uvádzame v špeciálnom odseku.

Hmotnosť: Každý preferuje ľahký sťažeň, avšak hrúbka steny súvisí s pevnosťou sťažňa, teda musíme rátať s priamou závislosťou pevnosti od hmotnosti sťažňa (a samozrejme ceny). Medzi najľahším a najťažším sťažňom sme zistili 400 g rozdiel, čo nie je tak veľa, ale treba priznať, že všetky sťažne mali minimálne 75 % obsah karbónu. Lacnejšie sťažne s menším obsahom karbónu budú pravdepodobne podstatne ťažšie. Priemer: Odkedy sa prvýkrát objavili sťažne s redukovaným priemerom, vedú windsurfisti nekonečné debaty o výhodách a nevýhodách SDM a RDM sťažňov. Oba typy majú svojich skalných zástancov. Samozrejme, musíme rátať aj s hybrid sťažňami, ktoré sú dosť populárne a kombinujú výhody RDM aj SDM sťažňov. Priemer sťažňa bol jedným z dôležitých faktorov tohto testu, ktorý v tejto oblasti priniesol definitívne zistenia. Podrobnejšie informácie nájdete v časti SDM verzus RDM. Test: V teste sa použilo 16 sťažňov oboch priemerov s vysokým obsahom karbónu – 75 % a viac. Sťažne s rôznym obsahom karbónu sa už porovnávali predtým a výsledky jasne ukázali podstatne lepší výkon pri sťažňoch s vyšším obsahom karbónu. Všetky testované sťažne udávali dĺžku 430 cm a tvrdosť IMCS 21. Sťažne aj použité plachty boli od rôznych výrobcov. Testovanie prebehlo v rezorte El Tur a na Kapverdských ostrovoch. Testovalo sa päť rôznych modelov plachiet v dvoch veľkostiach. Každý výrobca dodal dve identické plachty z každej veľkosti. Konkrétne išlo o tieto značky a modely: Gaastra Poison 5,7 a Remedy 6,4; North Ice 5,7 a Duke 6,4; Neil Pryde Alpha 5,8; Tushingham Rock 5,7 a Storm 6,25. Počas testu sa kombinovali všetky plachty s rôznymi sťažňami. Celé testovanie bolo veľmi náročné, pretože bolo nutné neustále skladať a rozkladať jednotlivé oplachtenia. Vždy sa testoval pár identických plachiet 79

WS testy s rôznymi sťažňami a dvoma identickými doskami. Taktiež sa medzi rovnakými plachtami vymenili použité sťažne, aby sa vylúčila možnosť, že zistený rozdiel spôsobila chyba strihu alebo šitia jednej z použitých plachiet. Inými slovami, testovanie sťažňov je pôžitkom pre každého milovníka trimovania plachiet...  Merania Aby sa podarilo odhaliť dôvody rozdielneho správania jednotlivých sťažňov, robili sa merania hmotnosti, dĺžky, IMCS tvrdosti, krivky ohybu, ťažiska a mnohých ďalších údajov. O robotu teda bolo postarané aj počas bezveterných dní. Hlavnou úlohou testov bola odpoveď na dve otázky: • Aké sú základné rozdiely vo funkčnosti RDM a SDM sťažňov? • Aký rozdiel vo funkčnosti plachty spôsobujú sťažne s rozdielnou tvrdosťou a krivkou ohybu? Žiaľ, nie je možné sa pri toľkých údajoch sústrediť výhradne na také vyhranené témy. Napríklad prvá otázka vyzerá síce jednoznačná, ale pri testovaní sa zistilo, že žiadny pár tvorený SDM a RDM sťažňom nemal rovnakú tuhosť a krivku ohybu, čo znemožňovalo exaktné porovnanie. V celom testovaní bolo veľa premenných a niektoré výsledky si navzájom odporovali. Každopádne bolo snahou zozbierať všetky informácie v nádeji, že v konečnom účtovaní sa podarí vytvoriť celkový obraz o rozdieloch medzi testovanými sťažňami. Najlepšie sa dá táto situácia opísať na niekoľkých príkladoch. Predtým si ešte prečítajte pasáž o krivke ohybu, aby ste sa v tejto problematike zorientovali.

Krivka ohybu Priebeh ohybu sťažňa je asi najdôležitejší faktor, ktorý v kombinácii s krivkou sťažňového rukáva plachty využívajú dizajnéri plachiet na vytvorenie optimálneho tvaru. Práve ohyb sťažňa dáva plachte tvar a predurčuje jej vlastnosti. Ak sa pozriete na rotačný typ plachty (plochý tvar so spirami presahujúcimi cez sťažeň), zistíte, že sťažeň je pevne umiestnený v hornej časti plachty, ale nižšie má omnoho viac miesta v rukáve. Voľný rukáv v dolnej časti umožňuje plachte vytvoriť brucho, keď sa vietor oprie. Krivka ohybu sa meria tak, že sa sťažeň ohne pomocou 30 kg záťaže v ťažisku. Zaznamená sa rozdiel v ohybe v ¼ a ¾. Tento rozdiel sa interpretuje ako percentuálny podiel z ohybu v ťažisku sťažňa (kde je ohyb najväčší). Údaje jednotlivých sťažňov sa pohybovali od 9 po 16. Čím väčšie číslo, tým mäkší horný koniec sťažňa, a teda aj tvrdší spodný koniec. Flex top: Všetky sťažne sú Flex top v tom zmysle, že sú mäkšie v hornej časti ako v spodnej. Pojmom Flex top nazývame sťažne, ktorých horná časť je mäkšia ako priemer. Vyjadrené v číslach, všetky sťažne s krivkou ohybu IMCS 12 a viac voláme Flex top podľa dnešného štandardu. Tushingham a Neil Pryde sťažne sú Flex top s hodnotami 14 až 16 (hoci Neil Pryde používa termín progresívny ohyb). Stiff top: Sťažne s hornou časťou tvrdšou ako je priemer – hodnota IMCS krivky ohybu 11 a menej. Takými sťažňami sú napríklad Gaastra a Maui Sails. Mýtus o konštantnej krivke: Kontroverzný termín konštantná krivka sa objavil už dávno. Niektorí ho vysvetľujú ako konštantný priebeh ohybu sťažňa (na rozdiel od Flex top priebehu). Iní hovoria o štandardnej krivke, čo navádza na dedukciu, že sa bude hodiť do všetkých štandardných plachiet. Každopádne sa pri testoch neobjavilo nič štandardné a spoločné u sťažňov s týmto označením, a preto považujeme toto označenie za bezvýznamné. 80

