Mighty Freezine 01/2011 by Mighty Sounds

01/2011

20% povolené Tak konečně uplynul můj roční ban na úvodníky, který jsem dostal za překročení jak si rád nechává hranice poměru slova „Pantera“ ke zbytku textu. Švadlena neboli Fanouš, života a nabrousil říkat, nastavil minulý měsíc laťku hodně vysoko. Prozradil hodně z osobního pozice podpořené bezsvůj humor jako ostří bruslí Jardy Jágra a uvrhnul mě do velmi nelehké í a ošoupané taktice, panterním vakuem. Nezbývá mi nic jiného, než se uchýlit k velmi neorigináln tudíž rekapitulovat a nadávat na Kanye Westa. Ulricha, znovuvzkříšení Rok 2010 nebyl rokem koně ani ďábla, ale rokem nevalného výkonu Larse Dana Landy na filmová Sylvestra Stalloneho, odhalení fízla na speedu, fenomenálního návratu alespoň na chvíli plátna, rokem, kdy na festivalu Votvírák vystoupili Olympic, kdy Kanye West kdy Kapučíno konečně vypnul vocoder, kdy Nicolas Cage kupodivu nenatočil ani jeden dobrej film, očistcem (tudíž půjdu zhmotnil svou představu Czeggeaton festivalu, kdy být slávistou se stalo tvrdém povrhu rovnou do nebe) a v neposlední řadě rokem, kdy se Mighty Sounds po betonově táborského letiště sklouzl do druhé poloviny první dekády své existence. celebrit jako Slávek V roce 2010 mělo taky spousta lidí narozeniny nebo výročí úmrtí, a to včetně Mojžíš, Karol Sidon, Pepe Boura, Adolf Hitler, Joe Jonas, Miloš Fríba, Martin Frýdek, Ron Jeremy, se Hana Mašlíková Vojtek, Lukáš Pollert, Tomáš Akvinský, Pavel Bém nebo Kanye West. Taky začal fetovat, aniž by rozešla s právníkem, aby mu pak dala ještě jednu šanci, Pete Doherty znovu natočil nedoceněné kdykoli předtím přestal, Walt Disney stále nevylezl z ledničky, Petr Čtvrtníček byl i rokem velkých album Hněd Vševěd a Tom Waits pro změnu letos nic nenatočil. Rok 2010 ní vody“, Die Antwoord objevů – Izraelci objevili novou sémantickou rovinu pro termín „mezinárod kancl, Fido objevil surf objevili někde pod gaučem igelitku plnou cracku a začali terorizovat náš a zároveň přišel na to, že jeho strach ze žraloků má kořeny v popírání sebe sama v dětství, David Fincher a Trent Reznor bohužel objevili facebook, zatímco Oasis se neobjevili na podiu festivalu Rock en Seine a po čtyřech špatnejch deskách to konečně zabalili. Taky umřel Norman Mailer a to mi bylo vážně líto, protože Norman Mailer byl hodně cool a vlastně taky neumřel Kanye West. Takže rok zapomenutejch ručníků je za námi (teda podle toho v jakym časovym pásmu se nacházíte), tak si ten další pořádně užijte, protože už to máme za pár, než přiletí gigantickej klitoris a zamáčkne naší planetu jak Mark Zuckerberg Toma Andersona. Přesně jak předpověděli Mayové. Přemysl Černík

mightí vystoupení již Pamětníci si jistě vybaví ěvec Jesse James. Basák a p zaniklé britské kapely ději stal poz se ry Lea O’ agh téhle party Don hty Sounds ve Velké kvalitní spojkou pro Mig ožil pár otázek, které vám pol mu sl my Británii. Pře ... ho trochu představí

Jaký je rozdíl mezi Mighty Sounds a podobně zaměřenými festivaly v Británii? Britské festivaly podobné tomuhle mají většinou starší obecenstvo - o hodně víc starejch punkáčů. Atmosféra není tak přátelská a pivo v Británii je

příšerný. Jak lidé vnímají Mighty Sounds v Británii? Zná ten festival vůbec někdo? Mighty je na Ostrovech určitě známější rok od a: roku. Kdokoli tam byl, všude hlásí, že to je jeho Partyzán Dond nejoblíbenější festival. Myslim si, že příští rok ready to fight. bude návštěva z Británie větší než kdy jindy předtím. Co je novýho a zajímavýho na scéně za kanálem? Je tady toho hodně novýho, ale málo zajímavýho. Tenhle rok je to trochu problém. Nejlepší nový kapely, co jsem tenhle rok viděl, jsou Bad Ideas a The Milk. Tenhle prosinec to bylo osm let, co umřel Joe Strummer. Ty jsi s nim občas pochlastával, ne? Jakej byl? Nějaký zábavný historky? Jo. Osm let. Wow. Joe byl hrozně komplikovanej chlápek, hodně křehkej, ale občas taky trochu arogantní. Byl schopnej se zanítit během úplně obyčejný konverzace a nadchnout lidi pro svoje myšlenky a nápady. Byl ale občas taky hodně vtipnej. Pamatuju si, jak jsme byli na party k filmu Straight To Hell a všichni byli úplně na kaši. Nějakej typ přišel za Joem a vyprávěl mu o svojí kapele a svojí kytaře a ptal se ho na radu. Joe ho vzal za ruku, podíval se na bříška jeho prstů a řekl: „Moc jemný, ty nejseš opravdovej kytarista, neřežeš do

toho dost.“ Ještě si vzpomínám, že když jsme se potkali teprve podruhý, tak mě prostě chytnul a začal mě líbat. Asi mě chtěl trošku šokovat. I když si myslim, že byl taky trochu teplej! Přestože vypadáš na 25, tak už se na hudební scéně pohybuješ sakra dlouho. Máš nějaký zábavný “backstage” historky, o který by ses chtěl podělit? Vypadám na 25 jenom ve tmě, když jseš deset stop daleko. Co se stalo v backstagi, zůstane v backstagi, kámo! Řekněme, že jsem si užil dost zábavy. Už je to nějakou dobu, co to Jesse James zabalili, a taky je to pěkně dlouho, co žvaníš o tom, že rozjedeš něco novýho. Je teda nějaká šance, že v blízký době uvidímě Donagha O’Learyho za mikrofónem nebo s basou v ruce? Přemejšlim o tom možná tak jednou za měsíc. Ale teďka mám trošku jiný priority. Už nemůžu hrát na basu v kapele, protože jsem si poškodil nervy v ruce, ale je možný, že se ještě někdy chopim mikrofónu. Kdybys měl možnost dát dohromady jednu rozpadlou kapelu (včetně těch, který už jsou mrtvý), jaká by to byla? To je fakt těžká otázka! Kdyby ses mě zeptal před dvěma lety, tak bych musel říct The Specials, ale tohle přání už se nám splnilo (a mimochodem jsou skvělý!). The Clash by byli super, ale zase kdo by chtěl vidět The Clash, když jim je 60? Myslim, že by to teda asi byli původní Dexy’s Midnight Runners. Máš ve svym londýnskym domě pořád to oldschoolový Nintendo? Necháš mě nakopat ti prdel ve Streetfighterovi II, až budu zase poblíž? Jo, pořád je tady! Kdokoli mi nakope prdel ve Streetfighteru, nejseš nic výjimečnýho. Ve většině her nejsem dobrej. Kdo je největší kokot na britský punkový a rock’n’rollový scéně? Některý lidi by asi řekli, že já. Mám svoje názory, ale asi bych si je měl nechat pro sebe. Řekněme, že nemám respekt k těm “věřícím” lidem, který používaj “punk”, jenom aby vydělali prachy, a k lidem, který si myslej, že je okay ojebávat kapely. Co vůbec děláš za práci? A jak to jde? Co jsi dělal v minulosti krom hraní, nahrávání a ježdění turné? Moje práce je vydávání hudby. Neni to tak zábavný, jak se zdá, a je to hodně papírování. Na druhou stranu pracuju se spoustou super kapel a prosazuju jejich muziku. Je to hodně skvělej pocit pokaždý, když se nám povede dostat nějakej song do televizní show nebo videohry. Je úžasný vidět, že se s těma kapelama něco děje, po tom, co do toho narveš tolik práce a úsilí. Příští rok bychom měli rozjet label. Před hraním, nahráváním a ježděním tour jsem byl hlavně ve škole. Nikdy jsem neměl full -time job od devíti do pěti a ani jsem ho mít nechtěl. A dneska? Kdo by mi nějakej dal? Haha…

