S dětmi proti obezitě by IFP PUBLISHING

ÚVOD

Zlatko Marinov Ulrika Barčáková BODY MASS INDEX (BMI) Chlapci 0 - 18 let Marie kg/m Nesrstová 30 Pastucha Dalibor 2

Percentil 99

29 28

S dětmi proti obezitě 26

23 22

21 25

20 19

17 16 15 14 13 12 11 10

0 1 2 3 4 je 5 léčba 6 7 8obezity, 9 10 11 12o 13 15 16 17 18 O co obtížnější to14jednodušší Vk roky je prevence jejího vzniku! © Grant IGA MZ R NJ/6792-3/2001, SZÚ

BMI = hmotnost v kilogramech / výška v metrech na druhou

kg/m 30

BODY MASS INDEX (BMI) Dívky 0 - 18 let

Percentil 99

29 28 97 27 26 90

24 75

23 22

21 20

17 16 15 14 13 12 11 10 0

10 11 12 13 14 15 16 17 18

Vk roky

BMI = hmotnost v kilogramech / výška v metrech na druhou Do grafů je možné zanést hodnoty BMI podle pohlaví a věku dítěte v očkovacím průkaze dítěte nebo v elektronické zdravotní knížce pojištěnců Všeobecné zdravotní pojišťovny .

ZDROJE DĚTSKÉ OBEZITY

ZDROJE DĚTSKÉ OBEZITY Motto: Současná epidemie obezity se stala zlodějem dětství a vrahem dospělých. Tato kapitola je určená všem, kteří chtějí poznat zázemí a příčiny dětské obezity. Naleznete zde i odůvodnění našich doporučení při prevenci vzniku dětské obezity, které budou obsahem další kapitoly.

Genetické pozadí Na rozvoji dětské obezity se podílí genetické pozadí každého jedince ze 40% až 60%. Z praktického hlediska se však v současnosti nedá přesná genetická náchylnost laboratorně vyšetřit a nezbývá než zjišťovat závažná data v rodině. Rodinné údaje mohou nabídnout čtyři základní možnosti posouzení genetického pozadí jedince k běžné obezitě: •

závažný genetický sklon,

•

významná genetická náchylnost,

•

nízká genetická náchylnost a

•

genetická necitlivost.

Posouzení genetického pozadí určuje nejen cílené vyšetření, léčebnou rozvahu, ale především pomáhá určit, které dítě je ve svém životě ohroženo rozvojem obezity. To nám umožní i správně načasovat vhodná preventivní opatření, aby se jedinec s problémem obezity vůbec nemusel setkat. Obézní rodiče mají třikrát častěji děti s nadváhou a obezitou. Pokud jsou obézní oba rodiče, pak jejich potomek je v polovině případů také obézní. Tato publikace je především určená pro rodiny s dětmi, které mají závažný genetický sklon ke vzniku obezity. Jsou to rodiny, kde se vyskytuje a nebo

S DĚTMI PROTI OBEZITĚ se vyskytovala obezita v dětství i jen u jednoho z biologických rodičů nebo se vyskytuje obezita u jednoho z prarodičů spolu s cukrovkou 2. typu, nebo se srdečním infarktem, s cévní mozkovou příhodou, nebo s gynekologickým nádorem. Dále je publikace určena pro rodiny s dětmi, které mají významnou genetickou náchylnost. Jsou to rodiny, kde jeden z rodičů řešil nadváhu více než třemi redukčními dietami nebo kde se vyskytuje obezita u jednoho z prarodičů spolu s vysokým krevním tlakem nebo vysokou hladinou cholesterolu případně s metabolickým syndromem a nebo nádorovým onemocněním. Publikaci mohou také využít i rodiny s dětmi s nízkou genetickou náchylností. Jsou to rodiny, kde se obezita nebo nadváha vyskytuje u biologických sourozenců rodičů nebo nadváha u matek rodičů. Čerpat dobré typy však z publikace mohou i rodiny s genetickou necitlivostí, protože ani ony nejsou před rozvojem obezity úplně chráněny. Jsou to především rodiny, kde se nevyskytuje u rodičů nadváha ani obezita a u prarodičů maximálně nadváha u otců rodičů bez přidružených civilizačních onemocnění. Jsou to rodiny, kde nikdo neopouští domácnost bez snídaně a víkendy tráví aktivně i prarodiče. Opakovaně chceme a budeme zdůrazňovat, že nejlepší léčba obezity je prevence jejího vzniku!

