Mighty Freezine 11/2014

Page 1

listopad / 2014

53



Celých 52 čísel Freezinu se mi dařilo schovávat se ve stokách nebo na poště, kdykoliv se téma úvodníku řešilo. Ale na každého jednou dojde a tak tu máme premiéru. Někdo by si možná řekl, že Mighty Sounds má od konce festivalu, tedy 14. 7., prázdniny. Opak je pravdou, organizační tým se prakticky nezastavil a přípravy na MS 2015 jsou v plném proudu. Blíží se listopad a s ním začátek předprodeje. Jak ale rozjet předprodej, když není na 100% jistý, kde a kdy festival bude? O tom KDE se již dvakrát jednalo se zástupci města Tábor (přičemž hygienici, kteří festivalu vyměřují pokuty, kvůli nimž by se akce musela přesunout z Táborska, se dvakrát nedostavili) a radní do budoucnosti slíbili festivalu daleko větší podporu. Zástupci hygieny pořád prohlašují, že se pouze řídí zákonem (který očividně platí pro každého jinak) a tak je tedy na čase zákon změnit. Dáváme dohromady poslední podpisy k petici pro změnu zákona o ochraně veřejného zdraví a poté ji pošleme těm pánům (Okamurovi ne), kteří v nejbližší budoucnosti budou projednávat novelizaci. Kde se tedy zdá vyřešené – Mighty Sounds opět v Táboře. Otázka KDY festival proběhne, by měla být zodpovězena v následujících dnech a to z důvodu, že bychom vám jako vždy chtěli nabídnout to nejlepší, co bude v létě na tour a proto bude možná třeba se trochu přizpůsobit kapelám. Čeká nás také další zásadní změna – grafická stránka festivalu. Po nenadálém odchodu grafika Marcela přichází předání pomyslné tuše a myši novým grafikům Woodymu a tetě Markétě. Čekejte komplet nový design festivalu. Věříme, že se vám bude líbit stejně jako nám a jsme si jistí, že se této dvojce podaří důstojně navázat na Marcelovu práci.

Mighty Freezine

číslo 11/2014, vychází 1x za měsíc neprodejné v české verzi

Redakce Přemysl Černík, Fido , Zelí, Vojta Libich, Štěpán Kouba, Vojta Holub, Zdeněk Bělohlávek,

Rejnok grafika Zelí Foto Vojta Florian, archiv kapel Inzerce Vojtěch Holub vojta@mightysounds. cz tel.: 721 269 057 Marketingová spo lupráce Marek Vohralík marek@mightysounds.c z tel.: 777 013 049

Vydává . HPK-Productions s.r.o /43a Ve Střešovičkách 1090 169 00 Praha 6 IČ: 27236269 a reprodukcí Přetiskování textů svolením pouze s písemným ts reserved. vydavatele. All righ , 2014 © Mighty Freezine MK ČR E 21623

J AŽ DOČTEŠ, PŘEDE DÁL. NEVYHAZUJ! A když, pak do modrého kontejneru.


Americká ska/reggae/punková parta Mad Caddies vyjíždí v půlce listopadu na evropské turné. V Čechách je neuvidíte, náš úděl zůstává smutným. Našinec musí zamířit například do Berlína nebo Hannoveru.

Davey Havok a Jade Puget, nerozlučná dvojka. Jejich domovskou kapelou jsou samozřejmě AFI, v současnosti ale dvojka nahrává materiál na novou fošnu svého bočního elektro projektu

Blaqk Audio. A co víc, 18. 11. vyhodí desku se svým nejnovějším projektem, uřvaným hardcore XTRMST.

Domácí punk rocková parta Burning Steps, známá aktivismem a antifašistickými postoji některých svých členů, postupně vypouští novinky z připravované desky. Song I Won’t Let You Down je od konce října k poslechu přes streamové služby.

Enter Shikari. Nového alba se sice dočkáme až začátkem roku 2015, kapela ale

„odtajnila“, jak se dnes říká, track The Last Garrison. Je záhodno se s albem průběžně seznamovat, 13. ledna se Enter Shinakri totiž proženou Prahou.

Trash metalová legenda Slayer pracuje na jedenácté desce. Navzdory tomu, že u kapely loni proběhla rošáda v obsazení (zemřel zakládající člen Jeff Hanneman a byl poněkolikáté vyhozen bubeník Dave Lombardo), kytarista Kerry King se nechal slyšet, že deska je prostě „práce jako vždycky“.


