02/2010
uvidĂte na Mighty Sounds 2010!
HELLo, bratři a sestry! Únor bílý, Mig hty zine sílí! Citlivá ruka čt přesvědčila o enářova se jis přibyvším po tě pouhým om čtu stran. Je píle Mighty re akem to samosebou dakce a zárove výsledek neví ň nepatrná sn Mighty Soun dané aha zlákat vá ds 2010 – tře s všechny k ná ba prvními po nane Metalik vštěvě tvrzenými ba , Krucipüsk či Irie Révolté ndy jako např zinu nenápadn . Bas. Jistě vám ě přitvrzujem neušlo, že v e a na násle tradiční pění Mighty dujících stra ód na náš slo ná ch vu nenaleznete a odkazy na jen takříkajíc hrub tný festival a skáčkový žánr, nýbrž i ší notu. Prot „Tak je to sp av ože jak říká ravne, soudru nadporučík Ma íza zi, tak to má pak jistě přijd zu byť”. Dychtiv e vhod pohled ým zrakům ch rek: na vilné vnad říci, že tímto lípníků y Mighty Girl seriálem zaha Ka ju ro Mightyzinu se jeme pravidel l a je na místě nou fotorubr tedy i nadále iku. Na stránk Mighty Girls, budou bezost ách svádějíce neús yšně míhat vnadné konč pěšný boj se proprietami. etiny stylovými svrš A dovolte na ky či jinými fa závěr ještě je úsloví – „net shion dno takříkajíc rkne sezónně folk přesně měl lid -li únor rohem, šlehne oc lórní asem”. Těžko ový pranostik usuzovati, co na mysli, ale vymyslet tuto tím lepší slogan vě nemohl. by pro toto vydání Saluti, Marcel
šéfredakto r: Marco Dies el | zástupce art direkce: šéfredakto Marcel Musil ra: Sonny Ja ~ www.marce redakcióne ccobo lmusil.com : Marquet ~ Št echová, pa Panzer, Hlív n Khejml, Au a Ústřičná, st Kubaak Siňo ralopithecus Delfínek Ac r, František Garhi, tee, Svatop Přikryl, Vítě luk Kuřátko manažer vý slav Tramal a další. roby: Angus , Mac Gyver | marqueting: sekretariát: Marqueting František Ko Štechová | in fotografie: ud elka zertní oddě Vojta Floria lení: Karl Hu n, Hrom tisk: Sofyko ngus Rýmařov ~ ww w.sofyko.cz ~
Olší, REST IN PEACE! Tuny bahna, oblaka připomínající videoprojekce kapely Neurosis či filmy od Larse Von Triera, ochotní právníci obsluhující zemědělskou techniku, dívky škubající si bikini při bahenních zápasech, stojedna patentovatelných způsobů jak si udržet nohy v suchu, bahno cákající za koly zapadlých vozů, tisíce návštěvníků s novou visáží v duchu outsider artu a v neposlední řadě maximálně zrychlený tep chrabrých organizátorů... ...toť obrazy, jenž z obou stran orámovaly pětiletou historii festivalu Mighty Sounds. Situace, ze které opravdu mohou mít radost pouze prodejci holinek,
se v létě 2009 po čtyřech letech vrátila a zasadila poslední smrtelnou ránu dnes již legendárnímu areálu v Olší. Když se před čtvrtým ročníkem poprvé objevila zmínka o Mighty Sounds v britských médiích, články oslavující jedinečnost a originálnost festivalu zakončovala zmínka o tom, že v Olší nikdy neprší. Dva slunečné ročníky ze tří jsou pro anglického novináře v podstatě „nikdy“. Anglické hudební dýchánky jsou bahenními lázněmi pověstné; Glastonbury či Reading se nezřídka promění ve scenérii, skrze kterou by i kultovní lachtan Gaston doplaval ještě dál než do Drážďan. Bohužel britské kapely a návštěvníci byli jediní, kteří nad loňskou situací mávli
l l
rukou se slovy „that’s the way the festivals are“. Zapadnuvším či zaplaveným kapelám, neprofitujícím stánkařům, nejen finančními problémy zuboženým pořadatelům, promrzlému a promáčenému personálu a samozřejmě mnoha návštěvníkům, kterým proudy vody doslova odplavily obydlí a tuny bahna poznamenaly navždy oděv, však vstávaly vlasy hrůzou na hlavě. Nejstatečnější však museli být při pohledu na apokalypticky vyhlížející údolí místní zemědělci, jimž tyto posvátné louky patří. Infarktu se naštěstí ubránili, ale v duchu Poeova Havrana dali hlavy dohromady a prohlásili „Never more“. Dilema, které nás jakožto pořadatele trápilo již od pátečního slejváku, tedy jestli festival v roce 2010 nepřesunout na produkčně funkčnější místo, bylo vyřešeno za nás. Mighty Sounds 2009 byla skvělá party jako každý předchozí ročník. Finančně a produkčně to však bylo fiasko, jež by v případě opakování pravděpodobně poslalo festival do věčných lovišť. Rozpočet se zásluhou rozbitého a ukradeného vybavení areálu, nízkým tržbám na baru, nutnosti zaměstnat větší počet lidí a zajistit různé krizové vybavení šplhal do výše geometrickou řadou a co ještě ve čtvrtek vypadalo jako další vydařený ročník, skončilo hluboko v červených číslech. Samozřejmě, publikum bylo úžasné a vzniklé trable na sobě vůbec nedávalo znát, avšak člověk, který musí posílen všemožnými substancemi zalézt do stanu, ve kterém je několik čísel vody, si festival prostě a jednoduše neužije tak jak má a v lepším případě stačí odjet, než dostane zápal plic. Pokud někoho napadne paralela s prvním ročníkem, je nutné si uvědomit, že tenkrát to byl ještě festival pro 3.000 lidí s menším areálem a jedním stanovým městečkem. Loňských 10.000 už bylo na statečně bojující Olší moc. Faktem je, že louky areálu nemají zrovna moc pevný geologický podklad a navrch se do nich voda padající ve velkém množství špatně vstřebává. Dalším faktorem je ne zrovna ideální profil Olší jakožto údolí – voda stéká do dolních částí stanového městečka a do dějiště festivalu samotného. Při vzpomínce na ten Armagedon, jenž se odehrával v zákulisí, mi ještě nyní běhá Bud Spencer po zádech. Pět let je dlouhá doba a ani by nás tenkrát nenapadlo, že festival tak dlouho vydrží. Bohužel jeho další přežití je přímo úměrné se smutným loučením s areálem v Olší.
