Alternativní 04/2021
Studentský časopis Gymnázia, Brno, Křenová 36
Slovo šéfredaktorky
Pořád to samé dokola Tato doba, doba koronavirová, nás již přinutila dělat spoustu věcí jinak. K žádnému outfitu nesmíme zapomínat roušku, respirátor nebo (v mírnějších časech) alespoň šálu, která nás v případě nouze zachrání. V nekonečných hodinách ve svém pokoji se musíme učit novým a novým způsobům nejen jak zůstat motivovaní, ale i jak se sami ze sebe nezbláznit. A co se setkávání s lidmi mimo naši domácnost týče, to snad ani nebudu komentovat. Dnes jsme zkrátka k odlišnému a nestandardnímu způsobu života nuceni ze všech stran. Nicméně po roce se už i výjimečný stav stal nekončícím stereotypem a jelikož není jak se vrátit do normálu, proč to “alternativno” neposunout ještě dále? Když už, tak už. Proto jsme se právě na nějaké další alternativy k tomu, co sami dobře známe, v tomto čísle zaměřili. Můžete si rozšířit obzory a kdo ví, třeba se některými z nich i inspirovat a rozbít tak navozenou každodennost. Mimo jiné se totiž podíváme na šetření životního prostředí, různé druhy stravování a alternativní medicínu a kdyby toho všeho alternativna bylo moc, jsou tu i již tradiční pan WHO, hlášky nebo po delší době i tip na nový seriál. Tak se snad dokážeme radovat i z druhého karanténního jara a vytvořit z něj něco jiného a speciálního. Všichni víme, že to potřebujeme jako sůl. Marie Štěpánková, šéfredaktorka
2
Naše rubriky Recept............................................................................. 4 Ginny a Georgia............................................................. 6 Pan WHO....................................................................... 7 Stayin’ alive................................................................. 10 Pro zajímavost MDMA.......................................................................... 13 Jiný pohled Jde to i jinak................................................................ 14 Moderní x alternativní (tradiční) medicína............... 16 Alternativní stravování............................................... 18 Rozdíly alternativních škol a běžných........................ 20 Co čeština nutně (ne)potřebuje................................... 21 Hlášky Ze školních lavic (a zpoza psacích stolů).................... 23
Obsah
Obsah
3
Naše rubriky
Pojďme si osladit život jablečnou buchtou Už vás nebaví jíst suchý chleba? Už jste unavení z těstovin, které jste si loni na jaře nakoupili? Už máte dost všude se podbízejícího banana breadu? Máme pro vás řešení! JABLEČNÁ BUCHTA!!!
Ingredience: • 130 g másla (může být i Hera) • 3-4 jablka • 3 vejce • 100 g cukru • 200 g hladké mouky (osvědčila se i bezlepková Jizerka) • 1 balíček kypřícího prášku (15 g)
Postup: 1. Předehřejeme troubu na 180 °C. Vymažeme nebo vyložíme kulatou dortovou formu (Ø 26-28 cm) pečícím papírem. 2. O loupeme jablka, nakrájíme na čtvrtky a paralelně nařežeme bez úplného proříznutí. 3. D o mísy vložíme změklé máslo na kostky, vejce, cukr, mouku, kypřící prášek a mícháme. 4. T ěsto nalejeme do dortové formy a na něj položíme nakrájená jablka. 5. Pečeme 30-40 min (do zlatova). Dobrou chuť ☼ Dora Petrovičová
4
5
Naše rubriky
6
Křen a popcorn - Ginny & Georgia V poslední době jakoby se se seriály roztrhnul pytel. Jakoby někdo tušil, že na jejich sledování bude stále dosti času. A tak se k sériím jako Queen‘s Gambit, The Bridgerton nebo The Crown přidala navíc také Ginny & Georgia. A určitě si zaslouží krátkou recenzi. Třicetiletá čerstvě ovdovělá Georgia (Brianne Howey) se přestěhuje do malého městečka Wellsbury se svou patnáctiletou dcerou Virginií (Antonia Genry) a synem Austinem. Vztah náctileté dcery a matky začíná skřípat a o to víc se přiostří, když na povrch vyplouvají dlouho utajované „maličkosti“ minulosti. Jde jednoduše o odlehčenější komediální drama v kabátku Gilmorových děvčat, ale nenechte