Most – diplomová práce 1. část

MOST URBANISTICKÁ STRUKTURA MĚSTA

Obsah

Zadání diplomové práce

Prohlášení diplomanta

Shrnutí diplomové práce

Zadání diplomové práce

Prohlášení diplomanta

SHRNUTÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE

Tématem diplomové práce je revize urbánní struktury města Mostu nahlížená v měřítkách města, čtvrti a lokality.

Na úrovni města je cílem práce nalezení městské kostry a její následné potvrzení dostupnými nástroji. Definice čitelného městského skeletu je základním předpokladem pro udržení stability města při budoucích rozvojových změnách (smršťování města) a je podmínkou efektivní koncentrace investic. Zamyšlení se nad vizí a budoucím směřováním města je nedílnou součástí úvahy na této úrovni.

Charakteristickou strukturu města Mostu reprezentují modernistická sídliště a v dalších úrovních této práce jsou tudíž zkoumány možnosti jejich komplexní regenerace, které povedou k posílení stability a konkurenceschopnosti takovýchto lokalit. Derivované nástroje vychází z rozsáhlé studie „Regenerace modernistických sídlišť v Evropě“ a jejich použití může být (se zhodnocením konkrétního kontextu) obecně platnou inspirací.

Cílem práce je především zvýšení kvality obytného prostředí města, která stojí na principech posílení integrity města jako celku a přitom zachování autonomie jednotlivých čtvrtí. Navržené zásahy by měly vést k posílení rezidenční atraktivity, která je vzhledem k rozvojovému potenciálu regionu a potenciálním hrozbám pro město klíčovým tématem.

Město Most celospolečensky nereprezentuje představu místa, kde bychom chtěli žít. Mezi první asociace spojené s tímto městem většinou patří těžba uhlí, likvidace královského města, nezaměstnanost a sociální problémy.

O to překvapivější je realita prostředí, které je zejména díky krajinnému rámci města mnohem přívětivější.

Nové město Most vzniklo v šedesátých letech a mělo ubytovat desetitisíce obyvatel ze starého města i řady dělníků z přilehlých dolů. Ve své době bylo skutečně

oslavou hospodářského rozvoje a atraktivním místem

k životu. Společně se změnou politicko-ekonomického systému se nicméně změnilo v místo s obrovským stigmatem, které lidé, pokud mají na výběr, opouští.

V současnosti v Mostě žije přibližně 67 000 obyvatel.

S nedalekým Litvínovem tvoří největší aglomeraci Ústeckého kraje. Poloha města vůči hlavním dopravním

tahům společně s makroekonomickou situací regionu predikuje jeho útlum, který s nadcházejícími demografickými změnami a nízkou rezidenční atraktivitou pravděpodobně ještě nabude na intenzitě.

Narozdíl od milióny let starých vulkánů shlížejících na město, chybí Mostu patina [1] času, která v nás podvědomě vyvolává úctu k historii skrze místo samotné. Specifická sídlištní struktura města neumožňuje intutitivní vrstvení času a většina nových dostaveb to jen potvrzuje. Aby se jakékoliv město mohlo vyrovnávat i s  méně dynamickými změnami, než kterými Most prošel, musí být stabilní a čitelné ve své struktuře a  umožňovat ozdravování svých jednotlivých částí. Pokud je struktura města nečitelná, pokud nevím, která ulice je hlavní, kde je náměstí a kde si tedy můžu otevřít obchod, pokud nevím, kam si můžu postavit dům, tak město ve své základní struktuře selhává a investovaná energie se vytrácí.

Konrad Paul LIESSMAN. Na hranicích města 1

RELEVANCE TÉMATU

Most patří k městům, které výrazně zasáhla změna politicko-ekonomického systému a jehož budoucnost je stále nejistá. Aktuálně diskutované prolomení těžebních limitů možná přispěje k částečnému ekonomickému rozvoji regionu, nicméně nakolik by se vyrovnalo s již rozvinutými patologickými jevy je diskutabilní. S ohledem na rozvojový potenciál regionu a stávající image města lze Most zařadit mezi smršťující se města, která se celosvětově stávají předmětem rostoucího zájmu. Tato města stojí před volbou: zda sledovat růstové strategie a bojovat za rozvoj, nebo přijmout úpadek a nějak s ním naložit. Odpovědí smršťujících se měst západní Evropy je především podpora malého a středního podnikání, revitalizace bytového fondu, rozvoj infrastruktury a  sociální integrace. Vše stojící na principech udržitelného a kompaktního města. [2]

Charakteristickou strukturu města Mostu reprezentují modernistická sídliště a jejich smysluplná regenerace není jen záležitostí fasád a umakartových jader.

Téma budoucnosti našich sídlišť stále stojí na okraji společenského diskurzu, což ale zdaleka neodpovídá významnosti problému. Současné zdánlivé období klidu se může velice rychle stát akutním společenským problémem, na který nebudeme připraveni.

