PhD Research Sympozium 2017

PhD Research Sympozium VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA ARCHITEKTURY

2017 Editoři: Jiří Palacký a Kateřina Dokoupilová-Pazderková ISBN 978-80-214-5549-8

PhD Research Sympozium VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA ARCHITEKTURY

2017 Editoři: Jiří Palacký a Kateřina Dokoupilová-Pazderková ISBN 978-80-214-5549-8

EDITOŘI / EDITORS: doc. Ing. arch. Jiří Palacký, Ph.D. Ing. arch. Kateřina Dokoupilová-Pazderková, Ph.D. RECENZENTI / REVIEWERS: doc. Ing. arch. Jan Hrubý, CSc. doc. Ing. arch. Gabriel Kopáčik, Dr. prof. Ing. arch. Jan Koutný, CSc. doc. Ing. Zdeňka Lhotáková, CSc. doc. Ing. arch. Jiří Palacký, Ph.D. doc. Ing. arch. Maxmilián Wittmann, Ph.D. doc. Ing. Ivana Žabičková, CSc. Ing. arch. Jan Foretník, Ph.D. Ing. arch. Barbora Ponešová, Ph.D. Ing. arch. Martin Kabát Ing. arch. Evgeniia Kuznetcova, Ph.D. Ing. Jana Adamková JAZYKOVÁ KOREKTURA / LANGUAGE PROOFREADING: CZ / Mgr. Dana Kutálová, SK / Mgr. Radka Uhlířová

EDITORIAL Tento sborník obsahuje 14 recenzovaných konferenčních příspěvků doktorského sympozia oboru architektura a urbanismus, které se uskutečnilo 8. listopadu 2017 na Fakultě architektury Vysokého učení technického v Brně. Sympozium bylo setkáním studentů doktorského studia, uspořádaným za účelem vzájemné výměny zkušeností a poznatků mezi výzkumnými pracovišti a mladými výzkumníky. Sympozium doprovázela v době 3.–17. listopadu 2017 výstava konferenčních posterů, uspořádaná v prostoru galerie MINI. Doktorandi ve dvou tematických okruzích architektura a urbanismus, prezentovali dosavadní výsledky svého výzkumu se zaměřením na téma svojí disertační práce. Letošní ročník sympozia navázal na předchozí ročníky pořádané na FA VUT v Brně.

Rádi bychom poděkovali všem autorům za jejich příspěvky do akademické diskuse a vyjádřili vděčnost recenzentům za jejich pečlivou práci. Především oceňujeme jejich úsilí směřující ke zkvalitnění výzkumné činnosti doktorandů. Rádi bychom také poděkovali Mgr. Daně Kutálové a Mgr. Radce Uhlířové za provedení jazykových korektur příspěvků obsažených v tomto sborníku.

Uspořádání konference, výstavy a vydání sborníku bylo podpořeno z prostředků Institucionálního rozvojového projektu RV9070000503 – Konference doktorského studia FA VUT v Brně 2017.

Přípravný výbor / Preparatory Committee doc. Ing. arch. Jiří Palacký, Ph.D. / koordinace projektu, příprava sborníku Ing. arch. Kateřina Dokoupilová-Pazderková, Ph.D. / koordinace projektu Ing. arch. Eva Horáková / koordinace konference Ing. arch. Barbora Jenčková / koordinace výstavy Ing. Rostislav Košťál / správa webu

Vědecký výbor / Scientific Committee Ing. arch. Roman Čerbák (NPÚ Brno) Ing. arch. Mojmír Hudec (Ateliér Elam) Ing. arch. Vladimír Pacek (K4 a.s.) doc. Ing. arch. Jiří Palacký, Ph.D. (FA VUT Brno) doc. Ing. arch. Josef Hrabec, CSc. (FA VUT Brno) prof. Ing. Josef Chybík, CSc. (FA VUT Brno) prof. Ing. arch. Hana Urbášková, Ph.D. (FA VUT Brno) doc. PhDr. Martin Horáček, Ph.D. (FA VUT Brno) doc. Ing. arch. Maxmilián Wittmann, Ph.D. (FA VUT Brno)

OBSAH / CONTENT

3

EDITORIAL

URBANISM 6-12

Open Data Potential in the Realm of Urban Planning Potenciál využití otevřených dat v městském plánování Ing. arch. Eva HORÁKOVÁ, DOI: 10.13164/PHD.FA2017.1

13-20

Elasticity as a Determining Factor for the Natural Regeneration of the Settlement Structure Elasticita jako určující faktor přirozené obnovy sídelní struktury Ing. arch. Barbora JENČKOVÁ, DOI: 10.13164/PHD.FA2017.2

21-26

The Impact of Public and Developer‘s Interest on Sustainable Urban Development Vliv veřejného a developerského zájmu na udržitelný rozvoj území Ing. arch. Tereza JEŽKOVÁ, DOI: 10.13164/PHD.FA2017.3

27-33

Quality of Public Spaces Data Evaluation Vyhodnocování dat o kvalitě veřejných prostranství Ing. arch. Pavla KILNAROVÁ, DOI: 10.13164/PHD.FA2017.4

34-39

Countryside Settlement and its Transformations in Case of MoravianSilesian Beskids and its Foothills Venkovské osídlení a jeho transformace na příkladu Moravskoslezských Beskyd a jejich podhůří Ing. arch. Jan KRAUT, DOI: 10.13164/PHD.FA2017.5

40-45

Space for Creativity – Reuse of Empty Urban Spaces for Creative Industry Priestor pre kreativitu – Využitie prázdnych priestorov miest pre kreatívny priemysel Ing. arch. Andrea LEITMANNOVÁ, DOI: 10.13164/PHD.FA2017.6

46-53

Different Approaches to the National Management of Rainwater Rozdílné přístupy států k hospodaření s dešťovými vodami Ing. arch. Nina LIČKOVÁ, DOI: 10.13164/PHD.FA2017.7

5

54-60

Study of Three Residential Complexes in the City of Vienna Rozbor tří obytných souborů ve městě Vídeň Ing. arch. Jana MATYÁŠOVÁ, DOI: 10.13164/PHD.FA2017.8

61-66

Geospatial Analysis of Exhibition Centers Geoprostorová analýza veletržních areálů Ing. arch. Lenka ŠTĚPÁNKOVÁ, DOI: 10.13164/PHD.FA2017.9

ARCHITECTURE 67-73

Pop-up: Activation of Abandoned Spaces Pop-up: Aktivace nevyužívaných prostorů Ing. arch. et. Bc. Marie JOJA, DOI: 10.13164/PHD.FA2017.10

74-81

Expressive Means of Contemporary Architecture Výrazové prvky současné architektury Ing. arch. Iveta KOKOLIA-KŘÍŽOVÁ, DOI: 10.13164/PHD.FA2017.11

82-88

Structure and Architectonic Space Konstrukce a architektonický prostor Ing. arch. Daniel KUDA, DOI: 10.13164/PHD.FA2017.12

89-94

Visual Communication in Public Space Vizuální komunikace ve veřejném prostoru Ing. arch. Igor SERENČKO, DOI: 10.13164/PHD.FA2017.13

95-100

Railway – Alternative Options for Architecture Železnice – Alternativní možnosti pro architekturu Ing. arch. Kristýna SMRŽOVÁ, DOI: 10.13164/PHD.FA2017.14

DOI: 10.13164/PHD.FA2017.1

Open Data Potential in the Realm of Urban Planning Potenciál využití otevřených dat v městském plánování

Eva Horáková, xahorakovae@stud.fa.vutbr.cz Ústav prostorové tvorby, Fakulta architektury, Vysoké učení technické v Brně školitel: doc. Ing. arch. Jiří Palacký, Ph.D.

ABSTRACT: Open data are collected by public institutions and freely distributed online in computer readible format. This enable third parties to further use data for various appllications or participatory processes in the city. Which cities had already joined the open data concept and what kind of information they mostly open? This paper brings an overview to open data situation in Czech and Slovak cities.

KEYWORDS: urban planning; Smart cities; open data; life quality; public space ABSTRAKT: Otevřená data jsou data sbíraná veřejnými institucemi, která jsou volně dostupná na internetu a distribuována v počítačově čitelném formátu. To umožňuje a zjednodušuje jejich další využití třetími stranami. Tato veřejná data je možné dále zpracovávat pro nejrůznější aplikace zjednodušující veřejnou participaci a orientaci ve městě. Jaká města se již k otevřeným datům připojila a která data nejčastěji otvírají? Tento příspěvek podá přehled o situaci stavu využívání otevřených dat u českých a slovenských měst.

KLÍČOVÁ SLOVA: územní plánování; Smart cities; otevřená data; kvalita života; veřejný prostor

PReS 2017 conference papers

7

Úvod Velkým potenciálem dnešních měst se stává stále širší využívání moderních technologií. Technika zasahuje do našich životů čím dál více. Začíná to mobilním telefonem a pokračuje používáním počítačů téměř ve všech pracovních odvětvích a samostatně činných městských online aplikací informujících nás například o čase příštího blokového čištění. Spousta měst se snaží stát se chytrými městy (Smart Cities). „Tato města jsou společenství lidí komunikující a používající toky energie, materiálů, služeb a financování s cílem urychlit udržitelný hospodářský rozvoj, stabilitu a vysokou kvalitu života; tyto toky a interakce se stávají chytrými, a to prostřednictvím strategického využívání informačních a komunikačních infrastruktur a služeb v procesu transparentního územního plánování a řízení, které je citlivé vůči sociálním a ekonomickým potřebám společnosti“ (Bárta, 2014).

Chytrá města by však neměla stát pouze na technologiích a jejich rozmístění všude po městě, nýbrž na efektivních strategiích a jejich adaptabilitě. Jedním ze způsobů aplikace tohoto přístupu a přiblížení se konceptu moderního města je využívání otevřených dat Tento příspěvek se věnuje publikaci otevřených dat napříč českými městy a několika zahraničními příklady.

Otevřená data Otevřená data jsou oficiální pojem. Nakládání s nimi a jejich zveřejňování nově upravuje česká legislativa novelou zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, s účinností od 1. 1. 2017. Ta také definuje pojem otevřená data (zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím). „Otevřená data jsou informace a čísla bezplatně a volně dostupná na internetu ve strukturované a strojově čitelné podobě a jsou zpřístupněna způsobem, který jejich využití neklade zbytečné technické či jiné překážky. Formát a struktura otevřených dat tedy umožňují jejich hromadné počítačové zpracování, k němuž jejich vydavatel poskytl právní svolení. Díky tomu mohou být dál volně zpracovávána, a to i v rámci softwarových aplikací. Jedná se například o jízdní řády, příjmy států, seznam poskytovatelů sociálních služeb, kalendář ministra nebo měření čistoty ovzduší.“ Tyto informace pocházejí mimo veřejnou správu i z univerzit, nevládních organizací nebo soukromých firem (Otevřená data, 2017).

Výhody otevřených dat Velkou výhodou otevřených dat je, že jsou to ve velké většině data, která již existují.

Jejich sběr probíhá kontinuálně, buď jako hlavní, nebo i jako vedlejší produkt. Pocházejí-li z veřejných institucí, jsou tyto informace placeny z daní poplatníků. V případě,

8

PReS 2017 conference papers

že pocházejí z jiných zdrojů, jsou placeny uživateli nebo jsou to data nezbytná pro chod určité služby, například data mobilních operátorů. To znamená, že by měla být otevřena a zveřejněna, neboť není potřeba je sbírat a platit znovu.

Díky otevřeným datům lze zlepšit transparentnost služeb a zajistit lepší informovanost obyvatel.

Data mají velký ekonomický potenciál. Jedním z příkladů aplikací fungujících na otevřených datech je idos – přehled jízdních řádů. Tato aplikace využívá zveřejněné jízdní řády, které může porovnávat díky tomu, že jsou ve stejném formátu. Stojí na veřejných datech, společností je soukromý subjekt, poskytující veřejnou službu, kdy celý provoz aplikace je financován z reklamy na webu. Služba šla tak daleko, že nyní je schopna sledovat vozy v reálném čase a podávat uživateli informace o aktuálním zpoždění vyhledaného spoje, čímž je celá služba v Evropě jedinečná (Bárta, 2014).

Otevřená data lze dále využívat k zefektivňování veřejné správy a jejího fungování v reálném čase a hlavně v součinnosti s obyvateli měst a země. V této části využívání dat vidíme velký přínos i pro územní plánování a efektivní komunikaci mezi městem a jeho obyvateli o územním plánu a strategiích.

Problémy otevřených dat Dat a jejich otevřenosti se samozřejmě dotýká i možnost určitých rizik. Jedním z nich může být například narušení soukromí. V pojmu otevřená data je definováno, že mezi tato data patří pouze ta, která byla anonymizována, případně abstrahována, aby nebylo narušeno ničí soukromí. Dalším možným problémem, který se váže k práci s daty, je obsahová rozdílnost dat zveřejňovaných jednotlivými městy. V tomto směru neexistuje žádná standardizace otevřených dat, takže reálně mezi sebou stejná data zatím moc nelze porovnávat.

Data by správně také měla obsahovat metadata – informace o tom, jak byla pořízena a čeho přesně se týkají. Vypovídací hodnota dat a jejich správná interpretace je klíčová pro komunikaci mezi městem a jeho obyvateli.

Posledním problémem otevřených dat by mohla být bezpečnost informací. Je pravda, že otevřená data zveřejňují údaje o městu, o státu, o obyvatelích. Ve většině případů se však nejedná o nové nebo nedostupné informace. Tyto informace již dávno existují, může si je vyhledat každý, kdo o ně má zájem. Po otevření to sice bude mít jednodušší, výhody a možnosti využití dat ale převažují.

PReS 2017 conference papers

9

Srovnání otevřenosti měst Článek srovnává žebříčky otevřenosti měst v České a Slovenské republice z roku 2016 zpracované na webu cityone.cz. Ten k hodnocení využívá Metodiku Konceptu inteligentních měst Ministerstva pro místní rozvoj (Sirotek, Židková, 2017). Tato metodika definuje cíle a aspekty konceptu inteligentních měst (Smart Cities). V rámci metodiky je popsána i míra otevřenosti dat hodnocená jednou až pěti hvězdami: * data zveřejněná online – uzavřené, ale zveřejněné formáty, například naskenované pdf ** strojově čitelná data – základní otevřené formáty, splňují požadavky dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (1) *** otevřená data – standard pro data veřejné správy/samosprávy **** univerzální indikátory – datové informace pochopitelné pro člověka i počítač, v českém prostředí se momentálně jedná o nadstandardní formát ***** propojená data – takový formát, který umožňuje strojově abstrahovat data z více tabulek a smysluplně je poskládat dohromady Tato metodika poskytuje měřitelnost otevřenosti města definovanou bodově hodnocenými indikátory. Pomocí nich lze posoudit otevřenost dat města z hlediska kvantity a kvality i výsledného použití (Metodika Konceptu inteligentních měst, 2015).

Situace v České republice V České republice se liší situace v jednotlivých městech. Na základě informací z webu cityone, který otevřenost měst dlouhodobě sleduje, se k otevřeným datům připojilo v ČR 26 statutárních měst.

Mezi českými městy v otevřenosti suverénně vede hlavní město Praha, druhá je Plzeň, třetí Hradec Králové, čtvrtá Ostrava a pětici uzavírá Brno. Mezi města s nejlépe obsahově strukturovanými daty se řadí Plzeň, která data zveřejnila na platformě open source (Zimmerman, 2017).

Města nejčastěji zveřejňují informace o svých mapách a katastrech, dále o odpadovém hospodářství, zeleni a sportovištích. Často zveřejňovanými otevřenými daty jsou také ta o veřejné dopravě, parkování a cenových mapách. Už méně jsou napříč městy

10

PReS 2017 conference papers

zveřejňována data o zdravotnictví, hřbitovech nebo veřejně prospěšných stavbách.

Situace na Slovensku Na Slovensku zkoumala společnost Clevermaps otevřenost 28 statutárních měst.

Oproti Praze, která v českém výzkumu v žebříčku vedla, se Bratislava umístila až na 19. místě. Nejlépe hodnoceným městem roku 2016 byl Prešov, následovaly Levice, Nitra, Žilina a pětici uzavřely Piešťany (Zimmerman, Bárta, 2017).

Mezi nejčastěji sbíraná data patří seznamy objednávek, smluv a faktur, jejichž zveřejňování je na Slovensku povinné. Za nimi následují demografické informace, seznamy ulic města a seznamy daňových dlužníků. Ty zveřejňují všechna města, byť i v neotevřeném formátu.

Z mapových informací města nejčastěji zveřejňují informace o katastru, uliční síti a školství.

Závěrečné srovnání – zhodnocení Otevírání veřejných dat a jejich další využívání v sobě nesou velký potenciál. V rámci srovnání České republiky a Slovenska je situace v obou zemích obdobná. Každá země má jedno město, které suverénně technologicky vede, ČR Plzeň, SR Prešov, a ostatní města si zatím drží odstup. Oproti Praze se značným počtem datových sad v čele českého žebříčku se však Bratislava propadá a v oblasti otevřených dat příliš nedrží krok.

Slovenská města jsou ve sběru dat oproti českým jednotnější, sbírají podobná data a díky asi třem typům dodavatelů systémů elektronické evidence je po nalezení portálů orientace v nich celkem přehledná. U měst obou států vedou mezi zveřejňovanými daty data o katastru nemovitostí a volebních okrscích. V případě hledání informací na webech jednotlivých měst obou zemí je však orientace stále celkem nepřehledná.

Budoucnost otevírání dat vidíme v určité standardizaci, určení, jaké informace otevírat a jak. Dále v předávání zkušeností z měst, kde se daří data otevírat úspěšněji, jako právě v Plzni, Praze a Prešově, těm městům, která svá data zatím zveřejňují minimálně. Při standardizovaném otevírání dat se podaří docílit velké míry transparentnosti a objektivního statistického srovnání měst. Vyšší standard a srovnatelnost dat napříč městy se pozitivně odrazí i v možnostech využití těchto dat k územnímu plánování především v oblastech dopravy, tepelné pohody a komunikace mezi městem a jeho obyvateli nejen při tvorbě územních plánů.

Příspěvek vznikl ve vazbě na výzkumný projekt GA ČR 17-26104S Vliv charakteru a umístění urbanistické struktury na udržitelný rozvoj území.

PReS 2017 conference papers

Obr. 1. Otevřenost měst v České republice (archiv autora)

Obr. 2. Otevřenost měst na Slovensku (archiv autora)

11

12

PReS 2017 conference papers

Prameny BÁRTA, David, 2014. Open data ve Vídni. Smart cities: magazín o chytrých technologiích pro efektivnější správu měst a obcí. Brno: Ondřej Doležal – Pixl-e, 2014(01), 19-21. ISSN 2336-1786.

Zákon č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů Otevřená data, 2017. Otevřená data: Společně otvíráme data [online]. Praha: Fond Otakara Motejla [cit. 2017-08-27]. Dostupné z: http://www.otevrenadata.cz/otevrena-data/ BÁRTA, David, 2014. Informační dopravní systém versus otevřená data. Smart cities: Magazín o chytrých technologiích pro efektivnější správu měst a obcí. Brno: Ondřej Doležal - Pixl-e, 2014(01), 28-33. ISSN 2336-1786 SIROTEK, Jan a Šárka ŽIDKOVÁ, 2017. Žebříček oteevřených dat 2016. In: City:one.: Tržiště chytrých řešení pro města [online]. Brno: CityOne [cit. 2017-08-26]. Dostupné z: https://www.cityone.cz/en/zebricek-otevrenych-dat-2016/t6504 ČESKÁ REPUBLIKA, Metodika Konceptu inteligentních měst: Projekt TB930MMR001, 2015. In: . Brno: Ministerstvo pro místní rozvoj. Dostupné také z: http://www.strukturalni-fondy.cz/getmedia/9c597c78-8651-43a8-8d94-bc9f19da74c5/TB930MMR001_Metodika-konceptu-Inteligentnich-mest-2015.pdf ZIMMERMAN, Michal, 2017. Žebříček datové otevřenosti českých statutárních měst v roce 2017. In: City:one.: Tržiště chytrých řešení pro města [online]. Brno: CityOne [cit. 2017-07-11]. Dostupné z: https://www.cityone.cz/zebricek-datove-otevrenosti-ceskych-statutarnich/t6680 ZIMMERMAN, Michal a David BÁRTA, 2017. Představujeme žebříček otevřenosti slovenských měst 2016. In: City:one.: Tržiště chytrých řešení pro města [online].

Brno: CityOne [cit. 2017-08-25]. Dostupné z: https://www.cityone.cz/en/predstavujeme-zebricek-otevrenosti-slovenskych/t6596

DOI: 10.13164/PHD.FA2017.2

Elasticity as a Determining Factor for Natural Regeneration of Settlement Structure Elasticita jako určující faktor přirozené obnovy sídelní struktury

Barbora Jenčková, jenckova@volny.cz Ústav prostorové tvorby, Fakulta architektury, Vysoké učení technické v Brně školitel: doc. Ing. arch. Jiří Palacký, Ph.D.

ABSTRACT: The contemporary transformation of settlements and landscapes follows the transformation of lifestyle, the relationship of man to the landscape. The relationship to the soil as a source of livelihood disappears, the attitude of the inhabitants to the forms of settlements changes. Built area is expanding extensively, the scale and forms of settlement are changing, neoplasms have been written into the structure without any relation to the territory. Relations in the territory that create the properties of living structures are lost. The development of settlements in relation to the landscape recorded in the monitored period at least two problematic phases - the transformation of the land structure in the post-war period, and the last period of approximately 25 years, when there is a significant suburbanization. The way of spatial planning is signed on the form of landscape and settlement. It is therefore necessary to emphasize the creation of mutual relations, preservation of the landscape as irreplaceable value. Probably the traditional model of settlement provides a binding structure that has a sufficient elasticity for changing conditions. This hypothesis will be verified by the analysis of the functionality of the settlement structure, the case study focuses on the area of Židlochovice. The results should be compared with examples of other settlements in a similar cultural circuit.

KEYWORDS: settlement structure; settlement development; settlement marsh; lifestyle; ruderalization of landscape; urban values; cultural landscape ABSTRAKT: Probíhající proměna sídel a krajiny sleduje proměnu životního sty-

14

PReS 2017 conference papers

lu, vztahu člověka ke krajině. Mizí vztah k půdě jako zdroji obživy, mění se postoj obyvatel k podobě sídel. Zástavba se extenzivně rozpíná, mění se měřítko a formy osídlení, do struktury se vepsaly novotvary bez vztahu k území. Ztrácí se vzájemné vazby v území, obsahující vlastnosti živých struktur. Vývoj sídel ve vztahu ke krajině zaznamenal ve sledovaném období minimálně dvě problematické fáze – proměnu pozemkové struktury v poválečném období a období posledních přibližně 25 let, kdy se objevuje výrazná suburbanizace. Na podobě krajiny a osídlení se podepisuje způsob územního plánování. Je proto nezbytné zdůrazňovat vytváření vzájemných vazeb, uchování krajiny jako nenahraditelné hodnoty. Je pravděpodobné, že tradiční model osídlení disponuje takovou strukturou vazeb, která poskytuje dostatečnou elasticitu vzhledem ke změnám podmínek. Tato hypotéza bude ověřena analýzou funkčnosti struktury osídlení - případová studie se zaměřuje na oblast Židlochovicka, avšak výsledky je třeba srovnat s příklady jiných sídel v obdobném kulturním okruhu.

KLÍČOVÁ SLOVA: sídelní struktura; rozvoj osídlení; sídelní kaše; životní styl; ruderalizace krajiny; urbanistické hodnoty; kulturní krajina

Úvod Disertační práce se zabývá reflexí současných vědeckých poznatků z hlediska jejich uplatnění při hodnocení tradičního modelu tvorby a rozvoje sídel.

Pro potřeby disertační práce je pojem tradiční model osídlení definován jako postupně a kontinuálně vytvářený způsob osídlení, vytvářený v sepětí s krajinou.

Vzhledem k rozsáhlosti tématu je práce omezena časovým úsekem přibližně od 20. století do současnosti, ale i věcným rozsahem, a zaměřuje se na problematiku menších sídel (obcí, městysů). Zaměřuje se tedy na venkovské prostředí, vazbu venkovských sídel a jejich krajinného prostředí. Zákonitosti vývoje a hledání východisek ze současného stavu jsou zkoumány na vzorovém území Židlochovicka – tedy území rozsahem přibližně odpovídajícím správnímu území obce s rozšířenou působností – ORP Židlochovice.

Teorie struktur Způsob osídlení vytvářejí vzájemné vazby, obsahující vlastnosti živých struktur.

Existuje paralela mezi geometrickým vyjádřením organizace živých struktur různého měřítka a sídelní strukturou – teoretické východisko navazuje na výsledky práce

PReS 2017 conference papers

15

N. Salingarose a M. W. Mehaffyho. Práce se proto zaměřuje na ověření fungování výsledků.

Mezi vlastnosti živých struktur patří síťová propojenost, různorodost funkcí a redundance, široká distribuce struktur napříč úrovněmi, schopnost vlastní organizace.

Lidmi vytvářené struktury Lidmi vytvářené struktury jsou součástí jednoho a téhož světa podobně jako struktury přírodní, člověk je součástí přírodních struktur, a je proto zřejmé, že pravidla a požadavky uspořádání fungujících systémů jsou shodné. Také potřebujeme vzájemně propojené sítě, cesty, vztahy, musíme vytvářet různorodost až nadbytek aktivit, typů, objektů. Naše struktury by měly zahrnovat velkou různorodost měřítek, protože tato hierarchizace zajistí snadnější korekci nefunkčních částí.

Přizpůsobivé (čili pružné – elastické – odolné) chování zahrnuje zachovávání původních vzorů, informací a vlastností, reakce na změnu probíhá úpravou některých struktur – sídla s takovým chováním zachovávají strukturu. Sídlo s vyváženou různorodostí měřítek až do úrovně drobného měřítka lépe reaguje na výkyvy úpravou vlastní organizace, odpověď na ně se vytváří na několika úrovních, sídlo je schopno reagovat na vyčerpání určitých zdrojů. Zpravidla se jedná o sídlo, které se utvářelo postupným vývojem, kdy se vytvořila hierarchie vztahů a vazeb.

