Otevřená univerzita. Filozofická fakulta Univerzity Karlovy a její cizinci 1918–1938–1948

Page 1

OTEVŘENÁ UNIVERZITA filozofická fakulta univerzity karlovy a její cizinci 1918–1938–1948

Petr Hlaváček


OTEVŘENÁ UNIVERZITA

filozofická fakulta univerzity karlovy a její cizinci 1918–1938–1948

Petr Hlaváček


Vydání této publikace bylo podpořeno z Fondu rektora Univerzity Karlovy.

Za laskavé poskytnutí fotografií a reprodukčních práv děkujeme těmto institucím: Národní archiv v Praze, Masarykův ústav AV ČR a Archiv AV ČR. Fotografie na obálce: Jiří Stibor (FF UK) Lektoroval: Dan Török (FF UK / Nadace Český literární fond) © Petr Hlaváček, 2019 © Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, 2019 Za obsah a jazykovou správnost odpovídá autor. ISBN 978-80-7308-941-2


Obsah

Slovo úvodem Pražská akademická krajina mezi

11

otevřeností a izolací

15

Matija Murko

23

Vladimir Francev

32

Alexandr Kizevetter Oleksandr Kolessa Jevgenij Ljackij Kiril Christov

Jožef Skrbinšek

Nicola D’Alfonso Richard Messer

Alexis Louis Castan Dragutin Prohaska Dmytro Dorošenko Oscar Zaccaria André Tibal

Marjan Szyjkowski Antonij Florovskij Nikolaj Okuněv Bindo Chiurlo

28 36 40 44 48 52 58 63 68 72 76 81 85 90 94 98


Edwin Dirckinck-Holmfeld

102

Francisco Javier Fariña

112

Ettore Lo Gatto

Nišan Mardirossian Arturo Cronia

Oton Berkopec

107 117 122 126

Projekt Vytěsněná elita

131

Redakční poznámka

143

Výběrová bibliografie Summary

141 145


Vltava, česká stříbropěnná řeka! Ve zlatém věku hvězda nad ní svítí, za ní jdou Ital, Dán, Frank, Němci, Briti, a všem cíl kyne: Slovanů všech Mekka! Na vzácné hosty úsměv všech Múz čeká. Bakalář moudrý vědou, mozky sytí. Na hudby udici rád žák se chytí. Jiného vábí stavba, malba měkká. Věhlasný vědec často host je zvaný. Před mistry na klíč nejsou Prahy brány. Učenců sněmy – nových světel vzniky. Duch povznesený – car věd republiky! Jí radost, veselost a úsměv blahý dal bezstarostný dorost staré Prahy. Kiril Christov, Symfonie Prahy (1930/1931)



Slovo úvodem

Kniha Otevřená univerzita. Filozofická fakulta Univerzi‑

ty a její cizinci 1918–1938–1948 vznikla jako doprovod-

ná publikace stejnojmenné výstavy, uspořádané

na podzim 2019 ve foyer FF UK, kterou připravilo

Collegium Europaeum – Výzkumná skupina pro

dějiny evropského myšlení FF UK  &  FLÚ AV ČR,

a to díky podpoře doc. PhDr. Michaela Pullmanna, Ph.D., děkana FF UK, a prof. MUDr. Tomáše Zimy, DrSc., MBA, rektora Univerzity Karlovy.

〜 Naše kniha je jedním z výsledků dlouhodobého

projektu Collegia Europaea, jehož prostřednictvím

hodláme i nadále upomínat na poněkud „vytěsně-

né“ souvislosti českých intelektuálních dějin a tradic české akademické obce. V uplynulých letech

realizovalo naše badatelské pracoviště výstavy Vy‑ těsněná elita. Zapomínaní učenci z Německé univerzity v Praze

(2011), Kacířská univerzita. Osobnosti pražské utrakvistické

univerzity 1417–1622 (2013), Evropa!!? Fragmenty českého

přemýšlení o Evropě 1918–1989 (2014), (Ne)šťastná Ukrajina.

Osobnosti Ukrajinské svobodné univerzity v Praze 1921–1945

11


(2015), Bělorusko mimo Bělorusko. Běloruští intelektuálové

v meziválečném Československu (2016), Rusové v Praze. Ruští

intelektuálové v meziválečném Československu (2017) a Pro‑

fesorská republika. Osobnosti FF UK v meziválečném Česko‑

slovensku (2018), k nimž Vydavatelství FF UK rovněž

vydalo doprovodné publikace.

