Most – diplomová práce 4. část

ÚROVEŇ

ČTVRŤ

> analýza

> cíle

> nástroje

> aplikace

> ilustrace

ANALÝZA

Čtvrť Pod Lajsníkem patří k druhé nejhustěji osídlené

oblasti města. Žije zde přibližně 6 300 obyvatel a je tak velikostí v podstatě srovnatelná s menší obcí.

Přestože se rozkládá mezi dvěma krajinnými ikonami Mostu – vrchem Šibeníkem a Lajsníkem a středem čtvrti prochází park se vzrostlými stromy, tak samotná kvalita obytného prostředí čtvrti je velice nízká. Modernistický koncept domů plovoucích v krajině je realizovaný v chaotické změťi staveb, slepých cest a parkovišť.

Parkoviště a věžové domy, v pozadí lesopark Šibeník

Obytné prostředí čtvrti Posezení u věžových domů, v pozadí lesopark Šibeník

Nejdelší panelový dům (254 m), v pozadí kanceláře Czech Coal Průchod nejdelším domem, pohled z parku u Rudolické ulice Panelové domy u centrálního parku

FUNKČNÍ ANALÝZA

Vybavenost městské úrovně – knihovna, okresní soud, katastrální úřad a základní umělecká škola je soustředěna podél Moskevské ulice.

Většina staveb s komerčním využitím uvnitř obytného obvodu vznikla v místě bývalých jeslí, nebo na aktuálně dostupných pozemcích a logika jejich rozmístění nereaguje na prostorový potenciál sídliště. Neexistence významové hierarchie ulic a vůbec celého prostoru znemožňuje čitelné, předvídatelné a efektivní odehrávání těchto dějů.

Jediná, původně významná komerční stavba – obchodní dům Sputnik, je nevyužívaná a chátrá.

školy

městská vybavenost komerční využití bytové domy

Policie ČR

městská knihovna

okresní soud

katastrální úřad

obchodní dům Sputnik

restaurace Krym

Czech Coal Group Lesopark

Lesopark Šibeník

HLAVNÍ NÁDRAŽÍ

ORGANIZACE

Schéma znázorňuje základní organizaci prostoru čtvrti. Na úrovni města byl stanovený silný potenciál Moskevské ulice, od které je dopravní systém čtvrti odříznutý a nijak ji neaktivuje.

ulice městské úrovně ulice uvnitř čtvrti orientace domů uzavřené areály zastávka autobusu zastávka tramvaje

MORFOLOGIE

Výškovými dominantami jsou čtyři skupiny třináctipodlažních věžových domů. Ostatní panelové domy mají maximálně

Terén území se od lesoparku Šibeníku svažuje k Rudolické ulici v severní části. Převýšení mezi ulicemi Rudolická a Josefa Suka je 50 m.

8 podlaží.

Josefa Suka

POČET OBYVATEL

Území řešené čtvrťi odpovídá základní sídelní jednotce Pod Lajsníkem s počtem obyvatel 6 352.

Celkem se v oblasti nachází podle údajů z katastru nemovitostí 2955 bytů.

Při stanovení průměrného počtu tří obyvatel v řadových domech ve východní části, vychází průměrný počet obyvatel v bytových domech 2,13 na bytovou jednotku.

Lesopark

DOPRAVA V KLIDU

Analýza stanovuje počet automobilů příslušející jednotlivým domům vycházející ze stupně automobilizace a počtu obyvatel v domech. Stupeň automobilizace pro Ústecký kraj [1] činí 408 osobních vozů / 1000 obyvatel. Současně je uvedena stávající parkovací kapacita na parkovacích plochách.

1 Generel udržitelné dopravy města Ústí nad Labem

Práce na úrovni čtvrti respektuje principy stanovené na úrovni města. Cílem je transformace sídlištního celku v atraktivní a konkurenceschopnou lokalitu s vysokou kvalitou obytného prostředí.

Smyslem práce není pouhá estetizace prostředí, ale jsou sledovány tři klíčové kvality uplatnitelné v jakémkoliv vystavěném prostředí – stabilita, identita a čitelnost.