Musíme tedy navrhovat své prostředí tak, aby bylo dostatečně přizpůsobivé a abychom se dokázali vypořádat s nepředvídatelnými událostmi. Analýza funkčních příkladů by měla být směrována k vytvoření teorie funkčního modelu elastického, tedy dostatečně flexibilního sídla.

Zatím jsou lidské systémy nepružné, neodolné – koncentrace vybavení a infrastruktury pro mnoho obyvatel na jediném místě se projeví jako krajně nevhodná právě v případě vážné události či přírodní katastrofy – záplav, zemětřesení nebo třeba dlouhodobého sucha, přerušení infrastruktury. Dominovým efektem pak dojde k ovlivnění mnoha složek.

Opakem nepružných systémů jsou multimodální systémy, které jsou podstatně odolnější, protože vybavenost je rozložena do mnoha bodů a ztráta jednoho proto neznamená nefunkčnost systému. Multimodalita je vlastnost živých struktur. Evoluce je přivedla do dnešního stavu, který nám tak může být názorným příkladem fungujícího řešení. (Mehaffy, 2015) Vazby v organické struktuře – např. cévní systémy – jsou obdobně jako v sídelní

16

PReS 2017 conference papers

struktuře – např. dopravní systémy – utvářeny na základě potřeby přenosu informací a logistické organizace. Jejich utváření je dáno řadou podmiňujících faktorů. Zásadním předpokladem vytváření vazeb v sídelní struktuře jsou přírodní podmínky a morfologie území, krajinný ráz (Löw & Míchal, 2003).

Mezi další určující podmínky vstupuje poloha v sídlelní struktuře a socioekonomické podmínky. (Hrůza, 2014) Vazby tedy nevznikají náhodně a nelze je jednoduše a direktivně plánovat, nástroji územního plánování lze jen vytvářet vhodné podmínky pro zformování vazeb, které podmiňují vznik kvalitního prostředí – tedy takového, které poskytuje vyváženost a různorodost vazeb.

Urbanistický návrh často nazýváme kompozicí (uspořádání prvků). Na základě logické dedukce je to zcela mylné, protože ze samostatných částí bez vzájemných vztahů nevzniká nic funkčního. Je to jen náš zjednodušující přístup, který může být riskantní. (Mehaffy, 2015) Na druhé straně je nutno konstatovat, že tradiční vývoj sídel znamenal i vytvoření historických dominant, průhledů, horizontů, které jsou zpravidla základem urbánní koncepce sídel, hodnotou, na kterou lze navazovat – principy a zásady urbanistické koncepce mohou zdárně napomáhat utváření podmínek dalšího stabilního a udržitelného vývoje. (Rozmanová & Gajdíková, 2016)

Přírodně utvářené struktury Užívají pro vytváření nových celků transformaci, kdy klíčová je genetická informace, určující, jak systémy rostou, jak jsou udržovány. Informace je důležitým vodítkem pro tvůrčí návrhy. Nejedná se o předurčenost – řešení mohou mít více variant, ale přitom dodržují základní jednotu – celistvost a řád.

Transformace je základním prostředkem generačního vývoje, který vychází z několika předků a dosahuje postupně komplexity. Někdy dokonce směřují procesy konvergentně – vedou k paralelám u nepříbuzných organismů. Zrod genetické informace předchází vzniku organismů. Několik základních vzorců dává transformacemi vznik obrovskému množství variant. (Mehaffy, 2015) Na základě výše uvedených tvrzení a faktů formuluji hypotézu: Kvalita a funkčnost prostředí sídel jsou úměrné multimodalitě (víceúčelovosti) a pestrosti vazeb v území a schopnosti transformace stávajících struktur dle nových měřítek.

PReS 2017 conference papers

17

Multimodalita a schopnost transformace mají zásadní vliv na další rozvoj sídel, přičemž již nehovoříme pouze o udržitelnosti rozvoje, ale také o pružnosti (elasticitě), se kterou je sídlo schopno reagovat na změny podmínek – přírodních, hospodářských i sociálních.

Tradiční model osídlení podle předpokladu disponuje takovou strukturou vazeb, která poskytuje dostatečnou elasticitu vzhledem ke změnám podmínek.

Metoda výzkumu – případové studie a kombinované strategie Probíhající proměna sídel a krajiny sleduje proměnu životního stylu, vztahu člověka ke krajině. Ověřování zákonitostí vývoje a hledání východisek ze současného stavu jsou prováděna“, i s přihlédnutím k následujícímu „zkoumanému území“.

Jedná se o vzorek starosídelní oblasti, kulturní krajinu dlouhodobě a kontinuálně zemědělsky využívanou, značně ovlivněnou tím, že se jedná o spádové území krajského města.

Ztrácí se vztah k půdě jako zdroji obživy. Ještě na počátku 20. stol. byla vazba sídel na krajinné zázemí jako zdroj obživy nezbytná, postupně se s dopadem průmyslové revoluce a s rostoucí intenzitou obchodní výměny vytrácí. V současnosti se jeví, že vztah ke krajině jako potravní základně snad není ani potřebný, v případě náhlých přírodních, ekonomických a společenských zvratů může být opak pravdou. Přístup k ochraně půd a krajiny se postupně mění i v rámci legislativy (zákon č. 334/1992 Sb. v platném znění a související legislativa).

I když je polní krajina pro území Židlochovicka charakteristická, v zemědělství a souvisejících oborech působí jen malá část podnikatelských subjektů v oblasti. Podstatná část území je velkoplošně obdělávána, ale obyvatelé mají zpravidla vazbu jen k pozemkům v okolí svých nemovitostí.

Drobná držba zemědělské půdy se uchovala v oblasti Výhonu, který je jakožto přírodní park specifickým územím, zahrnujícím i vinice a sady. Pestré členění zahrnuje cestní síť a území je i rekreačním zázemím obyvatel oblasti – zejména Židlochovic, Blučiny, Nosislavi.

Krajina jako krajinné zázemí je naopak zcela disfunkční v oblastech povrchové těžby štěrkopísků, které se jen velmi pomalu a postupně dostávají k rekultivaci (Bratčice, Hrušovany u Brna, Medlov). Území zahrnuje také dolní toky řek, které původně meandrovaly v prostředí lužních

18

PReS 2017 conference papers

lesů. Posledním pozůstatkem je část toku Jihlavy v přírodním parku Niva Jihlavy (katastr Medlova). Torza lužního lesa v podobě malých nepřístupných remízků nalezneme v Opatovicích. Většina toků byla regulována a lužní lesy ustoupily meliorované orné půdě, posledním přirozeným meandrem řeky Svratky je Nosislavská zátočina.

Velká část okolí toků je „chráněna proti nežádoucímu stavebnímu rozvoji“ stanoveným záplavovým územím. Historická stopa zastavěného území reagovala zcela přirozeně na rozsah stoletých záplav (Holasice).

Mění se charakter zástavby venkovských oblastí – struktura tvořená zemědělskými usedlostmi zahrnujícími i hospodářské stavby se doplnila ještě v předválečném období o rodinné domy bez hospodářského zázemí (Hrušovany u Brna). V poválečném období se bydlení i na venkově „obohacuje“ o typizovanou bytovou výstavbu, degradující prostředí venkova na úroveň městské periferie (Měnín, Hrušovany u Brna).

Výrobní objekty v čase také mění charakter, a zejména měřítko, které se postupně zvětšuje – od hospodářských dvorů (Opatovice) přes průmyslové areály cukrovarů (Židlochovice) a pivovarů po zemědělskou velkovýrobu a oddělené areály jednotných zemědělských družstev (Moutnice, Opatovice). Tento trend pokračuje i v současnosti, kdy se ve volné krajině objevují výrobní a logistické areály (Rajhrad, Syrovice, Blučina).

Růst měřítka a kapacit zejména výrobních staveb úzce souvisí s nárůstem dopravy nároky na přepravní kapacitu komunikační sítě stále stoupají. Růst dopravy je jedním ze zásadních problémů, ale jeho zpracování je mimo dosah této práce. Z hlediska sledování proměny struktury území je zajímavé zejména budování sítí a vazeb stále vyššího řádu a dopad těchto kroků na lokální úroveň.

Zrychlování dopravy „zmenšuje“ vzdálenosti a napomáhá plošnému rozvoji metropolitních oblastí, kde se okolní venkovské obce postupně dostávají do role rezidenčních oblastí metropole, což platí i pro zkoumané území Židlochovicka.

Vývoj sídel ve vztahu ke krajině zaznamenal tedy ve sledovaném období minimálně dvě problematické fáze – proměnu pozemkové struktury v poválečném období a období posledních přibližně 25 let, kdy se objevuje výrazná suburbanizace. Éra socialistického zemědělství v poválečných letech byla obdobím, kdy se výrazně pokřivil vztah ke krajině minimalizací osobního zájmu na řádném obhospodařování krajiny a výrazně se proměnil krajinný ráz, zejména v případě polní krajiny. Intenzifikace zemědělství v rámci republiky přinesla mimo jiné plošné odvodnění 1,5 mil. ha půdy, likvidaci 45 000 km liniové zeleně a rozorání 450 000 luk, 240 000 mezí

PReS 2017 conference papers

19

a dvou třetin všech polních cest, což představuje výrazné ochuzení vazeb v původních strukturách. (Semotanová & Synek, 2007) Všechny tyto zásahy představovaly značné ochuzení diverzity vazeb v krajině a jsou patrné dodnes – ve většině případů je lze považovat za nevratné (Moutnice, Těšany).

Krajina tak získala jiné měřítko, neobsahuje historicky dlouhodobě vytvářené vazby (Blažková & Červinková, 2015, stránky 93-115), obce jsou si mentálně více vzdáleny.

To je patrné i ze srovnání mapových podkladů z různých historických období.

Vývoj urbanizace okolí Brna v letech 1990–2015 proměnil charakter původně svébytných sídel orientovaných zejména na zemědělskou produkci. Obce v okruhu do cca 30 km se s masivním rozvojem automobilizace staly snadno dostupnými pro každodenní dojížďku do města a poskytovaly cenově dostupné pozemky pro individuální bytovou výstavbu a intenzivní rozvoj rodinného bydlení se proto soustředil právě do nich. Vývoj přinesl zejména plošný rozvoj nízkopodlažního bydlení, dnes často označovaný jako „sídelní kaše“ (což je český, poměrně výstižný překlad již rozšířeného termínu „urban sprawl“) (Hnilička, 2005, str. 17) – (Syrovice, Holasice).

Je patrné, že i ve sledovaném území se projevuje obecný trend suburbanizace s průvodními negativními jevy. Jedním z nich je oslabení, respektive ztráta genia loci, mění se struktura území obce – přirozená struktura místa (Norberg-Schulz, 1994, str.

6–23). Nově osídlená území těží z hodnot původního sídla, jejich vklad do fungování těchto obcí je však velmi sporný, což je patrné zejména tam, kde plošný rozsah nejnovější zástavby přesáhl či téměř přesáhl plošný rozsah původního sídla. Zpravidla nebyly vytvořeny nové vazby, původní byly značně rozrušeny, a pružnost a tím současně i stabilita takového současného útvaru jsou velmi maléá (Syrovice).

Obecněji lze říci, že výraznější dopad nepružných struktur se týká větších obcí (které disponují veřejnou infrastrukturou pro školství, obsahují služby apod.) nebo obcí výhodněji postavených v dopravní síti. Byť tedy nové urbanizované celky využívají původních vazeb původního sídla, vytváří se spolu s nimi zpravidla velmi málo vazeb nových, přispívajících k elasticitě prostředí, a nezřídka jsou tyto celky zcela odtrženy od organismu sídla (Holasice).

Sběr a analýza dat V rámci disertační práce probíhá sběr dat doplněný terénním průzkumem. Výsledky analýz poskytnou obraz o současném stavu tohoto území. Kvalita prostředí je hodnocena multikriteriální analýzou.

Je třeba zdůraznit, že v případě Židlochovicka se jedná o vzorek starosídelní oblasti,

20

PReS 2017 conference papers

kulturní krajinu dlouhodobě a kontinuálně zemědělsky využívanou, značně ovlivněnou tím, že se jedná o spádové území krajského města. Informace lze proto zobecňovat pouze do určité míry. Výsledky bude třeba srovnat s jinými územími v obdobných podmínkách (přírodních a společenských – evropský kulturní prostor) tak, aby byl obraz o schopnosti sídel reagovat na změny podmínek komplexnější.

Přínos a aplikace poznatků Na podobě krajiny a osídlení se podepisuje způsob územního plánování. Je proto vyvíjena snaha nalézt východisko ze současné situace hledáním nových způsobů plánování. Až nyní se klade důraz na vytváření vzájemných vazeb, zachovávání podmínek elasticity k zajištění odolnosti celku vůči změnám i z hlediska historického vývoje, uchovávání krajiny jako nenahraditelné hodnoty. Je proto cílem formulovat závěry výzkumu tak, aby bylo možno je využít jako oporu pro strategické plánování.

Příspěvek vznikl ve vazbě na výzkumný projekt GA ČR 17-26104S Vliv charakteru a umístění urbanistické struktury na udržitelný rozvoj území.

Prameny BLAŽKOVÁ, Tereza, ed. a Petra ČERVINKOVÁ, ed. Krajina jako antropologická čítanka. Vydání první. Praha: Togga, spol. s r.o., 2015. Steam. ISBN 978-80-7476-039-6. Čtvrtá úplná aktualizace územně analytických podkladů správního území obce s rozšířenou působností Židlochovice 2016. Www.zidlochovice.cz [online]. Židlochovice, 2016 [cit. 2017-08-30]. Dostupné z: http://www.zidlochovice.cz/cs/ mesto-zidlochovice/mestsky-urad/odbory-mestskeho-uradu/odbor-zivotniho-prostredi-a-stavebni-urad/uzemne-analyticke-podklady.html HNILIČKA, Pavel. Sídelní kaše: otázky k suburbánní výstavbě kolonií rodinných domů. Vyd. 1. Brno: ERA, 2005. ISBN 80-736-6028-8.

HRŮZA, Jiří. Svět měst. Vyd. 1. Praha: Academia, 2014. ISBN 978-80-200-1808-3.

LÖW, Jiří a Igor MÍCHAL. Krajinný ráz. 1. vyd. Kostelec nad Černými lesy: Lesnická práce, 2003. ISBN 80-863-8627-9.

MEHAFFY, Michael W. Design for a living planet. Portland, Oregon: Sustasis Press, 2015. ISBN 978-0-9893469-5-5.

NORBERG-SCHULZ, Christian. Genius loci: k fenomenologii architektury.

1. vyd. Praha: Odeon, 1994. ISBN 80-207-0241-5.

ROZMANOVÁ, Naděžda a Zuzana GAJDÍKOVÁ. Principy a zásady urbanistické kompozice v příkladech. Vydání: první. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2016. ISBN 978-80-7538-073-9.

SEMOTANOVÁ, Eva a Jaroslav SYNEK. Česko: Ottův historický atlas. Praha: Ottovo nakladatelství, 2007. ISBN 978-80-7360-577-5.

DOI: 10.13164/PHD.FA2017.3

The Impact of Public and Developer‘s Interest on Sustainable Urban Development Vliv veřejného a developerského zájmu na udržitelný rozvoj území

Tereza Ježková, xajezkova@stud.fa.vutbr.cz Ústav urbanismu, Fakulta architektury, Vysoké učení technické v Brně školitel: doc. Ing. arch. Maxmilián Wittmann, Ph.D.

ABSTRACT: The contemporary cities’ development is concurrently affected by public and business interests and depends mainly on the willingness of these entities to find the common goal they want to reach. By comparing priorities, behaviours and conflicts in case studies, it is possible to determine the changes in the quality of a public space and that of lives of the inhabitants, in the amount of job opportunities and the changes in ecological and hygienic conditions, in case that the developer’s plan will be realized or the public interests will be defended to the maximum extent and what is the view of the city that is reflected in the Local Development Plan. The intention is to uncover whether the public, the Local Development Plan, developers or all of them contribute to the desirable city development.

KEYWORDS: sustainable development; public interest; developer´s interest; urban planning; case study ABSTRAKT: Rozvoj současných měst je souběžně ovlivňován veřejnými a podnikatelskými zájmy a závisí především na ochotě těchto subjektů najít společný cíl, kterého chtějí dosáhnout. Na případových studiích je porovnáváním priorit, chování a rozporů možné vysledovat, jak se změní kvalita veřejného prostoru a života obyvatel, množství pracovních příležitostí a ekologické a hygienické podmínky v případě, že bude realizován záměr developera, a v případě, že bude v maximální míře hájen veřejný zájem, a jaký je pohled ze strany města, který je reflektován v územním plánu.

Záměrem je odhalit, zda k žádoucímu rozvoji lokality či města přispívá veřejnost, ÚP, či naopak developer, případně všichni.

22

PReS 2017 conference papers

KLÍČOVÁ SLOVA: udržitelný rozvoj; veřejný zájem; soukromý zájem; územní plánování; případová studie

Úvod Ve stavebním zákoně jsou jasně definovány cíle územního plánování, ze kterých jasně vyplývá, že trvale udržitelný rozvoj jde ruku v ruce s nalezením souladu mezi veřejným a soukromým zájmem. „Územní plánování zajišťuje předpoklady pro udržitelný rozvoj území soustavným a komplexním řešením účelného využití a prostorového uspořádání území s cílem dosažení obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území. Za tím účelem sleduje společenský a hospodářský potenciál rozvoje“ (zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu).

Tento článek popisuje teoretické přístupy řešení určené k vyhodnocování váhy vlivu soukromého a veřejného zájmu na trvale udržitelný rozvoj území a následně se zabývá možnostmi využití výsledků výzkumu.

Přehled současného stavu problematiky potvrdil význam a aktuálnost tohoto tématu, zejména nyní, kdy jsou lidé díky sociálním sítím mnohem aktivnější a zakládají občanská sdružení, která se mnohdy nikomu nezodpovídají a která nemusí pokaždé být ve shodě se širším zájmem veřejným, a proto můžeme při přezkoumávání některých případů objevit, že námitky a připomínky těchto skupin nejsou vždy relevantní.

Oproti tomu existují případy, kdy se lidé bránili reálné újmě, kterou jim developerské záměry mohly způsobit, a jejich práva nikdo nehájil. Je pak na městu, aby velmi zodpovědně zvážilo, zda je veřejný zájem v konkrétním případě silnější než zájem občana, který podal připomínku či námitku.

Přehled současného stavu problematiky Developerská výstavba je stále silnějším tématem veřejné debaty. Historicky zde vznikla propast mezi developery a veřejností, a současná atmosféra narovnání vztahů příliš nepřeje (Andres, 2010). Prosazování projektů bez veřejné diskuze logicky vyústilo v nedůvěru vůči novým stavbám. Město je pak ve svém rozvoji omezené, protože soukromé investice putují za hranice města, kde developeři své záměry realizují snáz (Friedman, 2007). K vyřešení situace by bylo zapotřebí, aby stavebníci komunikovali s veřejností, s předstihem představovali své záměry a naopak aby veřejnost nezastávala názor, že developerské záměry mohou mít na rozvoj území jen negativní dopady, protože i soukromé investice do území mohou mít pozitivní účinky na rozvoj města.

PReS 2017 conference papers

23

Veřejný vs. developerský zájem Kolize ve vnímání veřejného zájmu je velkým problémem, který ztěžuje celý proces dosahování dohody mezi soukromým developerem a veřejností. Je nutno říct, že pojmy veřejný a soukromý zájem jsou proměnné v čase a co bylo veřejným zájmem v dobách minulých, dnes už platit nemusí. Asi nejcitovanější definice veřejného zájmu nám říká, že „veřejný zájem je zřejmě tím, co by si lidé vybrali, kdyby viděli jasně a racionálně a jednali nezaujatě a benevolentně“ (Lippman, 1955). Je tedy patrné, že všechny definice jsou pouze obecné a nejednoznačné povahy. Ze všech definic však vyplývá, že veřejný názor by měl být prospěšný všem (Principy a pravidla územního plánování, 2008).

Naproti tomu záměrem soukromého developera je v první řadě docílit zisku. Ale i tento zájem se může prolnout se zájmem veřejným ve chvíli, kdy si soukromý developer uvědomí fakt, že zkultivovaný veřejný prostor, který zahrne do rozsahu svého záměru, mu může finančně zhodnotit investici.

Vymezení okruhu výzkumu Ve svém výzkumu považuji za nejpřínosnější zaměřit se přímo na Brno a na další srovnatelně velká evropská města, například Graz a Linz. V rámci Brna je pak nutné vysledovat konkrétní lokality, kde jsou kolize mezi veřejným a soukromým zájmem nejčastější. Jednou z takových lokalit je Masarykova čtvrť, kde je veřejnost zastoupena četnými občanskými hnutími, která pečlivě sledují veškeré soukromé investice plynoucí do území a hájí veřejné zájmy obyvatel, pokud jsou ohroženy. Další oblastí, již lze zahrnout do výzkumu a z níž lze čerpat případové studie, je historické jádro města, kde může být prosazování soukromých zájmů často zkomplikováno činností památkového odboru a dalších správních institucí, které zastupují zájmy města.

Představa řešení V první řadě je nutné vymezit a identifikovat pojmy veřejný zájem, soukromý zájem a udržitelný rozvoj a následně popsat vzájemný vliv veřejného a soukromého zájmu v rozvoji města.

Historicko-srovnávací analýzou bude zkoumáno, jak se v průběhu času vyvíjela role investora, váha jeho vlivu a váha vlivu veřejného zájmu.

Sběr dat a informací provedeme prostřednictvím místního šetření, pozorování, rozhovorů a dotazování se referentů orgánů činných v územních řízeních, developerů,

24

PReS 2017 conference papers

občanských sdružení a účastníků řízení.

Ve vymezeném okruhu výzkumu budou shromážděny a zanalyzovány případové studie, na jejichž základě bude vyhodnocen vliv soukromého a veřejného zájmu na udržitelný rozvoj (Hendl, 2016).

Bude porovnáváno, jak se změní hygienické a ekologické podmínky, množství pracovních příležitostí a kvalita veřejného prostoru, života obyvatel a životního prostředí v případě, že bude realizován záměr soukromého investora, a v případě, že bude hájen veřejný zájem, mnohdy stojící v opozici vůči záměru developera, který v konečném důsledku může docílit zastavení nebo změny developerova záměru. V rámci porovnávání vlivu soukromého a veřejného zájmu by měl být také vyhodnocen pohled z hlediska územního plánu, který zastupuje názor města.

Vyhodnocování vlivů na stav a rozvoj území bude standardní metodikou dle vybraných jevů v oblasti sociální, ekonomické a environmentální a rovněž budou sledovány vlivy na výsledky analýzy silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb v území.

Výsledek nám odhalí, jakou měrou veřejnost, nebo naopak developer přispívá k udržitelnému rozvoji lokality.

Experiment Jednou z metod, které jsou ve výzkumu využívány, je experiment, spočívající ve vytvoření vlastního modelového příkladu – případové studie Juranka. Juranka je brněnská lokalita o rozloze 112,4 ha nacházející se v katastrálním území Jundrova a Kohoutovic, nad jundrovským říčním údolím řeky Svratky (Katastrální území Jundrov, 2012). Svažité a komplikované území s velkým potenciálem téměř v centru Brna je v současnosti využíváno k rekreaci jako zahrádkářská kolonie. Zastaralý územní plán bohužel lokalitě neumožňuje dále se rozvíjet, chybí dopravní i technická infrastruktura, území je neprostupné, objekty chátrají, pozemky pustnou (Územní plán města Brna, 1994). Současná situace je taková, že ani radnice neví, co si s danou lokalitou počít, a tak ani majitelům pozemků nepovoluje stavbu nových objektů, rozšiřování stávajících objektů a další rozvoj lokality (Náš Jundrov, 2005). Během posledních 20 let bylo v souvislosti s Jurankou zpracováno několik studií možností využití.

Dosavadní návrhy však nebyly dostatečně komplexně zpracovány, včetně posouzení všech dopadů zejména na okolní městské části, kterých by se rozvoj této lokality úzce dotýkal (Studie možností využití lokality Juranka, 2000). Absence komunikace a nedostatek informací mezi majiteli pozemků na Jurance, projektanty, kteří návrhy na využití zpracovávali, developery, kteří trpělivě vyčkávají, jak to s Jurankou dopadne, a městskými částmi Jundrov a Kohoutovice vedly k zablokování celého procesu dalšího rozvoje (Kohoutovice.org: zpravodaj k dění v Kohoutovicích, 2014).

PReS 2017 conference papers

25

V rámci experimentu bude vytvořeno několik variant využití dané lokality, v nichž bude reflektován názor skupin, které mají na využití území rozličné názory.

Vzniknou tak tři varianty. První varianta vychází ze současné situace – varianta 0, ve které se stanoví předpokládaný vývoj při udržování stávajícího stavu a dále hrozby a dopady na dané území a jeho okolí, jež z tohoto vývoje vyplývají. Druhá varianta odpovídá představám většiny místních obyvatel. Tato varianta umožní rozšiřování zástavby pro rekreační bydlení. Třetí varianta reflektuje požadavky developerů, kteří území chtějí využít pro rezidenční bydlení. Každá z těchto variant prověří, čí záměr je v souladu s principy udržitelného rozvoje a zda vůbec existuje možnost, že se u jednoho z řešení veřejný a soukromý názor protnou a dojde k nalezení společného cíle.

Závěrečné zhodnocení Vyhodnocením vlivu veřejného a soukromého zájmu na udržitelný rozvoj na základě porovnání několika případových studií budeme schopni odhalit, zda k udržitelnému rozvoji města nejlépe přispívá veřejnost, developer, či územní plán. Výsledky by měly přispět k vyhodnocení/nalezení příčin toho, že je upřednostňován právě ten postup, jenž se uplatňuje zřejmě nejvíce. Na modelovém příkladu Juranky si vytvořením několika variant, ve kterých budou postupně reflektovány zájmy obou subjektů – soukromého i veřejného, experimentálně ověříme, kdo a jak přispívá k žádoucímu rozvoji lokality.