Príklad 1 Porovnanie RDM sťažňov Gaastra a Tushingham s plachtou Gaastra Poison 5,8. Pri sťažni Gaastra RDM sme zistili tvrdosť IMCS 21 a krivku ohybu 11. Tushingham RDM mal tvrdosť 21,2 a krivku ohybu 16. Obe plachty boli na dolnom úväzku natrimované úplne rovnako, napriek tomu sa bod neutrálneho trimu na rahne odlišoval o 5,5 cm – inými slovami, na jednom oplachtení bolo rahno nastavené pri neutrálnom trime na 177 cm a na druhom 182,5 cm. Skúste hádať, ktoré bolo prvé a ktoré druhé. Kľúčom je krivka ohybu. Odpoveď: Plachta so sťažňom Tushingham potrebovala kratšie rahno. Ako flex top sťažeň umožňoval plachte dosahovať väčší rotačný efekt – teda spiry presahujú ďalej cez sťažeň pri rovnakom nastavení twistu. Preto bola vzdialenosť medzi koncovkou rahna a sťažňom menšia. Poison nastrojená na Tushingham RDM bola veľmi rotačná, naopak, v kombinácii so sťažňom Gaastra RDM dosahovala len málo rotácie, čo samozrejme spôsobovalo veľké rozdiely vo výkonnosti. Viac vyhovovala kombinácia s Tushingham RDM. Príklad 2 Na plachte Gaastra Remedy 6,4 sme porovnávali sťažne Gaastra 100 (tvrdosť 22,1 a krivka ohybu 11) a Gaastra 75 (tvrdosť 20,09 a krivka ohybu 9). Jedna plachta bola permanentne rýchlejšia a tiež skôr naskakovala do sklzu napriek všetkému úsiliu o optimálne natrimovanie tej druhej. Skúste hádať, ktorá bola rýchlejšia. Kľúč: Remedy je tvrdá plochá plachta .

John Carter Jimi Diaz

Odpoveď: Možno predpokladáte, že rýchlejšia bola plachta s ľahším a drahším 100 % sťažňom, ale opak je pravda. Kombinácia tvrdého sťažňa a tvrdej plachty spôsobila, že celé oplachtenie sa stalo príliš rigidné a nedokázalo generovať ťah. Možno je Gaastra 100 vhodný sťažeň do iných Gaastra plachiet, ale rozhodne nie do Remedy. Tvrdá plachta ako Remedy využije svoje kvality skôr s mäkším sťažňom. Toto boli dva príklady znázorňujúce, ako sa môže výkon dvoch sťažňov – hoci aj od rovnakého výrobcu líšiť v závislosti od použitej plachty. Od čoho teda závisí kompatibilita plachty a sťažňa? Z uvedených príkladov vyplýva, že mäkší sťažeň s tvrdou spodnou časťou dáva plachte viac rotácie, priestoru na jej naplnenie vetrom. Postupne so silnejúcim tlakom vetra v plachte sa vytvára väčšie brucho a plachta získava väčší ťah – hovoríme o progresívnom náraste výkonu v skrytom tvare plachty. V angličtine sa používa termín spring – pružnosť fólie plachty. Táto pružnosť pri správnej miere môže veľmi oživiť plachtu, ale po prekročení optimálnej miery (príliš mäkký sťažeň spôsobujúci „handrovitosť“ plachty) sa plachta stáva nestabilnou najmä v silnejšom vetre. Na druhej strane tvrdší sťažeň nenecháva v rukáve priestor na rotáciu spír za jeho úroveň a dáva plachte tvar už dopredu, ešte pred naplnením vetrom. Hovoríme o okamžitom ťahu, ale chýba progresívne zvyšovanie výkonu. Ideálny sťažeň je s takou krivkou ohybu, ktorá dáva plachte optimálnu rotáciu v dolnej časti a zároveň primeraný twist v hornej časti. Príliš mäkký sťažeň necháva pri slušnom twiste v hornej časti ešte málo napnutú dolnú časť (príliš veľká rotácia spír cez sťažeň). Príliš tvrdý sťažeň už pri malom ťahu na spodnom úväze vypne spodnú časť, pričom horná ešte nemá dostatočný twist. Krivka ohybu zjednodušene zodpovedá za to, aby plachta vyzerala dobre natrimovaná. Alebo môžeme povedať, že by mala mať správny pomer medzi twistom hornej časti a rotáciou v spodnej časti. Malé zovšeobecnenie: Flex – top = viac twistu a rotácie, kratšie rahno Stiff – top = menej twistu a rotácie, dlhšie rahno Ak sa vám teda tvar vašej plachty nepozdáva, oplatí sa zistiť krivku ohybu sťaž-

ňa, ktorý používate, a podľa potreby plachty ho vymeniť buď za viac Flex-top, alebo viac Stiff-top. Ďalšou témou však je, ako sa bude plachta správať vo vetre, a to už je viac záležitosť tvrdosti sťažňa, ako ukazuje príklad 2. Tvrdosť sťažňa je pre praktické fungovanie plachty vo vetre dôležitejšia ako krivka ohybu. Plachta, ktorá má síce na brehu hrozný tvar, môže ešte dobre fungovať, pokiaľ sa zvolí sťažeň so správnou tvrdosťou. Žiaľ, výrobcovia neudávajú tvrdosť každého sťažňa, ale len „povinnú“ tvrdosť podľa jeho dĺžky. Testy potvrdili, že medzi jednotlivými sťažňami tej istej dĺžky sú značné rozdiely v tvrdosti dokonca aj pri tej istej značke a modeli. Možno v budúcnosti budú takéto údaje k dispozícii a v kombinácii so znalosťami o potrebách danej plachty by sme dokázali správne skombinovať plachtu so sťažňom. Podľa zistení mnohé plachty fungujú lepšie so sťažňom od iného výrobcu, ako je plachta. Testovací tím sa rozhodol v budúcnosti využívať pri testovaní plachiet aj sťažne od iných výrobcov, aby sa našla optimálna kombinácia a tá sa potom hodnotila. Ináč sa môže stať, že skvelá plachta dostane priemerné hodnotenie len preto, že sa testovala s nevhodným sťažňom. Odporúča sa vo voľnom čase skúsiť natiahnuť vaše plachty na kamarátov sťažeň a porovnať tvar oplachtenia, poprípade ho vyskúšať na vode. Tiež by bolo vhodné odmerať tvrdosť a krivku sťažňa, ktorý používate (pozri návod na meranie tvrdosti a krivky ohybu). Stručná charakteristika testovaných sťažňov Neil Pryde X Combat RDM a X9 SDM – oba sú relatívne Flex-top. RDM je trochu mäkší. V plachte Alpha 5,8 je X9 trochu tvrdý a málo živý v porovnaní s RDM. Powerex Wave RDM – priemerná krivka ohybu, skôr tvrdší s mäkšou hornou časťou (Flex-top). Univerzálny sťažeň, ktorý sa hodí do mnohých plachiet. North Platinum Wave a Gold Wave RDM – Platinum je priemerne tvrdý s priemernou krivkou ohybu. Hoci pri iných značkách dominovali RDM sťažne nad SDM, North Platinum poskytoval lepší výkon ako jeho RDM brat. Napriek tomu však nie je príliš univerzálny a k mnohým plachtám sa nehodí. RDM sťažeň od 81

