Mighty Freezine 06-07/2015

ENTER SHIKARI PROTOJE SICK OF IT ALL DUB INC. ARCHITECTS DERRICK MORGAN

COCKNEY REJECTS TERROR IGNITE BATMOBILE

DUBIOZA KOLEKTIV

OFF!

PIPES AND PINTS BOOZE & GLORY STRUNG OUT LOS DE ABAJO THE CREEPSHOW RED FANG CONFLICT

FAST FOOD ORCHESTRA JAYA THE CAT FUNERAL FOR A FRIEND REZUREX PANNONIA ALLSTARS SKA ORCHESTRA 8°6 CREW SUPERSUCKERS THE CARBURETORS MEDIAL BANANA UNITED FLAVOUR THE WORLD/INFERNO FRIENDSHIP SOCIETY KING KURT NO SPORTS IRON REAGAN POLEMIC BOMBSHELL ROCKS DEFEATER RANDOM HAND DISCOBALLS PRAGUE CONSPIRACY KONFLIKT QUEENS OF EVERYTHING A MNOHO DALŠÍCH

TÁBOR ČÁPŮV DVŮR 3. – 5. 7. 2015 www.mightysounds.cz

Mighty Freezine

číslo 6–7/2015, neprodejné vychází 1x za měsíc v české verzi Redakce Vojta Libich, Přemek Černík, Zdeněk Bělohlávek, Honza Palička, Fido, Markéta Zelí, Petr Dvořák, Zed Tchichiman, Alexandr Guha, Štěpán Kouba, Buzola, prof. Azimut Editor Vojta Holub Art direkce a sazba Markéta Zelí Ilustrace a grafický design Vojta Woody Troják Foto Vojta Florian, Marius Sachtikus, archiv kapel Inzerce Vítek Černík vitek@mproductions.cz tel.: +420 776 244 568 Distribuce Kuba Siňor kuba@mproductions.cz tel.: +420 777 589 213 Vydává Mighty Productions s.r.o.

Seifertova 571/5 130 00 Praha 3 Česká Republika IČ: 03674550 DIČ: CZ03674550 Přetiskování textů a reprodukce pouze s písemným svolením vydavatele. All rights reserved. © Mighty Freezine, 2015 MK ČR E 21623

AŽ DOČTEŠ, PŘEDEJ DÁL. NEVYHAZUJ! A když, pak do modrého kontejneru.

Teorie času.

Ve znělce seriálu Sanitka se zpívá: „Můj čas je pouhopouhé prozatím“. A jelikož jsem prozatím ještě úvodník nepsal, tak můj čas nadešel právě teď. Čas je sám o sobě dost pozoruhodná veličina. Nějakej vzdělanec prohlásil, že čas je relativní. No, a protože jsem v hodinách fyziky nikdy nedával moc pozor a jsem celkově takovej ten typ člověka, kterej co nevidí, tomu nevěří, tak nezbývalo, než si tuhle teorii ověřit v praxi.

A festival Mighty Sounds se stal přesně tou událostí, která mě dovedla k pochopení. V prvý řadě, ač jsou to letos moje osmý Mighty, je to jako včera, co jsem se ještě jako malý pívo chystal na svůj první ročník v Olší. No a právě to malý pívo mě vede k samotnýmu poznatku. Jelikož jsem tam nikdy u malýho píva nedokázal, co do konzumace alkoholů a jinejch substancí přestat, stala se mi taková podivuhodná věc. Byť samotný festival trvá 3 dny, člověku připadá, že uteče tak za 3 hodiny a následně má pocit, že na něm musel ztratit minimálně 3 roky života. A není to žádnej izolovanej jev, co jsem svůj výzkum konzultoval s jinými Mighty autoritami, zažívají tam přesně ten samej paradox. Takže je to jasný, Einstein, Hawking a nevím, kdo ještě ve svejch výpočtech celou dobu předpovídali existenci ne černý díry, ale právě Mighty, kde se křiví časoprostor, člověk je v jednu chvíli někde a v jinou chvíli uplně jinde a bůh ví, jestli to vůbec probíhá ve stejný galaxii jako zbytek naší existence. Prý jsme se narodili moc pozdě na to, abychom objevovali zemi, a moc brzo na to, abychom objevovali vesmír. Ale za sebe, nejhorší možnou parodii na teoretickýho fyzika všech dob, můžu říct, že jsme se narodili právě včas na to, abychom objevovali Mighty Sounds!

Honza Palička

{ stálý dopisovatel Mighty Freezinu }

Zpěvák a kytarista Steve Von Till z post-metalové kapely Neurosis vydává v pořadí již čtvrté sólové album s názvem A Life Unto Itself. Neočekávejte žádné vřískání ani murmur typický pro Neurosis, ale pořádnou porci americkým folkem načichlých balad.

Legendární britská 2–Tone parta The Selecter vydává zbrusu novou desku pojmenovanou Subculture. Deska, kterou smíchal Prince Fatty, vychází 15. června na DMF Records a to jak na CD, tak i na vinylu.

Sublime with Rome oznámili vydání nového alba. To se bude jmenovat Sirens a bude to v pořadí druhé album s novým zpěvákem Romem Ramirezem a zároveň prvním albem od odchodu původního bubeníka Buda Gaugha. Zatím můžete omrknout, jak vznikal cover alba nebo si poslechnout první singl Wherever You Go, který kapela postnula na youtube.

Jméno H. R. Giger je synonymem pro metalovou estetiku. Už jen vyslovení jeho jména evokuje temné, surrealistické vyobrazení světa. Dokument Dark Star: H. R. Giger’s World slibuje exkurzi do Gigerova světa umění, od první lebky, kterou dostal svého otce v šesti letech, přes komerční práci až po kultovního Vetřelce.

Mighty oblíbenci Irie Révoltés vydávají 19. 6. novou, eponymní desku. K té se samozřejmě vydají i na turné a Českou Republiku navštíví hned dvakrát a to 3. října v Brně a 4. října v pražském Roxy.

Kanadská legenda D.O.A. streamuje nový single The Cops Shot a Kid z očekávaného alba Hard Rain Falling. Album bylo možné v květnu podpořit prostřednictvým Kickstarteru a nutno dodat, že cílová částka byla významně překonána.

Multi-talentovaný muzikant, zpěvák, skladatel, producent a potomek Boba Marleyho Stephen Marley zveřejnil nový track Ghetto Boy. Jako featuring se na něm objevují Bounty Killer a Cobra. Track se zároveň ocitne i na nadcházejícím albu Revelation Part II.

Kirk Hammett z legendy Metallica ztratil iPhone s 250ti hudebnímy nápady a kytarovými riffy. Vzhledem k tomu, že neměl telefon delší čas backupovaný, většina nápadů je nejspíš bohužel (anebo bohudík) v prdeli.

Pokud máte rádi řízný ska punk a máte pocit, že devadesátky, kdy takových kapel hrály tisíce, jsou nenávratně pryč, bystřete! Nováček na bostonské scéně Poor Jeremy s debutem It Could Always Be Worst je recenzenty do nebes vynášen a řazen kamsi mezi party Buck-O-Nine a Streetlight Manifesto.

Máme dobré zprávy! Dle doktorů zpěvák Iron Maiden Bruce Dickinson vyhrává v boji s rakovinou a jeho šance na úplné uzdravení jsou velmi pozitivní.

Držíme pěsti!

Punkoví oblíbenci Against Me! si společně s Miley Cyrus střihli na živo pecku True Trans Soul Rebel. Tahle kooperace probudila celou řadu jak pozitivních, tak i negativních emocí.

Každopádně za nás dobrý (pozn.: autorův názor se nemusí ztotožňovat se stanoviskem redakce).

Prvního června vychází Peace Is The Mission, třetí studiový album Diplova dancehallovýho projektu Major Lazer. Albu předcházel singl Lean On, kterému featoval Dj Snake a MØ a který se stal jedničkou v australské, belgické, dánské, finské a holandské hitparádě. Do TOP10 se pak dostal v dalších čtrnácti zemích světa.

Přátelé dobrého dopisování, vítejte na mé tradiční dvoustraně magazínu Mighty Freezine. Z mnou psaných rubrik v tomto periodiku je právě tato má nejoblíbenější. Je totiž jediná. Věřím, že i vy, kteří nejste autorstvím omezeni, na těchto místech každý měsíc s oblibou nalézáte odpovědi na to, co trápí vás a vaše bližní. Možná, že by vás zajímalo, co trápí mne. Snažím se svůj život žít vnímaje pouze jeho pozitiva, nicméně asi jediné, co mě dokáže zarmoutit, je nedoručitelný dopis vrácený adresátovi.

Ten se svých odpovědí nikdy nedočká, tři z vás však byli tento měsíc o poznání šťastlivější a po přečtení řádků níže budou moci již mít klidné spaní.

Milá paní Jindro, Mighty Sounds je sic e letos o týden dřív , než bývalo zvykem, ale i tak zbývá celý jeden měsíc. Můžet e mi poradit, jak a č ím tento měsíc naplnit , abych se svého oblíbeného festivalu co nejrychleji dočkal a nezemřel přitom nud ou?

Lukáš Stávek, Praha

Lukáši, vycházejme z toho, že onen měsíc, který vás dělí od vysněného kulturního zážitku, je měsíc červen.

Tematicky tedy můžete u vás v Praze navštívit sídliště Červený vrch a pozorovat zde při západu slunce červánky. Jestliže vás spíše než meteorologie zajímá ornitologie, je měsíc červen vhodný k pozorování červenky obecné, kterýžto drobný ptáček velikosti vrabce zrovna hnízdí v našich končinách. Jakkoliv může být opeřenec jménem červenka roztomilý, chovatelé vepřů by měli býti na pozoru před stejnojmennou nemocí svých prasečích svěřenců známou též jako erysipeloid. Nabízí se rovněž možnost sbírat brouka červce, proslulého jako zdroj přírodního barviva a mimo jiné též šelaku kdysi užívaného k výrobě gramofonových desek. Z těchto desek můžete v rámci hudební průpravy na festival vyposlechnout například píseň Červená se line záře (neplést s románem prezidenta Zápotockého Rudá záře nad Kladnem) či, pokud jste milovníkem tvrdšího žánru, americké Red Fang, kteří na letošním Mighty Sounds vystoupí.

Paní Vostrá,

dlouhodobě s nepochopením sleduji chování prezidenta republiky Miloše Zemana a začínám upřímně pochybovat, zda je to vůbec člověk. Není on to náhodou nějaký neandrtálec?

Marta Bezděková, Teplice

Milá Martičko, prezidentem republiky se může stát pouze občan ČR a občanství získávají pouze lidé, tudíž i Ing. Zeman musí být člověkem. Zařazením do dob paleolitických se však dostáváte k jádru problému.

Pokud byste hledala společného předka s panem prezidentem, u druhu homo sapiens by byl k nedohledání. Prezident Zeman se však nevyvinul z neandrtálce, neboť, jak sám prohlásil, neandrtálci se dorozumívali řevem a on mluví spíše velmi rozvláčně. I tento osobnostní rys vedl odborníka na pravěkou antropologii profesora J. Urského k šokujícímu odhalení. Miloš Zeman se totiž nevyvinul z lidoopa, jako vy nebo já, ale z příbuzného druhu zvaného lihoop, který následně evolucí prošel až k současnému druhu homo alkohabilis, tedy člověk alkoholově zručný. Zástupci tohoto druhu jsou typičtí kromě pomalé mluvy se sklony k vulgarismům též liknavou chůzí, větším počtem brad nežli jedna a především nadměrnou konzumací lihovin a oblibou tučných pokrmů. Zajímavé je, že výskyt tohoto druhu na nejvyšších státních postech není neobvyklý, vzpomeňme kupříkladu ruského prezidenta Jelcina. Málo známým faktem je, že prvním zástupcem tohoto druhu ve vrcholné funkci byl Přemysl Oráč a od těch dob se všichni politici snaží všechno zvorat.

Dobrý den,

zaslechl jsem slovo kopulace a nevím, co znamená. Poradíte mi?

Pájo,

Pavlík Hradil, 13 let, Brno

kopulace je proces, při kterém se vytvářejí, případně vznikají kopule, neboli předměty či objekty polokulovitého až kulovitého tvaru. Vzhledem k tomu, že v dnešní době tímto způsobem vznikají převážně jen hvězdárny, má drtivá většina obyvatel s kopulováním pouze minimální zkušenosti. U lidí se kopulační instinkt projevuje v útlém dětství, nejčastěji v období mezi druhým a pátým rokem života, a to sklonem ke stavbě tzv. báboviček. Při vzájemné interakci více kopulujících dochází dokonce k poměrně častým konfliktům. Panuje rozšířený omyl, že kopulace je totéž co pohlavní styk, což není pravda. K pohlavnímu styku dochází, když se setkají dva automobily jedoucí po hlavní silnici.

Zajímá vás něco víc nežli to, co jste zde přečetli? Pak stačí jen napsat! Podle Freuda máme lidi soudit podle jejich otázek a ne odpovědí. Já vás však soudit nebudu. Já budu jen odpovídat.

text Zdeněk Bělohlávek

Jestli bych měl nějak vystihnout, proč by si člověk měl pamatovat tuhle kapelu, je to proto, že vám nedá ani na chvilku vydechnout. Už jsem použil podobný industriální přirovnání asi dřív u While She Sleeps, ale tohle je vagón naloženej ocelí, co se urval na svažující se trati a nabral takovou rychlost a takovou energii, že je schopnej při nutným vykolejení zničit půlku města. Ocelovýho města od Julese Vernea, žádný papírový americký baráky, těma by jen prohučel.

Core

Architects jsou zároveň sběratelé škatulek: hardcore, metalcore, mathcore, post-hardcore.