Tentokrát odešel John Holt, člen jamajské skupiny The Paragons, která se poprvé proslavila začátkem šedesátých let. Holt poté započal úspěšnou sólovou kariéru, která trvala až do jeho posledních dnů.

V ostravském klubu Barrák vedle ní vystoupí dvojice pardálů Plexis a N.V.Ú. Pražští garage punkeři The Maggie’s Marshmallows se objeví v roli exkluzivních hostů – takovou kombinaci by byla chyba nechat si ujít!

Britští Oi! oldschooleři The Business z jižního Londýna vydávají po čtyřech letech nový studiový materiál. Je jím třísongové EP Back In The Day, titulní skladbu můžete streamovat všude po internetech. Anebo si objednejte vinyl.

Jack Dalrymple, zakládající člen sanfranciských punk rockerů Dead to Me, se vrací na místo činu. Plán odejít ze „sestesrské“ kapely labelu Fat Wreck Chords Swingin Utters neohlásil; zdá se, že Jack bude působit v obou kapelách zároveň. Dead to Me by měli začátkem roku 2015 začít pracovat na desce American Son of Cholo.

Příští kalendářní rok by měl být tím, který se do dějin hudby zapíše jako definitivní tečka za Black Sabbath. Kapela má v plánu poslední, devatenácté album nazvané prozaicky 13 a rozlučkové turné. Jedinou překážkou může být neúčast bubeníka Billa Warda, kterého trápí zdraví.

Modern Life Is War, se kterými jste si mohli přečíst rozhovor v říjnovém Freezinu, se na jaře 2015 objeví v Evropě. V podstatě týdenní turné se nejblíž České republice dostane do německého Lipska a do Vídně. Doporučujeme bedlivě sledovat vstupenky! Čas nás okradl o dalšího z velikánů jamajského reggae.

Česká punková stálice Degradace oslaví v sobotu 22. listopadu patnácté narozeniny.


Opicím, co surfujou a hulí, trochu závidíme rozhovor Vojta Holub


Bytostní eklektici Fast Food Orchestra plní sliby: tvrdili, že se s novým albem vrátí ke kořenům – a není tomu jinak. Klopýtavý zvuk a nesmělé hudební výkony debutu Fugison Party, který názvem odkazoval k bujaré atmosféře porevolučních nákupů v čarovných Sudetách, kapela ovšem reprodukovat nechtěla. Mladické období FFO se na sedmé desce projevuje především v rozverných náladách, které překypují magií prýštícího mužství, jeho sebevědomím a mysticismem, a touhou po neobjevených látkách a následném bezprostředním kontaktu s ryzím člověčenstvím. Kapela se v opojném světě tisíců surikat a orangutanech houpajících se na liánách skutečně našla. Setřeste okovy civilizace, vítejte v Zenu.

Jak byste shrnuli tři roky v životě FFO od vydání desky Wanted for Cooking? Susha: Uplynulé tři roky jsou tím nejlepším v historii FFO. A to jak z hlediska tvůrčího, nasazení, mezilidského, tak zejména z hlediska postupné přeměny z instituce „hudební kapela“ v instituci „komunita“. Společné bydlení, pěstování jídla, trávení veškerého volného času spolu nás stmelilo v ZEN. Fido: Lépe bych to vyjádřit nedokázal, snad bych jen bratra Sushu doplnil, že mezi nás rádi přivítáme další stoupence zenového království, které samo sebou rituálně odháčkujeme. Jak se zpětně díváte konkrétně na Wanted for Cooking? A na zbytek diskografie? Susha: Wanted for Cooking byla deska specifická přístupem k jejímu vzniku, dalo by se říct v tomto ohledu pravým opakem Zenu. Zatímco Zen si vyžádal hodně soustředěné přípravy a je to deska, se kterou jsme šli do studia s nejvíc nadrceným materiálem, Wanted for Cooking byla ušitá horkou jehlou v podstatě na poslední chvíli. Takový byl ale záměr, pokusit se udělat spontánní záznam krátké, ale intenzivní etapy. Z naší diskografie, na který jsem se podílel, pro mě bylo do Zenu vrcholem