se odradit! Vedle neustálých neshod mezi matkou a dcerou příběh řeší dvě další hlavní témata - nové začátky Ginny a Georgie, které mají více společného, než by se mohlo zdát. Přichází noví přátelé i nepřátelé, nové lásky a vyjasňují se ty staré. Život matky samoživitelky se dá jednoduše popsat už zmíněnými Gilmorkami a také „střídá jednoho chlapa za druhým rychleji než Taylor Swift“ (omluvte tyto velmi sexistické narážky jako z roku 2010). Ginnin naopak spíše připomíná odlehčenější verzi 13 Reasons Why (vynechání připomínek o tom, jak dokáže být život středoškoláků náročný, se už asi bohužel nikdy nedočkáme...) Přesto velkým uvítáním byla obměna chlapecké postavy, do které se mladší z hlavních protagonistek zamiluje. Abych byla přesná, jde o obměny dvě. Můžu vám však slíbit, že ani jedna nebyla klasickou fraškou
Naše rubriky
rádoby drsného fuckboye, jakou známe například z filmu After. (Volejte sláva a tři dny se radujte!) I když se v seriálu objevují závažnější témata, postavy se občas zachovají poněkud neuváženě? Spontánně? Filmově? No, sami uvidíte, co je podle tvůrců od Netflixu zamilovaný kluk schopen pro svoji holku udělat. Ono je to vlastně kolikrát i vtipný a trošku milý, ale ždibeček prostomyslnosti v tom prostě holt zavání. A co říká ČSFD? Suma sumárum 76 %. Dalo by se říct: „Není to špatný“? Asi ano. Desetidílná první řada není nic časově náročného. (Vždyť máme prázdniny, no ne?) A každý si vždycky rád zaprokrastinuje, u tohohle vám alespoň čas nebude připadat až tak moc ztracený. Přestože jsem zde vznesla hlavně negativní výtky, seriál minimálně za zkoušku opravdu stoji. Přece jen to naštvalo i Taylor Swift, tak to musí být dobrý. A kdyby vám náhodou jedna série nestačila, už teď můžete netrpělivě očekávat únor příštího roku. Adéla Klvačová
Pan WHO Jaké máte záliby? Co se sportu týče, tak rád/a lyžuji, jezdím na kole a jsem také skaut/ka, takže z toho plynou různé aktivity. Mimo sport rád/a čtu, chodím do divadla, poslouchám nějakou kvalitní hudbu… od každého něco.
Jaká je Vaše oblíbená hudba? Podle toho, jaká je nálada. Třeba si rád/a pouštím skladby z období baroka, pustím si ale i
rock nebo český pop, kde hledám nějaké významy textů například.
Oblíbený zpěvák nebo zpěvačka? Asi nemám žádného úplně nejoblíbenějšího, spíš je to taková všehochuť toho, co rád/a poslouchám. Z těch rockových například Kabát, z těch barokních si rád/a poslechnu Jana Dismase Zelenku a z popových je těch interpretů více.
7
Naše rubriky
Oblíbený film nebo seriál? Mám rád jakékoli filmové zpracování kriminálek a různé kriminální série, mezi moje nejoblíbenější patří třeba Vraždy v Midsomeru a z filmů různá zpracování Sherlocka Holmese.
Oblíbená kniha? Miluji Sherlocka Holmese, jak už jsem řekl/a u filmů. Ze současných autorů třeba britský historik, advokát a spisovatel Christopher John Sansom, který píše historické detektivky.
Oblíbené jídlo a pití? Na jídlo určitě už od mala svíčkovou a na pití mám rád/a víno.
Vaše nejoblíbenější zvíře? Místo domácích mazlíčků mám dva mladší bratry (smích), ale jinak nijak vyhraněný/á nejsem. Ale třeba mě fascinují sovy.
O jakém povolání jste v dětství snil/a? Od mala se v mém životě objevovaly okamžiky, podle kterých by se dalo říct, že k učitelství tak nějak směřuji. Ve školce
8
jsem třeba záviděl/a učitelkám, když měly po obědě volno a my museli spát, ve škole mě zase fascinovaly jejich porady a klasifikační sešity. Dokonce jsem si na učitele/ku v dětství hrál/a, do sešitu jsem si zapsal/a jména spolužáků a podle toho, jak jsem je měl/a rád/a, jsem je samozřejmně známkoval/a (smích).
Byl/a jste si povoláním učitele jistý/á? Na vysokou školu jsem si jako první možnost dával/a práva a chtěl/a jsem být soudcem, ale tam jsem se nedostal/a. No a další volbou bylo učitelství, takže se to vyřešilo samo. A je pravda, že práce ve škole je pro mě asi více klidná a kreativní.