Jsou corový, a to v pro mě dobrým smyslu. Přiznávám se, že nemám rád melodický zpěvy vlastně v žádný hudbě, takže pro core to platí tuplovaně.

Jakmile slyšim Pavla Vítka a jeho „mááá svůůůj den,“ poděkuju a maucta. Architects timhle naštěstí šetřej a překrejvaj zpěvy řevem, takže dejme tomu. Navíc v tom strašnym

k tendenci zjednodušit strukturu songů. Jestli to nevadí, šetřil bych informacema, který lze snadno dohledat (jména alb, klipů, členů) a zaměřil bych se dál na – aspoň doufám – důležitý a zajímavý věci, který s Architects taky souvisej.

Sea Shepherds

Celá kapela je veganská a navíc se všichni angažujou u organizace Sea Shepherd Conservation Society, zpěvák Sam Carter je dokonce jejím

Divoká živelná muzika hraná nadoraz, kurva tvrdě a kurva drsně. Prostě core. bordelu to stejně díkybohu zanikne, no offence. Ten zbytek je divoká živelná muzika hraná nadoraz, kurva tvrdě a kurva drsně. Prostě core.

Basic info

Dali se dohromady v Brightonu (UK) v roce 2004 a doteď vydali šest desek. Ta poslední Lost Forever // Lost Together má etiketu slavnejch Epitaph Records, vyšla loni a tour k ní pořád trvá, během jara a léta projede kapela Evropu a zastaví se taky na Mighty Sounds. Jako většina si prošli určitým vývojem a příklonem tady k většímu nařezu, tam

ambasadorem. SSCS založil v roce 1977 bejvalej grínpísák Paul Watson jako společnost pro záchranu mořskýho (a podmořskýho samozřejmě) života. Pokud si představujete brejlatý lidi ve svetrech, jak mávaj rukama na mořskej březích a jedou v různejch hippie a new age sračkách, pletete se.

Sea Shepherds jsou pěkný parchanti. A musej bejt, protože stojej proti mnohem větším sviním. A tak třeba blokujou velrybářský lodě nebo tankery a vrážej do nich, svítěj laserama do očí lovců a házej na ně lahve s kyselinou máselnou, která teda moc nevoní, spíš naopak.

Jsou označovaný a obviňovaný z pirátství a z terorismu, což je asi v pořádku, protože vlajka Sea Shepherds se k pirátství přímo hlásí. Navíc terorismus je spíš to, co některý lidi dělaj oceánům a živočichům v nich, že jo.

A že je jejich počínání naprosto v pořádku, dokazuje právě podpora mnoha významnejch osobností, peníze jim dali Martin Sheen, Edward Norton, Christian Bale, Daryl Hannah, Red Hot Chilli Peppers, Gojira, Kelly Slater a moc dalších. Svoji podporu jim vyjádřil taky Dalajláma. Vlastněj několik lodí a pojmenovali je třeba Brigitte Bardot (asi víte proč) nebo Sam Simon, což je jeden z hlavních tvůrců The Simpsons, kterej na koupi plavidla přidal svý peníze.

Sorry za odbočení, ale Sea Shepherds jsou de facto rokenrol, protože dělat dobrou věc s nekompromisním přístupem naprosto odpovídá tomu mít kapelu.

Děláte dobrou věc? Jasně. A jste hodný kluci? Posral ses v kině?

Step Forward

Nejnovější deskou Lost Forever // Lost Together pokračujou Architects ve vývoji, kterej je málem stál kariéru – a to když v roce 2011 vydali přelomový album The Here and Now. Vykašlali se v něm na většinu žánrovejch klišé a nahráli přímočarou a hudebně srozumitelnější (ale rozhodně ne komerčnější) desku. Počáteční odpor die-hard fans vystrašil celou kapelu. Svět ale brzy přišel na to, že krok, kterej skupina udělala, posunula Architects mezi osobitý a jedinečný a dá se říct skutečně velký jména, který ne že někoho následujou, ale samy sloužej jako vzor.

ROLLING

BOW LING rozhovor Štěpán Kouba

Tohle se mi nestává moc často.

Vlastně se mi to nestalo ještě nikdy. Na druhej konec mýho virtuálního stolu si sedla parta chlápků, který jako by právě přicestovali strojem času z USA 50. let. Háček je ovšem v tom, že přicestovali normálním letadlem ze Šanghaje současnosti. Jaký to je hrát rockabilly pod rudym praporem?

Sedněte si a čtěte, asi budete dost překvapený…

Cadillac,

co se valí po hedvábný stezce

stane, Hell, pánové! Jak se z Číny že parta chlápků kapelu? založí rockabilly ebním Že si začne s hud pochází stylem, kterej ě a je z opačný strany zem ? víc jak 60 let starej illy kapeProč založit rockab e většilu v Číně? Protož illy jsou na fanoušků rockab dělám holky! Hahaha, ne, em rosi legraci. Kultura kol t cool ckabilly je prostě dos naší t na a my chtěli přinés o novýho hudební scénu něc a zajímavýho.

Jak vlastně dostáváte muz iku mezi svoje fanoušky? Kap ely v Evropě a asi i kdekoliv jinde teď používaj internet víc než cokoliv jinýho. Často tu slýcháme zkazky o restrikcích internetu ve vaší zemi. Jak to tam vlastně funguje?

Taky samozřejmě používám e internet, abysme dostali muz iku k fanouškům, zrovna tak abys me je infomovali, co se kole m naší kapely děje novýho. Děla j to tak všechny kapely v Čí ně.

Ale neni to jen tak. Většina lidí u nás nepoužívá facebook ani další sociální sítě jako lidi v Ev ropě. Fungujou tady ale jiný, třeba Weibo, ty jsou normálně přístupný všem. Každopádně díky VPN (virtual private network, nebudeme zabředávat do deta ilů, je to prostě taková finta jak to celý vochcat; pozn. reda kce) můžeme používat i faceboo k a bejt tak v kontaktu s našima fans a kámošema v zahranič í.

Ve vašich skladbách je dost znát vliv punk rocku. Jak je to s punkovou scénou v Číně, konkrétně v Šanghaji? Je tam nějaká? A jestli jo, fungujete pohromadě?

Pokud jde o punk rock, nejlíp je na tom jednoznačně Pe-king, v Šanghaji v podstatě žádný punkový kapely nejsou. Co hůř, vlastně tu nejsou ani skoro žádný pořádný punkoví fans. Je tu ale přece jen jedna dost dobrá punková kapela, jmenuje se SMZB a jsou to naši dobrý kámoši.

Jezdíte často na tour? Hraje te víc v Číně, nebo za hranicema?

Na tour jezdíme dvakrát do roka.

Hned po návratu domů nás čeká tour po Číně.

Mimo zahraničn í tour hrajeme jinak hlavně tam.

Máte Čím se vlastně živíte? něnormální joby? Dá se to ježdějak skloubit s věčným ním po štacích? it se V Číně je možný uživ Díky hraním a to je i náš případ. oře festivalům, turné a podp ut. sponzorů se to dá zmákno

s festivalaJak to u vás chodí obecně? Je ma a koncertama A naopak – tam toho hodně? , který maj je tam hodně lidí o ně zájem? ích festivalů.

Je tu hodně hudebn í a koncerObecně se nejvíc akc a v Pekingu, tů koná v Šanghaji ve větších pár potom taky í. Pokud městech napříč zem na ně ykle jde o fesťáky, obv c lidí, ale jezdí pár desítek tisí ycky záleží u menších akcí vžd v konkrétna popularitě kapely ním městě.

Když se po dí jako opravd vám na vaší image, vy ov holky? Je jic í 50’s rockabilly rebe padáte ls. h si na image u vás ve scéně hodn Ale co ě? Potrpí stejně jako Věc se má tak, že mez vy? i lidma, co choděj, jich na moc o nějaký ná neslyšelo. H rockabilly sc s doma ud én rou vážně je bu a styl oblíkání tu vě ě nikdy n ci tšinou beslyšela většin zinci. Upřímně u nás i o a tejch let. Vě lidí pr vně až na konci metalu tšin de akorát pár ko a těch „takzvanejch“ ro vadesáck m většina našic erčně nejúspěšnějších erů zná kapel. Ani h fanoušků se neoblíká billy módy. podl Sp lišnou kape íš nás berou jako origin e rockalu na čínský rockový scén ální a odě.

V posledním předfestivalovém díle našeho seriálu o Mighty týmu máte možnost se seznámit s Vítkem Černíkem. Toho kromě působení v Mighty Sounds můžete znát ještě coby pořadatele každoměsíčních Mighty akcí v Crossu a především jako trombónistu pražské ska-core stálice Discoballs. Čtěte dál!

Co je tvoje úloha na Mighty Sounds?

Starám se o všechny ty internety (než nám je zakážou) – od facebooku přes partnery až o část webu a o zahraniční promo. Dělám co měsíc Mighty Cross Sounds a pak ještě spoustu dílčích maličkostí, které zabírají více času, než jaký mají efekt, ale jsou třeba.

Jak během festivalu probíhá tvůj den?

Můj standardní den na MS lze označit jako „Walker“. Mám s Fidem na starosti nejídelní stánky, pak tým, který točí aftermovie, mediální partnery, internety a zpravodajství a pár dalších věcí… Díky čemuž vlastně jen 4-5 dní chodím po areálu sem a tam. Letos si musím sehnat nějaký krokoměr nebo Johnyho. .

Jakej význam pro tebe má muzika?

Zásadní. Jsem z hudební rodiny, v kapele hraju od 13 a samičku jsem si taky našel v kapele. Celý svůj život přizpůsobuji hudbě, Mighty a kapele.

Ke kterýmu ze stylů zastoupenejch na Mighty máš nejbližší vztah?

Ska-punk/ska-core – jsem dechař, co má raději tvrdší kytary.

Takže sex, drogy nebo rock’n’roll?

Rock’n’roll.

Fotbal, hokej nebo Call of Duty?

Fallout, Heroes Might and Magic 2 a Commandos.

Se kterou nehrající kapelou by sis rád někdy zahrál na jednom pódiu, kdybys měl možnost?

No Comply/Dancehall Crashers/ Spook & The Guay.

Na jakou kapelu se na Mighty 2015 nejvíc těšíš?

Ignite, dOMi, WIFS a Random Hand.

TOP5 muzika Big D and the Kids Table The Police/Sting Dem Brookly Bums The Planet Smashers Dancehall Crashers TOP5 alba (Zhruba za poslední rok) Rise Against – The Black Market The Cat Empire – Steel the Light The Planet Smashers – Mixed Messages The World/Inferno Friendship Society – This Packed Funeral Vic Ruggiero – This TOP5 Filmy, seriály a tak Simpsonovi (!!) Červený trpaslík Big Lebowski Návrat do budoucnosti Bibliografie Terryho Pratchetta

Skupina badatelů vedených Peterem Snyderem z prestižní Brownovy univerzity získala cenu za výzkum účinků zadržování moči. Účastníci experimentu dělali počítačový test a pak pravidelně pili čtvrtlitrové sklenky vody. Vědci zkoumali, jak bobtnající močové měchýře zkoumaných ovlivňují jejich pozornost a paměť. Dospěli k závěru, že tím jedno i druhé trpí. "Když musíte jít, tak musíte jít," konstatoval Snyder.

text Vojta Libich

Vypravěči příběhu Založit si kapelu vlastně z toho důvodu, abyste převyprávěli příběh a vyřvali se jeho prostřednictvím ze svejch frustrací?

Proč ne, seznamte se s Defeater.

Kapela z Bostonu v americkým státě Massachusetts byla založená v roce 2004 vyloženě jako koncepční.

Podle slov frontmana Dereka Archambaulta Defeater začali jako platforma pro příběh zastřešující celou tvorbu a takhle kapela jednou i skončí. Na každým z jejich dosavadních čtyřech počinů (tři desky a EP) tak sledujeme příběh jednoho ze členů rodiny z New Jersey po druhý světový válce, která

se potýká s poválečnou chudobou, alkoholismem otce, drogovou závislostí matky a válečnejma traumatama.

Na pozadí tohohle poměrně drsnýho a naturalistickýho příběhu Defeater vykreslujou spoustu menších témat, ke kterejm se daj samozřejmě najít paralely v moderním světě, což dodává celý tvorbě zajímavou výpovědní hodnotu. Z výslednýho spojení syrovýho narativu a emocionálních heslovitejch výkřiků

můžeme mít místama trochu podobnej pocit jako z textů o něco starších Have Heart, čímž Defeater vlastně zůstávaj doma v Massachusetts a pokračujou v nastolený tradici moderního bostonskýho hardcoru.

Koncept ohraničující celou tvorbu je už tak dost neobvyklá záležitost, kór u hardcore punkový kapely. Jako by to ale těmhle cápkům bylo málo, šlapou do hlubokejch louží i v dalších oblastech.

Jak Defeater sami prohlásili: „Pokud děláš v tomhle žánru něco jinak než kapely za po-

deskou dokonce přešli na Epitaph).

sledních 25 let, tak maj lidi za to, žes to posral. Nám je tohle jedno, chcem mít absolutní tvůrčí svobodu ve všem, co děláme.“ Proto po první desce Travels (2008) a EP Lost Ground (2009) můžeme najednou na průlomovým albu Empty Days & Sleepless Nights (2011) slyšet experimenty s výraznější melodikou a dokonce závěrečnou akustickou část celý desky, něco, za co se ještě před pár lety v hardcoru kamenovalo.

