A co přijde příště? - 2/21

Studentský časopis Gymnázia, Brno, Křenová 36

A co přijde příště?

2021/02

Slovo šéfredaktorky

2021 zasahuje Nuže… tak jsme tady. Rok 2020 je definitivně za námi, jedna série vtipů byla nahrazena zase další. Roušky jsou již zcela samozřejmým komponentem našeho šatníku a jediné, co nás doma udržuje při smyslech, je vyhlídka na blízký konec a snad i, doufejme, lyžování o jarních prázdninách.

Abych však nebyla jen negativní, mám tu pro vás hned dvě dobré zprávy. Tou první je, že jsme oficiálně všichni přežili pololetní uzavírání známek. Alespoň tedy pevně doufám. (Z okna na černé prapory nedohlédnu.) Byť se nás tedy nedotklo zmírnění na slovní hodnocení, je to za námi a na pololetí se stejně nikdo nedívá. A ta druhá, a snad ještě lepší, zpráva: jsou tu nové Křenoviny (snažíme se radovat i z maličkostí).

Můžete se těšit na velmi zajímavé články, které pro vás naše redakce připravila. Naposledy jsme se za celým rokem 2020 ohlédli díky Ádi Klvačové, tentokrát ale poprvé očima našich vážených profesorů. Tímto jim ještě jednou děkujeme. Na rok 2021 se naopak seriózněji zaměřil Kuba Hrazdíra.

Broňa Kotuliaková si zase posvítila na nový formát PoŠkole: GeoKecy, kde 2. února vystoupil i jeden z našich řad, Michal Netík.

Ten je shodou okolností spolu s Šimonem Pěničkou autorem rubriky Stayin’ alive, které se v tomto čísle také dočkáte.

A nakonec, pokud jste spíše na naše odlehčenější rubriky, nechybí zde pro vás ani Pan Who (z pera Michala Kovaříka) nebo klasické Hlášky ze školních lavic a zpoza psacích stolů.

Přeji Vám pevné zdraví i nervy. Jsme v tom přece jen nakonec spolu, i když sami. A jak se říká, nic netrvá věčně... Jakoby vypadá to tak, ale fakt ne.

Marie Štěpánková, šéfredaktorka

2

Novinky na Křence GeoKecy......................................................................... 4 Naše rubriky Stayin´ Alive.................................................................. 6 PanWHO........................................................................ 8 A jak to bude dál?

Korona krize................................................................ 11 Vyhlídky do budoucna................................................. 12 Hlášky Ze školních lavic (a zpoza psacích stolů).....................15

Obsah

Obsah

3

Novinky na Křence

GeoKecy Jak si už pravděpodobně většina z vás v Edookitu všimla, na Křence přibyla nová mimoškolní aktivita, GeoKecy. Náplní GeoKeců, jak už z názvu poměrně jasně vyplývá, jsou geografické přednášky. A to přednášky jak cestovatelské, tak odborné. Dále se v GeoKecech setkáte i s diskusemi o vybraných problémech a s nadstavbovými přednáškami učitele na různá témata. Konají se každý první týden v měsíci, pod záštitou pana profesora Haráska, od letošního ledna.

To znamená, že touto dobou už jedna přednáška proběhla.

Přednášející byl sám pan profesor Harásek a vyprávěl o svých cestách po Gruzii a Arménii. Přesto, že jsem se na GeoKecy připojila pouze na chvíli, bylo to opravdu zajímavé vyprávění a na příští díl GeoKeců si už určitě vyhradím čas.

Také jsem oslovila pana profesora Haráska a položila jsem mu několik otázek.

Kde jste vzal inspiraci k založení GeoKeců?

Koncept přednášek o cestování je všeobecně známý – funguje na řadě míst (ve školách, kinech, nejrůznějších klubech apod.) Čili jej stačilo realizovat.

Osobně bych cestovatelské povídky rád doplnil také o přednášky externích lidí z praxe, případně o diskuze nad problémy současného světa.

Budu rád, když GeoKecy pomohou zvýšit mezi studenty zájem o zeměpis, resp. svět jako takový.

4

Kolik lidí se odhadem zúčastnilo první přednášky v rámci GeoKeců?