Už jsi byl na Mighty Sounds pětkrát. To je na cizince hodně slušný skóre. Je nějaká česká kapela, která se ti extra líbila, a na kterou si vzpomínáš? A který vystoupení ze všech, co jsi kdy na Mighty viděl, ti přišlo nejlepší? Užívám si Mighty daleko víc, než jakejkoli jinej festival. Pivo je levný, jídlo je dobrý, atmosféra je hrozně pohodová a přátelská, muzika je skvělá. Nejlepší česká kapela? Bukkake Karaoke a Niceland samozřejmě! (pozn. kapely autora rozhovoru). Jinak vystoupení, co mi utkvěly v paměti, jsou Backyard Babies v roce 2009, The Hitchers v roce 2008 a The Kitchenettes (nepamatuju si jakej rok). Co poslední dobou rád posloucháš? Záleží na náladě. Miluju Face To Face a Social Distortion. Tenhle rok jsem taky hodně poslouchal Hot Water Music. A vždycky jsem miloval šedesátkovej soul a sedmdesátkovej punk, takže tohle taky pořád. Zapomněl sis někdy ručník a pak jsi toho trpce litoval? To jo! Víc než jednou! Ještě něco, co bys chtěl říct na závěr? Můžete sem poslat nějaký Čechy, aby tu vařili pivo? Naše pivo stojí za hovno!

Jak vidíme na obrázku vpravo, Donagh nakopnul svou mašinu a vyrazil na MIGHTY SOUNDS. O tom, co ho tam potkalo, nám povypráví on sám:

„Poprvé jsem přijel na Mighty Sounds v roce 2005 se svou kapelou Jesse James. Dorazili jsme uprostřed noci a vypadalo to jako středověkej trh nebo bojiště. Kouř a ohně a stany a vlajky a hlasitá muzika a okolo se poflakující lidi, který jedí a zpívaj a kolem žádná civilizace. Bylo to skvělý! Další rok jsme přijeli odehrát naš historicky poslední koncert. A i proto pro mně Mighty Sounds teď hodně znamená. Byl jsem požádán, abych v budoucnosti pomáhal s výběrem britskejch kapel, takže od tý doby jsem zpět každej rok. Ať už je slunečno nebo blátivo! Myslim si, že nejlepší pro mě byl zatim rok 2008. Počasí bylo skvělý, všechny kapely hrály skvěle a všechny britský kapely se navzájem znaly takže v backstagi byla dobrá atmosféra. Nejlepší na Mighty je ten nezávislej duch. Svoboda v areálu – ne jako v Británii, kde jsou sekuriťaci a přehnaný pravidla úplně všude. Jídlo je taky o moc lepší než na britskejch festivalech a hlavně pivo! Studený! Dobrý! A jenom za libru! Ročník, kterej ale nikdy nezapomenu, je 2009 – rok BAHNA. Hrála zrovna jedna z mejch oblíbenejch kapel, The New Town Konga. Je to skvělá two tone, veselá, oduševnělá ska kapela, oblečená v bílejch košilích a elegantně vypadající. Ke konci už moc bíle ani elegantně nevypadali. Celej den jsem strávil s nima v backstagi, kde jsme se opíjeli a zhulovali, zatímco se nám nohy louhovaly v šest palců hlubokym vlhkym bahně. Trumpetista do sebe rval všechny drogy, co mu někdo nabídl, a brzo byl už totálně vyndanej. Pokaždé, když do sebe něco pral, tak řikal: „Tohle bych si neměl dávat. Nemam to rád.” A stejně si to vzal. Nějakej tlusťoch se nad náma vytahoval, že je schopnej vychlastat a vyfetovat víc, než kdokoli jinej. Snažil se nám vnutit šalvěj, měl toho kila a pořád dokola to šňupal. O hodinu později už ležel ksichtem v bahně u baru a ostatní ho akorát překračovali, aby si mohli koupit pivo. Byl jsem tak zhulenej, že jsem pořád zapomínal jména ostatních a pak najednou najely houbičky... Za celej den jsme se z toho baru nedostali ani jednou... ...Bylo zvláštní přijet na nový místo, když se festival přestěhoval. Měl jsem pocit, že Mighty Sounds dospěl. Je to lépe organizovaný, daleko víc profesionální a tak, ale pořád si to drží tu skvělou atmosféru, je to pravej nezávislej festival. Nikdy nechci přestat jezdit!“

]

y ky P uk Pu hlliitt.. žeeh n až na u ou do P řiijjeed Př dss!! m od mo

Než pojedete na Mighty Sounds, tak letos po vzoru našeho photographera Hromka shoďte dready. Taky doma nechejte kapsáčový kraťasy a holinky a namísto toho si nechte střihnout oblek na míru a nalakujte taneční obuv. Přijedou The Movement a s nima celá subkultura mods. Campo (The Chancers)

Čistej život za složitejch podmínek. Doufám, že umřu dřív, než zestárnu. Podobný hesla nám dala britská subkultura, která vznikla už začátkem šedesátých let a jejíž myšlenky ovlivňují, co se děje v muzice dodnes. Na letošním Mighty Sounds budou při mlácení do kytary mávat rukama nad hlavou, jako to dělával Pete Townshend, dánský revolucionáři The Movement. Jejich stylem nabitý písničky, emoce v hlase zpěváka Lukase Sherfeyho a vlastně vůbec i fakt, že se letos dali po delší pauze zase dohromady, je ale jenom završením něčeho, co tu bylo dávno. To dobré, co může nabídnout pop v kombinaci se vzdorem a nekompromisností. Je to tu už od šedesátek Ohledně úplných začátků mods panují dodneška neshody. Záleží totiž, co vás na vývoji téhle subkultury zajímá a baví víc. Jestli beatníci a studenti, co rychle začali brát LSD a ujíždět na psychedelický muzice, anebo kluci z ulice, co jezdili rádi na Vespách a později se v putykách v přístavech dali dohromady s imigrantmama z Jamajky a od tamějších Rude Boys odkoukali, jak se oblíkat. Jako mod v Británii jste totiž na konci šedesátek klidně mohli skončit buď jako hipík anebo jako skinhead. Ale zpátky. Nárůstu popularity se na samém konci padesátých let těšil moderní jazz, jehož fanoušci se chtěli vymezit proti posluchačům toho tradičního, kterým začali říkat „trads“. Sami sebe nazývali modernisty – „mods“. Byli fascinováni na míru šitými obleky italského střihu, skútry značek Vespa či Lambretta (na ně si přidělávali množství zpětných zrcátek) a čím dál tím víc také černou hudbou, která se do Británie dostávala na jedné straně s jamajskými imigranty a na druhé v produkci amerických vydavatelství zaměřených na r’n’b a soul, jako byly značky Motown či Tamla. Za pozornost stojí rané období modernisty oblíbené kapely The Who. Ta ve slavný písni My Generation definovala hedonismus, kterým mods ovlivnili většinu nadcházejících subkultur už zmíněným heslem: „Doufám, že zemřu dřív, než zestárnu.“ V písni Substitute zase zpívali o tom, že se „narodili s plastovou lžičkou v puse“. Při trefných příměrech si užívali života – na celonočních večírcích, které se hojně odehrávaly především v městech na severu Anglie, rostla obliba amfetaminů. Urychlovací drogy pomáhaly tanečníkům udržet energii pro zběsilé tance připomínající pozdější breakdance. Dýdžejové hráli zapadlé nahrávky rychlého amerického melodického soulu, kterému se podle míst, kde večírky dosahovaly největší intenzity a obliby, začalo přezdívat Northern soul. Dexedrinem nabuzení mods neměli daleko k násilí. Krom střetů mezi jednotlivými partami se jejich úhlavním nepřítelem stali rockeři, kteří vyznávali rock’n’roll a místo elegantních skútrů holdovali hlučným motorkám. Pokud mods symboli-