Nicméně výsledek očividně funguje. Stejně jako ostatní kapely tzv. „nový vlny post-hardcoru“ (La Dispute, Touché Amoré, Make Do And Mend a Pianos Become the Teeth) se i Defeater pouštěj i do vod určitýho revivalu starýho devadesátkovýho

ema a výslednej mix je tak i přes jednoznačnou tvrdost o dost poetičtější než to, na co jsme v hardcoru běžně zvyklí. Jejich zatím poslední počin Letters Home (2013) se sice v určitým ohledu trochu vrací ke kořenům a album odsype během 35 minut údernejch rychlejch temp a frustrovanýho řevu, na druhou stranu je ale celá deska zvukově i kompozičně daleko vyzrálejší a sahá občas strukturama do úplně jinejch vod, než ve kterejch by se normálně hardcorová kapela pohybovala. I všechny tyhle aspekty určitě vedly k tomu, že Defeater už od svojí první desky vydávaj na prominentním americkým hardcorovým labelu Bridge 9 Records (a s nadcházející

Defeater celou svojí tvorbu obětovali na oltář koncepčního příběhu, což se tváří jako šíleně progresivní krok, kterej jde proti hardcorovejm zásadám jednoduchýho a přímočarýho sdělení.

Naopak tím ale udělali jeden z nejpunkovějších kroků.

V takový tvorbě totiž není absolutně místo pro jakýkoliv rockový ego, emařskou sebelítost nebo utápění se ve vlastním vzteku. Koncept, kterej na svejch křídlech samozřejmě nese i spoustu protiválečnejch sdělení a sociálně štiplavejch otázek, je veskrze politickej. Svůj názor názor dali Defeater najevo i před pár lety, kdy část výtěžků z prodeje triček věnovali na fond pro americký veterány z Iráku. Tenhle krok tenkrát vyvolal obrovskou kontroverzi (například i mezi návštěvníkama českýho Fluff Festu), nicméně hlavní poselství, který se tímhle kapela snažila světu předat, bylo jasně protiválečný. „To, že nechceš, aby veteráni z války skončili na ulici nebo s jehlou v žíle, neznamená, že podporuješ krvavý zabíjení ve jménu ropy.“ Tomu se dá těžko něco vyčítat. Co dodat? Těžko říct, co bude dál, jak bude příběh pokračovat a co se s Defeater stane, až stanou na jeho konci. Jak ale nejen svůj koncept, ale i údernou hardcorovou energii tyhle kluci z Bostonu umí předat naživo, se přesvědčíme už za chvilku na letošním Mighty Sounds!

rozhovor Zdeněk Bělohlávek

Bosenská kapela Dubioza Kolektiv existuje dvanáctej rok a s Dead Kennedys to nejsou jen iniciály, co maj společný. Dubioza míchá rock, hip hop, reggae a dub, ale nejedná se o festivalovou atrakci, na jejíž veselou hudbu si přijdou zaskotačit přivožralý veselý lidičky. Hoši ze Sarajeva si prožili svý a maj dost jasnej a hodně viditelnej politickej i životní postoj. Nejsou ale ani kazatelé, spíš uměj reflektovat současnost i minulost, dokážou bavit i donutit k přemejšlení. Jako jsou multižánroví, tak jsou i multipersonální. Ne, moment, hrajou všechno možný a je jich jak psů. Taky zdůraznili, že na otázky odpovídaj jako DK, všichni dohromady i jeden každej.

Balkánská dechovka je bez diskuze světovej fenomén.

Jak jste se k ní dostali? U nás – když to přeženu – mladej člověk nechce poslouchat, natož hrát dechovku – hudbu pro dědečky a babičky, chce Slayer, Prodigy, Tylera the Creatora.

Slayer i The Prodigy je hudba našeho mládí, teď už vlastně těma dědečkama skoro jsme… Balkánská hudba je něco, co slyšíme každej den. Je všude a nemůžete se jí vyhnout, i kdybyste chtěli. Všichni jsme ale vyrostli na kapelách zmíněnejch v otázce.

My nakonec vlastně mícháme dohromady všechny zvuky, co nás obklopujou. Hledáme nejlepší hudební background pro texty, v nichž se snažíme vyjádřit určitý poselství. Takže výsledek je eklektickej mash-up balkánský a „nedědečkovský“ muziky.

Hodně lidí má taky vůči balkánský muzice předsudky a my chcem dokázat, že tahle hudba se vymyká stereotypům.

Taky kolikrát hodně překvapíme publikum na festivalech, který si myslí, že přišli na další uskupení hrající tradiční dechovku.

Kapela funguje už x let... Jak jste se dali dohromady? Znáte se ještě z doby, kdy v Jugoslávii byla válka?

Některý z nás vyrůstali a kama-

rádili se spolu v Sarajevu zrovna během války. Ale měli jsme taky různý jiný kapely, který se před deseti lety rozdělily. Lidi, co chtěli hrát svou hudbu, pak skončili v DK. Při vašem koncertním tempu je asi těžký nahrávat. Vím, že jeden z vás má svoje nahrávací studio, pomáhá to?

Od začátku jsme chtěli dělat věci DIY. Taky chceme zůstat nezávislí a mít nad tvorbou naprostou kontrolu. Když budem chtít, můžem svoje desky sdílet klidně zadarmo, prostě můžem si dělat, co chceme. Je to samozřejmě mnohem těžší, ale dlouhodobě se to vyplácí. Myslíme si, že dělat si sami všechny věci spojený s kapelou, jako je nahrávání hudby, točení videí, tvoření a provozování webu a sociálních sítí atd., je prostě správná a jediná cesta.

Taky pořádáme psychoterapeutický setkání „Anonymních muzikantů“. Je to každej tejden a všechny sezení začínaj větou: „Jmenuju se tak a tak a mám problém: jsem hudebník…“ Hip hop by bez textů asi neměl smysl. Kdy přišlo první okouzlení a porozumění takovýmu způsobu vyjadřování?

Když mi bylo dvanáct, slyšel jsem poprvé Public Enemy.

Myslim, že to vypovídá za všechno…

Jaký jiný kapely máte rádi?

Co jste poslouchali na základce a na střední?

Všichni z kapely maj rádi něco jinýho, svýho a to je to, co dělá výslednou kombinaci tak eklektickou. Taky je to samozřejmě příčina toho, jak těžký je několika slovy zařadit DK do nějakýho žánru. Je to někde mezi Rihannou a Nirvanou, mezi rockem a kozáčkem…

Je pro vás angličtina (nebo španělština) důležitější než bosenština, nebo to berete tak, že některý téma je prostě potřeba vyjádřit v tom a tom jazyce?

Naše kariéra je trochu schizofrenní – některý alba jsou v angličtině, některý v jinejch jazycích a máme i desky v bosenštině. Po pár rocích ježdění jsme zjistili, že tu pro nás existujou dva úplně rozdílný trhy, bejvalá Jugoslávie a zbytek světa. Když začínáme tvořit, tak ten song si sám určí, v jakým bude jazyce. Necháme prostě na tom momentu, aby spojil hudbu s jazykem, aniž by bylo něco předem daný.

Jeden váš song se jmenuje Marijuana. V Bosně je marihuana

braná jako težkej přestupek.

Vy ji kouříte a netajíte se tím.

Nemáte s tím problémy?

No, asi jsme mnohem chytřejší než ty hoši v modrejch uniformách, aby nás chytli, anebo prostě kouříme moc rychle.

neslyšeli. Mysleli si, že dostanou pas a tim i šanci odejít ze země.

Bijelo Dugme byli jugoslávský Beatles, ve všech domácnostech byla aspoň jedna deska. Bregovićovi i Laibach se šlo vyhnout jen těžko.

Přiznám se, že mám pořád tendenci vnímat jednotlivý země bývalý Jugoslávie a jejich kulturu jako celek.

Je to špatně? Sám mám maminku Slovenku a rozpad Československa na dvě malý republiky mi přišel podobně nesmyslnej.

Pravičáci v těch ex-jugoslávskejch zemích se neustále snažej dokazovat opak, ale je to pořád jedno kulturní prostředí. Jasně vidíš, že kultura překračuje hranice a nemůžeš jí zastavit, i kdyby ses sebevíc snažil.

Čechám je problém zemí z bývalý Jugoslávie hodně blízkej už proto, že do roku 1989 to pro nás byla kvetoucí země. Byl jsem u Jaderskýho moře v roce 1982 a dodneška si pamatuju všechno jako nádhernej sen – bílý domy, kouzelný tmavomodrý moře, skvělý lidi, dávali i nám malejm dětem víno s vodou, všude velký nápisy Tito a jeho fotky. Válka byla strašnej šok, vůbec jsem nemoh pochopit, kde se to

Po Laibach jste asi druhá nejznámější kapela z bývalý Jugoslávie a po Goranu Bregovićovi nejznámější parta z Bosny. Sledovali jste Laibach a jejich koncept?

Anebo Bregoviće v době, kdy hrál ještě v Bijelo Dugme?

Znáte se osobně?

14. 12. 1995 se podepisovala Daytonská dohoda, která ukončila válku v Bosně. Ten den měli Laibach koncert v Sarajevu.

Byla to část jejich tour k desce NATO. Některý z nás na tom koncertě byli, pamatuju si, že před koncertem rozdávali NSK (Neue Slowenische Kunst, slovinská umělecká skupina, jejíž jsou Laibach součástí – pozn. red.) pasy státu NSK – to byl koncept státu bez území. Bylo to vtipný, protože tam stála dlouhá fronta lidí, co Laibach nikdy předtim

extrémní nacionalismus by se neměl ignorovat, je totiž strašně nebezpečnej a může vést ke strašnejm zvěrstvům.

Když sledujete, jak jsou všude v Evropě na vzestupu pravicový strany, tak jen doufáme, že si většina lidí pamatuje fotky z války v 90. letech a že viděj, o co na Ukrajině jde. A nechtěj dělat ty samý chyby.

Hodně jugoslávskejch režisérů studovalo v Praze FAMU – třeba Kusturica, Zafranović a Paskaljević. Kusturicu asi znáte, ale co třeba Zafranovićova Okupace v 26 obrazech?

Na jugoslávský kinematografii jsme vyrostli – od partyzánskejch filmů k současnýmu bijáku. Taky jsme do jednoho

Po pár rocích ježdění jsme zjistili, že tu pro nás existujou dva úplně rozdílný trhy, bejvalá Jugoslávie a zbytek světa. v těch milejch lidech vzalo, i když postupem času jsem se hodně věcí dočet, viděl jsem filmy, ale stejně – co se podle vás stalo?

To je důsledek toho, když zapomenete na lekce, který vám dala vaše historie a jste tak odsouzený k jejímu opakování. Teď se v Evropě rozhořela další válka a my vidíme jasný paralely s tím, co se dělo na Balkáně. Ukrajina je rozdělená nacionalistama a mezinárodníma silama, který usilujou o ovládnutí tohohle teritoria a jeho zdrojů. Nikdo se doopravdy nestará o lidi, který to odnášej nejvíc.

Proto se taky snažíme varovat lidi, protože jsme poučený, že

našeho songu vysamplovali část kultovního filmu Valter brani Sarajevo od Hajrudina Krvavace o hrdinovi hnutí odporu za druhý světový.

Dubioza Kolektiv je čím dál známější. Jaký jsou vaše další plány? Chystáte se za oceán?

Zrovna dokončujem nový album, měli bysme ho vydat začátkem podzimu a bude se jmenovat Happy Machine. Zatím loni vyšlo stejnojmenný EP a na našem webu je volně ke stažení. Před vydáním alba plánujeme tour po letních festivalech v Evropě a za moře plánujem jet příští rok.

a) KAMENNÉ PRODEJNY cena: 1290 Kč Praha, Rock Café Národní 20, út-pá 16-22, so 17-22, tel.: 224 933 947 Praha, Lucky Hazzard Italská 28, po-pá 13-18, tel.: 602 369 821 Brno, Indies Shop Poštovská 2, po-pá 9-18:30, so 9-13, tel.: 542 218 382 Plzeň, Jekyll & Hyde Klatovská 11, po-čt 8-2, pá 8-4, so 17-4, ne 17-0, tel.: 774 535 955 Olomouc, 21 Rock'n'Roll Café Masarykova 36, po-ne 9-21, tel.: 603 816 892 České Budějovice, Final Shop Lannova 16/13, po-pá 10-18, so 9-12, tel.: 388 319 278 Tábor, FlipShop Pražská 206/10, po-pá 9:30-17:30, so 9-12, tel.: 774 046 476 b) E-SHOP MIGHTYSOUNDS.CZ A EVENTIM.CZ cena: 1350 Kč c) PŘEDPRODEJNÍ SÍŤ GOOUT cena: 1370 Kč

d) PŘEDPRODEJNÍ SÍTĚ SMS TICKET, TICKETPORTAL, TICKETPRO A TICKETSTREAM cena: 1390 Kč

cena: 1490 Kč k mání pouze přes mightysounds.cz dárkové balení, které obsahuje 1) barevnou vstupenku fanticket na MS2015 s exkluzivním designem, 2) pánské nebo dámské triko, obě s novými designy, 3) čtyři nové placky, 4) jeden nový otvírák s magnetkou, 5) dvě nové samolepky, 6) speciální velkoformátový plakát Mighty Sounds

cena: 2900 Kč limitovaná edice 200 ks backstage vstupenek, v ceně je vstupenka jak do areálu festivalu, tak do festivalového zázemí, kde kromě přístupu do tzv. backstage baru nastává možnost využít bezplatně služby stanového městečka pro kapely, které disponuje vlastním hygienickým zázemím (záchody a sprchy), v ceně je nově i snídaně na každý den

True Detective Na naše monitory se pomalu ale jistě blíží druhá série True Detective, seriálu, který před více než rokem zvednul ze židle i nejednoho odpůrce televizní zábavy. Probíhají spekulace o tom, zda pokračování dokáže alespoň dosáhnout vysoké laťky, kterou první série nastavila. Čím že se to ale True Detective vymyká současné seriálové tvorbě?

