jej svet by grodl

jej svet Adamíková Barth Farmanová Koyšová Krivošíková Mrvová 6 současných slovenských umělkyň pracujících v médiu malby

jej! svet Adamíková Barth Farmanová Koyšová Krivošíková Mrvová

8. září — 16. října 2016 Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě

Vydala Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě ve spolupráci s Nitrianskou galérií. Katalog vychází díky finanční podpoře Kraje Vysočina. Nitranský samosprávný kraj je partnerským regionem Kraje Vysočina.

jej svet S jistou samozřejmostí lze konstatovat, že emancipační proces za necelé století v oblasti výtvarného umění (zdůrazňuji, že v této konkrétní oblasti, abych nebyl nařčen ze zplošťování) způsobil, že byl významně smazán rozdíl mezi mužským a ženským světem. Nelze přehlédnout skutečnost, že jakýkoliv umělecký projev má své hojné a rozmanité představitele jak mezi muži, tak mezi ženami. Občasně se sice i v současnosti setkáváme s otázkou po „ženském umění“, ale jde vždy o výběrovou, kurátorsky modelovanou záležitost, která navíc nechce segregovat, ale naopak touží i nadále vyvracet stereotypy a měnit optiku. Opakované otevírání debaty na toto téma, periodické připomenutí problematiky, je nutné a záslužné, rozvíjí dosavadní dynamickou praxi, která vždy znamenala překreslení hranic stávající mapy, kdy barvitost dnešní skutečnosti nebyla samozřejmostí. Nicméně výstava JEJ SVET, ačkoliv představuje výběr umělkyň pracujících v médiu malby, a je tedy genderově jednopólová, nemá ambici implikovat tento okruh otázek, což je nutno hned na začátek přiznat. Stejně tak je tomu s národními či národnostními aspekty – v dnešní situaci je jistě pošetilost generalizovat ve směru této optiky. Na vzorku umělců z USA, Číny, či například z Chorvatska nebo JAR vidíme stejně bohatou škálu prostředků a témat. Současně nalezneme i mnohé podobnosti, především ve smyslu využití komunikačních strategií, jejichž podobu vydestilovaly nejrůznější experimentální proudy umění především 2. pol. 20. stol. S procesem globalizace, se vznikem globálního trhu, souběžně vznikl i globální jazyk umění, který se brání ideologické podvázanosti uměleckých projevů (včetně ideologie kvality). Naopak jde o jazyk postavený na horizontální struktuře rovnosti jedinců a jejich volné soutěži. Poté, co se všechny minulé pokusy o supervizi umění neosvědčily, přirozenou a tedy nejvhodnější situací se v současném kontextu ukazuje být prostý pád dominových kostek, přičemž v zásadě trvá modernistické paradigma originálního, jedinečného tvůrce (postmoderna zde pravidla nezměnila, jen s humorem jí vlastním odhodila nechutný odér elitnosti). Nakonec to není složitější

než oplývat schopností autenticky artikulovat svou přítomnost. Při vědomí této skutečnosti tedy výstava JEJ SVET nechce být výstavou slovenskou v jiném než zcela prozaickém smyslu. Nechci ovšem pouze bagatelizovat cenu sociologických hledisek, jejich užitečnost je nepopiratelná. V historickém malířství se orientujeme pomocí národně či regionálně definovaných „škol“, časových kategorií. Ty jsou samozřejmě vypodloženy skutečností historických procesů. Kategorie jsou spjaty například s technologickým know-how, jindy třeba s náboženskou tradicí, která v dané lokalitě konstituuje malířské žánry atp. Určité aspekty malby, jako například kolorit, ovlivnily místní pigmenty (umbra, siena). Dá se uvažovat o podprahovém působení místních světelných podmínek v krajině, když je severská malba obecně kresebnější. Lze přemítat nad zajímavými podobami fauvistické a expresionistické malby od Francie směrem na východ do Ruska (expresionismus belgický, německý, český, maďarský), kde vidíme zřetelné přecházení od pólu smyslového vnímání, směrem k pólu symbolického chápání věcí atp. Jedinec je samozřejmě determinován z mnoha stran a současně je přirozené vnášet do debaty různé interpretační klíče. V případě výstavy JEJ SVET však nechci zdůrazňovat objektivní spojnice zúčastněných a pokoušet se je nějak vykládat, spíše výstavu vidím jako prosté setkání jedinců. Těžkopádně znějící podtitul výstavy: „6 současných slovenských umělkyň pracujících v médiu malby“ (samozřejmě lze jednoduše říci: „6 současných slovenských malířek“) by snad mohl silněji odkazovat k okruhu otázek po komplexitě autora a jeho vlastního chápání média. K okruhu otázek, které by zřetelněji nasvítily předivo možných vztahů: umělcova vědomí – procesu malby – výsledného reálného artefaktu (zde obrazu) – a kontextu. Řemeslně zdatný novinář dovede zastřešovat složitost skutečnosti jasnými referenčními řezy, které čtenáře nenechají na pochybách. Naopak k básnické licenci patří možnost naplnit slovo pokud možno maximálním množstvím významovosti bez ohledu na ambici masové srozumitelnosti. Ihned je tu viditelný rozpor: informace X poezie. Jisté zploštění – univerzální produkt, který chce být distribuován, a naproti tomu, řekněme platónské těleso, kde vše leží a padá se silou vnitřní konstrukce, a kde se trpělivě čeká na vstřícné vědomí diváka. O malířství je jistě možno referovat, nicméně nám se jedná právě (a nejvíce) o zdánlivě drobný rozdíl mezi termíny: malířství X malba. Malířství jako oblast lidské činnosti, ale malba jako médium, individuálně precizovaný jazyk. Ptát se při současné míře emancipace na ženský aspekt vždy, když je autorem díla žena, není nutné. Také nechceme zdůrazňovat původ autora, jakmile jen překročí hranice své vlastní země. Zajímá nás jeho osobitý malířský koktejl, jenž obsahuje i tyto mezi mnoha jinými příchutěmi, ovšem důležitá je celková chuť.