Město však podléhá řadě vnějších podmínek, například se – většinou s příchodem nových stran a koalic – mění názory místních představitelů, kteří zastupují veřejné zájmy, mění se ale i potřeby soukromých investorů a zájmových skupin, mění se i vztahy mezi nimi. Základní principy udržitelného rozvoje jsou ovšem stálé a neměnné, a měly by být zohledňovány při prosazování každého záměru, soukromého i veřejného, a měly by eliminovat množství v současnosti převládajících situací, kdy se proti sobě staví „vůle lidu“ a „vůle developerů“.

Příspěvek vznikl ve vazbě na výzkumný projekt GA ČR 17-26104S Vliv charakteru a umístění urbanistické struktury na udržitelný rozvoj území.

Prameny Brno - Jundrov [online]. [cit. 2017-08-31]. Dostupné z: http://www.jundrov.info/ FRIEDMAN, Avi. Sustainable residential development: planning and design for green neighborhoods. New York: McGraw-Hill, c2007. ISBN 0-07-147961-9.

HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace. Čtvrté, přepracované a rozšířené vydání. Praha: Portál, 2016. ISBN 978-80-262-0982-9.

Katastrální území Brno: podrobné informace. 2012. Územně identifikační registr ČR [online]. [cit. 2017-08-31]. Dostupné z: http://www.uir.cz/katastralni-uzemi-

26

PReS 2017 conference papers -okres/3702/Okres-Brno-mesto

Kohoutovice.org zpravodaj k dění v Kohoutovicích: Juranka, Achtelky [online]. Brno, 2014 [cit. 2017-08-31]. Dostupné z: http://www.kohoutovice.org/juranka-achtelky/ LIPPMANN, Walter. Essays in the public philosophy. Boston: Little, Brown and Company, 1955. Atlantic Monthly Press Book.

Náš Jundrov [online]. [cit. 2017-08-31]. Dostupné z: http://www.nasjundrov.cz/Historie_2005-12-12.htm Principy a pravidla územního plánování. 2008. MMR, Ústav územního rozvoje.

ROMAN ANDRES. „…ale vždyť to je přeci ten udržitelný rozvoj !!!“. Envigogika [online]. 2010, 5(2) [cit. 2017-01-15]. DOI: 10.14712/18023061.334.

Studie možností využití lokality Juranka [online]. Brno, 2000 [cit. 2017-08-31]. Dostupné z: https://www.brno.cz/sprava-mesta/magistrat-mesta-brna/usek-rozvoje-mesta/odbor-uzemniho-planovani-a-rozvoje/dokumenty/upp/studie-moznosti-vyuziti-lokality-juranka/ Územní plán města Brna [online]. Brno, 1994 [cit. 2017-08-31]. Dostupné z: http://gis. brno.cz/ags/upmb/ Zákon o územním plánování a stavebním řádu. In: č. 183/2006 Sb.. 2006. Dostupné také z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/stavebni/cast3h1.aspx

Obr. 1. Širší vztahy lokality Juranka (archiv autora)

DOI: 10.13164/PHD.FA2017.4

Quality of Public Spaces Data Evaluation Vyhodnocování dat o kvalitě veřejných prostranství

Pavla Kilnarová, xakilnarova@fa.vutbr.cz Ústav urbanismu, Fakulta architektury, Vysoké učení technické v Brně školitel: doc. Ing. arch. Gabriel Kopáčik, Dr.

ABSTRACT: The way of the evaluating of a data from the survey for the quality of public spaces and its display can influence the interpretation of the conclusion. Currently, data collection takes place in two basic ways - from publicly available databases and in situ observations. This article describes a methodology for presenting and evaluating data acquired for this purpose. The contribution of the presented methodology is demonstrated on the case study of the square Jakubské náměstí in Brno, including the determination of the boundary conditions of individual imaging methods.

KEYWORDS: Urban spaces; quality; assessment; displaying; presentation ABSTRAKT: Způsob zobrazení vyhodnocovaných dat z průzkumu k hodnocení kvality veřejných prostranství může ovlivnit interpretaci závěru. V současné době probíhá sběr dat dvěma základními způsoby – z veřejně dostupných databází a pozorováním in situ. Tento článek popisuje metodiku prezentace a vyhodnocování dat pořízených za tímto účelem. Přínos předložené metodiky je demonstrován na případové studii zkoumaného Jakubského náměstí ve městě Brně, včetně stanovení okrajových podmínek jednotlivých zobrazovacích metod.

KLÍČOVÁ SLOVA: Veřejná prostranství; kvalita; hodnocení; zobrazování; prezentace

28

PReS 2017 conference papers

Úvod Veřejná prostranství a jejich kvalita jsou posuzovány v mnohých studiích, které na problém nahlížejí z hlediska různých kritérií. Zpracování velkého objemu dat a jejich srozumitelná interpretace jsou nutnými procesy, kterým by autoři měli věnovat pozornost. V dosud publikovaných studiích lze nalézt charakteristické typy zobrazení vhodné pro prezentaci kvality městského prostoru a stanovit tak, ke kterým z nich autoři nejvíce inklinují.

Jedni autoři (Mahmoudi, 2015) prezentovali článek, ve kterém hodnotili dvě různé ulice ve městě Kuala Lumpur. Výzkum je prezentován prostřednictvím fotodokumentace a tabulek. V jiné studii (Sauter, 2008) byly představeny výsledky studie ze Švýcarska, která zkoumala intenzitu sousedských vztahů v závislosti na rychlosti dopravy na ulicích. Výsledky byly předloženy především formou sloupcových grafů, doplněných výčtem výsledků v tabulce. Článek autorů Smithe, Nelischera a Perkinse (1997) prezentoval výsledky studie hledající souvislost mezi kvalitou veřejného prostranství a jeho fyzikální formou pouze pomocí tabulek. Jiní autoři (Ruiz-Apilánez, 2017) ve svém článku na téma bezpečnost ve veřejném prostoru ulic prezentovali výsledky výzkumu kromě fotografií a tabulek rovněž prostřednictvím mapových schémat se zakreslením pozorovaných jevů (tras chodců). V několika nalezených studiích (Vanderhaegen, 2017; Ruiz-Apilánez, 2017) bylo k zobrazení dat využito krabicového diagramu (boxplot).

Byť byla data použitá k prezentaci v tomto příspěvku sesbírána na základě metodiky popsané Janem Gehlem (2013), její aplikace nebyla nikdy popsána pomocí žádných případových studií, které by byly publikovány ve vědeckých databázích. Proto je důležité stanovit správný postup zobrazení dat s ohledem na cílového čtenáře (vědecká komunita, představitelé měst, laická veřejnost). Tento článek prezentuje zobrazovací metody, které jsou vhodné k použití v disertační práci.

Cílem příspěvku je stanovit vhodný způsob zobrazování dat o kvalitě veřejného prostoru tak, aby nebyl zavádějící a měl maximální výpovědní hodnotu. S tímto záměrem byly revidovány výsledky autorského výzkumu z roku 2014, které byly prezentovány v knize Moje náměstí (Kilnarová; Kopáčik, 2014).

Zdrojová data Pro práci byla využita data získaná vlastním výzkumem typu a četnosti aktivit ve veřejném prostoru náměstí a jeho návštěvnosti. Tato data byla získávána ve zkoumaném prostoru po dobu 16 hodin od 7:00 do 23:00, a to ve všední den a jeden den víkendu.

PReS 2017 conference papers

29

Každou hodinu byl zkoumaný prostor analyzován pozorovatelem a do předem připraveného záznamového archu s mapou náměstí, která zobrazuje hranice okolních budov a všechny ostatní mobiliářové prvky i hrany terénu vyskytující se na náměstí, byly zaznačeny všechny stacionární aktivity, které uživatelé v daný okamžik prováděli. Základním pravidlem přitom bylo započítat každého z uživatelů pouze jednou.

Získaná informace se tedy skládá ze 3 faktů: umístění vykonávané aktivity, typ vykonávané aktivity, časový rámec. Rovněž byli počítáni všichni chodci, kteří vstoupili do prostoru náměstí. Z tohoto počtu pak bylo aritmetickým průměrem vypočítáno celkové množství návštěvníků náměstí v jednotlivých hodinách. Mimo to byl jednou za hodinu monitorován počet aut parkujících v prostoru náměstí a do slepé mapy byl zaznamenáván pohyb 100 náhodně vybraných chodců. (Gehl, 2013)

Zkoumané lokality Jakubské náměstí leží na místě původního hřbitova přiléhajícího ke kostelu sv. Jakuba a je typickým příkladem náměstí v historickém jádru města. Kostel sv. Jakuba je dominantou náměstí a uzavírá ho ze západní strany. Okolní budovy dosahují výšky okolo 4–5 podlaží a v jejich parteru jsou především restaurace. V horních patrech pak navazují kancelářské prostory, hotel, restaurační prostory, v malé míře je zastoupeno i bydlení. Náměstí je pěší zóna a plní především společenské funkce.

Metodika výběru grafických výstupů K prezentaci výstupů lze použít grafického zobrazení pomocí map, grafů a tabulek.

Každé z těchto zobrazení má svá úskalí, která mohou vést ke zkreslení prezentovaných výsledků – zobrazení totiž důkladně nezdůrazňují veškeré informace, které mohou výsledek ovlivnit. Naopak kombinací zobrazení lze výsledky s ohledem na všechny okrajové podmínky vyjádřit přesně.

Nejvíce ovlivňuje proces výběru příležitost, pro kterou se data prezentují. Jinak je možné data prezentovat v odborné publikaci, která dává autorovi více prostoru než např. vědecký článek, který by měl být vysoce odborný, a přitom stručný. Při orální prezentaci před publikem je možné využít multimediální techniky, která nabízí možnost použití videa, animace apod.

Dalším kritériem je povaha zobrazovaných dat, resp. to, zda se jedná o data kvalitativní, či kvantitativní a zda jsou podmíněna časem, nebo jsou souhrnná a obecně platná.

Rozhodovací proces jde vyjádřit diagramem na Obr. 1.

30

PReS 2017 conference papers

Výsledná prezentace dat Aktivity Prezentace vykonávaných aktivit zahrnuje poznatky o tom, kolik aktivit bylo v danou hodinu na náměstí vykonáváno, o jaký druh vykonávané aktivity se jedná (sezení, stání, venčení psa) a kde v prostoru se daná aktivita odehrávala. Pro prezentaci laické veřejnosti nebo na vědeckém sympoziu je možné sloučit všechny tyto atributy do jedné mapy, která využije obalových křivek ke znázornění intenzity zobrazovaného jevu a jeho polohy v prostoru. Toto zobrazení by zahrnovalo veškeré aktivity, jež se odehrávaly v pozorovaný den. Barevně by bylo možné odlišit druh vykonávané aktivity.

Doplňkovým zobrazením by pak mohl být sloupcový graf, který by prezentoval druh a počet jednotlivých aktivit za každý interval pozorování (1 hodina). Pro potřeby prezentace, ať už před publikem, či na internetu, by bylo možné vytvořit video, které je schopno zobrazit proměnu pozorovaného jevu v čase pozorování po hodinách.

Četnost využití vstupů Jakubské náměstí má celkem 6 vstupů. Pro každý vstup existují data o počtu příchozích za každou hodinu. Další informace uvádí celkový počet návštěvníků Jakubského náměstí za celý den. K prezentaci tohoto atributu je možné využít mapového schématu v kombinaci s koláčovým grafem, kterým bude vyjádřen poměr mezi počty návštěvníků využívajících jednotlivé vstupy a poměr mezi počty návštěvníků ve všední den a den víkendu. Výsledný koláčový graf bude vyjadřovat poměr celkového počtu návštěvníků za celý všední den k celkovému počtu návštěvníků za celý den o víkendu.

Zobrazení by dále mohlo být doplněno o další sledované informace, jako je počet vjíždějících cyklistů a automobilů.

Trasování chodců Vzhledem k metodě jeho pořízení jsou zaznamenané výsledky velmi nepřesné – důvodem je to, že pozorovatel vybíral chodce náhodně. Takový výběr nelze považovat za výběr s obecnou vypovídací hodnotou. Tento atribut je však možné využít jako doplňkové zobrazení pro mapové schéma četnosti využití vstupů, nebo ve spojení s mapovým schématem parkování, kde může trasování poukázat na významnou bariéru, kterou tvoří parkovací plochy. Pokud by byla vyvinuta přesnější metodika výběru sledovaných chodců, mohlo by být zobrazení prezentováno samostatně, jako například v dříve zmiňovaném článku. (Ruiz-Apilánez, 2017)

PReS 2017 conference papers

31

Parkování Četnost parkujících aut v prostoru je vyjádřena spojnicovým grafem četnosti po hodinách. U parkujících aut je však významná poloha parkovacích ploch, a proto je znázorněna i v mapovém schématu prezentujícím využití jednotlivých ploch v prostoru náměstí.

Vyhodnocení Z výše uvedeného lze vyvodit, že pro různé typy prezentace výsledků je vhodné použít různé metody zobrazení.

Výsledná prezentace informací pomocí mapových schémat je vhodná pro svou přehlednost, i když není možné znázornit porovnání těchto dat v čase. Využití grafu se jeví jako užitečné při prezentaci ve vědeckém článku, ale už není tolik přehledné pro širokou laickou a odbornou veřejnost. V disertační práci proto bude pro každý zkoumaný atribut využito kombinace mapových schémat a grafů. Dále by bylo vhodné prezentovat výsledky za pomoci webové aplikace využívající GIS, která umožňuje podrobnější prezentaci zobrazených informací, a bylo by možné všechny charakteristiky sloučit do jedné mapy. Například by bylo zajímavé sledovat, jak se místa odehrávajících se aktivit posouvají vzhledem ke slunci a stínu, a pomocí obalových křivek identifikovat nejvytíženější části náměstí a dále zkoumat, čím jsou pro návštěvníky tak zajímavé. Přínosné by bylo znázornění proměny náplně aktivit vzhledem k denní době a také vývoje těchto aktivit v průběhu kalendářního nebo akademického roku.

Dalším směrem, kam by se prezentace dat dala posunout, je zanesení statistických dat do prezentace výsledků – porovnání s počtem obyvatel městské části nebo okolních domů, docházkové vzdálenosti od jiných významných veřejných prostranství (náměstí, parků) apod.

Příspěvek vznikl ve vazbě na výzkumný projekt FA-S-16-3727 – 100. výročí vzdělávání architektů na Fakultě architektury VUT v Brně, oblast urbanismus.

Prameny GEHL, Jan a Birgitte SVARRE, 2013. How to study public life. London: Island Press.

ISBN 16-109-1423-6.

KILNAROVÁ, Pavla, Ivana LELKES, Kristián ŠKODA, Michal VESELÝ a Shorouk

32

PReS 2017 conference papers TOUCHAN, KOPÁČIK, Gabriel, Evgeniia KUZNETCOVA a Jana ZDRAŽILO-

VÁ, ed., 2014. Moje náměstí. Brno: Akademické nakladatelství CERM. ISBN 97880-7204-894-6.

MAHMOUDI, Mohadeseh, Faizah AHMAD a Bushra ABBASI, 2015. Livable streets: The effects of physical problems on the quality and livability of Kuala Lumpur streets. Cities. 43, 104-114. DOI: 10.1016/j.cities.2014.11.016. ISSN 02642751. Dostupné také z: http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0264275114002017 RUIZ-APILÁNEZ, Borja, Kayvan KARIMI, Irene GARCÍA-CAMACHA a Raúl MARTÍN, 2017. Shared space streets: design, user perception and performance.

URBAN DESIGN International. 22(3), 267-284. DOI: 10.1057/s41289-016-00362. ISSN 1357-5317. Dostupné také z: http://link.springer.com/10.1057/s41289016-0036-2 SAUTER, Daniel a Marco HUETTENMOSER, 2008. Liveable streets and social inclusion. URBAN DESIGN International. 13(2), 67-79. DOI: 10.1057/ udi.2008.15. ISSN 1357-5317. Dostupné také z: http://link.springer.com/10.1057/ udi.2008.15 VANDERHAEGEN, Sven a Frank CANTERS, 2017. Mapping urban form and function at city block level using spatial metrics. Landscape and Urban Planning. 167, 399-409. DOI: 10.1016/j.landurbplan.2017.05.023. ISSN 01692046. Dostupné také z: http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0169204617301275

Obr. 1. Vývojový diagram rozhodovacího procesu při volbě zobrazovací metody (Zdroj: archiv autora)

PReS 2017 conference papers

33

Obr. 2. Prezentace aktivit pozorovaných na Jakubském náměstí pomocí mapového schématu a grafu. (Zdroj: archiv autora)

Obr. 3. Mapové schéma četnosti využití vstupů ve spojení s nejběžnějšími trasami procházejících chodců (Zdroj: archiv autora)

Obr. 4. Mapové schéma polohy parkovacích ploch se znázorněním četnosti jejich využití a graf počtu parkujících aut v prostoru po hodinách. (Zdroj: archiv autora)

DOI: 10.13164/PHD.FA2017.5

Countryside Settlement and its Transformations in Case of MoravianSilesian Beskids and its Foothills Venkovské osídlení a jeho transformace na příkladu Moravskoslezských Beskyd a jejich podhůří Jan Kraut, jan.kraut@gmail.com Ústav památkové péče, Fakulta architektury, Vysoké učení technické v Brně školitel: prof. Ing. arch. Koutný Jan, CSc.

ABSTRACT: For last two centuries many changes has been passing through czech countryside. This features are different from region to region and we can see its results on settlement, landscape or society transformation. The paper is mapping ths features on countryside settlement in east part of hte Czech republic. This region was colonized as last part of the Czech republic and it has a lot of specifics. That´s why there are specific settlement structure and landscape using which are destroyed by large industrialization and urbanization. The charakter, continuity and qualities of area are hard to identify and to interpret.

KEYWORDS: Moravian-Silesian Beskids; countryside settlement; pastoralism; industrialization; urbanization ABSTRAKT: Český venkov v uplynulých dvou stoletích prošel řadou změn, ty se v tomto různorodém prostoru mnohdy liší – jak vlivem na podobu prostoru, tak mírou transformace společnosti. Příspěvek mapuje dopady těchto změn na situaci venkovského osídlení v severovýchodní části republiky. Toto území patří mezi nejpozději osídlené krajiny naší republiky s řadou specifik, ta vedla k jedinečné podobě osídlení, kterou následně velmi narušil průmysl a překotná urbanizace. Charakter, kontinuitu a kvality prostředí je zde proto obtížné identifikovat charakter, kontinuitu a kvality prostředí a správně je interpretovat.

PReS 2017 conference papers

35

KLÍČOVÁ SLOVA: Moravskoslezské Beskydy; venkovské osídlení; pastevectví; industrializace; urbanizace

Vymezení popisované oblasti Popisovaná oblast se nachází v jižní části Moravskoslezského kraje. Území je možné vymezit česko-polskou a česko-slovenskou hranicí a ve ‚vnitrozemí‘ městy Rožnov pod Radhoštěm, Frenštát pod Radhoštěm, Frýdek-Místek a Třinec.

Přírodní a krajinná charakteristika oblasti Území České republiky je tvořeno dvěma základními geologickými jednotkami – území vrásnění hercynského a alpínsko-himálajského. Odlišný geologický původ a stáří Beskyd odlišuje oblast od zbytku republiky. Popisovaný region leží cele v Carpaticu, v prostoru hor a na jejich úpatí, kde nacházíme relativně výrazně převýšené zalesněné horské masívy (max. převýšení 1000 m) s úzkými údolími a minimem úrodných rovin s černozeměmi, jelikož i podhůří jsou částečně zvrásněna.

Kvůli značné hornatosti se toto přirozeně zalesněné území nachází ve 3. vegetačním stupni nebo vyšších polohách. Tím spolu s reliéfem vykazuje horší obdělávatelnost a úrodnost než tradiční sídelní oblasti Velkou část území dnes tvoří CHKO Beskydy, kde jsou dominantní lesní porosty s enklávami starých vesnic. Odlesněné podhůří s hustou sídelní strukturou je silně urbanizováno. Krajinný ráz určovaný v minulosti zemědělstvím, a zejména pastevectvím je v současnosti výrazně pozměňován zalesňováním, industrializací a suburbanizací.

Osídlování regionu Oblast byla kolonizována jako jedna z posledních v České republice. O počátku souvislého osídlování, prozatím pouze v podhůří, můžeme hovořit až v souvislosti s populační expanzí a vrcholně středověkou kolonizací zejména za posledních Přemyslovců. Do této etapy kolonizace spadá severozápadní okraj vymezené oblasti (Frýdek-Místek, Frenštát p. R., Frýdlant nad Ostravicí a okolní vesnice).

Novověké osídlování pokračovalo postupným rozšiřováním stávajícího osídlení dále do údolí a mýcením pasek na úpatí hor či procesem tzv. valašské kolonizace horských oblastí. Až na začátku 18. století proniklo osídlení v podobě prvních osad i do nejnepřístupnějších oblastí. Proces rozšiřování osídlení pokračoval až do 2. sv. války.

Během německého tažení proti partyzánům byla vybita a vypálena řada samot a osad v horách a po válce akcelerovalo opouštění hor (a jejich přeměna na rekreační oblasti).

36

PReS 2017 conference papers

Historické typy vsí Původní osídlení a půdorysná struktura vsí v oblasti pak vykazují znaky a typy známé ze zbytku ČR, ale také prvky spojené s horským salašnictvím. Tyto vlivy a jejich kombinace a přizpůsobování lokálním poměrům vytvořily řadu krajových specifik v podobě vsí a tím i odlišné impulzy pro soudobý vývoj.

Vsi soustředěné (uliční a návesní ves, okrouhlice, ulicovka): Tyto vsi se zřetelně a těsně vymezenou strukturou jsou typické pro starší osídlení, v popisované oblasti nejsou zastoupeny.

Vsi s rozvolněným půdorysem (řadová, lánová, řetězová valašská a řetězová goralská ves): Vsi svým vznikem spadající do pozdně středověké kolonizace a kolonizace raného novověku s rozvolněným půdorysem, avšak se stále čitelným prostorovým předpisem jejich uspořádání kolem průběžné osy.

Vsi přírodní a rozptýlené (shluková, hromadná a dvorcová ves): Některé vsi starší a zejména velké množství novověkých vsí zakládaných na lesních pozemcích s nepravidelným půdorysem. Dvorcové vsi jsou přechodem mezi vsí a samotou. Tvoří je zpravidla několik samostatných usedlostí s dvorci (polnost, zahrada, ohrada).

Samoty: Typ osídlení, který není možno plnohodnotně nazývat vsí, jelikož se jedná o jedinou usedlost (či několik usedlostí) s dvorcem uprostřed lesů.

Salaš: Zpravidla jediné provizorní stavení a ohrada. Avšak i tato, ve vyšších polohách pouze sezónní obydlí tvořila centrum velkých ploch pastvin.

Organizace obhospodařované krajiny Přírodní podmínky, topografie a způsob hospodaření se také promítly do využití krajiny a organizace plužin. Níže uvedené rozdělení je doplněno o některé lokální odlišnosti a adaptace.

Plužina úseková, dělená úseková: Tyto typy plužiny rozšířené po celé republice jsou v popisované oblasti zastoupeny ve specifické poloze u novověkých nesoustředěných zejména dvorcových vsí v hornatých oblastech.

Plužina traťová: Tento typ v regionu prakticky nenalezneme, jelikož je úzce spjat se soustředěnými vesnicemi a mírným průběhem reliéfu.

PReS 2017 conference papers

37

Plužina délková, záhumenicová, lánová: Tyto typy plužin jsou typické pro vrcholně středověkou kolonizaci a v našem případě i pro novověkou kolonizaci podhorských oblastí, avšak v měřítku přizpůsobeném řadovým a lánovým vsím.

Moderní scelená plužina: I kvůli složitější topografii v oblasti často dochází k propojování polí rozdílných kvalit a stanovišť, vyšší míře znehodnocování půdy a eroze, snížení biodiverzity a narušení přirozené hierarchie a tras v území.

Hrazená pole: Typ uspořádání pozemků jednotlivých usedlostí např. u dvorcových vsí nebo ve svažitých oblastech. Tvar a velikost jednotlivých parcel jsou přizpůsobeny průběhu terénu. Tyto parcely jsou navíc ohrazeny kamennými zídkami a mezemi (remízy).

Pastviny, pastevní les, lesní pěstování obilovin: Tyto většinou minoritní způsoby využití krajiny zde hrají mnohdy dominantní roli a určují podobu osídlení. Pastviny byly jednak součástí dvorců jednotlivých usedlostí a jednak obklopovaly vsi, zasahovaly do lesů a táhly se po hřebenech hor.

Hlavní novodobé transformační vlivy a jejich dopady na sídelní a krajinnou strukturu oblasti Někdejší převážně venkovské osídlení se v průběhu staletí plynule vyvíjelo postupným osídlováním pohraničních hvozdů. Již od třicetileté války hrál v území roli i průmysl, zejména hutě, popř. papírny. Příchod průmyslu zpočátku znamenal pouze nepatrné změny (zvýšená těžba dřeva), avšak již od počátku 19. století hrál natolik významnou roli, že ovlivňoval i širší okolí a celé osídlení. Postupná industrializace akcelerovala po roce 1945 a byla spojena s masivním opouštěním lesních osad a přílivem nových obyvatel z okolních regionů. Některé vesnice zanikaly, některá dřívější centra se ocitla mimo dění, a naopak některým vesnicím se několikanásobně zvedl počet obyvatel a vznikaly i vesnice nové. Takto došlo (někdy již v 19. století) ke značným disproporcím ve struktuře osídlení i v podobě samotných sídel.

Poválečná politicko-hospodářská politika směrovala region ryze k těžkému průmyslu a těžbě uhlí, podporovala opouštění horských osad a potírala původní salašnictví.

V důsledku prudkého přílivu obyvatel se severní Morava stala v rámci ČR výraznou urbanizační oblastí, kde se venkovské prostředí změnilo na prostředí městské, a to mnohdy až k samé hranici CHKO Beskydy.

Značnými změnami prošla i samotná krajina (zemědělská i lesní) – industrializací a urbanizací, ale zejména kolektivizací. Dopady vyvlastňování půdy, zřizování družstev, reorganizace plužin, vznik nadměrně velkých ploch jednotlivých polí či ne-

38

PReS 2017 conference papers

vhodná plodinová skladba jsou všeobecně známé negativním účinkem na krajinu.