Urban Menu. Ostatní alba se mu v mých očích snažila rovnat, ale ne vždycky se jim to dařilo. Přesto si na každém dodnes najdu něco, co mě baví a navíc je každé záznamem určité doby a etapy, na kterou vždycky rád vzpomínám. Fido: Přesně tak, úplně každá deska, jak ta, se kterou je člověk spokojený, nebo naopak ta, se kterou spokojený není, slouží jako podrobná kronika, do které se dá i po letech kouknout. Takže s odstupem času jsem rád za úplně každou desku v naší diskografii. Pojďme k Zenu, začněme u názvu. Proč vlastně Zen? Susha: Zen je poezie, je to vrchol, kterýho jsme v našem komunitním životě dosáhli. Je to závěr a naplnění všech našich tužeb, je to všechno a nic, každý si v něm najde to své. Vtipná je navíc symbolika hlavního loga Zenu – zetko dvakrát svisle přeškrtnutý asociující symbol dolaru – kontrast mezi duchovním a materiálním. Ten název jsme si zvolili, myslím, hlavně proto, že se na něj dá vymyslet plno takovejhle píčovin.


Fido: Zen. Je to ten největší odvaz, jaký si dovedeš představit, jsou to večírky a spousta proteklýho alkoholu, vykouřených cigaret a marihuany... ale především je to poezie. Alespoň tak to říkal ve své knize Na Cestě Jack Kerouac a my jsme se s tímto úhlem pohledu plně ztotožnili. Jak byste popsali desku Zen hudebně? Susha: Je to deska bez omáčky, jen samý hezký písničky. Stylově trochu jako východní náboženství, je tam to, co mají všichni rádi, ale nikomu to nenutíme, není to černý, ani bílý, je to stará dobrá fastfůdí šeď vyleštěná rokama dřiny a zkušeností. Chceš slyšet, abych ti řekl, že je to trochu ska, trochu dancehall, hiphop a rokenrol? Tak to si tu desku radši poslechni… Fido: Nejsem si úplně jistý, že třeba Johny Depp, Quentin Tarantino nebo Leonardo DiCaprio, kterým sem desku poslal, budou sdílet Sushova slova, že to nikomu nenutíme. Shodnete se v kapele na tom, jak má deska znít? Jak u vás vypadá tvůrčí proces? Fido: V naší komunitě má každý právo vyjádřit svůj názor, ale pravdou je, že ne vždy guru názory jednotlivců vyslyší. V tvůrčím procesu nám pomáhají Kučínovy (vegan) koláčky a vývar z kaledonského kořene, pak se většinou dokážeme jeden na druhého lépe napojit. Vypijeme vývar z kořene, zavřeme se společně v místnosti a zhruba tak dvě hodiny se hlasitě smějeme. Někteří usnou na podlaze, ostatní meditují. Ve zkratce probíhá tvůrčí proces vzniku písní zhruba tak. Mohli byste představit hosty? Odmítnul účast někdo? Fido: Na desce se objeví sedm hostů: Adam Koller (perkuse), Matěj Belko (kytara), Ivo Rafan (bajno) a za mikrofo-

nem David Vostrý, Dr. Kary a Vladimír 518. Sedmým hostem je Sandra Klouzová, která se věnuje zvukovému designu a vytvořila pro nás velmi krásné zvukové stopy, které vás vtáhnou do děje. Všichni hosté jsou naši kamarádi, takže jsme už více méně od začátku věděli, že je na desku chceme a do jakých písniček je chceme a jsme rádi, že nikdo z nich neodmítnul. Vlastně teda až na Sri Chinmoye, který se už podruhé vymluvil. Asi by bylo vhodné zmínit Kateřinu „Ktaiwanitu“ Bažantovou, která spíše než hostem je už tradiční součástí našeho


opičího světa a postarala se o kompletní a komplexní grafiku této i předešlé desky. Hodně jste si dali záležet na jazyku a textech. O čem jsou? Fido: Je teda pravda, že oproti předešlým deskám byla právě této z jazykového i obsahového hlediska věnována mnohem větší pozornost než obvykle. Jedenáct textů jsem napsal já a dva texty napsal Přemek Černík, do písničky Sousedi si napsal svůj text Vladimír. Všechny anglické texty opravil a poeticky vyšperkoval Vojta Holub (autor