Malba je vždy komplexním otiskem autora a obsahuje kromě toho, co se autor rozhodl říci, také nevědomé roviny jeho osobnosti. Je to především jisté pojetí vlastní tělesnosti, osobní „pnutí ve vztahu k prostoru“. To je zjevné především u expresivních typů sázejících na malířské gesto, ale platí to vždy, i v případě geometrické abstrakce. Že akt

malování je svým způsobem performance, připomíná například Lenka Vítková. Podobné úvahy lze rozvíjet i na základě reflexí vlastní tvorby, které slýcháme od Vladimíra Kokolii a dalších. Mimoto je tu enviromentální aspekt ateliéru jako důležitého místa, kde probíhá jakési soustředěné ladění na „svět za zdí“. Umělec tu funguje jako jakési médium, skrze které se odehrává otisk, stopa nějakých naléhavých vztahů skutečného a imaginárního prostoru v obraze/díle. I tento „mnišský“ princip „rozvahy v cele“ nelze opomíjet. Připomíná jej mj. Varda Caivano, či zajímavá sonda po uměleckých ateliérech, se kterou se setkáváme na stránkách časopisu Revolver Revue. Celistvost reality, ve které se odehrává dílo té které autorky, je důležitá a je dobré pokoušet se v ní zorientovat. Ovšem s vědomím, že v komplexní mapě jedince mají různé momenty různou důležitost. V procesu nahlížení do zákulisí to vyžaduje určitý respekt a komplikuje zastřešující interpretaci. Tedy namísto pokusu zformulovat o výstavě jednoznačnou výpověď, se raději dále ptáme autorek na dvě otázky, které snad mohou při různosti jejich odpovědí posunout horizont vnímání jejich prací. Jejich odpovědi v katalogu publikujeme. Jej svet je odkazem k jedinečnému osobnímu světu, který je podmínkou a zázemím malby se vším před ní i za ní, ale je také emotivním zvoláním v překvapení: jej!, neboť takovým otevřeným vztahem, momentem udiveného poznání, je i průnik rámce světa a citlivé expoziční plochy plátna.

Alena Adamíková v současnosti ve své práci, která se odvíjí v tematických cyklech, artikuluje tekutost našeho vnímání a vědomí, neboť racionalisticky objektivní či fyzikální řád naší existence je každým okamžikem jitřen nevyzpytatelnými zákruty naší mysli (asociace, vzpomínky, denní snění, absurdní humor atp.). Pokud by surrealismus v tomto momentu tekutosti viděl prostor pro vnitřní osvobození individua, a naopak stále hustěji stavěné kulisy virtuální reality by tuto individuální tekutost postupně toužily socializovat a unifikovat s různými více či méně skrytými cíli, pak Alenu Adamíkovou zde zajímá právě moment sdílení těžko uchopitelného na hranici jedinečného a obecnějšího. V tomto smyslu s oblibou využívá různých ustálených obrazů (odkazy na malbu starých mistrů), které ovšem v obrazovém prostoru (v projekci) transformuje do přeludné podoby, propůjčuje jim jinakost-tajemnost, například změnou měřítka, zpřeházenou „hrou pohledů“, kombinací expresivní a valérové tonality atp. Alexandra Barth

aktualizuje pro dnešní dobu žánrový obraz – výpověď civilní momentky, zastavené sekvence. Neopírá se ovšem o popisný realismus, ale konstruuje určité obrazové pole, kde silně cítíme poučenost různými postupy figurace 2. pol. 20. stol., využívá zobecnělé pojetí figury pop-artistů, i neoexpresionistickou soukromou mytologii. Vyhýbá se zbytečnému patosu a impresivním nahodilostem, přesto ale pracuje s meta-realistickými aspekty – světelnou náladou, emocionální atmosférou děje. Specifický „filtr chladnosti“ vyplývá nejen z procesu vzniku prací (přípravná vektorová kresba v počítači), ale také odráží schopnost sebereflexe jako protiváhy autobiografičnosti námětů. Podloží zažitých situací propůjčuje jejím obrazům

přesvědčivou, lehce dekadentní atmosféru. Vedle každodenních momentů věnuje autorka v poslední době pozornost i prostředí – nenápadnému životu věcí. Současnému proudu tzv. neo-modernistické malby, kam by bylo možné její práce přiřadit, se však vymyká přístupem k jazyku modernistických forem, které nerecykluje v jejich vyčpělosti, nýbrž v jejich potenciálu.

Jana Farmanová

je bytostnou malířkou, neboť plně důvěřovala svému médiu i v době, kdy bylo malířství mimo hledáček teoretiků a institucí. Její vývoj je konzistentní. Přirozeně dochází stále většího renomé na slovenské i české výtvarné scéně a její práce se těší respektu ze strany kolegů. Od počátku rozvíjí program figurální malby důkladně opřený o vlastní životní realitu, navíc dovede ctít historickou tradici malby v její plnokrevné, vážné podobě. Tematicky reflektuje pozici jedince v běhu času, v osobních příbězích a událostech, sféru mezilidských vztahů. Využívá fúze konkrétních střípků a určitého znakového zobecnění (práce s fragmentem tělesnosti), efektivně pracuje s mentální krajinou obrazu (ponechává prostor pro vcítění, domýšlení). V koloritu obrazů kombinuje citlivou práci s valérem (obrazovým světlem) s výrazovými a symbolickými možnostmi barvy. Zázemí jejích tematicky laděných a navzájem provázaných obrazových cyklů je v akvarelu, kde autorka průběžně oživuje spontaneitu své malby, hledá nové výrazové možnosti v posunech figurálních standardů i artikulace obrazového prostoru, kompozice apod.

Patrícia Koyšová

soustředěně rozvíjí impulsy procesuální abstrakce, kdy spojuje principy americké školy – malba jako stále probíhající proces, energetický výdej, životní směřování, a evropského přístupu, který je více zatížen obrazovou tradicí – ze surrealismu vzešlé imaginativní koncepty abstrakce. Drží se premisy malířské lehkosti, malovat na obraze pouze pozitivně – přidáváním, nikoliv negativně – informelní problematizování, popírání obrazu, ikonoklasmus. Malba je pro ni soustředěným otiskem i dobrodružstvím, jehož výsledkem má být nezatížený volný prostor umožňující intenzivní rozpínání fantazie. Vychází ze samotného malířského aktu, zde hledá možnosti malování bez štětce (roztékání barvy, stříkání vzduchem, atp.). Na základě tohoto experimentu se postupnými soustředěnými pokusy dobírá eventuálního námětu (asteroid, vodopád atd.). Námět však není konečným bodem, který by měl převážit význam aktu malby samé, je pouze jakýmsi bodem obratu pro určité období. Odkazem k síle samotné malby je i zdánlivě rozporné usilování o „malbu bez štětce“ – nejde o to vyslovit sebe, nýbrž nechat ožít malbu. Kombinace odstupu a důvěry ve fenomén malby umožňuje i zvláštní reflexi současné technologiemi ovlivněné vizuality – ta se odehrává v paralelním setkání určitých aspektů (efekty RGB režimu mohou odpovídat permutačním možnostem pevně stanovené škály barevných odstínů, které autorka používá atp.) a zároveň přirozené rozdílnosti těchto světů (generovaný x malovaný obraz).