Ambicí této práce je rovněž definice nástrojů, které mohou být při regeneraci obytných celků (a sídlišť obzvláště) obecně uplatnitelné.

Stabilita

Změna politickoekonomického kontextu přesunula sídliště do pole konkurenčního prostředí, ve kterém musí bojovat o přežití. Stala se produktem na trhu. Současná sociální stabilita sídlišť je způsobená jejich širokým zastoupením v českém prostředí (1/3 obyvatel žije na sídlištích [2] ), sídliště tak mají „zajištěnou“ poptávku. Přestože v sociologických průzkumech hlásí obyvatelé spokojenost se životem na sídlištích, tak jejich jednání (odchod silnějších skupin) a ceny nemovitostí, dokazují opak, čímž se pozvolna přibližujeme ke scénáři řady západoevropských sídlišť, u kterých byl tento proces mnohem rychlejší díky jejich maximálně 10 % [3] zastoupení na trhu.

Ignorování těchto dat může v řadě lokalit způsobit vážné problémy, které budeme jako společnost řešit mnohem hůře, pokud na ně nebudeme připraveni včas. Je potřeba hledat koncepční odpovědi na otázky, jak vytvořit ze sídlišť atraktivní a žádané lokality, než se prozatimní stabilita řady sídlišť zhroutí.

Identita

V úvodu kapitoly zmíněné srovnání čtvrti s menším městem je trefné zejména v tomto ohledu. Přestože nemám v úmyslu srovnávat modernistické sídliště s tradičním městem ve všech jeho aspektech, tak právě porovnání široké palety „míst“ tradiční obce a modernistického sídliště je velice výmluvné.

Když neumím něco pojmenovat, neumím se s tím identifikovat. Když se s místem neumím identifikovat, neumím se k němu ukotvit. Ukotvení v místě reflektuje jednání obyvatel.

Emocionální pouto k místu je bezpodmínečnou součástí „bydlení“. Je vztahem, který dává našemu bytí přítomnost a formuje naši osobnost.

Tvorba míst je základním předpokladem pro zvýšení kvality obytného prostředí sídliště.

Čitelnost

Právě čitelnost je tím parametrem, který určuje míru s jakou se vystavěné prostředí s novými fenomény, neočekávanými i očekávanými změnami vyrovnává.

Čitelnost nejen ve smyslu orientace člověka ve fyzickém prostoru, ale i v prostoru kulturním, ekonomickém a správním je základním parametrem dlouhodobé stability. Je podmínkou adaptability prostředí [4] . Pokud je struktura vystavěného prostředí nečitelná, pokud nevím, která ulice je hlavní, kde je náměstí a kde si tedy můžu otevřít obchod, pokud nevím, kam si můžu postavit dům, tak město ve své základní struktuře selhává a investovaná energie se vytrácí.

Čitelnost prostředí je podmínkou možnosti identifikace se s místem.

Čitelnost prostředí je parametrem stability.

Čitelnost prostředí umožňuje přirozené vrstvení času.

dle SLDB 2011 činí procento osob žijících v panelových bytových domech 26,8 % KEMPEN, van Ronald et al. Restructuring large housing estates in Europe. KOHOUT, Michal, TITTL, Filip. Morfologie a adaptabilita pražských sídlišť.

NÁSTROJE

Následující výčet nástrojů je obecně uplatnitelný při regeneraci jakéhokoliv obytného celku. Klíčové je především stanovení míry jejich využití, které musí vycházet z realistického zhodnocení kontextu.

Pod uvedením každého nástroje je stanovena míra jeho využití v kontextu sídliště Pod Lajsníkem.

Nalezení urbánní kostry

Základní a nezbytný předpoklad jakékoliv práce s vystavěným prostředím. Hledání kostry je odvozováno od prostorového a energetického potenciálu míst. Definuji strukturu čtvrti jako celku a dále její jednotky – lokality. Bezpodmínečnou součástí je hierarchické uspořádání jednotlivých prvků.