Obezitogenní prostředí V každém jednom konkrétním případě je genetická dispozice vystavena konkrétnímu toxickému obezitogennímu prostředí. Stejně jako u genetického pozadí, kde u dětské obezity nelze plošně určit jeden jeho konkrétní gen, který by obezitu způsoboval, nelze bohužel ani u vlivu obezitogenního prostředí stanovit jeden jeho hlavní zdroj. Obezitogenní prostředí má u dětské populace své typické rysy, které se během růstu u dítěte v čase sčítají a vzájemně posilují. Při léčbě dětské obezity nelze očekávat snadná a jednoznačná řešení.

ZDROJE DĚTSKÉ OBEZITY Ovšem jednoduchá preventivní opatření, která z faktorů obezitogenního prostředí vycházejí, mohou být velmi účinná. Obezita vzniká na základě zvýšeného energetického příjmu v řádu pouhé setiny (!) procenta celkového denního přísunu energie. Tato pozitivní energetická „setina“ navíc nemá jeden zdroj, ale naopak se na ní podílí mnoho faktorů.

Faktory centrálního řízení Řízení příjmu a výdeje energie je u člověka vyvinuto především ve složce případného snížení a nepravidelnosti energetického příjmu a do určité míry i nepravidelného nadbytku. Za celý život projde u zdravého jedince přes tento regulační systém 8 tun cukrů, 3 tuny bílkovin a 3 tuny tuků, a to přesto, že plnohodnotný život prožije jedinec, který sestává z 1 kg cukrů, 10,5 kg bílkovin a 9 kg tuků. Toto obrovské množství potravy člověk pře�ltruje, aniž by utrpěl nějakou újmu. Tento dokonalý řídicí systém však nezvládá dva extrémy, kterým je díky civilizačnímu vývoji stále častěji vystaven. Jednak nevzácnému dlouhodobému nedostatku (to je případ mentální anorexie) a hlavně stále častějšímu dlouhodobému a soustavnému přebytku.

Fastfoody a zařízení typu „Sněz co můžeš za jednu cenu“ nezdravý trend přejídání jen podporují.

S DĚTMI PROTI OBEZITĚ 10 000 000 litrů kyslíku

CO 2 odpad teplo

380kg minerálů 7015kg cukrů

2397 kg 2840kg proteinů tuku

1kg cukrů

10,42kg proteinů 3,4kg minerálů 8,8kg tuku

48kg vody

Především u dětí lze ctít zásadu, že zdravé dítě se nepřejídá, protože má vyvinutou přirozenou regulaci příjmu potravy i výdeje energie. Věřte svému zdravému dítěti, že pokud mu nabídnete dostatečně pestrou stravu, tak sní, co potřebuje a nepřejí se!

Zlomení a vyhasnutí pocitu sytosti v batolivém věku. V batolivém období dochází k přirozenému poklesu energetické potřeby. Batole přestává růst v tělesném objemu a jeho vývoj se v tomto období soustřeďuje na intelektuální rozvoj. Nové společenské zvyky maminek na plný úvazek na mateřské dovolené bohužel velí ne-li zvýšit, tak alespoň udržet objem příjmu stravy odpovídající energeticky náročnému kojeneckému období. Je to pochopitelné, ale je to chyba. Z pohledu matky se v kojeneckém období na řadě preventivních prohlídek dětský lékař soustřeďuje hlavně na pravidelné hmotnostní přírůstky s rozebí-

ZDROJE DĚTSKÉ OBEZITY ráním podrobného jídelníčku. Není proto zas takovým překvapením, že v batolivém věku dítěte matky obtížně přijímají přesun jídelních zvyklostí potomka za společný rodinný stůl. Navíc v poslední době začínají rodiče upouštět od základních domácích receptů a kupují batolatům vysokoenergetické průmyslově připravované potraviny z velkovýroby. Rodiny také často a chybně podbízejí dětem větší porce, přestože je dítě již odmítá. Nakonec však soustavnému tlaku často podlehne a zaprodá se odměňovacímu systému pamlsků. Ovšem jeden pamlsek navíc o hodnotě 80 kJ/den vede k nárůstu 1 kg tukové tkáně za rok! a při tom běžný pytlík pamlsku má energetickou hodnotu 400 až 600 kJ.