zovali město, rockeři zastupovali venkov. Zprávy o násilných střetech plnily noviny zejména v první půlce šedesátých let. Podobně jako dříve Teddy Boys média nejprve obě skupiny předem odsuzovala, ohledně násilných střetů často informovala o morální panice, která se šíří napříč Británií. Později se ukázalo, že mnoho fotek bylo zřejmě naaranžováno za účelem zvýšení prodejů.

Nemoderní modernisté Mods se vymezovali samozřejmě také proti hlavnímu proudu. Inspirace r’n’b v podání The Beatles či Rolling Stones pro ně byla nedostatečná a postrádala autenticitu. Manažer The Beatles Brian Epstein přitom právě na průvodních znacích stylu mods v roce 1962 postavil kapele novou image. Tím vlastně předznamenal konec první éry celé subkultury, podobně jako konfekční obleky, které začaly vytlačovat ty šité na míru. I mods do sebe nakonec vtáhnul hlavní proud. A to znamená, že za pár let tu byl jejich první revival. Přišel podobně jako u Teddy Boys v návaznosti na popkulturní dílo: film Quadrophenia natočený podle slavné desky The Who, který odstartoval to šílenství nanovo. Tentokrát posilněni punkem na konci 70. let začali udávat směr The Jam, ve kterých za mikrofonem stál „Modfather“ Paul Weller. A jejich desky a písničky opět dobývaly hitparády. A po světě začaly vznikat i další party. V devadesátých letech se k odkazu mods hlásili i zástupci dominantního britpopu jako Oasis či Blur, dnes z něj těží současné populární kapely jako třeba Kaiser Chiefs. A Liam Gallagher teď dokonce naverboval Paula Wellera,

aby navrhoval hadry pro jeho módní značku Pretty Green. Mods zkrátka nikam nezmizeli. Stejně jako krédo: dělat všechno naplno a vypadat u toho dobře.

Movement jako důkaz Kdo viděl The Movement na jakémkoliv jejich předchozím vystoupení u nás, dobře ví, že o tom není pochyb. Tahle dánská kapela se letos dala znova dohromady po tříleté pauze, kterou zpěvák Lucas Sherfey vyplnil výbornou sólovou deskou Soul Vacation. A oproti původním mods se ještě odlišují jednou věcí: totiž svojí docela radikální politikou. Tu shrnuli do hesla: Walking like the Supremes, talking like The Clash. O jejich hudbě i názorech asi nejvíc vypovídá, koho sami jmenují jako svoje vzory. Krom Joe Strummera a Paula Wellera je to i Rosa Luxemburgová a Karl Marx. A i když vás politika zrovna nebere, nad jejich hity jako Little Rain se rozvášníte i dojmete. Jenom nezapomeňte, že mít u toho boty od bahna, to by byl docela trapas.

1964 The Who Jedny z prvních hvězd modernistů. Jejich sláva se začala šířit v půlce šedesátých let prostřednictvím pirátských rádií, které hrály klasiky jako I Can’t Explain anebo koktavou My Generation. Pak bohužel The Who odjeli na Woodstock, přestali brát amfetaminy a začali dělat rockový opery a další hipejzárny. Ovšem v roce 1979 se zasloužili o mod revival desku a film Quadrophenia. Krom toho jejich bubeník Keith Moon byl největší divočák ever. 1965 Small Faces Jedno ze zásadních jmen úsvitu mods. Small Faces si zamilovali americký rhytm’n’blues. Přestože v původní sestavě hráli jenom čtyři roky (než se k nim později přicmrndli Rod Steward a Ronnie Wood), měla právě jejich hudba o několik dekád dál velký vliv na zrod britpopu. Největší hity? Lazy Sunday, All or Nothing, Itchycoo Park. 1977 The Jam Rok po britském punkovém létě svůj vybroušený a za každou cenu stylový rokenrol začali rozdmýchávat další legendy mods. Přestože agresivitu ve výrazu a témata obyčejného života s punkem sdíleli, byli navléknuti v přesně sednoucích hadrech a zajímali se i o jiné styly. Jako první dali jasně najevo, že mods se nerozpustí v LSD a Marihuaně. 1978 Secret Affair Z pouštěček v pražskejch klubech asi znáte jejich největší hitovku Time for Action. Ta se ve své době stala hymnou mods z Eastendu. Kapela plnila titulky časopisů a hrála často na BBC. Zpěvák Ian Page dokonce platil za mluvčího celé generace. Teda než se jí svými názory vzdálil.

1981 The Untouchables Aneb když se britská muzika inspirovaná americkou vrátila zpátky do Států. Tahle parta je úzce spjatá se začátky losangelské mod a soulové scény. Přestože hráli především coververze, pro její vývoj byli důležití. A možná je znáte z filmu Repo Man, kde si v roce 1984 střihli cameo coby členové gangu skútristů. 1991 Oasis Největší idioti britské hudební scény se inspirovali leckde, ale když se zaposloucháte do jejich muziky, kouknete na jejich hadry a účesy, je jasné, kde mají kořeny. The Jam nebo Who ostatně Gallagherovci často citovali jako svoje vzory. A na Youtube si vychytejte třeba i vystoupení Liama s Paulem Wellerem. 2002 The Movement Ani v novém tisíciletí se odkaz mods neztrácí. Třeba v Dánsku se zformovala i tahle parta, kterou budete mít možnost vidět i na letošních Mighty Sounds. Jejich heslem je, že jsou oháklí jako Supremes a mluví jako Clash. Od příběhů z obyčejného života přešli k víc politickým textům. Ale i v té největší díře hrají v oblecích.

Co to bylNorthern Soul?

Mods poslouchali spoustu muziky. Začínali na avantgardním jazzu, importu amerického r’n’b, pak se rozběhli směrem k psychadelii a rockovým operám, ale naštěstí i k reggae a ska. Na diskotékách, které se konaly v tančírnách kasín, se ale chytla jiná hudba, pro kterou se vžilo označení Northern soul. Koncem šedesátých let šlo o americké nahrávky, které měly těžký beat a rychlé tempo jako produkce Motownu, ale stáli za nimi méně známí umělci, kteří se mimo tyhle diskotéky nikdy neprosadili.

Kdo je Modfather? Paul Weller

V Británii se tak přezdívá zpěvákovi a kytaristovi The Jam. Ten se mimochodem před nějakým časem proslavil i v Praze, když se ožral v baru kousek od Újezda, kde se pokoušel falešně zpívat a údajně se nakonec i plazil po zemi. Alespoň britskej bulvár z toho šílel. Že neztratil koule, potvrdil i svojí výtečnou loňskou deskou Wake Up the Nation.