rozhovoru) a ty české nám zase zkontrolovala Markéta Štechová. Obsahově je to pestrá paleta tematických okruhů kapele Fast Food Orchestra blízké, takže tu máme několik textů o lásce, několik textů o mejdanech a hulení, ňákej ten text o surfování a jako obvykle i ňákej ten sociálně kritickej úhel pohledu. Obecně jde o příběh opic, potomků lidí, který žijí na idylickém ostrově, přes den surfujou a v noci kalej, a kterým tak nějak všichni závidíme. Pokud by se někdo ztrácel v obsahu, mohly by mu pomoc báječné ilustrace Kateřiny Bažantové, která tomuto světu opic dala konkrétní podobu. Řešili jste i výslovnost. Proč? A jak to probíhalo? Susha: Výslovnost jsme řešili hlavně proto, že jí máme příšernou. Probíhalo to tak, že nás během natáčení jebal za každý slovo David Vostrý tak, že jsme k němu cítili čirou nenávist. Točení zpěvů nám tak trvalo zhruba třikrát déle, než kdybychom zůstali u naší oblíbené czenglish. Teď ho ale milujeme. Fido: Na druhou stranu je potřeba fanoušky Fast Food uklidnit, skills Davida Vostrého jsou sice obdivuhodné, ale s materiálem jako my pouze omezené, tudíž o svoji dávku nám identického východního akcentu se rozhodně bát nikdo nemusí.




Rozhovor Vojta Libich a Tomáš Kejmar Text Vojta Libich


ZĂĄkon ulice, filozofie oÄ?isty


John Joseph, zpěvák kultovní newyorský hardcore kapely Cro-Mags je menší podsaditej chlápek, ze kterýho i v jeho 52 letech sálá asi třikrát větší energie než z většiny dvacátníků, co znám. Ale i přesto, že bylo jasný, že kdyby se mu zachtělo, zbije na jednu hromadu mě, zbytek naší crew včetně dvou francouzskejch reportérů a vymaluje si naší krví kapelní šatnu, působil moc přátelsky a mile. Prostě takovej příjemnej, ukecanej pokérovanej strejc. Až na to, že ze spousty věcí, který nám v tý šatně v zákulisí festivalu Groezrock vyprávěl, docela běhal mráz po zádech. A jelikož celej rozhovor se zvrhnul ve filozoficko-spirituálně-politickou debatu a trval asi dvě hodiny a Mighty Freezine bohužel není nafukovací, následující řádky jsou aspoň průřezem tím, o čem jsme si s Johnem povídali.

Spiritualita

Cro-Mags jsou jednou z prvních kapel, která přivedla do hardcore punku Krišnovo učení. Ovlivnili tak celou řadu dalších, například Youth of Today, Shelter nebo 108. John Joseph prožil nějakej čas v Krišnově chrámu, jeho učení ale aplikuje svérázně a po svým: „Nikdy jsme nekázali náboženskou doktrínu. Vzali jsme svoje vlastní zkušenosti z ulice a udělali z nich texty, který byly provázaný spiritualitou Krišna. Nikdy bys ale neměl bejt natolik egoistickej, aby sis začal myslet, že ti nikdo nemůže dobře poradit. Měl bys pořád udržovat sklenici napůl plnou a neustále se učit. To, k čemu se ale snažím celej život dopracovat, je filozofie soucitu. Soucitu se zvířatama, s ostatníma lidma. Společnost plná hajzlů bez soucitu je peklo. A to děláme ze svojí planety – peklo. Soucit je klíčem. Dřív jsem byl pro pomstu, když mi někdo něco proved, chtěl jsem ho

sejmout, ale pak si uvědomíš, že skutečná síla je v tom nebrat si věci osobně. Když ti někdo udělá něco zlýho, to je jed v jejich životě, ne ve tvým. A pokud si to bereš osobně, tak ten jed vstřebáváš. Jestli si ale myslíš, že nežiju v pokušení nebo že je můj život bez překážek jenom proto, že přijímám tohle učení, tak se kurva pleteš. V to věřej křesťani: „Přijmi Ježíše a budeš spasen! Vyhraješ loterii! A budeš si moct dělat, co chceš!“ Kecy!“