Silvia Krivošíková plně využívá potenciálu maximálně úhrnného geometrizovaného znaku, ať už je figurativní nebo zcela abstrahovaný, a zajímá ji zejména jeho skladebný potenciál. Při vědomí dědictví modernismu, kde kubismus, metafyzická malba, dadaismus, surrealismus vždy a jinak formulovaly jeho výpovědní možnosti, volně

přechází a kombinuje tyto strategie, přičemž považuje obraz za pole otevřené experimentu, hledání nových překvapivých vazeb – plošnosti X prolamování do prostoru, nezávazné hry X existenciální vážnosti X provokativnosti atd. Původní utopistické ambice některých tendencí modernismu dávno překryl dějinný proud a tak přirozeně u Krivošíkové cítíme jistý nostalgický nádech (nikoliv sentimentální), který spočívá ve zvnitřnění formového aparátu (nemá univerzalistické ambice), ale také ve studené, zakalené atmosféře. V neposlední řadě prosakuje ve využívání optických rastrů a „vzorníčkových“ tonálních škál, kde vidíme, nakolik původní jazyk modernismu zvulgarizovala tovární produkce či počítačová estetika, což autorka sebeironicky přijímá. Přesto ale usiluje o prapůvodní zážitek – o osvobozující kreativitu, o dobrodružství objevování obrazového světa. Paradoxně však v tomto světě figury vykazují jakousi strojovou duchaprázdnost, prostory končí v podivných slepých uličkách, poezie tvarů je jaksi okoralá, uvadlá, stejně jako v přetechnologizované současnosti dávno tušíme dvojsečnost každého momentálního pokroku, i toto napětí tvorba Krivošíkové intuitivně reflektuje.

Juliana Mrvová zpočátku rozvíjela svou malířskou tvorbu na základě možností, které přicházely s rozšířením digitální fotografie (makro, pokřivené expozice, posuny barevnosti atp.), přičemž tyto technologiemi zatížené filtry aplikovala paradoxně na svět rostlin a přírodnin. V tomto napětí docházela k plnému (iluzí nezatíženému) malířskému projevu, kdy si osvojila širokou škálu barevností i bohatý rejstřík zacházení s tvarem a prostorovou skladbou, což si ověřila i v pestré velikosti formátů. Posléze problematiku digitálního obrazu vlivem bohatosti vnějších podnětů (cestování) vyměnila za nejpřirozenější umělecké zázemí příběh + kresba, přičemž předchozí zkušenost rozvádění sofistikovaného obrazového napětí ji pomáhá zvládat nástrahy ilustrativnosti a narace. Tyto aspekty naopak dovede úspěšně akcelerovat a tím řádově narůstá její formální zázemí a možné podoby obrazu. V současnosti autorka pracuje v několika liniích: známe vrstvené, znakově kreslené záznamy, kde je zcela popřený iluzivní prostor, vedle toho realistické momentky a současně abstraktně vyznívající kompozice vycházející z podivných, neočekávaných stanovišť (podhledy, nadhledy, průhledy, překrývání věcí atp.). Mrvová se tak ocitá v exkluzivní situaci uvěřitelné a zároveň velmi svobodně nastavené osobní cesty (i vysloveně deníkové záznamy jsou její integrální součástí) – nemusí se držet žádného předpokládaného osobního programu, který by odpovídal pomyslné škatulce, což se snadno může mnohému umělci stát, a zároveň může pracovat zcela volným tempem bez větších obav z opakování se. Navíc její obrazový svět odpovídá struktuře současného časoprostoru – nejde o pouhou malířskou zběhlost, která by byla eklektizující, obrácená pouze do malby samé. — Jaroslav Grodl

1 Jakou roli podle vás hraje emocionalita v tvorbě a vnímání umění obecně a samozřejmě jakou roli má konkrétně ve vašem umění? 2 Umění je funkčním globálním jazykem v globálním světě — ptejme se však v převrácené perspektivě — jak se vztahujete k lokálnímu kontextu, vnímáte ve své tvorbě nějaký pozivitní odraz či vliv místa, kde působíte, tedy Slovenska?

Alena Adamíková

1 Myslím, že emócie hrajú zásadnú úlohu. Ak má umelecké dielo diváka zasiahnuť, musí do neho autor vložiť svoje emocionálne jadro. Rovnako pri mojej tvorbe sú emócie spúšťačom, bez emocionálneho impulzu nenastúpi vnútorné presvedčenie. Keď aj príde zaváhanie a strácam istotu, či pokračujem správne, nechávam sa navigovať intuíciou, pocitmi, neuvažujem racionálne. 2 Počas štúdií som si začala vyhraňovať oblasť môjho záujmu – maliarsky portrét a hľadala nové výrazové možnosti, kam sa dá zájsť v reprezentácii portrétovanej osoby, prekročiť tradične definované hranice žánru portrétovania, preto som hľadala odpovede v umení krajín západnej Európy, v domácom prostredí som nenašla odozvu ani podporu. Možno až po intenzívnych 15 rokoch sa s obdivom vraciam k slovenskym autorom – Dominik Skutecký, Ján Kupecký, Edmund Gwerk.

Alexandra Barth

1 Skôr ako emóciami sa v mojich obrazoch zaoberám atmosférou, ktorá môže u diváka vzbudiť emócie. Scény ktoré zobrazujem pôsobia na prvý pohľad veľmi chladne, výraz tváre postáv je väčšinou skôr apatický a nezúčastnený, kľudný, maximálne s nepatrným naznačením úsmevu vyjadrujúcim pokoj. Prejav emócií v umení podľa môjho názoru veľmi súvisí s temperamentom jeho tvorcu a jeho postoji ku svetu. Mám pocit, že za emotívne sa zväčša považujú obrazy expresívne, kde je veľký priestor pre autorovo gesto, ktoré jeho emócie nesie, bez ohľadu na to, či zobrazovaný výjav na to nejak odkazuje. Ak nie je použité gesto, môže určité emócie odzrkadliť farebnosť, čo asi platí v mojom prípade, kde sú práve dôkladne zvolené farebné odtiene zodpovedné za atmosféru obrazu.

Ak mám povedať svoj osobný názor, nemám veľmi v láske umenie, ktoré prvoplánovo apeluje na divákove city, hlavne neznášam pátos. 2 Umňa určite badať čerpanie z prostredia v ktorom sa nachádzam, ajkeď zobrazujem prevažne priestory úzko späté s mojou osobou a každodennosťou, ktoré by sa mohli, zdá sa odohrávať v akejkoľvek zemi. Odkaz na Slovensko je tu nepriamo prítomný – v spôsobe života, ktorý v diele tematizujem, ktorý môže byť do určitej miery typický pre moju generáciu na území tejto republiky. V niektorých obrazoch priamo odkazujem na sídlisko v ktorom som vyrastala a v ktorom bývam – Petržalku. Ja ale toto miesto vnímam skôr ako reprezenta „neelitnej“ časti mesta, miesta bez identity, neutrálnej a anonymnej zóny, ktorá priam vyzýva svojho obyvateľa aby si v nej vytvoril svoju malú autonómnu zónu na území svojho bytu, ktorej osobitosť a intimita potom ostro kontrastuje so svetom za múrmi paneláku.