Koukněte na: Quadrophenia

Kultovní film o mods, který vzniknul v roce 1979 a je památný mimojiné i zobrazením tvrdých bitek s konkurenčními Rockers. Muzika je od The Who.

tli, že se k nám chystá legendární V minulym čísle Freezinu jste se doče hý půlce ledna vezmou útokem V dru . DOGS ISH ENGL smečka pankáčů hu. Teď si můžete přečíst a Pra ín postupně Český Budějovice, Vset – posledním zakládajícím ym Wake ákem zpěv se ovor rozh autentickej a nesmrtelnym zvířetem, ařem -srdc áčem punk členem kapely, pravym rozhodně větší než menší tělem nal kterej si za svůj 50ti letej život proh (i nedokážete) představit. Wakey množství úplně všeho, co si dokážete da mu rozhodně nechybí. Viva nala brá všechno přežil, je v plný síle a do Kvikk. punk! Ptala se DeMonika, přeložil Nazdar Wakey, tak jak jde život? Nejdřív bych rád pozdravil všechny kámoše, který jsme poznali v Čechách na našem posledním tour. V druhý půlce ledna zas přijedem a já navíc budu slavit 50. narozky! Takže neváhejte přinýst jakýkoliv dárky. Samozřejmě hlavně drogy, hromady drog. Předem děkuji! A jak jde život? Teď zrovna naprosto skvěle! Moje dcera hraje na basu v punkový kapele a brzo už začnou hrát koncerty. Moji tři vnuci se na mě furt smějou a noví chlápci v English Dogs berou kapelu fakt vážně a jdou do toho naplno. To mě neskutečně nabíjí a chce se mi se pořádně zdunět a vyběhnout na kopec s bambulí venku... hahaha! A k tomu všemu jsem úplně zdravej. Cejtim se fakt dobře a jsem ve formě. Jo, život mi zrovna jde jako svině.

. Jaký to uplynulo už 30 let í ENGLISH DOGS en lož za by do Od duše l punkrock a jedno tenkrát bylo? e 1977. Pak přiše oc l v r še na ul m dn pa jse vy u Ze školy jsem furt. V punkrock stně celej život. Už na vla mi il to ěn mě zm o – a c o m řečen kdo jse lo mi to pochopit ové, který prudili svůj směr, pomáha A všichni ty píčus ... da vlá , vé ldo le časech byl hd ěc v t lu sere. Náckové, po kže založit kape Ta . jch de tři původní hu a c ylý zb do loserů se ale ukázalo, že k Pa d. pa ná j ne ání naprosto spás chaos, bordel a nakopáv a rock-star život, než ě ešt to m jse a členy lákaj víc ženský am rok Ale tenkrát před třiceti prdele systému. Buzny. nevěděl. a v dávnejch časech? GLISH DOGS dneska ta Nick Jak bys porovnal EN muzikanti. Haha! Kytaris jící ika vyn alentovaní roku! Všechno půl rv Energičtí, upřímní a t tep tt Ma ník basák Dan a bube je v kapele 18 měsíců, nich sere, tak to budou l najít něco, co mě na mě se h byc tli jes klape, ale chce skoro blejt, když mi se dy Něk sný ksichty! maximálně ty jejich hnu ích členů týče, tak bavim s Nickem z očí do očí. Hahaha! Co se původn mi někdy a jestli jima m Pohrdá im. nesnáš fakt ina Wattieho a Pinch hovno!!! zkřížej cestu, narvu každýmu do huby dvoulibrový Co se od tý doby Naposled jste v Čechách hráli před dvěma lety. stalo? . Stu a Wattie se Kytarista John musel odejít ze zdravotních důvodů l do prdele nakopa je jsem tak rs, rocksta ý zasran jako začali chovat budem a šli. Když jsme někde hráli, tak je víc zajímalo, v jakym

spát hotelu, než pohostinnost lokálních promotérů a punks vůbec. Už jim nevonělo hrát po squatech, na koncerty do Evropy se muselo lítat, trajekt už nepřipadal v úvahu. A už toho prostě bylo moc. Nezbyla v nich ani špetka punkový myšlenky. Takže to byly docela krušný dva roky, ale teď už je smečka zas v plný síle!!! Co nový songy? Makáme na nový desce, měla by vyjít v průběhu tohodle roku, ale žádný nový songy zatím nehrajem live. Tradiční otázka – jaký tři věci by sis vzal s sebou na opuštěnej ostrov? Naprosto jasný – loď s posádkou, aby mě přece mohli kdykoliv odvízt zas domu! Haha! Ok, tak za prvý bych si vzal svojí krásnou ženu, už je se mnou přes třicet let a vždycky pro mě měla pochopení. Potkali jsme se v roce 1980 na koncertě Stiff Little Fingers a od tý doby se mnou prošla všim. Šílenstvím, chlastem i drogovejma excesama. Ještě dneska toho s přehledem zvládne vykalit víc, než kterejkoliv dvakrát větší chlap! Pak bych si s sebou vzal samozřejmě drogy. Hodně drog. Kontejnery všech možnejch sraček. A poslední věc – cider! Tisíce galonů... Co víc si člověk na vopuštěnym vostrově může přát? A až by mi všechno došlo, zabil bych a sežral svojí ženu. Pravděpodobně bych začal prsíčkama. SKVĚLÝ! Máš nějakej vzkaz pro český lidi? Bratři a sestry, až se ENGLISH DOGS ukážou ve vašem městě, přijďte si potřást rukama! Dáme pivko, pořádně se zduníme a užijem si skvělej mejdan! Jak řikával muj táta: „v rakvi se vyspíš až dost“! Viva life, viva chaos a viva la punk!!!

]

Kanadská folk-punková jednotka The Mahones patří do stejné škatulky jako The Dreadnoughts, Dropkick Murphys a další. Tento rok jede světové turné k výročí 20ti let existence („Black Irish World Tour“). V rámci turné se po boku kapely Street Dogs zastaví na jedinou zastávku v České republice, a to 25. ledna v brněnské Melodce. Na pár otázek odpověděli zpěvák a kytarista Finny a harmonikářka Katie.

Ahoj, jak se vede? Ahoj, máme se skvěle. Právě se povalujeme doma v Montrealu a sbíráme síly na turné. Letos jedete turné k dvacátému výročí založení kapely. Co je to, co vás stále tlačí něco dělat? Důvod je ten, že milujeme hudbu. To je to, co jsme všichni chtěli dělat, žijeme svůj sen! Jedna speciální otázka pro Finnyho – narodil ses v Dublinu, proč ses přestěhoval do Kanady? Finny: Jo, máš pravdu, narodil jsem se v Dublinu, ale pak jsem se musel s rodinou odstěhovat do Kingstonu, protože si tam otec otevřel svou irskou hosppodu. Pak jsem se různě poflakoval po světě, žil jsem v Londýně, Torontu a teď jsem zakotvil v Montrealu. Evropu mám rád, určitě se chci jednou vrátit. Jedna trošku rýpavá otázka pro Finnyho – v roce 1999 v Amsterdamu umřel váš původní basista Joe Chithalen. Změnil se nějak tvůj pohled na život? Finny: Joe byl jeden z mých nejlepších kámošů, fakt hodně mně chybí. Uvědomil jsem si, jak je důležitý ocenit kamarádství... Nikdy nevíš, kdy přijde konec. Odlehčíme. Většina vašeho repertoáru je o posedávání v hospodách, o pivu... Osobně neznám žádné kanadské pivo... Milujeme pivo! To snad ani nejde popsat! Máme radši evropské pivo – Beck, Kronenberg a samozřejmě Guinness! A jasně že se těšíme na české pivo. Speciální otázka na závěr. Nejde si nevšimnout, že máte stejné příjmení... Vzali jste se až když se Katie přidala ke kapele? Nejsou s tím v kapele problémy? Katie: Vzali jsme se před tím, než jsem začala hrát v kapele. Nikdy by mě nenapadlo, že budu hrát v kapale, ale Finny mě požádal, abych se přidala na akordeon. Dala jsem výpověď v práci najednou jezdím všude po světě. Je to super! Finny: Žádný problémy nemáme, ba naopak, funguje to skvěle. Fanoušci Katie hned přijali a ona se stala důležitou částí kapely. Díky moc za rozhovor a uvidíme se v lednu... Taky díky! Už se nemůžeme dočkat. V Čechách je to vždycky skvělý! Je to parádní země plná super lidí! ptal se Máša (Mad Pigs)