WS testy

North je príliš mäkký s príliš tvrdou hornou časťou. Pravdu povediac, veľmi sa nehodil k žiadnej z testovaných plachiet. Tushingham Freewave 75 SDM a RDM Wave 100 – Freewave sa veľmi hodil k Tushingham plachtám. RDM Wave bol jednoznačne najviac Flex-top sťažeň v teste a zároveň najuniverzálnejší, čo sa týka použitia s inými plachtami. Vynikajúco fungoval so všetkými plachtami v teste okrem Maui Sails Legend, ktorá potrebuje tvrdšiu hornú časť. S niektorými plachtami dokonca fungoval lepšie ako výrobcom odporúčané sťažne. Naish Firestix a Aeromax – Firestix je tvrdý s relatívne tvrdým horným koncom. Hybridný sťažeň Aeromax aj Firestix fungovali veľmi dobre s Naish plachtami. Pri testovaní plachty Naish Force funguje lepšie Aeromax. One System SDM 75 – priemerne tvrdý s priemernou krivkou ohybu. Pomerne dosť univerzálny. Najlacnejší sťažeň v teste. Yes Performance 75 SDM a Perfomance 100 RDM – oba patria medzi najmäkšie sťažne v teste a hodia sa do relatívne tvrdých plachiet. Majú však rozdielne krivky ohybu, a preto nemusia rovnako dobre fungovať s rovnakou plachtou. SDM je podstatne viac Flex top ako RDM. Všeobecné závery • Medzi plachtami a sťažňami existujú vhodné a nevhodné kombinácie a rozhodne stojí za to zistiť, aký sťažeň sa hodí k vašej plachte. Nikdy síce neurobíte zo slabej plachty perfektnú a naopak, ale správny sťažeň dokáže podstatne vylepšiť priemernú plachtu. • Výrobcom odporúčaný sťažeň často funguje v danej plachte dobre, v mnohých plachtách funguje lepšie iný ako odporúčaný sťažeň. Z dvoch odporúča82

ných sťažňov od jedného výrobcu niekedy funguje jeden omnoho lepšie ako druhý a nemusí to byť ten drahší. • Keďže výrobcom odporúčaný sťažeň je často drahší ako iný (niekedy dvojnásobne), je veľká šanca, že ušetríte peniaze kúpou lacnejšieho sťažňa od iného výrobcu, ktorý bude fungovať podobne, ak nie lepšie ako odporúčaný sťažeň. Napríklad v tomto teste fungoval sťažeň Tushingham RDM 100 tak isto alebo lepšie ako odporúčaný sťažeň takmer so všetkými testovanými plachtami. • Konštantný ohyb (Constant Curve) je nezmyselný pojem . Kompatibilita • Hlavnými parametrami sťažňa pri posudzovaní jeho kompatibility s plachtou je jeho tvrdosť a krivka ohybu. Krivka hovorí o tom, kde sa sťažeň ohýba, a tvrdosť zas o tom, akú silu na to treba vynaložiť. • Nie všetky 430 cm sťažne majú IMCS tvrdosť 21. Ani zďaleka. Odchýlky sú niekedy aj 2,6 stupňa, čo je dosť veľa. • Tvrdší sťažeň vôbec nemusí znamenať lepší sťažeň. Ani zďaleka. Výkon oplachtenia je daný správnou kombináciou tvrdosti jednotlivých častí sťažňa, krivkou rukáva plachty a napätím plachty. Často sa dá zlepšiť výkon plachty použitím mäkšieho sťažňa, ako bol odporúčaný. • Vyskúšajte tvrdší sťažeň s mäkšou plachtou (ako napríklad Maui sails a Tushingham z nášho testu) a mäkší sťažeň s tvrdšími plachtami (napríklad Gaastra a Neil Pryde z testu). • Krivka ohybu určuje, koľko rotácie bude mať plachta v svojej dolnej časti. Sťažeň, ktorý je v hornej časti mäkký (Flex top), dáva plachte veľa rotácie (spiry presahujú ďaleko cez sťažeň). Naopak, Stiff top sťažeň s tvrdým vrškom vy-

väčšiu flexibilitu, čo zvýšilo ich výkon najmä v slabšom vetre, rýchlosť a ťah. V neposlednom rade RDM sťažne zlepšujú manévrovateľnosť plachty. • Jedinou oblasťou, kde majú SDM sťažne navrch, je veľmi silný vietor, kde SDM lepšie držia profil plachty, a tým je celé oplachtenie stabilnejšie. • RDM sťažne sú oproti SDM vo všeobecnosti tvrdšie v hornej časti, čo je vzhľadom na prudšie sa zužujúci tvar SDM sťažňov celkom logické. • Vo všeobecnosti je ideálnym RDM sťažňom taký, ktorý je aspoň tak ako Flex top, alebo dokonca viac ako SDM odporúčaný výrobcom plachty. • Hybrid sťažeň ponúka slušný kompromis medzi RDM a SDM, ale jednotlivé hybrid sťažne sa od seba dosť odlišujú. V tomto teste nebolo k dispozícii na porovnávanie dostatočné množstvo takýchto sťažňov. • Vďaka väčšiemu priemeru dokážu jednotlivé značky vyrobiť SDM a hybrid sťažne s cieľovou tvrdosťou a ohybom s použitím menšieho množstva materiálu v porovnaní s RDM sťažňami, a preto sú aj lacnejšie.

