Mighty Freezine 11/2013

LISTOPAD/ 2013

44

Nebývá to pravidlem, ale měsíce říjen a listopad přinesly a přinesou neobvykle turbulentní a zneklidňující situace – a to hned v několika sférách. Největší šílenství posledních pár tejdnů panuje samozřejmě okolo voleb a v momentě, kdy začínáte louskat tenhle zine, už je vyjasněný minimálně to, kterejch dvě stě pohodářů bude následující čtyři roky valit bomby v nejprestižnějším hlasovacím doupěti v Čechách.

V době uzávěrky ale nikdo netušil, jak daleko to dotáhne nejférovější dříč českýho agrárnictví, lehce schizofrenní punkovej agent 009, spasitelská M, jediný pravý zastánci všech robotníků, toho času bohužel sužovaný megadůležitou kauzou Kategate anebo nerozlučný bratrský duo S+H (podobnost se Spejblem a Hurvínkem čistě náhodná). Tak nějak tuším, že toho máte všichni stejně plný zuby a nakousnu téma číslo dvě.

Druhou – a v tuhle chvíli, doufám, mnohem příjemnější a povzbudivější – událostí je spuštění předprodeje na Mighty Sounds 2014. Následující Mighty budou zlomový, jubilejní a celkově zase o kus dál. Už teď pracujeme na zvýšení návštěvnickýho komfortu, přemejšlíme, jak během tohohle třídenního šílenýho mejdla zatížit co nejmíň matičku zemi, a samozřejmě zamlouváme a objednáváme kapely, který dělaj radost nám i vám. První tisícovku lístků, která byla loni fuč hnedle, si můžete zakoupit od pondělí 4. 11. na renomovaných místech. Pro solidní zájem a pozitivní ohlasy jsme se opět rozhodli pro systém tří kempů, který jsou finančně odstupňovaný a každej nabízí jiný služby.

Stejně tak si zase můžete koupit Superticket, což je dárkový balení s lupenem, a obstarat si tak tričko a plagoš s motivama na rok 2014, který se letos povedly zase perfektně. A vůbec největší novina je tzv. Backstage ticket – lupen do festivalovýho zázemí, po kterým hodně lidí hodně dlouho hodně volá. Jestli chcete zakalit s kapelama, je tohle volba pro vás. Neváhejte, počty jsou limitovaný; kdo by chtěl vědět víc, nechť zalistuje tímto číslem.

A třetí věc, kvůli který se už měsíc ze všech muzikofilů stávaj alkoholici, je to neuvěřitelný množství koncertů, který se na nás valí. Kdo nebyl na Irie Révoltés, prohloupil, ale má možnost si to vynahradit třeba na The Flatliners, Mad Ball a Deez Nuts, Biffy Clyro, The Sounds, Wednesday 13, White Lies, Escape The Fate anebo hned zkraje měsíce na Tegan and Sara. Je toho daleko víc a skoro všechno stojí za to – ale prostudujte si Freezine, třeba vám pomůže s rozhodováním. Vojta Holub

Mighty Freezine Redakce: Přemysl Černík, Ondřej Tráva Trávníč ek, Vojta Libich, Fido, Vojta Holub a Zelí Art direkce: Marcel Musil Foto: Vojta Florian Inzerce: Vojtěch Holub vojta@mightysounds.c z tel.: 721 269 057 Marketingová spolupráce: Marek Vohralík marek@mightysounds.c z tel.: 777 013 049

AŽ DOČTEŠ, PŘEDEJ DÁL. NEVYHAZUJ! A KDYŽ, PAK DO MODRÉHO KONTEJNERU.

pokoj“, ale na jaře vystřelej do světa dokumentární DVD mapující celou jejich kariéru. Zcela jistě půjde o sběratelskej kousek, kterej pude hodně na dračku.

Kdo se bude 20. listopadu nacházet na mezinárodním festu dokumentárních filmů v Amsterdamu, tak by si neměl nechat ujít dokument As The Palaces Burn o kapele Lamb of God. Filmek je zaměřenej hlavně na fanoušky týhle partičky, ale na přetřes se se dostane i kauza Randyho Blytha. Určitě půjde o zajímavou věcičku, která se snad i časem dostane nějak mezi obyčejný smrtelníky (nás).

Rozpadající se hardcore banda Your Demise se nehodlá s jejich posluchačema rozloučit obyčejným „Papá a my jdeme na pivo a dejte nám

Pivo milující a holící strojky neznající kapela Red Fang vydala 15. října novou platňu Whales and Leeches. Najdete na ní 13 našlapanejch peciček a koukejte si je pořádně naposlouchat, páč 6. února se vrátěj Red Fang do Čech a zahrajou v pražskym Futuru spolu s The Shrine a Lord Dying.

Bude to už skoro rok co numetal skupina Ill Niňo vydla svoje album Epidemia.

Chlapáci nás nechali pěkně vycukat, a až teď nám naservírovali novej klip ke skladbě Forgive Me Father.

Tak snad jim to fotr vod-

pustil, že jim to trvalo tak dlouho. My teda určitě.

Kdož z vás, kamarádi, měl rád kapelu Lostprophets, tak si nyní připravý kapesníčky, lahev kořalky, žiletky na podřezání, prostě cokoliv čím zaháníte smutek.

Lostprophets totiž po 15-ti letech oznámili konečnou a tudíž jejich fanoušci maj po prdeli. Ale komu se nelení, tomu se postaví.

All Shall Perish a Suicide Silence si asi voe

hrajou na BH 90210, páč tam došlo k nějakým výměnám mikrofonního kdákače. Hernan “Eddie” Hermida odchází z ASP do Suicide. A kucí Perishácký to prej jako zvládnou bez něj nebo co a nikoho novýho nesháněj. Tak snad to jako bude dobrý a nepoblejem se.

V minulym čísle jste si mohli přečíst článek o mega legendách Deftones a taky o jejich posledním albu Koi No Yokan. Ke skladbě Ro-

mantic Dreams teď natočili i klapajznu, kde se na skejtu prohání neuvěřitelnej skater Jason Park. Nepředvádí tu sice svoje největší pekla, ale i tak je to super.

Kdo má rád pánský péra, zvířátka a Jégra, tak by si neměl nechat ujít novej video- klip Hentai Corpo-ration ke skladbě Equilibritic Brides. Ve videu ovšem dochází k tak intenzivní čuráknímu pohupu, že se video celkem těžko hledá po internetech a třeba kanálek youtube už tohle video stáhnul, zakázal, odsoudil. Ale vy ste kluci a děvčata šikovný a někde si ho najdete.

V Hollyvódu se začíná makat na novym animovanym filmu Free Birds. Což je uplně nezajímavá píčovina. Zajímavý na tom ale je, že do soundtracku nahráli Social Distortion song Up Around The Bend od megácky legCreedence endárních Clearwater Revival.

Je tomu pár dní co nerozdejchal svůj boj s rakovinou Philip Chevron, kytarista

z legendárních Pogues.

Bylo mu 56 let a s touhle mrdkou bojoval už od roku 2007. A ofiko vyjádření kapely zní: „Byl jedinečný.

Bude nám strašně chybět.

Dublin a vůbec celý svět jsou najednou menší.“

Tak NYHC legendy H2O se taky neflákaj a nelemtaj jen vodu a nehlásaj protichlastací a protikuřácký hesla, ale taky makaj na novym albu, který by mělo bejt hotový během příštího roku.

Poslední ofiko deska Nothing to Prove vyšla v roce 2008, takže by to po piči chtělo něco novýho.

Láďa Křížek a Kreyson se s tim vůbec neserou a natočili k jejich novýmu albu, který pojmenovali bez

kapky studu Návrat Krále, dokonce i klip. Tak tohle může fakt bavit už jen Frantu Přesplotchcálka z Dolní Lhoty, co chodí na pivo v pantoflích a v kšiltovce fotbalový reprezentace. Vidle vidlím.

Tak po značných problémech a peripetiích sestavových se do toho Tom Arya a Kerry King ze Slayer zas pořádně obuli. Gary Holt a Paul Bostaph jsou novejma posilama a začíná se taky makat na novej desce. Dva songy už sou prej hotový a teď se prohrabávaj v materiálu po zesnulým Jeffu Hannemanovi. Údajně toho má v šuplíku dost a dost a půjde toho spousta použít na nový album. Tož těšme se bando.

Super zpráva přišla od kapely Primus. Parta se dala opět po letech do kupy v původní sestavě a začínaj zase hrát. Lídr Les Claypool nevylučuje ani vznik novýho materiálu. Inu Primusáci, takový evropský turné se zastávkou v Praze by též bylo semenoronící. No nechme se překvapit.

PŘEDPRODEJ NA MIGHTY SOUNDS 2014 ZAČÍNÁ Spousta lidí je už v listopadu přeorientovaná na zimní režim, pomýšlí na lyže, prkna, Alpy, alpu, zelenou, alpu se zelenou a tak dál. Ale druhá spousta lidí má ještě v paměti léto, slunce, bazény, muziku a festivaly – třeba celá tisícovka návštěvníků Mighty Sounds, kteří nám loni úplně vyrazili dech, když vykoupili prvních tisíc lístků za tři dny.

Rok se s rokem sešel a my jsme přichystali spuštění předprodeje na pondělí 4. 11.! Pro každého máme něco, tak se na to podíváme…

VSTUPENKY Standardní varianta 790 Kč – první limitovaná edice pro tisíc nejrychlejších, možné zakoupit na mightysounds.cz, v síti SMS Ticket a v obchodu Crossphere (budova pražského klubu Cross) 890 Kč – limitovaná edice v prodeji do 31. 12. 2013; kromě výše zmíněných možností lze zakoupit i v sítích Ticketportal, Eventim a Ticketpro

Backstage ticket 2 900 Kč – limitovaná edice 200 ks vstupenek, které umožňují vstup do festivalého zákulisí, popíjení v tamním baru či kempování ve speciálním stanovém městečku

Superticket 1 090 Kč (+ dobírka) - dárkové balení, které obsahuje vstupenku, exkluzivní triko s novým designem, sadu placek, CD Mike Zero a Fast Food Orchestra, jednu novou samolepku a speciální velkoformátový plakát Mighty Sounds. Superticket lze zakoupit jen přes stránky www.mightysounds.cz a to do pátku 13. 12. 2013

KEMPING & PARKING Camp Village DeLuxe 250 Kč - vstupenka do stanového městečka s nadstandardními službami

Parking Camp 2 000 Kč (osobní auto), 2 500 Kč (karavan), 3 500 Kč (dodávka) - vstupenka do tzv. Parking Campu, který umožňuje stanovat u auta nebo dodávky, případně si připíchnout karavan na elektřinu

ne 15. 11. FLATLINE RS (CAN)

ASTPAI (AUT)

WORLDHOOD (CZ) Klub 007 Strahov, Pra ha, 245 Kč/

280 Kč

Vojta (Burning Steps)

MRTVEJ JAZYK KOČOVNEJCH KANAĎANŮ Jsou kapely, který si zamilujete na první poslech, ale prostě se stane, že vás už postupem času ničím nepřekvapí. Najdou si svoje zaběhlý koleje, v kterejch se cejtí bezpečně, fanouškovská základna to sežere i s navijákem a není potřeba experimentů, ani vybočování ze směru. Tohle rozhodně není případ kapely The Flatliners z kanadskýho Ontaria. S každou jejich deskou můžeme pozorovat osobní i hudební vývoj těchhle chlápků a nebojím se říct, že na svojí čtvrtý a zatím poslední desce „Dead Language”, která vyšla v září u Fat Wreck Chords, dovedli svůj osobitej styl k dalšímu stupni dokonalosti. Jejich živý vystoupení, což je zase kapitola sama o sobě budeme mít možnost vidět 15. listopadu na pražský Sedmičce.

Především (ale nejen) na jejich poslední počin jsem se ptal frontmana Chrise Cresswella. ➔

Právě jste vydali nový album pod názvem “Dead Language” (Mrtvý Jazyk). Vyjadřuje ten název nějak náladu celý desky? Nebo je to jakýsi sdělení samo o sobě?

Dost ze songů na týhle desce je o učení se z vlastních chyb a o snaze ty chyby nezopakovat.

Je to vlastně tak říkajíc určitej návod jak žít líp a bejt lepším člověkem. Angličtina je vlastně původně jenom taková prodloužená ruka latiny. A stejně jako je latina dnes už mrtvým jazykem, ale inspirovala spoustu pozdějších řečí, tyhle songy nebo ta deska celkově zobrazuje části mýho života, který mě inspirovaly k tomu jít dál. Bejt lepším.

V srpnu jsem vás viděl na Pod Parou Festu a řekněme, že tamější publikum nevytvořilo zrovna nejlepší atmosféru. Ale poprali jste se s tím skvěle. Jaký to pro vás je hrát každej večer v jiným a často tolik odlišným prostředí?

Turné ti skutečně každej den ukazuje novou tvář hraní koncertů. Jenom hodně zřídka se nudíš, protože tvoje okolí se ti neustále mění před očima a každou chvíli seš vrženej do novýho scénáře. I když třeba jenom ohledně

toho kde a kdy hraješ. Pod Parou byla docela zábava, bylo to venku a pražilo do nás slunce, což byla výzva vydržet a udržet krok s tím horkem.

Flatliners mi vždycky přišli jako dost kočovnická kapela. Spousta vašich textů se točí okolo života na turné a cestování. Je to tak i po těch letech? A nebo ve chvíli, kdy dodávka zastaví před vašima domovama se z vás stávaj chlapi od rodiny? Chodíte do práce a děláte “normální” věci, když jste zrovna doma?

Některý z nás máme práci, když jsme zrovna doma z turné. Paul dováží pivo a já pracuju v baru. Popravdě dováží pivo do baru, kde pracuju, haha. Některý z nás mají přítelkyně a většina z nás má vlastní byty, kde žijeme. Ale samozřejmě si pořád nejvíc užíváme to, když jedeme na turné a když jsme co nejvíc zaměstnaný kapelou. V týhle době je daleko víc důvodů k ježdění tour než k nesmyslnýmu doufání v prodeje desek, takže se snažíme jezdit víc a víc, abychom co nejvíc pokročili jako kapela.

Byli jste na turné se jménama jako Good Riddance, A Wilhelm Scream nebo Mad

Caddies a teď třeba budete hrát v Český republice poprvé jako headlineři. Co z toho je pro vás lepší zkušenost? Předskakovat známejm kapelám, nebo jet turné jako headliner?

Je těžký říct, co z toho je lepší. Oboje je dost odlišný a ani jedno samozřejmě není špatný.

Předskakovat větší kapele je skvělá příležitost a navíc na to můžeš koukat jako na výzvu, jak si získat publikum, který vlastně nepřišlo na tebe. Nebo například hraní na velkým festivalu může bejt paradoxně i dost osvěžující a nakopávající, i když máš publikum 15 metrů od sebe a za barikádou. Ale když nad tím tak přemejšlím, nakonec se asi stejně nejlíp cejtíme jako headliner na menším koncertě. Když jsou všichni ty lidi přímo před tebou a zpívaj s tebou, je to úžasnej pocit.

Mezi vašima čtyřma deskama je dost viditelnej progres. Je to skoro jako nějakej koncept. Možná proces dospívání? Tím samozřejmě myslím dospívání nejen po textový a duševní, ale i po hudební stránce.

Každá deska se mi zdá víc a víc (sorry za ten metalovej výraz) technická a přitom je každej tón na svým místě. Kolik z toho byl záměr už při skládání těch songů a kolik z toho je producentská práce?