A to v projevech jak hospodářských, tak ekologických, historických a estetických. Každý typ krajiny a plužiny však na tyto jevy reaguje rozdílně. Například při neznalém scelování úsekových plužin a rušení odvěkých mezí, teras a cest v oblasti se složitějším reliéfem a velkým úhrnem srážek se mohou negativní dopady projevit se značnou intenzitou.

Vývoj po roce 1989 a současná situace přinesly řadu pozitivních změn, zejména na poli ochrany životního prostředí a hospodářství, kde bylo upuštěno od monopolu těžkého průmyslu. Velké množství obyvatel opustilo průmysl a region se snaží najít další ekonomický směr. Hovoříme nyní o oblasti, kde se nacházejí dvě základní matrice: lesní horské oblasti s rekreačním využitím a silně urbanizované postindustriální území na jejich úpatí. Třetí, menšinovou kategorií jsou postagrární vesnice mimo urbanizační osy. Následkem značné urbanizační vlny uplynulého století došlo k narušení tradiční sídelní struktury a rozvolněná sídla a dvorcové usedlosti charakteristické pro tento region daly vzniknout „sídelní kaši“ ještě před současnou vlnou suburbanizace, která je v oblasti velmi výrazná.

Tradiční venkovský způsob života, který se v mnoha oblastech ČR ještě aspoň částečně udržel a utváří tamní prostředí a krajinu, z popisované oblasti již téměř vymizel.

Vymizela tím i pomyslná možnost zachytit způsob utváření osídlení, který je pro tuto oblast přirozený, a navázat na něj. Situaci výrazně ztěžuje velké množství přistěhovalců bez konkrétních vazeb na prostředí, převaha městského obyvatelstva i na vesnicích a problematika hledání soudobých spojnic s původní obživou obyvatelstva.

Prameny CULEK, M. [ed.] et al.,1996. Biogeografické členění české republiky. Enigma Praha.

HÉDL, Radim, SZABÓ, Péter, RIEDL, Vladan, KOPECKÝ, Martin, 2011. Tradiční lesní hospodaření ve střední Evropě II. Lesy jako ekosystém, Živa, Praha: AV ČR; 58(3) LÖW, Jiří, MÍCHAL Igor. 2003. Krajinný ráz. Kostelec nad Černými lesy: Lesnická práce. ISBN 80-86386-27-9.

LŐW, J. et al., 2005. Typologie české krajiny. In: Projekt VaV/640/01/03 Program biosféra. MS. LŐW & spol., s.r.o. Brno.

MANA, Vladimír, 2007. Krajinný ráz [poznámky a náměty k jeho hodnocení a k posuzování vlivu záměrů] Praha.

MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ. ZÚR MSK a přidružené dokumenty a přílohy ROMPORTL, Dušan, 2009.Typologie krajiny České republiky. Praha: Univerzita

PReS 2017 conference papers

39

Karlova v Praze. Přírodovědecká fakulta. Disertační práce. Vedoucí práce Zdeněk Lipský. ŠTIKA, Jaroslav, 2009. Valaši a Valašsko, O původu Valachů, valašské kolonizaci, vzniku a historii moravského Valašska a také o karpatských salaších. Rožnov p.

R.: Valašský muzejní a národopisný spolek. ISBN 978-80-254-6131-0.

Obr. 1. Horské osídlení - pohled z pastvin osady Bílý Kříž na jednotlivé samoty v lesích s velkou pastvinou na hřebenu hory Travný.,historická pohlednice, (Zdroj: orbitakpostcard.cz)

Obr. 2. Zóny rezidenční suburbanizace, 2010 (Zdroj: atlas obyvatelstva)

DOI: 10.13164/PHD.FA2017.6

Space for Creativity – Reuse of Empty Urban Spaces for Creative Industry Priestor pre kreativitu – Využitie prázdnych priestorov miest pre kreatívny priemysel

Andrea Leitmannová, andreja.leitmann@gmail.com Ústav urbanismu, Fakulta architektury, Vysoké učení technické v Brně školitel: doc. Ing. arch. Gabriel Kopáčik, Dr.

ABSTRACT: The empty, in other words unused or abandoned spaces with built infrastructure, create a constant and inevitable part of the urban development processes. They are the results of the political, social, cultural or economic changes in the society or are related to the changes in industry or production. The paper shows the current result of a research project aimed to identifying the potential of empty spaces in selected localities in Bratislava and their possible re-use by the creative industry thus generating creative clusters. Based on the analyses of existing creative clusters in other European cities, it illustrates the possibilities of access to their realization within unused spaces or areas with originally different function.

KEYWORDS: empty spaces; creative industry; creative cluster; re-use ABSTRAKT: Prázdne, inými slovami nevyužívané alebo opustené, priestory s vybudovanou infraštruktúrou tvoria konštantnú a nevyhnutnú súčasť procesov urbánneho rozvoja. Vznikli ako dôsledok politických, sociálnych, kultúrnych, ekonomických zmien v spoločnosti alebo v súvislosti s rozvojom, prípadne zmenou, priemyslu a výroby. Príspevok prezentuje priebežný výsledok výskumu zameraného na identifikovanie potenciálu prázdnych priestorov vybraných lokalít v Bratislave pre kreatívny priemysel s cieľom vytvorenia kreatívnych klastrov. Na základe analýzy existujúcich kreatívnych klastrov v iných európskych mestách ilustruje možnosti prístupu k ich realizácii v rámci nevyužívaných priestorov alebo areálov s pôvodne odlišnou funkciou.

KLÍČOVÁ SLOVA: prázdne priestory; kreatívny priemysel; kreatívny klaster; opätovné využitie

PReS 2017 conference papers

41

Úvod Napriek stále rastúcej urbanizácii a tendencii zahusťovania miest disponujú súčasné mestá veľkým počtom nevyužitých alebo nedostatočne využívaných priestorov. Prirodzene sa teda diskutuje o potrebe ich využitia, a to predovšetkým ako priestorov pre doplnenie absentujúcich funkcií v konkrétnom susedstve, štvrti, prípadne v celomestskom až nadmestskom meradle. Potenciálnym prostriedkom oživenia prázdnych priestorov sa v poslednom období javí kreatívny priemysel (1). Možnosť jeho rozvoja v rámci nevyužívaných priestorov troch skúmaných bratislavských lokalít bola overovaná výskumom, ktorého výsledky sú popísané v tomto príspevku.

Metodika Na základe štúdia literatúry a lokálneho kontextu boli vytipované lokality v Bratislave s potenciálom pre kreatívny priemysel so zámerom vytvorenia urbanistického kreatívneho klastra (ulice Panenská, Štefánikova, Šancová a ich okolie). Ich výber bol následne preverený výsledkami online dotazníka, na ktorom sa podieľalo 50 respondentov.

Oslovení boli ľudia pôsobiaci v kreatívnom priemysle v Bratislave a tiež v kreatívnych klastrov v Drážďanoch, Lisabone a vo Viedni, ktoré sú súčasťou prípadových štúdií v rámci tohto výskumu. Dotazník bol zameraný na získanie informácií o preferenciách a správaní sa jednotlivcov pracujúcich v kreatívnom priemysle a ich vzájomnej spolupráci. Na základe dotazníka, rozhovorov, ekonomických ukazovateľov, priestorovo-funkčnej analýzy lokalít a analýzy cien nehnuteľností bol vyhodnotený potenciál a možnosti týchto lokalít stať sa kreatívnymi klastrami (2). Na účel tohto výskumu boli použité kategórie kreatívneho priemyslu definované v dokumente Správa o stave a potenciáli Kreatívneho priemyslu na Slovensku (Jaurová et al., 2013). Súčasťou projektu bola aj analýza piatich zahraničných a jednej domácej prípadovej štúdie, ktoré sa týkajú konverzií nevyužívaných priestorov na funkčné kreatívne klastre. Na účel tohto výskumu boli vybrané: Nová Cvernovka (Bratislava), Das Packhaus (Viedeň), Zentralwerk (Drážďany), Spinnerei (Lipsko), Cable Factory/Kaapeli (Helsinki) a LX Factory (Lisabon). Výber bol uskutočnený s dôrazom na rôznu veľkosť priestorov, historický kontext, polohu v rámci mesta, dobu trvania, organizačnú štruktúru a ekonomický model. Niektoré ukazovatele boli následne porovnávané so skúmanými lokalitami.

Prípadové štúdie Hoci vo výsledku sú niektoré kreatívne klastre svojim zameraním a fungovaním zdanlivo podobné, ich východiskové koncepty sa rôznia. V prípade Packhausu bolo jedným z motívov prázdno ako nevyužitý zdroj, u LX Factory to bolo nájdenie priestoru pre umelecké aktivity, v Zentralwerku šlo o spojenie bývania a umeleckých

42

PReS 2017 conference papers

aktivít, a v prípade Spinnerei a Cvernovky sa jednalo o kombináciu týchto motívov.

Počas ich fungovania však dochádza k miešaniu rôznych funkcií a základný koncept sa tak vďaka flexibilite organizačnej štruktúry môže rozširovať podľa vlastnej potreby alebo na základe dopytu zvonku.

Financovanie chodu kreatívnych klastrov je možné riešiť niekoľkými spôsobmi, ktoré závisia tiež od konceptu samotného projektu, teda jeho nasmerovania smerom na verejnosť a spoluprácu s komerčným sektorom. Finančný model tiež ovplyvňuje forma vlastníctva a organizačná forma. Kreatívne klastre v rámci prípadových štúdií možno rozdeliť na dve skupiny – tie, ktoré vlastní samotný správca kreatívneho klastra (organizácia, firma, NGO) a tie, ktoré má organizácia v prenájme na dobu určitú. V týchto skupinách sa vyskytujú ešte špecifické nuansy, kedy kúpu nehnuteľnosti realizovala nadácia a rekonštrukcia bola spolufinancovaná z verejných zdrojov, ako napríklad u Zentralwerku, alebo forma Zwischennutzung, teda dočasné využitie s krátkodobým prenájmom, ako je to v prípade Packhaus.

Výhodou kreatívnych klastrov je ich bipolárna organizačná a právna štruktúra, ktorá im umožňuje uchádzať sa o verejné zdroje (granty a dotácie), získavať peniaze z verejných zbierok a zároveň podporovať svoj príjem ziskovými aktivitami (služby, konanie podujatí a pod.). Náklady na chod projektu, ktorý často zahŕňa aj splátku za rekonštrukciu, sú získavané predovšetkým z nájmov. Niektoré projekty sú tiež čiastočne komerčne zamerané tým, že poskytujú širšiu paletu služieb a podujatí aj návštevníkom mimo klastra, ako napr. LX Factory, alebo je ich financovanie podporené väčšími spoločnosťami, ako je to v prípade Spinnerei, čím dokážu svoje príjmy stabilizovať, prípadne poskytnúť menším a neziskovým projektom nižšie nájmy. Analýza vzdialenosti kreatívnych klastrov od centier miest ukázala, že pre úspešnosť a udržateľnosť projektu tento faktor nezohráva veľkú úlohu. Dôležitejšie je skôr dopravné napojenie a dostupnosť areálu prostredníctvom MHD.

Vybrané lokality Dve z troch vybraných skúmaných lokalít sa nachádzajú v blízkosti historického centra Bratislavy (ulice Panenská a Štefánikova) a jedna (ul. Šancová) na hranici širšieho centra napojená na dva významné dopravné uzly. Všetky sú dobre dopravne napojené na systém MHD. Nachádzajú sa v zmiešaných zónach s bývaním, občianskou vybavenosťou a administratívou. Sú v nich historické budovy, prázdne, nevyužívané budovy a priestory, a priamo na nich alebo v širšom okolí sa odohráva aktívny kultúrny a spoločenský život. Okolie Panenskej ulice je považované za multikultúrnu a mnohonárodnostnú štvrť. V týchto lokalitách sídlia mnohé náboženské organizácie, vzdelávacie alebo výskumné inštitúcie a zahraničné inštitúty, no predovšetkým niekoľko významných kultúrnych centier, podniky a organizácie kreatívneho

PReS 2017 conference papers

43

priemyslu a niekoľko neziskových organizácií. Ich aktivity sú navzájom previazané a často súvisia s rozvojom okolia a lokálnych komunít.

Cena nájmov verzus priemerná výška príjmu Vzhľadom na to, že začínajúci umelci netvoria práve skupinu s vysokým príjmom, je výška nájmu za priestor pomerne dôležitým faktorom pre vznik, rozvoj a udržateľnosť kreatívneho klastru. Porovnanie pomeru priemernej mesačnej mzdy a nájmov v jednotlivých prípadových štúdiách (obr. 1) ukázalo, že výška nájmu za m 2 sa pohybuje v rozpätí od 0,28 % do 0,87 % výšky príjmu. Tu nastáva problém, nakoľko v pozorovaných lokalitách by sa pri porovnaní cien nájmov tento pomer dostal nad 1 %. Jedným z riešení tohto problému je využitie potenciálu blízkosti centra mesta na rozvoj ziskových aktivít, čo by sa mohlo odraziť na znížení nájmu. Ďalším riešením by bola dohoda s vlastníkom dlhodobo nevyužívaných nehnuteľností na forme Zwischennutzung (dočasného využitia). Takýchto nehnuteľností sa v pozorovaných lokalitách nachádza niekoľko. Napriek týmto možnostiam sa lokalita blízko centra v zmysle výšky nájmu javí ako pomerne nevýhodná, hoci 71 % opýtaných ju v dotazníku označilo za dôležitú a 19 % za veľmi dôležitú. To, že prípadové štúdie sú od centra pomerne vzdialené, má zjavne svoj význam. Periféria ponúka nižšie nájmy a tým pádom väčšiu voľnosť v aktivitách jednotlivcov ako aj klastru ako celku.

Dotazník Hoci blízkosť služieb, ako reštaurácií, kaviarní, obchodov, a možnosti voľnočasových aktivít a športu sú viac-menej všeobecnou preferenciou, smerodajné pre lokalitu potenciálneho kreatívneho klastra môže byť aj to, ako často kreatívci tieto služby využívajú. Podobne aj zjavne častá frekvencia navštevovania podujatí v okolí podporuje Floridovu myšlienku o „bohémskej kreatívnej triede“ (Florida, 2002).

Dotazník ukázal dôležitosť kreatívneho prostredia, tvoreného ľuďmi pracujúcimi v kreatívnom priemysle. Dôvodom kladenia vysokej dôležitosti na pracovné prostredie tvorené ľuďmi z kreatívneho priemyslu je aj častá a intenzívna spolupráca medzi jednotlivými jeho odvetviami (obr. 2). Význam priestorovej koncentrácie subjektov pracujúcich v kreatívnom priemysle dokazuje aj potreba blízkosti k dodávateľom a spolupracujúcim firmám. Najviac spolupráce medzi odvetviami kreatívneho priemyslu, prípadne v rámci toho istého odvetvia, má dizajn (grafický, produktový i úžitkový). Časté spolupráce je vidieť aj u výtvarného umenia, architektúry, reklamy či kreatívnych odvetví v digitálnom prostredí. V rámci toho istého odvetvia má najviac spoluprác práve architektúra.

44

PReS 2017 conference papers

Záver V skúmaných lokalitách Panenskej, Štefánikovej a Šancovej ulice pôsobí niekoľko zabehnutých kreatívnych subjektov, iniciatív a aktivít, čo vytvára základ pre rozvoj potenciálneho kreatívneho klastru v urbanistickej rovine. Okrem toho sa vo všetkých troch lokalitách nachádzajú ďalšie subjekty, prevádzky a organizácie, ktoré svojim zameraním vytvárajú podpornú štruktúru pre kreatívny priemysel, a už v súčasnej dobe s kreatívnym priemyslom aktívne spolupracujú. Lokality ponúkajú dostatok prázdnych priestorov, fyzickú infraštruktúru, občianskou vybavenosť a oplývajú silným geniom loci a aktívnym umeleckým či spoločenským životom. Ich problémom je však pomerne vysoká cena nájmov. Z dotazníka vyplývajúci rovnaký dôraz na všetky charakteristiky lokality, bez hľadania priorít (ako napríklad blízkosť k centru mesta a zároveň potreba parkovania), je pri hľadaní vhodnej lokality pre vznik kreatívnych klastrov pomerne náročnou úlohou. Ak by sa tieto požiadavky mali stretnúť aj s primeraným nájmom, stáva sa táto úloha ešte náročnejšou. V ostatných ohľadoch lokality napĺňajú potreby kreatívcov vyplývajúce z dotazníkového prieskumu a možno tak tvrdiť, že pri vyriešení problémov výšky nájmov a parkovania majú potenciál vytvoriť kreatívne klastre.

Realizáciu výskumu podporil formou štipendia z verejných zdrojov Fond na podporu umenia. Příspěvek vznikl ve vazbě na výzkumný projekt FA-S-16-3727 – 100. výročí vzdělávání architektů na Fakultě architektury VUT v Brně, oblast urbanismus.

Poznámky 1.

2.

„Kreatívny priemysel tvoria tie priemyselné odvetvia, ktoré majú svoj pôvod v individuálnej tvorivosti, zručnosti a talente, a majú potenciál pre vytváranie zisku a pracovných miest prostredníctvom tvorby a využívania duševného vlastníctva.“ (DCMS, 2001) Kreatívny klaster je geografická koncentrácia podnikov a jednotlivcov z oblasti kreatívneho priemyslu, ktorá združuje zdroje do sietí a partnerstiev s cieľom vzájomnej stimulácie aktivít, podporuje kreativitu a vytvára podmienky pre efektívnu a úspornú ekonómiu.

Prameny DCMS: 2001, Creative Industries Mapping Document, DCMS, London.

Jaurová, Z., Jenčíková, K., Geist, R., Lipnická P.and Salajová, S.: 2013, Správa o stave a potenciáli kreatívneho priemyslu na Slovensku, Bratislava, Neulogy, a. s.

Florida, R.: 2002, The rise of the Creative Class, Basic Books, New York.

PReS 2017 conference papers

45

Obr.1. Porovnanie pomeru cien prenájmu nebytových priestorov k priemernej mesačnej mzde

Obr.2. Intenzita spolupráce medzi jednotlivými oblasťami kreatívneho priemyslu

DOI: 10.13164/PHD.FA2017.7

Different Approaches to the National Management of Rainwater Rozdílné přístupy států k hospodaření s dešťovými vodami

Nina Ličková, xalickova@stud.fa.vutbr.cz Ústav urbanismu, Fakulta architektury, Vysoké učení technické v Brně školitel: doc. Ing. arch. Karel Havliš

ABSTRACT: The text deals with the application of rainwater management systems (Rainwater harvestin, in text as RWH) and their application within cities and municipalities. It solves the problem of how to use these principles by the general public in private real estate, architects and planners in public spaces and buildings. Some of the tools are implications for legislation, disseminating HDV information, education, introducing awareness and creating motivation to use RWH systems. Several countries were selected in Europe and overseas, for example, to compare individual approaches to promoting and deploying RWH. The aim is to get an overview of the possibilities of the state and the cities to support the development of the idea of proper management of rainwater.

KEYWORDS: rainwater; global changes; legislation ABSTRAKT: Text se zabývá otázkou aplikace systémů hospodaření s dešťovými vodami (dále jen HDV) a jejich aplikace v rámci měst a obcí v různých zemích světa.

Zabývá se problémem, jak dosáhnout užívání vhodných a možných principů širokou veřejností u soukromých nemovitostí, architekty a plánovači u veřejných prostranství a budov. Mezi nástroje, jimiž toho lze docílit, patří: implementace do legislativy, rozšiřování informací o HDV, vzdělávání, zvyšování všeobecného povědomí (o HDV) a vytváření motivace k užívání systémů HDV. Bylo vybráno několik zemí v Evropě i zámoří, na jejichž příkladu bude možné porovnat jednotlivé přístupy k propagaci a zavádění HDV. Cílem je získat přehled o možnostech států a měst, jak podpořit rozvoj idey správného nakládání s dešťovými vodami.

PReS 2017 conference papers

47

KLÍČOVÁ SLOVA: dešťová voda; globální změny; legislativa

1. Úvodní slovo Hlavní ideou příspěvku je připomenutí, že problém bilance hospodaření s dešťovými vodami je nutno vnímat jako globální. Jedná se o reflexi, pomocí které lze zpomalit dopady klimatických a jiných změn.

Historické příklady ze starověku ukazují, že se civilizace, především v suchých oblastech, zabývaly aktivně sběrem srážkových vod, které pro ně byly alespoň parciálním zdrojem, a nakládáním s nimi. Zánik těchto starověkých civilizací a jejich kultury a příchod středověku, novověku, průmyslové revoluce a novodobé společnosti uzavřely očekávatelný dějinný kruh. S příchodem myšlenek ekologie po spoušti průmyslové revoluce se objevuje i idea péče o přírodní zdroje a hospodaření s nimi.

1.1. Světové povědomí o HDV Význam i váha hospodaření s dešťovými vodami závratně rostou s postupující globalizací. Tuto problematiku aktivně řeší světové organizace. Jejich poučování a apely na jednotlivé státní struktury však, zdá se, nemají takovou váhu. Každá země je svrchovaná a nakládá s vodohospodářskými zásadami dle svého úsudku.

Přístupy jednotlivých států jsou velmi rozdílné, třeba i u států patřících do jedné federace.

1.2. Globální změny a vodní krize V úvodu si dovolím demonstrovat několik faktů zachycujících skutečnost probíhajících změn a nezbytnost podpory hospodaření s přírodními zdroji, tedy i s dešťovými vodami. Jedná se především o demografické změny – neustálý růst počtu obyvatel a devastace přírodních zdrojů. Planeta má omezenou kapacitu a omezený potenciál ve smyslu obživy jejích obyvatel. Ve velké míře roste urbanizace (především v rozvojových zemích), tedy proces, kdy přichází vesnické obyvatelstvo do měst za prací.

Města rostou matematickou řadou, okolní oblasti se vylidňují. Probíhají klimatické změny jako zvyšování průměrné teploty, snižování množství srážek, proměna charakteru srážek a klimatické změny apod.

Rychlý růst populace v kombinaci s industrializací, urbanizací, rozvojem zemědělství

48

PReS 2017 conference papers

a intenzivním životním stylem vede k celosvětové vodní krizi. Zhruba 20 % obyvatel v současnosti nemá přístup k bezpečné pitné vodě.

Kontaminace pitné vody a znečištění dusičnany a těžkými kovy z řek, jezer a nádrží jsou běžnými problémy na celém světě. Kapacitu světových zásob sladké vody již nelze zvýšit.

Bezpečnost vod, stejně jako zabezpečení potravin, se v mnoha oblastech světa stává významnou národní a regionální prioritou.

1.3. Důsledky a východiska Vzhledem k tomu, že mnoho přírodních zdrojů (např. voda, půda, lesy a populace živočichů a ryb) se již v některých oblastech využívá nad rámec jejich limitů, bude nutné vynaložit značné úsilí, aby bylo možné v příštích padesáti letech uspokojit potřeby dalších tří miliard lidí.

Realizace idey udržitelného rozvoje, navazující na zachování přírodních zdrojů, je v dnešní době dosažitelným cílem, avšak pouze ve vyspělých zemích. Rozvojové lokality, ač v nich žije největší procento lidské populace, snahy o udržitelnost nenaplňují.

K významným krokům a prioritám na cestě k udržitelnému rozvoji patří hospodaření s dešťovými vodami. Systémy pro sběr dešťové vody mohou poskytovat vodu v místě, kde je potřeba. Tato metoda minimalizuje negativní dopady na životní prostředí.

Ve srovnání s jinými technologiemi pro rozvoj vodních zdrojů tato metoda minimalizuje negativní dopady na životní prostředí. Dešťová voda je poměrně čistá. Svým složením se blíží vodě destilované. Fyzikální a chemické vlastnosti dešťové vody jsou obvykle nadřazeny vlastnostem zdrojů podzemních vod, které mohou být znečištěny.

Následující kapitoly se zaměří na legislativní a organizační rámec nakládání s dešťovými vodami iniciovaný nadnárodními organizacemi. Následně se text bude zabývat podmínkami HDV ve vybraných zemích.

2. Nadnárodní organizace 2.1. OSN Organizace spojených národů zahrnuje nejvíce zemí světa. Je to nadnárodní organizace, která také usiluje o dodržování lidských práv a s nimi spojený udržitelný rozvoj.

PReS 2017 conference papers

49

Ve smyslu základních lidských práv má každý člověk na Zemi právo na pitnou vodu.

V tomto směru narážíme na velký problém s rostoucím počtem obyvatel a dnešními zásobami přírodních zdrojů, tedy i pitné vody na Zemi. Již dnes není možné zajistit pitnou vodu veškeré populaci.

2.2. UNEP - United Nations Environment Programme OSN tento problém předvídá a v roce 1972 v keňském Nairobi vyhlašuje Program pro životní prostředí (United Nations Environment Programme). UNEP odpovídá za environmentální stránku udržitelného rozvoje a její propojení s ekonomickou a sociální dimenzí udržitelného rozvoje. Pod hlavičkou UNEP se sjednávají důležité mezinárodní smlouvy v oblasti životního prostředí. (2)

2.3. World Water Assessment Programme (WWAP) – Světový program hodnocení vod podle OSN (WWAP) Tento program spravuje a řídí světová organizace UNESCO. Program koordinuje práci 31 členských států OSN a partnerů ve „Světové zprávě o rozvoji vody“ (WWDR; World Water Development Report). Tento každoroční přehled nám dává rozhodující obraz o stavu, využívání a řízení světových zdrojů sladké vody.

Kromě zpracovávání tohoto dokumentu WWAP mimo jiné monitoruje problematiku sladkých vod, poskytuje doporučení, vypracovává případové studie, posiluje hodnoticí kapacity na národní úrovni a informuje o výsledcích a rozhodnutích. (3)

3. Opatření ve vybraných zemích 3.1. USA Federace Spojených států amerických je v oblasti podpory hospodaření s dešťovými vodami velmi aktivní a houževnatá. V dohledu nad jednotlivými státy však hraje velkou roli politické uspořádání, protože spolkové státy mají svou vlastní vnitřní politiku a je komplikované do ní zasahovat.

3.1.1. EPA - United States Environmental Protection Agency, Agentura pro ochranu životního prostředí EPA je americká federální agentura, jejíž rozpočet je určován federální vládou Spojených států.