Dětství na ulici

Slyšet Johna Josepha vyprávět o svým dětství a mládí na ulicích v New Yorku bylo jako koukat na film s Al Pacinem, o to silnější ale bylo vědět, že tyhle historky se vážně staly: „Křesťani říkaj: „Nastav druhou tvář.“ Tam odkud jsem já, pokud nastavíš druhou tvář, tak tě někdo čapne a bodne tě do krku. Ne. Pokud na tebe někdo naběhne, tak se s tím kurva musíš rychle vypořádat. To je pouliční spravedlnost. Když dneska přijedeš do New Yorku, vidíš prostě New York, krásný kosmopolitní město. Já ale mluvím o New Yorku v 70. letech. Jako malej kluk jsem vyrůstal po sirotčincích a adoptivních rodinách. Pak už jsem měl ale dost ponižování, tejrání a zneužívání a rozhod jsem se, že budu žít radši sám na ulici a že zažiju život na vlastní kůži. A to se taky stalo. Dřív než mi bylo 18, jsem byl postřelenej a dvakrát pobodanej a na ulici jsem se zaplet do obchodu s PCP a heroinem. Většinu kluků, se kterejma jsem kámošil na ulici, postupně pozabíjeli. Takhle to tenkrát chodilo. Lidi nevolali fízly, nepráskali na sebe, když jsi


měl s někým problém, tak jsi ho prostě vyřešil. Když do tebe někdo kéruje dneska a ty mu rozbiješ držku, tak uteče a zavolá fízly. Zkurvený zbabělci... Každej je dneska strašně drsnej, protože chodí do posilovny a trénuje posranej thai box. Ale to na ulici nic neznamená. Nic! Dneska vidíš všechny ty pozéry, co si vlezou do starýho baráku a řeknou: „Squatujeme tady, kámo!“, ale za tejden je vidíš postávat před bankou, jak dostávaj kapesný od svejch zazobanejch rodičů. My jsme neměli nic takovýho, nic, k čemu bychom se mohli vrátit. Udělal jsem spoustu chyb, dealování drog, vloupačky, násilí... ale nic z toho bych nevrátil zpátky. Všechny naše zkušenosti z nás dělaj to, co jsme.“

Harley Flannagan

Harley je původní a legendární, i když nechvalně proslulej basák Cro-Mags, kterej se v minulosti s Josephem mnohokrát rozhádal a odešel z kapely, v některejch obdobích ale dokonce fungoval jako frontman. Poslední zmínka o tomhle divokým chlápkovi je z roku 2012, kdy napad dva členy současnejch Cro-Mags před koncertem, pobodal je a pokousal. Svědectví o něm podává John Joseph: „Když jsem se v půlce 80. let vrátil z chrámu Krišny, zjistil jsem, že Harley zaved Cro-Mags do úplně zkurvenejch vod, začal koketovat s celým tím dementním skinheadským hnutím. Napadal bezdůvodně homosexuály a tak dále. Dokonce se dostal na obálku jednoho newyorskýho gay magazínu, kde stálo: Pánové, dávejte si bacha na tyhle skinheady. Dokonce někdo najal Portorikánce, aby Harleyho sejmuli. Naháněli nás pak na koncertech po půlce Států a jako první přišli za mnou, protože znali můj ksicht z lochu. Postavil jsem se jim a schytal jsem to nožem do ramene. Tím jsem si ale vysloužil jejich respekt a dali jsme se do řeči. Nakonec z úcty ke mně Harleyho neoddělali. Trochu

jsem Harleyho profackoval a vlastně ho nakonec přived k filozofii Krišny. Snažil jsem se to s ním urovnat mockrát. Ale ten týpek si prostě nedá říct a chová se jako totální čůrák. Jednou se mě dokonce snažil dost do vězení na deset let. Ta zasraná krysa mě udala! I to jsem mu odpustil a myslel jsem si, že budem zase kámoši, ale Harley je plnej jedu. Na koncertech se choval jak kretén, napadal lidi a dělal spoustu dalších sraček. A to je ten důvod, proč už není v kapele.“

