spolupráce s ateliérem m4
PORTFOLIO
EASY HOUSE Matyáš Sedlák, Miroslav Holubec, Jana Kubánková
EASY HOUSE Matyáš Sedlák, Miroslav Holubec, Jana Kubánková 2011 Návrh vzoru montovaného typového rodinného domu z prefabrikovaných dřevěných panelů. Projekt byl zpracován ve stupních architektonická studie a dokumentace pro provedení stavby.
Půdorys 1.NP
Příčný řez
vizualizace: www.cyrany.com
ÚZEMNÍ PLÁN MĚLNÍKA soutěžní návrh – odměna Ivan Plicka, Jan Sedlák, Matyáš Sedlák, Jana Kubánková
ÚZEMNÍ PLÁN MĚLNÍKA Soutěžní návrh – odměna Jan Sedlák, Ivan Plicka, Matyáš Sedlák, Jana Kubánková spolupráce: Štěpán Špoula, Václav Pivoňka, Marek Blank, Lucie Vanžurová 2013 Zpracování základní strategie a koncepce územního rozvoje celého správního území města Mělník včetně koncepce uspořádání krajiny a řešení širších vazeb.
Nalézáme obraz města. Současné město budí dojem podélnosti a roztáhlosti podél vrstevnic krajinného uspořádání a tranzitních dopravních tepen. Tento trend, vykazující znaky konstantnosti (monotonie), bez výrazné rytmizace a vzruchu, v důsledku ztráty městské energie, je potřeba proměnit cestou čtení města ve směru kolmém. Objevíme takto na ose Mělník - Chloumek dramaticky navazující krajinné segmenty, patra terénního reliéfu. Příměstí Mlazic a Rousovic lze cíleně oddělit od vlastního města pro jejich odlišný charakter, a naopak posílit jejich vazby na nivu Pšovky a viniční krajinu ve svahu ke Chloumku. Oblast kolem potoka Pšovky, v minulých letech extenzivně zastavovaná nekompaktní, ale pro život celku velmi významnou zástavbou, je již dnes prostorem nadmístního centra. Jsme přesvědčeni, že tuto funkci nelze potlačit, ale naopak je možné ji posílit a charakter centra zvýraznit. Transformací Bezručovy ulice do podoby městské třídy podpoříme vznik druhého, moderního, liniového centra Mělníka a zároveň umožníme relativně bezkonfliktní vstup dopravy do tohoto dnes již pro ni přirozeného místa; zastavíme tak její vytěsňování z města do přilehlé krajiny. Bude-li doprava realizována v adekvátní typologické podobě „bulváru“, městské třídy, pak se domníváme, že bude pro město přínosem, ne zátěží.
Kompozice města, vrcholící v ostrohu nad soutokem, má svůj pandán v dnes pozapomenutém Chloumku, příměstské čtvrti, jejíž plochu rozšiřujeme o nové rozvojové rezidenční plochy. Nesporná kvalita polohy této části města nebude pouze bonitou zde umístěných parcel, ale i kvalitou, která ozáří dvě nově artikulované komunikace – Lesní ulici a Viniční ulici. Viniční ulice se stává v novém čtení kompozice dopravního skeletu hlavní spojnicí s Kokořínskem, ale i místem zastavení u vinic a přilehlých objektů viničních domů a restaurací, to vše s výhledem na město (mělnickým Grinzingem).
MĚSTO NA SOUTOKU
MĚSTO V KRAJINĚ
Mělník je městem na soutoku Labe a Pšovky.
Nerozvíjet Mělník podél dopravních tahů a linií krajiny – monotónní, neukončitelná osa.
NIVA LABE
TURBOVICKÝ HŘBET
NIVA PŠOVKY
město Mělník historické jádro
městské vily
sídliště
transformační zóna Pšovka
vesnice
VYMEZENÍ MĚSTA
RYTMIZOVANÁ MĚSTSKÁ TŘÍDA
Formální oddělení příměstí Mlazic a Rousovic od vlastního města posílí jejich svébytný charakter. Cílem by naopak mělo být posílení vazeb na nivu Pšovky a viniční krajinu pod Chloumkem. Vzniklá pomlka současně umožní realisticky pracovat s trasou dálničního přivaděče a I/9 v neměstském prostředí.
Nová městská třída na pomezí radiálního a ortogonálního města je rytmizovaná průsečíky a funkčními centry.