〜 Tato aktuální kniha je vlastně již devátým výstupem našeho projektu, pokud do něj zahrneme i pu-

blikaci Proč jsme Západ? Česko, Evropa a Západ mezi minu‑ lostí a budoucností (2016). Věříme, že tyto a podobné

aktivity našeho Collegia Europaea mohou přispět

k prohloubení dějinné reflexe uvnitř i vně české

akademické veřejnosti, stejně jako k rozvíjení kritického myšlení, pro něž jsou Univerzita Karlova

i Akademie věd ČR v posledních třech desetiletích stěžejním prostorem.

12

ot e v ře ná u ni ve rz i ta


Zvláštní poděkování za pomoc při rešerších nále-

ží Marku Brčákovi (Ústav dějin UK a Archiv UK),

Boženě Šnýdrové (Národní archiv v Praze), Vlastě

Mádlové (Masarykův ústav AV ČR a Archiv AV ČR), Mychajlu Fesenkovi (NKP–Slovanská knihovna)

a rovněž Jiřímu Stiborovi (FF UK) za pořízení titulní

fotografie. Dík za přátelskou pomoc je třeba vyslovit

též Hayku Mardirossianovi, jenž je synem jednoho

ze zde prezentovaných „našich cizinců“, a kolegům

Gustavu Mongeovi a Vojtěchu Kroužilovi za informace k hispanistické problematice.

doc. PhDr. Petr Hlaváček, Ph.D.

koordinátor Collegia Europaea FF UK  & FLÚ AV ČR Praha, podzim 2019

13



Pražská akademická krajina mezi otevřeností a izolací

Pražskému akademickému prostředí přelomu 19.

a 20. století dominovala Karlo­‑Ferdinandova uni-

verzita, od r. 1882 rozdělená na českou a německou, která byla provázána s Českou akademií císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění

i Společností pro podporu německé vědy, umění a literatury, souběžně založenými r. 1890. Tuto

interaktivní scénu doplňovaly jakožto starobylé

zemské (bilingvní) instituce Královská česká spo-

lečnost nauk (1784) a Muzeum Království českého

(1818). Praha tehdy byla jedním z nejdynamičtějších provinčních center Rakouska­‑Uherska, její po-

tenciál intelektuálního ohniska byl však podvazo-

ván vzrůstající česko­‑německou etnickou, kulturní

a politickou animozitou. Nepřehlédnutelným aktérem pražské akademické krajiny byla Filozofická fakulta české Karlo­‑Ferdinandovy univerzity, která

přitahovala nejen studenty českého jazyka z čes-

kých zemí, ale i další Slovany z obou částí dualistické habsburské monarchie. Zdejší studentské spolky

udržovaly kontakty především s polskými a jiho-

slovanskými centry, případně též s francouzskými,

zatímco profesorský sbor se pozvolna integroval

15


Hlavní budova FF UK postavená r. 1929

do celoevropské vědecké obce. Nebylo však možné

hovořit o internacionalizaci fakulty, poněvadž zů-

stávala výlučně českojazyčným regionálním cent-

rem, na němž Češi vzdělávali Čechy, případně jiné rakousko­‑uherské nebo středoevropské Slovany.

〜 Situace se radikálně změnila r. 1918  s obnovením

suverenity českého státu ve formě republikánské-

ho a demokratického Československa. Praha se

stala pulzujícím hlavním městem modernizačně

a emancipačně orientovaného mnohonárodnost16

ot e v ře ná u ni ve rz i ta


ního státu, který alespoň ve svých elitách kladl

značný důraz na posilování zahraničních kulturně­

‑politických vazeb. Výrazně se tehdy přetvořila

i pražská akademická krajina, jež v prvorepubli-

kových časech rychle ztrácela svůj omezující česko­

‑německý charakter. K zásadnímu předělu došlo

r. 1920, kdy se česká univerzita změnila v Univerzitu Karlovu, zatímco její německá sestra v Němec-

kou univerzitu, přičemž byly zároveň zřízeny nové přírodovědecké fakulty.

