Trocha poezie
Na distančce Když ráno vstanu z postele necítím se zas tak vesele. Za minutu hodina začíná a já nemůžu pohnout očima. Zrovna jsem se k počítači dostal radši bych si ještě pospal. Po chvíli jsem u hodiny usnul a můj pes mě do nohy kousnul. A tak jsem se probudil a svoji krev po těle rozproudil. Učitel se mě ptá „Proč spíš?“ řikám „Jsem unavenej. Nevidíš?“ Za moje chování jsem dostal test. Nevím nic, držím se židle fest. A tak pětka do edookitu náhle padla až moje hlava přitom zrudla. Pavel Pospíšil
26