Díky moc! V podstatě jsme během těch desek skutečně doslova vyrostli, svoji první desku jsme vlastně vydali, když nám bylo 16. My sami si samozřejmě toho vývoje mezi albama tolik nevšimneme, protože jsme toho součástí, takže se nám ten tvůrčí proces zdá dost postupnej. Ale už nám to říkalo víc lidí a podle mýho názoru je tohle jeden z největších komplimentů, co může kapela dostat. Co se týče konkrétně týhle desky, myslím, že jsme tentokrát šli do studia absolutně nejpřipravenější, co jsme kdy byli. Nahrávali jsme to všechno živě, nasyrovo, takže nahrávání mělo šťávu a bavilo nás to místo toho, abychom nahrávali každej nástroj po jednom a postupovali pomalu. Všichni jsme věděli přesně, s čím do studia jdeme a co tam chceme udělat a už jsme za ty roky velice dobře sehraný. Takže jsme vážně rádi, že se nám tentokrát povedlo nahrávat tímhle způsobem.

Kam se poděly vaše ska a reggae vlivy? Už

jste je úplně vypustili nebo prostě jenom byla nová deska zaplněná jinejma nápadama a na tohle nezbylo místo?

Pořád milujeme ska a reggae a pořád rádi hrajeme některý songy v tomhle stylu. Během skládání věcí na Dead Language se pár nápadů v tomhle duchu objevilo, ale nakonec se asi nevešly z čistě časovejch důvodů. Tím chci říct, že když se tyhle nápady objevily, už jsme měli hotovejch asi 20 songů. Takže jsme si logicky řekli, že radši budeme pokračovat v práci na těch už hotovejch nápadech, když už jsme prakticky měli hotovej materiál na desku. Ale jsem si naprosto jistej, že v budoucnu se ještě tyhle vlivy objeví.

Je to jenom můj pocit nebo je skutečně “Dead Language” úmyslně temnější než její předchůdce “Cavalcade”? Nechci říct, že album působí přímo koncepčně. Ale určitej vzorec tam cítit je. Hodně témat na nový desce se očividně točí kolem rozchodů a konce něčeho obecně. Je tam opravu nějakej vzorec? Byl to úmysl?

Nový věci mají rozhodně daleko temnější atmosféru. Od vydání “Cavalcade” se toho v mým osobním životě hodně změnilo a jsem popravdě víc než kdy předtím vděčnej, že mám tenhle hudební ventil, kterým to můžu pouštět ven. Díky tomu jsem byl schopnej si v těch životních změnách najít určitej smysl a ujistit se, že budu v životě radši pokračovat směrem dopředu, než abych stál na místě. Jak už jsem říkal, téma, který prochází celou touhle deskou, je rozhodně učení se z vlastních chyb.

Tohle je trochu klišé otázka na závěr, ale jelikož působíte jako kapela, která je neustále v pohybu, tak jsem zvědavej.

Jaký jsou kromě ježdění turné vaše plány v nejbližší budoucnosti?

Vždycky jsme měli s kapelou dost jednoduchej plán. Až do konce roku budeme prakticky pořád na turné a na konci listopadu budeme vydávat sedmipalec s jedním B-Side songem z Dead Language a naším coverem songu „Fireball” od Tonyho Slye. Pak si asi dáme na chvilku oddech, abychom si užili hibernaci během kanadský zimy a pak zase začneme nanovo v roce 2014. 5

rozhovor: Přemysl Černík

Rozhovor s Robertem Vlčekem o „návratu“ Kritický situace.

➔

V hard core kuloárech se dlouho šuškalo, že by se Kritická situace mohla dát znovu dohromady. Městské legendy se šířily od ucha k uchu, ale samotní členové kapely je s chladnou tváří vyvraceli. Uteklo dlouhých 17 let a Kritická situace ohlašuje návrat, byť jen jediný vzpomínkový. Po oznámení byl koncert během několika málo dnů beznadějně vyprodán a šťastlivci, kterým se povedlo vstupenku zakoupit včas si teď mnou ruce a nemálo se těší.

Kritickou Situaci je možno přiřadit k někdejším protagonistům pražské HC/punkové scény 80. a 90. let. Vznikla na podzim roku 1987 pod původním názvem E.I.K., v září 1988 vyprodukovala první demo-nahrávku nazvanou “Zejtra je nám dvacet”, následovanou v červenci 1989 druhou s názvem “Stále na útěku”. V roce 1990 ustálila personální složení, a na podzim roku 1992 nahrála pro label Day After Records regulérní album, které vyšlo v září 1993. Kapela po dobu následujících tří let intenzivně koncertovala na území Československa i v zahraničí, ale v kreativní činnosti trochu polevila, a za tři roky napsala pouhé tři nové skladby, které v dubnu 1996 začlenila na svůj finální epos, devatenáctiminutové EP “Forgiveness”.

Kritická situace je žánrově a zejména ideově řazena k punku a hardcore, její hudební tvorba však tak snadno definovatelná není. V jejím projevu se snoubí amatérský přístup se snahou o co nejnaléhavější sdělení, a užité harmonie a aranže prozrazují inspiraci naprosto vzájemně odlišnými interprety, jimiž jsou např. GBH, Karel Kryl, Helloween, Neurosis, Life But How To Live It?, Queen, MDC, Michaels Uncle, Manowar či Sick Of It All. Kompaktnost této nesourodé směsi ale dodává charakteristický sound kapely, a rovněž texty, převážně se silnou sociálně-kritickou a anti-militaristickou tématikou.

Kapela se na pódiu Lucerna Music Baru potká v sestavě z období 1990-93, ve které nahrála své eponymní album, obohacená navíc o hostujícího kytaristu.

Když jsme se před pár lety bavili o nějakym ten koncert realizovat, a těšil jsem se, že potenciálním reunionu Kritický situace, mu udělám radost. A vim, že jsem mu jí tím tak jsi byl celkem kategoricky proti a fakt udělal (smích). Vlastně když nad tím tak zdůvodňoval to tím, že to byla ideolo- přemýšlím, tak jeden z impulsů bylo možná to, gicky a politicky hodně vyhraněná kapela, že jsem zjistil, že ty demáče jsou na youtubu, a přestože si za spoustou těch názorů pořád poslech jsem si to, a krom toho, že mi přišlo, stojíš, už máš jiný starosti a některý věci že to neni zas tak blbý, mě překvapilo, kolik vidíš jinak, než když jsi byl mladej nasranej lidí to vlastně pořád zajímá. Mimo to, za ty punkáč, tudíž by ses necejtil ve svý kůži léta jsem byl neustále konfrontovanej se spouzpívat texty, který jsi napsal před mnoha stou lidí, co se pořád ptali, jestli a kdy bude lety. Co se změnilo, že jste nakonec dozráli nějakej koncert… Takže sem si říkal – půjdeme k tomu po 17 letech zahrát? do toho a budeme pak mít konečně klid.

Vzhledem k tomu, že rozhodnutí do toho Takže to vlastně celý stálo na tobě? nakonec jít přišlo už před cca čtyřmi lety, si Asi tak nějak vlastně ano… Kluci to tak nějak vlastně už úplně nevybavím, co přesně mě chtěli plus mínus celou dobu, a akorát já jsem ovlivnilo, že jsem na to změnil názor… Ale vlastně nechtěl. I když za těch 13 let, až do vzpomínám si, že tam něco bylo, nějakej toho roku 2009, tedy za dobu, kdy se nic konkurčitej moment. Pamatuju si takovej jeden rétního nedělo, jsem byl dvakrát trošku nalomvečer, kdy jsem zavolal Šimonovi, a sešli jsme enej. Poprvé asi v roce 1999, kdy jsme měli se na Sedmičce, kam jsem šel s tim, že jsem dvě zkoušky a podruhý někdy okolo roku 2003 změnil názor a jsem tedy ochoten nějakej – to byly další dvě u Tschepitze na Švábkách.

Ale vždycky jsem nakonec usoudil, že na to zejména časově nemám a ani ten entusiasmus asi nebyl takovej, abych se k tomu donutil.

A tyhle ty neuskutečněný reuniony, tam se počítalo s plnohodnotnym oživením kapely, jako že budete dělat nový věcí a tak?

Já už teď moc nevim, už si to nepamatuju.

Asi i jo. Možná jsi vlastně trefil hřebíček na hlavičku. Já si myslím, že možná právě proto, že na tuhle otázku neexistovala jednoznačná odpověď, tak ty pokusy vyzněly do prázdna.

Já jsem vlastně asi tenkrát nechtěl dělat novou muziku pro Kritickou situaci… a ani teď nechci. Ta kapela je pro mne v podstatě jakejsi dokument určitý dekády historie. Jasně, bylo by skvělý, kdyby dneska třeba lidi z Crass udělali novej song, nějakou muziku, která by byla dobrá, ale byl bych radši, kdyby se to nejmenovalo Crass. Většinou to cítím tak, že kapela prostě patří do určitý dekády, ve který tvoří a pro kterou je symbolická.

Když se vrátim k tomu nedostatku času, na kterým předchozí pokusy částečně ztroskotaly, byl to asi tedy i hlavní důvod, proč jste na tenhle letošní koncert zkoušeli čtyři roky…

No oni si to lidi neumějí moc představit, ale my máme všichni dost starostí – rodiny, děti, starý rodiče… Každej má svůj život, a to, že to trvalo čtyři roky, neznamená, že bysme měli sto zkoušek. Ono z těch třeba, já nevim, šededesáti naplánovanejch zkoušek jsme ve finále byli schopný realizovat třeba pětadvacet, protože často do toho někomu něco vlítlo a podobně…

Bylo to těžký, dokonce za tu dobu několikrát bylo na vlásku, že to zabalíme. Jednou jsme se museli sejít v takovym sterilním prostředí nějaký zasedačky, museli se seriózně konfrontovat sami před sebou a udělat nějaký kompromisy, že třeba určitý skladby, který jsme chtěli nazkoušet, už nenazkoušíme. Nicméně, dneska je čtyři tejdny do koncertu a vypadá to, že to snad klapne.

Když zmiňuješ ten zdlouhavej proces, kterej má vyvrcholit tímhle koncertem, není ti líto, že zvlášť proto, že se po lístcích celkem rychle zaprášilo, jste vynaložili všechnu tu energii kvůli jediný akci?

No, upřímně, já jsem čekal, že na ten koncert přijde kolem 400, 500 lidí. Ostatní kluci z kapely měli ještě menší očekávání, měli z toho docela nervy… 200, 150, 300 lidí? Fakt nás nenapadlo, že ten zájem bude takovej, takže jsme to trochu podcenili a díky tomu, že jsme s touhle situací vážně nepočítali, už nebylo možný z logistickejch důvodů přidat další koncert. Nicméně, minulej tejden jsme se dohodli, že vzhledem k tomu, že nás neuvidí všichni, který by nás vidět chtěli, což nás samozřejmě mrzí, odehrajeme někdy v březnu ještě další koncert nebo koncerty. Takže můžu říct, že toho 9. 11. to nebude naposled. V každym případě ale nebudeme schopni hrát mimo Prahu, protože jsme všichni tak rozlítaný, že i najít ten jeden společnej termín vážně nebylo nic jednoduchýho.

Když se vrátíme až k rozpadu Kritický situace, jak to tenkrát vlastně bylo?

Když ta kapela vznikla, bylo nám všem okolo osmnácti let, a v devadesátym šestym, kdy kapela končila, mi tudíž bylo sedmadvacet… A realita je taková, že v tomhle konkrétním životním období se člověk mění nejintenzivnějším tempem. Takže v průběhu existence tý kapely jsem se stal z teenagera vlastně dospělým, a málokdo dělá věci stejně v osmnácti jako v sedmadvaceti. Kritická situace jako kapela měla takový tři zásadní etapy.

První trvala cca tři roky do zásadních personálních změn, druhá do vydání prvního alba – to byly další tři roky, a poslední byla od alba až do rozpadu. Zajímavá věc je, že za první tři roky ta kapela napsala asi 35 songů, za ty druhý tři roky asi 5 nebo 7 songů a v tý finální fázi už jen 3.

A nebylo to částečně tim, že přeci jen od tý

➔

raný tvorby, takovejch těch hardcore punkovejch sypaček, jste se hudebně vyvinuli v trochu komplexnější kapelu a měli ambice dělat složitější muziku?

Ano, jednoznačně. Vlastně musím ti říct jednu věc, kterou říkám asi úplně poprvý nahlas, a to je to, že ty tři poslední songy, který jsme napsali, jsme vlastně museli proti svojí vůli trochu modifikovat, aby to vůbec byly skladby performovatelný skupinou Kritická situace, protože prostě byly úplně jiný. Taky jsme vlastně museli na to EPčko dát jednu skladbu ze starýho demáče, aby se vůbec vytvořila nějaká konzistence obsahu toho releasu, aby to vůbec „mohla bejt“ Kritická situace. A já do dneška zastávam názor, že kapela se nemůže otočit vzhůru nohama a nemůže prostě totálně změnit styl, a my jsme vlastně v tý druhý půlce 90. let měli už dost jiný ambice, který jsem například já realizoval spíš v Clean Slate – který mimochodem jako kapela sice skončili asi jen o pět dní později než Kritická situace, ale to bylo ovlivněný jinýma okolnostma. Všechna moje hudební invence šla v tý době spíš do Clean Slate, ale ne proto, že bych nechtěl ty věci dávat do Kritický situace, ale proto, že hudba a texty, který jsem psal, do Kritický situace nepatřily. Já jsem si byl vědomej toho, že když se řekne Kritická situace, lidi chtěj slyšet písničky z demáčů nebo prvního alba a my nemůžeme někam přijet a najednou hrát úplně něco jinýho, vlastně jinej žánr, nebo třeba zpívat anglicky. To mi přišlo absurdní. Ta kapela splnila určitej účel, téměř úkol. A v době, kdy jsme skončili, a to opravdu nelžu, jsem byl přesvědčenej, že ta kapela bude pokračovat ve stejnym složení, ale s jinym názvem a jinou tvorbou. Konec Kritický situace nebyl „rozpadem“ – my jsme se nerozcházeli jako lidi, ale končil prostě ten materiál. Kdybych já v tý době dál pokračoval se skupinou Kritická situace, měl bych pocit, že dělám tak trochu revival, protože jsem už takovou muziku

a texty jednoduše neskládal, prostě to ze mě nelezlo, jako člověk jsem se změnil – nebo ani ne tak změnil, ale spíš vyvinul. Ale paradoxně tam pak došlo k takový divný situaci, kdy jsme skončili a já opravdu počítal s tim, že budeme dál hrát, ale najednou, jak ta kapela přestala, zjistili jsme, že asi nemáme tolik společnýho, kolik jsme si mysleli, a vlastně jsme šli každej jiným směrem...

Já bych řek, že v hudební historii příkladů kapel, který to zabalily včas nebo naopak pozdě, je celkem dost...

No ono těch, který to zabalili moc pozdě asi zase tolik není, ale třeba – nevím, jestli si vzpomeneš – Discharge vydali desku, která se jmenovala Grave New World- Takovou tu glam rockovou?

Jo, jo, kde vlastně začali hrát glam rock. Ono to bylo něco mezi glam rockem, Samhain nebo občas až téměř The Cure. Já sem si říkal, „do prdele to snad nemůžou myslet vážně!“. Vždyť někdo, kdo jde na Discharge, jde na „Hear Nothing See Nothing Say Nothing“ a nechce poslouchat nějakou úchylnou verzi glam rocku.