Jedna etapa končí, druhá začíná, ale to neznamená, že duch Mighty Sounds zůstane pohřben ve svém rodišti. Tato Glastonbury připomínající spiritualita totiž existuje v srdcích všech návštěvníků i organizátorů a je tedy pouze na nás vykopnout v Táboře tou správnou nohou. Areál má zpevněnou plochu, drenážovaní na odtok, vodorovný profil, jeho plocha dovoluje postavit si areál podle svých vlastních představ a tudíž otvírá spousta dříve nepředstavitelných možností. Není třeba se obávat, že půjde o klasický festival na letišti, protože je nám jasné, že Mighty Sounds si zaslouží osobnější pojetí a uděláme maximum, aby koncem června každý návštěvník zamáčkl poslední slzu uroněnou pro Olší a řekl si, že Mighty Sounds byl zase o něco povedenější než kterýkoli předtím. Nezáleží však jen na nás, organizátorech. Long live rock’n’roll! Přemysl Černík
DEADLINE
bizardní show? Co takhle přidat k pořádnému rock’n’rollu pořádně uzi mají Franco ž jeliko a Banane Metalik je francouzská kapela se kapele téhle u, cirkus ímu agantn extrav k odjakživa blízko mráz po běhá o kteréh ze peklo, né nevída kupy do dát lo podaři t? Samozřejmě zádech i v nejparnějším létě. A kde je můžete spatři ík Ced666. kapeln lovi Marce dil prozra málo Něco na Mighty 2010. Jak se ti líbí skupiny GWAR, LORDI, nebo Slipknot, můžeš říct svůj názor na styl Monster Rock (KISS, Alice Cooper, Rob Zombie atd)? Naší inspirací nejsou nutně kapely s make-upem. Já například miluju The Cramps, jejich písně, styl a celej jejich bláznivej svět. Spíš nás ovlivňují horrorový filmy, comixy a knížky a hlavně Rock’n’Roll se všim, co k němu patří. Není to jen módní záležitost a to, že to teď frčí. Je to součást našeho života. Velice dlouhá kariéra Banane Metalik, ale tak málo desek... (?) Od našeho založení jsme hodně jezdili a šířili naši hudbu po celém světě. První desku jsme vydali v roce 1994, ale v roce 1995 jsme se rozpadli. V roce 2003 nás kamarádi poprosili, abychom natočili píseň u příležitosti narozenin jejich labelu. Dali jsme pár koncertů a to nás nakoplo. Od tý doby zase hrajem a vydali jsme “Sex, Blood and Gore’n’Roll” a “Nice To Meet You”. Je skvělý pozorovat, jak různorodí lidé na nás chodí – psychobilly, garage, punk, metal... Každý si najde svoje.
l l
Co je to KILLER BANANAS? Jsou to lidi jako my. Mají po krk popových prefabrikátů a loutek. Jsou to gore’n’rollový maniaci, kteří vše prožívají s námi, a je super pro ně hrát. Můžou se zaregistrovat na našich stránkách. Killer Bananas je sdružení, které vydává vlastní desky, videa, pořádá akce atd.
l l
photo by vojtaflorian.com | http://fotoreporty.rhizopus.net
Čím se baví členové Banane Metalik, když zrovna nekoncertují? Naším posláním je šířit Gore’n’roll, což děláme i mimo kapelu. Jsme zapojeni v různých uměleckých kruzích, pracujeme s plno kapelama od punku až po metal atd. Gore’n’Roll je naše dítě a náš příspěvek rock’n’rollové historii. Vy asi máte velmi rádi horrory, že? Jasně. Od puberty milujeme všechny nezdravý a děsivý filmy bez výjimky (MANIAC,TEXAS CHAINSAW MASSACRE, THE HONEYMOON KILLERS...). Ale máme rádi i komedie jako EVIL DEAD, BRAINDEAD, KILLER KLOWS FROM OUTER SPACE... A uctíváme horrorový klasiky, jejichž protagonisti jsou nesmrtelní! Jak jste přišli k vaší sexy Go-Gore tanečnici? Sushie je s námi dva roky a je v podstatě členka kapely. Chtěli jsme nějakou potvoru, ňáký monstrum na podiu. Je skvělý s ní zkoušet různý témata od zombies, upírů až po burlesque. Má skvělý nápady na pódiovou prezentaci a jde opravdu až na krev! Závěrem? Díky za interview, těšíme se na Mighty Sounds. A nezapomeňte, Gore’n’Roll je nejlepší lék na otupělost! *
Slayer
World Painted Blood 2009 www.slayer.net Producent a zvukař Greg Fieldman se poslední dobou ochomýtá jen u mimořádně dobrých desek. Death Magnetic srovnalo tápající Metallicu do latě a Slayer zabodovali přímo nevídaně. Pod jejich albem je sice podepsán i věhlasný Rick Rubin, ale ten se dle slov kytaristy Kinga “jen občas prošel studiem”. Fieldmanovi zlé jazyky vyčítají zastřený zvuk, ale pánovi, který se podepsal pod desky Johnnyho Cashe či SOIA, nic zazlívat nemohu. Hned z kraje intro připomene megaslavnou řežbu Hell Awaits (1985) a nás čeká agresivní a nasraná jízda zcela jednoznačně slayeřím albem. Vybaví se tak zásadní šlehy jako prastaré album Reign Blood, u kterého se tenkrát chtělo hulákat stejně jako Robert Záruba v Naganu: “Přepište dějiny!” Jo, to se psala historie thrash metalu! Tane mi však na mysli ještě jeden slayeří zářez, asice překvapující fošna coverů Undisputed Attitude, kde se naši borci krásně popasovali s Stoogees, G.B.H., Minor Threat, Verbal Abuse nebo D.R.I.. Marcel 10/10
Go Jimmy Go
self titled Ska in the World Records, 2009 myspace.com/gojimmygo Víte, jak se na Havaji přejí krásné Vánoce? Mele Kalikimaka. Je to zkomolenina anglického Merry Christmas. Tohle a spoustu dalšího jste se mohli dozvědět z minulé desky Holiday Hell Yeah!, kterou Go Jimmy Go, šestičlenná partička z Honolulu, vydali v roce 2007. A co se dozvíte na jejich aktuální desce bez jména? Především, že jsou stále ve formě a na kvalitě svých nahrávek rozhodně nehodlají slevit. Kapela opět nabízí nálož neuvěřitelně dynamických a hutných skladeb, jimž vévodí nezaměnitelný hlas zpěváka Jasona Friedmanna. Právě ten dodává písním kombinujícím reggae a ska signifikantní soulový nádech. K tomu připočtěte atmosféru exotické Havaje a máte kapelu s dost osobitým soundem. A to se u těles žijících z již tisíckrát prefabrikovaných hudebních stylů, jakými ska, reggae a soul jsou, často nestává. Další plus je, že se kapela nenechala strhnout vlnou funky reggae à la The Aggrolites a dál jde svou cestou. Na Havaji asi opravdu není kam spěchat. Aktajsa 8/10
Carlos and His Coyotes