Organizace EPA vznikla v důsledku zvýšeného zájmu o znečišťování životního

50

PReS 2017 conference papers

prostředí. Byla založena 2. prosince 1970, aby v rámci jedné organizace koncentrovala všechny snahy o federální výzkum, sledování potenciálních hrozeb, tvorbu norem a prosazování činností k zajištění ochrany životního prostředí. Posláním EPA je v zásadě ochrana lidského zdraví a životního prostředí.

EPA určuje strategie a dosažitelné cíle. Zároveň prověřuje plnění těchto plánů a vydává dílčí a výroční zprávy. Přitom podává doporučení, jakými způsoby uplatňovat dostupné metody a přispívat ke zlepšení životního prostředí.

Při provádění samotném však EPA jako vládní organizace spolupracuje s WE&RF (Water Environment & Reuse Foundation), což je společnost, která se zabývá jednotlivými dílčími programy pro ochranu vodního prostředí. (4)

3.1.2. Státy USA V posledních letech i USA pociťují výrazné sucho a dlouhá období bez srážek v mnoha svých lokalitách. Tento fakt se stává katalyzátorem legislativních kroků k legalizaci a podpoře jímání a využívání dešťové vody v domácnostech a na pozemcích. Nová legislativní opatření se zaměřují na definování podmínek akumulace a užívání srážkové vody.

Například Texas a Ohio patří mezi státy, které věnovaly problému hospodaření s dešťovými vodami velkou pozornost a přijaly řadu zákonů, které regulují jímání a využívání dešťové vody. Státy Rhode Island, Texas a Virginie zase poskytují daňové kredity nebo osvobození od daně z nákupu vybavení pro jímání dešťové vody. Texas a Ohio dovolují použití dešťových vod i ke konzumaci (pouze za předpokladu přečištění), což je často vyloučeno z právních a regulačních předpisů jiných států.

V Oklahomě byl v roce 2012 schválen zákon o vodě pro rok 2060, který podporuje zejména pilotní projekty týkající se využívání dešťové vody a šedé vody.

Západní státy USA už od nepaměti bojují s nedostatkem vody. Proto v nich byl zaveden zvláštní režim přerozdělování vody. Tento státem řízený proces hospodaření s vodními zásobami se nejvíce propisuje do legislativy v Coloradu a Kalifornii. V ostatních západních státech není tak striktní.

Tento systém předběžných prostředků je označován jako first in time, first in right. (5) Podle této zásady mají jednotlivci povinnost poskytnout vodu, která se pak přiděluje na základě priority uživatele. Za použití zdroje vody osobou, která tuto prioritu nemá, jsou stanoveny sankce. Tento systém však stále prochází legislativními změnami a je aktualizován.

PReS 2017 conference papers

51

3.2. Austrálie Historický vývoj HDV v Austrálii se velmi liší od vývoje HDV v ostatních zemích a na ostatních kontinentech. Zdejší civilizace si udržela tradici jímání dešťové vody.

Místní suché klima doslova vyžaduje zachování a zhodnocení každé kapky vody.

Obyvatelé ani legislativa nijak neomezovali soukromé snahy o HDV, jako tomu je u některých států USA (z bezpečnostního a zdravotního hlediska).

Austrálie se tedy více než prosazováním HDV do legislativy zabývá jeho praktickými, bezpečnějšími a účinnějšími strategiemi.

3.2.1. NWC - National Water Commission, Národní komise pro vodu Tato australská vládní organizace se zabývala vydáváním norem a prováděním legislativních kroků v rámci HDV, dokud nebyl v červnu 2015 schválen zákon o zrušení Národní vodní komise, kterým byla formálně zrušena. Její úlohu převzala Komise pro produktivitu, meteorologický úřad a australský úřad pro ekonomiku a vědu o zemědělství a zdrojích. Dnes tedy funguje NWC jen jako informační instituce. (6)

3.2.2. RHAA - Rainwater Harvesting Association of Australia, Australská asociace pro hospodaření s dešťovou vodou Tato asociace je výkonným a poradním orgánem pro hospodaření s dešťovými vodami v Austrálii. Konkrétně se zabývá poradenstvím, technickými řešeními či návody na instalaci, poskytuje výpočty pro objemy akumulačních nádrží, pořádá edukační akce pro vzdělávání veřejnosti, iniciuje pilotní projekty s ukázkami HDV, dohlíží na dodržování norem a legislativních předpisů. (7)

Závěr Dostatek sladké vody není všude na světě samozřejmostí, proto státy, které trápí její nedostatek, začaly nejen primárně rozvíjet legislativní a finanční počiny a začaly řešit i technické metody systémů HDV. Vzhledem ke globálním změnám a světovým prognózám vývoje klimatu na Zemi by se zdroji sladké vody měla nakládat hospodárně i střední Evropa.

Výše psaný text poukazuje na odlišné přístupy států a organizací k šíření povědomí o hospodaření s dešťovými vodami a na odlišné způsoby šíření povědomí. Některé země mohou být bohatým inspiračním zdrojem pro ostatní státy. Především pro

52

PReS 2017 conference papers

ty, u kterých se legislativní a společenské osvojení principů hospodárného nakládání s přírodními zdroji ještě neprojevilo.

Příspěvek vznikl ve vazbě na výzkumný projekt FA-S-16-3727 – 100. výročí vzdělávání architektů na Fakultě architektury VUT v Brně, oblast urbanismus.

Zkratky EPA IPCC HDV NWC ODH OSN RHAA UNEP

United States Environmental Protection Agency (Agentura na ochranu životního prostředí Spojených států) The International Panel on Climate Change (mezinárodní platforma změny klimatu) hospodaření s dešťovými vodami, respektive RWH (Rainwater Harvesting) National Water Commission (Národní komise pro vodu) Ohio Department of Health (ministerstvo zdravotnictví v Ohiu) Organizace spojených národů Rainwater Harvesting Association of Australia (Australská asociace pro hospodaření s dešťovou vodou) United Nations Environment Programme (Program OSN pro životní prostředí)

UNESCO United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization (Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu) We & RF Water Environment & Reuse Foundation (Vodní prostředí & Fond opětovného použití) WWDR World Water Development Report of the UN (Světové zprávy o rozvoji vody OSN)

Prameny 1. Rainwater harvesting and utilisation: An Environmentally Sound Approach for Sustainable Urban Water Management; An Introductory Guide for Decision-makers [online]. Sumida City Government, 2002, IETC Urban Environment Series [2] [cit. 2017-08-20]. Dostupné z: http://www.unep.or.jp/ietc/publications/urban/ urbanenv-2/9.asp 2. Program OSN pro životní prostředí (UNEP) [online]. [cit. 2017-08-20]. Dostupné z: https://www.mzp.cz/cz/program_osn_pro_zivotni_prostredi_unep

PReS 2017 conference papers

53

3. World Water Assessment Programme (WWAP) [online]. [cit. 2017-08-26]. Dostupné z: http://www.unesco.org/new/en/natural-sciences/environment/water/ wwap/about/ 4. U.S. Environmental Protection Agency [online]. [cit. 2017-08-26]. Dostupné z: https://www.epa.gov 5. Prior Appropriation Law. COLORADO Division of Water Resources: Department of Natural Resources [online]. [cit. 2017-08-26]. Dostupné z: http://water.state. co.us/surfacewater/swrights/pages/priorapprop.aspx 6. National Water Commission (Abolition) Act 2015. In: National Library of Australia, AUSTRALIAN GOVERNMENT WEB ARCHIVE. National Water Commission, 2015. Dostupné také z: http://webarchive.nla.gov.au/gov/20160615060431/ http://nwc.gov.au 7. Rainwater Harvesting Association of Australia [online]. [cit. 2017-08-26]. Dostupné z: https://www.rainwaterharvesting.org.au

Obr. 1. Záchytné barely pro jímání dešťové vody jsou v Austrálii běžnou součástí rodinných domů (Zdroj: Michael Smit; http://blog.rainwaterharvesting.org.au)

DOI: 10.13164/PHD.FA2017.8

Study of Three Residential Complexes in the City of Vienna Rozbor tří obytných souborů ve městě Vídeň

Jana Matyášová, xasotnatova@stud.fa.vutbr.cz Ústav urbanismu, Fakulta architektury, Vysoké učení technické v Brně školitel: doc. Ing. arch. Gabriel Kopáčik, Dr.

ABSTRACT: This study belows to project GA ČR reg. č. 17-26104S supervised by doc. Kopáčik. It covers three residential complexes built in one district of the city of Vienna. The mentioned complexes are Frauen Werk Stadt, Compact City a Car - free housing.

KEYWORDS: Floridsdorf; residential complex; compact city; car-free housing; inhabitants’ satisfaction; community ABSTRAKT: Tato studie se v rámci výzkumného úkolu projektu GA ČR reg. č. 1726104S pod vedením doc. Kopáčika zabývá třemi obytnými soubory postavenými v jedné čtvrti města Vídeň. Jedná se o bytové soubory Frauen-Werk-Stadt, Compact City a Autofreie Mustersiedlung (Car-Free Housing) nacházející se ve čtvrti Floridsdorf. Jsou to obytné soubory, které vznikaly v rámci třech odlišných filozofií a přístupů. Jsou postaveny blízko sebe, se stejnou dostupností a s podobnými podmínkami, proto je můžeme vzájemně porovnávat.

KLÍČOVÁ SLOVA: Floridsdorf; obytný soubor; kompaktní město; bezautové bydlení; spokojenost obyvatel; komunita

PReS 2017 conference papers

55

Úvod Tato studie porovnávající tři obytné soubory ve městě Vídeň je první součástí mé disertační práce. Její téma „proměny obytných území“ v sobě zahrnuje výzkum vybraných obytných souborů z Brna a z Vídně. Cílem disertační práce je pochopit vztah mezi společenskými, ekonomickými a politickými podmínkami a uspořádáním domů v obytných souborech (urbanistickou strukturou). Práce má za cíl srovnat jednotlivé typy souborů vzniklých v odlišných myšlenkových a filozofických směrech. Tato studie porovnává tři soubory, které budou zahrnuty ve výčtu obytných souborů v rámci celé disertační práce.

Cílem této studie je srovnat zmíněné obytné soubory z hlediska měřitelných urbanistických kritérií, popsat základní myšlenky jejich návrhů, srovnat dostupná statistická data o obyvatelích a data z místního šetření. Na základě těchto informací lze určit, do jaké míry jsou spokojenost obyvatel a jejich chování v obytných souborech ovlivněny strukturou souboru či myšlenkami, v rámci kterých byl daný soubor navržen.

Širší souvislosti Obytné soubory zkoumané v této studii se nacházejí ve Vídni, ve čtvrti Floridsdorf.

Počet obyvatel Vídně se pohybuje kolem 1,76 milionu (2014), přičemž k největšímu nárůstu obyvatel docházelo na začátku 20. století. Samotná čtvrť Floridsdorf má 150 tisíc obyvatel (Lebhart, 2016).

Město Vídeň je inovativní a podporuje myšlenky šetrnosti vůči životnímu prostředí a to, aby bylo i takovéto bydlení dostupné všem vrstvám společnosti. Tento koncept sociální a environmentálně udržitelné bytové politiky se postupně vyvíjí. Podle uváděných statistik město Vídeň každoročně investuje do cca pěti až sedmi tisíc nových bytů, což je asi 80–90 % všech nově dokončovaných bytů. (Förster, 2008) Floridsdorf je vídeňský 21. městský obvod, nachází se v severní části města, na sever od řeky Dunaj. Všechny tři vybrané obytné soubory přiléhají k ulici Donaufelder Straße. Na situaci je patrný obytný soubor č. 1 (OS1) – Frauen-Werk-Stadt, obytný soubor č. 2 (OS2) – Car-Free Housing a obytný soubor č. 3 (OS3) – Compact City.

Floridsdorf je napojen na městskou hromadnou dopravu linkou metra U-Bahn U6 (konečná stanice v blízkosti obytného souboru Car-Free Housing), vlakem S-Bahn (stanice Wien Brünner Straße, nádraží Wien Siemensstraße) a tramvajovými a autobusovými linkami.

V okolí sledovaných obytných souborů se nachází drobná zahrádkářská kolonie, kostel, park, sportovní areál (Donaufeld) a rameno řeky Dunaj (Alte Donau) využívané k rekre-

56

PReS 2017 conference papers

aci. Obytné soubory se nachází na pomezí tradičnější struktury blokové zástavby a drobné zemědělské oblasti, se kterou se počítá při budoucím vývoji čtvrti jako s místem rozvoje.

Obytný soubor 1: Frauen-Werk-Stadt Prvním zkoumaným obytným souborem je Frauen-Werk-Stadt, postavený v letech 1995–1997 na křížení ulic Donaufelder Straße a Carminweg. Autorkami projektu jsou Liselotte Peretti, Gisela Podreka, Elsa Prochazka a Franziska Ullmann.

Obytný soubor vznikl díky „Frauenbüro“ – ženskému odboru města Vídeň a byl do detailů promyšlen, aby vyhovoval každodenním potřebám žen.

Bytový komplex obsahuje 360 bytů, školku, integrované byty pro ženy s pohybovým omezením, komunikační centrum, šest integrovaných bytů pro starší osoby a obchodní jednotky podél Donaufelder Straße.

Jednotlivé budovy tvoří celek obepínající uzavřený dvůr, ve kterém bylo navrženo několik různorodých podob vnitrobloku, malých náměstí, zahrádek a hřišť doplněných o systém chodníků a zeleně. Důraz byl kladen na zajištění přirozeného osvětlení v každém bytě, na cirkulaci vzduchu a na různorodé výhledy. Okna kuchyní a obývacích pokojů jsou orientována do rozdílných směrů. (Förster, 2008) Klíčovým prvkem celého návrhu bylo vytvoření různých obytných jednotek ve snaze vyhovět potřebám různých typů domácností. Například v části navrhované Elsou Prochazka, která má 85 bytů a školku, se architektka zaměřila na vytvoření bydlení pro všechny fáze života. Pokoje jsou navrženy s obecnou platností, aby se předešlo konkrétnímu určení jejich použití. (Sánchez de Madariaga, 2016) Plocha parcely je 2,18 ha, přičemž rozloha zastavěného území je 0,99 ha. K ulici Donaufelder Straße přiléhá zvýšená, pětipodlažní část obytného souboru o výšce cca 17 m, jinak je soubor převážně tvořen čtyřpodlažními budovami o výšce cca 15 metrů. Školka, která k souboru ze západní části přiléhá, je dvoupodlažní. Index zastavěné plochy (dále jen IZP) je 0,45 a index podlažní plochy (dále jen IPP) je 1,88.

Z místního šetření vyplynulo, že komunita v obytném souboru funguje, avšak nikoliv zásadně. Ve vnitrobloku si za hezkého počasí hrálo jen několik dětí a lidé se vzájemně spíše nezdravili. Pravděpodobně se potkávají a znají spíše méně.

Obytný soubor 2: Car-Free housing Obytný soubor Autofreie Mustersiedlung, také nazývaný Car-Free Housing, byl

PReS 2017 conference papers

57

postaven v letech 1996–1999, autory projektu jsou S&S Architekten. Obytný soubor má 244 jedno- až pětipokojových bytů. Bylo rozhodnuto, že na jeden byt je požadován či povolen pouze jeden automobil, díky čemuž není potřeba tolik prostoru na parkovací plochy a obytný soubor je doplněn o komunitní místnosti či hrací dětské zóny.

V souboru také funguje systém sdílení aut. K dalšímu snížení ekologické náročnosti používá budova solární a geotermální energii, sofistikovaný systém splachování a vysoký stupeň zateplení. (Förster, 2008) Parcela projektu má 1,04 ha, rozloha zastavěného území je 0,43 ha. Budovy jsou šestiči sedmipodlažní, o výšce kolem 18 m. Střechy jsou plně využity solárními panely, zahrádkami obyvatel a terasami. Obytný soubor je tvořen dvěma uzavřenějšími bloky. IZP je 0,41 a IPP 2,67.

K obytnému souboru byla vytvořena studie (viz tabulka na konci článku), která řeší otázku dopadu snížení počtu automobilů na obyvatele. V rámci této studie z roku 2004 bylo dotazováno všech 244 bytů, odpovědělo pouze 42.

Z místního šetření, jež probíhalo ve stejnou denní dobu jako u obytných souborů 1 a 3, vyplynul silný pocit fungující komunity. Na dvorech si hrály děti, lidé se zdravili a povídali si. Bylo možné vidět obyvatele různých věkových kategorií sedící ve vnitroblocích.

Obytný soubor 3: Compact City Compact City čili kompaktní město je urbanistický koncept, který při vyšší hustotě osídlení mísí více funkcí. Díky tomu pomáhá snižovat znečištění ovzduší a snižuje nutnost používání automobilů a každodenního ježdění daleko za prací či za nákupy.

Napomáhá také větší společenské interakci a pocitové bezpečnosti v rámci jednotlivých komplexů budov. (Dempsey, 2010) Koncept kompaktnosti měst se propsal do návrhu od architektů BUSarchitektur (ve spolupráci s C. Blazicem, R. Lalicsem a L. Spinadel), postaveném ve vídeňském Floridsdorfu v letech 1991–2000. Projekt byl v roce 1998 oceněn cenou Otto Wagner Urban Development Prize. Compact City je hybridní struktura velkého městského polyfunkčního bloku, do kterého jsou integrovány různé funkce a bydlení (54 bytů, 12 ateliérových bytů, 14 dílen, 22 kanceláří, 2 obchody, supermarket, banka, 3 restaurace, dětské centrum, hřiště, centrum pro mládež a 21 skladů).

Blok je rozdělen do dvou hlavních rovin. První je na úrovni městského parteru a druhá pak na střešní piazzetě s hřištěm, která je obklopena různými službami a provozovnami. Nosnou ideou projektu je existence skupiny lidí, které architekti nazývají

58

PReS 2017 conference papers

„homeworkers“ – lidí bydlících a individuálně pracujících na stejném místě, mnohdy přímo v bytě. Jsou to vesměs různí řemeslníci, umělci, programátoři, drobní obchodníci či příslušníci různých svobodných povolání. (Stavba, 2005) Parcela o rozloze 0,91 ha je téměř celá zastavěná – zastavěné území pokrývá 0,72 ha.

Celý komplex je postaven na dvoupodlažním základu, ze kterého vyrůstají další, menší budovy. Na severní stranu, směrem do přilehlého parku, jsou orientovány čtyři čtyřpodlažní objekty. K ulici přiléhá zvýšená, pětipodlažní část. Z ulice se také dá vyjet eskalátorem na plochu mezi budovami – zmíněnou piazzetu. Výšky budov se tedy liší, výška budov u ulice činí kolem 17 m, u parku 13,5 m a piazzeta má kolem 6 m.

Za průměr, jímž jsou myšleny nejčastější hodnoty, budeme tedy považovat čtyři podlaží o výšce 13,5 m. IZP je 0,79, IPP je 2,44.

Přesnější statistická data k tomuto souboru nejsou bohužel dostupná. Dosud nebylo provedeno dotazování obyvatel. Uvedu alespoň pro srovnání dostupná data z celého města Vídeň (ve srovnávací tabulce ve sloupci 4).

Z místního šetření bylo patrné, že ani zde, alespoň navenek, komunita nefunguje stejně jako v případě obytného souboru 1 příliš výrazně. Je však nutné si uvědomit, že v případě tohoto souboru se mezilidské vztahy nemusí odehrávat pouze ve vnitrobloku, neboť jakousi formou vnitrobloku a místem pro možné setkávání jsou budovy samotné, proto je nutné se při příštím místním šetření pokusit proniknout hlouběji do vnitřku budovy.

Porovnání vybraných obytných souborů Obecné informace: 1 2,18 0,99 15 4 0,45 1,88 360 993,6

2 1,05 0,43 18 6 0,41 2,67 244 627,1

3 0,91 0,73 13,5 4 0,79 2,44 66 --

1

2

3

4*

2,76

2,57

----

1,96

Rozloha celého souboru (ha) Zastavěné území Výška budov Počet podlaží Index zastavěné plochy Index podlažní plochy Počet bytů Odhadovaný počet obyvatel Statistická data o obyvatelích: Průměrný počet lidí v domácnosti

PReS 2017 conference papers

59

Průměrný počet dětí v domácnosti Průměrná velikost bytu (m²)

0,91

0,67

----

0,55

82,6

86

----

74

8,7 15,2 10,9 39,1 23,9

7,2 4,8 4,8 38,1 45,2

----------------

33,2 28,6 10,6 15,8 11,8

Zaměstnání Kancelářské práce white collar workers (%) 52,2 Dělníci - blue collar workers (%) 2,5 Státní úředníci (%) 6,5 OSVČ (%) 4,3 V důchodu (%) 6,5 V přípravě na povolání (%) 8,7 Nezaměstnaní (%) 4,3

52,4 8,7 14,3 2,4 11,9 7,1 4,8

----------------------

25,3 13,3 13 5,7 28,8 8,5 5,6

32282

----

28320

Vzdělání obyvatel střední škola (%) odborné učiliště (%) technické liceum (%) maturitní zkouška (%) vysokoškolské vzdělání (%)

Průměrný roční čistý příjem (eur)

30867

*data pro obytný soubor 3 nejsou dostupná, v kolonce 4 se jedná se o průměrná data pro Vídeň (Data dostupná z Ornetzender, 2008) Zajímavé jsou údaje z provedených dotazníků ve zmíněné studii dotazující se na společenské vztahy obyvatel. Bohužel jsou dostupná data pouze pro první dva obytné soubory, přičemž statistika ukazuje, že např. průměrný obyvatel obytného souboru Car-Free Housing by nazval 16 osob ze stejného souboru svými přáteli, avšak u souboru Frauen-Werk-Stadt je to pouze 7 osob. V projektu Car-Free Housing se průměrný obyvatel také zná až se 101 osobami od vidění, u souboru Frauen-Werk-Stadt je to pouze 62. Dále u projektu Car-Free Housing odpovídalo kolem 85 % dotazovaných kladně na otázky, zda mají dobré sousedy a zda si vzájemně pomáhají (FrauenWerk-Stadt pouze kolem 20 % dotázaných). Dokazuje to, že sdílení jednotné myšlenky nezávislosti na autech může zvyšovat sociální soudržnost obyvatel, což potvrdila také místní šetření.

Pokud hledáme vztah mezi strukturou obytných souborů a obyvateli, tato studie může prokázat, že pokud se obyvatelé stěhují do obytného souboru v rámci nějaké myšlenky (u případu Car-Free Housing je to sdílení automobilů), o které jsou sami přesvědčeni,

60

PReS 2017 conference papers

a proto se do souboru stěhují, má tento fakt na jejich chování větší vliv než samotná myšlenka projektu. Pokud je má myšlenka projektu ovlivnit spíše druhotně, je možné, že v takovém případě bude komunita v obytném souboru fungovat méně sounáležitě (jak je vidět na příkladu obytných souborů 1 a 3). Jeví se, že chování obyvatel více než uspořádání domů (urbanistická struktura) ovlivňuje jejich společná idea. Je však nutné tuto hypotézu ještě prošetřit.

Příspěvek vznikl ve vazbě na výzkumný projekt GA ČR 17-26104S Vliv charakteru a umístění urbanistické struktury na udržitelný rozvoj území.

Prameny DEMPSEY, Nikola, 2010. Revisiting the Compact City. Built Environment. 2010(36), 5-8.

FÖRSTER, Wolfgang, Gabriele KAISER, Dietmar STEINER a Alexandra VIEHHAUSER, 2008. Housing in Vienna. Vídeň: Architekturzentrum Wien.

LEBHART, Gustav a Ina TAXACHER, 2016. Wien – Bezirke im Fokus: Statistiken und Kennzahlen. Vídeň: Magistrat der Stadt Wien, MA 23. Wien. ISBN 978-3-901945-23-6.

ORNETZEDER, Michael, Edgar G. HERTWICH, Klaus HUBACEK, Katarina KORYTAROVA a Willi HAAS. The environmental effect of car-free housing: A case in Vienna. Ecological Economics [online]. Elsevier B.V, 2008, 65(3), 516-530. ISSN 0921-8009.

SÁNCHEZ DE MADARIAGA, Inés. a Marion. ROBERTS, 2016. Fair shared cities: the impact of gender planning in Europe. 2. Londýn: Routledge. 310-311. ISBN 978-1-40941024-9.

Stavba. Praha: Business Media CZ, 2005, č. 05. ISSN 1210-9568.

Obr. 1. Situace Donaufelder Straße (Zdroj: archiv autora)

DOI: 10.13164/PHD.FA2017.9

Geospatial Analysis of Exhibition Centers Geoprostorová analýza veletržních areálů

Lenka Štěpánková, xastepankoval@stud.fa.vutbr.cz Ústav urbanismu, Fakulta architektury, Vysoké učení technické v Brně školitel: doc. Ing. arch. Maxmilián Wittmann, Ph.D.

ABSTRACT: The European exhibition centres may show some unique features but they also have many things in common. Their typical qualities can be identified using the spatial analysis. The metod described in this paper is devised to exploit the data available on internet and to create the visual output based on the data. Such analysis can be used to examine the size and structure of the venues as well as their position within the cities. The possible further use of the metod in urban research is indicated eventually.

KEYWORDS: fairs; urban research; spatial analysis; exhibition centres; european cities ABSTRAKT: Veletržní a výstavní areály v Evropě mají v řadě případů unikátní charakteristiky i historii, současně však vykazují také mnoho společných znaků. Jako výchozí metoda identifikace obecných rysů může sloužit geoprostorová analýza. Lze ji využít k analýze pozice areálů v rámci měst, ke zkoumání zákonitostí historického vývoje, a především ke srovnání prostorových nároků, urbanistické struktury a vnitřního členění areálů. Zvolený postup kombinuje využití oborových statistik a volně dostupných mapových podkladů.

KLÍČOVÁ SLOVA: výstavní areály; výstaviště; evropská města; prostorová analýza

Úvod S pronikáním informačních technologií do všech oblastí každodenního života se stále

62

PReS 2017 conference papers

zvětšuje objem dat, která jsou volně k dispozici prostřednictvím internetu. Smyslem tohoto příspěvku je názorně ukázat, jak mohou být tato data využita ke zkoumání urbánních jevů a struktur. Pilotní analýza se týká veletržních areálů a spočívá ve shromáždění potřebných údajů o vybraných veletržních areálech a o městech, ve kterých se tyto areály nacházejí, přičemž důležitou roli hraje také výběr konkrétních měst a areálů pro analýzu. Následujícím krokem je vizualizace velikosti areálů, jejich vztahu a poměru k centrální oblasti města. Poznatky z provedené analýzy slouží následně k pojmenování výhod dané metody a k identifikaci problematických míst.