]

Kapela, která neprávem nedosáhla vysněného vrcholu jako kolegové z Madness nebo The Special, ale zůstala hluboce v srdcích skutečných a oddaných two tonových fanoušků po celém světě. The Hotknives se po letech vrací do Tábora! Dali se dohromady v roce 1982 na základě společné lásky ke ska, reggae, dubu a northern soulu, tedy hudebních stylů, které v osmdesátých letech hýbaly Anglií. Před tím, než vydali své debutové album „The Way Things Are“, přichystali pro své fanoušky dvě živá alba. Album studiové bylo hity napráskané od první do poslední písničky a alespoň na chvilku kapelu katapultovalo na přední příčky hitparád. Další album kapela vydala až dlouhých sedm let po své prvotině, tedy v roce 1996, a neslo název „Home“. Zatím předposlední album s názvem „Screams, Dreams and Custard Creams“ vyšlo v roce 2000 a největší ohlasy získalo v Německu. Poslední dítě z dílny této veselé anglické kapely, „About Time“, vyšlo v tomto roce. The Hotknives se k našemu velkému překvapení na Mighty chystají s dechovou sekcí, což u nich zdaleka není standard.

Vítězné fotografie z Mighty photo soutěže na facebooku! Gratulujeme!

1. místo (384 hlasů) Alena Navrátilová

2. místo (323 hlasů) Romana Janouchová

3. místo (277 hlasů) Kristína Jančaříková

Image i zvuk téhle šílené party vás ani na chvilku nenechá na pochybách, odkud že vlastně tihle šílenci pochází. Slunná Kalifornie je z hudby Reel Big Fish slyšet a cítit tak moc, že by tento fakt unikl nezasvěcenému uchu posluchače jen velmi těžko. Reel Big Fish jsou především velcí srandisté, kteří berou svět kolem sebe s nadhledem. Ve svých textech dokážou vtipně rýpnout do čehokoliv sebe nevyjímaje a pecky jako „Sell out“ nebo „Don’t start the band“ to jasně dokazují. Kapela vznikla na začátku devadesátých let a kalifornským způsobem se svezla na pěně třetí vlny ska. To zkombinovala s chytlavým a neuvěřitelně melodickým punkrockem, typickým jak pro toto geografické umístění, tak i pro dobu ve které kapela vznikla. V roce 1996 vydala zlomové album „Turn The Radio Off“, se kterým se díky nesmírné porci hitů a s velkou pomocí labelu vyšvihla na přední příčky,

nevyjímaje MTV a Billboatrd charts, ve které se objevila dokonce na neuvěřitelné 57 příčce. Díky „Turn The Radio Off“ se z Reel Big Fish stala kapela, kterou zná už snad každý fanoušek řízného ska punku. Od té doby je kapela permanentně na turné a téměř každý rok se objevuje jako jeden z headlinerů na legendárním Vans Warped Tour. Od roku 2006 se Reel Big Fish rozhodli vrátit k nezávislému fungování, opustili major label a začali vydávat u menších vydavatelství, stejně jako u svého debutového alba „Everything sucks“ z roku 1995. Reel Big Fish jsou dnes již legendou, která téměř za dvacet let existence oslovila nejednoho fanouška po celém světě. Nenenechte si tento neuvěřitelně melodický a řízný ska punk ujít 7. února 2011 v pražském Lucerna Music Baru!

Beego of Dirty Blondes

Outfit: Laformela | Photo: Vojta Florian

Mighty Girl January

CMY

JEDEM NA MIGHTY!

PLANOVACÍ KALENDÁR 2011 ~ L E DEN ~

~ Ú NOR ~

~BREZEN~

po út st čt pá so ne po út st čt pá so ne po út st čt pá so ne .. 3 10 17 24 31

.. 4 11 18 25 ..

.. 5 12 19 26 ..

.. 6 13 20 27 ..

.. 7 14 21 28 ..

1 8 15 22 29 ..

2 9 16 23 30 ..

.. 7 14 21 28 ..

~DUBEN~

1 8 15 22 .. ..

2 9 16 23 .. ..

3 10 17 24 .. ..

4 11 18 25 .. ..

5 12 19 26 .. ..

6 13 20 27 .. ..

.. 7 14 21 28 ..

~KV ETEN~

1 8 15 22 29 ..

2 9 16 23 30 ..

3 10 17 24 31 ..

4 11 18 25 .. ..

5 12 19 26 .. ..

6 13 20 27 .. ..

~ C E RV E N ~

po út st čt pá so ne po út st čt pá so ne po út st čt pá so ne .. 4 11 18 25 ..

.. 5 12 19 26 ..

.. 6 13 20 27 ..

.. 7 14 21 28 ..

1 8 15 22 29 ..

2 9 16 23 30 ..

3 10 17 24 .. ..

.. 2 9 16 23 30

~ C E RV E N E C ~

.. 3 10 17 24 31

.. 4 11 18 25 ..

.. 5 12 19 26 ..

.. 6 13 20 27 ..

.. 7 14 21 28 ..

1 8 15 22 29 ..

.. 6 13 20 27 ..

~SRPEN~

.. 7 14 21 28 ..

1 8 15 22 29 ..

2 9 16 23 30 ..

3 10 17 24 .. ..

4 11 18 25 .. ..

5 12 19 26 .. ..

~ZÁRÍ~

po út st čt pá so ne po út st čt pá so ne po út st čt pá so ne .. 4 11 18 25

.. 5 12 19 26

.. 6 13 20 27

.. 1 2 3 1 2 3 7 8 9 10 8 9 10 14 15 16 17 15 16 17 21 22 23 24 22 23 24 28 29 30 31 29 30 31

~RÍJ EN~

4 11 18 25 ..

5 12 19 26 ..

6 13 20 27 ..

7 14 21 28 ..

~ L I S T O PA D ~

.. 5 12 19 26

.. 6 13 20 27

.. 1 2 3 7 8 9 10 14 15 16 17 21 22 23 24 28 29 30 . .

4 11 18 25 ..

~ PRO S I N E C ~

po út st čt pá so ne po út st čt pá so ne po út st čt pá so ne .. 3 10 17 24 31

.. 4 11 18 25 ..

.. 5 12 19 26 ..

.. 6 13 20 27 ..

.. 7 14 21 28 ..

1 8 15 22 29 ..

2 9 16 23 30 ..

.. 7 14 21 28 ..

1 8 15 22 29 ..

2 9 16 23 30 ..

3 10 17 24 .. ..

4 11 18 25 .. ..

5 12 19 26 .. ..

6 13 20 27 .. ..

.. 5 11 18 25 ..

.. 6 12 19 26 ..

.. 7 13 20 27 ..

1 8 14 21 28 ..

2 9 15 22 29 ..

3 10 16 23 30 ..

4 10 17 24 31 ..

Niceho neplanujte a navstivte znamenity festival

MIGHTY SOUNDS 15. -17. 07. 2011 – LETISTE CAPUV DVUR - TÁBOR Kde racte zadati toliko:

The Age of Rudeness is comming...