Podmíněný re�ex bezmyšlenkovitého dojídání V batolivém věku se také začíná rozvíjet podmíněný re�ex bezmyšlenkovitého dojídání neomezených porcí, který v jídelních zvyklostech podporují především prarodiče, kteří zažili válečný hladomor nebo soustavné výpadky v dodavatelsko-odběratelských vztazích reálného socialismu. Kdo by neznal pohled našich babiček, když na talíři zůstane byť malý zbyteček jídla?

Návykové pití sladkých tekutin Přechodem na bezmléčnou stravu se rozvíjí závislost na sladkých tekutinách. Ke konci kojeneckého věku vzniká tlak zbytečně rychle nahrazovat mléko, které v tomto období plní i úlohu tekutin, jinou tekutinou. Fyziologickou potřebu však mnohdy nezvládne přemoci jiná nežli přeslazená tekutina a dítě ztrácí vazbu na uhašení žízně pramenitou vodou. Předčasné odstavení od mléka je neracionální a nežádoucí. Příklad manipulace v reklamě: Je pravda, že 3 kostky cukru v 1 dcl šálku kávy nevedou k dietní chybě. Reklama se ale nezmiňuje o tom, že běžně jeden litr kávy denně nikdo nevypije, kdežto jeden litr kolového nápoje zvládnou mnohé děti vypít bez obtíží i s 27 kostkami cukru.

S DĚTMI PROTI OBEZITĚ Vynechávání snídaní jako energeticky nejbohatšího jídla dne Celoplošně se rozšířil nešvar vynechávání snídaní. Vynecháním snídaně je nejvýkonnější část dne kryta energetickým dluhem ze zásobního metabolismu, který se následně doplňuje v podvečerním čase fyzicky neaktivního období. Dochází k rozpojení fyziologických a metabolických potřeb organismu s obrazem až chorobné večerní „žravosti“ a posilování zásobních metabolických pochodů.

Faktory prostředí Člověk se od okolní přírody odlišuje především tím, že je schopen aktivně měnit prostředí, ve kterém se vyskytuje. Rozmach lidského společenství vedl k nevídanému rozmachu civilizace, který zásadně mění dosavadní způsob života na Zemi. Důsledky této překotné změny se teprve učíme poznávat. Prostředí, ve kterém se každý jedinec vyskytuje, je určováno mnoha faktory, které na sebe vzájemně působí. Podnebí, zeměpisné umístění, státní zřízení, národnostní skupina, náboženská příslušnost, ekonomická zdatnost, vzdělanostní úroveň, intelektuální schopnosti, zdravotní stav a rodinná struktura určují prostor, ve kterém děti vyrůstají. Naše děti tak žijí v prostoru střední Evropy v demokratickém a ekonomicky vyspělém státě s veškerými civilizačními výhodami, ale i jejich důsledky. Podívejme se, jaké faktory okolo nás přispívají k riziku vzniku nadváhy a obezity.

Termoneutrální prostředí Rozvoj nových technologií umožnil rozšíření celoplošného prostředí s přiměřenou tepelnou pohodou, která významně zasahuje do tepelné regulace orga-

ZDROJE DĚTSKÉ OBEZITY nismu. Soudobé izolační oděvní a stavební technologie a výkonné vytápění na jedné straně a klimatizační a ventilační technologie na druhé straně vytvářejí optimální tepelnou pohodu, která vyřazuje energetickou náročnost vlastního řízení teploty organismu. Bylo zjištěno, že přesídlení eskymáků z tradičních iglú do standardně vytápěných domů zapříčinilo rozvoj jejich obezity, a to i beze změny jejich jídelních zvyklostí. Z tohoto hlediska je vliv otužování na lidský i dětský organismus nepopiratelný a jeho příznivé účinky působí nejen na nervový a imunologický, ale i na energetický metabolismus. Jinými slovy, otužování přispívá ke správné energetické bilanci u dětí (a nejen u nich) a hraje pozitivní roli v zabránění rozvoje obezity.