Ol’ Speed Equipments 2009 bandzone.cz/carlosandhiscoyotes Tahle kapela je názorným příkladem toho, jak to vypadá, když se sejdou lidi s láskou ke stejné hudbě a smyslem pro humor. Pražsko-strakonicko-plzeňská kapela Carlos and His Coyotes je složená z veteránů české rock’n’rollové a punkové scény. To je zárukou hráčského umu a nadhledu, nějaké povyšování a adorování sebe samých byste naopak hledali marně. Kojoti si totiž umí udělat srandu ze sebe stejně jako z hudby, kterou hrají, a jejich debutová deska Ol’ Speed Equipments je toho jasným důkazem. Od ostatních českých rockabilly kapel se odlišují především českými texty. Ty místy mohou krapet zavánět hororovým kabaretem, v horším případě zábavovou kapelou. Nicméně Kojoti o této tenké hranici vědí (nebo mají prostě vkus, což je pravděpodobnější varianta) a nehodlají ji překročit. Jejich hudba, stejně jako živá vystoupení, rozhodně nepřipomíná podivné taškařice typu Tleskač, kteří styl, ze kterého vychází, víc než cokoliv jiného degradují na vesnickou zábavu. Aktajsa 8/10
Chris Murray
Yard Sale Unstrictly Roots, 2009 myspace.com/chrismurray Stejně jako The Slackers i písničkář Chris Murray loni prohrábl šuplíky a vydal desku písní, které složil za posledních patnáct let (!!!), ale dosud je nevydal. Tyhle kousky doplnil staršími hity a vzniklo album o dvaceti skladbách, které tvoří zajímavý průřez jeho tvorbou. Dočkáme se čistě akustických one man songů (přesně jak to u Chrise máme rádi), písní s Chris Murray Combem a hosty s dalších kapel. Namátkou jmenujme The Skatalites nebo The Aggrolites. Chris Murray je se svojí akustickou kytarou tak trochu „anomálií“ světové ska a reggae scény a nesmíme se divit, když na desce uslyšíme třeba housle. Nicméně to sedí, protože Murray je v první řadě vynikající song writer a až potom ska a reggae zpěvák. Rozptyl těch patnácti let je ale přeci jen znát a deska ve výsledku působí dost nesourodě. Pokud však máte slabost pro vinyly, potěší vás, že pecka Shades Of The Same Color vyšla i na sedmipalci jako split s dánskými Babylove & The Van Dangos. Aktajsa 7/10
sobota19. června 2010 letiště Mimoň for the first time in history: THE BIG FOUR!
+ SPECIAL GUESTS
MASTODON Ronnie James Dio
Tony Iommi
Geezer Butler
Vinny Appice
A MNOHO DALŠÍCH
cz.sonispherefestival.net
PŘEDPRODEJ ZAHÁJEN! stání: 1.690 Kč , stání u pódia: 2.390 Kč
Předprodej v sítích TICKETPRO a TIPSPORT OUTLET, online na www.musicticket.cz a www.ticket-pro.cz nebo na tel. +420 234 704 234
* Growshop a Headshop pod jednou střechou * Nejširší sortiment v Plzni na 150 m2 plochy * Vstup, nakládka a parkování v uzavřeném dvoře v centru Plzně
Stěhujeme se! podrobné info na www.greenhome.cz
Od 1. března 2010 na nové adrese:
Kolárova 22, Plzeň Plaza
pětatř ic
Kollárova
Husova
Pr
Nám. Repu
Tylova
vská
Škoda
Solní
Sady
Kotkova
va yslo m Pře CAN
átníků
Shell
Americká
ražská
ubliky
MIGHTY SOUNDS 2009 očima Santoshe, zpěváka Open Season
www.openseason.ch
V roce 2009 jsme vystoupili na festivalu Mighty sounds, nebo by bylo možná lepší říci na Bláto sounds? Každopádně pokud jste tam byli, tak asi více než dobře víte, o čem mluvím. Nebyla to naše premiéra, v každém případě to ale bylo nejlepší vystoupení. Den před Mighty jsme hráli v Amstru a jeli jsme v naší dodávce stovky kilometrů. I přes to cesta utíkala, protože jsme se už nemohli dočkat, až zase uvidíme naše kamarády z České republiky. Kuba s Přemkem nám zařídili vůbec první vystoupení v ČR v roce 2003, když jsme hráli s Kingem Djangem ve Futuru, a od té doby se k vám vracíme, kdy je to jen možné, neboť to u vás jednoduše milujeme. V každém případě, ten den, kdy jsme dorazili do Tábora, bylo krásně a všechno se zdálo v naprosté pohodě. Festival běžel, jak měl, a na lidech bylo vidět, že se baví. Věci jsme vyházeli v zákulisí a vyrazili do víru festivalového dění, pořádně si to užít. Je to fakt bomba, kolik pódií, malých či velkých
stanů, zavřených i otevřených lze vidět na tomhle fesťáku. Od hard coru k reggae nebo punku a všichni do jednoho si to užívají. My jsme samozřejmě nejdřív vyrazili zjistit, zda dancehall stage stojí na stejném místě, jako když jsme si tehdy s naší partou dali pořádně do nosu při poslední návštěvě, což bylo tuším v roce 2007. Pomalu se blížilo naše vystoupení a stejně tak se na obloze začaly kupit mraky. Déšť na sebe nenechal dlouho čekat, tak jsme vzali nohy na ramena a běželi se schovat do backstage. V tom se pekelně rozpršelo, tak jsem si zatím pokecal s kluky z Polemic. Myšlenka, že by mohlo brzy přestat pršet, byla totálně zcestná. Naopak pršelo čím dál tím víc a během chvilky zhasla i světla a stage se ocitla na nějaký čas bez proudu. Kapela, která zrovna vystupovala, byla nucena přestat hrát a urychleně vyklidila pódium. Vzhledem k tomu, že jsme byli na řadě, běželi jsme v tom šíleném lijáku rychle do našeho tourbusu připravit se na vystoupení. Povrch pódia byl mokrý a všude byla děsivá vrstva bahna. Pustili jsme se do zapojování nástrojů a aparátů (děkujeme všem ze stage crew za pomoc) a než jsme začali, tak nám stage manager řekl, že naše pódium je jediné, které v tuto chvíli na festivalu funguje. Jasně, vůbec by nás nenapadlo, že v tom šíleném dešti by lidi přišli před pódium, ale vzhledem k tomu, že většina lidí byla už stejně promočená na kost, tak to všem bylo úplně jedno. Všichni na Mighty sounds (a věřte mně, když říkám všichni, tak tím sakra myslím fakt hormadu lidí), si přišli užít party s námi. Představte si několik tisíc lidí, kteří zpívají „Step by Step“ nebo „Keep my Fire Burning“ v tom děsným dešti a s nohama po kolena v bahně. Bomba, byli jste vážně nejlepší a fakt od srdce můžeme říci, že vás máme čím dál tím radši a děsně se těšíme, až se zase uvidíme. Czech Republic rocks! *
Z nemocnice do baru Psychobilly kapelu Frantic Flintstones založil v roce 1986 Chuck Harvey, zvaný též El Cha Cha Chucker. První sestavu kapely kromě Chucka tvořili Rick na kytaru, Clive na basu a Toby „Jug“ Griffin, který bubnoval s The Coffin Nails a později s The Meteors. Od roku 1987 dokázali i přes svůj divoký život Flintstones vydat více než třicet alb. Sestava skupiny se každoročně měnila, stejně jako drogy a alkohol, které po celou kariéru kapely jejími členy hojně protékaly a nejednou kapelu málem zabily. Chuck prodělal infarkt a musel podstoupit složitou operaci. Netrvalo dlouho a byl zpět se svojí flaškou vodky. Flintstoni opět změnili sestavu a rock ‘n’ rollový mejdany jely dál.