Těšil jsem se, že se první přednáška bude konat v prezenční formě. Už v prosinci se zhoršující se situací však bylo zřejmé, že to nebude možné. Na druhou stranu to pomohlo právě k vyšší účasti. Přítomných bylo asi 90 posluchačů, včetně několika učitelů. Tato účast mě velmi mile překvapila, a budu doufat, že se ji některé ze zajímavých budoucích přednášek podaří překonat.

Novinky na Křence

Kdy bude další díl, kdo bude přednášet a o čem?

Na GeoKecy se můžete těšit vždy první úterý v měsíci.

Na začátku února se o první studentské povídání postará Michal Netík z 1.B, který bude vykládat o evropských velkoměstech, která navštívil.

GeoKecy jsou otevřené všem zájemcům z řad studentů,

kteří v životě navštívili určité zajímavé místo, a mají nám o něm co říct. V takovém případě se mi stačí ozvat. V březnu se štafeta vrátí do rukou učitelů, těšit se můžete na přednášku o Peru od paní učitelky Pospíchalové. Bližší informace o budoucích přednáškách můžete najít na webových stránkách školy v sekci PoŠkole.

Bronislava Kotuliaková

5

Naše rubriky

Stayin’ Alive Vítáme vás u rubriky, která se bude zabývat první pomocí. Asi si říkáte, k čemu vám to bude... Když uvidíte někoho ležet na zemi, nereaguje, nedýchá, co uděláte?

Přesně tuto otázku byste si klást nemuseli, kdybyste uměli první pomoc poskytnout. Tak se to pojďte naučit!

V dnešním díle si řekneme něco o zimních zraněních a jak jim předejít. K tomu zboříme nějaké mýty.

Úrazy na sněhu Zlomeniny, luxace (vykloubení), naraženiny Většinou k nim dochází následkem pádu na lyžích, snowboardu a podobně. První pomoc je až překvapivě jednoduchá. V případě bolesti s postiženou částí nehýbeme, obzvláště pak při bolesti páteře.

Je-li to možné, chladíme. Pokud jsou bolesti tak velké, že člověk není schopen dojet pod svah, někdo ze skupiny vyrazí pro pomoc např. sjede k vleku, oznámí někomu z obsluhy sjezdovky, co se stalo a vyčká na pokyny. V případě, že se nenacházíme v okolí civilizace (nemůžeme se do ní dostat), voláme horskou službu (1210) nebo zdravotnickou záchrannou službu (155), uložíme pacienta do úlevové polohy, usadíme na lyže/snowboard, abychom zajistili tepelnou izolaci od sněhu. Těmto úrazům se dá předejít opatrností a nošením chráničů.

Otřes mozku Většinou doprovází horší pády nebo nárazy hlavy. Dochází k němu téměř při všech zimních aktivitách. Je těžko rozpoznatelný a život ohrožující. Při úrazu hlavy, i když člověk komunikuje, musíme vždy předpokládat, že došlo k otřesu mozku. Otřes mozku je většinou doprovázen zraněním krční páteře, proto s člověkem manipulujeme opatrně. Zásadní je osobu dopravit do nemocnice (dovézt ji tam autem, zavolat na 155) a zajistit, aby neusnula. Pokud usne, už se nemusí probudit. Předejít se částečně dá nošením helmy.

6

Propadnutí ledem Je život ohrožující úraz/stav, ke kterému dochází při bruslení či běžkování na ledě. Oběť je ohrožena utopením nebo smrtí z podchlazení. Při pomoci tomuto člověku musíme být obzvlášť opatrní, hrozí nám také propadnutí ledem. Člověku můžeme pomoci hozením lana, plovoucího předmětu či nějaké věci, za kterou ho vytáhneme. Po vytažení z něj sundáme mokré oblečení, oblékneme ho do suchých věcí a pokusíme se ho zahřát. Můžeme tomu předejít kontrolou ledu: když pod vámi začne led praskat, snažte se rozložit váhu a odklouzat podobně jako tučňák. Na místa s rizikem proboření nechodíme nikdy sami (i když je led tlustý, může se něco pokazit)!

Naše rubriky

Úrazy na ledě

Mýty Alkohol je dobrý na zahřátí - Alkohol rozšíří cévy a zvýší krevní tlak, takže prochladneme ještě rychleji. Na zahřátí je dobrý nealkoholický teplý nápoj a hodně teplého, suchého oblečení.