Výběr objektů Výchozím zdrojem pro výběr objektů pro průzkum nebo analýzu mohou být oficiální stránky institucí a jimi publikované oborové statistiky. Tato data mají relativně dobrou vypovídací schopnost, protože jsou shromažďována vždy konkrétní institucí podle jednotné metodiky. V případě veletržních areálů lze takto porovnávat auditovaná data týkající se návštěvnosti, počtu vystavujících firem nebo celkové výstavní plochy. Zásadní informace z oboru lze najít na stránkách následujících institucí: UFI – The Global Association of the Exhibition Industry (původně Union des Foires Internationales), EEIA – The European Exhibition Industry Alliance, BIE – Bureau International des Expositions, EMECA – European Major Exhibition Centres Association. Pilotní analýzu jsem se rozhodla provést s údaji o areálech všech provozovatelů sdružených v asociaci EMECA, které jako celek představují reprezentativní vzorek úspěšně fungujících veletržních a výstavních areálů napříč Evropou. Výhodou je, že tyto areály vesměs mají vlastní webové stránky, které lze využít jako doplňkový zdroj informací o konkrétních lokalitách.

Zdroje dat Jako zdroj prostorových dat jsou využitelné mapové podklady dostupné online.

V závislosti na zvoleném tématu a předpokládaném způsobu jeho zpracování lze využít buď mapy společnosti Google (https://maps.google.cz/ nebo https://maps.google. com), nebo společnosti Seznam (https://mapy.cz/). Další alternativou jsou otevřené mapy vytvářené a editované komunitou přispěvatelů: OpenStreetMap (https://www. openstreetmap.org/). V úvahu přichází také využití webové stránky Cadmapper (https://cadmapper.com/), která nabízí ke stažení data ve formátu dwg pocházející z veřejně dostupných zdrojů (zmíněný OpenStreetMap, NASA, USGS). Menší soubory jsou po registraci ke stažení zdarma, větší objemy dat (respektive území větší než 1 km2) jsou k dispozici předplatitelům. Data jsou dostupná v geodetických souřadnicích.

Velmi zjednodušeně lze tvrdit, že mapy společnosti Google mají nejlepší pokrytí

PReS 2017 conference papers

63

a zpracování v celosvětovém měřítku, mapy společnosti Seznam jsou přesnější nad územím České republiky a OpenStreetMaps jako otevřená platforma nabízejí nejvíce možností zpracování. Pro svůj projekt týkající se veletržních areálů jsem z tohoto důvodu zvolila využití map společnosti Google. Před shromažďováním dat je vždy nutné prověřit, zda aktuálně platná verze licenčních podmínek umožňuje využití mapových podkladů k danému účelu (1).

Základní demografické údaje (počet obyvatel ve městech a obcích) lze v rámci České republiky snadno získat z oficiálních zdrojů, konkrétně z materiálů Českého statistického úřadu publikovaných online. V širším měřítku v rámci Evropy by teoreticky bylo možné získat data obdobně z webu jednotlivých národních institucí, problém zde představuje nutnost vyhledávat v množství jazykových mutací. Místo toho je možné poměrně jednoduchým způsobem získat potřebné údaje z jiného internetového zdroje, je však nutné je velmi obezřetně interpretovat, protože nevychází z jednotné metodiky a mohou zde být značné rozdíly v přesnosti. Ke všem městům zahrnutým v průzkumu jsem na webu (https://wikipedia.com) vyhledala udávaný počet obyvatel (2) a tento údaj jsem použila pro schematické zatřídění měst do jedné z velikostních kategorií takto: města do 0,5 milionu obyvatel, 0,5–1 milion obyvatel, 1–2 miliony obyvatel a velkoměsta s počtem obyvatel nad 2 miliony.

Způsob zpracování Zakreslení rozlohy areálů a jejich polohy vůči centrální oblasti města jsem zpracovávala nad podložením mapovými a ortofotografickými snímky. Tam, kde z těchto podkladů nebylo vymezení území zcela zřejmé, jsem jako doplňkový zdroj informací použila orientační plánky dané lokality z webové stránky provozovatele. Výsledkem zpracování je soubor dwg s křivkami reprezentujícími jednotlivé areály a s centrálními oblastmi měst schematicky vyznačenými formou kružnic. Podkladové snímky a geometrie jsou uložené v samostatných hladinách, pojmenovaných podle měst. Tato struktura souboru umožňuje jednoduše vytvářet různé vizuální výstupy. Jako ukázku dalšího možného rozšíření jsem v relevantních případech ke křivkám reprezentujícím areál výstaviště doplnila piktogram letiště. Stejným způsobem je možné doplňovat schematicky symboly jiných dopravních staveb (letiště, dálnice), významných veřejných staveb, historických areálů výstav Expo a podobně.

Výsledky analýzy veletržních areálů V popisovaném případě se jedná o vzorek příliš malý na to, aby bylo možné interpretovat data statistickými metodami. Je však dostatečný na zvýraznění zajímavých fenoménů, které lze následně blíž zkoumat - například poměru velikosti areálu k velikosti města nebo aglomerace (Moskva, Hannover). Opakujícím se jevem je existen-

64

PReS 2017 conference papers

ce více areálů v rámci jednoho města, přičemž blíže historickému jádru se nacházejí vždy menší a starší areály (Paříž, Barcelona, Milán). Někdy je důvodem zdvojení výstavišť přítomnost bývalých areálů výstav Expo, pozůstatků po světových výstavách (Barcelona, Milán, Brusel). Lze také porovnávat areály v historické centrální poloze s areály dislokovanými na periferii měst ve vazbě na dopravní infrastrukturu (3).

Výhody metody a její možné využití Popisovanou metodu lze použít k analýze jakýchkoliv jednoznačně vizuálně identifikovatelných urbánních struktur, jako jsou například dopravní stavby, nákupní galerie, logistické a výrobní areály nebo přírodní prvky v městské struktuře. Lze ji také použít k porovnávání měřítek urbanistických struktur, například různých typů residenční výstavby. Hlavní výhoda spočívá v možnosti porovnávat prakticky libovolné množství dat, která jsou navíc snadno dostupná a mají jednotnou formu.

Problémy a slabá místa Hlavní slabina metody spočívá právě v nutnosti vizuální interpretace podkladů. Konkrétně veletržní areály lze jednoduše odlišit od rezidenční zástavby, může však být problematické rozeznat je od sousedících objektů podobného měřítka, jako jsou hotely, sportovní haly nebo nákupní galerie. Podobná situace může nastat i u jiného typu zkoumaných objektů. V takových případech je vhodné použít doplňkový zdroj informací. U některých typů dat získaných z internetu je třeba pečlivě zvážit, jaká je jejich míra přesnosti, a zvolit dostatečně robustní postup zpracování, aby případné nepřesnosti nezkreslovaly výsledek.

Prameny a poznámky 1.

2.

Obecně platí, že společnosti Google a Seznam umožňují využití svých podkladů k nekomerčním účelům. Nutné je uvedení zdroje, není možná změna vlastního obsahu, nebo vytváření alternativních mapových podkladů. Změnou obsahu je myšleno například odstranění vodoznaku z ortofotografií, nebo změna barevného podání. Zdroj: Smluvní podmínky upravující možnosti využití mapových podkladů Google, dostupné z: https://www.google.com/intl/cs_cz/help/terms_ maps.html, [cit. 2017-08-11].

Vzhledem k historickému vývoji, a jím dané podobné urbanistické struktuře evropských měst, lze údaj o počtu obyvatel použít také jako údaj vypovídající o velikosti centrální části – historickém jádru. Při nesourodém vzorku, zahrnujícím například americká nebo asijská města, případně města zakládaná v průběhu 20. Století, by bylo nutné metodu vhodným způsobem upravit.

PReS 2017 conference papers 3.

65

Důvody, proč některé areály zůstaly ve své v centrální poloze a jiné se přesunuly

na periferii, vysvětluje ve své práci Vermeulen (2013) teorií závislosti na zvolené cestě a ilustruje je na příkladu Frankfurtu a Mnichova.

VERMEULEN, Rick. Pursuing the Peripheral Path? A Path-Dependent Analysis of the Frankfurt and Munich Fairs. European Planning Studies [online]. Routledge, 2013, [cit. 2017-08-11]. DOI: 10.1080/09654313.2013.867318. ISSN 0965-4313.

Milano Milano Expo 2015

Milano city

1 mil. - 2 mil. obyvatel

Obr. 1. Tvorba geometrie nad vloženými podklady

Moskva 500 tis. - 1 mil. obyvatel nad 2 mil.

obyvatel

Hannover

Obr. 2. Srovnání poměru a vztahu výstavního areálu k centrální části města (Moskva, Hannover)

66

PReS 2017 conference papers Milano

Milano Expo

Milano city

1 mil. - 2 mil. obyvatel Barcelona-Montjuic

nad 2 mil.

obyvatel

Barcelona Obr. 3. Moderní areály mají větší rozlohu a jsou vzdálenější od centra města (Barcelona, Milán)

do 500 tis.

obyvatel

Lyon

Obr. 4. Prvky dopravní infrastruktury jsou snadno vizuálně identifikovatelné

DOI: 10.13164/PHD.FA2017.10

Pop-up: Activation of Abandoned Spaces Pop-up: Aktivace nevyužívaných prostorů

Marie Joja, marie.joja@icloud.com Ústav stavitelství, Fakulta architektury, Vysoké učení technické v Brně školitel: doc. Ing. Monika Petříčková, Ph.D.

ABSTRACT: Contemporary generation called “millenials” comes with a new lifestyle. Therefore market needs to adapt to it in order to keep up with current trends.

The generation is provided with almost unlimited opportunities for their own realization. They spend most of their lives online, connected to social networks that determine cultural trends. Sharing experiences through blogs and posting photos is a new form of passing on experience. A difference between live experience and the one absorbed through social platforms is blurred. Enthusiasm for traveling and discovering new things does not match long-term planning and prefers short-term and temporary forms of operation. Therefore this lifestyle opens to pop-up trend. Pop-up is not one of new trends. Pop-up benefits from unlimited possibilities of newly arisen cultural scene as well as a number of abandoned and neglected places in the very centres of cities. Pop-up is a general term used with any form of business including gastronomy or cultural event which is strictly short-term. It profits from a moment of surprise, it offers an unexpected and unique experience “now and here”. In the US, the pop-up industry has a long tradition and there exist many servers that provide communication between owners of unused spaces and operators of temporary activities and this trend spreads among continents. Pop-ups abroad, a success of individual projects in the Czech Republic, the Czech pop-up cultural scene supported by a platform for communication and solving problems related not only to the legislative process are questions that will be analysed by this article.

KEYWORDS: pop-up; temporary; temporary use; abandoned; vacant; activation; millenials; Brno; distillery; mosilana; industra

68

PReS 2017 conference papers

ABSTRAKT: Současná generace přináší nový životní styl, jemuž se trh musí přizpůsobit, pokud chce udržet krok s aktuálními trendy. Generace, kterým se otevřely nepřeberné možnosti vlastní realizace, většinu svého života tráví „online“, připojeny na sociálních sítích, které určují kulturní dění. Sdílení zážitků pomocí blogů a fotek je novou formou předávání zkušeností, stírá se rozdíl mezi skutečným prožitkem a tím předaným prostřednictvím sociálních platforem. Entuziasmus pro cestování a objevování nových věcí se neslučuje s dlouhodobým plánováním a preferuje krátkodobé a dočasné formy fungování. Proto životní styl založený na těchto hodnotách poskytuje prostor pro trend označovaný jako pop-up. Pop-up nepatří mezi nové tendence. Úspěch pop-upu je postaven současně na neomezených možnostech tvorby nově vzniklé kulturní scény a množství opuštěných a zanedbaných míst v samotných centrech dění po ekonomické recesi. Pop-up je obecný termín užívaný v souvislosti s jakoukoliv formou obchodu, stravování nebo události, která je striktně krátkodobá, je založen na principu překvapení, nabízí nečekaný a netradiční zážitek „teď a tady“.

Pop-up průmysl má již dlouholetou tradici v USA, kde existuje množství serverů, které zprostředkovávají komunikaci mezi majiteli nevyužívaných prostorů a provozovateli dočasných aktivit, a tento trend se šíří dále přes hranice kontinentů. Příspěvek se bude zabývat analýzou otázek pop-up v zahraničí, úspěšnost individuálních projektů v České republice, česká pop-up kulturní scéna podpořená platformou pro komunikaci a řešení problémů spojených nejen s legislativním procesem.

KLÍČOVÁ SLOVA: pop-up; dočasný; dočasné využití; aktivace; opuštěná místa; zanedbaná místa; millenials; the distillery; mosilana; industra

I. Společenské pozadí trendu pop-up Odborníci často připisují znovuobjevení trendu pop-up ekonomickému úpadku po roce 2008. Dlouhodobé podnikání bylo vystřídáno alternativou, která nabízela možnost krátkodobého trvání bez nutnosti plánování a otevírala bránu experimentu, nízkonákladovému provozu a kreativnímu vyžití. Proto se trh musel přeorientovat na poptávku současné generace, tzv. millennials, jejichž potřeby převažují. Nabídka přichází s konceptem pop-up. Pop-up staví na momentu překvapení, objevování nového a nevšedního, a tudíž jsou „millennials“ první na mušce. Generace, která prahne po nevšedním zážitku, je často považována za nejpodnikavější generaci všech dob.

Není divu, že za provozováním těchto krátkodobých počinů stojí právě ona. Nyní, více než kdy dříve, je úrodná půda pro start vlastního podnikání a krátkodobé podnikání nabízí neomezené možnosti realizace. [1]

PReS 2017 conference papers

69

i. Opuštěná místa Pop-up aktivity řeší problém s nedostatkem vhodných míst pro provoz nového podnikání objevováním a využíváním starých nepoužívaných prostorů. Umisťují do nich dočasné funkce, které jsou přizpůsobovány danému místu, ne naopak, jak je běžné u dlouhodobých aktivit, a vdechují místu nový život. V každém městě se po uplynulé finanční krizi objevuje nespočet míst, která leží ladem a chátrají, která leží ladem a chátrají, protože nejsou prostředky na jejich údržbu, natož další provoz. Proto jsou vhodnými kandidáty na umístění pop-up aktivit, které s sebou vzhledem ke své délce trvání nenesou takové nároky. [2]

II. Generace „millennials“ i. Definice Přízvisko „millennials“ získala generace narozená na přelomu 2. tisíciletí. Výklad obecně popisuje dvě skupiny, které do této definice spadají: generaci Y, kam patří jedinci narození v letech 1981-1991, a generaci Z, narozenou v letech 1991-2001. Zásadní rozdíl spočívá v dobovém technologickém vývoji. Generace Y vyrostla na osobních počítačích, mobilních telefonech a videohrách, zatímco generaci Z ovlivnil příchod tabletů a chytrých telefonů a s nimi spojený rozmach aplikací. Společným znakem obou generací je nicméně změna způsobu komunikace, a to v globální míře. [3] Členové generace „millennials“ tráví většinu času „online“, připojeni k sociálním médiím, jako jsou blogy, Facebook, Twitter a Instagram, průměrně 2 až 3 hodiny denně [4]. Společnostem, které soutěží o zájem této generace,už nestačí vlastnit facebookový či instagramový profil. Potřebují se dostat do popředí zájmu těch, kteří udávají směr této vlny, ať už jsou to prominentní bloggeři, či významná kulturní periodika Sdílení momentů každodenního života pomocí webového rozhraní se dostává na úroveň reálného zážitku. [5] Tato generace dospěla do doby, která jim otevírá téměř neomezené možnosti rozletu.

Díky technologickému pokroku své doby dosahují tito jedinci pracovních úspěchů obecně dříve, než bývalo zvykem. Není výjimkou, že rozjíždí podnikání ještě před dosažením dospělosti. Mnoho z nich postavilo své podnikání na internetu a informačních technologiích. [6]

ii. Zaměstnání Současná doba přichází s revolucí v organizaci zaměstnání. Ke standardu již patří

70

PReS 2017 conference papers

práce z domova („home office“), volná pracovní doba, volné pracovní místo („mobile working“, „teleworking“), pracovní schůzky online („virtual meetings“) a spoustu dalšího. Změnily se nároky na pracovní místo, s ohledem na vykonávanou profesi mohou zaměstnanci díky technologiím vykonávat svoji práci kdekoli a kdykoli. Výzkum společnosti Flexibility ukázal, že většina pracovních míst je vzhledem ke kombinaci různých faktorů, jako je dovolená, nemoc, práce na poloviční úvazek, schůzky mimo kancelář, vzdělávací kurzy apod., využívána pouze 45–50 procent času. [7] Fenomén „flexible office“ vytvořil poptávku po pracovních místech za zdmi kanceláří a domovů. Ve městech vznikají místa pro setkávání a práci, která se přizpůsobují volné pracovní době, a jejich fungování není omezeno osmihodinovou pracovní dobou.

Jedná se o kavárny a „business hubs“, které kromě připojení k síti nabízí další přidané hodnoty, ať už k jednorázovým, nebo dlouhodobým pronájmům, například kávu či tisk v ceně. Nemusí se jednat pouze o celoročně fungující provozy - trendem současné doby jsou dočasné, především letní formy. Jedním z příkladů je „Summer Pop-up Office“ zprovozněný v roce 2016 pod taktovkou studia KOGAA v Brně v areálu bývalého lihovaru (bližší informace o projektu The Distillery v případových studiích na konci článku). [8]

III. Poskytovatelské servery ve světě Po celém světě vznikají v návaznosti na rozmach pop-up průmyslu různé typy poskytovatelských serverů. Liší se od sebe nabídkou služeb, ale spojuje je motiv mapování opuštěných míst a zprostředkovávání komunikace mezi majiteli těchto prostorů a potenciálními nájemníky. Kromě toho, že plní roli mediátora mezi těmito stranami, jsou často schopny zprostředkovat další záležitosti, tzv. end-to-end service [9], vedoucí od vytvoření konceptu pop-up aktivity až k jeho realizaci v daných pronajímatelných prostorách a následné činnosti spojené se samotným provozem. Mezi servery fungující na popsaném principu kompletního balíčku služeb patří například Pop Up Republic ve Spojených státech. Tito poskytovatelé jsou prostředníky, kteří proces využívání opuštěných míst zrychlují a pomáhají tím tato místa zachránit před chátráním. Mají také významný společenský přínos - obohacují kulturní dění v daném místě a zvyšují povědomí o aktivitách, které by mnohdy samy, bez napojení na fungující síť poskytovatelů a informačních kanálů, jen těžko hledala uplatnění.

IV. Případové studie z Brna i. The Distillery / Social Reactor Architektonická kancelář KOGAA během hledání prostorů pro své studio narazila na objekty starého lihovaru v těsném sousedství městského centra. Toto místo pra-

PReS 2017 conference papers

71

covníky kanceláře natolik oslovilo, že se odhodlaně pustili do procesu komunikace s majitelem a navrhování budoucího funkčního uspořádání. Proces rekonstrukce pojali jako experiment, v následných krocích odkrývají historické vrstvy objektu a snaží se o pochopení jeho funkčního a technologického složení. I přesto, že nejsou odborníky, usilují o citlivé očištění konstrukcí při zachování autentického charakteru industriální architektury a za použití citlivých zásahů nutných pro současný fungující provoz. [10] Objekty nesoucí pracovní název The Distillery na svém počátku fungovaly jako soukromý veřejný prostor ve dvoře komplexu, tzv. POPS - privately owned public space, dále jako prostor pro kanceláře a jako multifunkční prostor, tzv. DepoSite. Tyto prostory jsou k dispozici k pronájmu na výstavy, workshopy, prezentace produktů, trhy, soukromé večírky, projekce a další události. V letních měsících minulého roku sloužily prostory DepoSite jako summer pop-up office“, v červnu letošního roku se se dočasně na dobu letních prázdnin přesunul provoz kina Art, ve kterém probíhá plánovaná rekonstrukce. Rekonstrukce celého komplexu The Distillery stále probíhá a veřejnosti se k nahlédnutí nepřetržitě otevírají další prostory, ve kterých postupně vznikají bar, posilovna a další navazující funkce. [11]

ii. Industra Areál bývalých brněnských mrazíren byl zprovozněn pod názvem Nezávislý neziskový kreativní klub, který poskytuje svým uživatelům prostor pro představení jejich projektů. V současné době zde návštěvník nalezne širokou nabídku činností. K výstavním prostorům náleží pronajímatelné ateliéry pro umělce, především čerstvé absolventy škol, kterým je nabízena možnost prezentace nejen formou výstav, ale také workshopů a sdílených platforem. Sekce s laboratořemi usiluje o vytvoření prostředí pro inovace a start-upy a zvyšování povědomí veřejnosti o technologickém pokroku.

Došlo zde k vytvoření výrobního prostoru a prototypové laboratoře, které byly jako jedny z prvních otevřeny pro odborníky i laickou veřejnost na jižní Moravě. Industra Lab se tak stala fungující základnou pro spolupráci kreativních a technologických oborů. Industra Coffee je již zaběhlou brněnskou kavárenskou značkou, která se zapojuje dodění po celém Brně. V neposlední řadě Industra Stage patří k jedinečným počinům provozování divadelních činností v industriálních prostorách mimo klasické jevištní provozy. [12]

V. Závěr / Mediátor Současná situace českého prostředí je charakterizována absencí funkční platformy pro poskytovatele, která by stanovila proces legálního povolování dočasné činnosti. Pop-up podniky běží jako jednotlivé experimenty bez jakéhokoli sjednocujícího

72

PReS 2017 conference papers

obecného schématu Řada nadějných konceptů dočasného charakteru je tak odsouzena k zániku právě díky byrokratickému systému. Systematický přístup k dočasné aktivaci volných míst by přinesl výhody všem zúčastněným stranám, nejen vlastníkům nebo nájemcům. Existuje velká poptávka po instituci, která by mohla shromáždit veškerá potřebná data a zpřístupnit proces spouštění pop-up podnikání. Proces by nejen byl rychlejší, ale také by zabránil zničení mnoha cenných prostor ve městech.

Na celém světě lze nalézt mnoho těchto serverů, a to vše na základě přenosu informací od vlastníků ke koncovým uživatelům. Fungují jako zprostředkovatelé, kteří urychlují celý proces aktivace opuštěných městských míst a pomáhají je zachránit před konečným rozpadem. Současně tyto služby přinášejí významné sociální výhod - obohacují kulturní život na daném místě a zvyšují povědomí o činnostech, které je bez pomoci fungující sítě poskytovatelů a informačních kanálů často těžko najít.

Prameny [1] Information on http://www.cnbc.com/2015/08/21/f-the-pop-up-business.html [2] P. Bishop, L. Wiliams, The temporary city, Taylor & Francis Ltd., Abingdon, 2012, pp.24-26 [3] Information on http://www.urbandictionary.com/define.php?term=Millennial [4] Information on http://www.cnbc.com/2015/08/20/millennials-a-generation-to-make-or-break-retailers.html [5] Information on https://www.inc.com/business-insider/how-twenty-somethings-should-spend-their-free-time.html [6] Information on https://www.forbes.com/billionaires/list/#version:static_tab:youngest [7] P. Bishop, L. Wiliams, The temporary city, Taylor & Francis Ltd., Abingdon, 2012, pp. 26-28.

[8] P. Bishop, L. Wiliams, The temporary city, Taylor & Francis Ltd., Abingdon, 2012, pp. 26-28.

[9] Information on https://popuprepublic.com/ [10] V. Ruppert, Radio interview with Tomáš Kozelský and Viktor Odstrčilík, (2017).

Information on: http://www.rozhlas.cz/radiowave/modeschau/_zprava/1730131 [11] Information on http://takatukaphoto.com/filter/others/Distillery-Social-Reactor [12] Information on http://www.gotobrno.cz/industra

PReS 2017 conference papers

Obr. 1. Nádvoří objektů The Distillery (Zdroj: www.ticbrno.cz)

Obr. 2. Multifunkční prostor (Zdroj: www.lukaspelech.com)

Obr. 3. Industra Art (Zdroj: industra.space)

73

DOI: 10.13164/PHD.FA2017.11

Expressive Means of Contemporary Architecture Výrazové prvky současné architektury

Iveta Kokolia-Křížová, krizova.ivet@gmail.com Ústav teorie, Fakulta architektury, Vysoké učení technické v Brně školitel: doc. Ing. arch. Jan Hrubý, CSc.

ABSTRACT: In the recent years, the process of architectural design has been evolving in a number of different ways, as it has always been the case. The goal, however, remains the same - to design a quality architecture. New forms and architectural elements have also emerged with the advent of modern technologies. What are the defined facts that enter into design and reveal the boundary between high-quality architecture and mere „building“? What signs could define the current period?

KEYWORDS: functions; shape; silhouette; elements; facade; iconic architecture; context; sign ABSTRAKT: V posledních letech směřuje architektonický proces navrhování rozličnějšími cestami, něž tomu bylo doposud. Jeho cíl je ale vždy stejný. S nástupem moderních technologií také vznikají nové formy a architektonické prvky. Jak můžeme definovat skutečnosti, které vstupují do navrhování a vytvářejí hranici mezi kvalitní architekturou a stavěním? Jaké znaky by mohly vymezit současné období?

KLÍČOVÁ SLOVA: funkce; tvar; silueta; prvek; fasáda; ikonická architektura; souvislost; znak

Úvod V posledních letech se architektonický proces navrhování ubírá vícero rozličnými

PReS 2017 conference papers

75

směry, něž tomu bylo doposud. Jeho cíl je ale vždy stejný - navrhnout kvalitní architekturu.

S nástupem moderních technologií také vznikají nové formy a architektonické prvky.

Kam ale tento proces směřuje? Pro malé vysvětlení se jako malé vysvětlení nám může posloužit krátké shrnutí posledních období.