Diverzita typologie bydlení

Základní a nezbytný předpoklad dlouhodobé udržitelnosti a atraktivity čtvrti. Součástí práce je hledání forem, které svým standardem a dostupností budou konkurenceschopnými na trhu bydlení v Mostě a okolí. Přestože lze do budoucna očekávat snižování počtu obyvatel města, je přiměřená míra doplnění nových forem bydlení smysluplná a v ideálním případě ji lze v budoucnu kombinovat s částečnými demolicemi stávajících domů, (v případech které přispějí ke zkvalitnění prostředí).

Doplnění funkcí

Monofunkčnost sídlišť je často diskutovaným tématem a její označení za pozitivní nebo negativní je otázkou míry a zhodnocením kontextu. Potenciál umožňující rozvoj služeb je v Mostě poměrně nízký, s částečným doplněním funkcí přesto počítám především při Moskevské ulici, která získá tramvajovým vedením vyšší potenciál.

Podpora pracovních příležitostí

Ekonomická situace Mostu a vysoká nezaměstnanost obyvatel je problémem na makroekonomické úrovni regionu. Podpora vzniku pracovních příležitostí přísluší především městské politice, která vhodnými pobídkami usiluje o diverzifikovaný ekonomický rozvoj města.

Přesto stavby pro drobné podnikání (microbusiness) mohou být samy akcelerátorem alespoň částečného ekonomického rozvoje a v případě spolupráce s městem nebo jinými organizacemi (podnikatelské inkubátory atd.) se stávají i úspešným modelem.

Podpora komunitního života

Předpoklad sociální udržitelnosti čtvrti a jejího budoucího rozvoje. Možnost zapojit se do společenského života čtvrti významně ovlivňuje kvalitu života obyvatel. Využiji výstavby komunitního centra a společných zahrádek s  posezením pro obyvatele okolních domů.

Strukturální regenerace domů

Ozkoušený a velice úspěšný nástroj v zemích západní Evropy, který pracuje s diverzitou bydlení na úrovni domu. Vzhledem k majetkoprávní situaci čtvrti, jej nebudu považovat za klíčový, přesto u určitých domů tuto strukturální regeneraci nastíním z důvodu představení této možnosti veřejnosti.

Regenerace veřejných prostranství

Základní nástroj regenerace městského prostředí. Kvalita obytného prostředí je z velké míry závislá na detailu veřejného prostranství. Na úrovni lokality se zaměřím především na nalezení vhodných forem parkování, které je jedním z nejpalčivějších problémů českých sídlišť a které bezprostředně ovlivňuje kvalitu veřejného prostranství.

Krajinná rekultivace Řada sídlišť dnes nenaplňuje představu původního konceptu domů plovoucích v krajině. Sídlištní krajina byla jejími obyvateli postupně více urbanizována a nástroj krajinné rekultivace je například v zahraničí využíván poměrně zřídka (při rozlišení pojmu krajina a městská zeleň). V případě sídliště Pod Lajsníkem uvažuji nicméně s rekultivací centrálního parku.

Částečná demolice budov

Vzhledem k majetkoprávní struktuře území nepovažuji

tento nástroj za klíčový. Na druhou stranu je právě tato možnost v Mostě v porovnání s jinými městy České republiky celkem reálná. Cena bytu se pohybuje kolem

3000 Kč/m 2 a počet obyvatel se bude nadále snižovat.

Město tak teoreticky může využít možnosti vykupování bytů, popřípadě jejich směňování za jiné.

Optimální podíl veřejných ploch

Podíl veřejných prostranství na sídlišti zpravidla převyšuje hodnotu 70 % a sídliště jsou v tomto ohledu protipólem tradičnímu městu. Označení takového množství veřejného prostranství za neudržitelné je závislé na jeho konkrétní podobě. V kontextu složité morfologické situace sídliště Pod Lajsníkem nepovažuji tento nástroj za klíčový.

Čtvrť

Čtvrť je jasně vymezená přiléhajícími silnicemi. Jejím charakteristickým obrazem je park ve střední části.

Nejvýznamější hranou je ulice Rudolická v severní části, kterou prochází linka tramvaje.

Lokality

V rámci čtvrtě lze identifikovat 5 lokalit. Jejich struktura je nicméně obtížně čitelná, neexistují formulovaná jádra/obrazy lokalit a není jasný ani jejich vztah k celku.