Zlatá strana termofolie hřeje, stříbrná chladí - Není to pravda, termofolie odráží teplo z okolí. Ovšem zlatá strana jde na sněhu lépe vidět.

Omrzliny je potřeba třít sněhem - Kůže se tímto podchladí, rozedře krystalky sněhu a voda, která vznikne roztáním sněhu, zamrzne. Zkrátka bude všechno horší, pacientovi se přitíží.

On má asi zlomenou nohu. Rychle, sundejte mu lyžáky! Jak už jsme psali, s bolavou končetinou nemanipulujte. Může se akorát něco zhoršit.

Všichni tonoucí mají plíce plné vody - Člověk má reflex, který zabraňuje vodě dostat se do plic. Když už se tam nějaká dostane, většinou se vstřebá.

Zdrojem všech mýtů je prpom.cz Šimon Pěnička (člen VZS), Michal Netík (člen SDH)

7

Naše rubriky

Pan WHO Jaké máte záliby?

Rád/a čtu knihy, rekreačně lyžuji, chodím po horách a miluji vaření a pečení. To, co upeču, ale většinou nechám sníst někoho jiného :-).

Proč zrovna toto povolání?

Vesmír mi vždycky přišel fascinující, tajemný a nedosažitelný, tak jsem chtěl/a jeho tajemství odhalit.

O jakém povolání jste v dětství snil/a?

Máte životní přísloví, kterým se řídíte?

Jako malý/á jsem chtěl/a být astronautem/kou nebo astronomem/kou. Pokud by to nevyšlo, záložní plán byl jezdit na koních.

Nemám životní přísloví, ale pokud se něco životnímu krédu přibližuje, tak je to myšlenka, že se nezabývám moc věcmi, o kterých vím, že je nemůžu změnit.

Máte sourozence?

Mám jednu sestru. Studuje hudbu v Praze na AMU, hraje na klavír.

Co Vás vedlo k tomu vybrat si jako svoje pracoviště naše gymnázium?

O tomto gymnáziu jsem slyšel/a už dříve, dokonce jsem se na něj hlásil/a jako student/ka, bylo mojí druhou volbou. Dostala jsem se na obě školy, proto jsem nakonec toto gymnázium nenavštěvovala. Nicméně největší podíl měla náhoda,

8

Jaká je Vaše oblíbená hudba?

Mám rád/a veškerou hudbu, jediné co mi moc nepřirostlo k srdci, je rap. Pokud bych si ale musel/a vybrat, tak jsou to muzikálové písně a melodie nebo skupiny jako ABBA, Queen, z českých třeba Chinaski, Xindl X a další.

Oblíbený zpěvák nebo zpěvačka?

Mám oblíbeného zpěváka, zpívá v muzikálech – Marian Vojtko, z českých zpěvaček obdivuji Dashu, protože dokáže zazpívat téměř cokoli. Zmiňuji je, protože nejsou tak známí, ale jejich talent je obrovský.

Oblíbený herec nebo herečka?

Co se týká herců a hereček, nemám preference, obdivuji jejich skvělé výkony, ale žádného oblíbence nemám.

Oblíbený film nebo seriál?

Ohledně filmů nejsem vyhraněný/á. Mám rád/a detektivní

příběhy, thrillery, horory, sci-fi, ale také miluji komedie, občas se podívám na nějaký oddechový příběh, o Vánocích na pohádky. Nedávno jsem viděla film Pompeje, můžu ho pouze vřele doporučit.

Naše rubriky

naskytla se mi tato příležitost a nedalo se odmítnout. Jsem ráda, jsou tu skvělí lidé.

Oblíbená kniha?

Mám oblíbeného autora detektivek – Jeffery Deaver. Napsal příběh detektiva Lincolna Rhyma, policisty, který se při výkonu služby zranil a ochrnul od ramen dolů. Příběh ukazuje, že i v takové situaci je možné žít život naplno. Pokud bych zašel/ la více do klasické literatury, je mou oblíbenou knihou Jméno růže od Umberta Eca.

Oblíbené jídlo a pití?

Miluji kávu, bez mléka a cukru, čím více, tím lépe. Také mě vždycky potěší hrnek nějakého kvalitního čaje. V jídle nejsem vybíravý/á, ale rád/a zkouším nové věci. Naposledy jsem propadl/a kouzlu indické kuchyně.