První, co diváka zasáhne, je všudypřítomná tíživá atmosféra, která prosakuje celým prostředím. Autoři nezobrazují americký jih, který je dějištěm příběhu, jako slunnou rozpálenou krajinu, nýbrž jako temnou částečně zpustošenou scenérii, sloužící coby jeviště pro poměrně white trash postavy, plnou neustálého dusna před bouří.

Naturalistický popis místy úmyslně zachází do extrémů, což v nás jenom umocňuje dojem bezvýchodnosti, na jehož základech se dá vystavit daleko působivější hlavní motiv honu na šíleného sériového vraha. Náboženské odkazy, naturalistická zrůdnost zločinů i bizarní perverznost jejich pozadí, to všechno pů-

sobí v prostředí buranské temnoty daleko uvěřitelněji. Záhadná postava nepolapitelného vraha v celém příběhu vlastně funguje trochu jako podklad pro hlavní spleť myšlenek a filozofických vývojů hlavních postav, stejně jako pro rozehrání jejich charakterů. To jí ale neubírá na efektu, naopak. Tím, že příběhu vraha autoři úmyslně nedávají tolik prostoru jako v klasické detektivce, jej vlastně povyšují na plnohodnotnou rovinu seriálu.

Zároveň tak mají místo hlavní postavy dvou detektivů naprosto protichůdných charakterů. V první řadě je to Martin Hart v podání skvěle jižanského Woodyho Harrelsona, který

bióza obou filozofických pohledů na život dvou hlavních postav je hlavním motivem True Detective. Tomu výborně nahrává pozadí pátrání po vrahovi, jež hlavnímu tématu dodává poněkud drastické a naturalistické spojení s realitou, zároveň něj ale vnáší morální relevanci.

reprez e n tuje zdánlivě světlou s t r a n u ústředního filozofického sporu, věřící otec rodiny, poctivý policista a ve všech ohledech „správný chlap“.

Ten se ideologicky a morálně opírá o celou komunitu stejně nebo podobně smýšlejících a postavených obyvatel jižanského maloměsta. Jak u Martina, tak i u většiny starousedlíků je však ona americká prosluněnost a jednoduchá spokojenost pouze vnější fasádou, za kterou se skrývá vnitřní zmatek, nedůvěra v sebe sama, lži, podvody a bezcharakternost, se kterou Hart bojuje.

Druhým protagonistou je Rustin Cohle v podání hluboce depresivního a temného Matthewa McConaugheyho, detektiv, který je na maloměstské policejní oddělení v Lousianě přeřazen a s okázalou negací až nepřátelstvím se vyrovnává s okolní buranskou mentalitou. Cohle v příběhu symbolizuje skeptickou, cynickou a zdánlivě temnou stranu sporu. Paradoxně je jeho náhled ale v mnoha věcech opravdovější a upřímnější než Hartův. Právě částečná výměna stran, spojenectví a konečně i sym-

Toto unikátní tvůrčí spojení spolu s prakticky filmovou formou pouhých osmi dlouhých dílů za sérii dělá z True Detective svébytné kinematografické dílo.

V kombinaci s originální režií a mistrnými a přesvědčivými hereckými výkony se jedná o v televizní tvorbě nevídaný výtvor. Slovy spolutvůrce animovaného seriálu South Park Treye Parkera: „Kvalita Hollywodské produkce je na dně, jedním z důvodů je přesun většiny schopných filmových scénáristů, režisérů i herců do televize.“ True Detective to rozhodně potvrzuje. Doba, kdy byl televizní seriál zákonitě formou nenáročné zábavy a oddechu je nenávratně pryč. Otázkou je, nakolik se tvůrcům podaří udržet kvalitu a především unikátnost celého projektu ve druhé sérii, která se má odehrávat v kompletně jiném prostředí s novým příběhem i postavami. Účast stejného tvůrčího týmu i zvuk hereckých jmen jako Colin Farrell nebo Vince Vaughn však slibuje leccos. Nezbývá než vydržet do 21.června a přesvědčit se na vlastní oči.

PEVNOST JOSEFOV

5.-8. SRPNA 2015

AGALLOCH AMENRA ANAAL NATHRAKH ANNIHILATOR ANTAEUS ANTROPOMORPHIA ASPHYX AT THE GATES BE'LAKOR BENIGHTED BIOHAZARD BLOOD EAGLE BLOODBATH BRUJERIA CANDLEMASS CANNIBAL CORPSE CARACH ANGREN CARNIFEX CATTLE DECAPITATION CRADLE OF FILTH CRYPTOPSY DEAD CONGREGATION DEATH DTA DECAPITATED DEFEATED SANITY DEMILICH DEMONIC RESURRECTION THE DILLINGER ESCAPE PLAN EINHERJER EMMURE ENSLAVED ESOTERIC EVERGREEN TERRACE EXCREMENTORY GRINDFUCKERS GOD DETHRONED GODFLESH GUTSLIT THE HAUNTED HEADCRASH HEAVEN SHALL BURN ILL NIÑO KATAKLYSM KATATONIA KILLING JOKE KREATOR KRISIUN KYPCK LANTLÔS M.O.D. MARDUK MUSHROOMHEAD NAPALM DEATH NERVOSA NUCLEAR NUCLEAR ASSAULT PRIMORDIAL PSYCROPTIC RECTAL SMEGMA RAMMING SPEED RATOS DE PORÃO RINGS OF SATURN ROME ROSETTA SARKE SEPULTURA SIKTH SKÁLMÖLD SKEPTICISM SÓLSTAFIR SQUASH BOWELS SUICIDE SILENCE SUNN O))) SVARTIDAUðI TOUCHÉ AMORÉ TOXIC HOLOCAUST TRAP TRIPTYKON TROUBLE VADER VILDHJARTA WALLS OF JERICHO WINTERFYLLETH

4 DNY 3 PÓDIA Ó 100 KAPEL

WWW.BRUTALASSAULT.CZ

Temnota prosรกklรก pivem rozhovor Vojta Libich

Red Fang jsou kapela, která vás smete jako buldozer. Je to metal? Je to stoner rock? Je to především masakr v podání čtyř chlápků z Portlandu v Oregonu, který milujou heavy metal a pivo. To dokázal i fakt, že když si zpěvák a basák Aaron během našeho rozhovoru po skypu dával pivko, mi na otázku, kolik je u nich hodin, odpověděl: „11 dopoledne.

To víš, nikdy není moc brzo!“ Většinou jezdíte turné s metalovejma kapelama a- hrajete spíš na metalovejch festivalech.

Mighty Sounds je ale spíš přehlídka všech možnejch alternativních žánrů od punk rocku přes hardcore až po rockabilly a reggae.

Bude to pro vás nová zkušenost?

Popravdě se na to vážně těšíme, je to pro nás trochu nový pole, ačkoliv jsme fanoušci punku a příbuznejch stylů.

Lidem prostě chvilku trvalo, než se dostali přes naší heavymetalovou image a zjistili, že naše muzika není tak snadno zařaditelná. Punkrockovejch festivalů se nebojíme. Daleko divnější bylo, když jsme hráli na festivalu Sasquatch ve státě Washington, kde hrály samý popový indie nesmysly a asi tak 90% návštěvníků na sobě nemělo jedinej kousek černýho oblečení. Jsme zvyklí na metalový akce, říkali jsme si, co se to tady kurva děje?

Hraní na Mighty Sounds bude naprosto v pohodě.

Co vás třeba z punk rocku ovlivnilo za kapely?

Já měl třeba vždycky rád takový ty divnější věci, hlavně Bad Brains nebo třeba Minutemen. Bryan je zase spíš na Black Flag. Všichni máme rádi Big Black, kde hrál Steve

Albini. Pak samozřejmě The Damned, ale to je naprostej základ. Řek bych, že ale celkově máme dost rozmanitej vkus, i v metalu, každej posloucháme trochu jiný věci a nechceme a ani neumíme výsledek udělat tak, abychom hráli v jednom pevně daným stylu.

Asi ani nejsme dost chytrý na to, abychom to úmyslně nějak takhle koncipovali, haha.

Tohle bude vzhledem k vašim videoklipům asi dost častá otázka…

Chceš vědět, jak to děláme, že jsme tak krásný?

Jasně, přesně na to jsem se chtěl zeptat, ale teď jsi mi to zkazil. Tak přejdu rovnou dál. Vaše klipy jsou poměrně známý svejma vtipnejma konceptama a tématama. Píšete si scénáře sami nebo máte někoho, kdo koncepty ke klipům vytváří?

Většinu našich videoklipů natočil náš kámoš jménem Whitey McConnaughy. Dělal například na filmech Jackass a taky má na svědomí spoustu videoklipů třeba od Menzingers, Off! nebo Red Fang. Hrozně šikovnej chlápek. Ten poslední animovanej klip dělal Adam Avilla ze San Franciska, kterej původně chtěl, aby naše po-

stavy v klipu dostaly svoje schopnosti z piva. To jsme nakonec změnili, abychom taky ukázali světu naše ostatní záliby, i když pití piva milujem sebevíc.

I přes vtipný videa a přímočarou muziku maj vaše texty dost temnej charakter, čím bys vysvětlil ten kontrast?

Texty píšeme já a Bryan a oba v sobě máme dost vnitřní temnoty, ačkoliv dost prosáklý pivem, kterou je potřeba ze sebe dostat, a psaní textů je na tohle ideální ventil. Na naší zatím poslední desce Whales and Leeches je ta temnota asi nejsilnější. Je to i tím, že jsme u jejího nahrávání měli poprvý pocit, že netvoříme to album jenom pro sebe, ale že na ten výsledek někdo čeká, label, fanoušci… Dost z tohohle stresu se promítlo i do textů, který nejsou zrovna pozitivní. Při práci na novejch věcech už jsme zase uvolněnější.

Uslyšíme něco z novejch věcí v létě?

Určitě, točit se chystáme někdy na podzim a chceme předtím obehrát co nejvíc nový songy naživo. Businessmanům v labelech se možná nelíbí, když fanoušci postujou videa novejch songů na youtube ještě před vydáním, ale na tohle my serem.

Jsme kapela, o blbosti se nestaráme. Takže novej materiál bude v létě u vás na festivalu už stoprocentně. A mejdan taky. Uvidíme se na Mighty Sounds!

foto

Marius Sachtikus sachtikus.com modelka

Gee PunÄ?ochy

Timea.cz Styling, produkce

Geen Pagliacci

~ červen–červenec 2015 ~

GET DEAD (USA) PRAGUE CONSPIRACY SKYWALKER | BLACK SHEEP (B) MIKKIM | JET8 | UNHOLY PREACHERS SOUR BITCH | JUST FOR BEING AŽ NAPRŠÍ A USCHNE

DJ'S STAGE | SK8 CONTEST | PIVNÍ SPECIÁLY | VEGEFOOD MERCH | FREE CAMP | LONGBOARD WORKSHOP VSTUP: 150 KČ DO 17.00 / 200 KČ OD 17.00

rozhovor Zed Tchichiman

Burning Streets z Bostnu a Burning Steps z Mostnu. Jedno město na severovýchodě Spojených států a to druhé na severo-něco naší hokejové republiky. Oba spolky jsou spřízněny nejen podobným jménem, ale i tím, že nás letos poctí svým vystoupením na letišti u Tábora. Obě kapely se také vyhřívají na výsluní popularity, nahrávací společnosti se je snaží

Jaká byla tvoje přezdívka v dětství?

Drew: Candyman.

Vojta: Žádnou jsem neměl, byl jsem velice neoblíbený, ale vždycky jsem chtěl bejt černošskej motocyklovej kaskadér, co hraje na kytaru. V tom případě by se mi říkalo nejspíš Černej zabiják nebo tak něco.

Jakou jsi měl oblíbenou hračku?

Drew: Lego, vždycky to bylo lego, pamatuju si, že jsem si vystavěl panorama Prahy dávno předtím, než jsem ho poprvé viděl.

Vojta: Když pominu falický období, byly to pravděpodobně figurky G.I. Joe, z nějakýho důvodu mi imponoval ten nablblej machismus, vlajky a boj proti Rusákům, ale koneckonců mi bylo třeba 5.

Jaké jsi dělal sporty?

Drew: Dělal jsem všechny možné sporty. Zejména ale

baseball, americký i evropský fotbal, basket… Samozřejmě jsem skejtoval, to byla opravdová vášeň! Skate or die!

Vojta: Sport?

Kdo byl tvůj oblíbený zpěvák v dětství a kdo je to teď?

Drew: Když jsem byl malý, mým oblíbeným zpěvákem byla Dorotka z Čaroděje ze země Oz a taky Mary Poppins.

Teď je to Greg, zpěvák z Bouncing Souls.

Vojta: V klasickým rocku vždycky Robert Plant, v muzice, která má i nějakej smysl, vždycky Joe Strummer.

Jaké bylo tvoje oblíbené pití, když jsi byl dítě, a co rád piješ teď?

Drew: Moje máma mě odkojila na pravém šampaňském. Pak jsem přešel na bourbon přímo z kojenecké láhve, skotskou hned, jak jsem trochu povyrostl. Teď dávám přednost ledovému čaji a vodě, musím zůstat hydratovaný!

Vojta: Jako malej sem měl rád takový ty chemický ovocný sirupy, pozdějš jsem vypil cokoliv, co mě opilo a poslední roky si čím dál tím víc vychutnávám pivo.

Nutně potřebuješ sehnat práci. Můžeš si vybrat mezi fast foodem, dělat řidiče autobusu nebo prodávat dámské boty. Tvoje volba?

Drew: Vybral bych si autobus.