Co Vás vedlo k tomu vybrat si jako svoje pracoviště naše gymnázium? To byla obrovská choda náhod, doteď na to myslím jako na nějaký zásah vyšší moci nebo něco podobného (smích). Na jeden předmět jsem se rozhodl/a jít plnit svou pedagogickou praxi na mé mateřské gymnázium do Blanska a na druhý na nějaké jiné, abych je mohl/a porovnat. A nějak se mi ze všech
Jaký je Váš nejhezčí zážitek ze střední školy, na které jste studoval/a? Mým největším zážitkem byla literárně-historická exkurze v Praze, kde jsme byli na začátku čtvrťáku. Naše třída plánovala, jak vymete všechny kluby ve městě, ale samozřejmě
jsme byli jen v jednom po tom, co jsme zjistili, kolik stojí jen vstup. Takže nakonec jsme se jen tak procházeli a nakonec skončili v hospodě hned vedle našeho ubytování. Mí spolužáci se tam stihli i ztrapnit ve vyhlášené kavárně Slavie, když v si tam šli ve svém již pokročilém stavu odskočit a někteří popadali na schodech, takže na výlet našeho gymnázia tam asi jen tak nezapomenou.
Naše rubriky
gymnázií v Brně nejvíce zalíbila Křenka. Napsal jsem panu řediteli, a ten mi shodou okolností hned odepsal, že hledá záskok na čtyři měsíce. Takže jsem si mohl/a vyzkoušet reálnou výuku s reálnou třídou, což bylo tou nejlepší školou. A postupně jsem se tady takto dostal/a až k plnému úvazku.
Jaký předmět jste měl/a na škole nejraději? Dějepis, čeština celkem dobrý a občanka a základy společenských věd mě bavily, ale ne vše.
9
Naše rubriky
Jaké místo v ČR nebo v zahraničí máte nejraději? Samozřejmě okolí mého rodiště, takže Moravský kras a podobně, a jinak určitě obecně skrytá místa Čech, Moravy a Slezska, včetně nejrůznějších památek.
Máte životní přísloví, kterým se řídíte? Vcelku inspirující je osobní heslo Františka Josefa I., který si vybral latinský citát, který v překladu znamená společnými silami. A líbí se mi třeba právě v tom školním prostředí si razit cestu, že věci, na které bychom měli přijít, bychom měli přijít společně. A uplatňuje se to i v běžném životě.
Co je Vaším životním snem? Mým životním snem je dělat práci, která mě baví, pokud možno co nejlépe. Tak, aby studenti byli spokojení, abych si po každé hodině mohl/a říct, že nebyla zbytečná a že jsem se vám pokusil/a něco předat. A vše by to mělo směřovat k tomu, aby si člověk, až se jednou ohlédne za svým životem, mohl říct, že to nebylo zbytečné. Že potkal spoustu inspirativních lidí a mohl jim pomoct na jejich cestě. A tak i obecně s celým životem, že zkrátka nemrhal časem.
Marie Štěpánková Pan WHO v únorovém čísle: pan profesor Martin Harásek
Stayin’ Alive Vítáme vás u rubriky, která se zabývá první pomocí. Asi si říkáte, k čemu vám to bude... Když uvidíte někoho ležet na zemi, nereaguje, nedýchá, co uděláte? Přesně tuto otázku byste si klást nemuseli, kdybyste uměli první pomoc poskytnout. Tak se to pojďte naučit! Dnes se podíváme na dva nejvážnější neúrazové stavy.
10
Způsobuje ji přerušení či ucpání cévy v mozku, tím dochází k poškození a odumírání mozkových buněk. Rozpoznání se řídí metodou FAST. Face. Jedna polovina obličeje je viditelně pokleslá/ochrnutá. Arm. Když se postižený pokusí zvednout obě ruce nad hlavu, bude jedna ruka výrazně níž než druhá. Speech. Řeč je často nesrozumitelná nebo nedává smysl. Různé blábolení. Time. V případě CMP se hraje o čas, protože je zde vysoká šance na záchranu postiženého. Nikdy CMP nepodceňujte, je lepší zavolat na 155 a zjistit, že to není mrtvice, než někoho zmrzačit na celý život. Na tento stav existuje velmi jednoduchá první pomoc, volat na 155 a komunikovat s pacientem. Tento stav se laicky nedá nijak řešit, potřebná péče je pacientovi poskytnuta jedině v nemocnici.