CÍLE PROJEKTU

Tématem diplomové práce je revize urbánní struktury města Mostu nahlížená v měřítkách města, čtvrti a lokality. Jelikož charakteristickou strukturu města Mostu tvoří panelová sídliště, je ambicí práce definovat možnosti jejich komplexní regenerace, které se mohou stát obecně platnou inspirací. Těžiště práce nespočívá v konkrétní podobě navržených prostranství, ale především ve strukturované úvaze o městě v jeho jednotlivých měřítkách a v definici použitelných nástrojů.

METODA PRÁCE

Urbanistická struktura Mostu je zkoumána v měřítkách města, čtvrti a lokality. Diplomová práce je tedy rozdělena do těchto úrovní, přičemž v každé z nich jsou samostatně provedeny analýzy, stanoveny cíle, definovány nástroje a uvedena jejich aplikace, případně jsou doplněny ilustrací. Nedílnou a podstatnou součástí této práce je především studie přístupů k regeneraci modernistických struktur v evropském kontextu.

MĚSTO MOST

ZÁKLADNÍ ÚDAJE

Město Most je statutárním městem v severozápadních Čechách. Je známé především těžbou hnědého uhlí, která dosud v přilehlých povrchových dolech probíhá a unikátní historií vývoje města, kdy původní starý Most byl kvůli těžbě uhlí zbořen a poblíž něj v 60. letech vystavěno město nové.

Most má 67 000 obyvatel a je tak druhým největším městem Ústeckého kraje. Společně s nedalekým Litvínovem, se kterým je město propojeno tramvajovou tratí, dosahují počtu téměř 93 000 obyvatel, což odpovídá velikosti největšího města Ústeckého kraje – Ústí nad Labem.

Administrativně je město členěno do 8 částí: Komořany, Souš, Starý Most, Rudolice, Most, Čepirohy, Velebudice a Vtelno. Územně je město členěno na 18 katastrálních území.

Město Most je současně místem s celospolečensky negativním obrazem. Okolní krajina zničená těžbou sice prochází rekultivací, nicméně hrozba prolomení těžebních limitů je opět aktuální. Mostecký okres je také celorepublikově na prvním místě v míře nezaměstnosti a meziročním nárůstu drobné kriminality.

Přes veškerá zmíněná negativa má Most mnoho kvalit, mezi které patří zejména krajinný rámec města a obecně rekreační potenciál okolí, který se město snaží dále rozvíjet. Především je to ale téměř 70 tisíc obyvatel, pro které je město Most  domovem.

KRAJINNÝ RÁMEC MĚSTA

KRAJINNÉ IKONY JEZERO MOST

Rekultivační jezero v těžební jámě dolu Chabařovice.

Jezero v místě bývalého lomu Ležáky a tedy i historického města Mostu. Jeho rozloha činí 311 ha, maximální hloubka je 75 m. Poblíž jezera plánuje město rekreační zónu. Rekultivační práce budou ukončeny v roce 2018.

Vrch se stejnojmenným novodobým hradem. Identita města. 399 m n. m.

Závodní okruh v místě bývalé důlní výsypky.

Nejzápadnější vrch Českého středohoří (413 m n. m.). Aktivní příměstská rekreace.

386 m n. m.

Špičkové dostihové závodiště v místě bývalé důlní výsypky.

VINICE

Vulkán starý 32 miliónů let. Z jeho vrchu (399 m n. m.) je jeden z nejkrásnějších výhledů na město a okolní krajinu. Vinice vybudované rekultivací, původně zde byly již ve středověku. Lesoparkový vrch (320 m n. m.) ve středu města.

Bílina

Rekreační areál, který vznikl rekultivací bývalého lomu Benedikt.

Lom Libouš 2033

Lom Bílina 2031

Czech Coal

Lom Vršany 2058

Lom ČSA 2020

KRAJINNÝ RÁMEC MĚSTA

HNĚDOUHELNÉ LOMY, CHEMICKÁ TOVÁRNA

do 2031 CHEMICKÝ ZÁVOD ZÁLUŽÍ LOM VRŠANY MOST

v případě prolomení limitů do 2121 7km 5,7 km 8 km 4,6 km

2058

do 2031

Severočeské doly a.s.

HISTORICKÝ VÝVOJ MĚSTA

Oblast města Mostu byla osídlena už v dobách mladší doby kamenné. První zmínky o osídlení místa pocházejí z Kosmovy kroniky z 11. století, ve které se píše o pochodu vojska k Hněvinu mostu na řece Bílině. Na této obchodní cestě spojující Prahu a Freiburg založil Hněva z rodu Hrabišiců tvrz a osadu zvanou Pons Gnevin. Přes zdejší močálovitou krajinu vedla stezka po dřevěných mostech a odtud tedy pochází název města.

V 16. století byla v Krušných horách objevena ložiska mědi a stříbrné žíly. Dochází k hospodářskému a kulturnímu rozvoji měst v důsledku důlní činnosti. V této době se již začíná i s těžbou uhlí a dřeva. V důsledku svahové eroze je postupně zasypáváno Komořanské jezero.