Prostě já jsem měl v tý době chuť udělat novou kapelu se stejnejma klukama, která by hrála jinou muziku. Svym způsobem mě inspirovaly i zahraniční kapely z tý doby. Vezmi si třeba Waltera, kterej dělal Gorilla Biscuits a Youth of Today, udělal najednou Quicksand a mělo to naprostou logiku. A vlastně tam ještě byla taková mezikapela, mezi Gorilla Biscuits a Quicksand, která se jmenovala Moondog a která nahrála demo. A tam vlastně jak byly songy, který byly potom na Quicksand, tak tam byly ještě songy jako „Distance“, který hráli Gorilla Biscuits – a to přesně byl ten přerod. Ale absolutně to dávalo smysl, protože najednou začal hrát jinou muziku, ty texty byly na jiný témata... Samozřejmě Američani neřešej, jestli budou zpívat anglicky nebo americky (smích), ale u nás je jazyk dost zásadní změna.

Přece jen člověk, když neni uzavřenej

v nějaký škatulce a poslouchá širší škálu muziky – a o tobě se nedá úplně říct, že jsi zaseklej jen na hardcoru a punku-No, docela jsem-Tak třeba Kiss nejsou úplně… (smích) To jsem poslouchal kdysi dávno…

Pořád máš ty boty, ne? (Vans Kiss series – pozn. autor.)

Teďka na sobě zrovna ne. Ale jo…

Nicméně je tu dost případů muzikantů, který si toho stylově vyzkoušeli celkem hodně, například Brian Baker, se kterym byl rozhovor v minulym čísle Freezinu: Minor Threat, Dag Nasty, Junkyard, Bad Religion a nějaký to koketování s R.E.M..

Je potřeba nahlížet na Kritickou situaci jako ne na úplně typickou „kapelu“. Když jsme vznikli koncem 80. let, bylo tady takový lehký „temno“ a ta kapela byla daleko důležitější ideově než hudebně. My jsme se ani vlastně nepovažovali za hudebníky. Já si pamatuju, že jsem několik prvních pár let, co jsem začal dělat hudbu nebo jak to nazvat, a někde dokonce vystupovat, občas jsem kroutil hlavou a říkal jsem si, „to snad není možný…“. Já jsem netušil, že budu někdy hrát v kapele nebo někde vystupovat a najednou, aniž bych vlastně na něco uměl hrát, dělal jsem hudbu, která dokonce někoho bavila… V podstatě jsem to nechápal.

Ta kapela byla převážně ideologická záležitost.

Tam se měla zejména šířit nějaká myšlenka a ta hudba byla, řekněme, sekundární záležitost.

I když je pravda, že po roce 1990, kdy nastaly personální změny, kdy z pěti lidí tři odešli nebo – nerad to říkám – byli vlastně odejiti, přišlo tehdy rozhodnutí – spíš Šimona než mně, ale já jsem mu to tak nějak odkejval – vzali jsme dva nový muzikanty a začali jsme na tu hudbu dávat trochu víc akcentu. Ono to ale bylo naprosto logický a vlastně správný. Šimon měl daleko víc rozumu než já. Najednou byl rok 1990, najednou tady byla svoboda a vlastně už jsme nemohli žít z toho, z čeho jsme částečně

žili předtím, totiž že jsme ta drsná kapela, co hraje nahlas a rychle a dovolí si mít texty, u kterejch je otázkou, jestli se tyhle slova směj nebo nesměj říkat nahlas. Všechno tohle najednou odpadlo, najednou se smělo cokoliv.

Mohl jsi řvát cokoliv, válet se někde nahej, vysrat se támhle na pomník Jana Husa na Staromáku, a nikdo ti nic neřek.

EMI vydávalo Orlíky…

No… Všechno se změnilo, a proto byl ten Šimon v tý době svym způsobem daleko pragmatičtější než já a pochopil, že jestli ta kapela má mít nějakej význam, musíme bejt i dobrý (smích). Na druhou stranu ale i po devadesátym roce, kdy hudba, co Kritická situace dělala, začala mít, dejme tomu, nějakou hodnotu a už to nebylo jen o sdělení, stejně to sdělení bylo vždycky primárně důležitější. Já si myslim, že v momentě, kdy by u Kritický situace začala bejt hudba důležitější než sdělení, už by to vlastně nebyla Kritická situace. A k tomu to v podstatě začalo směřovat v tom devadesátym šestym. Do toho jsem byl v tý době celkem zaneprázdněnej „promotérstvím“ a taky musel řešit, co budu dělat, abych zaplatil nájem. Začal jsem zase dělat u filmu, u kterýho jsem pracoval v letech 1989-1991 a pak jsem se k tomu musel vrátit, protože jsem neměl nic jinýho, co bych uměl. Prostě přišel reálnej život, asi to, co řeší každej. Na kapelu už mi tehdy nezbejvala energie a entusiasmus.

Pořád jsem něco chtěl dělat a něco zvažoval, ale už jsem vlastně neměl kolem sebe správný lidi. Lidi se měněj a ztrácej chuť něco dělat, měněj se jim hodnoty a vůbec druhá půlka 90. let byla v Čechách zase taková temná.

Po euforii v první půlce 90. let, kdy všichni byli nadšený a všechno fungovalo, ta druhá půlka… Přišlo techno, přišly drogy, do Čech prostě přišly takový ty temný, divný věci… Ty ses teďka trochu usmál, ale to mimochodem málokdo pamatuje. Já si to pamatuju velice dobře, protože sem byl i pořadatel koncertů

➔

a v devadesátym sedmym nám rapidně poklesla návštěvnost na koncertech, která byla v letech 1995-96 úplně na vrcholu. Sem přijely relativně bezvýznamný, třeba americký hardcorový a punkový kapely, který v Německu hráli pro 150 lidí, a tady na ně přišlo třeba 600. Prostě to strašně fungovalo, ale v tom devadesátym sedmym to najednou šlo brutálně do prdele. Obecně šla živá hudba do pozadí a nastoupilo techno, respektive house. Nebo rave? Tady se tomu moc rave neříkalo, tady se tomu říkalo spíš house nebo techno… A najely ty takzvaný house party. Roxy byl najednou úplnej fenomén.

Tam dělal Petr Hošek ty Roxydusty, ne?

Jo nebo Shake, či jak se to jmenovalo. Já, protože jsem znal některý ty kluky, jsem jim tam občas chodíval pomáhat na dveře, kdy jsem třeba seděl u guest listu. Tam proteklo každej večer třeba 1500 lidí, který najednou byli ochotný dávat třeba čtyři stovky za úplnej nesmysl, a v tý době byly čtyři stovky vážně dost.

Já jsem byl někdy v tý době na Green Day za tři stovky…

No vidíš. A nejhorší bylo, jak jsem tam pomáhal třeba s tim guest listem, že jsem viděl, že tam najednou začali chodit lidi, který dřív chodili na naše koncerty. Jako nemyslim vyloženě na Kritickou situaci, ale na ty, co jsme pořádali…

Na Sick of It All, Fugazi, Avail, Neurosis, Texas Is The Reason, Unbroken, Jawbox nebo tak.

Najednou vidim, jak ty lidi začínaj chodit na tyhle „párty“, tak jsem jim říkal, „ty vole, co blbneš?“.

Tak v tý době sem dolehly zvenku některý nový trendy a spousta tehdejších pravověrnejch hardcoristů jako Kučín a Fido z Fast Food, co odchodili většinu tvejch tehdejších akcí, nebo třeba jejich bejvalej bubeník Roman, co hrával v Blow Out, který

vám předskakovali na posledním koncertě, se chytli kapel jako Less Than Jake a Choking Victim, až je to pomalu dotáhlo ke ska.

Někdo jinej přesedlal na hip-hop nebo elektroniku a techno. Jednoduše se celistvost tý scény trochu rozdrolila a ta základna už nebyla tak silná.

To máš asi pravdu. No obecně ta doba byla taková. Já si pamatuju, že třeba Support Lesbiens, který byli tehdy bez Kryštofa, kterej vůbec nevim, co dělal, zkoušeli v nějakym tom klubu Sluníčko na Příkopech. Proti tomu bylo Roxy nejčistší kaple, teda obrazně. To místo bylo prolezlý drogama od stropu až po podlahu. Druhá půlka 90. let byla prostě divná a daleko míň lidí mělo inspiraci dělat nějakou kapelu. Ani si už vlastně nevybavuju, který český punkový a hardcorový kapely v tý době fungovaly. Myslim, že tam nastupovali takový ty Kevorkian, Albion a tyhle věci. Ale teďka už v tom mám trochu zmatek.

SCU Každopádně, abysme se ještě nakonec vrátili na chvíli k tomu vašemu koncertu, co se dá očekávat, že na něm lidí uslyší? Bude to takovej průřez od demáčů po poslední EPčko?

Jojo, je to tak. Když to mám tak nějak sesumírovat, tak z každýho demáče tam, myslim, aspoň půlka věcí zazní, přičemž z toho prvního demáče zahrajem asi čtyři písničky, který byly jen a pouze na tom prvním demáči a potom už znova nebyly nahraný. Samozřejmě z alba tam zazní taky většina songů. Pak dvě věci, který byly na kompilaci Epidemie, a i z toho posledního EPčka asi dvě nebo tři písničky zahrajeme... (Robert zívá) Takže bude to průřez, jak říkáš…

Tak já děkuju, myslim, že to bylo celkem vyčerpávající.

Jo, tak už toho asi necháme a půjdeme na vzduch. 5

SUPPORT: SISTER

01/11/13 BRNO - MELODKA 03/11/13 praha - modrá vopice

15.11.2013 ROCK CAFE

URE.CZ | OBSCURE.CZ | OBSCURE.CZ | OBSCURE.CZ | OBSCURE.CZ | OBSCURE.CZ | OBSCURE

14.11.13 PRAHA/MODRÁ VOPICE + V.O.H. 15.11.13 PLZEŁ/POD LAMPOU + LAHAR 16.11.13 SLAVONICE/KAWARNA + MARCH OF THE HORDES 17.11.13 OSTRAVA/BARRAK + NAHUM

17/11/2013

praha - nová chmelnice

Ondřej Tráva Trávníček

Kapela U.S. Bombs je ve světě známá asi jako já v Českej Třebovej, tudíž brutálně. Je známá především díky jejich frontmanovi Duane Petersovi. Tenhle charismatickej chlápek vypadající na 131 let je nejen hudební, ale i skejtová legenda. Takže článek o něm sem logicky jako vysloužilej skejťák vodsral já. Jukněme se teda na něj.

Zaplať satan, zervaný hadry, řetězy a místo Abby a Boney-M že ten starej táta si nechával na svoje jízdy hrát Black Flag a Peters vlezl na tu podobnou pakáž. Název legendárního časopisu mámu Petersovou, Thrasher prej taky pochází z jeho mozkovny. No která díky tomu nato jak lil, tak mu to celkem pálilo.

12. června léta Vyhrávání na závodech sebou taky neslo páně 1961 tučný šeky a tak Duanoj začal jeden velkej vyprdla na mejdan a taky proběhla stěhovačka do San svět malýho Francisca, kde se přidává ke skate partě The Duanka a Jaks, která mimo skejtování, vychlastávání kalba mohla lihovarních zásob SF a poslouchání punk začít.

Du- rocku, taky dost značně fetovala. Duane (tehanek se s tim dy ještě asi nevypadající jak bába Tutovka po moc neprděl třídenní kalbě) si v partiččce těhlech hejsků a už v šesti našel buchtu a jelikož byl furt nakutálenej jak letech vlezl na perskej koberec, tak ji samozřejmě hned naprskejta a ten mu cal. Jména synů Schuyler a Chelsea odpovídaj samozřejmě jak kašometu v jakým se nacházeli. Pan Peters jinak než změnil nebyl ve výchově žádnej Mitch Buchannon a život. Cápek se do radši než pudrování opruzenejch prdelek se toho hned vod mala věnoval pudrování vlastního nosu, což dost vopíral jak uragán Ámos značně prolejval litrama whísky. Většina jeho a jeho fatální ignorace strachu skate kamíků doteď nechápe jak mohl takomu dopomáhala k maximálním vou nálož přežít. „DéPéčko“ samozřejmě trávil „sportovním“ výkonům na prkně, spoustu času v lágrech, záchytkách a nemockterý absolutně neznamená svět. nicích, což, světe div se, nerozdejchala jeho Vymyslel taky díky tomu kupáres (asi) hezčí polovička a práskla i s klučinama do triků, jejichž jména tady nebudu bot. Duane ovšem nikdy nezanevřel na skatejmenovat, páč každej není eMBéčko, boarding, ale na contesty už těžce prděl a aby ho to zajímalo. V bowl závodech radši se proháněl po bazénech s Jay Adamsem byste těžko tehdy hledali týpka, co by a dalšíma punkáčema. vyhrál víc kontestů než on. Na to že se Začátkem devadesátých let prošel skatetenhle, v tej době už notně kalící a na boarding velkýma změnami a tyhle punkový závodní tréninky srající klučina, po- tejpečci se najednou neměli kam vrtnout. hyboval mezi samýma „sportovce- Naštěstí pro nás se Duane vrtnul do punk rocku ma“ typu Tony Hawk a Steve Cabal- a v roce 1993 zakládá svůj vlastní divadelní lero, toho vyhrál fakt požehnaně. soubor U.S. Bombs. Během prvních pěti let A jelikož se chtěl od těhlech v kapele se Duane dost srovnal. Lejt a fetovat atletů odlišit, dělal všechno samozřejmě nepřestal, ale už to nebyli tak koopačně. Vlasy krátký, ro- matický kašomety jako dřív. Dokonce mu bylo

➔

ne 17. 11. US BOMB S (USA) REZUREX (USA) FUTURUM MUSICBA R Zborovská 7, Praha Předprodej/Presales: Lucky Hazzard: 350 Kč Maximum Undergrou nd: 360 Kč Ticketstream.cz: 385 Kč Na místě: 450 Kč

ovšem přichází dovolený vidět svoje děti. Pak oj umírá jeho kopanec do tlamy jak debil. Duan bs Chuck Briggs kámoš a kytarista U.S. Bom álním depresím a kalící období bylo díky brut ho a Duan se dlou alo netrv ěstí Našt zpátky. u vrací do ding boar skate díky ně opět hlav lil další nadě osud mu 2007 života. V roce jeho syna Chelnemilou záležitost a to smrt dky zranění při sýho, kterejžto zemřel na násle znovu oklepává autonehodě. Duan se ovšem skateboardingu a šlape jak do muziky tak do už 11 U.S. Bombopět naplno. Důkazem budiž n U.S. Bombs je erských desek. Ovšem neje hraje s mičudou.

DP si m ktery na m átke hřišť s a Gunfight Hunn Die kty proje další Jeho kulhávaj. nepo a čkam USBé za tově vůbec kvali s bavěj Hunn Die třeba ně osob Naopak, mě mega bení půso i kvůl n neje to daleko víc a kapele, kterou kundy Corey Sparks v týhle odně si nenechte Duane nekrátce klátil. Rozh 17.11. ve Futuru ujít jejich živý vystoupení ou téhle mega a přijďte uznale pokynout hlav přežít a dokázat skate/punk legendě, protože nul málokdo. 5 u toho to co on by z vás zmák

Čo konkrétne vy si predstavujete pod takým pojmom skateboarding?

Sedne si důchodce před skateshop a zahuhlá: „ Jó, to za našich mladejch let nebejvalo todlencto, tydlety vymoženostě. My sme si tenkrát všechno vyráběli.

Těmahle rukama!“ Výpravná obrazová publikace o tom, jak naši otcové a dědové hoblovali za komoušů chodníky.

480 stran pravýho oldschoolu k dostání u dobrých knihkupců a ve vybraných shopech.

Italská 28, Praha 2

www.hazzard.cz

Navštivte náš internetový obchod s novým zbožím!

Velmi hojná zásoba nejnovějších žádaných značek!