Naše rubriky
CMP (cévní mozková příhoda/mozková mrtvice)
Zástava krevního oběhu
Je zde mnoho příčin a všechny mají stejný důsledek, smrt. Pokud se s tím snažíme něco udělat, šance na přežití se rapidně zvyšují. Zástavu poznáme jednoduše. Člověk je v bezvědomí a nedýchá. Dýchání zjistíme záklonem hlavy a přiložením ucha či tváře nad ústa, pokud necítíme dech, zahájíme resuscitaci.
Na obrázku vidíme, jak najít místo ke stlačování hrudníku. Stlačujeme 100x za minutu v poměru 30 stlačení ku 2 vdechům
11
Naše rubriky
(provádíme jen u osob blízkých, kdy nemůžeme přenést nemoc) a do hloubky 1/3 hrudníku (u dospělého krabička od tik-taků). U dětí se provádí resuscitace v poměru 15:2, u kojenců dvěma prsty, u starších dětí jednou rukou (podle velikosti dítěte). Vdechy jsou menší než u dospělého, přibližně obsah úst.
Na obrázku je správná technika dýchání. Jednou rukou držíme záklon hlavy a druhou zacpáváme nos. Ústy obejmeme ústa postiženého a provedeme vdech. Neměl by být moc prudký, ale ani moc jemný. Pokud nevidíme, že se zvedá hrudník, vdech jsme provedli špatně a příště je třeba více zaklonit a lépe utěsnit dýchací cesty. Znovu zdůrazňujeme, že vdechy provádíme jen tehdy, kdy nehrozí přenos nějaké nemoci. Tělo má v sobě kyslíku dost, nebojte se. Zdroje: prpom.cz fotky-foto.cz Šimon Pěnička (člen VZS), Michal Netík (člen SDH)
12
MDMA patří mezi světové nejrozšířenější „párty“ drogy na světě, většinou se však vyskytuje v tabletkách, které se nazývají extáze. V takové tabletce je zhruba 35 % MDMA a zbytek jsou příměsi jako kofein nebo metamfetamin. Hlavní důvod, proč si lidé i přes riziko zdravotních problému berou tuto drogu, jsou vyplavované látky. Velký vliv má dopamin, který vyvolává pocity radosti a spokojenosti. A kvůli tomu může vznikat závislost. Další látka je noradrenalin, po kterém se cítí člověk nabuzený (tuto látku obsahuje i káva). A nakonec je tu i serotonin, který silně ovlivňuje náladu uživatele. Takže po užití je člověk po dobu až 4 hodin veselý, skáče po parketě a miluje každého v okolí. Tato látku má však i stinnou stránku. Jedna dávka užita v klidném prostředí nemá na člověka tak zdrcující vliv, jako když je člověk někde v klubu. Mozek je oklamaný a špatně reguluje teplotou těla. Zvyšuje se tep a v případě, že uživatel vykonává tělesnou aktivitu, pak může velice snadno dojít k selhání srdce, ledvin nebo jater. Po použití také nastává „comedown“ - období trvající 1-5 dní, kdy dochází k úzkosti a depresi. V případě dlouhodobého užívání může také trvale poškodit srdce. Nakonec bych chtěl podotknout, že tato droga je nebezpečná hlavně v kombinaci s jinými drogami, ale především je v ČR zakázaná!
Pro zajímavost
MDMA
Josef Komárek
13
Jiný pohled
Jde to i jinak V této náročné době bohužel často přehlížíme životní prostředí a to je obrovská chyba. Produkujeme dnes mnohem více odpadu než kdy dříve. Když jste předloni vyšli ven, po zemi se válely „jenom“ plastové sáčky, pet láhve a nedopalky. Teď se k tomu přidala velká, opravdu velká spousta jednorázových roušek. 22. dubna je Den Země a není tedy lepší způsob, jak ho oslavit, než vyrazit ven a posbírat všechny odpadky, které najdete. Pomůžete tím přírodě a zároveň se projdete na čerstvém vzduchu. A tady máte pár tipů, jak můžete naší planetě alespoň trochu pomoct, nejen v tento významný den: 1. I GELITOVÉ SÁČKY A TAŠKY Přestože plastové sáčky nebo tašky vytřídíte, zrecykluje se pouze okolo 35 % z nich. Ideální je přestat je úplně používat. Když příště půjdete na nákup, vezměte si s sebou vlastní tašku. Pečivo nebo zeleninu můžete dát třeba do látkových, nejlépe vlastnoručně ušitých, pytlíků. 2. VLASTNÍ POTRAVINY Nepotřebujete nutně velkou zahradu, zelenina nebo třeba bylinky se dají pěstovat i na balkóně v květináčích. 3. STRAVOVÁNÍ Až 56 % obyvatel České republiky se stravuje ve fast foodech. Objednáváte si i vy jídlo z donášky nebo jíte ve fast foodech? Nejen že je to nezdravé, ale škodíte tím i životnímu prostředí. Obaly, do kterých je jídlo zabaleno, nejsou recyklovatelné, protože jsou znečištěny mastnotou. A co tedy dělat? Co kdybyste si vařili sami? Uděláte tím něco pro přírodu, ale i pro svoje zdraví. 4. BALENÁ VODU Věděli jste, že se plastová láhev rozloží až za 100 let? A proč vlastně kupujeme balenou vodu v pet lahvích, když nám doma teče pitná voda z kohoutku? Pokud vám nechutná a máte rádi ochucenou vodu, tak si zkuste vyrobit domácí sirup nebo šťávu.