RDM verzus SDM Odkedy sa RDM sťažne objavili na scéne, pomaly a nenápadne si razia cestu dopredu a získavajú si stále viac fanúšikov. Postupne rastie počet ich výrobcov. Značky ako North a Neil Pryde však naďalej propagujú svoje SDM sťažne ako top voľbu pre výkonnostný windsurfing. Jasona Polakowa aj Nicka Bakera vidíme jazdiť wave s SDM sťažňami. V staršom teste, v ktorom sa porovnávali SDM a RDM sťažne, neboli zistené veľmi významné rozdiely. V tomto teste sa išlo omnoho viac do hĺbky a nikto z testovacích jazdcov by si už nezvolil SDM sťažeň od dĺžky 430 dole. RDM sťažne sú silnejšie, a preto trvácnejšie, ale predovšetkým podávajú lepší výkon. Nadštandardná pevnosť RDM sťažňov je len bonusom navyše. Pozitíva SDM sťažňov Pomer hmotnosti a tvrdosti: Geometria väčšieho priemeru umožňuje vyrobiť tvrdý sťažeň s použitím menšieho množstva materiálu. Preto pri danom obsahu karbónu, krivke ohybu a tvrdosti bude SDM sťažeň ľahší. pne plachtu v jej dolnej časti a nechá jej len minimálnu rotáciu. • Krivka ohybu tiež ovplyvňuje twist plachty, dĺžku rahna a to, či je potrebné zvýšené napnutie na rahne. S Flex top sťažňom síce pri neutrálnom nastavení bočného úväzu bude rahno kratšie, ale pri silnejšom vetre bude nutné vypnúť plachtu na rahne do väčšej miery. • Keďže s každým použitým sťažňom sa môže meniť dĺžka rahna, dĺžka rahna odporúčaná výrobcom platí len pri použití odporúčaného sťažňa. V prípade, že výrobca odporúča viac sťažňov, je dosť pravdepodobné, že odporúčaná dĺžka rahna bude všeobecne nepoužiteľná. • Niektoré značky odporúčajú Flex top sťažne (napr. Neil Pryde a Tushingham), iné Stiff top sťažne (napr. Gaastra a Maui Sails). • Samotná krivka ohybu je dôležitá len pre tvar plachty položenej na pláži. Na vode už ovplyvňuje výkon plachty nevyhnutne v kombinácii s tvrdosťou sťažňa. Z týchto dvoch parametrov je na vode určujúcejšia tvrdosť sťažňa. • To znamená, že nie každý Flex top sťažeň sa určite hodí do plachty s odporúčaným Flex top sťažňom. Na druhej strane, ak má Flex top sťažeň správnu tvrdosť, môže sa ľahko hodiť k plachte s odporúčaným Stiff top sťažňom. SDM verzus RDM • Napriek skutočnosti, že tri veľké značky odporúčajú SDM sťažeň ako výkonnostnú voľbu, vo väčšine prípadov pasoval RDM sťažeň lepšie takmer ku každej plachte (vrátane tých, pri ktorých výrobca odporučil SDM sťažeň). Kto chce zainvestovať do najlepšieho wave sťažňa, mal by uprednostniť RDM. • Toto odporúčanie vychádza výlučne zo zistení ohľadne výkonu. Neberie do úvahy napr. výhodu väčšej sily a trvácnosti. RDM sťažne v teste dali plachtám

Flex top geometria: Štandardnou požiadavkou na sťažeň je, aby bol tvrdší dole a postupne smerom hore mäkší. Taký sťažeň drží stabilný profil v dolnej časti plachty a je schopný vypustiť v prípade silného vetra profil v hornej časti. Zároveň má ťažisko dole. Tieto vlastnosti je samozrejme jednoduchšie dosiahnuť pri zužujúcom sa sťažni. Nie je jednoduché riešiť postupné „mäknutie“ sťažňa smerom nahor len hrúbkou steny, čo je prípad RDM sťažňov, preto sú viac Stiff top ako SDM sťažne. Bez ohľadu na krivku ohybu sa v praxi zistilo, že SDM sťažne sú tvrdšie v dolnej a strednej časti, čím zabezpečujú stabilný profil v poryvoch a veľmi silnom vetre. V týchto podmienkach fungujú lepšie ako RDM sťažne. Cena: Je najväčšou výhodou SDM sťažňov. Aby sa porovnávali sťažne s rovnakou hmotnosťou, tvrdosťou, krivkou ohybu, je adekvátne porovnávať 75 % SDM so 100 % RDM sťažňom. V priemerných cenách je rozdiel 20 % v prospech SDM. Niekedy vám urobí dobrú službu aj pre-preg SDM s 40 až 50 % karbónu za podstatne nižšiu cenu. RDM sťažeň s takým obsahom karbónu však nájdete ťažko. Vztlak: Väčší priemer a viac vzduchu dáva SDM sťažňom väčší vztlak, čo môže pomôcť pri vodných štartoch Pozitíva RDM sťažňov Pevnosť: Všeobecne akceptovaná výhoda RDM sťažňov. Hrubšia stena umožňuje omnoho väčší ohyb pred prasknutím, zároveň je taký sťažeň odolnejší proti nárazom. Všetky firmy majú omoveľa menej reklamácií RDM sťažňov ako SDM. Určite sú však aj medzi RDM sťažňami rozdiely v pevnosti. 83

WS testy Peter Garzke Garzke/Franova

Manévrovateľnosť: Zrejmá výhoda napríklad pri obratoch a prehadzovaní plachty. Zmenšený priemer sťažňa dovoľuje spirám jednoduchšie preskočiť okolo sťažňa pri prehodení plachty. RDM sťažne, hoci aj s tvrdšou hornou časťou, podporujú plochejší tvar plachty. Takáto plachta sa správa viac neutrálne, a preto je jednoduchšia na manévrovanie. Voľnosť fólie plachty (spring): Táto výhoda je asi diskutabilnejšia, zato ale je najpodstatnejšia pre naše rozhodnutie nevrátiť sa naspäť k SDM sťažňom. Aj keby bol RDM sťažeň rovnako tvrdý ako SDM, už len pre voľný priestor v rukáve plachty, ktorý RDM sťažeň necháva, bude plachta krajšie „dýchať“. Taká plachta bude lepšie reagovať na poryvy, ľahšie sa bude trimovať, v slabých vetroch bude lepšie naskakovať do sklzu s výhodou tlmenia nárazov vetra a tiež bude s veľkou pravdepodobnosťou rýchlejšia – v slabom až stredne silnom vetre. RDM sťažeň poskytuje mäkší a flexibilnejší pocit v rukách. Porovnanie SDM a RDM Značky, ktoré poskytli RDM aj SDM sťažeň, sa podrobili testu s rovnakými plachtami, natrimovanými na čo najlepší výkon. Pri Neil Pryde aj pri Tushingham sťažňoch sa zistili veľmi podobné výsledky: lepšie obstáli RDM sťažne. Plachty na týchto sťažňoch boli živšie, so silnejším ťahom a permanentne rýchlejšie. Najvýraznejšia bola rýchlosť, s akou tieto plachty získavali ťah a akceleráciu. K týmto výsledkom sa dospelo napriek mnohonásobne opakovaným testom zvlášť pri týchto dvoch značkách, ktoré jednoznačne odporúčali SDM ako výkonnejší sťažeň. Pri značke North sa 84