Z Berlína do Brazílie a pak stečí na Tábor V 90’ letech se Chuck přestěhoval do Německa, kde se oženil, relativně zklidnil a natočil dokonce album s legendárním Alanem Wilsonem. V roce 2003 Frantic Flinstones vydali desku s názvem Champagne For All, která nadchla všechny, kdo považovali staré dobré Flinstony za minulost. V té době byla po psychobilly velká poptávka, takže i Flinstoni se stali žádanou kapelou po celém světě. V roce 2007 se Chuck opět přestěhoval, tentokrát do Brazílie. Poskládal si zde zbrusu novou kapelu, se kterou natočil desku Psycho Samba My Way. Nyní se na tuto vypečenou partičku zhýralých psychobilly alkoholiků s charismatickým zpěvákem, libujících si ve všech možných zmašťovadlech, můžete těšit do Tábora!
*
Rachid Taha
Alžírsko-francouzský rebel se vrací do Prahy Rachidu Tahovi se podařilo propojit tradiční hudbu severní Afriky a středního Východu se západním rockem a punkem do naprosto jedinečné podoby. Od začátku 80. let svou hudbou bojuje proti rasismu a konformismu. Tehdy vystupoval s kultovní skupinou Carte de Séjour, která míchala arabské vlivy a striktní punk. Na svém nejnovějším albu BONJOUR znovu otvírá mnoho osobních i společenských ran. Skvělé taneční album na pomezí rocku, orientální hudby, hiphopu, jeel musíc a electra naprosto bourá omezující škatulky hudebních kritiků. Jako Manu Chao je muzikantem, který dostal revoluční písně na do světových žebříčků a svou hudbou překlenul nepřátelství mezi odlišnými kulturami. Lístky k dostání na: www.moveticket.cz., kde můžete stáhnout i tématický mixtape. Koncert pro vás připravuje Move Association ve spolupráci s klubem Lucerna Music bar. Podporuje: Francouzský institut v Praze a Hlavní město Praha.
Divadlo pod lampou (hudební klub) předprodej vstupenek: Music Records (Dominikánská ul.) rezervace vstupenek: www.podlampou.cz
03. 02. st | šansón / rock / punk / balkán LES HURLEMENTS D´LEO (FR) 05. 02. pá | punk / emo PLUS MINUS (SK), SUFFER, RIVER JORDAN 06. 02. so | FRIENDSHIP TOUR 2010 screamo / electronica / metalcore
SHOGUN TOKUGAWA, BAHRAINN, UNAFFECTED EVOLUTION, THIS NIGHT DRAWS THE END 08. 02. po | TRAVELLING - HUMI OUTDOOR EXPEDICE GASHERBRUM I 09 09. 02. út | TRAVELLING - YEAH!...BUT? WE SKI - BALCAN RALLY www.moab.cz 11. 02. čt | MÚZA 2009 - 3. postupové kolo HROBESO, JEDEMETAM, LOUTKY, FENOMENDÉS, MYSTICAL WAY, MAGIC MUSHROOM
12. 02. pá | punk / rockabilly / rock´n´roll QUEENS OF EVERYTHING, GAUNEŘI, NASTY WORK 13. 02. so | grind ISACAARUM, INCEST, ROYAL THROWOVER 17. 02. po | TRAVELLING - CROCODILE TROPHY 2009, www.moab.cz 16. 02. út | hip hop / balkán PAD BRAPAD MOUJIKA (FR), Klezmer (FR) 18. 02. čt | MÚZA 2009 - 4. postupové kolo VARAN PRINC, WANTED, ZKRAT,
THE CHOBOTS, INFINITI BAND, THE CHRUŠČOV
19. 02. pá | HC / metal / death / black / grind OBLOMOV, FDK, DESPISE, WYRM 20. 02. so | grunge / rock´n´roll SUNSTROKE, PLEWEL, ENTEN OG ELLER 22. 02. po | přehlídka outdoorových filmů EXPEDIČNÍ KAMERA 24. 02. st | punk BORN TO LOSE (USA), DEMÖRALYZÉR 25. 02. čt | ska reggae POLEMIC (SK) 26. 02. pá | HC / metal LOCOMOTIVE, CROSSCHECK, SNAIL 27. 02. so | metal NUCLEON, CRUEL, WARHAWK
klub Fléda
Štefánikova 24, BRNO, 60200, fleda.cz 05. 02. pá | RYTMUS KRÁL TOUR A HOSTÉ 06. 02. so | MAGION 08. 02. po | HUDBA 2009 - KONEC SE BLÍŽÍ ANEB ZLATÉ ČASY 10. 02. st | VANESSA 11. 02. čt | PROWIZORIUM TOUR 12. 02. pá | BREAK4BEATS Ed Rush (UK), Sayko, Soldik, Beaty, Katcha 14. 02. ne | INDIES 20 LET Al - Yaman, Zdeněk Bína + Jan Urbanec 19. 02. pá | E-MOTION AIRWAVE (Bel), FERRY TAYLE (Fr), Stepan Bruck, Revis, Andrew... 27. 02. so | Kenny Knots (Uk) backed by Nattynational Rockers 03. 03. st | RIK TRUFFAZ & SLY JOHNSON
VELBLOUD