10.3. Palรกc Akropolis www.bandzone.cz/thechancers

N OV

EME S J E D O Ě PR

e - s h o p: e . c z nhom e e r g . w ww

Hrabičky, hnojiva, lampy, kokos, žížaly, větráky, rockwool-grodan… Mobil: 608 808 889 | Tel.: 377 220 740 Kollárova 22, Plzeň www.greenhome.cz | obchod@greenhome.cz

Have Nots z Bostonu ve svém hudebním elixíru skrývá veškeré návody, jak by měl vypadat kvalitní a melodický punkrock s prvky ska punku nestředoškolského typu. Jak už tomu bývá, teritorium a kulturní prostředí částečně předurčuje, takže pokud jedna kalifornská kapela přímo nebo nepřímo ovlivňuje druhou, tak v Bostonu to mu není jinak a typický syrový zvuk původ kapely celkem jasně prozradí. Have Nots přesně ví, jak do toho praštit a udělat ten správný a neflašovaný rock´n´ rollový bordel, ze kterého nekouká póza, ale naopak mu člověk bez jakýchkoliv pochyb uvěří. Rychlé a melodické písničky, kombinace zkreslených kytar a druhé doby, průrazný vokál a celkový sound ne nepodobný Rancid - však sami uvidíme na Mighty 2011!

PRESENTS

PÁ / FRI 21. 1. 2011 V 19:30 / 7:30PM ROCK CAFÉ

TICKETS 389,- CZK

PRAGUE, CZ

Vesmír je mocný!'

Fast Food Orchestra přišli na sklonku roku 2010 s novým singlem The Party Is Over, ke kterému rovnou přihodili i klip. Ten se stal hitem nejen mezi fanoušky téhle partičky, která už nějaký ten čas překračuje žánr ska popovým a tanečním směrem. Klip, který se odehrává na vesmírné lodi plné týpků z různých subkultur, má režijně na svědomí Scuottie Okie z party reserve07, kterého jsme se důkladně vyptali na vše, co s klipem souvisí. Dělal jsi hromadu klipů českým a slovenským raperům. V čem tohle bylo jiné? Dělal jsem hromadu klipů nejen pro hip hop scénu, a jedna z věcí, která mě na tom baví, je poznávání nových lidí, vždycky je to inspirující pro moji další tvorbu. A tak to bylo i okolo gangu FFO. V klipu je kladen velký důraz na provázanost alternativní hudební scény. Jak ty vnímáš ten velký hudební svět kolem sebe? Pohybuješ se taky někde mezi všemi těmi stylovým škatulkami? Každá scéna a subkultura má svoje kořeny a pravidla, která tvoří danou kulturu zajímavou a odlišnou od ostatních, rap stejně jako metal nebo psychobilly. V klipu je vlastně zachycené, jak by se subkultury chovaly ve starship někde v budoucnosti ve vesmíru. O hudbu se zajímám od malička, tak asi proto mě stále nejvíc drží vyrábění videoklipů a ne klasická reklama a brainwashing. Hudební průmysl je, myslím, tam, kde má být, mainstream má svoji televizi a díky internetu mají i neznámější nebo nezávislejší kapely víc šancí se prosadit, což je fajn. Překvapilo tě něco při natáčení? Překvapili tě Fast Foodi věcmi, které chtěli natočit nebo čímkoliv jiným? Natáčení se mnou musí být hlavně zábava a taky zážitek, snažím se udržet pozitivní a nakopnutou atmosféru. Kluci byli fajn a užili jsme si kopec srandy, stejně tak mě bavili i ostatní účinkující v klipu. Bohužel

všechno se do klipu nevešlo, ale je natočena ještě hromada zábavného materiálu... Je skvělý vidět, že u nás jsou lidi jako je vaše crew, kteří ví, jak dělat tyhle věci. Kdy a proč jsi začal s touhle prací? Začal jsem z nutnosti. Na začátku jsem se věnoval aktivně v Bratislavě graffiti artu. Měl jsem i punk metalovou kapelu, organizoval jsem hip hop akce a postupně jsem začal těmhle kapelám i točit klipy. Klipům se věnuju asi osm let. Moje crew reserve07 existuje asi deset let, původně šlo o internetový web, který právě informoval o věcech z undergroundu. Dneska hodně věcí už underground nejou, věci se mění. Jsem rád, že k lepšímu. Jak se ti líbila písnička The Party is Over na kterou se klip dělal? Byla to pro mě výzva, tomuto hudebnímu stylu jsem se nikdy nevěnoval. Skladba má dobrou atmosféru a je správně chytlavá. Final skladby jsem ale slyšel až při úplném finalizování klipu, bylo to pro mě tak trochu překvápko.

„Padáme na platz!“ říká Okie. Okie Dokie?

Napadla tě myšlenka vesmíru díky atmosféře písničky nebo jsi už měl dlouho v plánu něco podobného udělat? Ani nevím přesně, jak to přišlo, většinou je to spontánní záležitost. Řešíš, o čem to bude, a najednou tě to napadne. Takhle! Samozřejmě vesmír je mocný... Co podle tebe má mít dobrý klip? Musí hlavně bavit od začátku do konce. Snažím se dělat klipy tak, aby si je člověk pustil víckrát dokola. A ztrácel se v nich. Jaký klip bys rád natočil v budoucnu? Mám hodně plánů, hlavně bych ve svém stylu, který produkuji, chtěl natočit film, nějaký crazy béčkový zombies se sexy vampírkami, snad se to jednou podaří. Všecky informace o naší produkci a budoucnosti dáváme k nám na web na www. reserve07.sk. Checkuj! Co postrádáš u českých klipů? Uvolněnost. Režiséři jsou strašně klišoidní a šablonoidní. Překročení hranic. Co je pro tebe punk? Punk je pro mě revolta a na druhou stranu i zábava. Rap nebo metal? Old school nebo new school? Rap mě bere nejvíc oldschool, kdežto v metalu i newschool. Hlavně ale v thrash metalu. Když se řekne Slayer? Když se řekne Beastie Boys? No sleep till Brooklyn a Rick Rubin. Slayer jsou králové!

ptali se: britský důstojník Lawrence Fido z Arábie (na snímku) a hot hippie Marquet

The Dreadnoughts Polka’s Not Dead

The Spankers Boom! Bang! Pow!… you know

Třetí album těchhle šílenejch kanaďanů potvrzuje jejich muzikantský kvality a hlavně obrovskej nadhled a smysl pro humor. Je totiž určeno všem příznivcům punku a kvalitní polky. Neke! Faktis! Za druhou pecku by se nestyděl ani Pepíček Zímů. Ne náhodou nese název Polka’s Not Dead stejně jako celé album. Ale nebojte se. Ono to zní vážně dobře. Má to koule, má to odpich. Od první pecky album jede jak kolumbijskej kox, ale je návykovější. Kytara je nabroušená jak hospodskej po zavíračce, húsle to mydlijó jak Fitipaldy. Když spustí sborové vokály, chce se vám zpívat taky. Punk střídá folk, občas se to smíchá, dojde i na instrumentálky a spirituály. Všechno propojuje romantickej nádech irskýho tradicionálství, kterej vás nutí opustit svou rodnou matičku vlast a vyrazit na moře lovit žraloky, hledat poklady a hlavně zavítat do přístavních hampejzů a putyk. Kdo viděl tuhle bandu v minulym roce na živo, nenechá si určitě ujít jejich další návštěvy u nás – 28. 1. s Talcem v Rock Café a samostatně 13. 2. v Plzni a 14. 2. v Budějkách. Jejich vystoupení jsou totiž ještě živelnější, než hudba samotná. Kubaak, 9/10