preferoval SDM sťažeň, čo však viac súvisí s kvalitou North RDM sťažňa, ktorý je v programe tejto značky len krátko. Závery Ak sa porovnávajú rovnako kvalitné RDM a SDM sťažne, testovací jazdci preferujú vo väčšine situácií RDM. Problémom je však cena, ktorá je pri RDM sťažňoch vyššia. Ak chcete zainvestovať do kvalitného sťažňa, odporúča sa RDM. Ak aj nechcete veľa investovať, ale jazdíte agresívne a pravdepodobnosť, že sťažeň zlomíte, je väčšia ako u iných jazdcov, tiež je lepší RDM sťažeň. Meranie tvrdosti sťažňa a krivky ohybu Tvrdosť: Tvrdosť sťažňa dokážete odmerať aj vo vašej garáži, ale musíte rátať s tým, že vzhľadom na nespoľahlivosť tohto testu má význam, len keď chcete porovnať viacero sťažňov, ktoré si otestujete na jednom mieste tým istým spôsobom. Preto odporúčame zhromaždiť viacero sťažňov, ktoré chcete odmerať, a na jednom mieste a jedným spôsobom zistiť ich relatívnu tvrdosť a podľa nej ich porovnať. Sťažeň oprite obomi koncami o lavičku alebo stôl (asi 10 cm od koncov). V strede ho zaťažte závažím. Odporúčame aspoň 40 kg. Budete zisťovať rozdiel v ohybe nezaťaženého a zaťaženého sťažňa. Rátajte s tým, že aj nezaťažený sťažeň bude mať istý ohyb. Týmto spôsobom viete porovnať tvrdosť jednotlivých testovaných sťažňov. Krivka ohybu: Ponúkaný spôsob je odlišný od IMCS systému, ale podľa nášho názoru je jednoduchší a presnejší. Je založený na ohnutí sťažňa

a kiteboardingu týdenní kurzy windsurfingu kvalitního privátní výuka Ü dostatek Hif ly Ü vybavení Fanatic, Gaastra, né ceny špiòkoví instruktoīi Ü pīíjem - Pálava, Bol, nejlepší lokality pro výuku školy a firemní Fuerteventura Ü kurzy pro roky Ü teambuilding Ü nejvütší pok doplĞkové sporty

vaše aktivní dovolená

pomocou lanka, ktoré napíname medzi horným koncom a pätkou sťažňa s použitím kladky a záseku. Na hornom konci použijeme klobúčik z vario top plachty. Sťažeň napneme podobne ako luk, až kým nedosiahneme vzdialenosť medzi šnúrkou a sťažňom v strede asi 35 cm. Potom si na sťažni označíme ¼, ½ a ¾. V týchto bodoch odmeriame vzdialenosť sťažňa od lanka. Výsledok v ¼ a ¾ vyjadríme ako percento vzdialenosti v ½. Potom odpočítame percentuálne vyjadrenie v ¼ od percentuálneho vyjadrenia v ¾ a to je naša hodnota krivky ohybu.

Sťažne mýty a pravda

Príklad: ½ = 35 cm ¼ = 24,5 cm ¾ = 27,3 cm ¼ = 24,5/35*100 = 70 % ¾ = 27,3/35*100 = 78 % Krivku ohybu vypočítame: 78 – 70 = 8 Podľa meraní v teste všetky sťažne, ktoré dosahujú hodnoty 8 – 12, možno považovať za Stiff top (s tvrdou hornou časťou) a tie, ktoré majú krivku ohybu 18 – 23, sa považujú za Flex top (s mäkšou hornou časťou).

WS testy

Sťažne mýty a pravda

4 otázky 4 názory

1. Preferujete SDM alebo RDM sťažne a prečo? 2. Aké máte skúsenosti s používaním kombinácie sťažňa a plachty odlišných značiek? 3. V akom poradí dôležitosti je výber sťažňa, ak uvažujete o plachte, sťažni a rahne? 4. Aký obsah karbónu je pre sťažeň ideálny na základe vašich skúsenosti a prečo?

Albert Žeglitz (Snowboardel.cz) 1. Preferuji takový stěžeň, který výrobce doporučuje. Konkrétně u NORTH Sails plachet je to RDM pro EGO, pro všechny ostatní plachty je prý o něco lepší SDM stěžeň (tak 60/40). 2. Co jsem slyšel, tak nejlepší je mít stejného výrobce plachty i stěžně, pak je výsledek zaručený, stěžně jiných výrobců se většinou chovají o dost jinak, i když je na nich napsáno to samé... zkušenost z praxe... 3. První je samozřejmě plachta, od ní se pak odvíjí, jaký stěžeň a jaké ráhno. Nejlépe je řídit se podle doporučení výrobce. Vybírat to v opačném pořadí asi nemá moc smysl. 4. Záleží na tom, jaká plachta a jak moc peněz je člověk ochoten investovat, ale obecně je samozřejmě lepší stěžeň s obsahem karbonu alespoň 60 až 75 %, ideálně 100 %, záleží na penězích... Petr Hájek (Gunsails.cz) 1. U plachet, kde je možnost použít RDM stěžně, jednoznačně RDM stěžně. Tyto stěžně dávají plachtě lepší aerodynamické vlastnosti, zvyšují výkon, mají mnohonásobně větší odolnost díky zvýšení tloušťky stěny, plachta lépe „přebíhá“, lépe se s ní manipuluje při freestyle tricích, kde je třeba plachtu chytit za stěžeň, a v neposlední řadě je mnohonásobně snazší strojení a odstrojování plachty. Jedinou nevýhodou je o něco vyšší pořizovací cena, která se ale snižuje a investice se z výše uvedených důvodů určitě vyplatí. 2. V případě koupě nové plachty a potřebného stěžně bych radil držet se výrobcem předepsaného doporučení. Toto pravidlo platí téměř u každého nákupu, nejen u nákupu windsurfingového vybavení. V ideálním případě doporučuji všechno pořizovat od jednoho výrobce. Předejdete tak problémům při reklamaci oplachtění v případě nespokojenosti s výkonem. Pokud se z různých důvodů rozhodnete pro samostatnou koupi stěžně a plachty, rozhodně je třeba se řídit předepsaným IMCS udaným výrobcem plachty a samozřejmě zvolit 86