~ U Tří lvů 4, České Budějovice | www.velbloud.info ~ 01. 02. | Folk Punk - The DREADNOUGHTS (CAN) 02. 02. | FREAK SHOTS PARTY - Reggae night – DJ Toust 03. 02. | Drum’n’Bass night – BLACKOUT 04. 02. | Melodic HC/Punk – PLUS MINUS (SK), SUFFER, NO SIDE 05. 02. | Post-HC/Kompost Rock – C, MITOTE, NULY, KOSMOMÁŠUP 06. 02. | The DOORS Revival – Other Voices 08. 02. | TEMPLE HUDEBNÍ KLÁNÍ – FÁDŽITULIKISTULÁN versus 12° BAGPIPERS 09. 02. | FREAK SHOTS PARTY – Noise/Math/Divno night by NAAB DJs 10. 02. | INTESSAR – orientální tanečnice, pak AS DE TREFLE (Francie) 11. 02. | XAVIER BAUMAXA mit HOMOLKA TOBOLKA (Honza Homola, WOHNOUT) 12. 02. | Doom/Sludge/Black/Námrd – CULTURA TRES (Venezuela), ...ÚL!, ÜNFARKT 15. 02. | TEMPLE HUDEBNÍ KLÁNÍ – OSA KILLERS versus BORN AGAIN 16. 02. | FREAK SHOTS WOODSTOCK SPECIAL: CRYSTAL CARVAN (Swe) + VVV DJs Afterparty 17. 02. | Gay&Lesbian and Friends party PINKOUT 18. 02. | ISIC studentské čtvrtky: IN PROGRESS + Host 19. 02. | NAAB presents: MUKRA, TARENTATEC, OSIS KRULL 20. 02. | The Great Rock’n’Roll Rumble: The TONY MONTANAS (DE) + mnoho dalších! 22. 02. | TEMPLE HUDEBNÍ KLÁNÍ – NOCRAPES versus E.H.T / The OPINION 23. 02. | FREAK SHOTS PARTY 26. 02. | Post/Grunge Rock night – hUSA, DIRTY AIRLINES 27. 02. | HUKOT uvádí: JINOVATKA 28. 02. | JaBASTA uvádí: BOB CORN, SELFBRUSH
www.utulekfest.cz
~ C i rc u s - k l u b, Ve l ká H ra d e b n í 3 3 , Ús t í n a d L a b e m ~ Festival ÚTULEK FEST - 5. 6. 2010 (ELEKTRICK MAN, TRABAND, GREEN SMATROLL, THe SWITCH...) 26.2.2010 - HOUBA / PUNK FLOID - Circus, Ústí nad Labem
GROWSHOP Hrabičky, hnojiva, lampy, kokos, žížaly, větráky, rockwool-grodan…
www.biotop.cz
tel.: 777 571 460
Riegerova 25, 370 11 České Budějovice tel.: 777 571 460, www.biotop.cz
KAROL HROM by
[styling: lulu] fashion: hzzard.cz
zewl.com
05. 02. 2010 PRAHA 007 Strahov
+ support
Doowhenblade
Občas si člověk zkrátka uvědomí, že stárne, a když pak vidí tuhle partu mladých kluků a holek, jak do svého vystoupení sází energii jako řezačka na Saláma, tak mu zůstává rozum stát. Liberec v roce 2005 porodil velmi nadějnou skupinu, která díky nezkrotné dávce entusiasmu letí vpřed jako šíp vystřelený z kuše a vzhledem k tomu, že krajina je otevřená a rychlost nebezpečná, tak se asi jen tak nezastaví. Doowhenblade jsou každým koncertem zkušenějšími jezdci a na pódiu se otrkali poměrně rychle. Svoji tvorbou brouzdají někde na pomezí ska a punku a jejich žívá vystoupení jsou zábavnou přehlídkou a pastvou pro oči. Kdo neviděl, neuvěří. Mládí vpřed!!!
TEXT Aktajsa + PŘEKLAD Honzeen
Koncerty téhle partičky z německého Heidelbergu patří k nejenergičtějším, jaké můžete na evropských pódiích vidět. S bratry frontmany (neplést s Formany) jsme si povídali o skákání po pódiu, antifašiských vlajkách nebo cestách. Na co se těšíte v roce 2010? Carlito: Hlavně na to, až vyjde naše nové album a na dvě turné, které jsou s ním spojena. První na letních festivalech, při druhém pak na podzim objedeme kluby po celé Evropě. Mal Elévé: A těšíme se do České republiky!
Vaše koncerty provází pověst nespoutané show, nejste z toho skákání někdy unaveni? Mal Elévé: Ano, naše koncerty jsou jistým způsobem speciální. Ale i když odehrajeme asi 50 koncertů každý rok, nikdy to není nuda. Každá show je pro nás něčím novým. Samozřejmě, že existují lepší koncerty a existují horší koncerty, to skákání nás ale nikdy neunaví. A i když máš třeba špatnou náladu, hraní ti dodá spoustu energie. Carlito: Každopádně je pravda, že jsou naše show dost fyzicky náročné. I proto hodně sportuji, abych byl ve formě. A taky je důležitý dostatek spánku! Za čím jste šli na desce Voyage? Co to bylo za cestu? Proč ten název? Carlito: Album se jmenuje Voyage (česky cesta, pozn. aut), protože máme za to, že právě cestováním se člověk nejvíc naučí. Cestování člověka zbaví předsudků. Celý život je vlastně jedna nikdy nekončící cesta.