Co první člověka praští do očí, je koncept, který má tahle mladá kapela na délku svojí existence poměrně dobře promyšlený. Jako správný debut obsahuje i tahle deska několik drobných chyb typických pro prvotiny, ale je jich velmi málo a nemá cenu se jimi přespříliš zabývat. Naopak velmi často deska zní neuvěřitelně vyzrále a příkladem toho je už vstupní skladba Ulala, která je jako většina desky lehce „načichlá“ funky. The Spankers si zakládají na fůzi a evidentně si jako většina jejich českých kolegů se škatulkou ska neví úplně rady, posunuje styl zase o kousek dál a nebojí se ani vokodéru. Na desce se objevuje celá řada hostů, což v případě Tonyi Graves nebyl úplně nejšťastnější počin, neboť má velmi podobnou barvu hlasu jako frontmanka Tereza Krippnerová a jejich hlasy trochu splývají. První polovina desky je velmi hitová, nacházejí se v ní zásadní skladby desky jako Ulala, Ready To Die, Superman nebo coververze Masquenada. V druhé polovině už album lehce ztrácí na naléhavosti, ale to je jen subjektivní pocit. Desku rozhodně doporučujeme. Sum Ant 7/10

GPS: 48°58’ 15.16“N 14°28’ 46.35“E

pátek 28. 01. VSTUP: 30Kč slosovatelné vstupenky

DJ BANKROBBER

GRAFIÍ ISAGE FOTO FOTOGRAF VERN VERNISAG EK] [ing. HROM HROMEK] ER POTEČE PROUDEM JÄG JÄGER LA la la la MIGHTY MIGHTY TOMBO TOMBOLA

Po 03. 01. TEMPLE HUDEBNÍ KLÁNÍ Warm-Up Út 04. 01. ZÁVIŠ - Kníže pornofolku se vrací St 05. 01. BLACKOUT - Drum’n’Bass night Čt 06. 01. The OFFENDERS (I), GREEN SMÄTROLL + DJ Afterparty - 2Tone SKA/Rude Jazz/Northern Soul Pá 07. 01. CRATOS a hosté - Thrash metal So 08. 01. SMOLÍČKOVA POMSTA, LUCKY STAR, SANDWITCH - Punkrock/Alternative Po 10. 01. TEMPLE HUDEBNÍ KLÁNÍ - 1. soutěžní koncert Út 11. 01. OLDIES PARTY St 12. 01. INTESSAR - Orientální tanečnice a bubeníci Čt 13. 01. Studentský ISIC čtvrtky - The DISPERSION Pá 14. 01. NEOČEKÁVANÝ DÝCHÁNEK - Balkan/World music + Afterparty So 15. 01. LOCOMOTIVE + host; Heavy Weight Hardcore legenda je zpět!

Ne 16. 01. JEDEN SVĚT Studentské promítání doku. filmů + CHARITATIVNÍ BURZA OBLEČENÍ Po 17. 01. TEMPLE HUDEBNÍ KLÁNÍ - 2.soutěžní koncert Út 18. 01. PSYRITUAL - Spiritual Electronic music/Psycehdelic Beats night St 19. 01. PINKOUT - Gay&Lesbian and friends night Čt 20. 01. ENGLISH DOGS (UK), UNITED REBELS - Ultimate UK Punk legend!!! Po 24. 01. TEMPLE HUDEBNÍ KLÁNÍ - 3.soutěžní koncert Út 25. 01. NAAB uvádí: OBSTACLES (DK), ESA Z LESA St 26. 01. BRAINTHEFT (IR/FR/Berlin) - Live Dub/Dubstep/D’n’B + JAQUIN STEP & JAH-KUB Čt 27. 01. FUNKY PARLIAMENT a hosté - Funky/Rock night Pá 28. 01. MIGHTY JÄGER NIGHT - DJ Bankrobber (PIPES&PINTS) So 29. 01. KARIBSKÁ NOC Po 31. 01. TEMPLE HUDEBNÍ KLÁNÍ - 4.soutěžní koncert

Divadlo pod lampou

hudební klub v Plzni předprodej vstupenek: Music Records (Dominikánská ul.), rezervace vstupenek: www.podlampou.cz

pá 07. 01. metalcore/hardcore THIS

NIGHT DRAWS THE END, APOSTATE, MOMMA KNOWS BEST, SLAVE DRIVER so 08. 01. ska/ska-jazz THE OFFENDERS (IT), THE CHANCERS, GREEN SMATROLL

čt 13. 01. Múza 2010 – 1. postupové kolo pá 14. 01. punk PLEXIS, APPLE JUICE so 15. 01. metal/rock/progressive DECADENT

WINTER vol.5: DEKADENCE, SEARCHING MY MIND (D), STRANGEMIND, OBJECT čt 20. 01. post rock/experimental C, MADE BY THE FIRE, EÁ (ex-NEGERO) pá 21. 01. tripcore/metal/blues-rock DIVE, ALTER IN MIND, ELEMENTARY, HIGH GAIN so 22. 01. Thirty years of...grass! VRKOČ, ChBQ, CENTRUM, BG.COLLECTION, APPLE

čt 27. 01. pá 28. 01. so 29. 01. st 02. 02.

Múza 2010 – 2. postupové kolo ska TLESKAČ hiphop PSH Hosté: BEATBOX COMPANY, 323 00 SHOW, Djs: LPD, Bjay, Falcon a Peet. Freestyle Battle o ceny a bank reggae/dub ORANGE GROOVE (NL)

CLUB BOŽÁK TEPLICE Sochorova 1516 | 415 01 | www.bozak.cz

so 08. 01. alternativa/aance ČISTÍRNA POKAŽDÉ JINAK, 4 so 15. 01. metal/grind/trash GRIDE, EFECTO DESPOTISMO,

LIŠKY

THIS NIGHT DRAWS THE END, DECOMPOSTING MANURE

pá 21. 01. dnb/jungle JUNGLEmeets: BASSCOFFEE aka FEFE, ANIMAL, MC MAASTA & SAX, H2O, DJ SQADRA so 22. 01. punk/rock BANKRUPT /HU/, Z NIČEHO NIC, KOHOUT PLAŠÍ SMRT so 29. 01. hiphop/rap REST & DJ FATTE, SWEETO, DJ SETH

OBSCURE PROMOTION obscure.cz

po 31. 01. Nile, Melechesh, Dew Scented, Zonaria, Darkrise, Exit Chmelnice, Pha po 14. 02. Terror, First Blood, Lionheart, Backtrack, Randal Club, Bratislava pá 25. 02. Dying Fetus, Keep of Kalessin, Carnifex, Annotations Of An Autopsy, Fleshgod Apocalypse Exit Chmelnice, Praha so 12. 03. Overkill, Destruction, Heathen, After All, Fléda - Brno út 22. 03. Devin Townsend Project, Roxy - Praha čt 07. 04. Grave Digger, Grand Magus, Sister Sin, Randal Club Bratislava čt 07. 04. Ulver, Majesty Music Club Bratislava