Viděl bych pak věci, které zůstanou okolnímu světu skryty, všechny ty příběhy, zajímavější než být na tour s punk rockovou skupinou! Prodávat dámské boty je v těsném závěsu, ale tenhle svět je plný i ošklivých nohou, takže bus, jednoznačně!

Vojta: Prodavač ženskejch bot, to je bez debaty, na tý práci není nic špatně.

Zavolá ti manažer od Bon Joviho, že jejich kytarista onemocněl a ty ho máš nahradit, protože slyšeli,

versus ulovit ve vidině statisícových prodejů a fanynky posílají tolik plyšových hraček, že by se z nich dala ušít jedna velká textilní Godzilla. Bylo proto načase oba spolky vyzpovídat a z důvodu úspory času jim položit stejné, nicméně neotřelé dotazy. Za Streets odpovídal kytarista Andrew (Drew) Juliano a za Steps Vojtěch (Vojta nebo také Majzlík) Libich. že hraješ dobře, jak se rozhodneš?

Drew: Steven Zarba, první kytarista Burnig Streets z nás tří kytaristů, je jeden z největších fanoušku Bon Joviho na světě. V létě si Steven vždy napustí bazének na zahradě, zapálí svíčky a poslouchá pana Joviho. V ten moment obvykle nepřemýšlí o tom, že by byla náhoda, kdyby jednou nahradil jejich kytaristu, ale že by to byl to osud. Poté má vždy nutkání vyhledat nejbližší tetovací salón a nechat si vyvést logo Bon Jovi, opustit Burning Streets a stát se ještě větší rockovou hvězdou.

Vojta: S Bon Jovim klidně cokoliv. Ten bastard umí. Teda uměl… před 30 lety… napsat jeden dobrej song… ehm…

kokainu. Máš možnost rychle se drog zbavit tím, že je ukryješ ve svém nose vyšňupnutím, nebo se vzdáš policii a budeš jim tvrdit, že jsi o tom nevěděl. Co si vybereš?

Drew: Za prvé nikdy, opakuji nikdy bych si nekoupil sošku inckého bůžka, pokud by nebyla plná kokainu. Nemám peněz nazbyt, abych si kupoval sošky pro potěšení. Pokud bych si tu sošku koupil, pak proto, že je v ní 4 až 7 uncí kokainu. Mám velice dobré styky na hranicích, takže projít skrz se soškou by nebyl problém a vlastně by to byl i ten důvod jet do Mexika.

Vojta: Tak tady je odpověď asi jasná, ne? Mám si to užít já nebo benga?

Jsi na prázdninách v Mexiku a na místním trhu si koupíš sošku inckého bůžka. Jsi na letišti při odletu domů a cestou na check-in si všimneš, že soška je plná

V jeden den ti zavolají tři různí lidé. Dennis Rodman ti volá, abys s ním jel do Severní Korey hrát basket a zapařit v Kimově paláci. Jean-Claude Van

Damme ti nabízí letět do Bangkoku na karate šampionát a divokou párty s disko tanci navrch a Chuck Norris ti volá, že se uvolnilo místo jeho zástupce a chce, abys s ním střežil Texas jako Ranger.

Drew: Určitě Chuck. Už jsme si o tom předtím volali přes skype a psali textové zprávy, že bych se stal jeho parťákem.

Už jsem se i připravoval a zkouknul při tom všechny epizody znovu. Je to práce na plný úvazek, dobře placená i s prémiemi. Navíc bych se podíval do Texasu, kam bych ze svojí vesnice u Bostonu dojel na koni. Navíc jde o prestižní nabídku, Rodman je proti tomu velice nedůvěryhodný a Van Damme příliš vznětlivý.

Vojta: To je dost těžkej výběr, ale asi B je správně, v Bangkoku by asi byla největší sranda a Jean-Claude je bez debaty největší borec.

Annihilator No Way Out

Jasně, starej thrash. Ne že bych na tomhle stylu úplně vyrůstal, ale některý kapely mám fakt hodně rád a to hlavně ty, který kromě rychlých kartáčů dokázaly plivat i vztek a špínu. Spousta z nich si to dokázala udržet do dnešních dnů, ale jak tak koukám, není to zrovna případ současných Annihilator. Už kufříky na letišti, fancy hotel a vyčištěnej zvuk i obraz leccos naznačujou, první minuta pak přinese hudebně jistou naději, nicméně v půlce songu je jasný, že tohle je prostě na thrash moc metrosexuální a navíc při stopáži přes 6 minut máte už v po chvíli pocit, že je to fakt no way out.

Earth Crisis Total War

Haha, já něco takovýho od Fida tušil. Tahle kapela je pro mě základ. Velice dobře si uvědomuju, že spoustě lidí to vždy připadalo spíš jako vtip, ale byli to právě ExC, kdo mě přivedl před dvaceti lety k právům zvířat a následně k vegetariánství a veganství a vím, že jsem zdaleka nebyl sám. Po jejich rozpadu a znovuobnovení jsem je už moc nesledoval, přišlo mi to jako křeč, ale na druhou stranu tihle chlápci už 25 let neuhnuli ze svý cesty ani o píď a vidět je sice s pár kilama navíc, ale pořád s X na rukou, jak do toho rubou někde v klubu pro pár kids, je naprosto super. Nová deska je navíc docela v pohodě i hudebně, i když zůstává těžkou lopatou. Tohle respektuju a vždycky budu.

Beastie Boys Sure Shot

Miluju. Vtipný je, že tahle skladba mě vlastně přenesla do stejnýho období jako Earth Crisis, polovina 90. let, střední škola, walkman, přetáčení kazet na tužce, první koncerty a objevování všeho. Tohle období Beastie Boys je přesně jedním ze soundtracků těch dní a čas mu nesebral vůbec nic ze síly a výjimečnosti, spíš právě naopak. Opět, pozdější tvorbu už jsem tolik nesledoval, ale Sure Shot je nesmrtelná, což platí i o klipu. Byli to borci a jsem rád, že mi hned na začátku dokázali otevřít oči i pro trochu jinou muziku.

The Beautiful Girls La Mar

Stojí vedle mě kámoš a říká, „to je Iron and Wine, ne?“. Já říkám, „není, píšu Videoramu do Mighty zinu, nevím, co to je, ale je to boží“. Nikdy by mě asi nenapadlo, že spojení surfu, lo-fi písničkářskýho indie rocku a ležérní nálady bude takhle parádně fungovat dohromady, ale je to prostě tak. Ty záběry na surfaře na moři opravdu sedí k muzice skvěle, celý to má atmosféru, já tímto děkuji za rozšíření obzorů a jdu někam shánět desku.

Balaclava, Lahar, Hlinomaz, Hanba či nejnovější kapela I Am Pentagon.

To všechno jsou kapely, kde jste za mikrofonem mohli, či stále můžete vidět Banána. S výběrem kapel si jako správný muzikant s přehledem poradil levou zadní.

Anti-Flag Fabled World

Nová deska Anti-Flag a evidentně vše při starém. Pro někoho nuda a opět protočené panenky z laciného politizování pro děcka na festivalech, pro někoho možná skladba, která ho nasměruje jinou cestou než k buranskému rasismu nebo nechat si vpálit do palice kulku ve stupidní válce. Klip je trochu na efekt a možná by se to dalo říct i o celý kapele, ale upřímně, song je to dobrej jako prase a ve spojení s tím kotlem a trochou behind the scenes to funguje parádně a přitahuje pozornost. Kolik lidí z toho fesťáku si vezme něco i z textu, je asi otázka, ale každej máme svoji cestu a to platí i o Anti-Flag, kteří taky evidentně nikam neuhejbaj, dál dělají to, čemu věří a dělají to dobře.

Run the Jewels Blockbuster Night Part 1

Opět pole neorané, ale po pár vteřinách bylo jasný, že tohle si udrží moji pozornost. V rapu moc nejedu, ale tady mě hned zaujala podivná temnota a hypnotičnost, která ve spojení se zjevným nadhledem vytváří esenci toho, co mám na rapu rád. Beaty jsou v podstatě primitivní, ale plně funkční, rapy suverénní, text super. No a klip to pak všechno podtrhuje, hlavně jeho konec s infarktem a zdviženým prostředníčkem.

The Ghost Inside Out of Control

Moderní metalcore mě až na velké výjimky (a to mě teď ještě ani žádná nenapadá) nechává zcela chladným a Ghost Inside to nijak nezmění, nebo rozhodně ne tímhle klipem a touhle skladbou. Stejně jako u Annihilator je to na začátku jakoby zlý, ale s celým tímhle stylingem to prostě nikdy nepůjde dohromady a nepomůžou tomu ani pochodně v klipu, jehož pointa navíc vyznívá do ztracena. Kvůli Anti-Flag si možná někdo poprvé přečte Chomskyho, kvůli Ghost Inside si nechá udělat „hustou kérku“. Obě kapely pak asi budou mít stejný podíl na tom, co zahlásí jejich fanoušci u holiče, ale na čí straně jsou v tomto ohledu moje sympatie, je úplně jasný.

Dead Neck Oriental

Muzika šlape kurevsky, takhle zahranej melodickej punk rock fakt můžu. Trochu mi to připomíná Satanic Surfers, má to dostatečnou rychlost a tah. Klip trochu smrdí takovým tím fakanským párty oderém, který maj hlavně mladý anglický kapely typu Gnarwolves a kterej moc nemusim, ale na druhou stranu záběry na skatování v hořící u rampě – uf. Celkově v pohodě, hodně se mi líbí bubeník i stopáž jedný a půl minuty.

divadelní Bude to

sprostý, krásný, vtipný!

Divadelní prkna na Mighty jsou opět součástí stanu Radia 1. Z nabouchaného programu vybírám tři největší fláky. Taky se dozvíte, jak to letos bude s oblíbeným Ruciem...

Páteční talk-show

Vosto5 Vostopětka se na Mighty vrací po 4 letech, Ondar a Petar tentokrát vyjedou se svou talkshow z proslulé Kobzovy kavárny. Nebude to proto další ze série Kupé v lese, ale zcela nový formát Kupé na Mighty. Tomu odpovídá i stylový výběr festivalových hostů, které netřeba dlouze představovat: pomyslnému expresu dotazů bude už v pátek čelit basák a tatér Rafan z Lucky Hazzard a sexy zpěvačka Aneta z Prague Conspiracy.

stan Sobotní divadlo

Nedělní hudba Mucha Mrdá vám v hlavě? V neděli večer bude! Drzá, rozcuchaná, to je punková písničkářka Nikola Mucha z Brna.

Písničky jako Semeno, Nepojedeš nikam, Chlapi sú kokoti nebo Ježíš zahraje a zazpívá s akustickým doprovodem celé své „all stars“ kapely složené z brněnských hudebníků alternativní scény.

mighty sounds

text Alexandr Guha, stagemanager

1000 věcí, co mě serou Undregroundová odnož liberecké divadelní scény, Divadlo F. X. Kalby, přiveze dvě originální hry: rozpustilou „true story“ grotesku Cela a monumentální epos inspirovaný kultovním blogem o flusancích do tváře dobrého vkusu: 1000 věcí, co mě serou aneb tvoje bába je komedie.

Moderátor a Rucio Jako jediná stage na celém Mighty nabídne divadelní šapitó non-stop moderaci díky nezničitelnému průvodci Jirkovi Hvězdoňovi. Tím pádem je jasné, že oficiální nápoj divadelního stanu, legendární víno Rucio, nebude chybět ani letos. Na začátku víkendu ho ovšem obřadně pohřbíme a pak se ho pokusíme za pomoci všech fanoušků vzkřísit na konci festivalu.

rozhovor Vojta Libich

Metalový tělo s punkovým mozkem Nemanželskej spratek členů kapel jako Municipal Waste nebo Darkest Hour, porce totálně špinavýho zaprášenýho thrashe s notnou dávkou punku a v neposlední řadě pořádný koule a zuřivá energie. Tohle všechno letos uvidíme na Mighty Sounds. Dámy a pánové – Iron Reagan!

Vaše tvorba se zdá bejt snad ještě přímočařejší a agresivnější než u vašich předchozích nebo ostatních kapel. Je pro vás Iron Reagan svým způsobem v tomhle svobodnější?

Rob: Rozhodně je to pro nás ventil totálně syrový energie. Tam, kde se ve svejch domovskejch kapelách musíme trochu krotit, tam jdeme v Iron Reagan do plnejch. Má to ve velký míře na svědomí Ryan, náš bubeník. Oproti svojí bejvalý kapele Darkest Hour se u nás může daleko víc vyblbnout, zároveň ale vidíš, jak má vymakanou techniku, je to hroznej zabiják. Díky němu do toho i my můžem řezat o dost víc.

U metalově orientovanejch kapel není tolik běžný, aby jejich texty měly nějaký politický nebo sociální poselství. U vás je tenhle aspekt dost zřetelnej. Je i tohle součást toho ventilu?

Phil: Určitě! Jedná se asi i o to, že většina lidí z čistě metalovejch kapel pochází z metalovýho nebo klasickýho rockovýho zázemí. My jsme ale vlastně všichni vyrostli na punku a hardcoru. Naše tělo je metal, ale naše mozky jsou punk.

Rob: S tím vlastně souvisí i náš název. Reagan je jedním

ze symbolů zla a útlaku v USA a pořád jím zůstává. Skrz novodobý americký vůdce můžeme pořád vidět toho strašáka Reagana, proto jsme si ho vzali za symbol.

Phil: Odpor vůči němu a kritický politický myšlení dalo vzniknout celý novodobý vlně punku v 80. letech a jelikož jsme všichni fanoušci kapel jako Dead Kennedys, D.R.I. nebo Minor Threat, tohle pro nás byla jasná volba.