l l
Mal Elévé: Voyage neznamená nějakou konkrétní cestu. Ta deska je o cestování obecně a samozřejmě také o faktu, že i když my můžeme cestovat kamkoliv a kdykoliv chceme, většina obyvatel planety tento luxus nemá. Tohle jsem si obzvlášť uvědomil, když jsem jel autem do Senegalu a na španělsko-marockých hranicích postávali lidé, kteří marně čekali, až se dostanou „na svobodu“. Carlito: Také to znamená být otevřený a nezaujatý. Nejdůležitější je ale pro nás odstraňování všech hranic. Ať už zeměpisných, nebo těch, které má člověk v hlavě. Přeskočit a zničit hranice, to je náš velký sen, za který bojujeme. Jaké to je mít bratra v kapele? Mal Elévé: Je to fakt skvělé! Od doby, co jsme spolu, se bavíme hlavně hudbou. Carlito: Je to dar. S bratrem se známe tak dobře, že spolu na pódiu můžeme komunikovat třeba jen pomocí očního kontaktu. Váš styl zpěvu je dost specifický, jak jste se k téhle hudbě vlastně dostali? Mal Eleve: Před Irie Révoltés jsem hrál v punkové kapele. Pak jsem objevil ska a najednou jsem začal víc a víc tíhnout k reggae a ragga. A k tomu všemu jsem nakonec přidal i hip hop. Mix toho všeho je ve výsledku to, co zpívám. Carlito: Já o trochu víc tíhnu k černé hudbě. Ovlivňuje mě hromada různých stylů, které jsem za posledních deset let přetavil v něco, co bych dnes brát jako svůj vlastní projev. Jste Němci, ale zpíváte také ve francouzštině, jak to? Carlito: Já a můj bratr jsme napůl Němci a napůl Francouzi. Vyrůstali jsme v bilinguálním prostředí. Při zakládání Irie Révoltés jsme si uvědomili, že francouzština nám pro svoji flow a údernost vyhovuje jak při zpěvu, tak při psaní textů. Proto zpíváme hlavně ve francouzštině. Prezentujete se jako politicky vyhraněná kapela. Někteří lidé ale berou skákání s vlajkou Antifašistické Akce po pódiu jako pózu. Co byste jim vzkázali?
l l
Carlito: Pokud se o naši kapelu člověk nezajímá víc a nevidí naše angažmá v dalších sociálních a politických skupinách, je samozřejmě jednoduché tuhle konkrétní akci odsoudit jako pózu. My ale podporujeme spoustu neziskových a nevládních organizací, z nichž můžu namátkou vyjmenovat Rollis für Afrika, Viva con Agua nebo Kein Platz für Rassismus. Pořádáme také hodně charitativních koncertů a hráváme i na demonstracích. Je smutné, že spousta umělců se zaštiťuje politikou jen proto, aby se nějak vyprofilovali, ale mimo stage pro věc nehnou ani prstem. Mal Elévé: Rozhodli jsme se ukázat antifašistickou vlajkou na pódiu jako jasné prohlášení. Těch máme sice v textech plno, ale ten symbol to vždycky vygraduje a dodá tomu postoji víc síly. Pokud si někdo myslí, že je to jen póza, proč ne. Ale my nekoncertujeme, protože jsme pozéři. Našimi koncerty chceme podpořit všechny lidi na tomto světě, kteří bojují s rasismem. Antifašismus není jediným tématem vašich textů, o čem zpíváte obecně?
*
Carlito: Zpíváme o různých věcech. Obecně se dá říct, že jsou to věci, které jsme zažili nebo viděli, věci, o kterých jsme četli nebo slyšeli. O všech těch nespravedlnostech v naší „krásné“ globalizované společnosti. Mal Elévé: Naším hlavním tématem je kritika. Zpíváme o chudobě, problémech v naší společnost, válkách a tak dál. Není toho málo. V České republice máte docela slušnou fanouškovskou základnu. Jezdíte sem rádi? Mal Elévé: Milujeme koncerty v České republice. Je opravdu úžasné, jak si lidé v Česku užívají naše show a hudbu. Díky všem, kteří nás podporujete! Carlito: Lidi v České republice mají spoustu energie, těšíme se na vás v létě! Co se vám vybaví, když slyšíte pojem Mighty Sounds? Carlito: Jednoznačně jeden z nejlepších festivalů vůbec! Uvidíme se na Mighty Sounds 2010!
Plynární 1096/23, Praha 7
www.crossclub.cz
01. 02. pon LOS TEKKENOS (Meltdown Mickey, Z-Aires, Mayapur DJs, Bazooka, Sunpaja) 02. 02. ute XAVIREVUE (Xavier Baumaxa a hosté) 2ND STAGE FUNKY BREAKS (Mad4ce, Telka) 03. 02. str CROSSKA Roy de Roy (AU), Discoballs, DJ Boldrik CROSSING-OVER STAGE (Satiwa, Pixy, Mihaal) BIOKÁF (film Předčítač) 04. 02. ctv MAINSTREAM IS NOT FOR US Panelakovi Forti, AtWar (FR), Matoa + Neuroalex, Vam_lor, Drax, Beduan + Er_x, Pendapon, Aztek BIOKÁF (Short Tekno Movie) 05. 02. pat JUNGLE DNB SESSION Counterstrike (JAR), T2B Crew, Rido, Netdave 2ND STAGE Zerwox, Bebe, Freakfunk, Nana 06. 02. sob MYTHOLOGY Mayd Hubb (FR), Anhedonia vs Dustcream, Deus Ex Machina, Matoa, Ism (UK), Ventolin Live, Neutrino, Ghandi, Awacs 07. 02. ned CROSS N ART Sluneční škola pro Kargyak– Beseda s Janem Tilingrem 08. 02. pon LOS TEKKENOS (NSK a hosté) 09. 02. ute END OF THE WEAK DJ Trusty (UK/CZ), Alesh One, Pantheon Allstars, MC Metodej, MC Riko, Ivanhoe, specialní hosté 10. 02. str PSYTRANCE BIOCROSS Mim, MP, Darjeel, Lolla BIOKÁF film Děkujeme, že kouříte 11. 02. ctv REGGAENERACE Damalistik a hosté 12. 02. pat IMPERIALISTIC NIGHT Akira, BJ Tzarr + MC Vaant, Sayko, Beast67, Mersi, Dr Sme 13. 02. sob FUNKY LATINO NIGHT Maradona Jazz, Dub in da Trip, Baltazar, Mucho REGGAE CHILLOUT Hi Kee (JAM), Royal Hi Fi 14. 02. ned CROSS N ART (divadelní představení) WORLD MUSIC CHILLOUT Afronomad Sound System 15. 02. pon LOS TEKKENOS – PRAGUE NIGHTMARE Kompakter, Hdg, Mathef, Kryst_Off, Sucks (UK) 2ND JUNGLE DNB STAGE Spook - Klook – Bazzi 16. 02. ute DUBSTEP BREAKS ELECTRO Abu vs. Ans 17. 02. str ELECTRO BAL Skret vs Electro Dee BIOKÁF film Kniha rekordů Šutky 18. 02. ctv CROSSKA VS. WORLD BEATS Pad Brapad (FR), The Spankers, Kaliyuga DJs JUNGLE DNB STAGE AnnGree (UK), Jahrider, Vargas, Thiew, Meikos 19. 02. pat AIRCROSS Toky, Boss, Sidecar, Elektrabel Live, Reznyk MINIMAL STAGE N-kyp, Ala, Carl King, Katie