Jaký je Váš nejhezčí zážitek ze střední školy, na které jste studoval/a?

Krásných zážitků bylo na střední hodně. Nejlepší byl ale asi sportovní kurz. Jeli jsme do Vysokých Tater na pět dní.

9

Naše rubriky

Těch pět dní jsme strávili chozením po túrách a povídáním si s kamarády, večer jsme vždycky seděli u táboráku. Bolely mě nohy, ale vzpomínám na to dodnes.

Jaký předmět jste měl/a na škole nejraději?

Rozhoduji se mezi chemií a společenskými vědami, nevím, na jakou stranu se mám přiklonit.

Vaše nejoblíbenější zvíře?

Máme doma dvě kočky, ty jsou moje nejoblíbenější. Kromě koček mám rád/a i psy a přiznám se, že mě nejednou lákalo pořídit si hada.

Jaké místo v ČR nebo v zahraničí máte nejraději?

Ze zahraničí jsou to slovenské Tatry, Vysoké i Nízké. V ČR mám asi nejraději Jeseníky, mám na ně mnoho krásných vzpomínek a rád/a se tam vracím. Samozřejmě, u nás doma je to taky hezké.

Co je Vaším životním snem?

Asi být šťastný/á a spokojený/á. Nezáleží mi na tom, kde přesně budu bydlet nebo kam budu chodit do práce. Pokud mě bude práce bavit (a učení mě baví), nebudu mít zdravotní a existenční problémy, tak si myslím, že ostatní přijde samo.

Michael Kovařík

Pan WHO v minulém čísle: pan profesor Martin Harásek

10

Období posledních měsíců nebylo lehké jak pro nás studenty, tak pro samotné profesory. Názory studentů všichni dobře známe, jak ale situaci vidí právě naši učitelé?

Aktuálně je největší otázkou průběh maturitní zkoušky. K možné nelibosti studentů jsou zde profesoři víceméně za jedno.

Maturita by se neměla o žádnou část ulehčit. Například pan profesor Sysel maturantům věří: „Do seminářů matematiky a fyziky se hlásí ti nejlepší z matematiky a fyziky, a pokud se ti jedničkáři zakousnou a pokud pracují poctivě, tak jsou schopni to zvládnout,“ avšak dodává, „osobně bych se ale přimlouval, aby vyučující, kteří u maturity zkouší, brali v úvahu to, že studenti nemají možnost si vyzkoušet maturitu nanečisto. Také za shovívavost učitelů při slovním projevu. Určitě by se mělo přihlédnout k tomu, že se studenti připravovali samostatně.“ Stejný plán má i pan profesor Piták, který chce ke zkoušce přistupovat stejně objektivně jako každý jiný rok. Podobně na situaci nahlíží i paní profesorka Kovářová, která ale naopak za velké plus považuje zkrácené vyučování, díky němuž mají studenti více času se připravovat a radí trénovat právě ústní projev. Přesto přiznává, že prezenční výuku nic nenahradí, i když v té distanční vidí mnoho výhod, kterých by se dalo využít i do budoucna.

Kromě studentů posledních ročníků přišla řeč i na mladší, které paní profesorka také neopomněla: „Myslím si, že jsou na tom hůř prváci, kteří přišli do nového prostředí, mají nové, náročnější učivo, učitelé je neznají a potřebují se poznat i mezi sebou. Myslím si, že ti by měli jít do školy co nejdřív.“ Nad stejným problémem z hlediska socializace se pozastavil i pan profesor Piták, který zmínil, že kontakt s lidmi sám postrádá: „Zaujala mě myšlenka, že my teď přemýšlíme nad tím, jaké dopady má koronakrize na společnost z pohledu ekonomického, politického a dalšího, ale pořád nepřišla studie, která nám ukáže sociální dopady a já se obávám, že ty sociální důsledky budou opravdu velké. (…) Ať už to jsou různé sportovní výlety, v prvním ročníku důležitý lyžařský kurz - to, si myslím, bude chybět třídám, které by se měli rozvíjet i z pohledu

A jak to bude dál?

Koronakrize očima učitelů

11

A co bude dál?

kolektivu a sociálního cítění.“ I přes to, že je distanční výuka na o něco vyšší úrovni, stále slovy pana profesora Sysla snižuje tempo učiva téměř na polovinu.