Jana Farmanová

1 Myslím si, že človek od svojích prvých umeleckých prejavov, kedy malo umenie „funkciu“ najmä rituálnu a úzko spätú práve s emocemi a vplyvu na ne, sa vlastne nezmenil. ¶ Umenie má vo svojej podstate stále rituálnu funkciu, a po racionalizácii umenia niektorými tendenciami v 20. a 21. storočí, v pretechnizovanej a informáciami zavalenej prítomnosti je opäť vnútorná potreba hľadania emocionality, či už u diváka alebo tvorcu podľa mňa nevyhnutná. Lebo hľadanie emocionality vlastne znamená celistvé prežívanie skutočnosti. A práve umenie, ktoré v sebe obsahuje „gen emocionality“ svojho tvorcu môže diváka osloviť na jeho ľudskej úrovni, odhliadnúc od jeho vedomostných skúsenosti . Také umenie môže naozaj zasiahnúť a priniesť zážitok, který v konečnom dôsledku potrebujeme všetci. ¶ Pre mňa je dôležitosť emocionality spolu s ovládanou remeselnosťou elementárnym základom dobrej maľby. Dobrá maľba nemôže byť len vymyslená, musí v nej byť všetko to čím som a okrem toho ešte musí byť aj materializovaná. 2 Sčasti som odpovedala v prvej otázke, v tom zmysle, že univerzálnost funkčnosti jazyka umenia je založená na našej ľudskosti a jej potrebách a tie, sa sice menia v súvislostiach a v závislostiach na kultúre a náboženstve krajiny v ktorej žijeme, či samozrejme od vzdelania, ale v tej najhlbšej podstate sú ľudia jeden druh (hoci to tak v tom o globalizáciu usilujúcom svete nevyzerá). ¶ S priznaním dôležitosti emocionality v umení, súvisí prikladanie významu osobnosti umelca. Pre mňa je dôležité, že uverím tomu čo robí. V tom zmysle, že to nieje niečo čo súvisí s trendami, že jeho téma aj estetika súvisia s kontinualitou toho čo robil, robí, ako rozmýšľa atd… proste, že je v tom čo robí vtiahnutá jeho osobnosť aj s chybami, lebo tie sú súčasťou hľadania. ¶ V takýchto súvislostiach je prítomnost miesta, jeho lokálního kontextu, teda dôležitosti akú jej prikladá pre dielo irelevantná, respektive je skôr črtou ktorá je pre neho buď dôležitou alebo naopak. ¶ Pre mňa je dôležitá moja rodina, a tomu kde žijem, v merítku krajiny neprikladám význam veľkej dôležitosti, (to ale môže súvisieť aj s tým, že nemám inú skúsenosť), skôr je dôležitá vnútorná krajina naplnená podporou, ktorú v rodine cítim a ktorú si pestujem.

Patrícia Koyšová

1 Neuvažujem nad emocionalitou. Mám pocit, že zaoberanie sa týmto pojmom je jeho negáciou. Dôležitejšiu rolu než emocionalita zohrávajú v mojom prípade podmienky vzniku diela, vstupné dáta, proces a imaginácia. 2 Veľmi intenzívne vnímam priestor, v ktorom dielo vzniká. Nie však lokáciu – Európu, Slovensko, Bratislavu – skôr charakter miesta. Obklopená industriálnym svetom vlastného ateliéru reagujem na priestor verejný, presýtený mediálnymi obrazmi.

Silvia Krivošíková

1 Emocionalita hrá dôležitú rolu v umeni. Emocionalita je neoddeliteľnou súčasťou výtvarného procesu, tak ako samotného života. To čo dennodenne nasávame z prostredia, prežívame, sa vedome alebo nevedome odráža v tvorbe autora/ky. Každý autor/ka s emocionalitou pracuje rôzne. Vieme, že je predsa dôležitým faktorom v hudbe, v maľbe, v poézii atď. ¶V mojom prípade je pre mňa vytváranie obrazu intímne dobrodružstvo, ktoré „neviem“ ako dopadne (na začiatku je samozrejme nejaká predstava, tušenie a uvažovanie o predstave toho, čo chcem zobraziť). ¶Predstava a tušenie tohto smerovania je zábavna hra, ktorá ma veľmi baví. Tento dialog (v procese maľby) medzi intuíciou, pocitmi a predstavou vediem dovtedy, kým nedosiahnem určitý stupeň naplnenia, nazývam ho „bodom rovnováhy“ (vtedy považujem obraz za dokončený). A pretože sa nechávam viesť intuíciou pri vzniku diela, emócia sa tu stáva jeho (diela) dôležitou súčasťou, jej vplyv sa odráža v jeho obsahu. ¶Keďže emócia je súčasťou intuície (prichádzajúcej z nevedomých obsahov), je možné, že dielo môže obsahovať aj prvky, ktoré nesúvisia s konkrétnym životom autora, ale s autorovov genetickou pamäťou, resp. kolektívnym nevedomím. Umelec je akýmsi transferom, to znamená, že emócia cez neho prúdi z nevedomia a odráža sa v obsahu diela, ako som spomenula v odstavci vyššie. 2 Ak by sme sa chceli baviť o pozitívnom vplyve miesta na moju tvorbu, poviem len toľko, že každé miesto kdekoľvek na svete vplýva na tvorbu autora. A ak by sme hovorili o emócii z tohto vzťahu vyplývajúcej, či už je negatívna alebo pozitívna, určite nejaká je. ¶V mojom prípade zámerne neprenášam (zatiaľ) pozorovania z môjho okolia do mojej tvorby, ale verím, že nevedomé prenosy existujú. Sú to reakcie na videné, alebo intuície z okolitého prostredia, ktoré sú zapamätané formou pocitu a uvažovania o ňom, alebo možu byť potlačené. Tieto vnemy sa môžu „zjavovat“ v mojej tvorbe napr. formou znakov atď. alebo názvom, odkazujúc na prežitú minulosť v danom mieste a jeho kontexte.