Zkracování délky spánku Vliv umělého osvětlení na ovlivnění denního rytmu není zcela objasněn. S regulací řízenou biologickými hodinami se pojí předvídatelné životní úkony, jako je jídlo nebo spánek. Délka spánku se za posledních 50 let zkrátila v průměru o 1,5-2 hodiny. V provedených vědeckých studiích je zkracující se délka spánku nepřímo úměrně následována nárůstem hmotnosti. Nejnižší hmotnosti se váží s 7-9 hodinovým nepřerušovaným spánkem. Jak kratší, tak i delší délka spánku vede k nárůstu BMI.

Vyřazení půstu Celospolečenské změny vedly v krátké době k postupnému vyřazení půstu ze stravovacích návyků. Půst plní nenahraditelnou funkci otužování metabolismu a detoxikační očisty organismu. Obecné stravovací návyky ztratily svou pružnost, proměnlivost a pestrost.

S DĚTMI PROTI OBEZITĚ Vyřazení chůze jako hlavního zdroje pohybu Rozvoj techniky vyřadil chůzi a běh jako hlavní zdroj přesunu. Uspokojování osobních potřeb se odděluje od potřeby pohybu. Děti si pozitivní emoce místo aktivního pohybu zajišťují prostřednictvím počítačových her. Uspokojení z volného tělesného pohybu se zaměnilo za virtuální realitu s minimálními energetickými nároky. Únava a příjemný pocit po tříhodinovém hraní na počítači je srovnatelná s pohybem nebo sportovním utkáním po stejně dlouhou dobu. Není výjimkou, že v současnosti tráví děti až 26 hodin týdně při sledování televize nebo před počítačem. Více než tři hodiny denně u počítače prosedí přes 20% českých dětí, dvě až tři hodiny čtvrtina a přibližně hodinu celá třetina. Televize se stala běžnou součástí „stolování“ rodiny místo rozhovoru. Jen dálkové ovládače a mobilní telefony ušetří za rok 25 h chůze, což představuje 0,4-0,8 kg tukové tkáně. Stejně jako je na krabičce cigaret varování o zdravotním poškození organismu při kouření, mělo by na mobilním telefonu být varování o ohrožení nadváhou při nadměrném používání bez odpovídajícího navýšení pohybové aktivity. Vůbec nesportuje nebo pouze v rámci tělesné výchovy celých 16 % dětí. Tělesná výchova ve školách vede chlapce ke sportu,

ZDROJE DĚTSKÉ OBEZITY ale dívky spíše odrazuje. I proto je potřeba klást důraz na výchovu v rodině. Pozitivní vztah ke sportu je potřeba budovat od dětství, stejně jako návyky ke zdravému životnímu stylu. Platí pravidlo, že aktivní rodiče mívají aktivní děti. Krizovým bodem bývá věk mezi 16 až 20 lety, kdy necelá třetina dívek skončí s výkonnostním sportem úplně. U chlapců je situace lepší, ale okolo 25. roku života se sportovní aktivita snižuje obecně, zejména z důvodu nedostatku času.

Několik informací ze statistik a průzkumů Mezi nejoblíbenější sporty českých dětí patří především fotbal, lyžování, bruslení, plavání a cyklistika. Velmi oblíbenou pohybovou aktivitou je také tanec. Jedním z nejefektivnějších sportů na přebytečná kila je jízda na kole. Výzkumy překvapivě potvrdily, že sedavé zaměstnání nemá souvislost s vyšším BMI. Potvrzenou skutečností je, že více vzdělané ženy trpí méně nadváhou a obezitou. Naopak u mužů závislost BMI na vzdělání v podstatě neexistuje. Vyšší hodnoty BMI u mužů jsou jednoznačně dány nedostatkem pohybu.

