III/4 Řemeslná a manufakturní výroba

léta 1939–1945 reprezentativní dílo, redigované mezinárodně proslulým filologem a literárním historikem profesorem Vilémem Mathesiem, shrnovalo v řadě populárních studií a statí přínos českého národa evropské kultuře a civilizaci od nejstarších dob až po přítomnost. Ideu sborníku lapidárně vyjádřila Mathesiova předmluva:

V dobách trpkých zkušeností, ale i odhodlané vůle k novému životu vydáváme toto dílo, aby hlasy odborníků domácích i cizích podaly svědectví o neznámé síle a hodnotě našeho národa. Po dobu celého tisíciletí jsme v evropské výměně kulturních statků udrželi svou bilanci vyrovnanou a mnohdy jsme dávali víc, než jsme přijímali... V průběhu staletí jsme účinně a kladně zasáhli do všech oblastí evropské tvořivosti. Ani kruté následky bělohorské porážky nedovedly zpřetrhat souvislé pásmo našeho tvůrčího usilování nebo je odsoudit k bezvýznamnosti. Tím méně to dovedou změny, které prožíváme dnes, neboť v protikladu k době po Bílé hoře ... struktura národa zůstala nedotčená. Upevnit tímto přesvědčením naši sebedůvěru a spolu utvrdit v nás rozhodnutí, že se duchovnímu volání své tisícileté tradice nezpronevěříme, – toť úkol, který našemu sborníku dává sama doba, v níž vychází.

Historická ohlédnutí s aktualizační tendencí převládala i v populární edici Svazky úvah a studií, vydávané nakladatelstvím Václava Petra. Sestávala ze sešitových vydání drobných rozprav a esejů, jež se zastřeně dotýkaly situace, v níž se český národ ocitl. Vlastenecký tón zazníval po celou okupaci v historických románech a povídkách, z nichž připomeňme alespoň díla Jiřího Mařánka (Romance o Závišovi, 1940), Karla Nového (Rytíři a lapkové, 1940) a Františka Kubky (Pražské nokturno, 1943, Karlštejnské vigilie, 1944). Značný čtenářský ohlas měly též prózy vracející se k lidovým kořenům národa a oslavující houževnatost a nezdolnost prostého českého člověka (Bassův Cirkus Humberto, 1941). Výrazem tehdejší doby bylo i dílo zdánlivě vzdálené soudobé české realitě – monumentální románové torzo Karla Schulze Kámen a bolest (1942), líčící nejen tvůrčí

308

zápas Michelangelův, ale i drama jedince uprostřed kruté doby.

Prožitek národního ohrožení a nový vztah k domovu, vlasti a tradicím se výrazně projevil v české poezii. Svědčí o tom sbírky a skladby předních českých básníků,vydané v letech 1939–1940: Horův Jan houslista, Halasova Naše paní Božena Němcová, Nezvalova sbírka Pět minut za městem, Seifertův Vějíř Boženy Němcové a Světlem oděná; z pozdější doby pak například sbírka Jana Čarka V zemi české (1942).Tragická atmosféra doby nalezla svůj osobitý výraz v básnických obrazech Vladimíra Holana (Sen, 1939, První testament, 1940) i dalších autorů (mj. Viléma Závady či Františka Hrubína). Příznačné nálady úzkosti a opuštěnosti se projevují v dílech mladého českožidovského básníka Jiřího Ortena, žijícího až do své tragické smrti v září 1941 v různých ilegálních úkrytech a publikujícího pod pseudonymy Karel Jílek a Jiří Jakub časopisecky i knižně (sbírky Čítanka jaro, 1939, Cesta k mrazu, 1940, Ohnice, 1941). Vedle alegorických básnických skladeb vznikaly ovšem i bojovné a rozhořčené verše, které otevřeně reagovaly na válečnou a okupační skutečnost a svého vydání se většinou dočkaly až po roce 1945. Některé se však objevily – samozřejmě bez uvedení autora – již za války v ilegálním tisku nebo v anonymním sborníku Křik Koruny české, sestaveném na počátku okupace Františkem Halasem, propašovaném do zahraničí a publikovaném roku 1940 ve Francii.

K dominantním žánrům české literatury v letech 1939–1945 patřila rovněž psychologická próza, reprezentovaná především romány Václava Řezáče, Jaroslava Havlíčka, Miroslava Hanuše, Jarmily Glazarové a Vladimíra Neffa. Analýza lidského nitra, téma souboje kladných a záporných vlastností v člověku i ohrožení společnosti patologicky narušenými jedinci vytvářely prostor pro aktualizační paralely. Zvláště charakteristicky se tato tendence projevila v povídce Jaroslava Havlíčka Kamenný orchestr (1944), která se mimo jiné zamýšlí nad sepětím člověka s odkazem minulosti a nad posilou, kterou může z jeho majestátu čerpat v mezní životní situaci.

309

ve stínu války a okupace