Rytířské reminiscence k pasování prof. MUDr. Richarda Škáby

družina je součástí oněch tisíců nejmenovaných.

Byl jsem vždy zastáncem pojmu lékařský stav a tím chci říci, že tuto aristokracii kultivované odpovědnosti ve výjimečné profesi dotýkající se lidského života nemohu jinak označit. Proto i rytířství je specifické pro lékařský stav.

Označení rytíř je více jak tisíc let staré a nebylo na počátku součástí aristokratické skupiny „modré krve“. V rytířském kodexu mravním byly požadovány hierarchické vlastnosti jako odvaha a statečnost, vytrvalost, štědrost, pomoc slabým a trpícím i víra ve vyšší princip bytí. Po těch tisíci letech na těchto vlastnostech nemusíme nic měnit, staly se obrazem humanity.

Nyní máme 29 rytířů a při té příležitosti chci se jen krátce zmínit o tom, že tento titul má historii od roku 1996, kdy ČLK přijala moji výzvu k přijetí tohoto ocenění do svého komorového řádu.

Čas letí jako splašený kůň a je mou milou možností rekapitulovat v našem časopise malým článkem dění kolem pasování Rytíře českého lékařského stavu.

Od roku 1996 se již vytvořila početná družina. V letošním roce už devětadvacetičlenná. Je to defilé rozmanitých lidských bytostí, které zasvětily své životy nejen, ale především, medicíně. Byli demokraticky podle platného řádu ČLK navrženi a také zvoleni k tomuto ocenění. Z hlediska síly profese vím, že rytířů bez pasování máme v lékařské profesi tisíce. A tak ta vybraná

Vlastně podnětem k němu byla v těchto devadesátých letech politická nechuť ponechat lékařům komoru jako vlastní, nepolitickou organizaci. Atmosféra byla nepříjemná a časté mediální výroky označující lékaře za bílou mafii byly dehonestující. Proto jsem chtěl, aby komora ukázala, že naše medicína má mnoho lékařů nesoucích ve svém historickém povolání hodnoty, které nelze zpochybňovat. Slavnost se stala součástí kulturně-duchovní přítomnosti lékařského stavu a myslím si i silnou jeho obranou.

Komora se samozřejmě stala nezpo -

Drahý Rytíři českého lékařského stavu, vážený pane profesore Richarde Škábo, v krátkém oslovení jsem si dovolil heraldicky popsat tvůj rytířský erb života.

Vidím signum fidei s nebesky modrým polem víry na erbu, který rozděluje diagonální zkřížení mečů. Meče symbolizující zbraně života nesou atributy života, spravedlivost a pokoru.

Pod meči v úpatí erbu je znázorněna cesta na vrchol hory, kde je brána s trůnem královny Veritas.

V záhlaví erbu ležící lev s nápisem symbolizující životní krédo: cor, sensus et sapiens.

Po stranách erbu dvě ratolesti symbolizující sílu života. Pod erbem nápis: ad gloriam medicinae.

V hluboké úctě MUDr. Jiří Jedlička chybnitelnou součástí naší existence po roce 1989. V dnešní době, která je jedním slovem nejednoduchá, máme dalšího rytíře, jenž přináší do obrany ČLK důležitý prvek. Jako předseda Čestné rady ČLK je součástí zásadní obrany kvality lékařské profesionality. Je skutečností, že lékaři mají odpovědnost za své konání jak odborné, tak eticko-morální. Čestná rada má povinnost posuzovat pochybení v těchto oblastech konání medicíny. Má dnes k dispozici sbor, který v součinnosti se znalci práva a medicíny může chránit čistotu medicíny. Tato její obrana dostala další hodnoty hodné rytíře. Pokora nad jedinečností života, do kterého lékaři svojí profesí zasahují, a následně spravedlivé posuzování jejich konání. Spravedlnost je svojí podstatou ctnost, která vychází z podstaty pravdivosti a dosažitelnosti fakt. A nejen to. Spravedlnost je důležitou hodnotou. K jejímu nastolení je nutné svědomí a pokora před omylností lidské bytosti. A právě je zásluhou dnešního rytíře, že uctívá tyto hodnotové atributy.

Rytíř se stal významnou událostí i z pohledu veřejnosti. Lékaři přes určitou opoziční část, která považovala titul za anachronismus, svojí většinou tuto slavnost přijali. Rytíř zůstane pro další generace symbolem síly komory postavit se odvážně k odpovědnosti těch, kteří medicínu nesou jako doživotní povolání. Naučilo mě to při právu posuzovat postupy kolegů v medicíně s pokorou. Bylo velmi šťastným obdobím spolupráce s prof. MUDr. Richardem Škábou. Naučilo mě, jak nebezpečné je mít pocit neomylnosti a jak odpovědné je přijetí vlastního omylu.

Připíjím číší vína, sláva ČLK, sláva rytířům.

MUDr. Jiří Jedlička

Autor byl před profesorem Škábou po dvě funkční období, tedy v letech 1996–2003, předsedou Čestné rady ČLK a je také duchovním otcem ocenění Rytíř českého lékařského stavu. Sám byl rytířem pasován v roce 2011, tedy v roce 20. výročí znovuzaložení ČLK.