VINIČNÍ KRAJINA
CHLOUMEK
vinice
bydlení Chloumek
CHARAKTERY / KOMPOZICE Správní území města je námi členěno na celky dle jejich charakteru, resp. určité sourodosti, nebo svébytnosti; tyto celky jsou dále popisovány z hlediska míry jejich stability, z hlediska nutných, resp. doporučených procesů, které v nich mají proběhnout, tak, aby se postupně naplňoval námi předkládaný obraz města. Tyto procesy jsou součástí funkčního a prostorového návrhu. Na základě tohoto členění je možné rozhodovat o prioritách a kvantitativních a kvalitativních požadavcích v zadání nového územního plánu města; rovněž je takto možné paralelně se vznikajícím novým územním plánem celého města zpracovávat logicky vymezené a celoměstskou koncepcí odůvodněné dílčí dokumentace a projekty pro jednotlivé jeho části.
1 historické jádro CH: kompaktní městská historická struktura, ikonická dominanta zámku nad polabskou krajinou N: stabilizovaná lokalita, nutnost ochrany a regenerace (náměstí Karla IV.) 2 vlastní město CH: typologicky heterogenní, přesto soudržná struktura, dominantní funkce bydlení doplněná areály občanské vybavenosti N: rodinná zástavba stabilizovaná, bytová výstavba k regeneraci (plány regenerace) 3 městská třída Bezručova CH: frekventovaná komunikace lemovaná obytnou zástavbou a občanskou vybaveností regionálního významu N: velký potenciál z hlediska regenerace a dostavby, transformace v živou městskou třídu (regulační / zastavovací plán) 4 niva Pšovky CH: velmi heterogenní zástavba, solitérní objekty vybavenosti a služeb, semibrownfieldy, drobná rodinná zástavba N: regenerace relativně stabilizovaných částí, transformace prostředí narušujících částí (výrobní areály), zvýraznění kvalit území vycházející z přírodního potenciálu řeky Pšovky 5 Chloumek CH: obytná struktura ve výlučné náhorní poloze vůči krajině i městu N: potenciál dalšího rozvoje stabilizované struktury, založení velkorysé Viniční (panoramatické) ulice / regulační plán
6
vinice (Neuberk) CH: jižní viniční svah, ikonické území Mělníka, drobná zástavba rodinných domů respektujících měřítko krajiny N: stabilizované území s transformačním potenciálem v případě výrobních areálů / plán ochrany + doplnění viničních tratí
7
niva Labe CH: významná charakteristická scenérie města, fenomén soutoku Labe a Pšovky degradovaný novou chaotickou zástavbou N: ze své podstaty stabilní území s nutností transformace degradujících částí ve prospěch nivní krajiny / plán ochrany, resp. plán transformace v přírodní / přírodě blízké prostředí
8
venkovská / příměstská zástavba CH: relativně kompaktní zástavba rodinných domů s prostorově i funkčně vymezenými jádry, v kontaktu s nivou Labe i viniční krajinou N: stabilizované území s důrazem na průběžnou obnovu a prostorovou emancipaci ve vztahu k vlastnímu městu / regulační plány, příp. studie význ. veřejných prostranství
9
krajina / sídla v krajině CH: kulturní příměstská krajina s významným zastoupením viničních tratí N: poměrně stabilizované území vyžadující průběžnou obnovu + žádoucí transformace výrobních areálů s důrazem na lepší zapojení do krajinného kontextu
10 výroba CH: rozlehlé, uzavřené výrobní areály (přístav) N: stabilizované areály s možností rozvoje (uvnitř i vně), důraz na zapojení do města / regulační plány
PROCESY Pro další vývoj města, resp. dosažení podoby obsažené v předkládaném návrhu, bude potřebné, aby ve vymezených územích průběžně probíhaly kvalitativně i kvantitativně odlišené stavební aktivity, procesy. Ty lze rozdělit do několika kategorií, od záchovných po rozvojové. Smyslem jejich určení je ochrana kvalit existujících, uchování a prohloubení kvalit postupným vývojem narušovaných, transformace území rušivých a konečně definování ploch, které budou přínosem kvalit nových. Procesy jsou souborem principů, přístupů k určenému území a popisem převažujících potřebných stavebních postupů. Jsou analogicky definovány pro plochy zastavěné a zastavitelné i pro plochy nezastavěné, nezastavitelné. INTERVENCE Navrhovaný přístup k městu je dominantně evoluční, konzervativní, nikoliv revoluční. Jedná se spíše o nové čtení a interpretaci města, prohlubování kvalit jeho různorodých charakterů. Uváděné zásahy jsou voleny z hlediska iniciace postupné proměny města (regenerace, transformace, rehabilitace), přičemž cenný bude i jejich synergický efekt.