Spousta thrashovejch kapel se často natolik ponoří do nekonečnejch sól, až je z výsledku jenom zbytečná kytarová onanie. Vy se tomu ale úspěšně vyhejbáte. Úmyslně?

IR: Rozhodně. Snažíme se svojí muziku udržet jednoduchou a brutální, hehe! Myslíme si, že thrash má bejt předevšim riffovej masakr podpořenej energií, která tě převálcuje. Na nový desce už možná sólujeme trochu víc, ale pořád se snažíme udržet sóla tak, aby všechno fungovalo pro dobro songu. Proto taky udržujem písničky poměrně krátký. Je to vlastně formule, která se vyplácela i starejm rokenrolovejm a soulovejm kapelám. Krátký, jednoduchý songy – v tom je síla. My jsme se ale samozřejmě inspirovali především v punku, jak říkám – Black Flag, Bad Bra-

ins, Discharge, Cro-Mags, Suicidal Tendencies, klasika.

Když už zmiňuješ například starej rokenrol, sahaj vaše hudební kořeny i do nějakejch nezvyklejch vod?

Rob: Já třeba poslouchám kromě klasickýho rocku spoustu progresivních kapel nebo i jazzu. Věci jako Genesis, Yes, Mahavishnu Orchestra, spoustu věcí, který třeba i klukům z kapely přijdou fakt divný. Chick Corea, klasickej jazz, k punku a metalu jsem se vlastně dostal až pozdějš, když mě zkazili tyhle kreténi, haha!

Jelikož už nejste boční projekt, kdybyste si každej z vás jeden mohli založit, co by to bylo?

Phil: Hardcorová kapela ve stylu Slapshot, kde bych hrál na bicí, bez debaty.

Rob: Revival Paula Gilberta, haha! Ne, vážně, asi bych prostě jenom hrál nějaký zkurveně divný matematický věci na kytaru s automatickým bubeníkem.

Na co se těšíte na Mighty Sounds?

IR: Určitě Sick Of It All, Red Fang, Off!, Ignite... máte tam spoustu výbornejch kapel. Potkáme spoustu starejch kámošů a zakalíme se spoustou novejch. Celkově to zní jako skvělej mejdan.

Uvidíme se v červenci!

Máme za sebou období po náročném hokejovém turnaji, (ne)dokončených zkouškách, maturitách a nedoručených daňových přiznáních. Jako každý rok přichází dle kalendáře fáze další, mejdan až do příští poalkoholové deprese. Abychom v období vlahých nocí nevypadli z tempa, mámu tu další z řady zbytečných quizů: Koitus se řekne správně (česky): a) koit peněz, toik lásky b) miluji tě zadarmo c) vstup Daniel Landa: a) se zbláznil b) se posral c) procitl Hokejisté Ruska neumějí: a) přihrávat b) přehrávat c) prohrávat

Neonacisté nosí v létě plavky: a) cedulkou ven, aby u sebe měli alespoň nějakou vlaječku b) vůbec žádné nenosí, jsou si rovni c) r ůžové Nejlepší na Mighty letos bude: a) panika u stánku s ranní kávou b) hysterické čekání na výměnu přenosných toalet c) Zoli Jidáš Iškariotský zradil: a) Ježíše b) celej svět c) letošní maturanty Poslední žijící bílý nosorožec žije: a) v Keni za dozoru ozbrojených fešáků b) v popelnících vyšší sociální vrstvy c) na Pražském hradě Trest za Mighty Sounds XI. bude: a) 1 512 666 korun českých b) 2 254 852 rublů c) trest smrti Petici o ničem, veškeré nedopalky, zbytky drog a milostné dopisy pošlete společně s flaškou velmi tvrdého alkoholu a knihou Kdo je Kdo? Ovčáčkovi na Pražský hrad, snad už to skončí.

Absolutně nezajímavá a průměrná zpěvačka a tragická herečka, která umí jezdit rallye asi jako Jirka Krytinář fotit erotický kalendáře Olga Pytlounová se rozhodla, že se za lidovejch šestnáct stovek podělí s plebejcema o svoje „know-how“ a naučí je zkrotit divoký vody domácího showbyznysu.

Její žel nakonec zrušenej seminář měl trvat neuvěřitelnejch devět hodin, což je nálož, po který by i John Rambo zradil celou jednotku, vykecal všechny armádní tajemství a stejně by se nakonec dobrovolně udusil výkalama a pijavicemi. Show s takovou minutáží by neutáh prostě ani Šrí Činmoj a to ani kdyby vytáh všechny triky jako balancování slona

na špičce penisu nebo žonglování s orangutánama během hraní Elánů nohama na sitár a jazykem na Korga.

Olga je takovej ten typ umělkyně, která, kdyby si nenechala ráda míchat čokoládu, bude objíždět kulturáky a předskakovat Duu Yamaha, nebo dělat asistentku Stanleymu Bradleymu. Poprvý se vyloupla, když nějakej čas těšila roz-

krok Xindla X, kterej jí naivně nechal zahostovat v jedný svý písničce, která nakonec hrála do zblbnutí ve všech rádiích. Xindl šel k ledu, protože si Lounová myslela, že jí tohle na start zářný kariéry stačí, ale pořád to bylo celkem o hovně, což nezměnilo ani účinkování v epický sračce Tacho, kterou do kin přikouzlil čáryfuk a jezdec na žralokovi Dan Landa.

Pak Olga bůhví jakejma nečestnejma prostředkama donutila nějakýho zoufalýho, frustrovanýho dramaturga ze stream.cz, aby rozjel jakože reality show, jak Lounová hledá kape-

text Přemek Černík

Olga Lounová in da house!

lu. Kupodivu se našlo dost uslintanejch muzikantů postrádajících zbytky sebeúcty, aby se proprali až k bombastickýmu finále a megakoncertu v pražskym Hard Rock Café (což je ten předraženej klub, kde je před pódiem bar (!!!), na kterym se obézní americký turisti cpou hamburgerama). Teda ne, že by to někoho zajímalo. Víceméně jen další záležitost, která měla udržet falešný jméno Lounová v povědomí, aniž by si nebozí uživatelé internetů vlastně uvědomovali, že jim informace o tom, co že je tahle slečna nebo pani

zač, žádný slunce do duše nepřináší.

Odplata byla nakonec sladká.

Lounová, která v tý kombinéze s runou vypadá spíš na Melounovou, bohužel narazila na to, že se tváří jako zasloužilá umělkyně, i když jí nechtěj pomalu ani na Votvíráku. Taková Mašlíková, Mesárošová nebo Erbová si aspoň na nic nehrajou a ukážou ty melouny pořádně. Nicméně Olga dostala na facebooku takovej trolí klystýr, že by to rozhodilo i zkušenou prdel Jirky Vyvadila a přes počáteční snahu mazat vtipálky na svojí události jí nakonec došlo, že tam vlastně

nikdo jinej nepíše a svýho masterplánu se musela vzdát.

Teď asi chudákům, který by se chtěli prosadit v umění, nezbejvá nic jinýho než zapátrat v archivech klasickejch snímků se Sashou Grey nebo se něco přiučit od tý českolipský učitelky, který někdo rozprášil kokain do vzduchu, až se v ní doslova talent rozhořel.

Jak říká Andrej Babiš, nejsme jako oni! Takže lepší vzít sixpack, kytaru a jít svoje umělecký ambice kultivovat do garáže. A když náhodou potkáte Olgu Lounovou, tak se jí zeptejte, jestli je pravda, že teď jezdí na žralokovi Landovi.

Hail Jirka Kára!

Světlo pro svět letos po roční odmlce opět dorazí na Mighty Sounds! Zveme vás k již tradičnímu zapálení svíček na podporu osob s postižením v Africe. Ptáte se proč? Proto, aby neustále přibývaly takové příběhy, jako je ten následující. I díky vám!

„Vidět je to největší štěstí!“ Když jí bylo 13 let, oslepla Degie Addis na jedno oko.

V její vesnici ani v nejbližším městě není žádný oční lékař.

Co se bude se zrakem této Etiopanky živící se zemědělstvím dít dál, nikdo neví. Když začala slepnout i na druhé oko, zhroutil se jí svět. „Před pěti lety mi zemřel manžel a od té doby se o sebe musím starat sama,“ říká nyní 50letá etiopská farmářka. Děti už jí vyrostly a žijí mimo domov.

Finančně jí to ulevilo, čím dál více však potřebuje, aby jí s každodenními úkony někdo pomáhal. Dříve si vydělávala na živobytí pletením barevných košů, ve kterých se tradičně podává etiopský nekvašený chléb.

Tohoto řemesla se však musela vzdát, nyní je vdovou bez příjmů a musí se uživit svým malým hospodářstvím. Obsta-

rávání domácnosti je pro ni čím dál víc vyčerpávající. „Mám slepice, ale když se o ně nebudu starat, kuřátka sežere kočka.“ Jednou za Degie přišla švagrová s dobrými zprávami: do městečka se chystá podpůrná mise z Light for the World.

Možná jí budou umět pomoct.

A skutečně: oční lékař na první pohled poznal, že Degie má šedý zákal. Nikdy o šedém zákalu neslyšela, ale odborníkovi věří. Tým ji začal připravovat na operaci, pro ně je to každodenní rutina, ale pro Degie je to začátek nového života.

Když jí lékař po operaci sundá pásku z očí, je nadšená. „Vidět je to největší štěstí,“ raduje se, když znovu spatří sluneční světlo a vidí do obličeje lidem kolem sebe. Rychle běží domů, aby mohla na oslavu připravit

dušenou cizrnu. Nyní může poděkovat sousedům a švagrové, kteří jí v těžkých časech pomáhali. Po letech nejistoty a temnoty Degie zase vidí!

Na světě žije více než miliarda osob s určitou formou zdravotního postižení, z toho více než 285 milionů osob s postižením zrakovým. Až v 80 % případů lze však zrakovým postižením předcházet nebo je odstranit vhodnou léčbou.

90% osob s postižením žije v rozvojových regionech, kde musí čelit bariérám (fyzickým i sociálním) v přístupu ke vzdělání, práci a zdravotní péči a jejich postižení je často buď příčinou nebo následkem jejich chudoby. Globální boj s chudobou proto musí počítat i s touto významnou částí světové populace, aby byl opravdu úspěšný.

// PKP BBDO // Foto: Andreas H. Bitesnich

text Petr Dvoล รกk

vlรกdnou!

I letos nás na Mighty čeká hodina dějepisu. Naštěstí se během ní nebudeme muset mačkat ve školních lavicích, naopak jsou při ní doporučeny rychlé taneční pohyby a skoky do lidí. Přivítáme totiž kapelu, která vznikla v roce 1981, což je v rámci žánru pravýho psychobilly opravdu historie.

Ne-li prehistorie. King Kurt.

Bylo, nebylo, pár let po tom, co The Cramps propojili zvuk rockabilly s hororovejma tématama v textech, se sešli zpěvák Smeg, kytarista Thwack, saxofonista Maggot a bicman Rory. V tý době Meteors zrovna začali obrážet kluby a psychobilly získávalo v undergroundu na popularitě.

A zatímco většina kapel tohohle žánru už od počátku využívala, po vzoru The Cramps, tématiku béčkovejch filmů, King Kurt věděli, že to chtějí zkusit trochu jinak. Že musí publikum šokovat, to bylo jasný, ale zkoušeli to spíš přes legraci než přes morbiditu. V počátcích jejich heslem bylo, že všichni chlapi musí na jejich koncert přijít v dámských šatech, přičemž jim sami šli příkladem.

A kupodivu si tahle ujetost našla všude po Británii řadu příznivců. Změna ve statutu kapely přišla po vydání nečekaně úspěšnýho singlu Destination Zululand, jehož první vydání čítající 950 kusů se rychle vyprodalo a kapela tak

udělala zářez na třicátý šestý příčce prodejnosti singlů ve Velký Británii. Pro dokreslení, Zuluové jsou domorodej národ žijící na jihu Afriky, se kterým Britský impérium svýho času zažilo horký chvíle.

A právě to se stalo inspirací pro další pódiovou stylizaci King Kurt. Na jevišti tak návštěvníci koncertů mohli vidět bojovníky Zulu s oštěpama a tradičníma válečnýma barvama na těle.

Legendárníma se taky staly pódiový kousky, při nichž muzikanti stříkali do lidí mraky pěny na holení nebo po nich házeli jídlo. Návštěvníci večírku, na kterým King Kurt hráli, tak domů chodili špinaví od mouky, vajec nebo krve (někdy pravý, někdy ne).

King Kurt měli invence na rozdávání a ještě v roce 1983

vydali skvělou desku Ooh Wallah Wallah, na který se objevily úspěšný písně jako Zulu Beat nebo Mack the Knife. Následovalo plodný období, kde světlo světa spatřilo album Big Cock, přirozeně s velkým kohoutem na obalu, a testament The Last Will and Testicle z roku 1988.

Poté se kapela začala rozcházet a scházet, objevily se i různý derivace původního projektu jako I Can‘t Believe It‘s Not King Kurt nebo Kurts.

Občas vyšel i novej materiál, ale v srdci většiny fanoušků zůstávají hlavně kvůli svý raný tvorbě.

A kdože to je, ten King Kurt?

To je pravá nefalšovaná rockabilly krysa s cigárem ledabyle pověšeným na rtu, která je součástí obalu většiny alb a singlů.

A ve větší podobě, natisklá na plachtě za bubeníkem, tahle krysa dorazí i k nám!