KLUB 007 STRAHOV Koleje ČVUT, Blok 7, Chaloupeckého 7, Praha 6 | www.klub007strahov.cz

ne 02. 01. Hard Core THE

CARRIER (usa), REASON TO CARE (de), NO OMEGA (swe) DECH (cz) st 05. 01. Metal HC / Punk UNVEIL (ch), I WANT YOU DEAD (gr), YOUR FUCKING NIGHTMARE (cz) pá 07. 01. Ska / Rocksteady THE OFFENDERS (it), GREEN SMÄTROLL (cz) + DJs Rude Boy Rhythm so 08. 01. Emo Crust / Punk GATTACA (cz), WORLDHOOD (cz), COWBOY POETRY (de) pá 14. 01. Ska / Soul / Punk DISCOBALLS (cz) + Fat and Dread Stereo DJs so 15. 01. Punk Rock / Crossover VYČŮRAT A SPÁT (cz), VAGYNY DY PRAGA (cz) út 18. 01. Ska / Ragga / Punk / Pop FAST FOOD ORCHESTRA (cz) + DJ Dr. Kary pá 21. 01. Punk Rock SVODIDLA (cz) + support so 22. 01. Punk Rock / Hard Core ENGLISH DOGS (uk), ZEMĚŽLUČ (cz) út 25. 01. Post Hard Core / Noise FRONTIER(S) (usa), C (cz), LE CHRIST HYPERCUBISTIC (cz) st 26. 01. Post Rock / Math OBSTACLES (dk) + support pá 28. 01. HipHop / Dub / Experimental MRC RIDDIMS feat. OKTOPUS of DÄLEK (usa), PLUGNPLAY feat. BONUS (cz) so 29. 01. Crust Punk / HC ADACTA (sk), TOMORROW´S HELL (cz), LIBERA IN CAUSA (cz) + DJ ne 30. 01. Indie Rock / Experimental NEW IDEA SOCIETY (usa), DE MOOD (cz) po 03. 01. Post Punk / Acoustic TRAVELS (usa), MILENCŮV

INZERCE V MIGHTY FREEZINE

- kontaktujte Báru, která vám ochotně podá veškeré informace, které potřebujete! Tel. č.: 604709118 FOTO: VOJTA FLORIAN

PHOTOREPORT ZIMNÍ MIGHTY SOUNDS STRAKONICE

Základem každého dobrého koncertu je výběr rozmanitých druhů potravin ve vyváženém poměru.

Kubaak dokáže zkonzumovat všechny pečené kachny v dosahu během několika vteřin.

Ostatní musí paběrkovat...

Nebo se jako Matěj co nejrychleji hnát přímo k hrncům.

Pak se mu ale vzpříčila kost v nose.

Rafan porušil zákaz přibližování se dvou stejně oblečených osob a dopustil se propagace kryptogramu 88.

Mlha přede mnou, mlha za mnou!

Tohle si za rámeček nedáš!

Nemalá líbačka on stage.

Tak ale už!

Ťuky ťuky na vrátka...

...přiveďte nám kuřátka!

Kubaakovo mistrovské vyvedení tradiční asijské stínohry.

Jediný a pravý frontman Fast Food Orchestra.

Modročerné flitry se svůdně vlní podél vašich křivek, které jsou díky vyztužení korzetu více než dokonalé.

Fido, dej si pouzu. Dej si Kit Kat!

Pub Animals jsou běžcí dlouhých tratí.

Marquet hodila Vojtovi na krk 5kg mightích machršňůr.

Voni mi tam kucí dřou do úmoru!

Budějická pěnice Anet.

Je to tam bezpečný? Choděj tam pouliční holky a různá dobrá společnost.

... k závěru nás čekal návrat na Planetu Opic.

Jako držte mně, nebo se neznám.

„Když se u nás chlapi poserou, tak jenom nožem... anebo sekerou.“

Festival Mighty Sounds 2010 očima frontmana Uroše Graheka ze slovinské kapely Red five Point Star, kapely, která hraje častěji za hranicemi své země než doma.

Prvně jsem o festivalu MS slyšel, tuším, v roce 2006 a co mě totálně dostalo, byl ten zabijácký line-up. Od Toasters přes No Means No, The Peacocks a vůbec, ta neuvěřitelná žánrová pestrost, ska, psychobilly, rock 'n' roll... na Zkrátka fanoušek jako já těžko mohl přehlídnout plakát nebo nekliknout banner na webu. To, jak jsme se dostali k hraní na festivalu, je poměrně zajímavá historka. Na největším alternativním slovinském festivalu Šklabfestu, který já a několik mých přátel pořádáme, jsem se potkal s kapelou Fast Food Orchestra. Bylo to v roce 2009, kdy byli kluci spoučástí line-upu a když jsem je slyšel, tak jsem jim nabídl několik koncertů ve Slovinsku a Chorvat a napadla koncertě jejich po s Fidem rozhovor a fajn dlouhý sku. Měl jsem nás myšlenka spolupráce a výměny. Já jsem jim zařídil několik koncertů v našich končinách a oni nám několik dobrých koncertů u vás. Uběhlo několik měsíců, Fido dostál slova a my jsme se stali součástí line upu MS 2010. Rok 2010 byl pro Red Five Point Stars skutečně náruživý, neboť jsme odehráli více jak 60 koncertů ve velmi krátké době. Do konce června jsme

odehráli 30 koncertů v Jižní Africe, Botswaně a Svazijsku, kde jsme strávili asi měsíc, a posléze zhruba stejnou dobu po Evropě s kapelou The Toasters. Neměli jsme téměř žádná očekávání, jen jsme se těšili. A je to tady, sobota ráno, naskládáme se do dodávky a vydáváme se na sedm set kilometrů dlouhou štreku. Když jsme přijeli do Tábora, byl to celkem fascinující pohled a dost nám to připomínalo naše rodné město. Nic speciálního, ale stejně jako u nás město, ve kterém se koná takto zásadní festival. Při příjezdu na festival jsme míjeli natěšené fanoušky, byl to skvělý pocit. Vystupovali jsme na Žižka stage, která se zdála menší než hlavní, ale byla pompézní. Navíc stejně preferujeme klubové koncerty, takže to bylo fuk. Šatnu jsme ani nevyužili, protože jsme se raději poflakovali v areálu mezi návštěvníky a vnímali atmosféru. A tohle je vůbec ten nejlepší způsob, jak proniknout do festivalové nálady. Učinili jsme tak a bylo to skvělý. Hráli jsme kolem čtvrté odpoledne. Před námi hrála česká psychobilly kapela Rocket Dogz. Měli celkem dost lidí a vypadalo to, že jsou v Čechách známý, protože lidi s nima zpívali písničky. Hned jak skončili, vlítnuli jsme na to. Na hraní jsme měli skoro hodinu, což je na festival víc než dobrý. Nutno dodat, že zvukaři i pomocné pódiové síly byli maximálně profi. Celá zvukovka zabrala asi pět minut. Když jsme začali, plocha před námi vypadala lehce poloprázdně, ale mrkněte na tohle – vysvětlení, proč je tenhle festival tak zatraceně dobrej: během chvilky před náma bylo hrozně moc Slovinců a mávali nám naší vlajkou rovnou před nosem. Bylo jasný, že je na festival přítáhnul skvělý line-up a proto jeli tolik kiláků. Za chvilku se dav prolnul i s českým publikem a byla to obrovská párty. Je ještě něco potřeba dodávat? Po koncertě jsme se jeli dát na hotel do kupy a připravit se na večer. Výhoda hraní brzy je ta, že se večer můžete zlískat jak zákon káže. Chtěl jsem okouknout FFO v jejich domovině, protože naposledy jsem je viděl ve dvě hodiny ráno. Všechen tento Mighty zážitek nezahrnoval jenom samotný koncert, ale taky úplně nový pohled na českou hudební scénu a organizaci. Takže na závěr, mighty crew, ať je to příští rok ještě větší, lepší a doufáme, že i s námi!

20. 1. ROCK CAFÉ Vstupenky v předprodeji v klubu Rock Café a síti Ticketstream za 190,- + poplatky, 230,- v místě. Na realizaci projektu „Rock Café - multikulturní výchovné“ v roce 2010 poskytlo hl. město Praha účelovou dotaci ve výši 6,8 mil. Kč.

| 20.00

repulsewear.com WEB SHOP repulsewear.eu