Struktura

Nová tramvajová linka v Moskevské ulici aktivuje její potenciál. Navrhuji nová připojení na tuto ulici, která odpovídají pricipům stanoveným na úrovni města.

V rámci každé lokality je stanovený její obraz, který v rámci reorganizace čtvrti podpořím a formuluji.

Modernistický koncept domů plovoucích v krajině je realizovaný v chaotické změti staveb, slepých cest a parkovišť. Prostředí je nečitelné, kvalita obytného prostředí je velice nízká.

Stávající struktura nijak nekomunikuje s Moskevskou ulicí, jejíž potenciál byl stanovený na úrovni města

V rámci struktury definuji pět lokalit. Jejich vymezení vychází z prostorového uspořádání, případně charakteru prostředí. V každé lokalitě je definována oblast, která má potenciál stát se jejím lokálním centrem / obrazem.

Nová propojení v rámci čtvrti prokrvují její strukturu, čtvrť získává jasnou orientaci a významovou hierarchii.

OBYTNÁ ULICE

DETAIL VEŘEJNÉHO PROSTORU M 1:200

NOVÁ ULICE PODÉL PARKU

POLYFUNKČNÍ DŮM

LOKALITA

> analýza

> cíle

> nástroje

> aplikace

> ilustrace

ANALÝZA

Zvolená lokalita se nachází ve svažitém terénu při severní hraně městského lesoparku Šibeníku. Kromě dvou třináctipodlažních věžových domů mají ostatní panelové domy 8 podlaží.

Hierarchie území je nečitelná. Ve střední části lokality se nacházejí především uzavřené areály škol a soukromých provozů. Jádro/obraz lokality neexistuje.

Místo bez identity ve kterém žije 1930 obyvatel.

Cílem práce na této úrovni je podrobnější rozvinutí nástrojů zmíněných v předchozích kapitolách a jejich aplikace v konkrétním kontextu.

Stejně jako na předchozích úrovních, je i v měřítku lokality základním nástrojem hierarchizace prostoru a definování míst, do kterých by se měla koncentrovat energie.

NÁSTROJE

Přehled konkrétních nástrojů, které byly vybrány pro aplikaci v lokalitě.

Stabilizace lokálního centra přiměřená míra dostavby, doplnění odpovídající vybavenosti, komunitní dům, prostory pro drobné podnikání

Terasy u vstupu do domu

zvýšení kvality veřejného prostoru, citlivější přechod mezi soukromým (byt) a veřejným (ulice) prostorem

Strukturální úprava domů, soukromé zahrady

spojení přízemních bytů a jejich transformace do mezonetových, reflexe poptávky po vyšším standardu bydlení, podmínka konkurenceschopnosti lokality

Doplnění nové typologie bydlení základní předpoklad dlouhodobé udržitelnosti a konkurenceschopnosti lokality

Optimalizace počtu parkovacích stání řešení parkovacích ploch významně ovlivňuje kvalitu obytného prostředí lokality

Zahrádky k pronájmu snížení podílu veřejných ploch, reflexe stávající poptávky

Změna charakteru ulice zvýšení kvality veřejného prostoru, charakter odpovídá hierarchickému významu ulice

Snížení podílu veřejných ploch redukce a intenzifikace veřejného prostoru, zvýšení kvality bydlení, snížení městských nákladů na péči o veřejný prostor

Částečná demolice budov reflektuje snižující se počet obyvatel, demolice těch částí budov, které mají nejnižší hodnotu a jejich odstranění přispěje ke zvýšení kvality obytného prostředí

ŘEZ AA

bytové domy ve svahu ulice Václava Talicha ulice Josefa Suka lesopark Šibeník

cesta podél parku

soukromé zahrádky

mezonetové byty v přízemí

úprava vstupů, předzahrádky

změna uspořádání ulice

ŘEZ BB

ulice Josefa Suka park věžové domy podlažní parking / zahrádky bytový dům vnitroblok

změna uspořádání ulice

podlažní parking, kapacita 450 stání

zahrádky k pronájmu

zahrádky k pronájmu

soukromé zahrady bytů v přízemí

vymezení prostoru náležejícího domu

ulice podél parku

DETAIL VEŘEJNÉHO PROSTORU M 1:200

POLYFUNKČNÍ DŮM

VÁCLAVA TALICHA

ZÁVĚR

LITERATURA, ZDROJE

/ LITERATURA

ALEXANDER, Christopher. A city is not a tree. Design magazine. London: Council of Industrial Design, N°206, 1966