Spousta studentů s jeho předměty zápasí a tím spíše pak studenti s většími problémy v matematice, s nimiž ale i sám pan profesor soucítí.

Samozřejmě bylo nutno nakouknout i do svědomí učitelů.

Kdybyste měli možnosti jako my, podváděli byste? To jsme bohužel nezjistili. Žádný z profesorů si totiž nedokázal ani představit na našem místě být. „Popřál bych určitě studentům, kromě pevného zdraví a pevných nervů, také ještě jakousi chuť bojovat, protože věřím, že tady ta doba je náročná a je hlavně strašně dlouhá. Popřál bych vám jakousi vytrvalost, snahu trochu zvednout hlavu, jít vzpřímeně tou cestou, která je teď nastavená. To stejné bych popřál kolegům, aby ještě vydrželi a pokusili se kolem sebe šířit maximální možnou míru optimismu, kterou by mohli aspoň trochu nakazit studenty a tím pádem trošičku ještě vylepšit klima v rámci distanční výuky.“ - pan profesor Piták.

Adéla Klvačová

Co nás čeká v roce 2021? aneb horší už to být nemůže?

Po zkušenosti s minulým rokem si nikdo z nás již nedokáže představit, co tento rok, do něhož jsme vstoupili, přinese. Nikdo netušil, jak novoroční přání do roku 2020, zejména přání pevného zdraví, bude potřeba.

Pandemický výskyt onemocnění COVID-19 změnilo chod společnosti tak, jak ji známe. Uzavřely se školy, obchody, kina, divadla a firmy, nemocnice statečně čelily náporu pacientů, mnozí z nás „nastoupili do výkonu trestu“ domácího vězení; jako bychom zamrzli v čase. I tato nelehká doba však vyvolala překvapivou vlnu solidarity,

12

A jak to bude dál?

kdy jsme se jako společnost semknuli a táhli za jeden provaz. Stín minulosti je již však částečně za námi – vakcína je první vlaštovkou lepších zítřků.

Staňme se tedy alespoň na chvíli optimisty (vhodnější by bylo označení realisty) a zkusme si nastínit a zauvažovat o tom, co nás čeká, abychom nebyli nijak zaskočeni; i když musím uznat, že skautské heslo Vždy připraven! odpovídá všední skutečnosti asi tak, jako kdybychom od alkoholika čekali, že se ze dne na den stane abstinentem. Pojďme se tedy podívat na události, které nás čekají: V roce 2021 nás čekají parlamentní volby (do dolní komory Parlamentu), okolo nichž se očekává velká mediální a politická kampaň.

Pokud jste politikou rozmrzelí, tento rok dosáhne politický marketing a PR nového levelu. Čekejme různé nové skandály, rozbroje, nekonečně mnoho rozhovorů a debat politiků, mediální masáž, předvolební agitaci, plno slibů (možná prázdných?), zbožných přání…

Avšak i přesto budou volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR nesmírně důležité – bude se hrát o křeslo premiéra a o sestavování nové vlády na 4 roky! Kandidují tradičně známé strany (ČSSD, KSČM), hnutí (ANO, SPD, Lidé PRO), dokonce i koalice (ODS + KDU-ČSL + TOP 09; Česká pirátská strana + STAN) a mnoho malých uskupení, u nichž se voliči bojí ztráty (propadnutí) hlasu. Výběr je opravdu velký. Nechci sem „házet“ jen tak ledajaké fráze, ale pravdou je, že pokud nám osud naší vlasti není lhostejný, měli bychom jít k volbám a hodit svůj hlas straně/hnutí, jimž dáváme svou důvěru. Nenechme se ale zlákat lacinými sliby, řiďme se citátem, který pronesl známý písničkář Karel Kryl: „Politikům se nevěří, politici se kontrolují.“ Celého světa se dotknou citelné změny – Amerika jakožto hráč světové politiky se ocitne v modré vlně; demokratům se podařilo získat většinu ve Sněmovně reprezentantů i v Senátu, navíc prezidentské

13

A co bude dál?

volby vyhrál jejich kandidát, od 20. ledna prezident USA v úřadu Joseph Biden (viceprezident za vlády prezidenta Baracka Obamy).