správnou délku stěžně. Pokud se budete řídit těmito údaji, oplachtění bude pracovat správně a odlišní výrobci plachty a stěžně by neměli být problém. 3. Správně zvolený stěžeň má podstatný vliv na výslednou funkci oplachtění. Pokud budete uvažovat o koupi nového oplachtění, pořadí důležitosti výběru je následující: 1. plachta, 2. stěžeň, 3. ráhno. 4. Záleží na druhu plachty, ke které budete stěžeň používat. U plachty určené začátečníkům anebo pro rodinné oplachtění plně postačují stěžně s obsahem uhlíku okolo 30 %. Stěžně s tímto procentem uhlíku jsou velmi odolné a levné, nevýhodou je vyšší váha. Pro freeride/ fremove oplachtění jsou dostačující stěžně s procentem uhlíku okolo 50 %. Tyto stěžně jsou také velice odolné, mají už nižší váhu, jejich akce v plachtě při poryvech je dobrá, cenově jsou k sehnání za velice přijatelné peníze. V Čechách a na Slovensku jsou právě tyto stěžně nejčastější volbou. Stěžně s obsahem uhlíku okolo 75 % jsou vhodné pro wave/freestyle/freerace plachty. Akce stěžně v poryvech je velice dobrá, váha nízká, odolnost proti klepnutí stěžně také vysoká. Pro race/slalom a top freeestyle užití jsou ideální stěžně se 100% obsahem uhlíku. U těchto stěžňů je vše podřízeno co nejnižší váze a díky 100% obsahu uhlíku poskytují tyto stěžně plachtě 100% možný výkon. Nevýhodou těchto stěžňů je jejich poměrně vysoká cena. U stěžňů s obsahem nad 50 % uhlíku se vyplatí investovat do kvalitního polstrovaného futrálu. Někteří výrobci tento mastbag dodávají už v ceně stěžně. Stěžně dobrých výrobců mají v současnosti vrchní oplet z kevlarové tkaniny, která je velice odolná proti mechanickému poškození a chrání křehkou uhlíkovou část před poškozením. Díky barvě kevlaru se stěžeň nepřehřívá působením slunce – sluníčko stěžňům nesvědčí. Marek Antol alias Paňák 1. SDM pre freeride, slalom a race, kým RDM pre freestyle a wave. 2. Výrobcov sťažňov a plachiet je o mnoho menej ako značiek, čo znamená, že sťažne rôznych značiek môžu byť od jedného výrobcu. Sú to v podstate identické sťažne, len s inými nálepkami značiek.

Takže ak si vyberieš sťažeň inej značky ako plachtu, ale spĺňa technické parametre, ktoré tá-ktorá plachta potrebuje (tvrdosť, ohyb), pri rovnakom obsahu karbónu môžeš len ušetriť a nespravíš žiadnu chybu. 3. Podľa môjho názoru je stožiar najdôležitejšia časť oplachtenia. SŤAŽEŇ ROBÍ PLACHTU. Plachtu vyberám podľa hĺbky profilu a ceny. Niekto ho má rád hlbší, niekto plytší. Značka je len otázkou toho, koľko máš peňazí. Podľa mňa si zlú značku vybrať nemôžeš. Pomýliť sa môžeš vo výbere typu plachty, ale to už je iná téma. No a rahno si vyberám podľa priemeru rúrky (mám rád užší priemer 19 až 21 mm) a rozsahu dĺžky. Chcem mať jedno rahno na všetky plachty. To je podmienka. 4. Obsah karbónu je jednoduchá vec. Čím väčší obsah karbónu, tým lepšie jazdné vlastnosti plachty. Karbón dodáva sťažňu lepšiu dynamiku, čo je pre plachtu nesmierne dôležité. Dokáže rýchlejšie a plynulejšie reagovať na zmenu sily vetra (v poryvoch), je stabilnejšia, takže ti zbytočne neodčerpáva energiu. Je to otázka peňazí. Keby som ich mal dosť, používal by som len 100 % karbón, keďže nemám, nepohrdnem ani 75 %. Menej ani za nič. Ako so už uviedol – plachtu robí sťažeň, takže radšej lacnejšiu plachtu a drahší sťažeň ako naopak. Ak si kúpiš novú parádnu plachtu za 500 až 600 eur a dáš do toho stožiar z garáže alebo tyčku do fazule, sú to vyhodené peniaze.

Roman Pulec (Fanatic.cz) 1. Na základě zkušeností jednoznačně preferujeme RDM stěžeň u plachet, kde je doporučen. Výhod je několik – optimálnější profil plachty, který znamená vyšší výkon, snazší strojení, lepší pře-

hazování a v neposlední řadě RDM stěžně díky silnější stěně i víc vydrží. I pocitově působí oplachtění s RDM stěžněm lehčím dojmem. Při freestyle tricích se stěžeň s menším průměrem snáze chytá do ruky.Výhodou standardních stěžňů jsou díky kónickému tvaru lepší dynamické vlastnosti a o něco nižší hmotnost, což SDM stěžně předurčuje spíše pro použití u větších velikostí slalomových, freeride a freerace plachet. 2. Pokud se jedná o kvalitní značkové stěžně, ve většině případů není při kombinaci odlišných značek plachet a stěžňů problém. V ojedinělých případech, kdy výrobce plachtu konstruuje na konkrétní typ stěžně, může použití stěžně jiné značky změnit vlastnosti plachty či způsobit obtížnější vytrimování. 3. Výběr stěžně je pro správnou funkci oplachtění zcela zásadní. Kromě nutnosti dodržet předepsanou délku a tvrdost hraje velkou roli i kvalita stěžně, použitá výrobní technologie a samozřejmě obsah karbonu. Obecně je stěžeň nejdůležitější součástí oplachtění a zvláště u větších plachet hraje významnou roli ve výkonu a jízdních vlastnostech. Čím větší plachta, tím důležitější je kvalitní stěžeň. 4. V zásadě platí: čím více, tím lépe. Vyšší obsah karbonu znamená vždy nižší hmotnost a lepší dynamické vlastnosti. Pro běžné použití nedoporučujeme stěžně s nižším obsahem karbonu než je 30%. Tato kategorie je také nejprodávanější z hlediska poměru mezi cenou a kvalitou. Většina renomovaných výrobců ostatně již stěžně s nižším obsahem karbonu než 30 % ani nevyrábí. Na druhé straně nedoporučujeme 100% karbonové stěžně pro začínající či mírně pokročilé surfaře či pro školy, kde hraje značnou roli i odolnost vůči poškození.

surfcar Pickup showcar Záchrana pre surfistov Ako zlatý klinec programu na tohtoročnej výstave RETTmobil (od 13. do 15. mája vo Fulde) prezentovala spoločnosť Volkswagen úžitkové vozidlá štúdiu Pickupu, ktorá už bola predstavená na výstave IAA. Prezentačné vozidlo – vyhotovené ako dômyselne premyslené záchranné vozidlo pre záchranných plavcov – poskytlo pohľad na štvrtý modelový rad spoločnosti Volkswagen úžitkové vozidlá. Výbava štvordverovej a štvorsedadlovej štúdie Pickupu bola skoncipovaná po intenzívnych konzultáciách so záchrannými službami a s vlastnými špecialistami na záchranné vozidlá. Vo verzii Search and Rescue (SAR) je štúdia špeciálne vyladená na ochraňovanie plavcov a surfistov pred najhorším. S takouto výbavou ide o vozidlo pre záchranných plavcov, aké možno nájsť na mnohých veľkých plážach na celom svete. Na špeciálne nasadenie v pobrežných oblastiach bola prispôsobená aj ložná plocha Pickupu s dĺžkou 1,55 metra, ktorá si to rozdá aj s priečne orientovanou europaletou. Do bočných stien ložnej plochy sú okrem toho integrované záchranné vesty a záchranné bóje, svietidlá, špeciálne vrhacie lanká, hasiace prístroje, deky a v piatych dverách sa nachádza súprava náradia. Či sa SAR výbava stane neskôr sériovou, je však ešte úplne otvorené. Vďaka možnosti výberu z troch rázvorov a výšok strechy, ako aj zo štyroch dĺžok vozidla neexistujú takmer žiadne obmedzenia. Zvlášť atraktívnym sa stáva Crafter vďaka technológii AdBlue, ktorá spolu s novou prevodovkou znižuje spotrebu paliva o 0,9 litra na 100 kilometrov.