Princ temnot z Illinois

text Vojta Libich

V hudební historii se objevuje hodně temnejch postav, umělců naplněnejch určitou formou negace, který svojí temnotu převtělili do brutálně působivý hudby. Většinou ale tyhle postavy nacházíme v rokenrolu. Můžeme mluvit o Lou Reedovi, Nicku Caveovi, G.G. Allinovi... Málokoho by ale napadlo, že jedním z nejtemnějších muzikantů byl pravděpodobně nejlegendárnější jazzovej trumpetista všech dob – Miles Davis. Představte si bejt černoch vyrůstající na americkým jihu ve 30. a 40. letech. Potýkat se s rasovou segregací, která tou dobou (pořád) v USA zuřila na plný obrátky, s chudejma poměrama, nepřízní osudu i citovou prázdnotou. Jak se s tím vypořádat?

Davis se během svýho mládí vypracoval po boku velikánů, jako byli Charlie Parker nebo Kenny Clarke, až na absolutní špičku jazzový trubky a vůdčí osobnost žánru, kterýmu se přezdívalo hard bop – syrovější, temnější a experimentálnější odnož tradičního bebopu, která víc vycházela z černošskýho blues a improvizace.

Miles tenhle styl doved do dokonalosti na nahrávkách jako Dig, Blue Haze nebo Walkin‘. Možná trochu paradoxně byla ale postava, která se začala o pár dekád pozdějš oslavovat jako revoluční, v období svejch triumfů buď zatracovaná nebo naprosto nepovšimnutá. Výsledkem bylo Davisovo postupný propadání cynismu, depresím a vzteku.

Začal mít pověst nesnesitelnýho a nenávistnýho pedanta vyhazujícího lidi z kapel po tuctech, ze který už se nikdy ani nesnažil vymanit. Poranění hlasivek navíc zapříčínilo děsivej chraplák, kterým trumpetista mluvil až do svojí smrti.

To mu vyneslo přezdívku „Princ temnot“. K tomu se přidalo pár skandálů s ženskejma doma a pár citovejch zklamání u ženskejch na turné a finanční nouze. Tohle v kombinaci s geniálním hudebním talentem a vnitřníma démonama nemohlo vést jinam

než do slastný náruče heráku.

I přesto, že na tuhle v 50. letech extrémně oblíbenou srandu pochcípalo Milesovi nesčetně kámošů, oblíbil si její těšitelský rámě natolik, že mu trvalo dlouhejch 5 let, než se z těžký závislosti na přelomu 50. a 60. let jakž takž vyhrabal.

říct, že až do tý doby nepřestal chrlit desky i koncertovat jako na běžícím páse a s téměř každým počinem se znova a znova překonával a to na polích skoro všech hudebních žánrů tý doby. Na sklonku života se mu ještě povedlo se po diskutabilně úspěšným detoxu znova

Miles Davis byl ve spoustě ohledech daleko víc bad-ass než Mötley Crüe se Sex Pistols dohromady.

Následovaly plodný roky, který spolu s osvícenější a tolerantnější americkou společností přinesly Davisovi konečně i uznání a prachy, který mu už přes 20 let po právu náležely.

Místo toho, aby tohohle temnýho barda s trubkou ale úspěch obměkčil a ukázal mu světlejší stránku života, jako by se Miles uzavíral naopak hloubš a hloubš mezi svoje démony. To vedlo nevyhnutelně k tomu, že se po letech znovu ozval kamarád fet.

Tentokrát v podobě perverzního množství kokainu, ve kterým se jazzman doslova topil. A k tomu po letech konečně přiznaná maniakální závislost na sexu – a bylo vymalováno. Davis v roce 1975 v naprosto dezolátním psychickým i fyzickým stavu opouští veřejnou scénu a uzavírá se kamsi do temnot, aby bojoval sám se sebou. Nutno ale

na pár let vynořit, ještě trochu zacloumat hudebním světem a minimálně dosáhnout statutu živoucí legendy. Jeho smrt na několik kombinovanejch nemocí v září 1991 nebyla pro nikoho překvapením.

Pravdou ale zůstává jedno: Miles Davis byl ve spoustě ohledech daleko víc bad-ass než Mötley Crüe se Sex Pistols dohromady. Možná právě i z toho důvodu, že všechnu nepřízeň osudu, špatný poměry, všechen svůj odpor, vztek, sebepohrdání, deprese, vnitřní démony, heroin, koks i stovky ženskejch dokázal přetavit jako žhavý olovo v naprosto strašidelně a démonicky nádhernej tón trubky, kterej když člověk slyší, jakoby všechny ty věci, o kterejch byla řeč, viděl jeho očima a prožíval s ním.

To byla síla Prince temnot.

ROCK CAFÉ

Národní 20, Praha 1 | www.rockcafe.cz út

2.6.

HATEBREED (USA) + support: BACKFIST 20.00 (vstupenky od 520,- / více info na www.obscure.cz)

čt

4.6.

DJ MAARA 21.00 - VZ*!/FE*!

pá 5.6.

PHIL SHOENFELT & SOUTHERN CROSS (UK/CZ, release party for new live CD THE BELL RINGER” + support: TRAILER CRASH (USA/CZ) 20.30 (200,-/ předprodej v Rock Café a plus poplatky v síti Ticketstream a GoOut.cz) + DJ LUIS DE CAESAR 22.00 - VZ*!/FE*!

so 6.6.

Koncert na podporu nadačního fondu Pink Bubble: SOL Band, CANDLEWICK, B5 + special guest 19.30 (100,-/ předprodej v Rock Café a plus poplatky v síti Ticketstream a GoOut.cz)

út

9.6.

st

10.6. SOUSTRAST, SMOOSHFACE, JUSTIN LAVASH 20.00 (100,-/ předprodej v Rock Café a plus poplatky v síti Ticketstream a GoOut.cz)

čt

11.6. CHILLI EYES, FLATTUS, BIKKINYSHOP 20.00 (do 20.00 80,-/po 20.00 100,- / vstupenky pouze v místě) + DJ MAARA 22.00 - VZ*!/FE*!

FreeZone: FAKE TOWN, RENG´D´BENG, ELLYCE 20.00 - VZ*!/FE*!

pá 12.6. DJ ELVIS 21.00 - VZ*!/FE*! so 13.6. M.E.D aka Medaphoar (Stones Throw) & 14KT Zástupce legendárního californského labelu Stones Throw se po čase opět představí v České republice. V rámci akce proběhne i křest vinylu producenta jménem Gypsyfromthefuture (ex-bubeník Prago Union), beat battle CZ/SK producentů a koncert Regie (M.V.P, ZeměVzduch) 21.00 (190,- + poplatky/ předprodej v Rock Café, v síti Ticketstream a GoOut.cz / 220,- v místě) út

16.6. FreeZone: ILUZE KONTROLY, CONTINUE + host 20.00 - VZ*!/FE*!

st

17.6. LADY LESHURR (UK), DJs: FREEZER, TAKTIK, TUCO + projekce Grafitti videa City Of Paranoia 2 - London 20.00 (180,- předprodej pouze v síti Ticketstream / 220,- na místě)

čt

18.6. Klubová noc United Islands of Prague: F.S., MY DOGS BONE, PHOSENE GIRLS, WE CAME FROM HORROR 20.30 - VZ*!/FE*! + DJ ELVIS 22.00 - VZ*!/FE*!

pá 19.6. After party United Islands of Prague – více k programu na www.unitedislands.cz 22.30 – VZ*!/ FE*! + DJ ELVIS 22.00 - VZ*!/FE*! so 20.6. After party United Islands of Prague – více k programu na www.unitedislands.cz 22.30 – VZ*!/ FE*! + DJ STIGGMA 22.00 - VZ*!/FE*! út

23.6. FreeZone: S.U.V.A. a SBĚRNÉ SUROVOSTI 20.30 - VZ*!/FE*!

st

24.6. Rock Café Contest 2. základní kolo: BEN DOVER, SAIL THIS SHIP TOGETHER, SIRKYSKON 20.00 (50,/ vstupenky pouze v místě)

čt

25.6. HENHOUSE PROWLERS (USA) a THE MOONSHINE HOWLERS 20.30 (170,- + poplatky/ předprodej v Rock Café, v síti Ticketstream a GoOut.cz / 220,- v místě) + DJ MAARA 22.00 - VZ*!/FE*!

pá 26.6. DJ ELVIS 21.00 - VZ*!/FE*! so 27.6. Štola Fest2015: J!SCREAM, DEAD SHOT, OSM SETIN BEZ JÍDLA, SMALL SWEET POTATO, NAMELESS BROTHERS 18.30 (80,- / vstupenky pouze v místě) + DJ STIGGMA 22.00 - VZ*!/FE*! út

30.6. FreeZone: ROAD SIDE MARY, BEK OFIS, LAST STATION 20.00 - VZ*!/FE*!

so 30.5. WOSA (10 let!), CURLIES, P.U.M., RESUMÉ, BLUD 19.00 (100,- / předprodej v Rock Café a + poplatky v síti Ticketstream a GoOut.cz) + BUKKAKE BROTHERS 22.00 - VZ*!/FE*! Bukkake Brothers je nejhorší DJské duo v Praze.5. Písně, co jste v dětství vytěsnili, uslyšíte z magnetofónových kazet v dobové kvalitě.5.

Ostudnou diskotéku dotváří alko soutěže, kostýmy a béčková VHS projekce.5. * VZ - vstup zdarma; FE - free entrance

CODE ORANGE

16.06.2015

PRAHA – klub 007

11.06.2015

PRAHA – klub 007 OBSCURE.CZ // OBSCURE.CZ // OBSCURE.CZ // OBSCURE.CZ // OBSCURE.CZ

25.06.2015

OSTRAVA – BARRAK

OBSCURE.CZ // OBSCURE.CZ // OBSCURE.CZ // OBSCURE.CZ // OBSCURE.CZ

29.06.2015

BRNO – MELODKA

DIVADLO POD LAMPOU Havířská 11, Plzeň | www.podlampou.cz pá 5.6.

út 9.6. čt 11.6. pá 12.6. so 13.6.

čt 18.6. pá 26.6. so 27.6.

HUMAN BITES - emo hardcore/Plzeň AT THE TREE - hardcore - post hardcore/Horní Slavkov (ex - Universal Young Musician, Adam Bernau, Drag Me Pissed) TO - alternative femi folk/Cheb. http://bandzone.cz/atthetree, https://soundcloud.com/apolena-e-pivov THE PSYCHONAUTS (CH) - hoochie coochie trash´a´billy/Basel, http://thepsychonauts.wix.com/ thepsychonauts; 21:00 MÚZA 2015 - hlavní finále HERDEK FILEK, TEEPEE, BEN DOVER + postupující ze semifinále B 20:00/50,THE GRIBITCH BROTHERS AND SISTERS (FR) - gypsy glam punk cabaret made in France! http://www. gribitch.com/99%20SOUND.html, 21:00 MÚZA 2015 - divácké finále EMOCE, DESABURA, TEEPEE, AD GLADIUM, ACID ROW, SECOND SIDE, COUGAR, RISE OF THE FALLEN 18:30/50,THE PEACOCKS (CH) - rockabilly - punk rock/Winterthur MORDORS GANG - rockabilly - psychobilly/Plzeň. http://www.thepeacocks.ch/, http://bandzone.cz/ mordorsgang; 20:00 FEAR OF BOOBS PARTY WILD TIDES - surf - punk - rock´n´roll/Praha https://wildtides.bandcamp.com/; 21:00 DISHARMONICI - punk rock/Plzeň http://bandzone.cz/disharmonici; 21:00

klub buben

Myslíkova 8, Praha 2 I www.klubbuben.cz čt 4.6. pá 5.6. so 6.6. po st pá so

8.6.

10.6.

12.6.

13.6.

po 22.6. čt pá so ne čt st ne

25.6.

26.6.

27.6.

28.6.

9.7.

15.7.

26.7.

dJ Buqi - to nejlepší z oi!, punk & mod! dJ Lil Rowa /rap & funk/ in Cats We Trust - benefiční mejdan pro kočičí útulek Devět životů - Trendy Brandy /srdcervoucí romantika Stoáče a Tomsna z Just for Being/ + Fuck That Noise /8‘s HC hawaiian karaoke/ + Jet 8 /skapunk/ + afterparty DJs Frankie & Upsetter KONCERT - The Psychonauts /hoochie-coochie trash‘a‘billy - SWITZ/ northern soulový taneční workshop - DJ Vítek + lektor Robin KONCERT: Prime Services + Audiomemy those were the days DJs night - Bigger boss sound /Warsaw/ + Tighten Up Selectors /Praha/ - ska, reggae, rocksteady & northern soul KONCERT - Guitar Gangsters /punk UK/ + Brain Drain /garage punk CZ/ + afterparty DJ Dr. Peterka kONCERT - ThANX /HC Therapy/ + Jolly Joker&PBU /crossover funk/ tHIS IS SOUL! - DJs Hadgi, Papa Peters, Robin! kONCERT: Penny Dreadful /hc-punk/ + Molotov party /metal-rock/ bURZA VINYLŮ A BLEŠÁK VŠEHO MOŽNÝHO kONCERT - The InCiters - Rare & Northern Soul since 1995 + DJ Mr.Cat northern soulový taneční workshop bURZA VINYLŮ A BLEŠÁK VŠEHO MOŽNÝHO

KLUB 007 STRAHOV

Koleje ČVUT, Blok 7, Chaloupeckého 7, Praha 6 | www.klub007strahov.cz

pá 5.6. ne 7.6. po 8.6. út čt pá so út čt

9.6.

11.6.

12.6.

13.6.

16.6.

18.6.

pá 19.6. so 20.6 ne 21.6. po 22.6. so 27.6.

90´s Retro Hits Party DJ JOSEF SEDLOŇ (cz) 10 let Damage Done Records BONUS (cz), GHOSTCHANT (hu), PALAHNIUK (cz), CITADEL (sk) + venku gril od 16h!