Na konci 19. století bylo průmyslovou výrobou dovršeno používání ornamentů ve velké míře. Nizozemský profesor a teoretik architektury 19. století Auke van der Woud v knize Building as Ornament říká: „One would essentially purchase ornament in store.“ [1] (Michiel van Raaij, Building as Ornament, 2014) V kategorickém nastolení funkcionalismu byla zavrhována veškerá historizující architektura a byl nastolen nový směr. „A tak tedy se počalo mé kázání. Řekl jsem zarmouceným:“,Utěšte se! Otevřete oči a vizte!‘ „Co právě tvoří velikost naší doby, jest její neschopnost vytvářeti novou ornamentiku. Přemohli jsme ornament: naučili jsme se tomu, že se bez něj obejdeme. Hle, přichází století nové, v němž se uskuteční nejkrásnější přípověď. Člověk dneška užívá nebo zahazuje, podle své libovůle, ornamenty kultur starých nebo exotických. Nevynalézá již nových. Šetří a soustřeďuje svou vynalézavosti schopnost pro vyšší věci.“ [2] (Adolf Loos, Řeči do prázdna: 1897–1900, 2014) V tomto období byly uplatňovány svérázné teze, u kterých se nakonec zjistilo, že reálné návrhy ne tak typicky odpovídaly psané předloze. Přes určité množství paradoxů, které všeobecně i toto období doprovázely v odkazu doby zjistíme, že se tyto prvky adaptovaly a v určitých formách přetrvávají do současnosti. Funkcionalismus zdůrazňuje plynulý a účelný provoz, funkční dispozici, která odpovídá prostorovému řešení. Vnitřní uspořádání je zvýrazněno kompozicí objemů. Následovala složitá období charakterizovaná například venkovským modernismem. Jiří Kroha své budovy komponoval z rozličně dimenzovaných objemů, kostkovitých i zaoblených, a ornamentizoval je soustavou věží, arkýřů, říms. Tyto kompozice připomínají holandský neoplasticismus 20. let, podobný dílům berlínského architekta Ericha Mendelsohna. Český funkcionalismus se ve 20. letech prosazoval velmi těžko, venkovské obecenstvo tyto strohé formy přijímalo těžce, navíc funkcionalistické stavby svými technickými nároky na provedení a údržbu bránily masovému rozšíření. Situace se změnila po roce 1930, po stavbě Veletržního paláce v Praze a výstavě soudobé kultury v Brně, kdy se za funkcionalistickou architekturu postavil český stát. Období 1948–1950 – dvouletka – bylo obdobím, kdy se poblíž dolů a továren stavěla sídliště, také vznikaly inženýrské stavby, a v tomto duchu pokračovalo stavění i v následujících letech. Panelová sídliště ovládla uniformita, skládání vyšších a bodových domů, občas doplněných zelenou plochou nebo ambicióznější veřejnou stavbou. Následoval Bruselský styl – barevná forma staveb se zkosenou nebo zakřivenou formou elementů. Později, po roce 1968, volnější formy. Brutalismus s úbytkem ideologie zapříčinil drzost a hrubost

76

PReS 2017 conference papers

materiálů, siluetu stavby dotváří drsnost povrchových materiálů. Postmodernismus: „Mladé architekty často popuzovalo, jak netvořivě a bez vtipu oficiální architektura opakuje vyčerpaná schémata mezinárodního moderního stylu, některé z nich proto přitahoval západní modernismus, jeho smysl pro humor a ironii.“ [3] (Michal Kohout, Česká architektura a její přísnost, Rostislav Švácha, 2004) Český postmodernismus rád přijímal masku purismu a nového funkcionalismu.

Současnost Moderní architektura ve skutečnosti žádnou ideologii nemá, není totiž jednotná.

Moderní architektura je vlastně vývojová chronologická linie. „Vše nové a moderní je vše, co tu ještě nebylo.“ [4] (Principy moderní architektury, Christian Norberg-Schulz, 2015) Jedná se o odvržení charakterizovaných a pojmenovaných forem minulosti, obrácení se proti zaběhnutým pravidlům a figurám, odmítnutí slohů a vytvoření individualismu. Rem Koolhaas popisuje současnou na příkladu jakéhosi brakového prostoru: „Brakový prostor je celkovým úhrnem všeho, čeho jsme až doposud dosáhli; postavili jsme toho více než všechny předchozí generace dohromady, ale jaksi nevážíme na stejné váze. My po sobě nezanecháme pyramidy. V souladu s novým evangeliem ošklivosti je na počátku 21. století už rozestavěno víc brakových prostorů, než kolik nám jich zbylo z 20. století... Vynález moderní architektury pro dvacáté století byl chybou; architektura ve dvacátém století zmizela; četli jsme pod mikroskopem poznámku pod čarou a doufali jsme, že se promění v román; zájem o masy nás učinil slepými vůči architektuře Lidu. Brakový prostor vypadá jako úchylka, ale on je podstatou, je tím hlavním... Produkt setkání eskalátoru a klimatizace, počatý v inkubátoru ze sádrokartonu (ani jednu z těchto věcí nenajdete v historických knihách).“ [5] (Texty, Rem Koolhaas, 2014) Máme sílu a ambici tvořit kvalitní a hodnotné věci? Jsou opravdu současné myšlenky natolik nosné a přelomové, aby se staly součástí odkazu příští doby? Nebo se jen pasivně necháme unášet proudem tekoucí řeky, která zůstává ve svém korytu vymezeném technologiemi a jejich omezeními? Rem Koolhaas svým kritickým stylem ukazuje na nešvary a tíživou situaci, která však reprezentuje pouze částečný obraz současné společnosti. Jak tenká je ale ve skutečnosti hranice mezi kvalitní architekturou a „stavěním“? Máme pro ni cit, ano, někdo jistě ano.

Ale budeme si jistější, když se nám podaří určit parametry, na základě kterých budeme schopni definovat rozdíly, které jednotlivá díla rozdíly, které od sebe jednotlivá díla odlišují, ale také stanovují pomyslnou stupnici, která je právě tím měřidlem kvality a společenského přínosu.

Kritéria posuzování Už v roce 1974 mluví Alena Šrámková o architektuře jako o výchovném prostředku, kdy je třeba oddělit potřebné od nepotřebného. Tyto teze by se daly zařadit do proudu

PReS 2017 conference papers

77

minimalismu, ovšem ani já si netroufám tvrdit, že veškeré její návrhy k tomuto proudu patří. „Člověk nesmí nabírat inspiraci právě v tom, co je pokažené v širším spektru, ale prostředky dobré a poctivé architektury. Čistotou prostředí myslí Alena Šrámková čistotu architektonického návrhu.“ [6] (Česká architektura a její přísnost, Rostislav Švácha, 2004) V pozdějších letech se toto označení začalo užívat mnohem častěji, teoretik architektury Jiří Ševčík vyzval své přátele, aby své myšlení vyvlékli z moralistických pout. „Alenu Šrámkovou dováděla touha po prostotě a oproštění se od ismů, zbavení architektury všeho stylového a vytvoření architektury bez časového určení.“ [7] (Česká architektura a její přísnost, Rostislav Švácha, 2004) Já si kupříkladu myslím, že se v tomto případě nejedná o tzv. koncepční architekturu. Za architektonickým návrhem by měla stát myšlenka. Vždy je obsaženo něco, co je měřitelné a definovatelné. Architektonický koncept je koncipování a komponování architektonického díla. Je to proces, který je předmětem architektonické tvorby. Vzniká buď z racionální podstaty (skladebný charakter, přesná pravidla), nebo z podstaty intuitivní, která představuje uměleckou stránku. Do procesu tvorby architektonického návrhu spadá několik faktorů. Zaprvé je to zadání klienta (investora) a technicko-právní požadavky vymezující určité limity, konstrukční a částečně také typologické. Dále jsou to různá připomínkovací řízení dle druhu zakázky, popřípadě invence soukromého investora.

Nejdůležitějším faktorem, kterým se pro specifikaci budu zabývat já, je ale vnos architekta do konkrétního díla. Bavíme-li se o tom, jak dílo vypadá, jak na nás působí, nazýváme to pojmem forma.

Rozumíme jí způsob sdělení obsahu, vnějším vyjádřením estetiky stavby je pak její výraz. Výraz je určen tvarem, velikostí, měřítkem a proporcemi, což ovlivňuje členění, velikost, propracování. Je to výtvarný způsob vyjádření dané stavby. Forma může být proměnná, v důsledku historie, výtvarných principů a spousty dalších faktorů, jež se budou odkazovat dále. Platnost výrazových prostředků nemusí být tedy omezena a vázána na období ani styl. Ale každá stavba je složena z několika prvků, forem, které tvoří komplexní dílo.

Pro kategorizaci je třeba stanovit objektivní stupnici pro porovnávání.

1. vztah funkce a místa – mohlo by se jednat o kontext (typické prvky, materiály, jasná reakce na genia loci) V užším slova smyslu sem zapadá i pojem tradicionalismus.

2. vztah mezi funkcí a konstrukcí 3. vztah mezi materiálem a konstrukcí 4. vztah mezi materiálem a místem Pro tyto kategorie můžeme dále zkoumat pojmy předních českých architektů, jako je kontextuální strategie, tradicionalismus, normálnost, regionalismus, univerzál-

78

PReS 2017 conference papers

nost, umírněnost, nečasovost, autonomní architektura, racionalismus. Budeme-li se v prvotní fázi zkoumání zabývat pouhou fasádou nebo určitým detailem, nemůžeme se nikdy dostat k nějakému relevantnímu výsledku. Je třeba znát pravdu veškerá vstupní kritéria, která do návrhu byla vnesena, na základě koncepčního přístupu a následně je kategorizovat. Ornament může, a nemusí být přímo ornamentem, jsou příklady, kdy se jedná o ornament, který je potřebný k vysvětlení myšlenky a podstaty díla – v tom případě se jedná o jistou kontextualitu, nebo prvek nutný ke konstrukčnímu detailu. Pokud tento výskyt není nijak jinak opodstatněný, jedná se pouze o dekorativní prvek a i když je opodstatněný v konceptu autora, nejedná se o jasně kategorizující rys kontextu, ale individualismus daného autora. Individualismus reaguje na skutečnosti živým a odlišným způsobem, vyhledává i jiné abstraktní jevy, které nejsou tak snadno vysvětlitelné. Kvantifikované vědy jsou měřitelné, ale náš svět se neskládá jen z nich. Důležité jsou také lidské emoce, a tím se vytvářejí ikony.

Problémy daného tématu I na poli českých architektů je velmi složité dostat se ke konkrétním informacím, mnoho názorů je velmi subjektivních, nebo špatně pojmenovaných a v konkrétních případech výzkumu bude třeba oslovit dané architekty a podrobit je strukturovanému rozhovoru.

Příspěvek vznikl ve vazbě na výzkumný projektu FA-S-16-3727 – 100. výročí vzdělávání architektů na Fakultě architektury VUT v Brně, oblast architektura.

Obr. 1. ČVUT, nevýrazovost, Alena Šrámková.

PReS 2017 conference papers

79

Prameny KOOLHAAS, Rem, TICHÁ, Jana, ed. Texty. Praha: Zlatý řez, 2014. Čtení o architektuře. ISBN 978-80-903826-8-8.

LOOS, Adolf. Řeči do prázdna: 1897-1900. Hodkovičky [Praha]: Pragma, c2014. ISBN 9788073494049.

NORBERG-SCHULZ, Christian. Principy moderní architektury. Přeložil Lubomír KOTAČKA. Praha: Malvern, 2015. ISBN 978-80-7530-032-4.

RAAIJ, Michiel van a Charles FRINK. Building as ornament: iconography in contemporary architecture. ISBN 978-946-2080-447. ŠVÁCHA, Rostislav. Česká architektura a její přísnost: padesát staveb 1989-2004. Praha: Prostor - architektura, interiér, design, 2004. ISBN 80-903257-3-4.

Seznam vyobrazení Obr. 1. [online]. In: . [cit. 2017-10-08]. Dostupné z: https://praha.idnes.cz/foto. aspx?r=praha-zpravy&c=A130702_1947310_praha-zpravy_sfo&foto=AB3ddd84_7652997_jpg_2_.JPG Obr. 2. [online]. In: . [cit. 2017-10-08]. Dostupné z: https://www.mimoa.eu/ images/1028_l.jpg Obr. 3. [online]. In: . [cit. 2017-10-08]. Dostupné z: [online]. In: . [cit. 2017-10-08].

Dostupné z: http://www.designmagazin.cz/foto/2016/12/kuba-pilar-knihovna-filozoficka-fakulta-brno-0.jpg Obr. 4. [online]. In: . [cit. 2017-10-08]. Dostupné z: http://www.sepka-architekti.cz/ DataBic/Library/Images/Full_060/848cc012b82e2bdcaf0124e2840efb86_017.jpg Obr. 5. [online]. In: . [cit. 2017-10-08]. Dostupné z: http://www.ex-centric.eu/cs/galerie/modlitebna-cirkve-bratrske-v-cernosicich?type=foto Obr. 6. [online]. In: . [cit. 2017-10-08]. Dostupné z: http://www.stavbaroku.cz/db_ image/site_large/4499.jpg Obr. 7. [online]. In: . [cit. 2017-10-08]. Dostupné z: http://www.pelcak.cz/projekty/ obytny-soubor-pod-palackeho-vrchem-brno/

80

PReS 2017 conference papers

Obr. 2. Casa da Musical, individualismus, Rem Koolhaas

Obr. 3. Ústřední knihovna FF MU Brno, druhá moderna, Kuba, Pilař

Obr. 4. Vila v Berouně, technologická pravdivost, HŠH

PReS 2017 conference papers

81

Obr. 5. Modlitebna Církve bratrské v Černošicích, plastická forma, Zdeněk Fránek

Obr. 6. Vila v Břevnově, regionalismus, kontextualita, Ladislav Lábus

Obr. 7. Obytný soubor pod Palackého vrchem Brno,materiálový minimalismus, Petr Pelčák

DOI: 10.13164/PHD.FA2017.12

Structure and Architectonic Space Konstrukce a architektonický prostor

Daniel Kuda, xakuda@stud.fa.vutbr.cz Ústav stavitelství, Fakulta architektury, Vysoké učení technické v Brně školitel: doc. Ing. Monika Petříčková, Ph.D.

ABSTRACT: The architectural work is the synthesis of three fundamental determinants: space, form, and matter that interact with one another. The current modern architecture is based on the design of space, where the design is based on different rules than the structural ones. In the space-matter-form relationship, the resulting space should be greatly influenced by the choice of material (matter) and consequently of the structural system (form). For the analysis of internal architectural space, I chose buildings that were structurally new at the time of their creation. These buildings use only one main material to create space, from which the construction system comes out. The results of the analysis show the importance of the spatial aspect of the structural system and indicate the natural design of each material.

KEYWORDS: Structure; architectonic space; material; matter; form ABSTRAKT: Architektonické dílo je syntézou tří základních determinantů, které se navzájem ovlivňují: prostoru, formy a hmoty. Současná moderní architektura je založena na návrhu prostoru, kdy tento návrh vychází z jiných zákonitostí, než jsou zákonitosti strukturální.

Při platnosti vztahu prostor – hmota – forma by měl být výsledný prostor značně ovlivněn výběrem materiálu (hmoty) a následně konstrukčního systému (formy). Pro analýzu vnitřního architektonického prostoru jsem vybral stavby, které byly v době svého vzniku konstrukčně přelomové. Tyto stavby užívají k vytvoření prostoru jen jeden hlavní materiál, ze kterého vychází konstrukční systém. Výsledky analýz prokazují význam prostorového aspektu konstrukčního systému a naznačují přirozené konstrukční uspořádání každého materiálu.

KLÍČOVÁ SLOVA: Konstrukce; architektonický prostor; materiál; hmota; forma

PReS 2017 conference papers

83

Úvod Každé architektonické dílo je založeno na třech základních determinantech. Jsou to hmota, forma a prostor. Jsou zastoupeny v každém návrhu, ovšem vždy jej ovlivňují v různém poměru.

Hmota představuje materiál, který je pro stavbu použit: dřevo, ocel, sklo atd. Materiály jsou definovány fyzikálními veličinami, jako jsou hustota, barva, pružnost a pevnost apod. Forma je tvar, který nabývá materiál, část struktury nebo i celá stavba. Je definována rozměry. Za architektonický prostor můžeme považovat objem ohraničený stavebními konstrukcemi. (Bruno Zevi) Hmota s formou vytvářejí dohromady konstrukční systém. Mají silné zastoupení v inženýrských stavbách, jako jsou mosty, vysílače, tunely… Význam prostoru se dostává do popředí ve chvíli, kdy je stavba navrhována pro živou bytost.

Aspekty konstrukčního systému Existuje mnoho aspektů toho, jak konstrukční systém ovlivňuje návrh, například ekonomicky, ekologicky nebo esteticky. Tato práce bude věnována prostorovému aspektu. Hypotéza této práce předpokládá změnu charakteru prostoru při změně užitého materiálu, protože z teorie trojjediného celku vyplývá, že změnou hmoty dojde k ovlivnění formy a následně prostoru.

Současná moderní architektura je založena na návrhu architektonického prostoru, který vychází z jiných zákonitostí, než jsou zákonitosti strukturální. Mohou to být například zákonitosti estetické nebo filozofické. Při prokázání platnosti vztahu prostor – hmota – forma by měl být výsledný prostor značně ovlivněn výběrem materiálu a následně konstrukčního systému.

V době prvních použití železa ve stavitelství kopírovaly finální návrhy formu konstrukčního systému obdobných staveb z kamene. Charakter konceptu prostoru tedy měl být při návrhu zachován, ale v důsledku změny materiálu a následně nutných změn formy došlo i ke změně prostoru. Tyto změny lze pozorovat například u mostu Coalbrookdale Bridge nebo u kostela St. Michael‘s Church v Aigburth. Nahrazením hmotných struktur tyčovými litinovými konstrukcemi došlo v obou případech ke zprůchodnění a otevření prostoru. V případě kostela došlo ke vzniku atypického, vzdušného interiéru, který v té době mohl být v rozporu s dobovým chápáním sakrálního prostoru.

84

PReS 2017 conference papers

V současné době se velmi rychle do popředí dostávají nové a progresivní materiály a konstrukční systémy. Jako příklady lze zmínit ultra-high performance concrete (UHPC), uhlíková lana a uhlíkové tkaniny nebo technologii 3D tisku. Tyto materiály a konstrukční systémy se dostávají do praxe rychleji, než je stačí následovat vývoj architektonického prostoru.

Každý materiál má svoji specifickou pravdivou formu. Tato forma byla v historii postupně objevována. Některé materiály použité v konstrukčním systému mají v závislosti na svých fyzikálních vlastnostech schopnost do určité míry minimalizovat jeden nebo dokonce dva rozměry. Například kámen je vždy trojrozměrný, naproti tomu ocel existuje ve formě plechu nebo prutu. Proto je pro ocel přirozená forma rámových konstrukcí, příhradoviny (plošné i prostorové) a plechového pláště. Kámen vytváří hmotné stěny a valené klenby. S jedním narůstajícím rozměrem (X) budou současně narůstat i ostatní dva rozměry (Y, Z).

Má-li každý materiál svoji specifickou formu, vytváří i svůj specifický prostor. To znamená, že s novými materiály budou vznikat i nové typy architektonických prostorů.

Ateliér univerzity Kanagawa Institute of Technology (KAIT) Architekt: Junya Ishigami (Junya Ishigami + Associates) Inženýr: Konishi Structural Engineers Místo: Kanagawa, Japonsko Realizace: 2008 Podlažní plocha: 1989 m2 Ateliér a dílny s volným přístupem pro studenty, kteří zde mohou pracovat na svých projektech, se nachází v areálu univerzity KAIT (Kanagawa Institute of Technology) a byly vybudovány v rámci obnovy celého kampusu. Jedná se o krytý prostor na půdorysu blízkém čtverci o ploše skoro 2000 m2, který není nijak členěn. Architekt Junya Ishigami přirovnává prostor k lesu, jak ho vnímáme při procházce. Open space prostor je nejasně, mnohoznačně dělen do více částí pomocí rozmístění a hustoty sloupů (Silver, McLean, Evans, Structural Engineering for Architects: A Handbook, 2013). Světlá výška dosahuje pěti metrů. Osvětlení je dosaženo pomocí transparentního pláště a světlíků ve střešním plášti.

Ze strukturálního hlediska se jedná o ocelovou rámovou konstrukci. Stropní deska je svařena z I nosníků do pravoúhlé, pravidelné sítě. Zvláštnost budovy spočívá ve využití dvou typů sloupů, které vzdorují vertikálnímu i horizontálnímu zatížení, čímž došlo k eliminaci jakéhokoli ztužení nebo zavětrování budovy.

V návrhu byla snaha o využití co nejtenčích sloupů. První typ, nazývaný „vertical“,

PReS 2017 conference papers

85

vzdoruje pouze vertikálnímu zatížení budovy. Má plný průřez 80 × 56 mm a je kotven kloubovým spojem k základům i stropní desce. Druhý typ, „horizontal“, má plochý průřez dle typu sloupu, např. 160 × 16 mm. Kotvení zde bylo složitější. Z důvodu štíhlosti sloupu by při zatížení stropní desky (např. sněhem) došlo k vybočení prvků.

Prvotní návrh kluzných spojů ve vertikálním směru byl zamítnut z důvodu viditelného detailu, který nekorespondoval s architektonickým záměrem. Proto byla střecha zatížena váhou odpovídající sněhovému zatížení. Následně byly sloupy nekluzně přikotveny a zatížení bylo odstraněno. V důsledku tohoto postupu je prvek předepjatý a nahodilé vertikální zatížení nezpůsobí jeho prohnutí.

Zachycení vodorovných sil je docíleno natočením plochých sloupů do různých směrů. K výpočtu byl vytvořen speciální program, který prokázal statickou bezpečnost konstrukce.

Ishigami dokázal pomocí progresivního konstrukčního systému vytvořit nový typ architektonického prostoru. Tento prostor je pro člověka nepřirozený z hlediska tektoniky. Obsahuje nesené (střecha), ovšem subtilní sloupy, nesoucí prvek, je tedy oproti zvyklostem citelně poddimenzován. Prostor lze charakterizovat jako velmi otevřený a prosvětlený.

Následující dva obrázky porovnávají původní ocelovou variantu a stejný koncept prostoru vytvořený pomocí železobetonu. Pomocí abstrahované kresby s důrazem na konstrukční řešení se snaží znázornit podstatnou změnu architektonického prostoru. Ocelová varianta umožňuje díky subtilnosti sloupů vytvoření volného prostoru tak, jak ho architekt zamýšlel. Užití betonu zvýší rozměry sloupů, a i když se sníží jejich počet, prostor nabere charakter chrámových sloupových lodí.

Prostý beton je z hlediska svého chování velmi speciálním materiálem. V architektuře vzniká jako negativní otisk již vytvořené formy z jiného materiálu. Vlastní přirozenou formu tedy nemá. Schopnost vytvářet monolitické organické struktury s netradičními prostory jej činí velmi vyhledávaným materiálem.

Restaurace Los Manantiales Architekt: Fernando Álvarez Ordóñes, Joaquín Álvarez Ordóñes Inženýr: Félix Candela Místo: Xochimilco, Mexico City, Mexiko Realizace: 1958 Hyperbolická skořepina, na jejímž tvaru spolupracoval Felix Candela a Colin Faber, je ve skutečnosti tvořena čtyřmi navzájem se protínajícími hyperbolickými paraboloidy. V návrhu není použito žádné obvodové ztužení, pouze do průsečíků jednot-

86

PReS 2017 conference papers

livých hyperbolických paraboloidů Candela umístil ocelové nosníku průřezu „V“.

Skořepina (sice) obsahuje ztužení z betonářské oceli, to je zde však užito pouze jako ochrana proti lokálním prasklinkám. Samotná skořepina je namáhána pouze tlakovými silami, které jsou přeneseny do navzájem sepnutých základových patek.

Protože hyperbolický paraboloid může být vytvořen pouze pomocí přímek, bylo velmi snadné postavit bednění pro navrženou skořepinu. Na bednění byla položena kari síť, jež byla ručně zalita pěti centimetry betonu.

Stejně jako Ishigami, vytvořil Candela pomocí v té době progresívní konstrukce nový typ zaklenutého prostoru, který své cihelné a kamenné předobrazy překonává rozměry vnitřního prostoru a současně subtilností použité formy.

Cihelné zdivo je snad jedním z hlavních vynálezů architektury. Vznik standardizovaného prvku, který je natolik jednoduchý, že může být snadno vyroben ve velkém množství a zároveň umožňuje vytvořit nepřeberné množství tvarů, s sebou přinesl velké změny architektonického prostoru. Mohlo by se zdát, že za tisíce let, po které je cihla ve stavebnictví běžně užívána, se její možnosti už vyčerpaly.

Cihla nemá schopnost odebrat další rozměry, hmota vždy vytváří trojrozměrnou hmotnou formu. Na rozdíl od betonu má své limity ve tvaru, ovšem zachovává si svoji původní formu. Otázka zní, jestli ještě mohou vzniknout nové prostory na základě progresivních cihelných konstrukcí.

Nové organické pojetí zaklenutých prostor tvořených cihlovým zdivem vytvořil v roce 1910 v Barceloně Antoni Gaudí v Casa Milà. S moderním pojetím cihlového zdiva experimentoval ve svém Brick Country House Mies van der Rohe, který jednotlivé stěny vkládal v půdorysu do mřížky tak, aby směr zdiva byl pro všechny zdi stejný. Tradiční zděné formy pro vytvoření nového prostoru naopak využil Carlos Mijares Bracho u sakrální stavby Christ Church v Mexico City (1990).

Použitý materiál a z něj vyplývající konstrukce jsou jedním z faktorů, který ovlivňuje architektonický prostor. V některých případech, kdy je konstrukce určující pro architektonický návrh, jej dokonce utváří. Proto lze v budoucnu očekávat nové architektonické styly založené na progresivních materiálech a z nich vyplývajících strukturách.

PReS 2017 conference papers

87

Obr.1. Soustava Prostor-hmota-forma (Zdroj: vlastní tvorba)

Obr. 2. Kanagawa Institute Technology (KAIT) Workshop /Table – originální ocelové provedení stavby (Zdroj: vlastní tvorba)

88

PReS 2017 conference papers

Obr. 3. Kanagawa Institute Technology (KAIT) Workshop /Table – alternativní betonové provedení stavby (Zdroj: vlastní tvorba)

Prameny LAAN, Hans van der. Architectonic space: fifteen lessons on the disposition of the human habitat. Leiden: Brill, 1983. ISBN 9789004069435.