20. 02. sob =M= METRO SOUND BENEFIT PARTY Dave Wired (live UK),
Metro & RNF DJs & liveset, VJs Toybox & Aeldryn, Wee´la
21. 02. ned CROSS N ART GHETTOLLEGE přednášky Afrikanistika WORLD MUSIC VEČÍREK Africký večírek o.s. Wakitaka + Afronomad Sound System 22. 02. pon LOS TEKKENOS Bukaj, Dobi, Miltex, Dzony, B4nan, Reborn, Czerw 23. 02. ute HULIDI Paprsky doktora Gagarina, Cocojamin prodiction 24. 02. str VĚTRNÉ KYTAROVKY kapely Goro, Anyway a hosté PSYTRANCE BIOCROSS Psyla a hosté BIOKÁF studentské projekce FAMU 25. 02. ctv REGGAENERACE Keny Knots (UK), Peeni Walli, Nattynational Rockers, Cocoman 26. 02. pat DRUMSTATION Keaton (UK) 27. 02. sob MOOVE IT! DJ MA1 (UK), Quadrant DJ’s & M&gors DJs DOWN N DIRTY STAGE Natural Born Shampoos 28. 02. ned CROSS N ART cestopis - Saša Ryvolová (Malé Sundy) ROCK N ROLLS ROYCE kapela Joke (FR) WORLD MUSIC CHILLOUT Afronomad Sound System 01. 03. pon LOS TEKKENOS Neurosys a hosté
KLUB 007 STRAHOV ~ Koleje ČVUT, Blok 7, Chaloupeckého 7, Praha 6 | www.klub007strahov.cz ~
pá 05. 02. Ska / Punk / Latino TALCO (it), DOOWHENBLADE (cz)
PIPES AND PINTS (cz), CHANCERS (cz), P:N:S (cz) ESTATE (usa) út 09. 02. Indie / Noise / Punk DD/MM/YYYY (can), SUNDAYS ON CLARENDON ROAD (cz) čt 11. 02. HCMetal / Screamo UNNECESSARITY (cz), MITOZEN (cz), FLOWERS FOR WHORES(cz) pá 12. 02. Nu Metal / Screamo H.B. GANG (cz), STANDBY (cz) so 13. 02. Alternative Rock / Stoner BLOND SITE OF THE LIFE (cz), THE POOH (cz) ne 14. 02. R´n´R / Psychobilly CARLOS & JEHO KOJOTI (cz) & hosté st 17. 02. Electro / Grime DEW TOWN DOGZ (cz), DJ SUKOVACH (cz), DJ SHADOW D (cz) čt 18. 02. Screamo / Rock / HC YASHIN (uk), EVELLYNE (cz), THIS NIGHT DRAWS THE END(cz) pá 19. 02. Soutěž kapel EMERGENZA MUSIC FESTIVAL so 20. 02. Soutěž kapel EMERGENZA MUSIC FESTIVAL ne 21. 02. Dirty Rock´n´Roll Punk TRASHCAT (uk), SUPER PILOT (cz) st 24. 02. Garage / Folk / Nu Jazz KARL BLAU BAND (usa), LAKE (usa) pá 26. 02. Rock / Alternative / Indie CHOKEBORE (usa), BLEUBIRD (usa) so 27. 02. Punk / Grind / HC GLEJT(cz), S.A.S.(cz), DECOMPOSING MANURE(cz), INTESTACY(cz) so 06. 02. Folk Punk / Ska / HC
ne 07. 02. Psychedelic Pop REAL
22. 02. 2010 Teplice - Božák 24. 02. 2010 Plzeň - Pod Lampou 02. 03. 2010 České Budějovice - Velbloud 03. 03. 2010 Brno - Yacht klub 06. 03. 2010 Praha - 007 Strahov +Thalidomide (comeback show of punk rock heroes!) +The Hysterics (punk´n´roll Teplice) 07. 03. 2010 Bratislava - Obluda klub
photo by Huggi - fotoreporty.rhizopus.net
get tattooed!
Čejka Jan, též Čiko zvaný, (takto bicmen Prague Ska Conspiracy) se rozhodl, že se - pod dohledem našich redakčních objektivů - promění v Travise Barkera. Napomáhat mu bude věhlasný tatér Petr Bobek, který svou 200% práci odvádí ve studiu Tribo. Nakolik se mu tento záměr podaří vizuálně, můžete sledovat v našem populistickém rádobyphoto seriálu, a nakolik zručností na bubenické šamrličce, posoudíte sami při návštěvě konciku PSC. Ten se však odehraje až za drahnou dobu, neboť PSC mají kromě 1/2roční pauzy i dramatické vekslování v sestavě. Však jsme to na budějické Final party svorně oplakali, odcházejíce po čtyřech...
Zpěvák, spisovatel, herec, organizátor hnutí „spoken word“ a nepřehlédnutelná postava světové kulturní scény HENRY ROLLINS dorazí 8. února 2010 do Prahy, kde se v Paláci Akropolis představí se svým pásmem mluveného slova. Všem příznivcům tohoto nespoutaného a za každých okolností přímého umělce se tak naskýtá dlouho očekávaná šance zažít na vlastní kůži Rollinsovu „přednášku“.
Henry Rollins proslul nejprve jako frontman kultovních Black Flag, následně založil svou vlastní kapelu Rollins Band. Vedle toho se začal profilovat i jako spisovatel, herec a moderátor vlastních talk show, které se v USA těší mimořádné oblibě. Mezi hlavní body jeho zájmu patří v posledních letech tzv. hnutí „spoken word“ (mluveného slova), jehož je sám čelním představitelem. Toto hnutí v první polovině 80. let volně navázalo na veřejnou recitaci s jazzovým doprovodem, jak ji v 50. letech praktikovali básníci Kenneth Patchen, Lawrence Ferlinghetti nebo Bob Kaufman. Rollins se ve svých mluvených show zabývá širokým spektrem témat od osobních problémů, přes mezilidské vztahy, literaturu, hudbu, až po drogy, násilí nebo politiku. Sám svá pásma nazývá veřejně praktikovanou terapií zbavování se „démonů z dětství“. Vstupenky na vystoupení Henryho Rollinse jsou k dostání v síti Ticketpro, na webu www.shindy.cz a také v kavárně Paláce Akropolis. Pro detailnější informace navštivte stránky www.obscure.cz.