Nové Verso Buďte sami sebou a zároveň spolu Či už vo Verse pôjdete sami, so svojím surfom, alebo aj s celou rodinou, predstavuje ideálne prostredie, v ktorom môžete byť sami sebou a zároveň spolu. Sedemsedadlové rodinné vozidlo so systémom Easy Flat v sebe spája eleganciu, vynikajúce jazdné vlastnosti a pohodlie pre všetkých cestujúcich. Systém Easy Flat zaručuje jednoduché a rýchle sklopenie zadných sedadiel do roviny, vďaka čomu si vytvoríte ideálny priestor na prevoz oplachtenia. Už v základnej výbave Versa nájdete kompletnú škálu bezpečnostných prvkov. Technológia Toyota Optimal Drive je štandardnou súčasťou všetkých motorov Toyoty Verso. Cena Toyoty Verso s 1,6-litrovýml benzínovým motorom sa začína už pri 20 000 € (602 520 Sk). V júni Toyota pripravila pre priaznivcov tímu F1 Panasonic Toyota Racing mimoriadnu zľavu 10 % na originálne tímové oblečenie od oficiálneho partnera tímu – kultovej windsurfingovej značky Chiemsee. Tvárou kampane na oblečenie F1 bol aj svetoznámy surfista Brian Talma. Kompletný katalóg oblečenia a doplnkov získate na www.toyota.sk v sekcii akciové ponuky.

entertainment

Všetko, čo musíte vidieť. Všetko, čo sa oplatí počuť. Všetko, čo si nemôžete nechať ujsť. Najlepšie tipy, ktoré zdvihnú vašu náladu v čase bezvetria. Beginner to Winner – a windsurf instructional movie Windsurfingové DVD Beginner to Winner od Jema Halla síce nie je na trhu žiadnou novinkou, no napriek tomu sme sa rozhodli túto jedinečnú školu zaradiť do rubriky Entertainment. Je to totiž jedna z najlepších natočených windsurfingových škôl vôbec. Prináša vám až 4 hodiny výučbového filmu, na ktorom nájdete podrobné pokyny a návody na použitie, ktoré sú v prvotnej fáze zvládania windsurfingu veľmi dôležité. Táto škola s najširším rozsahom výučby windsurfingovej techniky bude výzvou nielen pre tých, ktorí s windsurfingom začínajú, ale aj pre tých, čo už jazdia a potrebujú sa zdokonaliť v základných trikoch, pohyboch alebo sa zbaviť zlozvykov, o ktorých mnohí ani netušia. Pomôže vám rýchlo a presne sa zdokonaliť v tom, v čom potrebujete. DVD obsahuje všetko, čo od takej školy očakávame – od prvých krokov pre absolútnych začiatočníkov až po výučbu techniky jazdy s malým plavákom spolu so základnými otočkami, ako sú halsa, duck jibe či helitack. Taktiež sa naučíte nielen základný skok, ale aj vodný či plážový štart. Súčasťou školy je aj výučba jazdy v trapéze a pútkach . Škola Jema Halla ma výstižný názov Beginner to Winner, čo v preklade znamená Začiatočník víťazom. A to je práve to, čo všetci potrebujeme a čo nás určite posunie dopredu, ďalej a ďalej! www.jemhall.com

Pohoda na Pohode

DVD

16. – 17. 7. 2009

Festival Bažant Pohoda vstupuje do svojho trinásteho ročníka s rovnako vysokými ambíciami ako v minulosti – ponúknuť divákom kvalitný, zaujímavý a rôznorodý program nielen na hudobných a tanečných pódiách, ale aj divadelných doskách či diskusných fórach. Neoddeliteľnou súčasťou festivalu, ktorý vlani denne navštívilo rekordných 30-tisíc divákov, je aj snaha pripraviť jeho návštevníkom služby na najvyššej úrovni. Tohtoročná Bažant Pohoda sa uskutoční už tradične na trenčianskom letisku tretí júlový víkend. Rovnako ako po iné roky sa brány festivalu otvoria divákom už vo štvrtok večer. Hudobný program bude opäť prierezom všetkého, čo na súčasnej scéne stojí za povšimnutie, a na svoje si prídu nielen fanúšikovia veľkých mien, ale aj objavitelia na Slovensku doteraz neznámych interpretov a skupín. Z veľkých mien treba zvýrazniť dve dámy, ktorých hudobné žánre majú síce navonok od seba ďaleko, no spája ich oddanosť hudbe a slobodným myšlienkam. Hovoríme o americkej rockovej poetke Patti Smith a o jednej zo spevácky i ľudsky najrešpektovanejšej interpretke v našich končinách – Marte Kubišovej. Okrem nich si môžete vychutnať tanečnú zábavu britskej elektronickej formácie Basement Jaxx, zástupcov gitarovej scény škótskych Travis, Richarda Müllera, Razorlight, Pendulum a desiatky ďalších skvelých kapiel najrozmanitejších hudobných štýlov. www.pohodafestival.sk

4,0Å5& 4* %0 ,/ ),61&$57" 1"/5" 3)&* #3"5*4-"7" Ċ %6/"+4,~ 453&%" Ċ ,0.~3/0 Ċ ,0à*$& Ċ ."35*/ Ċ /07 ;~.,: 13&à07 Ċ 4&/&$ Ċ à".03 / Ċ 53&/Å / Ċ 53/"7" Ċ ñ*-*/" Inzerat170x118.indd 1