Dostala Amerika vítr do plachet? Vypořádá se s narůstající krizí, s otázkou rasismu, rozdělené společnosti (jak politicky, tak z hlediska rozevírajících se nůžek mezi bohatými a chudými) a podaří se jí vyřešit hrozící světové konflikty? Demokraté mají po dlouhé době šanci dokázat, co v nich vězí. Čas ukáže, zda se Amerika vydá tou správnou cestou.

Dále dojde k finální fázi Brexitu (odchodu Velké Británie z Evropské unie), i když de facto je již Velká Británie venku po těžkém čtyřletém porodu, při němž musel být použit císařský řez. Ocitne se na pokraji ekonomického kolapsu a izoluje se od okolního dění, nebo se vzchopí a povstane jako bájný Fénix z popela? Domnívám se, že zprvu to rozhodně nebude mít lehké, nakonec se však s touto nevýhodnou pozicí vyrovná, nezpřetrhá si ekonomické vztahy s EU, bude k ní mít zvláštní postavení (např. jako Švýcarsko) a vybuduje si nadstandardní vztahy.

Závěrem je nutno zmínit další událost, která se bude týkat téměř každého – plošnou vakcinaci čili očkování proti onemocnění COVID-19, jíž se podaří vrátit naši vykolejenou společnost zpět na trať.

Doufejme, že se provede co nejvíce důkladně a efektivně. Dovolím si zpožděné přání do tohoto roku: Přeji Všem čtenářům a čtenářkám Křenovin hodně štěstí, zdraví, úspěchů a lásky, ať je pro Vás rok 2021 rokem naděje, změny, první vlaštovkou na cestě za lepšími zítřky!

Jakub Hrazdíra

14

Hlášky

Ze školních lavic (a zpoza psacích stolů) Stud. 1: „Chtěl jsem se kouknout na ohňostoj. 2020 si řekl: „Nah, fam!“ a dal mlhu.“ Stud. 2: „Taky jsem nad tím přemýšlel. Rok 2020 je taková obdoba Trumpa, on se prostě nevzdá bez boje.“ Profesor se zamýšlí nad použitím Davidovy hvězdy při demonstraci.

Stud.: „Bro, a nechceš být filozof?“ *online hodina – zpráva na messengeru* „Hej já tě vidím! Podívej se do kamery a budeme se dívat na sebe!!!“ Prof.: „Nemusíte se na mě čumět.“ *vypne kameru* Prof.: „Špatná wifi? Tak zavřeme okna!“ Stud. 1: „Já nemám kočky ráda, mám na kočky alergii.“ Stud. 2: „Na tebe mají profesoři taky alergii a učí tě.“

15

Příjem příspěvků u členů redakce nebo na adrese křenoviny36@gmail.com Všechna vydání Křenovin najdete na

issuu.com/krenoviny

@krenoviny_official

Šéfredaktorka: Marie Štěpánková (5.A) Zástupce šéfredaktorky: Dora Petrovičová (3.B) Poradce: Aleš Kubík (Čj, ZSV) Redaktoři: Adéla Brokovcová (2.A), Adéla Klvačová (2.D), Aneta Novotná (2.B), Bronislava Kotuliaková (1.B), Eliška Samková (1.B), Filip Nevrlý (1.B), Jakub Hrazdíra (3.D), Jakub Kocháň (2.A), Josef Komárek (2.B), Lenka Vymazalová (3.D), Libor Tesař (2.B), Martina Chaloupková (3.C), Max Rubina (1.D), Michal Kovařík (3.E), Michal Netík (1.B), Mirek Spoušek (2.B), Míša Fialová (1.B), Natálie Fialová (1.B), Nicol Putnová (1.C), Pavel Pospíšil (2.B), Sabina Hořáková (1.C), Sára Kubíková (1.B), Šimon Pěničk (1.B), Tomáš Daniel Novotný (2.A) Korektura: O. Bílý (5.A) Grafika: K. Helánová (5.A), Anna Stejskalová (1.C) Ilustrace & foto: Eva Ryšková (5.A), Hana Medková (5.A), Monika Filipová (1.C), Míša Kühnová (3.E), Michaela Gaurová (2.D) Speciální poděkování: Adéla Klvačová (2.D) Vydáno dne 01.02.2021