Juliana Mrvová

1 Myslím si, že umenie, a maľba zvlášť vytvárajú emócie, a aj preto ich vyľadávame. V mojej tvorbe sa v poslednej dobe emocionalita viac a viac vyskytuje, zaoberám sa príbehmi, a tie sú osobné, sú to príbehy známich či neznámich ľudí alebo moje vlastné. ¶ A v príbehu je vždy obsianutá emócia. Takisto pracujem so spomienkami, 10

ale miešam ich s exaktnejšími postupmi ako je vedecká kresba rastlín či skúmanie vzťahu maľby a technických obrazov. Tieto dva prístupy sú pre mňa prítomné ako v umení, tak aj v živote. 2 V mojej tvorbe sa zaoberám miestom, v ktorom sa nachádzam. A kedže veľa cestujem, sú to miesta často rôznorodé. Projekt priamo týkajúci sa Slovenska boli najmä aktivity pre Periférne centrá v dedine Dúbravica na strednom Slovesku. Okrem častých návštev a zasadenia Duly v rámci Fruit of Art som zrealizovala maľbu formátu 380 x 980 cm, na stene potravín Jednota. Putovanie krajinou (srdca), ako sa dielo volalo, bolo príbehom, mapou Dúbravice a najmä môjho vzťahu k nemu. Projekt sme volali Jednota, lebo pri prenose a príprave plátna spolupracovala celá dedina. Dielo zostalo na mieste rok a menilo sa pod vplyvom počasia. A celkovo ma asi najviac ovplyvňuje zo Slovenska príroda, ktorú nám môžu okolité štáty závidieť.

Infantka Hato, 2015, 130 x 95 cm, olej na plátně

Alena Adamíková

Tvář hledící do sebe, 2012, 220 x 160 cm, olej na plátně

Bílá kostka, 2014, 150 x 140 cm, olej na plátně

Alena Adamíková

Cesta do středu duše I, 2014, 170 x 170 cm, olej na plátně

Snídaně, 2016, 160 x 120 cm, akryl na plátně

Alexandra Barth

Na balkóně, 2016, 120 x 100 cm, akryl na plátně

Pรกr, 2016, 120 x 100 cm, akryl na plรกtnฤ

Alexandra Barth

Na návštěvě I, II, 2016, 24 x 30 cm, akryl na plátně

Večer, 2016, 73 x 60 cm, akryl na plátně

Alexandra Barth

Předsíň, 2016, 80 x 60 cm, akryl na plátně

Virgin (Věneček), 2012, 70 x 100 cm, olej na plátně

Jana Farmanová

Jsi zem a jsi i obloha, 2014, 80 x 60 cm, akryl na plรกtnฤ

Výskok, 2013, 150 x 130 cm, olej na plátně

Jana Farmanová

Virgin, 2011, 160 x 130 cm, olej na plรกtnฤ

17th November, 2014, 105 x 90 cm, akryl na plátně

Patrícia Koyšová

Dark Mystic, 2010, 190 x 165 cm, akryl na plรกtnฤ

Searching for perfect shape #7, 2016, akryl na plátně, 105 x 90 cm

Patrícia Koyšová

Searching for perfect shape #5, 2016, akryl na plรกtnฤ , 105 x 90 cm

Patrícia Koyšová

Waterfall #1, 2015, 50 x 60 cm, akryl na plátně

Waterfall #3, 2015, 40 x 50 cm, akryl na plรกtnฤ

Panáček, 2016, 140 x 105 cm, akryl, pastel na plátně

Silvia Krivošíková

Bytosti, 2016, 140 x 100 cm, akryl, pastel na plรกtnฤ

Slečna, 2015, 145 x 110 cm, akryl na plátně

Silvia Krivošíková

Mavátka, 2015, 90 x 70 cm, akryl na plátně, sbírka Galerie Petr Novotný

Zdálo se mi, že máš v hlavě hnízdo kormoránů (Gorgona), 2015, 200 x 250 cm, akryl, tuš, tužka na plátně

Juliana Mrvová

Létea (Marek, Aleš, lebka koně a vosí hnízdo), 2015, 200 x 250 cm, akryl, tuš, tužka na plátně

Nečekaný ostrov, 2015, 110 x 135 cm, akryl na plátně

Juliana Mrvová

Siete (Marina di Pisa), 2014, 110 x 130 cm, akryl na plรกtnฤ

Alena Adamíková

www.alena-adamikova.com

* 1972, Revúca Studia 2005 – 2011 Doktorandské studium na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě (prof. Daniel Fischer) 1991 – 1997 Vysoká škola výtvarných umění v Bratislavě (prof. Daniel Fischer, prof. Stanislav Stankóci) 1987 – 1991 Škola užitého umění, Košice Samostatné výstavy 2014 Ležiace, spiace..., Galéria Schemnitz, Banská Štiavnica, (SK) 2014 IDENTITY (ľahkosť hľadania) (s Máriou Čorejovou), Nitrianska galéria, Nitra, (SK) 2014 Rozprávači príbehov, Mestská galéria Panský dvúr, Veselí nad Moravou, (CZ), River Gallery, Bratislava, (SK) 2013 Nežné bytosti, Mestké muzeum a galéria Hustopeče, Hustopeče, (CZ) 2013 Čakanie na búrku (s Danielem Brunovským), Galéria Slovenského inštitútu, Praha, (CZ) 2011 Tvárou v tvár, Galéria Kabinet, Max Klinger, Bratislava, (SK) 2007 Tváre a ich podoby, podoby a ich tváre, Múzeum Vojtecha Löfflera, Košice, (SK) 2003 Pohľady, Synagoga, Brezno, (SK) 2001 Maľba, Galéria u sediaceho anjela, Kežmarok, (SK) 2000 Panoptikum, Mestská galéria, Rimavská Sobota, (SK) 2000 Strach má moje oči, Mestská galária, Revúca, (SK) Skupinové výstavy (výběr) 2016 Pamět – přelud – představa, Galerie Kritiků, Praha, (CZ) 2014 Hranice duše dieťaťa, Turčianska galéria, Martin, (SK) 2013 Rozhovory, ktoré vedú inam, Dom umenia, Bratislava, (SK), Stredoslovenská galéria, Banská Bystrica, (SK) 2013 ART. D. 01, Dom umenia, Bratislava, (SK), Stredoslovenská galéria, Banská Bystrica, (SK) 2012 KRV, Slovenská národná galéria, Bratislava, (SK) 2012 Duše v skrýši, Galéria mesta Bratislava, Bratislava, (SK) 2012 Christmas Bestseller IV, SODA Gallery, Bratislava, (SK) 2012 Art Follows You, MyArtLife gallery, Praha, (CZ) 2011 JCE Biennial of Contemporary Art, TECLA SALA, L‘HOSPITALET Barcelona, (ESP) 2011 ArtBanka, Kick off, Galerie Dvořák Sec Contemporary, Praha, (CZ) 2010 JCE Biennial of Contemporary Art, Galerie im Traklaus, Salzburg, (A) 2010 Plus minus XXI – 2.časť, Stredoslovenská galéria, Banská Bystrica, (SK) 2009 JCE Biennial of Contemporary Art, Montrouge La Fabrique, Paris, (FR) 2009 3. kapitola slovenského súčasného umenia, Galerie Kritiků, Praha, (CZ) 2008 CLOSE ENCOUNTERS, Museumsquartier, Viedeň, (A) 2008 V. Nový zlínský salon, Krajská galerie výtvarného umění, Zín, (CZ) 2008 Body&Oil, Stredoslovenská galéria, Bánská Bystrica, (SK) 2007 Umenie 2007 – interpretácia skutečnosti, Dom umenia, Bratislava, (SK) 2007 ISTROART 2007 Copy-paste, Galéria Medium, Bratislava, (SK) 2007 Intimita, Zámok Uherský Ostroh, (SK) 2007 Orient und okzident / I. goldener kentaur, Münchner Künstlerhaus, Mnichov, (DE) 2007 New Design AVON (prehliadka súčasného umenia), Vodárenské múzeum, Bratislava, (SK) 2007 Pudingová generácia, Galéria Stanica – Zárečie, Žilina, (SK) 2006 100% OFF, Bastart gallery, Bratislava, (SK) 2006 Pudingová generácia, Galéria 13m3, Bratislava, (SK) 2006 Meeting point, Mobile Studios, European project by Public Art Lab, Bratislava, (SK)