89 21.4.2009 13:04:09

hitech Sony TG7 Najmenšia Full HD kamera s GPS na svete Ľahká, ultra kompaktná, titánová a nádherne štýlová Full HD kamera, ktorá je ideálnym partnerom na cestovanie a bez problémov zapadne do každého vrecka, tašky či kabelky. To je nová Sony HDR-TG7VE, ktorej patrí primát najmenšej a najľahšej Full HD kamery na svete. Na rozšíriteľnú 16 GB internú pamäť nahrá až 6 hodín Full HD záznamu a perličkou je funkcia GPS geotagging, s ktorou vždy viete, kde ste boli. Sony TG7VE má odolné titánové, 230g vážiace telo so špeciálnou povrchovou úpravou Premium Hard. Táto ochranná vrstva chráni pred škrabancami a zabezpečuje tak trvalý elegantný a špičkový vzhľad. Sony TG7VE nahráva 2,3 megapixlové video pomocou kvalitného objektívu Carl Zeiss s 10x optickým zoomom. Kamera sa nezľakne ani fotenia a zvládne fotky v rozlíšení 4 megapixely. Pre nadšených cestovateľov dokáže vrecková kamera TG7VE mapovať miesta nasnímania zážitkov kdekoľvek na svete. Kamera má v sebe zakomponovaný citlivý GPS prijímač, vďaka ktorému dokáže zaznamenať trasu vašej cesty. www.sony.sk

Sony Alfa 900 Profi zrkadlovka dokáže viac

Suunto t6c Športové laboratórium na vašom zápästí Suunto t6c je profesionálny nástroj pre monitorovanie, analyzovanie a optimalizovanie vášho tréningu. Vďaka meraniu časového intervalu medzi dvomi údermi srdca v milisekundách, Suunto t6c umožňuje maximalizovať tréningový efekt každého vášho zaťaženia s podrobnou analýzou siedmich rozdielnych telesných parametrov: frekvencia srdca, spotreba energie, ventilácia, spotreba kyslíka, frekvencia dýchania, Tréningový efekt a EPOC. Voliteľné externé snímače tzv. „Suunto PODy“ umožňujú Suunto t6c tiež zaznamenávať vašu rýchlosť, vzdialenosť a cyklistickú kadenciu. Spojenie prístroja Suunto t6c s tréningovým softvérom Suunto Training Manager PC napomáha v prostredí osobného počítača s podporou OS Windows vytvárať a nepretržite aktualizovať váš ideálny tréningový program. www.pro-dive.sk

BECKER Z100 Crocodile S krokodílom na cestách Becker predstavil novú, pevnejšiu a odolnejšiu verziu jedného zo svojich posledných modelov automobilových GPS navigácií. Becker Z100 dostal prezývku Crocodile, ktorú si vyslúžil vďaka na pohľad odolnému gumovému obalu prístroja, ktorý pripomína krokodíliu kožu. Becker Z100 Crocodile však nezaujme len svojským vzhľadom, ale poteší aj veľmi slušnou výbavou. Je ako stvorený pre milovníkov pohybu vonku. Je nepriepustný pri ofŕkaní vodou a dá sa používať v aute, ako aj na motorke. Becker Z100 Crocodile má širokouhlý dotykový displej s uhlopriečkou 10,9 cm. Na 2 GB SD karte nájdete nainštalované mapy 40 krajín Európy, ktoré pri navigácii využíva najnovšia verzia navigačného softvéru Navigon s funkciou RealityView, pričom o presnosť za takmer akýchkoľvek podmienok sa stará populárny GPS prijímač SiRF Star III s technológiou InstantFixII. Becker Z100 Crocodile sa tak vďaka svojmu robustnému telu stáva priamym konkurentom nového Garmin nuvi 500. 90

BODY CARE

fashion

web surfing

Speciální windsurfingová a kiteboardingová pøedpovìï pro jakékoliv místo na planetì

Winguru_WS0108.indd 1

Pøedplaś si windguru PRO a získej nejaktuálnìjší pøedpovìï

28. 4. 2008 18:28:20

tiráž

budúce číslo

WINDSURFER 3/09 vychádza 30. 7. 2009

Čo nájdete v časopise WINDSURFER 3/2009? Hot news: najnovšie aktuality a horúce správy zo sveta windsurfingu

Predplať si 4 vydania časopisu

WS spot: Dechtář (CZ) a veľký rozmach freestylu WS spot: Domaša (SK) opäť navštívime ďaleký východ

so zľavou 48%

Windsurfking: Björn Dunkerbeck Škola Jema Halla: Vstup do točenia hals na trik CARVE JIBE Na ceste: Sever Poľska Trickology A ešte viac nových rubrík, tém a súťaží...

WINDSURFER 2/2009

Akciová cena ročného predplatného je len

6 EUR

(180,75 Sk)

Ako si predplatiť časopis BIKER?

Stačí vyplniť objednávkový formulár na:

www.bikermag.sk Ceny sú prerátané konverzným kurzom 1 € = 30,1260 Sk.

Ročník: II. Vyšlo: 15. 6. 2009 Periodicita: 4x ročne Cena: Slovensko 2,95 € (89 Sk), Česká republika 89 Kč www.windsurfer.sk Vydáva: Sportmedia, s. r. o., Na Hrebienku 35, Bratislava 811 02 + 421 905 921 521, + 421 915 725 198 mail: sportmedia@sportmedia.sk www.sportmedia.sk Šéfredaktor: Jakub Smoliga Jakub.smoliga@sportmedia.sk Redakcia: Vanda Maňková, Mário Manas, Jana Vrbová, Róbert Hošták redakcia@sportmedia.sk Externí spolupracovníci: Martin Pach, Ondřej Erban, Květoslav Přibyl, Milan Sejkanič, Jem Hall, Peter Garzke, Tomano Malina, Fabio Callo, Michael Rossmeier, Marek Raška Inzercia: Róbert Hošták robert.hostak@sportmedia.sk Jazyková úprava: Jana Fábryová Fotografie: John Carter, Felix Hauft, Raffaello Bastiani, Pavel Sládek, Ignác, Darel Wong, Benjamin Thouard, Eric Aeder, Garzke/ Franova, Oceansource.net, Alexandra Haugg, Redbull photofiles, Vanda Maňková, Jana Vrbová

Mapy: Tereza Sadilková Produkcia: Róbert Hošták Grafika: Marek Kuľka, Janusha Zlom: Marek Kuľka Grafická úprava obrázkov: Marek Kuľka Tlač: Kavka Print Predplatné v SR: L. K. Pernament, s. r. o., P. O. Box 4, 834 14 Bratislava 34 Mária Škardová, skardova@lkpermanent.sk tel.: 02/44 45 37 11 www.predplatne.sk Predplatné v ČR: A. L. L. Production, s. r. o., P. O. Box 732, 111 21 Praha 1 Božena Čubová, bozena.cubova@predplatne.cz www.predplatne.cz Rozširuje: Mediaprint-Kapa, a. s., Vajnorská 137, Bratislava Kopírovanie alebo rozširovanie ktorejkoľvek časti časopisu sa povoľuje výhradne so súhlasom vydavateľa. Články nemusia prezentovať stanovisko redakcie. ISSN 1337-7582 Foto na titulnej strane: Jerome Houyvet, rider: Antoine Albeau