Za vlády Přemyslovců se Most stává městem dle privilegií udělených Přemyslem Otakarem II, Janem Lucemburským a následně Karlem IV. Město je proslulé především pěstováním vinné révy, která pokrývala území o více než 500 ha. Mezi léty 1455 a 1515 došlo k několika ničivým požárům a přestavbě městského centra. V této době byl také vystavěn přesunutý pozdněgotický kostel Nanebevzetí Panny Marie, jehož architektem byl Jakub Heilmann ze Schweinfurtu, žák Benedikta Rejta.

Vroce 1651 na žádost obyvatel povoluje císař Ferdinand III. zbourání hradu Hněvín. Místní v hradu viděli příčinu zkázy města a nepřáli si, aby dál zavdával důvody k jeho plenění. Po roce 1680, kdy celou oblast mostecka zasáhla morová epidemie došlo ke zpomalení hospodářského života. Z královského města se stalo město provinciální.

Mostecko se stává jedním z hlavních zdrojů pro poválečný hospodářský rozvoj. Těžba uhlí se z hlubinných dolů mění na povrchové a rozlehlé lomy mění zásadním způsobem tvář místní krajiny. V roce 1964 je nakonec rozhodnuto o likvidaci města, pod kterým se nacházelo přes 100 miliónů tun hnědého uhlí. Začíná se s výstavbou nového města pro 65 000 obyvatel.

Po vybudování trati Ústí nad Labem–Chomutov, dochází k hlavnímu rozvoji těžby hnědého uhlí. Postupně vznikly čtyři největší těžební společnosti, které všechny založily svá sídla v Mostě a  to se tak stalo přirozeným centrem severočeského hnědouhelného revíru. Počet obyvatel se během čtyř desetiletí zčtyřnásobil.

tlum těžby je jedním z důvodů, které přispívají k vysoké míře nezaměstnanosti a s ní souvisejících patologických jevů. Panelové město rychle ztrácí na atraktivitě a vytváří si celospolečensky negativní obraz.

MAPA STABILNÍHO KATASTRU – STARÉ MĚSTO MOST

PLÁN NOVÉHO MĚSTA

SMĚRNÝ ÚZEMNÍ PLÁN MOSTU 1963

ŘEZY ÚZEMÍM

městské centrum lesopark Šibeník nová výstavba RD

čtvrť Severní čtvrť lesopark Šibeník sídliště Liščí Vrch rekreační areál Benedikt

A-A B-B C-C

čtvrť Výsluní lesopark Šibeník Severní čtvrť vinice Špičák

nádraží koridor inženýrských vedení

vlakové

Podžatecká

SOCIOGEOGRAFICKÁ ANALÝZA

Vývoj počtu obyvatel

K 1. 1. 2013 měl Most 67 490 obyvatel a trend ve vývoji počtu obyvatel je od devadesátých let mírně klesající. Největší nárůst počtu obyvatel byl v Mostě v 70.–80. letech díky rozvoji hornictví.

Vzdělanostní struktura Region se dlouhodobě zaměřuje na těžbu uhlí a chemický průmysl, což je jeden z významných faktorů určujících

vzdělanostní strukturu obyvatelstva. Podíl středoškolsky a vysokoškolsky vzdělaných lidí je o 14,1 % nižší, než je celorepublikový průměr. Podíl obyvatel se základním vzděláním

činí 25 %, což je dvakrát více než průměr Ústeckého kraje (13,8 %) a třikrát více, než je průměr České republiky (7,7 %).

Bydlení

Bytový fond je vzhledem k historii města poměrně mladý. Více jak 94 % bytů bylo postaveno mezi lety 1946–1990. V současné době se bydlení rozvíjí zejména v rodinných domech na okraji města, nejvíce v částech Vtelno a Souš. Mezi nejatraktivnější lokality z hlediska bydlení v bytových domech patří část straré zástavby z 50. let, ve které město investuje do rekonstrukcí nadstandartních bytů. Panelová sídliště naopak představují typ bydlení, které obyvatelé opouští. Problémové lokality z hlediska bydlení jsou sídliště Chanov a bloky 95–100 v již zmiňované zástavbě z 50. let.

Rozložení počtu obyvatel

Největšího počtu obyvatel (9924) dosahuje základní sídelní jednotka Výsluní v jižní části města. Následují základní sídelní jednotky Liščí vrch (8391), Skřivánčí vrch (6664) a Pod Šibeníkem (6347). Vysokou koncentrací obyvatel tak tyto oblasti tvoří neformální těžiště celého města.

ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ

Stávající územní plán města byl schválen 1. 12. 2002 a vychází z předpokladu stabilizace počtu obyvatel na  70 000. V prosinci 2013 bylo schváleno zadání nového územního plánu, který zpracovává společnost T-plan s.r.o.