Nabízíme jen to nejlepší, co v našem oboru obstarati možno!

Vynikající americké novinky!

Kód produktu:LHBOOZE1

mikina L. Hazzard

1.150 Kč Navštivte náš bohatě zásobený web shop

www.hazzard.cz

rcel Musil

Vojta Holub, Ma

Kalifornská psycho/hororová banda je žhavým želízkem v ohni současný punkový scény a průsečíkem všech žánrů, který končí slovíčkem -billy. Kapela, která vznikla okolo roku 2001 v Los Angeles, umně staví na původním rock’n’rollu a rockabilly padesátých a šedesátých let, který kombinuje se zdravou mírou punkový rozdováděnosti, což jim pořád umožňuje zachovávat lehce temnou, zlověstnou, ale groteskní atmosféru psycho a horror žánrů. Interview k příležitosti listopadovýho koncertu Rezurex spolu s americkou legendou US Bombs jsme ale pojali nestandardně. Frontman Daniel deLeon dostal 25 otázek buď a nebo, jak se s nima popasoval, posuďte sami.

BOMBS (USA) ne 17. 11. US UREX (USA) EZ R CBAR, Praha SI MU M RU FUTU

Vymítač ďábla nebo Satan přichází?

Satan přichází, je mi sympatičtější Antikrist než posedlost Satanem.

Jerry Lee Lewis nebo Elvis Presley?

Elvis! Elvise poslouchám jak je rok dlouhej, jasná volba.

Whiskey nebo rum?

Whiskey. Neznám nic lepšího než dobrou whiskey.

Tetování nebo piercing?

Kéry. Ale teda díky moc, abych hned běžel do salónu, zase se ve mně probudila vášeň!

Vetřelec nebo predátor?

Vetřelec. Vidět poprvý prvního Vetřelce je nezapomenutelnej zážitek.

Obarvený nebo přírodní vlasy?

Obarvený. Modrý vlasy jsou pro mě přírodní.

Moje přirozenost.

Ed Wood nebo Alfred Hitchcock?

Hitchcock. Na starý černobílý klasiky nedám dopustit.

Sauron nebo Darth Vader?

Určitě Darth Vader… Kdo je Sauron?

Brýle model wayfarer nebo aviator?

Wayfarer. To je model, kterej sedne snad naprosto každýmu. Navíc jsou to moje nejoblíbenější brejle, bez kterejch tady v Kalifornii nevylezu na ulici.

Vinyl nebo kód na stažení?

Vinyl. Z výběru, kterej mám, preferuju spíš vinyl, ale když chceš třeba jen jednu dvě písničky, je download pohodlnej.

Pizza nebo burgr?

Hamburger. Jsem poloupír a mám alergii na česnek, takže pizza není nic pro mě.

Upíři nebo zombíci?

Upíři. Nemůžu se zřeknout vlastní nátury.

Voodoo panenka nebo matrjoška?

Nevím, co je matrjoška, je to proprieta zla? Voodoo panenky mi jsou každopádně blízký.

Facebook nebo Twitter?

Facebook. Twitteru jsem nikdy pořádně nepřišel na kloub.

Tráva nebo alkohol?

Alkohol, ale musí ho bejt vážně velký množství.

Martensky nebo tenisky?

Tenisky, moje nejmilejší jsou kotníkovky Converse.

Terminátor nebo Rambo?

To je otázka! Terminátor si dá Ramba ke svačině.

Johnny Cash nebo Brian Setzer?

Johnny Cash. Bez diskuze. Jeden z mejch nejoblíbenějších interpretů vůbec. Šňůra nebo studio?

Koncertování, nahrávání je nuda. Není nad to vyjet za hranice, poznat nový města a seznámit se s novejma lidma.

Evropa nebo Japonsko?

Evropa. V Evropě se dá udělat lepší turné s vícero koncertama.

South Park nebo Futurama?

Futurama mi sedne daleko víc. Jinej humor, jiný fórky… Život ve svazku nebo mimo něj?

V tuhle chvíli mimo.

The Damned nebo The Cure?

Tak tady se obávám, že se nedokážu rozhodnout. Obojí mám v žebříčku umělců hodně vysoko.

Drákula nebo monstrum Dr. Frankensteina?

Ty voe Drákula jedna báseň!

Latex nebo krajka?

Latex. Holky jsou v něm k sežrání. Já ne. 5

Fido

VLADIMÍR 518

Tvorba Vladimíra je poměrně slušnou křižovatkou mezi subkulturami. Od let devadesátých, kdy bydlel na squatu Ladronka sice už nějaká doba utekla, ale pozitivní vztah k alternativní kultuře u něj přetrval.

Jeho kořeny jsou zkrátka patrné a nikdo mu je jen tak neodpáře! Přestože hlavní úlohu v tvorbě Vladimíra 518 hraje rap, architektura a urban kultura obecně, je znát, že je otevřený většině žánrů a nebojí se opustit vyšlapané cestičky. Jak se vypořádal s desítkou zcela různorodých hudebních žárnů a kapel můžete posoudit sami.

The Dillinger Escape Plan When I lost My Bet Jo, tohle je super. Chytrá tvrdost, americká metal core technicistnost. Je zajímavý, že jejich skladby maj už tak složitý aranže a strukturu, že jsou srovnatelný s free jazz kompozicema. Čili tohle je muzika jenom pro určitý lidi, je potřeba se ji naučit poslouchat a číst ji. Ale já jsem se od dětství krmil tunou metalu ve stylu Carcass, čili s tim nemám problém.

Klip je taky fajn, surrealistický peklo na zemi, ale vlastně líbivej postmoderní comics.

Transplants Gangsters and Thugs Některý moji kámoši prodávaj desky a některý drogy… jo, to znám, tady to funguje stejně, svět je malej. Track je líná píčovina, ale když ji začne člověk pravidelně poslouchat na mejdanech s dalšíma pitomcema, může se

asi pěkně zavrtat pod kůži a stát se barovou hymnou. Skvělý bicí Travise Barkera, vtipná kytara a přiblblej zpěv, kterej docela funguje.

Typ, co tam rapuje, je Skinhead Rob, viděl jsem ho live v Praze s ikonou south rapu Pall Wallem. Ale tady jsem se tou rapovou pasáží pronudil až k dalšímu refrénu.

Seeed Molotov/Wonderful Life Chápu, co na tom lidi baví, ale tohle nikdy nebyl můj šálek kávy. Stylově. Ale pozor, track Wonderful Live je naprosto zásadní věc!

Originál je osmdesátková Anglie, Black. To je doba, kdy se tam rodilo neuvěřitelný množství skvělý hudby, a já si to sám pro sebe posledních pět let objevuju. Takže ten cover od Seeed taky dobře funguje, hlavně ve spojení s obrovskym množstvím fans napojenejch na jejich koncert. Dobrý. Ale radši mam originál.

Deez Nuts I Hustle Everyday Klasickej HC, na muj vkus možná až moc. Po zvukový stránce do puntíku splněná disciplína, která v sobě ovšem nemá nic, co by mě magnetizovalo. Video je chvílema trochu přiblble natočený, vtip s každodenim hustlování by mě nudil už při druhým poslechu i zhlídnutí videa. Základy týhle muziky jako jsou Sick Of It All nebo Agnostic Front miluju, ale tohle si asi podruhý nepustim.

Major Lazer

spoustu let nepustil, ale byla to jedna z kapel, která mi v 90. letech pomáhala otvírat dveře k širšímu pohledu na hudbu. Nejdřív jsem poslouchal jenom metal a bylo důležitý vykročit dál. Čili přesně tenhle souboj, I Against I. Super!

Die Antwoord Fatty Boom Boom Naprostá bomba, co víc k tomu říct.

Skvělej postmoderní popkulturní mix všeho s neuvěřitelně zajímavym výsledkem. Tohle je kapela, která dokazuje, že můžeš bejt odkudkoli a máš šanci prorazit celosvětově. Má to jen jeden háček - musíš bejt zkurveně dobrej a neuvěřitelně originální. Jim se to povedlo.

Těšim se na novej film Neila Blomkampfa, kterej po dvou sci-fi záležitostech natočí komedii, kde budou hrát hlavní roli tihle dva ufoni.

Watch Out For This Tohle je samozřejmě skvělý, Diplo je chytrej a přitom umí bejt i výborně primitivní. Na tomhle videu je mimochodem důležitý si všimnout, jak po definitivně vykradenejch osmdesátkách nastupujou devadesátý léta.

Ta estetika je přesně jak z francouzskejch raggae klipů, který jsem jako malej kluk sledoval hned po revoluci na MCM. Barvy, buchty, co twerkujou zadkama, frajeři v de- King of Rock setibarevnejch bundách a nadsázka (aspoň u Jasně, další pecka. Zbožňuju tohle retro, už někoho z nich). to vypadá jak z jiný planety – a díky tomu je to víc a víc magický. V rapu už je všechno jinak, hlavně po formální stránce. Například to, jak se doplňujou při rapování, je skvělý.

Gimme The Sweet and Lowdown Celý je to trochu neohrabanej old school, ale Tahle kapela je legenda, je to jemný, ale v tom je to právě výborný a všichni se k tomu dobrý. A skvělej klip. Přestože mi chvílema furt vracej. nepřipadá výtvarně uplně stoprocentně zvládnutej, tak příběh a způsob vyprávění to v klidu zvládá dohánět. Myslel jsem, že mi sem pošleš i nějaký vyložený sračky, takle musim Love As A Weapon všechno chválit. Což je dobře, protože mě Párkrát jsem tuhle kapelu už slyšel a zrovna nedávno ji do mě hustil jeden můj metalo/ nebaví se zabejvat věcma, co se mi nelíběj.

HC kamarád. Kapela asi fajn, ale ten žánr mi uplně nesedí. Klip dost klišé, čili dohromady to na mě nemaká. Ale určitě ji v naší sítotiskový dílně ještě párkrát uslyšim, dam tomu I Against I Fantazie, Bad Brains miluju. Sice jsem si je ještě šanci.

Run DMC

Social Distortion

Darkest Hour

Bad Brains

13. 11. 2013 ROXY PRAHA Dlouhá 33, Praha 1 | www.roxy.cz

Support: SKA’N’DAAL Start: 19:00

Vstupenky: 120 Kč + popl. Předprodej v Ticketpro, Ticketportal a za zvýhodněnou cenu v Café NoD. 170 Kč na místě.

Modelling:

Rena & Cassie Foto:

Vojta „Huggi“ Florian (vojtaflorian.com) Make-up artist:

Celestýna Chaunová

(celestynachaunova.cz) Lokace:

Klub Úl

(Křemencova 8, Praha 1)

~ LISTOPAD 2013 ~

Přemysl Černík

Primal Scream – Gettin Bobby Gillespie není vlastně moc dobrej zpěvák, ještě o něco horší byl bubeník… Přesto jak Primal Scream, tak Jesus and Marry Chain svym způsobem definovali zvuk 80. a 90. let, aspoň co se „kytarový“ muziky týče. Kotel a virbl – s takovouhle soupravou by nenatočil desku ani Tom Waits, ale Gillespie celkem s pohůdkou namlátil fošnu, která se stala na dlouhou dobu absolutně centrálnim bodem reference nejen britský, ale i celosvětový alternativní scény: Jesus and Marry Chain – Psychocandy.

Bobby mohl dál ve stoje řezat do dvou díky svý „bubenický minulosti“ jako jeden bubnů a zezadu pozorovat, jak si intelektuálky z prvních pochopil, že v tehdější době muzika všech zemí rvou rodidla, ale on se na to vy- potřebovala hlavně pořádně silnej groove. Ne bod, aby nakopnul svůj vlastní projekt Primal Start Me Up, vlastně ani Satisfaction, ale SymScream. Ještě to sice pár let trvalo, nějaký pathy for the Devil! Doslova! Hodně perkusí, ty koncerty, dvě desky, který nezaznamenaly vajíček, dřívek, trianglů, tleskání, tamburín a vážnější reakci jak posluchačů, tak kritiků, ale pořádně nabroušený piano, který občas může trpělivost se vyplatila. Třetí deska „Screama- ujet do synťákovejch psycho-pasáží, ale jinak delica“ vystřelila Gillespieho bandu přes noc musí mlátit poctivýho Little Richarda a taky mezi světový, no super asi ne, ale stars určitě. hodně back vokalistek. Celá scéna okolo FaKrom toho vyhrála historicky první Mercury ctory rostla jako fingovaný preference Andreje Prize, kterou – narozdíl od český mutace Apo- Babiše a chtěla hlavně rychle a nenáročně llo – nemůže jen tak dostat průměrnej pájkař tancovat, fetovat, zašukat si a bejt v pondělí za něco v posledních dvaceti letech milionkrát fresh do háku. Primal Scream přinesli ještě slyšenýho a ještě tvrdit, že si maj lidi šlapat něco navíc – pouto mezi antickym a mo- dernim. Zatimco Roling Stones se svojí aktuálvlastní cestu štrýtem a nedělat kopky.

Nicméně i tehdejší fotrové se po obrovskym ní deskou „Steel Wheels“ (1989) přes tradičně úspěchu Screamadelica ptali: „Proč jsou z toho dobrej song-writing začli znít jako něco mezi všichni tak vysraný, dyť tohle dělali Rolling parodií sama sebe, dosluhujícíma projektama Stones před 20 lety!“ A částečně měli pravdu. jako Power Station a Philem Collinsem, Primal Gillespie měl původně kořeny v klasickym Scream oprášili pořádně houpavej rock’n’roll, rock’n’rollu a punk rocku, ale díky zvláštní, kterej zároveň neignoroval vzestup taneční lehce rezervovaný fascinaci tehdejší kvetoucí scény. To, co tehdy chybělo Happy Mondays raveovou a acid housovou scénou a možná i z Rolling Stones a Rolling Stones z Happy

We wanna be free to do what we wanna do And we wanna get loaded -Henry Fonda

Primal Scream po 18. 11.

Lucerna – Music Bar, Praha

ng out of the Darkness Mondays, rozhodně nechybělo Primal Scream.

Napsat dobrou písničku, ale zase to moc nehrotit a nervat do lidí pořád melodie, refrény, sloky, bridge, ale prostě je občas nechat tancovat, občas je šlehnout přes prdel nějakou podivností a zase je nechat bejt.

Rozhodně bych nerad vyvolal dojem, že Primal Scream začínaj a končej Screamadelicou, ale faktem je, že stejně jako Duran Duran nenatočili nic lepšího než „Rio“, Prince než „Love Symbol Album“, Guns n’ Roses „Appetite for Destruction“, Nirvana než „Nevermind“ a AC/DC „Back in Black“ atd., Screamadelica se prostě stala milníkem, kterej bylo z mnoha důvodů už těžký překonat. Následující deska „Give Out But Don‘t Give Up“ a zvlášť singl Rocks, což jsou teda klasický Stones jak vystřižený, byla podobně zábavná a nadupaná.

Ve zbytku devadesátek začali bejt Primal Scream nasranější, temnější a divnější, možná už ne tak pro davy, ale rozhodně neméně kvalitní kapelou. Dalo by se říct, že Primal Scream trošku předběhli dobu. Například u nás notoricky známej singl z Y2K Swastika Eyes (kvůli kterýmu mělo státní Radio Wave pěkný voplejtačky s Radou pro rozhlasový a televizní vysílání, zvláště s jakýmsi idiotem považujícím se za „překladatele“, kterej by nehledě na nevalný lingvistický skills nepochopil sarkasmu nebo ironii ani ve filmu Zdeňka Trošky) by ještě

dneska zvukově úplně s přehledem obstál jako žhavá novinka. Kapela taky posílila o basáka Stone Roses Maniho, kterej se začal vehementně podílet na tvůrčím procesu. Bohužel Charles Darwin nebo Galileo Galilei by mohli vyprávět, že bejt napřed nemusí bejt vždycky výhodou, a tak ač stále produkující dobrý desky, Primal Scream na pár let trochu sešli z očí. V půlce první dekády novýho tisíciletí se celkem chytla deska „Riot City Blues“, souběžně proklamující návrat k dřevnějšímu rock’n’rollu, zvlášť pecka Country Girl (která je doposud nejvýš bodující skladbou britský hitparády v historii kapely) a Primal Scream se zase zadařilo „movin’ on up now, getting out of the darkness“.