S DĚTMI PROTI OBEZITĚ ukazatelem dostatečné produkce mléka je počet mokrých plen. Odpovídající počet je 6-8 pomočených plen za den. Ani při kojení neplatí, že matka by měla jíst za dva. Kojící žena potřebuje za normálních okolností 2-2,5 litrů tekutin denně a jen asi o 1300 kJ navíc. Od 3. měsíce převádíme časový režim kojení na časový jídelní model – ranní kojení v období snídaně, dopolední kojení v období dopolední svačiny, polední kojení v období oběda, odpolední kojení v době odpolední svačiny, večerní kojení v období večeře, noční kojení a maximálně nad ránem kojení pro radost. Kojené dítě potřebuje doplňovat tekutiny zhruba až od 10. měsíce, nekojené již od 6. měsíce, ale závisí to spíše na druhu přídavku. Mléčná žláza je schopná se přizpůsobit potřebám kojence a upravuje jeho pitný režim až do 30ºC teploty vnějšího prostředí. U plně kojeného dítěte tak není důvod zajišťovat jiný pitný režim do 8. měsíce věku, respektive v závislosti na přídavcích. V případě zvýšené potřeby pitného režimu doporučujeme jen převařenou pramenitou vodu. Od 6. měsíce doplňujeme přídavky z doporučené receptury domácího vaření. Minimálně do konce prvního roku věku jídlo nepřislazujeme ani nesolíme. Velmi žádoucí je důraz na takzvanou de�novanou stravu – tj. vím, z čeho vařím. Průmyslově připravovanou stravu využíváme pro výjimečné situace např. cestování a návštěvy. Příkrmy podáváme lžičkou. Tekutiny je vhodné doplňovat jen převařenou pramenitou vodou, dítě nepotřebuje sladké čaje či šťávy. Obzvlášť nevhodné jsou přislazované granulované čaje.

PREVENCE DĚTSKÉ OBEZITY Batolivé období OPATŘENÍ URČENÁ PŘEDEVŠÍM PRO BATOLATA, KTERÁ:



nejí 5x denně za stolem bez puštěné televize, nemají ke každé porci na talíři zeleninu nebo ovoce, jedí pochutiny mezi jídly, při hře, nebo každý den, která pijí slazené nápoje.

Od 1. roku věku se začínáme soustřeďovat na režim a pravidelnost v jídelním chování. Jídlo nabízíme pravidelně 5-6x denně za prostřeným jídelním stolem. Celá rodina by měla jíst pokud možno společně, a to vždy při vypnuté televizi. Na talíři hlavních jídel je už postupně stejná skladba, jako mají ostatní členové domácnosti. Nikdy by neměla chybět zeleninová obloha a ovoce podle pravidla „5x denně“. Předpokladem zdravého jídelníčku dítěte je samozřejmě zdravý jídelníček rodiny. Malé děti mají sklon přebírat a kopírovat jídelní výběr svých rodičů. Složení a úprava stravy však musí brát v úvahu hlavně potřeby batolete. Měla by být nesolená, nekořeněná a bez dochucovadel. Velmi důležité v tomto věku je nenutit děti dojídat jídlo. Dítě si samo určí množství jídla, které sní. Objem snědeného se ze dne na den mění a i v průběhu dne množství přijaté potravy může přirozeně kolísat. Batole si příští den nebo při příštím jídle porci vynahradí. Máte-li dětí více, není vhodné srovnávat je mezi sebou, protože by to mohlo vést i k traumatům spojených s jídlem. Důležitým pravidlem je vyvarovat se jídelnímu chaosu. Dítě nesmí u jídla chodit, běhat, hrát si a ani se věnovat jiné činnosti. V tomto věku dochází ke zpomalování růstu dítěte a jeho hmotnostních přírůstků. Dítě se již velmi živě a aktivně zajímá o okolní svět a také jeho pohybové dovednosti narůstají. Změny se projevují i na chuti k jídlu. Je proto velmi