MACDONALD, Angus J. Structure and architecture. 2. vyd. Oxford: Architectural Press, 2001. ISBN 9780750647939.

MCLEAN, William, Pete SILVER a Peter EVANS. Structural engineering for architects. A handbook. London: Laurence King, 2014. ISBN 9781780670553.

WINDECK, Georg. Construction matters. ISBN 9781576877784.

DOI: 10.13164/PHD.FA2017.13

Visual Communication in Public Space Vizuální komunikace ve veřejném prostoru

Igor Serenčko, xaserencko@stud.fa.vutbr.cz Ústav prostorové tvorby, Fakulta architektury, Vysoké učení technické v Brně školitel: Ing. arch. Barbora Ponešová, Ph.D.

ABSTRACT: The development of human society brings with it a constant increase in the amount of information that one has to deal with every day. The rhythm of society in cities has accelerated to the maximum. Cities are no longer able to regulate the amount and quality of information and advertising affecting events in public space.

The article deals with theoretical approaches dealing with the topic of public space and outlines the methodology of future research in order to find possible solutions using qualitative research. The anticipated innovations could serve both for further research and for the wider professional public.

KEYWORDS: Public space; Visual communication; Visual smog; Visual identity; Research by design; Action research ABSTRAKT: Rozvoj lidské společnosti s sebou přináší neustálé zvyšování množství informací, se kterými se musí člověk každodenně vypořádat. Životní rytmus společnosti ve městech se zrychlil na maximum. Města již nejsou schopna regulovat množství a kvalitu informací a reklamy ovlivňujících dění ve veřejném prostoru. Článek popisuje odborné teoretické přístupy zabývající se tématem veřejného prostoru a nastiňuje metodiku budoucího výzkumu s cílem najít možná řešení za použití kvalitativního výzkumu. Předpokládané inovace by tak mohly být nejen využity v dalším výzkumu, ale mohly by sloužit i širší odborné veřejnosti.

KLÍČOVÁ SLOVA: Veřejný prostor; vizuální komunikace; vizuální smog; vizuální identita; Research by Design; akční výzkum;

90

PReS 2017 conference papers

Úvod Problematika vizuální komunikace ve veřejném prostoru je velmi aktuální téma. Tento článek se věnuje jednotlivým aspektům, které veřejný prostor ovlivňují, a popisuje teoretické přístupy zabývající se tématem veřejného prostoru. Současný stav poznání potvrdil důležitost této problematiky a snaží se na ni nalézt odpovědi. Důkazem aktuálnosti této problematiky je projekt Veroniky Novákové, která ve své diplomové práci podrobně definovala vizuální charakter znečištění veřejného prostoru historického jádra města Brna. Přichází s grafickým bodovým systémem, který slouží jako mapa vizuálního smogu. Z mapy je jasně patrné, kde je smogu nejvíce a také jaký druh smogu se na konkrétní adrese nachází. Práce sice jasně definuje problém, ale neposkytuje odpověď na to, jakým způsobem tuto situaci cíleně řešit. Je však nutné podotknout, že nalézt řešení problému je úkol vskutku obtížný.

Teoretické přístupy zabývající se tématem veřejného prostoru V zásadě lze rozlišit tři kategorie přístupů, které se liší tím, co se v jejich rámci pod pojmem veřejný prostor chápe, jaké metody se používají při jeho analýze, ale i tím, jaké praktické důsledky lze na základě daných přístupů vyvodit. a) Teorie vycházející z filozofických, sociologických nebo politologických úvah pojem veřejný prostor. Zde se akcentuje především jeho role místa, kde člověk může sdílet svůj individuální život s druhými lidmi a konfrontovat život s životem druhých a sám sebe prožívat jako součást širšího celku obce. Zahrnujeme sem i ty přístupy, které veřejný prostor vůbec nespojují s něčím fyzickým (s fyzickým místem), ale využívají dvojznačnost pojmu prostor, kdy například mluvíme o prostoru politiky, o prostoru veřejné diskuze. Veřejný prostor zde splývá s pojmem veřejná sféra. I tyto přístupy mohou být užitečné pro architektonickou a urbanistickou teorii. Sice jí nedávají jasná praktická vodítka, avšak poskytují jí širší kontext. b) Teorie vycházející z toho, co se ve veřejných prostorech odehrává, činností, které prostory umožňují, podněcují, nebo naopak vylučují. Samozřejmě že v rámci těchto přístupů dominuje bohatá literatura o konfliktu dopravy s jinými formami využívání veřejných prostorů. c) Teorie vycházející z konkrétního architektonického ztvárnění veřejných prostorů a s reflexí vlastních tvůrčích přístupů.

Kdybychom měli tyto tři kategorie přístupů popsat heslovitě, pak tematizují: 1) smysl, 2) aktivit a 3) fyzickou podobu.

PReS 2017 conference papers

91

Z toho vyplývá, že nejzajímavější jsou ty úvahy, které se všechny tři přístupy snaží propojit a hledají souvislost mezi sociálním smyslem, aktivní náplní a fyzickou podobou veřejných prostorů. V tom by měl spočívat přínos budoucího výzkumu. Jednotlivé aspekty této problematiky jsou totiž mnohdy do značné míry zpracovány v rámci odlišných vědeckých či tvůrčích disciplín. Disciplíny vzájemně o svých výsledcích často mnoho nevědí, nebo to dokonce nepovažují pro sebe za důležité. Pokusit se proto o překlenutí těchto bariér, o vybudování mostů mezi disciplínami považujeme vzhledem ke komplexnosti samotného problému za úkol velmi aktuální. (Kratochvíl, 2015).

Cílem této práce se tak stává hledání možných řešení, která reagují na problematiku užívání veřejného prostoru, jeho vizuální kulturu, identitu, komunikaci, vizuální znečištění a způsob regulace. Hlavními oblastmi zájmu jsou reklama, vizuální smog, informační a dopravní systémy, ale i pořádání kulturních akcí ve veřejném prostoru nebo vizuální identita města jako celku.

Metodologický postup práce Akční výzkum Jedná se o formu aplikovaného výzkumu v sociálních vědách. Usiluje o změnu, není hodnotově neutrální a má politické konotace (Hendl, 2005). Tento výzkum je považován za důležitý prostředek změn v sociální realitě. Výzkumník v akčním výzkumu má rovnocenné postavení s aktéry výzkumu. Na rozdíl od tradičního výzkumu je cílem řešení konkrétního problému a hledání cesty k žádoucí změně v měnící se realitě. Jde o cyklický proces, který obsahuje fázi akce, vyhodnocení a reflexe a vždy se přizpůsobuje aktuální situaci a potřebám výzkumu i aktérů. Tato forma výzkumu se nejvíce uplatňuje v řízení organizací, ve zdravotnictví a v pedagogice. Často akční výzkum slouží jako předvýzkum či pilotáž pro sociální výzkum. (Bargal, 2008).

Validita, reliabilita a zobecnitelnost Někteří autoři pojednávající o akčním výzkumu (Carr, Kemmis, Zuber-Skerritt) používají místo tradičních pojmů validita a reliabilita pojem autenticita, kterým vyjadřují, že výsledky výzkumu jsou validní a reliabilní, jestliže je výzkum autentický a přínosný pro účastníky. James a Worrall (2000) používají nové pojmy, které lépe odpovídají povaze akčního výzkumu. Na rozdíl od tradičního výzkumu je kladen důraz na hodnocení procesu.

Obsahová validita řeší, zda situace proběhla podle popisu autora. Interpretativní validita řeší autenticitu a interpretaci situace. Demokratická validita řeší hlavně postavení aktérů výzkumu a jejich délku zapojení. Katalytická validita řeší míru zapojení účastníků, jejich postoj a vnímání vlastní role. Procesní validita řeší, zda byl výzkum veden v souladu s cíli a přinesl nové poznatky. Výsledná validita řeší, jak byl daný výzkumný problém vyřešen.

92

PReS 2017 conference papers

Modely Jedním z nejčastějších modelů je jednoduchý model Stephena Kemmise, obsahující 4 fáze: plánování, akci, pozorování a reflexi.

Další model nabízí Gerald Susman, v jehož cyklu probíhá 5 fází – identifikace problému a sběr dat, vypracování akčního plánu na základě kolektivního řešení, vypracování a implementace akčního plánu, sběr, analýza a interpretace dat a vyhodnocení akce.

Tento cyklus se opakuje, dokud není problém definitivně vyřešen.

Jednotlivé fáze dále rozpracoval Jean McNiff. Ten uvádí 7 fází – zhodnocení a reflexe dosavadní vlastní praxe; identifikace oblasti, kterou chceme zlepšit; představení si cesty vpřed; pokusit se o změnu; analýza toho, co se stalo; úprava plánu s ohledem na to, co bylo zjištěno; zhodnocení upravené oblasti. Tento cyklus se neustále opakuje až do vyřešení celé situace.

Hodnocení kvality Otázka monitorování kvality není jednoduchá, neboť jde o individuální výzkum pro specifické potřeby. V roce 1989 proběhlo První sympozium o akčním výzkumu v Brisbane, kde byly definovány znaky kvalitního akčního výzkumu následovně: • lidé reflektují a zlepšují praxi ve svém přirozeném prostředí • propojení akce a reflexe • nabyté zkušenosti jsou sdíleny s účastníky, ale také se všemi ostatními, kteří o to mají zájem • data jsou sbírána samotnými účastníky výzkumu a řeší se jejich otázky • patrná spolupráce všech účastníků ve všech fázích výzkumu • jsou upozaděny rozdíly v postavení jednotlivých účastníků • funguje spolupráce mezi všemi účastníky a komunita dokáže kriticky vyhodnocovat situaci • členové jsou připraveni na sebereflexi, autoevaluaci a sebeřízení • probíhá efektivní (a společné) učení prostřednictvím chyb • je podporována myšlenka, že každý je sám sobě nejlepším učitelem (Zuber-Skerritt, Fletcher, 2007, s. 415)

Research by design Ve svém článku publikovaném v roce 1996 se Joyce Ouwerkerk zabývá tématem Taekeho de Jonga - knihou „Kleine metodologie voor ontwerpen“. V této knize de Jong

PReS 2017 conference papers

93

navrhuje, aby byl „research by design“ hodnocen jinými kritérii než empirickými a teoretickými. Podle de Jonga se research by design zaměřuje na to, co je logicky možné, teoretický výzkum na to, co je nezbytné, zatímco empirický výzkum se zabývá pravděpodobností. Domnívá se, že research by design by měl vést k novým řešením a že hodnota tohoto druhu výzkumu by měla být prokázána v porovnání s podobnými existujícími návrhy.

Research by design by měl dle Henka Engela splňovat následující tři kritéria: 1. Návrh by měl být řešením pro určitou kategorii problémů.

2. Způsob myšlení a pravidla, které se mají uplatňovat během procesu navrhování, by měly být stanoveny a priori.

3. Návrh by měl obohatit o nové znalosti a alternativní dovednosti nebo prokázat, jak mohou být získané poznatky použity k vytváření nových a jedinečných návrhů.

V závislosti na disciplinárním rámci by tato kritéria měla být odpovídajícím způsobem stanovena - teoretické předpoklady a zkušební metody platné pro danou konkrétní oblast. (Engel, 2007).

Závěr Článek se zabývá vizuální komunikací a aspekty ovlivňujícími dění ve veřejném prostoru a popisuje základní členění veřejného prostoru dle odborných teorií. Je kladen důraz na komplexitu tohoto problému, jelikož veřejný prostor je fenoménem fyzickým i sociálně-kulturním. Stavební forma a podoba veřejného prostoru jsou stejně významnými komponentami jako jeho životní obsah, dění, které se v něm odehrává. Je zde nastíněna metodika budoucího výzkumu, který je zaměřen na hledání možných řešení.

Získávání konkrétních poznatků o této problematice bude prováděno přímo v terénu s cílem změnit stav k lepšímu. Výzkumné otázky tak vyplynou z potřeb výzkumníka a mohou se v průběhu výzkumu změnit. Výzkumný plán bude akční a bude se neustále vyvíjet. Bude tak docházet k cyklu akce a reflexe, který bude samotnou praxi rozvíjet, zlepšovat a inovovat. Výsledné inovace tak mohou sloužit jako předmět veřejné diskuze.

Prameny BARGAL, D. Action Research A Paradigm for Achieving Social Change. Small Group Research, 2008.

CARR, W.; KEMMIS, S. Becoming critical: education knowledge and action research.

Routledge, 2003.

ENGEL, H. „5x5: Projekty pro nizozemské město“, článek, OverHolland 5, 2007.

HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace. Čtvrté, přepracované a rozšířené vydání. Praha: Portál, 2016, 437 stran : ilustrace. ISBN 978-80-262-0982-9.

94

PReS 2017 conference papers

JAMES, M.; WORRALL, N.. Building a reflective community: development through collaboration between a higher education institution and one school over 10 years. Educational Action Research, 2000.

KRATOCHVÍL, Petr. Městský veřejný prostor. Praha: Zlatý řez, 2015, 191 stran : ilustrace (některé barevné), mapy, plány ; 23 cm. ISBN 978-80-88033-00-4.

KRATOCHVÍL, Petr a Richard SENNETT. Architektura a veřejný prostor: texty o moderní a současné architektuře IV. Praha: Zlatý řez, 2012, 164 s. ; 22 cm. ISBN 978-80-903826-4-0.

MCNIFF, J. Action research: Principles and practice. Routledge, 2013. ISBN 978-0415535267 OUWERKERK, J. „Výzkum designu vyžaduje další přezkum“, článek, Delta č. 14, duben 1996.

SUSMAN, G. I. Action research: a sociotechnical systems perspective. Beyond method: Strategies for social research, 1983, 95-113.

ZUBER-SKERRITT, O., FLETCHER, M. The quality of an action research thesis in the social sciences. Quality Assurance in Education, 2007. DOI 10.1108/09684880710829983

Obr. 1. Vizuální smog ve veřejném prostoru. (archiv autora)

Obr. 2. Město přestává být možné vidět, lze ho pouze číst. (archiv autora)

DOI: 10.13164/PHD.FA2017.14

Railway – Alternative Options for Architecture Železnice – Alternativní možnosti pro architekturu

Kristýna Smržová, xasmrzova@stud.fa.vutbr.cz Ústav prostorové tvorby, Fakulta architektury, Vysoké učení technické v Brně školitel: Ing. arch. Barbora Ponešová, Ph.D.

ABSTRACT: Architecture today puts high demands on sustainability. The railroad is a largely untapped structure connected to many brownfields, which connects and creates a linked network. The aim of the proposed research is to activate the system with relatively small interventions. The phenomenon will be explored on specific cases of pop up structures showing the possibilities and limits of cultivation and social activation of the site.

KEYWORDS: railway; activization; pop up; wagon; brownfields; railway network ABSTRAKT: Architektura dnes klade vysoké nároky na udržitelnost. Železnice je z velké části málo využívanou strukturou napojenou na mnoho brownfieldů, které spojuje, a vytváří tak propojenou síť. Cílem navrhovaného výzkumu je systém aktivovat pomocí relativně drobných zásahů. Fenomén bude zkoumán na konkrétních případech pop up struktur ukazujících možnosti a limity kultivace a sociální aktivace místa.

KLÍČOVÁ SLOVA: železnice; aktivizace; pop up; vagon; brownfields; železniční síť

96

PReS 2017 conference papers

Úvod Role architektury se v dnešní době proměňuje. Více než kdy jindy jsou na ni kladeny nároky týkající se mezioborovosti, sociologického přesahu, udržitelnosti, a především schopnosti filtrovat většinu obrovského množství informací, které je tímto provázáním možno získat, a nacházet nové možnosti uplatnění. Architektura má velké pole zájmu, ale do hloubky se ponoří málokdy. Plní roli spojovacího kanálu pro nepřeberné množství profesí. Možná tedy dnes, kdy jsou kladeny vysoké nároky na udržitelnost, není nutné vynalézat nové možnosti, ale nově využívat ty staré. Představit si možnosti, které zde již existují, v trochu jiné roli, než pro kterou byly určeny, může být ale ze začátku nelehké.

Železnice Česká republika jako stát s poměrně malou rozlohou má jednu z nejhustších železničních sítí na světě, přičemž hlavní výhodou železniční přepravy je doprava velkého množství nákladu na velkou vzdálenost. Obrovský rozkvět zaznamenala železnice při rozvoji těžkého průmyslu, proto je napojena na velké množství průmyslových areálů, které nyní řadíme do složky brownfields. Plně využitých tratí je dnes nižší procento.

Brownfieldy jsou tedy v podstatě také primárně jednokolejné, méně využívané tratě a přilehlé železniční stavby, které spadají do kategorie lokálek a vleček. Je možné tuto kolejovou strukturu využít k aktivizaci nevyužitých lokalit, kterých se dotýká, a probudit tak i samotnou železnici? Je možné pro tuto rehabilitaci využít samotnou železniční techniku? Může být železnice použita pro pop up?

Pop up Jde o prvek v prostoru, který se někde objeví a za nějakou dobu zase zmizí. Taktičtí urbanisté uvádějí jako historický vzor pop-up architektury tradiční přenosné stánky pařížských bukinistů (prodejců knih, pohlednic, obrazů apod.). Mikrourbanista Ti-Nan Chi se o mnoho let dříve otevřeně obdivuje divokému guerillovému marketingu, jaký je běžně rozšířený v jihovýchodní Asii, a dává ho architektům a urbanistům za vzor.

Je fascinován pouličními prodejci s rozkládatelnými vozíky, kteří jsou schopni rychle zmizet před policií, aby se zase na jiném místě nečekaně vynořili, či trhovci, kteří pokládají své zboží přímo do železničního kolejiště a před příjezdem vlaku vše ve spěchu balí. V těchto nelegálních či pololegálních lidských činnostech vidí Ti-Nan Chi příklady nespoutané, nebezpečné, ale skutečně živoucí stránky města, jež může mít dokonce jisté umělecké parametry. (Poláček, Pokorný, 2015)

PReS 2017 conference papers

97

Idea Hlavní železniční tepny tedy fungují, ale do kapilár krev neteče, takže část struktury odumírá. V ČR dnes obvyklá amputace části kolejového tělesa není jediným možným řešením. Plánovaný výzkum bude hledat možnosti změny a opětovného oživení infrastruktury. Problémem je tedy brownfield a lékem může být zkoumání nových variant využití kolejových vozidel.

Vagon Ve své diplomové práci Železnice – variabilní prostor analyzuji tratě, traťové situace, železniční techniku, systém přepravy a přilehlé areály a navrhuji celkový koncept řešení otázky nevyužitých lokalit. Tato práce je velmi utopistická a slouží mi jako výchozí bod pro disertační práci.

Kvalitativní výzkum chci založit na případové studii, a to na konkrétním, praktickém vzorku. Pro tento případ jsem si zvolila nevyužitý nákladní vagon. Můj předpoklad je založen na domněnce, že různorodé aktivity provozované v tomto vagonu mohou být s podobným dopadem prováděny na místech s obdobnými podmínkami kdekoliv na železniční síti. Teoreticky lze jedním zásahem ovlivnit celou strukturu. Železniční síť je unifikovaná modulární stavba, která se řídí přesnými pravidly, což znamená, že situace, které zde nastávají, se opakují a snadněji kontrolují. Stejně tak železniční vůz je modulární jednotka. Je zde tedy předpoklad, že vagon lze využít pro mnoho různých účelů.

Metoda výzkumu Narozdíl od statického výzkumu, který postupuje přesně obráceně, zkoumá případová studie detailně jeden případ nebo několik málo případů a velmi podrobně shromažďuje o daném problému relativně hodně dat. Příznačné pro tento typ výzkumu je, že se odehrává v terénu (field research) a tím se výrazně odlišuje od izolovaného výzkumu. Největší výhodou metody je opravdu hluboké porozumění problému na základě množství získaných dat, nevýhodou je sklon k subjektivitě.

Předpokládá se, že porozuměním jednomu případu a jeho důkladným prozkoumáním lépe porozumíme případům, které jsou podobné zkoumanému vzoru. Případová studie si musí vymezit: • typy otázek, na které bude hledat odpovědi • výzkumníka • bude-li zkoumat současný stav, nebo historii

98

PReS 2017 conference papers

R. K. Yin definoval případovou studii jako strategii pro zkoumání předem určeného jevu v přítomnosti v rámci jeho reálného kontextu, a to zvláště když hranice mezi fenoménem a kontextem nejsou zcela jasné. (Hendl, 2005)

Výzkum Výzkum bude probíhat v reálném prostoru a v reálném čase. Budu tedy zkoumat různé druhy rekultivací železničních těles a provádět praktické zásahy, kterými ovlivním okolí a zpětnou reakcí budu vyhodnocovat situaci a upřesňovat směr výzkumu. field research --> --> teorie

předpoklad --> experiment --> vyhrátím/potvrdím tvrzení

Výhodou tohoto postupu může být okamžitý impakt na realitu a bezprostřední reflexe ve vývoji výzkumu. Touto flexibilní metodou můžu spoustu předpokladů okamžitě vyvrátit nebo potvrdit. V praxi tedy realizuji projekt a na tom se zpětně učím metodou learning by doing.

Další předností by mohl být výběr rozsahu práce. Zatímco ve své diplomové práci jsem teoreticky řešila celkovou ideu pro železnici, předmětem tohoto výzkumu bude zkoumání jednoho reálného železničního vozu (vzorku) s předpokladem, že tento prvek lze uplatnit v širších souvislostech.

Příklady V praxi lze nalézt množství případů pop up struktur, které ovlivnily různými druhy zásahů své okolí. Popíši zde i příklady, které nesouvisejí se železnicí, ale předpokládám, že by mohly fungovat i na ní.

MAK! - Mobilní architektonická kancelář Mobilní architektonická kancelář je architektonicko-urbanistický interdisciplinární projekt vytvořený architekty Kateřinou Vídenovou a Adamem Wlazelem. Ti se zabývají především venkovem a městskou periferií. Přestavěný karavan v jednotlivých destinacích hledá nové definice profese architekta skrze jeho prezentaci, komunikaci s místními komunitami a v neposlední řadě reálné instalace či drobné stavby ve veřejném prostoru, které na své cestě zanechá.

Red Bull Tour Bus Legendární autobus Karosa ŠL 11 přebudovaný na mobilní stage pro kapely na letní

PReS 2017 conference papers

99

festivaly. Domov na kolečkách, vybavený barem, VIP salónkem i pohodlnými sedadly pro až 8 cestujících, se během několika chvil dokáže úplně proměnit. Rozkládací stage na střeše ve spojení s vybavením vlastní audiotechnikou i videotechnikou a s nezávislým zdrojem energie nabídne unikátní zážitek kapelám i divákům.

Revolution train Speciálně vybavená multimediální mobilní vlaková souprava, která formou interaktivního a zážitkového vzdělávání přináší zcela nové pojetí primární prevence pro vybrané cílové skupiny – především děti a mládež ve věku 12–17 let. Cílem je prostřednictvím zapojení všech lidských smyslů maximálně zapůsobit na osobnost návštěvníka vlaku a efektivním způsobem tak ovlivnit jeho pohled na legální a nelegální drogy.

Nákladové nádraží Žižkov Případ aktivizace nevyužívaného železničního brownfieldu a jeho přeměny na kulturní centrum. Tento příklad je dokladem vysoké flexibility využití železničních staveb a železniční techniky. S relativně nízkými náklady zde lze pořádat mnoho kulturních akcí a tím upozornit na potenciál území. Pražští radní nedávno schválili, že město začne vyjednávat odkup nádraží, a dle dlouholetých plánů zde má vzniknout kulturní a vzdělávací centrum.

Divadelní projekt KREDENC Projekt mobilního divadla ve vlaku. Romantická idea spojující cestování středohorskou krajinou a uměleckou auru divadelního prostředí.

Závěr Vycházím z předpokladu, že využitím relativně drobného prvku (vagonu) lze teoreticky ovlivnit celou strukturu a upozornit na možné řešení širšího problému. Ze zkoumání různorodých akcí pořádaných ve vzorovém voze a jejich vlivu na okolí lze zřejmě vyvodit důsledky, které popíší nejen tuto jednu modelovou situaci.

100 PReS 2017 conference papers

Prameny HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. Praha: Portál, 2005, 407 s. ISBN 80-7367-040-2.

POLÁČEK, Vojtěch a Vít POKORNÝ. Recyklované divadlo = Recycled theatre. Národní muzeum: Grada Publishing, 2015, 365 stran : ilustrace (převážně barevné), mapy, po. ISBN 978-80-7036-454-3.

STAKE, Robert E.. The art of case study research. Thousand Oaks : SAGE Publications, 1995. 175 s. ISBN 0-8039-5767-X. YIN, Robert K. Case study research: design and methods. 4th ed. Los Angeles: Sage, 2009, xiv, 219 s. : grafy, tab. ISBN 978-1-4129-6099-1.

Obr. 1. Vagon (foto vlastní)

AUTOŘI TEXTU / TEXT AUTHORS: Eva Horáková, Barbora Jenčková, Tereza Ježková, Pavla Kilnarová, Jan Kraut, Andrea Leitmannová, Nina Ličková, Jana Matyášová, Lenka Štěpánková, Marie Joja, Iveta Kokolia-Křížová, Daniel Kuda, Igor Serenčko, Kristýna Smržová.

Všechny texty jsou dostupné na webové stránce http://www.fa.vutbr.cz/konference/ Jazyková korektura: CZ / Mgr. Dana Kutálová, SK / Mgr. Radka Uhlířová Název: PhD Research Sympozium 2017 Vydalo: Vysoké učení technické v Brně Zpracovala: Fakulta architektury, Poříčí 5, 639 00 Brno, Tel.: 541 146 603 Místo a rok vydání: Brno, 2017 Tisk: LITERA Brno, Tábor 43a, 612 00 Brno Počet stran 102 / Náklad: 100 výtisků / Vydání první (c) Fakulta architektury VUT v Brně 2017 ISBN 978-80-214-5549-8

PhD Research Sympozium VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA ARCHITEKTURY

2017 Editoři: Jiří Palacký a Kateřina Dokoupilová-Pazderková ISBN 978-80-214-5549-8