V každym případě na to, že jsem nebejval nijak skalní fanda, mně poslední koncert Primal Scream donutil asi po deseti letech tancovat (i když tohle je spíš pro rubriku Guilty Pleasures), protože naživo je to jízda jako málokterá jiná kapela a ve finále je vlastně skoro fuk, jestli Bobby zpívá čistě nebo falešně, co za písničky Primal Scream hrajou nebo jestli je znáte nebo ne. Takže 18. listopadu v Lucerna Music Baru bude pořádnej mejdan. Zaručil bych se za to levou koulí, ale bohužel už sem ji prohrál v sázce o to, jestli Avenged Sevenfold někdy vydali dobrou desku. Jsem samozřejmě idiot.

Nevydali a ještě k tomu neuměj ani pořádně zcoverovat Panteru. 5

Michal Motyčka (NiceLand)

Placebo – Skoro ja Kapela, která už skoro dvacet let pečlivě studuje způsoby, jak se dostat mladejm holkám do košilatejch snů, na zdi pokojíčků a případně i do kalhotek (a všechno docela úspěšně). Kapela, která dokázala z podmalovanejch očí a populárního androgynního looku osmdesátejch let vytěžit maximum a dál vyšlapávat cestu svým „následovníkům“. Kapela s jedním z nejotravnějších, ale taky nejrozpoznatelnějších vokálů od dob Culture Club.

Tohle všechno jsou Placebo, kteří si v Čechách vybudovali, stejně jako třeba IAMX, slušnou fanouškovskou základnu a tak není divu, že se rádi vrací. Jo a taky maj nový album.

Přesně si vzpomínám, kdy jsem tuhle bandu singl (a boží klip) „Pure Morning“, tak bylo slyšel prvně. Bylo to před patnácti lety v Noci jasný, že tohle album si bude třeba poslechs Andělem, která, ať třeba samotná show byla nout celý. občas nevyvážená, nabízela taky studnici Deska „Without You I’m Nothing“ (1998) videoklipů v podobě Velké noční hudby. Jako znamenala velkej zlom jak pro mě, tak pro správnej hudební nerd jsem svoje neděle trávil Placebo samotný. Když se o něčem pochvalně tím, že jsem propojil dva videopřehrávače a vyjádří sám mistr Bowie, tak to nebude asi vyzobával si klipy kapel, co mě nějak zaujaly. úplně blbý, že jo. Když se teď ohlídnu zpětně, Byla to titěrná střihačská práce, ale občas se jsem strašně rád, že jsem je našel právě s tímtam objevily fakt skvosty. Najednou nastupuje hle albem. Přestože je eponymní debut taky „Every Me, Every You“ a já na to koukám jak na hodně silná a příjemně neučesaná nahrávka, zjevení. Po prvním zhlídnutí marně přemejšlím, každej správnej fanda vám potvrdí, že tady šlo jestli ta kapela má teda zpěváka nebo zpěvačku. o vrchol jejich tvorby. Úchylný porno texty, Ani podle těch pohyblivých obrázků to nebylo depka jako svině, sound vypůjčenej od těch poznat a Wikipedie byla v tý době v plenkách. nejlepších (The Cure, The Smiths, Pixies), ale Když jsem o pár tejdnů později zahlídnul další smíchanej do vlastního ksichtu, teenage angst

PLACEBO yprodáno) po 13. 11. (v a lký sál, Prah ve – Lucerna

ako droga… skoro a všechny znaky toho, že se s tím prostě neserou a přesto je to pop.

Proto mě překvapilo a stále překvapuje, že se tahle trojice stává slavnější a slavnější s každou další deskou. Tak trochu mě to přivádí na analogii s Muse a jejich „Origin of Symmetry“. S každou novou nahrávkou ubývá ostrejch kytar a tý příjemný podivnosti a přibývá popu. Molko pomalu ale jistě stírá hranici mezi rukopisem a sebevykrádáním.

Elektronika na „Sleeping with Ghosts“ (2003) jim sice sluší, ale začíná se objevovat vata a variace na již jednou či dvakrát slyšené. Ale prodeje a žebříčky mluví jinak a já jsem za ty kluky rád, i když si občas neodpustím hipsterskou poznámku, že jsem je měl radši, když je nikdo moc neznal. Když si mohli dovolit nechat frontmana hrát na saxofon v divnoverzi songu „Taste In Men“.

Další desky už zaznamenávám jenom podle singlů, kde se dlouho žádné překvapení nekoná. Pocit stagnace se s polovičním úspěchem snaží rozbít na „Battle for the Sun“ (2009),

ale z dané desky opět vychází nejsilněji právě singly, které po právu musely skalní fanoušky, alespoň na první poslech, slušně vyděsit. No, a protože ne každej může a chce bejt Thom Yorke se svou rádiovou hlavou a čím dál tím nepřístupnějšíma deskama, další krok je jasnej.

Pokus o vyvážený popový album „Loud Like Love“ (2013) klukům opět vychází tak napůl.

Ono kytarama už dneska nikdo moc šokovat nemůže, doba je jinde a co bývalo indie, je už za mainstreamovým zenitem. Ale co si budem povídat, pokud obsah převyšuje formu, tak to fanouškům dělá radost. A kdo by se chtěl pořád někam posouvat, když je v tomhle pelíšku dobře a ze čtyř akordů se dá pořád udělat dobrej song. Novej zajda bubeník se docela osvědčil, naživo to pořád funguje i přesto, že se smyčkama a muzikantama schovanejma za plentou vypadaj na stadiónovejch podiích trochu opuštěně. A kdo ví, třeba za dalších dvacet let zase začnou jezdit malý kluby a až na ně půjdu na Sedmičku, tak se budu moct cítit znova jako správnej hipster. Rád si počkám. 5

VÍTEK ČERNÍK Tak je to tady… nakonec přišel čas s touto veřejnou masturbací i na mě… Vlastně je to přesně rok, co jsem pro Mighty začal ofiko řešit všeljaký ty vztahy s veřejností a taky rok strachu, kdy ten černej Petr vyjde na mě. Jsem rád, že se xicht My Gulity Plesures za poslední čísla přeci jen trošku změnil, a tak se mi teď, když ten čas přišel, otevřela spousta nových možností jak prezentovat i tu mou vcelku nudnou osobu a mé „plesures“. Je možné, že už budu někoho opakovat, ale zásadní háček je v tom, že se za nic nestydím, a tak se pokusím alespoň vypíchnout ty opravdu nejosobnější radosti a úchylnosti, které dělají můj život tak výjimečným… možná. Nebudu odkazovat na žádná youtubová videa, protože mě to jako čtenáře papírový verze Zinu vždycky jenom dokázalo pěkně nakrknout, a než jsem se dostal k počítači... dávno jsem na to zapomněl. Na dnešek jsem spal tři hodiny a ještě si to okořenil nášupem squashe, takže bych řekl, že bych měl začít, než mi hlava padne naiehvonzbtg wzepmuhvrewuivivf…

Devadesátkový disko a Ivan Mládek V dobách, kdy zemi vládne viróza a z každýho druhýho kandelábru na mě kouká Tomio Okamura, čas od času vzpomínám, jak bezstarostně mi bylo, když jsem ještě jezdil na tábory a bral si na tamní diskotéky ty nejšpinavější tepláky, abych co nejvíce naštval a ztrapnil svého staršího bratra. Není to sice často, ale i tak se najdou večery, kdy do winampu hodím složku „90s“ a klidně i několik hodin jedu hity od kapel jako Ace of Base, Aqua, Venga Boys, Dr. Alban, Mr. President nebo třeba E-rotic a užívám si všechnu tu krásně nechutnou nostalgii. Po cestě na koncerty s Discoballs někdy vytáhnu ještě jednu takovou „guilty pleasure“. Tou je Ivan Mládek a jeho Banjo band. Nikdy mě nepřestane udivovat, jak si naše kapela, kde je věkový rozmach 12let, s radostí zazpívá „a když se mi šipka zdaří, úsměv na rtech má…“ a desítky dalších nesmrtelných pecek.

Oldschool pařby Před měsícem jsem si koupil po asi 10 letech novej počítač. 20 krát výkonnější než naše první Pentium 100 a o polovinu levnější. I když na hraní už dávno nemám moc času, byl emulátor DOS BOX asi 4. nainstalovaným programem. Neváhal jsem ani minutu a novou „nabušenou mašinu“ odzkoušel jednou z nejzásadnějších her, Warcraft 2. Vlastně je to i první věc, co jsme rozjeli na Pentiu. Až na to, že už se nemusela dotáhnout na 32 disketách. Naprosto srdcovou záležitostí jsou pak Heroes 2 a Civilizace 1. Zajímavý je to, že po propařený základce se vždycky čas od času něco vrátí. Ať už jsou to multiplayer řežby v Duke 3D a Age of Empires 2 na střední, nostalgicky koupená originálka THPS2 v Levnejch

knihách, nebo teď, když nějací hoši šikovní vydali úplně novej svět pro „Level hit“ Fallout 2. Je mi jasný, co bude první věc, kterou udělám po dopsání diplomky!

Pikantní zahrádkaření Když Štěpán Kouba v zářijovým Zinu vyprávěl, jak rád nechává své chuťové buňky ničit magickou silou kapsaicinu, hned jsem mu napsal – už jsme předběžně domluveni na společné degustaci. Já to tedy nevedu do extrémů ala Hell Menu v Yam Yam, nebo uměle dělané extraktové omáčky, ale jsem v tomle spíše vlastně takovej hipík blíže přírodě.

Když jsem poprvé ochutnal kuřecí Vindaloo, bylo mi jasný, že todle mě prostě baví. Netrvalo dlouho a objednal jsem si první semínka Chilly. Co roky plynuly, zjistil jsem, že nejsem zdaleka jediný kolem Mighty s podobným koníčkem. Jako někteří hrají korespondenčně šachy, já si posílám s Bucketem z Toasters fotky, jak nám Chilly krásně roste, a kdykoliv se tu staví, vyměňujme plody své práce a homemade omáčky. Parchantovi to v tý Valencii roste ale daleko líp.

Ing. Ivan Mládek.

Hráč na bendžo, zpěvák, bavič, textař a vynálezce.

warcraft 2 Strategická počítačová hra

Hlášky ze Simpsnů V roce 1993 začala ČT1 hned před seriálem Přátelé každý úterý v 18:00 vysílat věc, která od základů změnila můj život. Naše rodina si na tomto seriálu okamžitě ulítla a začala ho natáčet. Od té doby se každý můj volný čas nebo nemoc nesly ve znamení sjíždění Simpsonů od začátku do konce. Pak přišly dvdčka, komplet série v iPodu a dílo bylo dokonáno. Když se do toho trošku dostanete a pomalu můžete odříkávat díly nazpaměť, zjistíte, že epizoda South Parku s názvem „to už bylo v Simpsonech“ není daleko od pravdy. Právě proto se výrazy jako „Le Grille, co to sakra je?“, „klaun je na stole“, „hmm, Hrošík“ a vlastně všechny „hmm“ hlášky dostaly do mého každodenního slovníku. Svou vyvolenou (stejně postiženou) jsem vlastně poznal tak, že mě požádala, ať jí s něčím dám vědět, je-li to možné. Reakcí „hmmm jelito“ jsem si navždy získal její srdce... tedy snad. 5

Chilli Exotické druhy křovitých paprik

Nedward “Ned” Flanders Ortodoxní křesťan, majitel obchodu pro leváky

Okamurénko do předv Tak se nám zase blížej volby (tedy alespoň v mojí časový rovině, vy už máte po), tudíž se den za dnem propadáme čim dál hloubš do elefantí prdele buranskýho populismu, plamennejch hesel, který by nezažehly ani motor žigulíku, a hlavně nekonečnýho kecání kravin nebo tzv. „názorů“, za který by si dotyčný zasloužili vykérovat Davidovu hvězdu na prdel a poslat expres do Jemenu.

Okadíra má novou znělku téměř symfoni- Stejně pak všechny tyhle píčoviny zastíní ckejch rozměrů, na který dnem i nocí od památ- král umaštěnejch tlusťochů s kolotočářskou nýho koncertu na Řípu makal světoznámej imidží – bez nutnosti DNA testů rozhodně producent vystupující pod uměleckym jménem syn svýho otce – Pavel Novotný se strašně Vašek a nazpívala ho neméně kultovní skandálním odhalením, že si dcerka depreziumělkyně používající pseudonymu Eva. Bobo- denta Milouše (familiárně v českejch médiích biatch dává Estoncům lekce z estonštiny, až se zmiňována jako „Kate“) švihla za dvojku malej chudák Honza Svěrák cejtí, jako by měl koule komparsík, jehož součástí bylo i popíjení za ve svěráku. Nějakej plzeňskej komouš tý milf- zvuků čvachtajících genitálií. No, řek bych, že ce z čétéčka vysvětluje, že Gottwald a Milada Pája vyštrachal tohohle sólokapra úplně náhoHoráková byli ve svý době celkem zábavnej dou za sychravejch (bohužel už kurva) podzimpár a že Klement to s tim podpisem úplně tak ních večerů a nocí anebo dostal typ od Honzy nemyslel. Dan Hůlka už má tak vyhůleno, že si Nedvěda morseovkou přímo ze srubu. V každym nepamatuje ani název strany, za kterou kan- případě občanova pozornost je odváděna od diduje, a jeho jedinejma dvěma bodama pro- důležitejch věcí (jako že tady vlastně není na gramu je: víc prachů na kulturu (heuréka!) a výběr a rituální sebevražda udušením se prdelí samozřejmě legalizace.