10 let Damage Done Records HARM’S WAY (usa), SOUTHERN ORACLE (hu), RATS GET FAT (cz), POINT BLANK RANGE (sk) + venku gril od 16h!

Rock / Country / Indie STEVE GUNN (usa), MARY LATTIMORE & JEFF ZEIGLER (usa) Hard Core / Punk CODE ORANGE (usa) Punk Rock / Rock´n´Roll SHELTER SIX (cz), REMEMBER THE HEROES (cz) + DJ Peterka Rock STRAPOSFÉRA (cz) Sludge / Stoner / Metal HIGH ON FIRE (usa) Dirty Punk / Hard Core / Metal SPEED!! NOISE!! HELL!! (jap), HISATAKA (jap), MÖRKHIMMEL (cz), GOMORA (cz) Retro Metal / HC Punk Party AGRO 4 LIFE VOLUME 3: DJ Láďa, DJ Křížek & DJ Biker!

Hard Breaking Dolls Party! RABIES (cz), WORLDHOOD (cz) + DJ Plastico & Spooky Woody + venku gril od 16h!

Alternative / Indie / Experimental NEW DOG (usa), ARAN EPOCHAL (cz) Post Punk / Indie / Rock CARSICK CARS (cn), NOISE PARADE (cz) Hard Core / Punk FINÁLE SOUTĚŽE PLANETROX

obscure

www.obscure.cz | www.brutalassault.cz | www.shindy.cz

2.6.

4.6.

5.6.

7.6.

7.6.

9.6.

11.6.

14.6.

16.6.

25.6. po 29.6. út 30.6. st 2.7.

út čt pá ne ne út čt ne út

čt so po út st

9.7.

11.7.

13.7.

21.7.

16.9.

Hatebreed + support Hellyeah + support Hellyeah + support Hellyeah Testament + support Saint Vitus - bez zpevaka, The Tower Code Orange + support Exodus, Arcania, Exorcizphobia High On Fire + support Chelsea Grin, Texas In July Agnostic Front, Eat Me Fresh, Convict Agnostic Front, Eat Me Fresh, Convict Upon a Burning Body, Confessions Of A Traitor, Walking With Stranger Black label Society Fear Factory, Butcher Babies Fear Factory, Butcher babies Anti-Flag, Less Than A Jake Machine Head

Praha, Rock Cafe Praha, Rock Cafe Bratislava, Randal Budapest, Barba negra Bratislava, Majestic Praha, Modra Vopice Praha, klub 007 Brno, Fav·l Praha, klub 007 Ostrava, Barrak Brno, Melodka Banska Bystrica, Tartaros Praha, Modra Vopice Bratislava, Mmc Ostrava, Barrak Bratislava, Randal Bratislava, Randal Bratislava, MMC

CROSS CLUB

Plynární 23, Praha 7 | www.crossclub.cz

po 1.6. út 2.6. st 3.6. čt 4.6. pá 5.6. so 6.6. ne 7.6. po 8.6. út 9.6. st 10.6.

čt 11.6. pá 12.6. so 13.6.

po 15.6. út 16.6. st 17.6. čt 18.6. pá 19.6.

so 20.6. ne po út st čt

21.6.

22.6.

23.6.

24.6.

25.6.

LOS TEKKENOS (Migma, Tms, Kromar, Cowboy, Live sets: Lmr live, Tnc live) 2ND DNB STAGE (Audio Pandora DJs) KYTAHELL (Hell Paso, Zusammen a NoArtist) PUNK 4 FREE (Paragraf 219, Až Naprší a Uschne, S.A.S. a host) PSYTRANCE STAGE (Synaptic Dreams) MNIANN V CROSSU (Joey Molinaro, MNIAnn, Pjonni (UK) a hosté) DNB STAGE (Poison Apple Crew) JUNGLE DNB SESSION (Pixie, Wash, Suki, Technical, Philip TBC, Saym, Dj McQuack, Dj Sayuz, Dj Gasr, Dj Grindaway, Dj Eska) DEEP BEAT AVANTGARDE (French Fries (FR), Veit B, AbAb, Sta, Prokta, Pj) DRUMPHUNK (Dave Trax (UK), Cashmeer, Skywalker, Skiver J, Sister Zulu, Lionsdan, Karol Krime) GRAFFNECK JAM (Views) LOS TEKKENOS (Harpia & Lettek djs) 2ND STAGE (Perverse factory) HIP HOP JAM SESSION(Oliver Lowe a hosté) DNB JUNGLE STAGE (Orange Recordings DJs) REGGAE MEETS PUNK (Lester Jackman /TT/ & Kader Denenia /FR/ & Fusion Eichler Trio live, Argies (ARG)) PSYTRANCE STAGE LIQUID DNB (Liquid dnb Crew) ON-SET Prague (Maxx (UK), Hard Bart (UK), Phantomlab, Adam Vandal & Majkl NSK Djs Keygen Kaoticic) SETY.CZ 8th anniversary (Nickbee (UA), MC Kryptomedic (US), Parallel Activity, Halbax, Kanjacca, Sewwa & Emzac, Ozone, Skáčko ROVNÁ STAGE (Julian Haffner (DE), Fatty M, Ljuk-M, Neighbour, Chick) LOS TEKKENOS (Badtekk) CČt ALLSTARS BAND (CČt Allstars Band a hosté) DNB STAGE (Cartel Sound a hosté) ELECTROSWING MADHOUSE (Tony Martony a hosté) PSYTRANCE STAGE (Psyla a hosté) BENEFIT NA ÚTULKY (Power Violence, Wolf Trap, Minority Sound, Kan Jacca, Beesu, Holla Win) SONIC COCKTAIL (Prago Union sound system Show, Babe LN, Ghonzales, Stanzim, Universal swing Brothers, Maria) MUTATIONS X NEO VIOLENCE (Parris (UK), dMIT.RY, Dj Alyaz, WZ, Yadel) SONIC JOURNEY meets SOULSIDE SESSIONS (Emma G (NZ), MC Tali (NZ), MC Mike Rome (DE), Lixx, Babe LN, Gabanna & Svetlux, Rudeboy, Open Code & Green, B4K, Fallen Gemini, Domina, Rabbit) GLOBAL AMIGOS (Chong X a hosté) LOS TEKKENOS ( STONER ROCK (The Mistaken Sons of Alabama (FR) a hosté) CULTURE MOVE (Ondřej Smeykal & Barati Squad a hosté) MIGHTY CROSS SOUNDS ČTVRTEČNÍ BEJS (Snookey, Cybi a host)

pá 26.6. LETNÍ ŽIŽKOVSKÁ NOC (koncerty a kapely během dne) DNB PORTAL NIGHT (Billain (BIH), Eastcolors (RU), Avenues DNB​, Critical J, Cybi​, Dollo​, Fallen Gemini​, Misology, Nasai, Six Beat Under) BASSISTAZ STAGE (Liz-E (UK), DJ Elwira​, Kan-Jacca​, Mellifera, Dj Snookey​, so 27.6. ŽIŽKOVSKÁ NOC AFTERPARTY (benefice žižkovské noci na podporu neziskovek na Žižkově) ne 28.6. HULIDI (Messenjah, Deadly Hunta (UK), Boldrik a hosté) PSYTRANCE NA ZAHRÁDCE (Od 14:00 zdarma) po 29.6. LOS TEKKENOS (Hardcore Monday) út 30.6. DNB NIGHT (Drumbasterds a hosté) st 1.7. PSYTRANCE (Wegha (HUN), Psyla, Lolla, Ejczka a hosté) čt 2.7. DNB NIGHT (Furious Freaks a hosté) pá 3.7. METALHEADZ NIGHT – OUTLOOK WARM UP so 4.7. KONNEKT (Smack, WNTGD, A51 a hosté) ne 5.7. DJ FLY IN CROSS (DJ Fly (FR) DMC World Champion) po 6.7. MIGHTY SOUNDS AFTERPARTY út 7.7. MIGHTY SOUNDS AFTERPARTY st 8.7. MIGHTY SOUNDS AFTERPARTY čt 9.7. DNB NIGHT (Ne a hosté) pá 10.7 DOUBLE TROUBLE st 14.7. HIP HOP JAM SESSION čt 15.7. SKANK! (Ting! A hosté) pá 17.7. JUNGLIST CALL so 18.7. FURIOUSE FREAKS A SUMER DAY čt 23.7. HIFI pá 24.7. DRUMASTATION pá 31.7. FUNKD UP

CLUB božák

Sochorova 1516, Teplice | www.bozak.cz pá 5.6. pá 12.6.

Punk/Rock SHELTER SIX + support - kvalitní punk-rock z českých luhů a hájů I 21h/100,-

so 13.6.

Electro/swing ELECTROSWING NIGHT feat. live band and DJs F&M - našláplý taneční večer I 21h/100,-

pá 19.6.

Electro/dance BASSTARDS - /NEOANGIN/JSPH/SPAZMA/JR.SCHWING/ - Noc plná elektronické hudby I 21h/40,-

so 20.6. pá 26.6.

Punk/Emo CALL TRACY and guests I 21h

so 27.6. út 30.6.

Program je stále v jednání

Hardcore HOPES/FACES ARE FICTION/MAMA‘S PROJECT - večer hardcorových kapel I 21h

Tech/house DEEP THROAT - Noc pro příznivce house music a techna I 21h/30,GYMPLAY ZA VÝZO - tradiční ukončení školního roku ve velkym stylu I 21h/60,-

Sestavila

věštkyně Zerinda

Vodnář

Blíženci

Váhy

(21. 1.–19. 2.)

(22. 5.–21. 6.)

(24. 9.–23. 10.)

Vzduchoplaši s nadcházející festivalovou sezónou a neblahým vlivem úplňku uzavírají životní situace týkající se společnosti, přátel a dalších blízkých vazeb. Nezapomeňte si tedy uzavřít i stan na fesťáku, mimo astrál se totiž dost krade.

Čím více opadá vůně šeříků, tím silnější je vůně lůna! Dořešte si ty svoje průsery z rozháraného jara, je masopust hormonů, což vám určitě neprospěje, ale aspoň na pár týdnů můžete bez kožních chorob mezi lidi. Pokud ne, chinin.

Okolní beaty, vlahý vánek ze strání, šum nočního města, cinkající tramvaje (či jiné MHD)... vaši zneuznanou kreativní duši nafoukne atmosféra jako balónek na prvního Máje. Nezapomeňte proto vždy s sebou tahat notýsek, kam ty oduševnělosti svěřit, ostatní se totiž možná dobře baví.

Ryby

Rak

(20. 2.–20. 3.)

(22. 6.–23. 7.)

Další ukončování životní etapy s dalším úplňkem. Máte to těžký, co? Máme špatnou zprávu, úplněk je každý měsíc, takže doporučujeme pořídit si surf (náš Fido vám rád poradí) a na další vlně zklamání dodrandit k nejbližšímu baru, zavdat drink a konečně se na to na všechno vysrat.

Vypadá to, že úplňky nakopávají prdel každýmu, což se u vás teď navíc mísí s konjunkcí Saturna.

Mohou nastat deprese. Ale co už, hoďte to za hlavu, dejte si pár vodek, oslňujte svým nevědomím u posledního otevřeného stánku a napište pár básní. Třeba s tím budete na Mighty příští rok vystupovat v divadelním stanu.

Beran

(21. 3.–20. 4.)

Mars se pohybuje znamením Blíženců. Slunce s Marťanem a Merkurem v blízkosti sebe navzájem aktivují obrovskou sílu. A když jste tak nařvaný, využijte toho, neleňte, upíchněte se na Migty u crew a zkuste tahat třeba prázdné sudy nebo účastníky party v Cross baru zpět na ubikace.

Býk

(21. 4.–21. 5.)

Pozor! Venuše aktivuje v záři Lva hormony a touhy po partnerovi.

Soustřeďte proto své letní radovánky na pravidelnou depilaci, prachů máte jako držgrešle a nedílnou součástí vaší kápézetky by měly být vlhčené kapesníky, lubrikační gel, kondomy a rudá rtěnka. I u mužů.

Lev

Štír

(24. 10.–22. 11.)

A je to tady. Hodokvas společenských událostí, kde můžete oslňovat svou jedinečností, intelektuálním humorem a nedostatkem sebereflexe. Mimochodem, máte už své vlastní tetování znamení štíra? Že ne?

Tak letos přišla ta správná chvíle.

Střelec

(23. 7.–24. 8.)

(23. 11.–21. 12.)

A je to tady! Čas radovánek je pro zodpovědné leč společnost potřebující hříváky tou pravou výzvou. Pojďme zahodit všední problémy rodinných kruhů, nedocenění ve společnosti, lexauriny od lékaře můžete výhodně prodat a zkuste dát nazí kolem devaté večer tanec sv. Víta u hlavní stage, jistě si konečně najdete pořádné publikum.

Lučištníkům hlásají hvězdy a rumba koule parádní letní dny.

Vypadá to na nenadálé štěstí, bohužel nevíme odkud, takže dávejte bacha, aby kolem vás pouze neprošlo na toalety. Zkuste letos něco nového a pořiďte si příruční slovník lingvistických výrazů, ve tři ráno jako když najdete.

Panna

(24. 8.–23. 9.)

Tady pozor! Přichází období největšího odporu. Tolik alkoholu, drog, muziky za málo peněz a mokrých triček, tomu by podlehl i větší držák, než je nebohá, s problémy s návykovými látkami a nepochopením bojující Panna.

Kozoroh

(22. 12.–20. 1.)

Každý tančí, sjíždí vodu, nebo kokain a vy jste se rozhodli pro emotivní náladu? Kašlete na to a nezapomeňte, že i prokletí básníci s tím mohli prosouložit a propít celý svůj krátký život! Carpe diem, vyčištěné zuby a jedeme!