Alexandra Barth * 1989, Malacky Studia 2007 – 2013 Vysoká škola výtvarných umění v Bratislavě (prof. Ivan Csudai) 2000 – 2007 Gymnázium Dr. M. Luthera, Bratislava Samostatné výstavy 2016 Pokoj nie je izba, Dub gallery, Pelhřimov, (CZ) 2015 POKOJ, PRFR studios, Bratislava, (SK) 2013 Zberateľská vášeň, Galéria Dunaj, Bratislava, (SK) 2013 Fairytale error, Flatgallery, Bratislava, (SK) 2009 Muchotrávky nevideli nič, PF 01 gallery, Bratislava, (SK) Skupinové výstavy 2014 DUB gallery presents, Umelka gallery, Bratislava, (SK) 2014 Rozmanitosť nutná, SNG, Bratislava, (SK) 2013 Magisterské diplomové práce, Dom umenia, Bratislava, (SK) 2013 SPPirit, SPP gallery, Bratislava, (SK) 2011 Dambusters, Zvolenský zámok, Zvolen, (SK) 2011 Consistent, Oravská galéria, Dolný Kubín, (SK) 2011 Katzensuppe, SODA gallery, Bratislava, (SK) 2010 Parallels, Barcsay hall, Budapešť, (HUN) 2010 Art now, Kasárne Kulturpark, Košice, (SK) 2010 Young ass, Kressling gallery, Bratislava, (SK)

www.alexandrabarth.sk

Jana Farmanová

www.janafarmanova.com

* 1970, Nitra Studia 1990 – 1996 Vysoká škola výtvarných umění v Bratislavě (prof. Ján Berger) 1985 – 1989 Střední škola uměleckého průmyslu v Bratislavě Samostatné výstavy (výběr) 2016 ESENCIE, Galéria Jána Kollára, Banská Štiavnica, (SK) 2016 Sázim semínka slunečnic a hledám nad mraky slunce, AT HOME Galeria synagoga, Šamorín, (SK) 2015 Tak zraniteľné, tak pevné, Galeria Krokus, Bratislava, (SK) 2015 V znamení panny, Galeria mesta Bratislavy, Bratislava, (SK) 2014 Attention fragile, Kubikgallery, Porto, (PT) 2013 Herbár času, Industriál galerie, Ostrava, (CZ) 2013 Niečo základné, Galerie Sýpka, Valašské Meziričí, (CZ) 2012 Premena, Galeria Krokus, Bratislava, (SK) 2012 Seba–vedomie, Východoslovenská galéria, Košice, (SK) 2012 Váha beztiaže, Galerie Vernon Praha, (CZ) 2011 Welcome to yourself, Gallery Kubik, Porto, (PT) 2009 Histoire (Life with(out) a Good Communist), Galeria Krokus, Bratislava, (SK) 2009 Soundtrack, Galerie Vernon, Praha, (CZ) 2008 Varenie džemu, Galeria Bastart, Bratislava, (SK) 2008 Elementi e miracoli, Slovak Institut, Roma, (IT) 2008 ici e mantenant, Slovak Institut, Paris, (FR) 2007 Melancholie, Galerie Caesar, Olomouc, (CZ) 2006 Jana Farmanová, Nitrianská Galéria, Nitra, (SK) 2005 Ženské hračky, Galerie Ad Astra, Kuřim, (CZ) 2004 Naboso, Sla–Sla gallery, Mnichov, (DE) 2003 S farbou von, Oravská galéria, Dolný Kubín, (SK) Skupinové výstavy (výběr) 2013 Film, Nitrianská Galéria, Nitra, (SK) 2013 La petite piece de Barbe Blue, Musée LAtelier Gaston de Luppé, Arles, (FR) 2011 Láska v čase mladosti, láska v čase krízy, Východoslovenská galéria, Košice, (SK) 2011 ObraSKov, Wannieck gallery, Brno, (CZ) 2011 miracles–wunderkammer, KRO Art Gallery, Vienna, (A) 2009 CONTACT, Mestská galéria, Oslo, (NOR) 2009 3. KAPITOLA Slovenského súčasného umenia, Galerie Kritiků, Praha, (CZ) 2008 Nový Zlínský salon, Zlín, (CZ) 2008 Introcity, Galerie Topičův salon, Praha, (CZ) 2007 Slovak contemporary, Cobalt Gallery, Brusel, (BEL) 2007 Resseting, Galerie Hlavního města Prahy, Praha, (CZ) 2006 Prievan, Galerie Hlavního města Prahy, Praha, (CZ) 2005 Prievan, Považská galéria, Žilina, (SK)