14
Jiný pohled
5. BRČKA Proč? Napít se můžete přece i bez něj. Pokud ho nutně potřebujete, tak si můžete koupit kovové, skleněné nebo bambusové. Věděli jste, že brčka patří mezi deset nejčastějších předmětů znečišťujících pláže? 6. ZMRZLINA Zmrzlina z kornoutku chutná přece úplně stejně jako ta z kelímku. Tak proč zatěžovat přírodu zbytečným odpadem? 7. ZUBNÍ KARTÁČEK Průměrný člověk za život vyhodí zhruba 300 zubních kartáčků. Většina z nich skončí na skládce, jelikož je obtížné je recyklovat. Jako náhradu za ně můžete použít kartáčky vyrobené z bambusu, které jsou kompostovatelné a představují pro životní prostředí o hodně menší zátěž než ty vyrobené z plastu. 8. ČISTÍCÍ PROSTŘEDKY Doma vyrobené čistící prostředky vám poslouží stejně dobře jako ty kupované a nebudete ničit přírodu zbytečnou chemií. Na internetu najdete spoustu návodů, které stojí za to vyzkoušet. Můžete si vyrobit i domácí dezinfekci. Pokud použijete obaly od již vypotřebovaných čistících prostředků, nemusíte je vyhazovat. 9. ŠAMPONY A MÝDLA Zkuste tuhé šampony a mýdla. Jeden tuhý šampon nahradí dva tekuté. Navíc neobsahují škodlivé látky a vy nevyprodukujete žádný plastový odpad. 10. PAPÍROVÉ UTĚRKY Látkové utěrky jsou mnohem lepší než ty papírové. To stejné platí i o látkových kapesnících. Použijete je, vyperete a znovu použijete. Vydrží vám i několik let. 11. PROPISKY Dopsala vám propiska? Nevyhazujte ji! Stačí si koupit novou náplň a můžete psát dál.
15
Jiný pohled
12. NEPOTŘEBNÉ VĚCI Často si koupíte věci, o kterých si myslíte, že je musíte mít. Pak vám na ně doma jen sedá prach a časem je stejně vyhodíte. Proto se vždy, když jdete nakupovat, zeptejte sami sebe, jestli to opravdu potřebujete. Možná pak zjistíte, že věc, kterou si chcete koupit, ve skutečnosti vůbec není nutná. Pomůžete tak nejen planetě, ale i svojí peněžence. Nicol Putnová
16
Jiný pohled
Nečernobíle: Moderní x alternativní (tradiční) medicína V následujícím článku se pokusíme stručně porovnat a vyzdvihnout výhody a nevýhody. Tradiční medicína: Mnozí z nás si pod pojmem alternativní medicína pravděpodobně představí různé šarlatánské, někdy až prazvláštní metody vycházející z tradiční čínské medicíny, ale není tomu úplně tak. Je pravda, že nemalá část je v mnohém spíše netradiční, experimentální, respektive riskantní a že při zvláštních postupech může dojít i ke zhoršení zdraví. Proto do budoucna v této oblasti musí zůstat pouze velmi kvalifikovaní odborníci. Každý člověk je nejen dle vědeckých studií „navenek“ takřka stejný, avšak naše mikroflóra, mikroorganismy, které v nás žijí, se u každého jedince vyskytují v jiném složení a množství, reagují na stejné podněty jinak. Většina léků je však produkována pro tzv. univerzální většinu, kde jsou odchylky ve výše zmíněném minimální nebo zanedbatelné. Moderní lékařství: Naopak moderní lékařství disponuje velice výkonnými přístroji, znalostmi a metodami řešení co se chirurgie, traumatologie (obor lékařství zabývající se prevencí, diagnostikou, léčením a rehabilitací poranění) a