PPP'H;L<NK>'<S
;E:<D ?E:@% KHEEBGL ;:G= SiŌo§d% liblhoZm^e Z [rmhlmgù ng]^k`khng]blmZ iřbc²ó]² ]h IkZar l^ loùf i§lf^f feno^g®ah lehoZ'
M
LU
V
EN
É
O SL
VO
−
S
PO
K
EN
W
O
R
D
8.2.2010 PRAHA * PALÁC AKROPOLIS
IŘ>=IKH=>C OLMNI>G>D3 MB<D>MIKH% PPP'LABG=R'<S% D:O KG: I:E < :DKHIHEBL
Krucipüsk vydali v loňském roce znamenitou desku Amen a mají po dlouhé době stabilní sestavu. Zdá se, že jsou v plné síle, což hodlají předvést i publiku Mighty Sounds 2010. Což znamená, že jsme si jejich frontmana Tomáše Hájíčka hned vzali do parády a trochu se ho poptali na kapelní život.
Marquet Štechová
Vaše poslední deska “Amen” vyšla v naprosté tichosti, byl to záměr nebo shoda okolností? Je pravda, že oproti kapelám typu Kabát, Divokej Bill a jiným jsme měli tu mediální kampaň slabší, ale do undergroundu sponzoři prachy prostě tak vehementně nestrkaj. Avšak můžu-li zhodnotit podzimní tour k tomuto našemu již sedmému řadovému CD, tak to, myslím, dopadlo velmi dobře. Jeli jsme celkem 14 koncertů po Čechách a sály byly plný. Jak podle tebe “Amen” přijímají fanoušci? Je to tak, jak jsme předpokládali, já osobně jsem velmi spokojen. Myslím si, že se tomu dá říkat „zrno se odděluje od plev“. Což po těch letech, kdy nás pořadatelé a spousta dezorientovaných fanoušků strkala do jednoho ranku s Dogou, Alkoholem, Arakainem a podobnými kapelami, pro mě i celej Krucipüsk působí jako léčebna. Je fakt, že orientovaní fanoušci chválí a dezorientovaní stále vykřikují: „Páté CD s názvem DRUIDE nelze překonat“. Pro nás to je návrat ke kořenům této kapely a mých ještě starších punkových začátků, i když v modernějším hávu. Kromě zpěvu jsi teď přibral i nástroje, jak k tomu došlo? Snažím se si to po těch létech bezuzdnýho poskakování trochu zpříjemnit a navíc mě to sakra baví, i když se stále držím hesla „v jednoduchosti je síla“. V současný době jsem se začal snažit hrát trochu na jumbe, kazu, foukací harmoniku a taky na trochu těch kytar. Voni ty nástroje pak v tý muzice dělaj takový to kořeníčko neomšelosti.
l l
První reakce většiny fanoušků na Amen zmiňovaly absenci hitu typu “Láska je kurva”, nevadí ti, že se ocitáte i po dlouhých letech trochu ve vleku této písně? Nevadí mi to, protože to je naše pecka. Pro mě je třeba strašná představa dostat se do povědomí převzatým hitem a pak ho drhnout pro uspokojení posluchačů celej život. Co má vyjadřovat obal desky “Amen”? Ten obal dělal náš dlouholetý (a teď i váš grafik) Panzer Marcel a jestli si dobře vzpomínám, tak to má být víra v čest, hrdost a v neposlední řadě slušnost. Tedy vše, co se v současné době, podle mého, lidem českého národa díky materiálnímu pojetí světa nedostává. Jak již říkával můj děda: „Přelez, přeskoč, ale nepodlez!“ Co tvoje texty, vybíjíš v nich naštvání na svět, nebo co v nich nejčastěji vybíjíš? Na svět bejt naštvanej nemůžu. Svět nic špatnýho nedělá, ten funguje na vyšším principu, ale s lidskou rasou trochu problém mám. Někdy je těžký o ní hovořit či něco napsat z dostatečného nadhledu. V člověku se všechny lidský křivdy kumulujou a někdy musej ven. Jsem rád, že jsem hudebník a textař. Nevím, co bych dělal jako militantně zarputilý jedinec. Proč jste se rozhodli vydávat si desky sami? Je s tím samozřejmě víc starostí, ale Freedom is Freedom, jak by řekl klasik. Nejsme nikam směrováni ani tlačeni, jako je to ve většině případů u velkých firem, a nemusíme živit tolik zbytečných úředníků. V čem podle tebe spočívá hlavní rozdíl mezi vydáním desky pod vydavatelstvím a samovydáním? Musíš mít úžasného člověka, jako je naše managerka a vydavatelka Iva Buková, a pak pocítíš ten rozdíl. Konfrontace je rychlá, výsledek hmatatelný a pohoda neskutečná. Krucipüsk je oficiální kapelou olympijského Czech Skicross Teamu, co to obnáší a jak k partnerství došlo? Kluci ze skicrossu jsou našimi dlouholetými fanoušky a za sebe, když mě osloví adrenalin, tak neodmítám. Jsme všichni bývalí sportovci a hrajeme muziku, která by měla všem, kteří mají rádi živočišnou energii, v dobrém slova smyslu nakopat prdel. Už delší dobu je sestava kapely stejná. Znamená to, že už se ustálila? Je to tak. Na bicí hraje Vojta Douda ten je se mnou nějakejch devět let, kytara Jarmut Gabriel už pět let a basa Mára Haruštíak dva roky. V týhle sestavě nás to baví nejvíc, jak to kdy bavilo, a byl bych moc rád, kdyby to do smrti smrťoucí vydrželo.
Občas hrajete akustické koncerty, v čem jsou pro tebe jiné? Tím, že chodíme každou pátou pecku regulérně k baru doplnit morál. Zkrátka je to večírek už při koncertě a nálada je uvolněnější. Máme čas si zajamovat a dávat těm pevně danejm věcem trochu jinej kabátek. Jaká muzika tě teď nejvíc bere? Veškerá dobrá muzika, tu špatnou neposlouchám. Ale poslední dobou to je hlavně Brian Setzer Orchestra, John Butler Trio, Queens Of The Stone Age nebo novinka Them Crooked Vultures. Pak mě fascinujou big bandy jako Dave Holland Band, Glenn Miller atd. Ke všemu přidáme pár jazzovejch partiček a to je snad vše. Na co se v letošním roce nejvíc těšíte jako kapela? Až to do vás s Krucipüskem pořádně narvem! *