S DĚTMI PROTI OBEZITĚ důležité, aby si rodiče uvědomili, že snížení příjmu potravin je v pořádku a že je zbytečné a nevhodné tlačit dítě do větších porcí. Velmi důležité také je nepoužívat jídlo jako výchovný prostředek. A to nejen jako prostředek represivní, ale ani jako prostředek pochvaly. Batolivé období je unikátní období v zavádění nových druhů potravin, a to především v představení zeleniny a ovoce. Je důležité nastavit vztah dítěte k potravinám co nejlépe, a to zejména s ohledem na to, že ke konci druhého roku života nastupuje již v minulé kapitole zmíněná neofobie (strach z nového). Jídelní neofobie, tedy odmítání nového jídla dítětem, je zcela normální. Z historického hlediska je jídelní neofobie ochrannou reakcí lidského organizmu před otravou neznámým jídlem a dítě za svou reakci, kterou jsme zdědili po předcích, nemůže. Někdy dítě příjme nové pokrmy hned, někdy teprve opakovaná nabídka v malých množstvích v klidu a v příjemném prostředí dokáže zlomit strach z neznámého. Pro batolecí věk je typická preference červené, oranžové a žluté barvy, naopak nejneoblíbenější je barva zelená. Z chutí si batole vybírá především sladké. Proto je v pitném režimu potřebné důrazně nabízet pouze pramenitou pitnou vodu, neslazené ovocné či dětské bylinné směsi a mléko, aby si dítě na sladké pití nezvyklo. Také je důležité, aby si rodiče byli vědomi, že kvalitní psychický i fyzický růst dítěte je umožněn pouze prostřednictvím pestré a pravidelné stravy s dostatečným obsahem všech základních živin, jejichž zdrojem jsou plnohodnotné potraviny – celozrnné obiloviny, mléko a mléčné výrobky, ovoce, zelenina, čerstvé maso, luštěniny, mořské ryby a pramenitá voda.

PREVENCE DĚTSKÉ OBEZITY I v tomto období platí pravidlo de�nované stravy: „Vím z čeho vařím“. Pro batolata navíc bez přídavků, dochucovadel, koření a soli. Průmyslově připravovanou stravu je vhodné využívat ve výjimečných situacích jako je např. cestování, návštěvy a rodinné oslavy. Neplnohodnotné potraviny jako cukrovinky, uzeniny, slané pochutiny, smaženiny či sycené tekutiny dětskému organizmu nepřinášejí žádný prospěch a spíše ho poškozují. Batole by se s nimi mělo setkat, pokud vůbec, jen ojediněle, nebo maximálně jen o víkendu.

Předškolní věk OPATŘENÍ URČENÁ PŘEDEVŠÍM PRO DĚTI, KTERÉ:



nesnídají doma do 8. hodiny, jedí při puštěné televizi, jedí pochutiny mezi jídly, při hře, nebo každý den, pijí slazené nápoje.

U dětí ve věku od 3-6 let pokračuje intenzivní růst a u většiny dětí nastává zlom ve vývoji spojený s nástupem do mateřské školy a s tím souvisejícím novým denním jídelním i pohybovým režimem. Racionální jídelníček pro tento věk má obsahovat šest základních skupin potravin, které by měly být zastoupeny v určitém poměru: maso, ryby, drůbež: 1-2 porce, mléko, vejce: 2-3 porce, ovoce: 1-2 porce, zelenina: 3 porce, obilniny, přílohy: 3-6 porcí, tuky: 1 porce, z toho 2/3 kvalitní rostlinné a 1/3 živočišné tuky Příjem tuku by neměl být u dětí nijak zásadně omezován, jen je důležité věnovat pozornost výběru tuků. 2/3 by měly tvořit kvalitní rostlinné a 1/3 živočišné tuky. Tuky by měly v dětském jídelníčku tvořit cca 30-40% doporučeného denního příjmu energie (více informací www.vyzivadeti.cz)