Františka Ringo Čecha je jediná smysluplná No a pak je tu asi největší kandidát na cenu volba) hovnama Novotnýho džuniora, který „bodycheck od Jirky Gumy Šlégra do koulí“, by se nevešly ani do deseti celovečeráků Piera neoficiální mistr světa v marketingu, kandidu- Paola Passoliniho. jící za TOP 0609 (nebo STAN, pravděpodobně To, že Míla prohulil Kejtino kapesný v tvr- z Hudy Sportu) v mírumilovnym Zlínskym kraji, dejch malborkách a ona pak chudák musela Petr Gazdík, kterýmu nedochází, že hláška projít očistcem a vidět na vlastní Johnovo oči „proletáři všech zemí, vyližte si prdel“ je možná lidi souložit, je možná trošku smutný (rozhodně zábavná v kontextu šedesátýhoosmýho a ještě nemyslim takovej ten level, jako když ve Lvím k tomu ve filmu, ale dneska je tak maximálně králi umře Mufasa, kterýho, pro zajímavost, na přesdržku od nějakýho pořádně velkýho os- v originále namluvil James Earl „Darth Vatravskýho horníka. Kdyby bylo na mně, nechal der“ Jones), ale podstatný asi jako deska Lou bych Gazdíka pár tejdnů po nocích vytírat v Reeda s Metallicou. On ten Pája, kterýho jsem pekárně pod bičem Andreje Babiše a klidně poprvý zaregistroval v rubrice „Tipy“ (asi že bych si pak vsadil, že si rozhodně na anus jako celebrit) na serveru eurofotbal.cz, kde jazykem nedosáhne a to i kdyby ho měl dlouhej si tahal triko, že se zdálo, že fotbalu rozumí jak Gene Simmons a mrštnej jako Miley Cyrus. líp než Alex Ferguson, Arrigo Sacchi, Johan

Přemysl Černík

volebních análů aneb Kategate v údolí penisů Cruyff a Pep Guardiola dohromady, aby nakonec z osmi zápasů uhád nějaký dvě trapný plichty, je vůbec divnej floutek. Samozřejmě samo to, že je potomkem velkýho fanouška bungee jumpingu Petra Novotnýho, vypovídá mnohý, ale když sem s nim čet nedávno nějakej rozhovor, kde říkal, že tu Džambulku nakonec ty bulváry zabijou, ale že je to jeho džob, tak s tim vlastně nemá problém, tak mě to vážně vzalo za srdíčko a pomyslel jsem si, že tak upřímnej nebyl nikdy snad ani Standa Gross, natožpak Richard Krajčo. Prostě Pája si jede svojí lajnu mezi KFC, McDonaldem a Burger Kingem a nemá důvod si na něco hrát. Takže tenhle českej Julian Assange vyrukoval s kauzou, ze který se kácej i stromy v bezzásahový zóně na Šumavě. Kdyby se „Kategate“ dostala aspoň za hranice Polska, tak by se Bernsteinovi s Woodwardem scvrkly péra studem a šli by z frustrace pochcat Nixonův hrob. A ještě to všechno bezelstnýmu Pafkovi vydělá pořádnej balík, za kterej si bude moc koupit spoustu litrů chlóru do svýho vyhřejvanýho bazénu.

Teda alespoň to by mi přišlo jako vhodná investice, protože bejt Pavlem, tak to míchám s vodou minimálně pade na pade.

No a jediný, co je na tý celý blbosti trapný, je, že Hrad před světem zatlouká, jak Kim Čong-Un svýho kadeřníka. Pochopil bych, kdyby si to tam Kate dávala á la Dirty Sanchez, ale nějaký ty pipiny a pindíky (nemyslim tim Pipes and Pints) v týhle nekřesťanský zemi od dob, co šel poprvý v bedně Dallas, už nikoho snad nepohoršej.

Nicméně já si jedu válet řiť do Španělska, daleko od volebních uren (ano, i těch v Madridu), takže občanskou povinnost vylodim.

Pokud jste ale patřili mezi nerozhodnuté i

po letošní Gay Pride, věřím, že jste nakonec podpořili jeden z mých zaručených tipů, který k vám bohužel už v čas nedostanu – Strana rumunských Romů, Česká monarchistická nebo Důchodci za životní jistoty (tzv. dýdžejové) jsou volbou na jistotu, a to jak životní, tak duchovní.

Přece ani ten největší zloun by si nemoh přát, aby musel Eduard Kremlička zblajznout dalšího chrousta v přímym přenosu, kterýho vlastně ani nesehnali, takže si musel nešťastník vybrat mezi zlatohlávkem a velkym potemníkem.

Trošku se bojim, že se vrátim a všichni tady budou levitovat. Lepší varianta samozřejmě je, že bude venku „Kategate“ dvojka, ideálně První casting nebo Rychlý prachy a Pavel Novotný skoná na následek autoerotický asfixie jako David Carradine. Samo sebou s tim, že mu přijde na pohřeb Tom Selleck, počítat nemůže. Na konec nezvykle dlouhýho Empire Strikes First, na jehož úkor se bude muset vyhodit asi nějakej daleko lepší článek, nabídnu jeden citát, kterej mi k aktuální situaci přijde nejvýstižnější: „Your apprentice, young Skywalker will be.“ - Master Yoda.

P.S.: Občas mi je mezi známými vyčítáno, že moje články jsou moc vyhulený a kvůli desítkám kulturních referencí (samozřejmě čerpaných exklusivně z wikipedie) taky dost nesrozumitelný. Budu tudíž rád, pokud mi zašlete svoje připomínky, názory nebo použitý a nepraný kalhotky značky Victoria‘s Secret (maximálně velikosti S a jedině pokud jste žena nebo shemale). Použít můžete email premek@hpk.cz, korespondenční lístek (ideálně známku s Milošem), popř. mne můžete kontaktovat skrze sekretariát Krajské správy silnic Libereckého kraje. Buďte dobří, Johnové Spartanové. 5

punk rock band from Ontario, Canada

ASTPAI WORLDHOOD

punkrock/hc, AUT

nerd punk, CZ

pátek 15. 11. 2013 v 19.00 vstupenky v síti Ticketportal za 245 Kč, na místě za 280 Kč

Klub 007 Strahov, Praha

Přemysl Černík

The Dark Knight Returns napsal Frank Miller, ilustroval Frank Miller a Klaus Janson vydalo DC Comics, 1984 Frank Miller je v našich končinách asi nejznámější díky svým dílům Sin City a 300, respektive spíše kvůli jejich filmovým adaptacím. Vzhledem k tomu, že komiksová kultura není v ČR moc rozšířená a grafický román jakožto umělecká či literární forma bývá často degradován na zábavu pro děti, popř. „záchodové čtení“, není se ani moc co divit, že Millerův největší klenot u nás nikdy nezískal na popularitě. Bohužel za totality byla tato subkultura (s výjimkou Káji Saudka) prakticky neexistující a soudobé hollywoodské produkce, čerpající hlavně z archivů Marvelu, rozhodně nepomáhají komiks, jakožto něco víc než jen nenáročnou spektakulární zábavu, jakkoli revitalizovat.

Dost možná Millerovo nejzásadnější dílo příští rok dávno rezignovala a rozhodla se hrát podle standoslaví 30 let od svého vydání (původně ve čtyřech ardních pravidel. sešitech) a zatímco mnozí glorifikují nejaktuálnější The Dark Knight Returns odhaluje Batmanovy temfilmové zpracování Batmana Chrise Nolana jakožto né stránky a dává akcent na jeho absolutní nezávisnejtemnější a nej-noirovější (a to i přesto, že po lost na zkorumpovaném systému. Lehce decentraliBatmanech z dílny Joela Schumachera vyznívá zovaným příběhem se mihnou jak poručík Gordon, tak temně i Iron Man 3), Millerovu novelu, ze které Harvey Dent a Joker, avšak v rolích, na které nebyl mimochodem Nolan (vedle Moorova Batman: čtenář do té doby úplně zvyklý. Až brutální násilí, Killing Joke), co se atmosféry týče, dost zásadně které Bruce Wayne vidí jako jedinou možnou cestu čerpá, pravděpodobně zná jen několik geeků. To je k naplnění svého údělu, charakterizuje zvláště jeho samozřejmě velká škoda, protože právě Miller po neoficiální armáda „Sons of Batman“, jenž se rekruboku Alana Moora posunul komiksový žánr daleko tovala z Gotham City terorizujícího gangu, jehož vůdce za hranice laciného počtení.

Batman porazil a jenž v podstatě pouze přesedlala The Dark Knight Returns, podobně jako Moorovi na „světlou stranu síly“ a to opravdu v uvozovkách, Watchmen, totiž dost zásadně naboural jakousi protože nezměnila prostředky, pouze účel. superhrdinskou nadlidskou integritu, která byla The Dark Knights Returns je vedle Batman: do značné míry limitujícím klišé a prakticky ne- Year One (osmdesátkového restartu série taktéž dovolila rozvinout psychologii postav. V Millerově z pera Franka Millera), pravděpodobně nejlepším díle se Bruce Wayne vrací ke kariéře Batmana po komiksovým a vlastně i filmovým zpracováním celkem dlouhém a pravděpodobně i zaslouženém této kultovní postavy. Zvláště srovnání s Nolanem odpočinku, ve věku 55 let – tudíž ne jako fyzicky je nasnadě (protože zpracování Tima Burtona, nabušený mladík, který tráví všechen svůj volný čas které osobně považuji za povedenější, přeci jen likvidováním padouchů a okouzlováním nekonečné hrálo na trošku jinou notu) a vzhledem k zásadním řady čičinek, ale jako postarší zatrpklý chlap se dějovým lapsům a absolutně zbytečným pokusům o všemi neduhy, jenž stáří přináší. Wayneův pohled „racionalizaci“ komiksového světa musím konstatona svět – a zvláště na rapidně vzrůstající násilí vat, že přes celkem odvážný pokus dát filmovému v Gotham City či kulminující studenou válku – už Batmanovi hloubku, je The Dark Knight Returns zdaleka není tak černobílý. Máme tu Batmana, kvalitativně stále ještě úplně někde jinde. Jen je jehož ideologie není zjednodušena na dobro a zlo, škoda nadějného, ale zpackaného pokračování The chlápka, jenž má politické názory, které jsou daleko Dark Knight Strikes Again. komplexnější, než aby mohl strojově aplikovat kla- Pozn.: V posledních dvou letech vyšlo dvoudílné sickou superhrdinskou formulku „zločin a trest.“ animované zpracování Millerova komiksu pod názBatmana, v jehož očích je Superman, bývalý parťák vem Batman: The Dark Knight Returns, Part 1 a Part v boji proti podvratným živlům a psychopatům, už 2, jenž jsem zatím bohužel neměl možnost vidět, pouze loutkou v područí vlády, která má dost práce ale které provází až neuvěřitelně dobré recenze, se zachytáváním ruských nukleárních raket a na roli které chválí jak příběhovou, tak vizuální věrnost samozvaného mstitele a udržovatele pořádku již předloze.

5

GrowSho� & HeadSho�

Sleva 20% na 1 balení Semen

Kupón na slevu 20% Prodejna Letná: Újezd 15 150 00 Praha 5 po-pa 10.oo - 18.oo hod.

Email: ujezd@growland.cz Telefon: +420 733 698 833

Prodejna Újezd: Čechova 13 170 00 Praha 7 - Letná po-pa 10.oo - 18.oo hod.

Email: letna@growland.cz Telefon: +420 774 499 115

Seriál subkultury No. 12: BUBENÍCI

Přemysl Černík

išnej jsou prostě tak záhadnej živoč mogenní grupa, tak bubeníci logicky Přestože tohle je hodně neho nec vyhnout nemohli. Bubeníka nako lu seriá u eným oblíb e druh, že se jednoduše vámi podle toho, že si pořád a všud kovanýho outfitu, dokonce ani i basáci, a nepoznáte podle nějakýho unifi palubní desky. To dělaj totiž nebo e lavic , stolu popř. n, čně mlátí rukama do stehe šci Pantery. Alespoň částe klávesáci a zpěváci nebo fanou i, vystřídat několik kavlastně dost často i kytaristi, chce hodně času a trpělivost mě neze země nický bube nutnej pořádnej tým byl proniknout do by tak i ale , níků) jedný několik bube tisíce dat, aby se tenhle pel (popř. vystřídat v rámci áždit shrom l muse by j ktere logů apod., psychologů, psychiatrů, socio icky zpracovat. m fenomén dal nějak metodolog cendentálního kopáku, v horší je o bubenících, okolo trans panu j nzi ktere otyp, stere nej Obec

kopáku. Sice jsou tuhle dime dvou dě přípa ntdeme ovaný je, že jsou tupý, přihlouplý, retard ný protnout s realitou, ale jejich a (zvlášť ty, co občas schop mlácení ní, maj vedení jako Rocky Balbo nost komunikovat jinak než skrze schop dalo se by ym synon první setkání hrajou Balbexama)… Těch soupravy vypadá trochu jako do ě rzáln unive to že je, najít dost, ale podstatný gonem. to alespoň neni člověka s klin k poprvý vezme nějakej rozhodně pravda neni, nebo obnost Ono když si člově ěpod pravd že , tírám Nezas čekat, že bude nějak tak černobílý. dalo se by tak oj, nástr níků znatelně ovejm rysům, tzn. egovýskytu lehký idiocie je u bube povah jeho vídat odpo h muzikantů, ce, vyšší než u jakejchkoliv jinejc šáhne po mikrofónu nebo sólov daleko barvitější maniak asi Pak nicméně bubenický psyché je vanej melancholik po base atd. plexo zakom ňuje. umož e alizac ť a zábavnější, než tahle gener l, že to k bubenictví táhne zvláš otyp Mexičana by dávalo smys zůstanou Je to podobnej případ jako stere ovnaný choleriky, který rádi nevyr m kníre s ka chláp ho jakožto menšího zavalitější a tam z toho vymlátěj všechny u. Většina z nich schovaný vzadu na bubeníků pak chce a vlasama nagelovanejma dozad an sračky. Jenže valná větši Yukat Roo, ana Quint ch u nesmyslný sóla, tisíce (alespoň ve státe u se i bejt vidět, takže hrajo najdo ale á, vypad do půl fakt e a Chiapas) takhl uktivních přechodů, svlíkaj se Lamas, který jsou kontraprod že je jim horko, to ošklivý takový ty typy à la Lorenzo , proto nejen (ale těla dita zvláštní jak vlastně skoro úplnej opak. Právě nou nedělaj), řežou do všeho je tak fascinující. a vyžraný větši versita a zdánlivá nesourodost písničkama, stoupaj si na židli, mezi a hovad a Derrid ues (Jacq e po Přes pár výjimek z pravidla idioti s činelem a paličkou v ruc gression“), který pobíhaj jak úplně posby řekl „possibility of trans u pódia, často zůstávaj v klubu předk čnej spole ální centr ě samozřejmě existujou, ale j si to, že je někdo poznal. Prost ě trochu jetý, lední a užíva Jednoduše bubeníci, rys bubeníků je, že jsou prost A rozhodně ne stydlivý kucí. o. cucko ě prost a ge, jší mešu trochu magoři, e plněj tu nejzodpovědně se, bipolární který v kapel jsou ve skutečnosti i, rozhodně nemám na mysli depre funkc ší tičtěj stema nejsy poruchu, schizou, nebo kompulsivně-obsesivní stní hovada a profesoři chaos Tyhle píčoviny dětinský, narci frenii, úzkosti, lehčí psychózy... kdekoli, kam jen na pár minut hii anarc šírej který istů kytar ků a o. jsou výsadou ufňukanejch zpěvá tohle by bylo vážně na dlouh sáků. Bubení- vstoupěj. Ale „úvod nebo zneuznanejch basáků a kláve tenhle článek spíš za něco jako ujte Považ ožný všem kde u ci žijou v astrálnim vesmíru, níků.“ Jednou o tom možná napíš Tommy Leeho do světa bube mraky a sám přeludy, kopie domácího porna knížku. Konekonců bubeníků znám OkaTomia , Riche y í Budd a Pamely, podobizny takže pro ně mám větší pochopen a ze Čtyřlístku, jsem basák, mury, Benita Mussoliniho, Bobík jinej. li kdoko šílenosti, obíhaj než Willa Smithe a bůh ví jaký další

5

Beatz.cz & Anger Management present

THE PANACEA [GER] VS LIMEWAX [NL]

aka GOLDBERG VARIATIONS LIVE!

LOWROLLER [IT] THE SECT [UK] eRRe [ESP] & MANY MORE ON 3 STAGES

15.11.2013

Č. BUDĚJOVICE VOL.VII - GERBERA, ČB 10 YEARS OF THERAPY SESSIONS - WORLDWIDE TOUR - www.therapysessions.cz

Volební šílenství zachvátilo naši zem, Mightyzine nevyjímaje. Nejrůznější individua vyrazila do boje o přízeň nás, nebohých voličů a je nabíledni, že nejpitoresknější z nich se přímo nabízí k lustraci ve vědomostní prověrce čtenářstva.