Patrícia Koyšová

www.patriciakoysova.com

* 1985, Nové Zámky Studia 2011 – 2016 Doktorandské studium na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě (prof. Ivan Csudai) 2005 – 2011 Vysoká škola výtvarných umění v Bratislavě (prof. Ivan Csudai) 2008 Aristotle University of Thessaloniki, prof. Skiloyanis 2004 – 2005 Univerzita Mateja Bella v Bánské Bystrici, katedra výtvarné tvorby 2000 – 2004 Střední umělecká škola v Trenčíně Samostatné výstavy 2016 Patrícia Koyšová v Kabinete, Showroom Sabina Schuckert, Bratislava, (SK) 2016 Dialógy Ante Portas, Velehradská 7/A, Bratislava, (SK) 2015 90 × 105, Galerie Čin Čin, Bratislava, (SK) 2014 Objekt / Obraz, Galerie Magna, Piešťany, (SK) 2014 Keď budem veľká chcem byť vodopád, Galerie Plusmínusnula, Žilina, (SK) 2014 Ťažké ľahkosti, Galerie Schemnitz, Banská Štiavnica, (SK) 2012 All Lights Are Fire (s Jánom Gašparovičom a Jarom Kyšom), SPACE gallery, Bratislava, (SK) 2011 V kostce / V kostke (se Stanislavem Divišem), Galerie Sýpka, Valašské Meziříčí, (CZ) 2011 EPISODE, Hopkirk chillout and culture bar, Bratislava, (SK) 2010 EVOLUTION of a STAR, SODA Gallery, Bratislava, (SK) 2010 TRICOLORA (se Silvií Čechovou a Lucií Tallovou), Ex libris a Ex cafe, Bratislava, (SK) Skupinové výstavy 2016 Osamelí, Galerie Lista Fyr, (NOR) 2015 Od obrazu k objektu, Galéria Gagarinka, Bratislava, (SK) 2014 Rozmanitosť nutná, SNG Bratislava, (SK) 2014 Freudenthal Show II., Galerie Freud&Thal, Bruntál, (CZ) 2014 Nebeský pád, Ego Gallery, Bratislava, (SK) 2013 Visual inspiration & personal quests, Slovenský inštitút, Moskva, (RU), Riga Art Space, Riga, (LV), National Library of Estonia, Tallin, (EST) 2013 Fakt / Fikcia, Galerie Sýpka, Valašské Meziříčí, (CZ) 2013 Maľba roka 2013, Galéria Nedbalka, Bratislava, (SK) 2013 ArtD1, Stredoslovenská galéria, Banská Bystrica, (SK) 2013 ArtD1, Dom umenia, Bratislava, (SK) 2013 One Step Forward vol.2, Dum umění města Brna, Brno, (CZ) 2013 Sppirit, Galéria SPP, Bratislava, (SK) 2012 Tak, ako ich nepoznáte, Nitrianska galéria, Nitra, (SK) 2012 Maľba ako šperk, šperk ako maľba, Galéria Médium, Bratislava, (SK) 2011 CONSISTENT, Oravská galéria Dolný Kubín, (SK) 2011 Septembrový sber / Mladá slovenská malba, Galerie Caesar, Olomouc, (CZ) 2011 RETROSPEKTRUM, Tatranská galéria, Poprad, (SK) 2011 DAMBUSTERS, Zvolenský zámok, Zvolen, (SK) 2010 CHRISTMAS BESTSELLER 2., SODA Gallery, Bratislava, (SK) 2010 TREFFPUNKT, Galéria umelcov Spiša, Spišská Nová Ves, (SK) 2010 ONE STEP FORWARD, Galéria Médium, Bratislava, (SK) 2010 PARALLELS, the Hungarian University of Fine Arts, Budapest, (HUN) 44

Silvia Krivošíková

www.krivosikova.wix.com/silviakrivosikova

* 1976, Zvolen Studia 1998 – 2004 Vysoká škola výtvarných umění v Bratislavě (prof. Vladimír Popovič) 2003 Faculdade de Belas Artes da Universidade do Porto Samostatné výstavy 2015 Empirikova konfigurace, K.ART.ON. gallery, Praha, (CZ) 2014 Komické figury & allerlei, Galerie Petr Novotný, Praha, (CZ) 2013 Model pocitu – Schéma emoce, Galerie SPZ, Praha, (CZ) 2011 Selected Works, Kubikgallery, Porto, (PT) 2010 Building Forms, Kubikgallery, Porto, (PT) 2007 Exposição Individual in Módulo, Centro Difusor of Art, Porto, (PT) 2006 Bunka, Literary Clube, Porto, (PT) Skupinové výstavy 2012 Kudy vede cesta ven? — Farmanová / Krivošíková / Polifková, Nitrianská galéria, Nitra, (SK) 2012 Quer durch den Gemüsegarten?, Kunstraum 16, Vienna, (A) 2010 Matej Lacko – Juraj Kollár – Silvia Krivošíková – Rastislav Podoba, Kubikgallery, Porto, (PT) 2010 Artfaire Lisbon 2010, Lisabon, (PT) 2009 Kubik 5, Kubikgallery, Porto, (PT) 2004 Nest, Cartaxo, (PT) 2004 Výstava k 71. aukcii súčasného slovenského umenia, SOGA, Bratislava, (SK) 2004 The Vladimír Popovič Studio, Slovak Institute, Praha, (CZ) 2003 Trip na Tri I, Stredoslovenská galéria, Banská Bystrica, (SK) 2003 Trip na Tri II, Považská galéria, Žilina, (SK) 2003 Trip na Tri III, Nitrianská galéria, Nitra, (SK) 2002 The Private Odyssey, Marat Art Gallerry, Bratislava, (SK) 2001 International paper symposium, Liptovské muzeum, Ružomberok, (SK) 1999 Trienale of textile, Záhorská galéria, Senica, (SK)

Juliana Mrvová

www.julianamrvova.com

* 1979, Bratislava Studia 2005 – 2008 Doktorandské studium na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě (prof. Ivan Csudai) 1999 – 2005 Vysoká škola výtvarných umění v Bratislavě (prof. Daniel Fischer, prof. Ivan Csudai) 1994 – 1999 Francouzko-slovenské bilingvální gymnázium Metodova v Bratislavě Samostatné výstavy 2016 V hlave kravy – kresťania nejedia masalu, DOT contemporary art gallery, Bratislava, (SK) 2016 Juliana Mrvová: Pintura, Dibujo, Instituto de Artes Plásticas, UV, Xalapa, Veracruz, (MEX) 2015 4 days exhibition: drawings, paintings, texts, Galéria Gagarinka, Bratislava, (SK) 2015 Traveller´s diary, Kabinet – Račianska street, Bratislava, (SK) 2014 Travelling – threw the memory – of photography, (s Milanem Vagačem a Adamem Šakovým), Sala Dogana, Palazzo Duccale, Genova, (IT) 2014 From Memel to Rome (host Zuzana Fajta), Magna Gallery, Piešťany, (SK) 2013 Herbary of Time – Juliana Mrvová, Jana Farmanová, Industrial Gallery, Ostrava, (CZ) 2013 Vertical Landscape – Horizontal Traveling (hosté Broňa Schragge & Milan Vagač), Gallery ČIN ČIN, Bratislava, (SK) 2012 Incredible Journey of Amadeo Prolongado into the Noman´s Land, Photoport gallery, Bratislava, (SK) 2012 Juliana Mrvová on the Bridge – As viagens dos descobrimentos, Wanieck Gallery, Brno, (CZ) 2011 Mandragora Dreams, Gallery Artotéka, Bratislava, (SK) 2011 Montrouge 2010–2011 (s Rastislavem Sedlačíkem), French Institut, Bratislava, (SK) 2011 Juliana Mrvová / 55 jours / 55 days / 55 dní, ville de Montrouge, Paris, (FR) 2010 Juliana Mrvová: Deleuze on the Beach, Kabinet, Mlynské Nivy 34, Bratislava, (SK) 2009 Bezčasie, Gallery Kabinet.T, Zlín, (CZ) 2009 Stories from the Golden Sands (s Jozefem Mihálem), Fytomedia, Panenská 32, Bratislava, (SK) 2008 Between city and nature, (Mrvová, Czinege, Sedlačík, Černušák), Art Gallery Nové Zámky, (SK) 2008 Between city and nature, Make up gallery, Formal Barracks Košice, (SK) 2007 Workshop 001 (Mrvová, Bartošová, Czinege), Tranzit dielne, Bratislava, (SK) 2007 Juliana Mrvová: Bonjour, Bratislava, (SK) 2007 Drawings – Kresby 2005–2007, Ex café, Bratislava, (SK) 2006 The Beach (Mrvová, Czinege), Nitrianská galéria, Nitra, (SK) 2006 B.I.O. Sentiment (Mrvová, Bartošová), Ad astra Gallery, Kuřim, (CZ) 2003 Faculty of Arts, Comenius University, Bratislava, (SK) Skupinové výstavy (výběr) 2015 Artist residency in Sohra, exhibition in Asian Confluence in Shillong, Meghalaya, (IND) 2015 Pod jedličkou III, Christmas decorations by artists & designers, Gallery Art&Design Project BA, (SK) 2015 10 rokov Maľby / Ten years of painting, Bratislavský hrad, Bratislava, (SK) 2015 10 rokov Maľby / Ten years of painting, Stredoslovenská galéria, Banská Bystrica, (SK) 2015 Fresh acquisition / Čerstvý nákup, Mestská Galéria Rimavská Sobota, (SK) 2015 Slovak Young Art Show, Tversk Gallery, Moscow, (RU) 2015 Slovak Young Art Show, Galléria moderného umenia, Yekaterinburg, (RU) 2014 Young Slovak Art in Moscow, Múzeum súčasnej histórie Ruska, Moscow, (RU) 2014 Freudenthal Show, Valtice Castle, Valtice, (CZ) 2014 Freudenthal Show – slezko-slovenská maľba, Gallery Freud&Thal, Bruntál, (CZ) 2013 Bienalle of painting IV? (Rozdiely ktoré spájajú), Mestská Galéria Rimavská Sobota, (SK) 46