dalších odvětví týče. Problémem však zůstává, že se v této oblasti převážně zabýváme hledáním důsledků místo hledání a léčbou příčin. Z hlediska psychologie a jí blízkých oborů by se lepším způsobem mohlo zdát zvýšení konzultací (kontaktu) s pacienty. Z toho vyplývá celkem univerzální řešení: do budoucna by bylo zajímavým způsobem tyto dvě části integrovat do jednoho celku, vzít si z každé části to potřebné, ověřené a hlavně bezpečné. Závěrem chci říci, že rozhodně nejsem žádný odborník (spíše laik), avšak domnívám se, že tomuto tématu by bylo nejen efektivní se do budoucna věnovat. Jakub Hrazdíra
17
Jiný pohled
Alternativní stravování Existuje mnoho variant stravování spojených také s životním stylem. Můžeme být vegetariáni, vegani, stravovat se raw způsobem (jídlem tepelně upraveným do 42°C) nebo paleo dietou (nejíst luštěniny, obiloviny a mléčné výrobky), dále máme např. keto dietu, makrobiotiku nebo ajurvédu (zabývá se především jakým způsobem jíme). Nyní se budeme věnovat konkrétně vegetariánství.
STEREOTYPY • “Vegetariáni jsou bledí, pohublí a skončí na kapačkách.“ - Je pravda, že pokud člověk, který je celý život zvyklý na maso a přestane ho ze dne na den jíst, bude se stravovat nezdravě nebo nebude čerpat potřebné vitamíny z jiných potravin, tak to není zdravé. Pokud ale člověk zařadí pestrou stravu s potravinami obsahujícími sacharidy, bílkoviny a tuky, je tento způsob stravy v pořádku a zdraví neškodný, snižuje se také riziko různých onemocnění. O tom ale později. • “ No jo, ale my jsme přeci odjakživa všežravci.“ - Kdysi lidé začali jíst maso, aby přežili. Neměli supermarkety se širokým sortimentem potravin jako máme dnes, nejedli pro zábavu, neměli jinou možnost. Každý člověk by dokázal žít bez masa, jen kdyby chtěl. • “ Ale když ty nesníš maso, zvířeti život nevrátíš, koupí, uvaří a sní ho někdo jiný.“ - Vegetariáni vědí, že svým způsobem stravy životy žádným zvířatům nevrátí, ta budou dále zabíjena, ale mohou žít s pocitem, že si nepochutnávají na mrtvých zvířatech, protože bez nich dokáží bez problému žít.
Proč by se někdo mohl rozhodnout začít omezovat maso a stravovat se vegetariánsky? 1. Chuť - Věřte tomu nebo ne, některým lidem maso opravdu nechutná. Když si vlastně vezmete samotné neochucené kuřecí, vepřové nebo hovězí maso, uvaříte ho ve vodě nebo osmažíte na
18
2. Humanitární důvody - Velkochovy. V jakých podmínkách tam zvířata žijí? Březí prasnice leží nebo sedí v kleci bez možnosti otočení se (zakázáno např. v Česku, Švédsku, Anglii), slepice žijí v klecích bez možnosti roztáhnutí křídel, krávy neustále přivázané k řetězům nikdy neuvidí trávu a jejich mláďata jsou jim po porodu odebrána a zabita, v některých zemích kuřatům a kachnám bývá uřezána část zobáku, aby se mezi sebou nepraly a nezabíjely, mláďata kastrována zaživa bez tišení bolesti.
Jiný pohled
oleji, budete se po něm olizovat? Dost možná ani ne, protože vše, co dělá z masa chutný pokrm, jsou koření, marinády a omáčky, kterými ale můžeme ochutit i jiné jídlo, nejen maso.