GEHL, Jan. Cities for People. Washington DC: Island Press. 2010. 269 s. ISBN13:978-1-59726-573-7

HAGUE, Cliff. How to tackle Shrinking Cities? [online]. Planning Resource. 02/2013. <http://cliffhague.planningresource.co.uk/2013/02/18/how-to-tackle-shrinking-cities/>

HRŮZA, Jiří. Charty moderního urbanismu. 1. vyd. Praha: Agora, 2002, 94 s. ISBN 80902945-4-5.

KEMPEN, van Ronald et al. Restructuring large housing estates in Europe. Bristol: The Policy Press 2005. 380 s. ISBN 1-86134-775-8

KOHOUT, Michal, Filip TITTL. Morfologie a adaptabilita pražských sídlišť. Stavba. s 6269. 01/2013.

KOHOUT, Michal, Filip TITTL. Proměny obytnosti města. ASB. s 12-16. 02/2013.

KREJČÍ Václav. Most, zánik a vznik města. Most: Nakladatelství AA 2000, a.s. ISBN 978-80-254-3157-3

LIESSMAN, Konrad Paul. Na hranicích města. Chvála hranic, Kritika politické rozlišovací schopnosti.1. vydání. Praha: Nakladatelství Academia 2014. ISBN 978-80200-2331-5

MAIER, Karel. Sídliště: problém a multikriteriální analýza jako součást přípravy k jeho

řešení. Sociologický časopis. 2003, Vol. 39, No. 5: 653-666

MAROZAS, Martynas. Post socialist city. Master Thesis. 2009 Delft. Delft University of Technology.

MUSIL, J. a kol. Lidé a sídliště. Praha: Svoboda. 1985.

POKORNÁ Libuše. Osud Mostecka. Most: Okresní muzeum, 339 s. 1996.

SALINGAROS, Nikos A. Theory of the Urban Web. Journal of Urban Design. 1998, volume 3, s.53-71. Taylor and Francis Limited.

ŠTÝS, Stanislav, VĚTVIČKA, Václav. Most v zeleném. 1. vydání. Most: Hněvín. 2008. 255 s. ISBN 978-80-86654-22-5

SÝKORA, Luděk (ed.), Rezidenční segregace. Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, 2010. 144 s. ISBN 978-80-86561-34-9

/ INTERNETOVÉ ZDROJE

http://www.mesto-most.cz

http://www.zanikleobce.cz

http://www.cuzk.cz

http://www.mapy.cz

http://www.maps.google.cz

http://registry.czso.cz

http://www.scitani.cz

/ FILMY

Most včera a zítra. Krátký film Praha. 1985. Scénář a režie: František Lukáš

Město pod Hněvínem. Krátký film Praha. 1969. Scénář a režie: František Lukáš

/ DALŠÍ ZDROJE

Územně analytické podklady Ústeckého kraje

Strategický plán rozvoje města Mostu do roku 2020

/ ILUSTRACE

Jiří Jiroušek. http://www.nebeske.cz - poskytnutí titulní fotografie

PODĚKOVÁNÍ

Děkuji všem, kteří mě v průběhu studia podporovali.

Děkuji v první řadě vedoucím a konzultantům mé diplomové práce – Michalu Kohoutovi, Davidu Tichému a Filipu Tittlovi, kteří mi jsou a nadále budou velkou inspirací.

Za technickou a morální podporu děkuji ateliéru m4 architekti – Matyáši Sedlákovi, Milanu Jírovcovi a Miroslavu Holubcovi.

Za pomoc s finalizací projektu děkuji Kateřině Peškové, Simoně Benátské a Wronskimu.

Děkuji své rodině a děkuji především svému příteli, bez jehož podpory v průběhu studia bych toto poděkování nemohla napsat.