A Městská třída Bezručova - prostorová a významová přeměna ulice s dnes dominantní dopravní funkcí na kvalitní živou městskou třídu, atraktivní i pro pěší a cyklisty, s dostatečným zastoupením zeleně (stromořadí) - nové (k historickému jádru komplementární) městské centrum s regionálním významem - současně významná iniciace regeneračních / transformačních procesů v přilehlých územích (niva Pšovky, sídliště bytových domů) B Viniční ulice založení nové panoramatické ulice na rozhraní Chloumku a viniční krajiny, z jihu lemovaná viničními usedlostmi a výletními penziony - mělnický Grinzing C Pražská ulice podpořit jako přirozenou osu vlastního města – v souvislosti s regeneračními procesy v přilehlých územích D Lesní ulice potvrdit intimní charakter na pomezí města a krajiny E Viniční krajina mělnický landmark – nutno chránit, doplňovat, zprostupnit (viniční usedlosti, viniční cyklostezka) F Niva Pšovky regenerovat plochy bezprostředně související s řekou; pozitivní iniciační dopad na regeneraci přilehlých území G niva Labe regenerace, navrácení přírodního / přírodě blízkého charakteru
H kulturní příměstská krajina průběžná péče, zajištění maximální prostupnosti I proluky mezi městem a přímestím oddělit od sebe a zároveň posílit vazby na nivy Pšovky a Labe J lokální centra podpora a kultivace lokálních center K městský vycházkový okruh promenáda nad soutokem Labe a Vltavy patří k významným fenoménům města – propojit v městský vycházkový okruh s trasami v nivách Pšovky a Labe Území určená k ochraně (ochrana charakteru): zajišťují udržení stávajícího hodnotného, historického charakteru území Území určená k regeneraci: postupná obnova při zachování nebo prohloubení charakteru: a) stabilizující charakter hodnotných částí města b) posilující a rehabilitující narušený charakter území Území určená k transformaci, proměně charakteru Území určená k rozvoji: umožňují (stanovují) zásadní proměnu stávajícího charakteru do podoby nové
GENEREL ROZVOJE AREÁLU SC NYMBURK Milan Jirovec, Matyáš Sedlák, Miroslav Holubec, Jana Kubánková
GENEREL ROZVOJE AREÁLU SC NYMBURK V souladu s konceptem Národních olympijských center České Republiky je záměrem vybudovat, v rámci a v návaznosti na stávající SC Nymburk, nové centrum pro přípravu českých sportovců ve všech kategoriích od reprezentace po žáky, odpovídající současným světovým parametrům a požadavkům na kvalitní sportovní přípravu.
Současný areál, který vznikal postupně od padesátých do osmdesátých let minulého století, je rozložen mezi silnicí spojující města Nymburk a Poděbrady na jižní straně a řekou Labe na straně severní. Středem tohoto území prochází významný přírodní prvek – biokoridor, tvořený převážně lužními lesy a tokem Starého Labe, který na severní straně navazuje na vodní plochu laguny (rému). Stávající hlavní část areálu je z velké části umístěna na ploše mezi touto vodní plochou a tokem Labe na ploše, jejíž niveleta byla v období první republiky uměle navýšena navážkou s místním názvem Na remanenci. Západní část tohoto území, blíže k Nymburku je dnes využívána jako sportoviště TJ Lokomotiva Nymburk a není předmětem návrhu rozvoje areálu.
Záměr v rámci širších vazeb přesahuje hranice sportovního centra a snaží se přispět k celkovému komplexnímu rozvoji a kultivaci území. Snahou je nalézt vhodné prvky pro řešení širšího celku a definovat vzájemné vazby vlastního areálu, okolní přírody, města a vesnice. Jedná se především o řešení nárazníkových zón – přírodních prvků a komunikačních vazeb. Vzniká tak záměr příměstského parku Nymburk – Kovanice. Předpokladem návrhu řešení této části projektu je jejich alternativní způsob financování a dohody o následném systému provozování a údržby jednotlivými zúčastněnými subjekty (management plan). Budoucí areál se tak stává aktivačním pojítkem mezi městem, obcí a přírodou.
vizualizace: www.cyrany.com
ZASTAVOVACÍ PLÁN
NÁVRH NA VYUŽITÍ OSTROVA ŠTVANICE soutěž – postup do druhého kola Milan Jirovec, Matyáš Sedlák, Miroslav Holubec, Marek Blank, Ondřej Kramoliš, Jana Kubánková, Ondřej Tuček, Lucie Vanžurová, Štěpán Špoula, Jakub Vlček