〜 Kromě toho působila v Praze od r. 1921 Ukrajinská

svobodná univerzita, dále od r. 1922 Ruská právnic-

ká fakulta pod patronací Univerzity Karlovy a od

r. 1923 ještě Ruská lidová/svobodná univerzita, kte-

ré sloužily exulantům z rozvráceného Ruského im-

péria. Jenže ani tak by nebyl popis pražské akademické krajiny úplný. Již r. 1920 zde vznikl Institut

français de Prague známý jako Institut Ernesta Denise,

jenž představoval jakousi malou univerzitu se sekcemi literární, právnickou a vědeckou, v nichž se

měly formovat nové československé elity. Stovkám

studentů a studentek zde přednášeli například filo-

zof a sociolog Daniel Essertier († 1931), historik a sla-

vista Louis Eisenmann († 1937), filozof a muzikolog

Vladimir Jankélévitch († 1985) nebo právník Hubert

17


Beuve­‑Méry († 1989), později vlivný žurnalista. Neméně významnou úlohu sehrával pražský Istituto di cultura italiana (1923), který se stal centrem italské

kultury a zprostředkovatelem kontaktů s italskými

univerzitami. Ve stejném duchu provozoval v Praze svou činnost Španělský a iberoamerický ústav

(1928). Se svrchu zmíněnými institucemi spojení Francouzi, Italové a Španělé často přednášeli i na

Univerzitě Karlově či přímo na FF UK. Do Prahy ov-

šem ve velkém množství mířili také studenti (a studentky) z východních oblastí republiky, totiž ze Slovenska a Podkarpatské Rusi, přibývalo i mládeže

z německojazyčných oblastí Československa. Trvale

přicházeli studenti z Jugoslávie a rovněž z Polska,

a to jak Poláci, tak i Ukrajinci, Židé a Bělorusové, neustával ani zájem ruských, ukrajinských nebo

arménských exulantů.

〜 Filozofická fakulta Univerzity Karlovy prošla od r. 1918/1920 bouřlivou transformací reagující na

vzdělávací potřeby a rostoucí sebevědomí mladého

státu. Nejviditelnějším projevem byla programo-

vá internacionalizace pedagogického sboru, a to

nejen v rámci filologických oborů. Na fakultě tak

vedle českých profesorů, docentů a lektorů bylo

v letech 1918–1938 možné navštěvovat přednášky 18

ot e v ře ná u ni ve rz i ta


SUMMARY

The book Open University. The Faculty of Arts of the Charles

University and its foreigners 1918–1938–1948 was published as an accompanying publication with the

exhibition of the same name which was organ-

ized in an autumn 2019 at the Faculty of Arts of the Charles University. Since 1918 this faculty has

undergone a stormy transformation while react-

ing to enhanced educational needs and growing

self­‑confidence of the new Czechoslovak state.

The most visible manifestation of these changes

was the internationalization of educational staff, which apparently did not affect just a philological

field. Thus, besides the professors of Czechoslovak nationality, it was possible to attend lectures led

by French, Italian, German, Slovenian, Russian,

Ukrainian, Belarus, Jewish, Spanish, Polish, Ro-

manian, Armenian, Croatian, Bulgarian, Danish, Swedish, English and Scottish, Latvian, Turkish

or Arabian scholars. The books consist of some of

the selected life stories and fates of these foreign

personalities who were linked to the Faculty of

Arts of the Charles University during the dynamic

period 1918–1948. Those „our foreigners“ may remind us that courageous and creative openness to

145


divergence is an important part of our academic

community’s good tradition since it is existen-

tially placed in the roots of European and Western Civilization.

146

ot e v ře ná u ni ve rz i ta



OTEVŘENÁ UNIVERZITA Filozofická fakulta Univerzity Karlovy a její cizinci 1918–1938–1948 Petr Hlaváček Vydala Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Nám. Jana Palacha 2, Praha 1 Obálka, typografie a sazba z písma Fedra: Dušan Neumahr Vyrobila: Togga, spol. s r. o., Praha Vydání první, Praha 2019


Turn static files into dynamic content formats.

Create a flipbook
Issuu converts static files into: digital portfolios, online yearbooks, online catalogs, digital photo albums and more. Sign up and create your flipbook.