Tomio Okamura jezdí s: a) Astonem Martinem b) Martinem c) Silmarillionem Teorii logické úspornosti se říká: a) Amorův šíp b) Occamova břitva c) Okamurův nůž Okamuří partaj má v názvu: a) Svit Gottwaldov b) sviť měsíčku sviť c) úsvit Tomio Okamura se chce zbavit: a) rýmů b) rýmy c) rómů Hymnu Úsvitu přímé demokracie složili: a) Evildead b) Evanescence c) Eva a Vašek V televizní inscenaci „Nezbedná pohádka“ (1976) je stěžejní postavou: a) Demi Moore b) bába Kanimůra c) Tomio Okamura

Ať už jste v testu dopadli jakkoliv, pravým vítězem zůstává Tomio Okamura.

Přejme si, aby mu prozřetelnost nadělila tolik rozumu co kuráže.

Tomio Okamura chce sebrat sociálně vyloučeným: a) ráfky b) dávky c) dodávky Japonský bojovník se nazývá: a) Uruk-hai b) Uruguay c) samuraj Tomio Okamura vyrůstal v: a) domě hrůzy b) Doomu c) dětském domově V Koreji se odehrává: a) The Clash b) Johnny Cash c) seriál M*A*S*H*

Listopad 01.11.

Dj. Gagoil

02.11.

Dj. Marc Palan (Barcelona)

08.11.

Dj. Peterka

09.11.

Rude Audio

15.11.

Wasquez & Pataky

16.11.

Dj. Péťa

22.11.

Dj. Vincák & Dj. Path

23.11.

Punk 23 Dj.’s

29.11.

Skins 1905

30.11.

Dj. Papapeters & Dj. Robin

Psychobilly Night Ska/Skinhead Reggae Punk/R’n’R/80’ Ska/2Tone

R’n’R/70’/80’

Punk/New Wave Northern Soul/Mod Poptechno/Jazz

Oi!/Punk/Ska/Soul Northern Soul/Funk/Ska/Reggae

ne - čt: 17:00 - 24:00 / pá - so: 18:00 - 03:00

ROCK CAFÉ Národní 20, Praha 1 | www.rockcafe.cz

pá 01. 11. „Post-hardcore Marathon Vol. III.“: YASHIN (UK), DEVIL SOLD HIS SOUL (UK), MOMMA

KNOW BEST (CZ), MINUTE OF FAME (CZ), FROM DAY TO DAY (CZ) 18.30 (280Kč /

předprodej v Rock Café / 294Kč/Ticketportal / 350Kč v místě) + “Gangsta Swing“ - swing

& electro swing party with The Prague Swingmasters! vstup zdarma so 02. 11. „DJ EFKA Retro Party“ 22.00 - vstup zdarma út 05. 11. „FreeZone“/“Spark Fresh Blood”: LOCO LOCO, FLATTUS, DOLLS IN THE FACTORY zdarma st 06. 11. „SLAM POETRY EXHIBICE Vol. 11”: 11.exhibiční bitva borců v poezii naživo! Jan Jílek

(2 x mistr ČR), Bohdan Bláhovec (mistr ČR), finalisté mistrovství ČR: Metoděj Constantine,

Mruczivák, Bio Masha, Taktika a další. Moderuje: Martin Vasquez. www.slampoetry.cz, 150Kč čt 07. 11. „Rock4Students”: BEK OFIS, EXOTS, KAPIŠTO, NOUZOVEJ VÝCHOD, VOBEZDUD + spe-

cial guest: DIRTY BLONDES (pořádá o.s. 4Students) (70Kč/studenti, 120Kč/ostatní) pá 08. 11. POŽÁR MLÝNA + support: V.T. MARVIN 20.30 (150Kč) + DJ MAARA, vstup zdarma so 09. 11. „Festival Pozdní sběr 2013”: Hudba: MONIKA NAČEVA A JUSTIN LAVASH, THE PRO STITUTES, PETR NIKL, BRAN, LUNO a další, Divadlo: LOUTKY BEZ HRANIC, AUTOBUF,

literatura, festivalové tržiště... Moderuje: Ester Kočičková. Více na www.pozdnisber.net

15.00!!! (240Kč + poplatky/ předprodej v Rock Café a síti Ticketstream / 280Kč v místě) út 12. 11. DAUGHTER (UK) + support: BROKEN TWIN (DNK) (415Kč + poplatky/předprodej

pouze v síti Ticketpro/500Kč v místě) st 13. 11. VEES + host: J (100Kč) pá 15. 11. WEDNESDAY 13 (USA), SISTER (USA) (Vstupenky v předprodeji za 420Kč/Obscure.cz,

420Kč + poplatky/Ticketpro, Tickeportal a Ticketstream/450Kč v místě) + “Gangsta Swing“

- swing & electro swing party with The Prague Swingmasters! 22:00 - zdarma so 16. 11. „TyNikdy Label presents”: REST & DJ FATTE (křest desky Střepy), MC Gey, MVP, DJ

Trusty 21.00 (200Kč) + „DJ EFKA Retro Party“ 22.00 - vstup zdarma út 19. 11. „FreeZone“: ROYALBALL (křest EP) + host 20.30 - vstup zdarma st 20. 11. UŽ JSME DOMA hrají FPB a SAX RUINS (JAP) (Vstupenky v předprodeji za 180Kč

+ poplatky v Rock Café a sítích Ticketpro, Ticketportal a Ticketstream/250Kč v místě) čt 21. 11. „Rock Café Contest“: 2. Malé finále: THE DUFFS, PSÍ KŠÍRY, CZE-HUN (50Kč) pá 22. 11. JAKSI TAKSI, LOCO LOCO (křest CD), REFLEXY (křest CD) 20.00 (130Kč) + „DJ EFKA Retro

Party“ 22.00 - vstup zdarma so 23. 11. „Depeche Mode “Sacred 101”: DEPECHE MODE revival / special live show, DJs: Gabriel

& Dervish, Agent OrangeParty (Předprodej za 230Kč pouze v síti Ticketpro/250Kč v místě) po 25. 11. „Kraken Party”: BUTTARA 21.00 (koncert indie-rockové kapely spojený s představením

“KRAKEN JE BŮH” divadla Sentiment od 19.00 v Divadelním sále. Vstupné se vstupenkou

z divadla zdarma, ostatní 50Kč) út 26. 11. „FreeZone“: INSANIA a JOLLY JOKER & COUNTRY METAL OF THE UNIVERSE zdarma st 27. 11. THE 1975 (UK) (350Kč + poplatky/předprodej pouze v síti Ticketpro/450Kč v místě) čt 28. 11. VANESSA (křest CD Antidotum), special guest: JOHN FRYER 20.30 (205Kč / 250Kč) pá 29. 11. „Rock Café Contest“: 4ELEMENTS, LONELY VIRGIN ROBOTS, GRAMOTÓN (50Kč)

+ “Gangsta Swing“ - swing & electro swing party with The Prague Swingmasters! 22.00 - zdarma so 30. 11. „Sanctuary.cz presents”: THE KLINIK (BE), supports: Radical G (BE), dISHARMONY (SK) 20.00 + Sanctuary.cz DJ CREW afterparty (490Kč + poplatky / předprodej v klubu Rock

Café a síti Ticketstream /590Kč v místě)

v

v

OBSCURE PROMOTION www.obscure.cz | www.brutalassault.cz | www.shindy.cz

pá 01. 11. We Butter The Bread With Butter, Shoot The Girls First Brno, Melodka so 02. 11. We Butter The Bread With Butter, Shoot The Girls First Bratislava, Randal Club ne 03. 11. We Butter The Bread With Butter, Shoot The Girls First Praha, Modrá Vopice Praha, Modrá Vopice po 11. 11. Disgorge, Internal Bleeding, Beheaded + support Uherské Hradiště, Klub Mír út 12. 11. Incantation, Ragnarok, Impiety Praha, Modrá Vopice čt 14. 11. Dr. Living Dead, Brutally Deceased, V.O.H. Plzeň, Pod Lampou pá 15. 11. Dr. Living Dead, Brutally Deceased, Lahar Košice, Collosseum pá 15. 11. Lacuna Coil Praha, Rock Café pá 15. 11. Wednesday 13, Sister so 16. 11. Dr. Living Dead, Brutally Deceased, March Of The Hordes Slavonice, Kawárna Ostrava, Barrák ne 17. 11. Dr. Living Dead, Brutally Deceased, Nahum Praha, Nová Chmelnice ne 17. 11. Death, Obscura Košice, Colloseum út 19. 11. Hatebreed + support st 27. 11. Dark Tranquility, Death Angel, Destruction, Tristania Praha, Nová Chmelnice Praha, Nová Chmelnice so 30. 11. Satyricon + support ne 01. 12. Heaven Shall Burn, Hypocrisy, Dying Fetus, Bleed From Within Praha, MeetFactory Bratislava, Randal Club ú 03. 12. Satyricon + support Brno, Semillaso čt 12. 12. Therion, Arkona Praha, Futurum čt 06. 02. Red Fang + support Praha, Meetfactory so 15. 02. Die Krupps + support Praha, Roxy ne 16. 02. Bullet For My Valentine, While She Sleeps, Callejon út 18. 02. Sepultura, Legion Of The Damned, Flotsam And Jetsam, Mortillery Žilina, Smerr Pub Praha, Nová Chmelnice so 22. 02. A Pale Horse Named Death + support

CLUB BOŽÁK Sochorova 1516, Teplice | www.bozak.cz

ne 03. 11. Téma PLATFORMA B: Viet Food Friends út 05. 11. Electronica KETO (UA) čt 07. 11. Street-Punk BRASSKNUCKLE BOYS (USA), REMEMBER THE HEROES (CZ) pá 08. 11. Pop-Rock GOODFELLAS (CZ) so 09. 11. Alternativa KVĚTY (CZ), JAKUB CERMAQUE (CZ) pá 15. 11. Electronica TAKE A BREAK: LE PNEUMATIQ (CZ), SQADRA, SABOTEUR&KAPLICK,

3OZAK 3OYS> BrojleRoom

po 18. 11. Post-HC EYE SEA (ESTONIA-SWEDEN) út 19. 11. Metal PSILOCYBE LARVAE (RUS) pá 22. 11. Rock’n’Roll THE MOONSHINE HOWLERS (CZ) so 23. 11. Electronica BASSTARDS> DJ NEOANGIN, JR.SCHWING, DJ SPAZMA čt 28. 11. Téma PLATFORMA B: Teplice - měto fotografů

pá 29. 11. Rap KAREL KRÁL (CZ so 30. 11. Reggae ŠVIHADLO (CZ), VASILŮV RUBÁŠ (CZ)

CROSS CLUB Plynární 23, Praha 7 | www.crossclub.cz

pá 01. 11. VISION (BTK (BRA), Philip TBC, Merak, Beast 67, Hemoglobin, Touchwood) HOUSE STAGE (Bidlo, Schwa, Roman Rai, Tuco)

so 02. 11. BASS CASEMATE (Metastaz (FR), Panda Dub (FR), The Architect (FR), Mustakillah sound,

Deus ex Machina, Tv Wonder) MINIMAL TECHNO DUB STAGE (Chief!Mama (Elektrabel and singer mother@work), Deep A

(CH), Peter Pea) ne 03. 11. PUNKOVÝ SYNDROM (projekce dokumentu) ACOUSTIC DISORDER (Dj Skull Vomit (USA), Ladyscraper (UK), Techno je vsechno je Ing

Kralik, Spoq, Tono) po 04. 11. LOS TEKKENOS (FDM & Swamp) út 05. 11. BALKAN FEEVER (Mijaktic Orkestar a hosté), DRUMBASSTERDS (Drumbassterds crew) UFOSS (Open SW a programování Kryštof Pešek (FAMU) 20:00)

st 06. 11. STREET PUNK meets DUB (Brassnuckle Boys (USA), Burning Steps, Saints & Sinners,

Dubmatix (CAN) a host) PSYTRANCE STAGE (Dwaid, Ondrej Psyla, Newteck), BIOKÁF (film Osamělý Jezdec)

čt 07. 11. CRUST PUNK NIGHT (Hiroshima Nightmare, Jonestown, Fear of Extinction, Sanitar,

Boneyard a host) TECH HOUSE (Dj SkoneBone, Dj Basanta Roj)

pá 08. 11. DRUMSTATION (Mackey Gee (UK), Beast67, N.e.d, Schooler, ElWaca, Apoka& Joshua, Bio), CANNAFEST (Gadjo.cz, Beduan, Aztek, Qbe, Clarius Symphony)

so 09. 11. DOBREJK VEČER (Robosapiens (UK), The Peepshow Ownerz (HU), Mesmer (RO/CZ)

Tie Fighters, Kaplick&Saku) HOUSE ACID TECHNO (Sturm Raiderz (AT/CZ), Many.23 (AT), Nebula (AT), Al3rt)

ne 10. 11. BUCHTY A LOUTKY (Václav Havel, Horský hotel od 18:00) MIGHTY CROSS SOUNDS (La Plebe (USA) a host)

po 11. 11. LOS TEKKENOS (Hungry Beats, Dirty-Z, Hellmute, Dj Ychy & Mephisto & Calgarry, Zabaka), SCHRANZ STAGE (Golpe, Destroyer, Peterson, Czscream, Hudi)

út 12. 11. BLUES & ROCK N ROLL (Caktus showband, Goydovy přízraky, Svěží zelenina, Suppafly) DNB FIRE (Spontal Sound), UFOSS (Diskuze s Iniciativou Ne rasismu - www.nerasismu.cz 20:00)

st 13. 11. DOUBLE BANDS BIRTHDAY PARTY (Jet8, 5 Fingers Discount, Thunderbirds, Steff Tej

Ejectés (FR) a hosté), REGGAE DANCEHAL STAGE (FMP sound) BIOKÁF (film Podfukáři), DIVADLO NP (Teatr Novogo Fronta – Automatic)

čt 14. 11. FUNKY NIGHT (Megaphone, Chamber Worcester a host) DNB LAUNGE (Hybris (USA), Parallel Activity, Blofeld, Coer)

DIVADLO NP (Teatr Novogo Fronta – Automatic)

pá 15. 11. JUNGLIST CALL (Congo Dubz ft. NAncy & Pheobe (UK), Dread K, ERX, Telka, Mad4ce,

Abassta, Mdfk), 2ND STAGE (Aztek, Adelight, Telka, Mad4Bass ft Robick, Telka) DIVADLO NP (Teatr Novogo Fronta – Automatic)

so 16. 11. KONNEKT (Kryptic Minds, (UK) & MC Toast (UK), Franill, Chik & Tchagun, Visionz (UK), Abu,

Insane), GRIME STAGE (Sir Spyro (UK) & MC Smack, Dryman, Nrmn, Rados, Fuss) DĚTSKÉ DIVADLO (kavárna 14:00 – Potrestaná Lakota)

ne 17. 11. CROSS N ART (Bazárek pro Wakitaku 2013) po 18. 11. LOS TEKKENOS (Enlab a hosté) út 19. 11. BIG BROTHER BENEFICE (Darko (UK), Prodavač, Crome), WEIRD HIGHS (Mad4ce, Dash) UFOSS (Studentský film Roma Boys a diskuse s Davidem Tiserem 19:00)

st 20. 11. TVL!? (Mic King (USA), Sax, Acme, Trusty & Negative)

DUBSTEP STAGE (Esgar (USA a hosté), BIOKÁF (film Před Půlnocí)

DIVADLO NP (Teatr Novogo Fronta – Automatic) čt 21. 11. DUB TURBULENCE (Intuitive lab., Boanerges, Shakk-Attack)