3. Ž ivotní prostředí - Velkochovy mají také dopad na životní prostředí, při chovu zvířat vznikají plyny jako metan a amoniak. Metan uvolňující se z trávicího traktu skotu znečišťuje atmosféru a zhoršuje globální oteplování, amoniak obsažený v hnoji znečišťuje povrchové i podzemní vody. 4. S nížení hladomoru - Asi 70 % obilí vyprodukovaného v USA tvoří potravu pro zvířata, která jsou chována na porážku. Pokud by se veškerou potravou pěstovanou pro zvířata začali stravovat přímo lidé, mohlo by se nasytit až 800 milionů lidí. 5. Z draví - Vegetariánská strava snižuje rizika kardiovaskulárních onemocnění, obezity, vysokého krevního tlaku, cukrovky a některých druhů rakoviny (např. tlustého střeva, prsu, prostaty, žaludku, plic). Pro lidské tělo můžou být také nebezpečné toxické chemikálie, které bývají často obsaženy v mase - steroidy, růstové hormony, antibiotika nebo také karcinogeny, rtuť či olovo v rybím mase. My můžeme žít bez jezení zvířat, zvířata nemohou žít, pokud je jíme. Barbora Kolaříková
19
Jiný pohled
Rozdíly alternativních škol a běžných V dnešních alternativních Křenovinách bych se spolu s vámi ráda podívala na hlavní rozdíly mezi alternativními a státními (normálními) školami, porovnala je a zamyslela se nad jejich výhodami a nevýhodami. V dnešní době se jich totiž začalo objevovat čím dál více a málokdo přesně ví, o co se jedná. Mezi alternativní školy patří například montessoriovská, daltonská a waldorfská škola. Montessori a waldorfská škola jsou si velmi podobné. V montessori se klade důraz na praktické činnosti pro reálný život, zatímco ve waldorfských školách je kladen velký důraz na umělecké činnosti. V daltonu se učí děti zacházet se svobodou, samostatností a spoluprací. V českých alternativních školách se vyučuje např. ve dvou blocích, blok je většinou zaměřen na opakování látky, kterou si děti vyberou.
Pomůcky
V běžných školách používají studenti učebnice a jim podobné pomůcky. V montessori a waldorfu tomu tak není - nestudují z učebnic to, co mají hned za oknem. Alternativní školy uplatňují speciální pomůcky určené k používání všech smyslů. Tyto pomůcky děti přímo používají, nejsou jen pasivními pozorovateli. Jeden den v týdnu se koná celodenní projekt mimo školu, např. vycházky do přírody, exkurze, výlety.
Délka výuky
Na běžných školách je přesně určený rozvrh. Na hodiny a přestávky zvoní. Jedna vyučovací hodina činí 45 minut. Ve třídě jsou studenti stejné věkové kategorii a všichni se učí totožné učivo. V montessori a waldorfské škole probíhá výuka ve dvou 90 minutových blocích, mezi nimiž je 30 minutová přestávka. Ve třídách nezvoní. Děti si samy volí oblast, které se budou věnovat. Každé dítě má svůj týdenní a měsíční plán na zaměření konkrétních znalostí.
20
Jiný pohled
Studenti se učí svým rytmem. Nadané děti mohou postupovat rychleji, děti s pomalejším tempem mají více času na procvičování. Cílem je posunování stále dopředu, aby dítě nestagnovalo na místě, jestliže konkrétní dovednost již ovládlo.
Hodnocení
Na normálních školách dostanou v pololetí a na konci roku děti vysvědčení, kde jsou hodnoceny v předmětech známky. V alternativních školách učitel hodnotí dítě slovně, může mnohem lépe vyjádřit, kde se dítěti daří a co ještě potřebuje procvičovat. Pedagog nesrovnává dítě s ostatními, ale s jeho předchozím výkonem. Děti jsou rovněž vedeny k sebehodnocení. Závěrem bych chtěla říct, že tyto školy se mi líbí kvůli odlišnému stylu výuky a vedení k soběstačnosti. Na druhou stranu bych ale řekla, že normální školy poskytují více informací a komplexnější vzdělání. Natálie Fialová
Co čeština nutně (ne) potřebuje Asi se shodneme na tom, že čeština není zrovna nejjednodušší jazyk, a to ani pro rodilé mluvčí studující špičkové brněnské gymnázium. Mám pro vás ale skvělou zprávu. Mohlo by to být podstatně horší.
Ta naše rodná turečtina
Při troše té historické smůly mohla být právě turečtina našim hlavním jazykem. Sice bychom přišli o drama spojené s psaním velkých písmen a oblíbenou shodu podmětu s přísudkem, ale na druhou stranu bychom získali skvělou příležitost psát pravděpodobně nejdelší slova na světě.