2013 2013 2013 2013 2013 2012 2012 2011 2011 2011 2011 2011 2011 2010 2010 2010 2010 2010 2009 2009 2009 2009 2009 2009 2009 2009 2007 2007 2007 2006 2006 2006 2006 2006 2005 2005 2004 2004 2001

Aperto Due, Castello di Apricale, Apricale, (IT) JCE en résidence..., Médiatheque de Montrouge, Ville de Montrouge, Paris, (FR) Doktorandi VŠVU, Dom umenia Bratislava a Stredoslovenská Galéria Banská Bystrica, (SK) Visual inspiration & personal quests, Tampere, (FIN), Slovenský inštitút, Moskva, (RU), Riga Art Space, Riga, (LV), National Library of Estonia, Tallin, (EST) Podozrivý voľný čas, Open Gallery, Bratislava, (SK) Camac open studios, vol. 1, Camac, Marnay sur Seine, (FR) Exhibition in the castle of Mojmírovce, Mojmírovce, (SK) 0euvres de residence, Montrouge, Paris, (FR) Septembrový zber – young Slovak painting, Galerie Caesar, Olomouc, (CZ) Drawing as Thinking 2, Galerie U Dobrého Pastýře – BKC, Brno, (CZ) Maľba / Painting, exhibition of collection of VUB bank, Gallery Orava, Dolný Kubín, (SK) Jeune création européenne, Biennale of Contemporary Art, Hospitalet, Barcelona, (ESP) Jeune création européenne, Biennale of Contemporary Art, Genova, (IT) Painting after Painting, Slovenská národná galéria, Bratislava, (SK) Jeune création européenne, Biennale of Contemporary Art, Salzburg, (A) Jeune création européenne, Biennale of Contemporary Art, Mirbach Palais, Bratislava, (SK) Jeune création européenne, Biennale of Contemporary Art, Klaipeida, (LT) Drawing as Thinking, Gallery Medium, Bratislava, (SK) Tuhnoucí forma s měkkými okraji – collection Marek, Galerie Blansko, (CZ) MaSO – Painting and Sculptural Object, Galéria 4D, Galanta, (SK) Maľba VUB 2009, Dvorana Ministerstva Kultúry, Bratislava, (SK) Jeune création européenne, Biennale of Contemporary Art, Ville de Montrouge, Paris, (FR) 11+1, Dom Umenia, Bratislava, (SK) Selection 11.1, Galerie Václava Špály, Praha, (CZ) Tranzit Martin – Bratislava, Turčianska galéria v Martine, (SK) See what we have new, Nitrianská galéria, Nitra, (SK) Find Ten Differences, SPACE Gallery, Bratislava, (SK) Felix Culpa – Walsh – Bicek – Czinege – Mrvová, Bast‘art Gallery, Bratislava, (SK) Painting of the Year 2007 – exhibition of nominated works form the VUB competition, Klarisky, Bratislava, (SK) Young Painting: Bartošová – Czinege – Černušák – Gáberová – Mrvová, Galéria Jána Koniarka, Trnava, (SK) Mrvová – Bartošová – Czinege, Guba Gallery, Bratislava, (SK) …Seeds…,Tranzit dielne, Bratislava, (SK) Painting of the Year 2006 – exhibition of nominated works from the VUB competition, Klarisky, Bratislava, (SK) Draught in Contemporary Slovak Painting 2000–2005, P. M. Bohúň Gallery, Liptovský Mikuláš, (SK), Galerie hlavního města Prahy, Praha, (CZ) Always Hungry!, Tranzit dielne, Bratislava, (SK) Draught in Contemporary Slovak Painting 2000–2005, Banská Bystrica, (SK) The Smell of Catamount Skin, Moravská galerie v Brně, (CZ) Světliny (Czinege, Bartošová, Mrvová, Sedlák), Na Bidýlku Gallery, Brno, (CZ) Prieskum z Prieskumu, Považská galéria umenia, Žilina, (SK)

8. září — 16. října 2016 Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě

jej svet Vydala Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě ve spolupráci s Nitrianskou galérií v roce 2016 při příležitosti výstavy Jej svet — 6 současných slovenských umělkyň pracujících v mediu malby Alena Adamíková, Alexandra Barth, Jana Farmanová, Patricia Koyšová, Silvia Krivošíková, Juliana Mrvová konané ve dnech 8. září — 16. října 2016 ve výstavních prostorách OGV, Komenského 10, Jihlava. Kurátor výstavy: Jaroslav Grodl Text: Jaroslav Grodl Fotografie: Archiv autorek Grafická úprava: pure-beauty.cz Tisk: Tiskárny Havlíčkův Brod a.s., www.thb.cz Náklad: 400 ks www.ogv.cz © Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě, 2016 ISBN 978-80-86250-37-3

jej! svet