S DĚTMI PROTI OBEZITĚ Jídelníček dětí by měl obsahovat potraviny ze všech šesti skupin s důrazem na kvalitní bílkoviny a esenciální mastné kyseliny, aby byl zaručený správný růst a funkce organizmu. Skladba pokrmů by měla naplňovat výživové požadavky a měla by být rozložená v průběhu dne do pěti chodů. Nejvhodnější úpravou je vaření, pečení, zapékání, dušení. Na dochucování používáme různé druhy bylinek. Solíme omezeně, aby si dítě zbytečně nezvykalo na velmi slanou chuť. Důležitou zásadou je nepoužívat argument, že neoblíbené jídlo je „zdravé“. Velkou chybou v tomto věku bývá změna dosavadního pitného režimu. I ty maminky, které v kojeneckém věku zařazovaly pouze čistou neochucenou vodu, začínají po 2. roce věku zařazovat do pitného režimu dítěte slazené tekutiny, a to mnohdy výhradně. Bohužel se tak děje i v předškolních zařízeních. Pro zdraví dítěte bez ohledu na jeho hmotnost je ale důležité udržet nesladkou chuťovou stopu v nápojích, jakými jsou stolní neperlivé vody, ovocné a bylinkové čaje, a jen výjimečně ředěné kvalitní džusy anebo tzv. fresh džusy, které je ale nutné započítat do energetického příjmu dítěte jako pokrm, ne jako tekutinu. Samozřejmostí u předškoláka jsou denně neslazené mléčné nápoje. Ve slazených nápojích dítě přijímá tzv.„prázdnou energii“, a tyto slazené nápoje tak mohou hlavně u dětí se sklonem k obezitě tento problém samy o sobě nastartovat.

Ryby hrají ve výživě dětí nezastupitelnou úlohu. Bohužel, není úplně jednoduché naučit děti ryby jíst. V tomhle mají mořské národy, u kterých je ryba normálním jídlem, před námi velkou výhodu.

PREVENCE DĚTSKÉ OBEZITY Když si dítě včas zvykne na nesladkou chuťovou stopu tekutin, jiné nápoje ani nevyžaduje. V tomto věku už dítě velmi intenzivně reaguje na různé reklamy a kampaně, které dokážou velice ra�novaně působit právě na tuto věkovou skupinu. Pro maminky je někdy až nadlidské úsilí přesvědčit dítě, že jogurt s obalem nevtíravé barvy bez obrázků, či bez přiložených čokoládových kuliček nebo samolepek je pro ně v každém případě lepší, anebo že se nekoupí sladké barevné pitíčko s dětskými motivy, ale pití bez obrázků, z dětského pohledu fádní a ještě k tomu bezbarvé. Úkolem rodičů je dítěti neustupovat, a to s vědomím, že to dělají hlavně v zájmu dítěte. Dítě záhy pochopí nastavené hranice a nebude dané výrobky pokaždé vyžadovat. To, co se dítě naučí v předškolním věku, kromě jiného i ve smyslu chuťového výběru a návyků, si sebou ponese do dospělosti. Určujícím zůstává vzor rodiny. Rodiče, prarodiče ani kuchařky v MŠ se nesmí vzdávat při prvním neúspěchu či odmítnutí jídla. Nové potraviny se mají dítěti nabízet opakovaně až 13x, než ho de�nitivně vynecháme z jídelníčku. Každé dítě je individualitou, ale základní stravovací návyky s odpovídajícím složením jídelníčku lze naučit všechny děti. I předškoláka bychom měli aktivně zapojit do přípravy jídla podle svých možností. Dítě má ke svým výtvorům (může to být ovocný anebo zeleninový panáček) velmi kladný vztah a tak máme větší šanci na úspěch i s méně oblíbenými druhy ovoce či zeleniny. Rodina by měla jíst u stolu vždy společně, oddělit stolování od jiné činnosti – nejíst při hře, sledování televize nebo u počítače. Snídat má dítě doma za stolem a ne až ve školce zaměnit dopolední svačinu za snídani. Velkou a častou chybou rodičů, prarodičů, ale i učitelek ve školce je zařazování sladkostí jako prvku odměny, či jako každodenního rituálu po návratu ze školky, při společných nákupech a podobně.