21
Jiný pohled
Turečtina je totiž jeden z těch jazyků, který místo toho, aby použil více slov pro určitý smysl, všechno nacpe do jednoho slova a udělá z toho nečitelnou slátaninu morfémů. Vezměme například slovo Muvaffak – úspěšný. Chceme-li udělat ze slova úspěšný úspěch, změní se slovo na Muvaffakiyet. Už to je docela dlouhé slovo. Ještě přidáme zápor (neúspěšný = Muvaffakiyetsiz), teď z toho uděláme sloveso (stát se úspěšným = Muvaffakiyetsizleşmek), uděláme z někoho neúspěšného (Muvaffakiyetsizleştirmek), a tak dále, až se dostaneme ke slovu Muvaffakiyetsizleştiricileştiriveremeyebileceklerimizdenmişsinizcesine = Jako kdybys byl jeden z těch, kdo nedokáží snadno udělat někoho, kdo dělá ostatní neúspěšné. Jan III. Sobiecki byl fajn chlap a s Turky to naštěstí uměl.
Óda na nevyslovitelné „Ř“
Kdo z nás neměl v dětství problémy s touto souhláskou… Takový Anglosas, urputně zdolávající nástrahy češtiny, obvykle tvrdě narazí při pokusu o výslovnost malebně znějícího malého či velkého „ř“. Nicméně výslovnost „ř“ je triviální banalitou ve srovnání s takovou výslovností kojsanských jazyků. Těmito jazyky se mluví na jihu Afriky a ve výslovnosti jsou pro ně typické takzvané „mlaskavky“ zvuky, které se vydávají nasátím vzduchu do určitých míst v puse a „mlasknutím“. Mlaskavek je několik typů a je nutné vzít v úvahu také komplexní systém tónů, které pro mlasknutí znalec jazyka použije. Výuka mlaskavek nebude v dohledné době součástí našich školních osnov, ovšem zájemci si mohou vyzkoušet pár frází za pomoci youtube, pokud vyhledají „khoisan language“. Ať už si o pravidlech pravopisu myslíme cokoliv, mohlo by být rozhodně hůř. A příště se můžeme podívat na to, jak by třeba mohlo být i líp. Jakub Kocháň
22
Hlášky
Ze školních lavic (a zpoza psacích stolů) Prof.: „Já jsem baziliška znala dřív než Harry Potter!“ Stud.: „Ta chobotnice, která vás šokuje.” Prof.: „A vy jste chtěla jedničku z biologie?” *hodina fyziky* Prof.: „Slyšeli jste už někdy o skalárních veličinách?” Všichni: „Ne.” Prof.: „Máš čtyřicet sekund do konce hodiny.“ Stud.: „Co mám dělat?“ Prof.: „Já nevím … panikařit možná.” Prof.: „Rozumíme si?“ Stud.: „Ano, akorát vás neslyším.“ Stud.: „Pane profesore, mně se sekáte, nevím jak ostatním...“ Prof.: „No jasněěě, to vy máte špatnou wifi!“ Stud.: „Všichni?“ Prof.: „No jasně, to my známe!“ Prof.: „Vidíte, že ta křivka tady dělá takové harakiri.“
23
Příjem příspěvků u členů redakce nebo na adrese křenoviny36@gmail.com Všechna vydání Křenovin najdete na
issuu.com/krenoviny
@krenoviny_official
Šéfredaktorka: Marie Štěpánková (5.A) Zástupce šéfredaktorky: Dora Petrovičová (3.B) Poradce: Aleš Kubík (Čj, ZSV) Redaktoři: Adéla Brokovcová (2.A), Adéla Klvačová (2.D), Aneta Novotná (2.B), Bronislava Kotuliaková (1.B), Eliška Samková (1.B), Filip Nevrlý (1.B), Jakub Hrazdíra (3.D), Jakub Kocháň (2.A), Josef Komárek (2.B), Lenka Vymazalová (3.D), Libor Tesař (2.B), Martina Chaloupková (3.C), Max Rubina (1.D), Michal Kovařík (3.E), Michal Netík (1.B), Mirek Spoušek (2.B), Míša Fialová (1.B), Natálie Fialová (1.B), Nicol Putnová (1.C), Pavel Pospíšil (2.B), Sabina Hořáková (1.C), Sára Kubíková (1.B), Šimon Pěničk (1.B), Tomáš Daniel Novotný (2.A) Korektura: O. Bílý (5.A) Grafika: K. Helánová (5.A), Anna Stejskalová (1.C) Ilustrace & foto: Eva Ryšková (5.A), Hana Medková (5.A), Monika Filipová (1.C), Míša Kühnová (3.E), Michaela Gaurová (2.D) Speciální poděkování: Adéla Klvačová (2.D), Michal Netík (1.B) Vydáno dne 12.04.2021