LIQUID FLIGHTS (Liquid dnb crew a host), DIVADLO NP (Teatr Novogo Fronta – Automatic) pá 22. 11. MOOOVE IT!!! (Chris Quadrant (UK), Toffee (SWI), Roman Lechner, JHoni, Flobe, M&gors DJs

& Martin DSC)

ELECTRO SWING & ELECTRO STAGE (Sherpafm, Universal Swing Brothers, Skritek aka Dan

Costra, Dr Smeghead aka Spacegeneral Smegjazz) so 23. 11. VOLNEJ PRŮBĚH CROSSEM (Indigo (UK), Nika 77, Touchwood, Stanzim, Rade, AhZ, Nitrous)

SHOTGUN STAGE (Kettenkarussell live (DE), DJ Konstantin (DE), Click Joe, Eva Porating,

Mooris, Luckyboi) ne 24. 11. GHETTOLLEGE (Land Art, Prostor ve městě a volné krajině)

JAMASTERAP (rap, hip hop) po 25. 11. LOS TEKKENOS (NSK sound system), DNB STAGE (Freakout DJs) út 26. 11. HULIDI (hudba, divadlo, literatura)

BREAK STAGE (Messbrothers a host), UFOSS (Mizející Palestina - ism-czech.org 19:00) st 27. 11. RNR PARADE (Slam & Howie and the Reserve Man a host)

PSYTRANCE STAGE (Ondrej Psyla, Ypsylon, Panda), BIOKÁF (film Revival) čt 28. 11. SKANK (Le Pneumatiq, Mc Turner, Mr Ism a hosté) pá 29. 11. DOUBLE TROUBLE (Koncept (UK), Mr.Joseph (UK), Changing Faces (SK),Akira, Rich, Volume

Plus, Martyyno, Skáčko, Gangster Tripin, Hellsmith, Theya, Blofeld, Dreamworkers, Ozy,

Lu.d.key) so 30. 11. DUBSTEBLOG (Bukez Finezt (GER), Standart Procedure (UK), Dirty Little Toaster, Stifler

Selecta, Trusty, DJ Alyaz, Wz)

KLUB 007 STRAHOV

Koleje ČVUT, Blok 7, Chaloupeckého 7, Praha 6 | www.klub007strahov.cz

pá 01. 11. Garage / Psychedelic Rock THE HOLY DRUG COUPLE (chi), THE GROUP (cz) so 02. 11. Crossover / Downtempo HC KILLERPANDA (cz), SOCIAL PARTY (cz), NOD NOD (cz) út 05. 11. Indie Rock HOLOGRAMS (swe) pá 08. 11. Alternative Rock WE ARE ECHOES (cz), THE HUNKS AND JAKES (cz) so 09. 11. Post Rock LYMBYC SYSTYM (usa), SAFETY FIRST (cz) ne 10. 11. Psychedelic / Rock / Pop FÖLLAKZOID (chil), PLANETY (cz) čt 14. 11. Noise Rock METZ (can), CHEATAHS (uk/ca) pá 15. 11. Rock / Punk / Hard Core FLATLINERS (ca), ASTPAI (at), WORLDHOOD (cz) so 16. 11. Ska / Northern Soul SKAPARÁDA!! DJs Rude Boy Rhythm: Buqi, Path & Kuře út 19. 11. Alternative / Post Punk ENABLERS (usa), INAU (cz) pá 22. 11. Punk´n´Roll BITCH QUEENS (ch), UNHOLY PREACHERS (cz) + DJ so 23. 11. Rock / Skate / Pop Punk HANDGUNS (usa), CRIMINAL COLECTION (cz), CALL TRACY (cz) ne 24. 11. Hard Core NO TURNING BACK (nl), ANCHOR (swe), A STRENGTH WITHIN (bel),

LIGHT IT UP (de) út 26. 11. Indie Pop UZI & ARI (usa), M A Y E N (cz) st 27. 11. Punk Rock / Hard Core RESTARTS (uk), CRIPPLEKORPS (cz) čt 28. 11. Ambient / Experimental / Post HC SIGHTS & SOUNDS (usa) pá 29. 11. Progressive / Hard Rock TIPSY ROAD (ch) so 30. 11. Punk / Hard Core ROZPOR (sk), TALES OF ERROR (cz) + DJs

DIVADLO POD LAMPOU Havířská 11, Plzeň | www.podlampou.cz

pá 01. 11. UNITED FEDERATION TOUR 2013: ZOČI VOČI (SK) pop-punk-core, ZAKÁZANÝ OVOCE

punk rock, PRAGUE CONSPIRACY sexy drugs & rock´n´roll, EXOTS pop punk, Afterparty:

Conspiracy Djs Rambo & Zadnice, 140Kč/180Kč, Předprodej 140Kč Music Records Plzeň so 02. 11. POŽÁR MLÝNA, ZPUTNIK, 150Kč/180Kč po 04. 11. EXPEDIČNÍ KAMERA 2013 / 18:00 / 70Kč/80Kč út 05. 11. EXPEDIČNÍ KAMERA 2013 / 18:00 / 70Kč/80Kč st 06. 11. POŽÁR MLÝNA, BRADAVICE, 150Kč/180Kč čt 07. 11. KILL THE DANDIES! psychedelic garage postpunk, THE MAGGIE´S MARSHMALLOWS

garage punk pá 08. 11. GOTHIC LUX BOHEMIAE I.: INTERITUS symphony metal, GREEDY INVALID gothic

metal, CARPATIA CASTLE gothic rock, DARK ANGELS dark metal, 100Kč so 09. 11. FAST FOOD ORCHESTRA ska & reggae, STICX horny punk, 120Kč/150Kč út 12. 11. TRAVELLING Kolumbie a Ekvádor trekking mezi sopkami st 13. 11. Soul at Zero presents: GHOST TO FALCO experimental prog rock noise indie folk (USA),

UNKILLED WORKER MACHINE noise rock duo/CAN-CZ (ex-Wollongong), 100Kč pá 15. 11. DR. LIVING DEAD thrash metal-crossover/Švédsko, BRUTALLY DECEASED old school

„swedish” death metal, LAHAR thrash fastcore, 200Kč so 16. 11. B.O.D. alternative-rap, VELLOCET ROLL alternative noise, KUMPÁNI, Djs, FREESTYLE BATTLE speaker: Krouzmen, atd., 70Kč čt 21. 11. CIVILNÍ OBRANA pop punk, ATD punk rock pá 22. 11. HENTAI CORPORATION thrash rock´n´roll, THE TRUTH IS OUT THERE HC electronica so 23. 11. PETR MACH brutpop + HOSTÉ, 70Kč po 25. 11. ORCHESTRE INTERNATIONAL DU VETEX (B/FR) 100Kč/130Kč pá 29. 11. KNÍRY – moustache rock´n´roll, TRAUTENBERK – těžkotonážní tanzmetal so 30. 11. THE GLOBAL BATTLE OF THE BANDS

BARRÁK MUSIC CLUB Havlíčkovo nábřeží 28, Ostrava | www.barrak.cz

pá 01. 11. funky JAR + AFTERPARTY MICHALA VIKTOŘÍKA so 02. 11. punk PLEXIS, NVÚ, DEGRADACE, APPLE JUICE so 09. 11. crossover HAZYDECAY, RATTLE BUCKET, OTHERSIDE, BIKINNYSHOP pá 15. 11. indie rock THE EVENING so 16. 11. hip hop IDIOT/MOBY DICK TOUR feat. VLADIMIR 518 + BAND, JAMES COLE, LA4,

MIKE TRAFIK, SAFARI, TUTTI FRUTTI, DJ DOEMIXXX ne 17. 11. metal DR. LIVING DEAD (SWE), BRUTALLY DECEASED, NAHUM čt 21. 11. underground rock PLASTIC PEOPLE OF THE UNIVERSE pá 22. 11. UNITED FEDERATION TOUR - ZOČI VOČI (SK), ZAKÁZANÝ OVOCE, PRAGUE CONSPIRACY so 23. 11. hip hop MARPO, HARD TARGET, GEMSTAR, YOUNG CP čt 28. 11. rock UDG, O5 A RADEČEK pá 29. 11. hip hop PAULIE GARAND, BOYBAND so 30. 11. core KHATANO (ex-Deaf99, ex-Pathologist, ex-Deflorace, ex-Carnal diafragma), DOBYTČÍ MOR, DENET, BLOODY OBSESSION, BLACK ADDER

OTEVÍRACÍ DOBA: STŘEDA – SOBOTA: od 19.00

the only one true SPEEDROCK fuck all others

(NL)

út/tu 10. 12.

ts: l gues

ia + spec

GA'rUöllNthErŘäsIhers

röck'n

IE

SUPERBOOG SOUTHE/URSAN) (ATX

U NÁS TOČÍME:

WWW.VELBLOUD.INFO • FACEBOOK MIGHTY BAR VELBLOUD

so 02. 11. PESHATA, HODNĚ PODNĚ + host – PunkRock st 06. 11. BLACKOUT – (not only) Drum’n’Bass night by Beatz.cz Djs čt 07. 11. JAN BUDAŘ & ROMAN JEDLIČKA – Alternative Accoustic Pop Rock pá 08. 11. POTRUBÍ – Funk Rock so 09. 11. ČERNOBÍLÁ HALUZ – Narozeninová party Hrocha a Ježury nejen pro zvané st 13. 11. FRESH BEATZ – Dubstep/Electro/Techno/House night by Betaz.cz DJs čt 14. 11. LINKIN PARK NIGHT – Projekce koncertů, klipů, dokumentů pá 15. 11. BUDĚJOVICKÝ MANIFEST – Festival alternativní hudby so 16. 11. BUDĚJOVICKÝ MANIFEST – Festival alternativní hudby út 19. 11. LES EJECTÉS (Francie) – Rocksteady since 1988! (pořádá Francouzská Aliance) st 20. 11. PINKOUT – Gay & Lesbian and friends night čt 21. 11. EXPEDICE AYRAN: Západní Turecko - Cestovatelský večer pá 22. 11. SILENT DISCO – Oblíbená party se sluchátky st 27. 11. REGGAE BASHMENT – Reggae/Dancehall/Dub pá 29. 11. DEAD END FEST OFFICIAL AFTERPARTY

út 19. 11.

. Rocksteady! get ready for Dr

(Francie)

Sestavila věštkyně Zerinda

Beran

V listopadu se na vás projeví zvýšená schopnost soucítit.

Senzitivníte tak silně, až to smrdí hormonálním problémem. Sebemenší trable či změny vás zajímají, děti jsou z toho hin, okolí jásá, milostný život má nový rozměr. Rozněžněné srdce naletí kdejakýmu šmejdovi.

Zkuste se alespoň chvíli nezabývat přecitlivělostí svých bradavek, daně a finančák totiž nikdy nespí!

Býk

Měsíc jedenáctý vám přináší

chladnou hlavu a jistý krok Terminátora. Projekty, materiálno, experimenty, všechno to sekáte s ledovým klidem. Ač je to divné, hvězdy v tento čas ukazují na možnost přitančení životní lásky. Neproserte to, druhá šance nebude a kariéra vám od přetlaku nepomůže. I když kladné hodnocení od šéfa je taky jistý druh orgasmu.

Blíženci

Rozháranost vašeho zodiaku nedá pokoj ani na sklonku roku. Kdybyste neřešili deset věcí najednou a všechny

blbě, určitě by to napomohlo i vašemu zahořklému libidu. Nekončící schizofrenie už začíná být roztomilou, hodní budou zlí, zlí budou rozněžnění, vřelí budou akční a všichni dokupy budou gay. Kupte si v antikvariátu DVD aerobiku se Cindy Crawford, bude to cool!

Rak

Padající listí, barvy všech škál, provoněný vzduch vlhkostí a inverzí, pletené svetry a retrovlna plísňáčů... to je jízda, co? Romantika dveřma tříská a na dramatické tsunami připlouvá jako

Titanic neklidné období, ve kterém se vám úplně všechno zesere. Ale můžete to sdílet, jděte se dělit třeba na Dr. Living Dead a nezapomeňte na žebradlo s KáPéZetkou.

Lev

Vládnoucí planeta Slunce u vás zcela neočekávaně proměnila měsíc padajícího listí za období lásky. Zatímco ostatní churaví a jsou ztrápeni přicházejícím sychravem, vy záříte jak koblížek. Díky tomu placebu vám všechno vychází a jste tak optimističtí, že i nás by zajímalo, co berete za prášky a jsou-li na předpis.

A laskavě si uvědomte, že váš pubertální smysl pro humor ke krbu a svíčkám patří asi jako upír do solárka či deathmetalák na Mighty.

Panna

Zasluněné Lvy střídá pragmatická Panna, jíž vdechl podzim taktéž lásku. Lásku kutilskou. Váš život se na měsíc promění v jednu velikou vleklou reklamu na Hornbach. Zaplaťpankdokoli, že má listopad jen velice omezený počet dnů, protože ne každý kutil drží kladivo za správný konec. Zkuste se vydejchat, nechat aspoň jednou vyspat sousedy a vyražte mezi lidi, podělit se o zcela nové dimenze či promyšlený půdorys budoucí garáže.

Štír

Listopadový vítr vás vytáhne ze svého superega, kterému velice skromně říkáte introvert. Melancholii šustícího listí si užíváte rádi a sami, v přírodě při toulkách vlastní hlavou. Nejspíš to způsobily nadcházejicí hromadné oslavy narozenin vás, pánů zvířetníku, kdy vzplanou ohně lásky... a následná vyhoření vás opět vrátí do normálu, kde jste dalším průměrným občanem voličem.

Střelec

První dny budete opět rychleji mluvit a jednat než myslet, Střelče. Je dost pravděpodobná budoucí lítost či přehodnocování výlevů. Není vám někdy trapně? Ve skutečnosti nejste tak dobrý v dělání jasných rozhodnutí. Víte to? Merkur ano! Ale je na vás milé, jak se na svět usmíváte a tak vás v tom necháme. V prosinci se to snad srovná, jinak hvězdy doporučují osvětovou duchovní literaturu, Lexaurin a psychowalkmana.

Kozoroh

Motto rohatých jest pro tento měsíc „bez práce nejsou koláče“. Snad jste se najedli dostatečně dekádu minulou, tuto díky pracovní morálce nejspíš okusíte sílu ra- madánu a kuchyni vesmírných lidí. Do toho se

začíná ozývat vaše druhá polovička, to zevlování vztahu nedodá. Vezměte ji na Wednesday 13 a zkuste vzpomenout na kouzlo rychlovek na WC. Jistě budete mít úspěch. PS: pozor, kondomy nejsou na každé toaletě jako v americkém movie!

Vodnář

Nové hobby vás čím dál víc rajcuje. Stáváte se lepším a lepším, až jste úplně nejlepší a hodláte se tomu snad věnovat i profesionálně. Jste tak dobrý, že vám to závidí snad i vládce Uran. Ta arogance by postavila na zadní i lenochoda, speciálně záchvaty žárlivosti jsou jízda.

Gratulujeme, titul Sebestřed měsíce si odnášíte za listopad vy, Vodnáři.

Ryby

Zda je to konjunkcí Saturna s Plutem, vrtošivostí vládce Neptuna či atmosférou blížících se svátků křesťanských... stal se z vás na listopad pěknej kretén.

S obdivuhodným odhodláním se pouštíte do mnoha nových projektů, zcela bez záměru. Berete si toho moc a buzerujete okolí. Hledáte vážný vztah, ale baví vás víc aférky. Rodina vám pomáhá, ale vám to leze na nervy. Vydejchejte se, jděte na pivo posedět s těmi, co s vámi ještě mluví nebo na Satyricon. Nebo do prdele.