Veganství

Cro-Mags jsou i díky svojí duchovní filozofii propagátoři vegetariánství a veganství. Nejedná se ale jenom o etický důvody, ale i o zdravej životní styl. John Joseph má například za sebou už druhej závod Ironman Triathlon, jeden z fyzicky nejnáročnějších sportovních závodů na světě. Nutno dodat, že Joseph i na pohled budí velkej respekt. Při řeči měl ve zvyku občas zdůraznit něco tím, že praštil do stolu – pokaždý se zatřásla celá kapelní šatna, ve který jsme seděli: „Jasně, že se snažím pomáhat bezdomovcům. Sám jsem žil na ulici, když jsem byl mladej, takže vím, jaký to kurva je. Přinášíme jim zdravý organický vegetariánský jídlo a snažíme se je vzdělat v tom, proč je tahle strava pro ně lepší. Ale nenutím jim to. Vědění a vzdělání by měl bejt dar, ne povinnost. To taky píšu ve svojí knize. Nesnáším všechny ty zkurvený kretény, který odsuzujou a ponižujou lidi jenom za to, že nejsou vegani a sami se hrdě bijou do prsou. Člověk by měl chtít pomoct lidem i zvířatům, ne si honit ego. Jasně, moje kniha se jmenuje Maso je pro sráče, ale jak píšu v úvodu: pokud chcete dál jíst zkurvený jídlo, který vám dodávaj farmaceutický firmy, co geneticky modifikujou naše potraviny, sedět celej den na prdeli a hrát videohry, ztloustnout a onemocnět, tak z vás prostě budou „sráči“ závislý na farmaceutickejch firmách, který vás budou udržovat při životě. Pokud tohle chcete, vaše volba.“


Hudba

Zeptali jsme se Johna, co říká na spoustu těch moderních hardcore kapel, který na Groezrocku může slyšet. Otázku skoro až ignoroval, jak moc se nám snažil dát najevo, že je mu skutečně současná tvrdá scéna úplně ukradená: „Moderní takzvaně „tvrdá“ muzika mě vůbec nezajímá. Nic to se mnou nedělá. Podívej, kdybych teď zapnul svůj iPod, žádnej takzvanej hardcore tam nenajdeš. Našel bys tam Marvina Gaye, Stevieho Wondera, taky spoustu klasickýho rocku… V 70. letech jsem viděl naživo Led Zeppelin, ve 14 letech jsem viděl The Who, Yes, Rolling Stones, původní sestavu Black Sabbath v roce 1976. A pak jsem měl možnost viděl spoustu původního punku v Max‘s Kansas City, viděl jsem Ramones v CBGB v roce 1977. Ale nic z tý moderní „tvrdý“ vlny mě nezasáhlo. Muzika není o tom bejt „drsnák“. Chceš bejt drsnej? Běž bejt drsnej v posilovně nebo vstup do armády pro mě za mě. Nebo se nech zavřít. V lochu si taky každej myslí, že je drsnej. Ale u mě rozhodně žádnou drsnou muziku nenajdete. Já si radši poslechnu Boba Marleyho.

Punk

Otázka o dnešním punku Johna rozproudila natolik, že se z odpovědi stala půlhodinová debata o kultuře, politice a konspiračních teoriích, tady je aspoň zlomek:

„Punk se homogenizoval pro masovou spotřebu, to se ale stane s každou revoluční uměleckou formou, třeba s hip hopem. Podívej se na původní hip hopery, jako byli Public Enemy, na to politický a sociální poselství. Kde je v dnešním hip hopu nějaký poselství? „Děvko, vošukám tě do prdele a budu u toho pít pivo a šňupat koks?“ Nic víc než hromada píčovin. Reggae to samý. Teď je to jenom: „Ya man! Dal bych si bílou holku, ya man, s velkou prdelí!“ Stejně tak punk rock, jde v něm teď hlavně o módu. Teď zvolili prezidentem Obamu a všichni si myslej: „Wow, černej prezident, konečně jsme zachráněný.“ Hovno! Obama je ten největší šmejd ze všech. Bush byl bezpečnej, protože všichni věděli, že je to úplnej retard. Ale Obama se tváří, jako že je jedním z nás, kámoší se s Jayem-Z, hraje basket, to je bastard, na kterýho si musíš dávat bacha. Ale o tom se dneska z punk rocku nedozvíš. Existoval jeden slavnej dobyvatel, zapomněl jsem jeho jméno, ale bylo to někdo v dobách starýho Říma, a ten prohlásil, že vždycky, když dobyl město, nechal ze všeho nejdřív povraždit všechny umělce, protože to oni jsou volnomyšlenkáři společnosti. Ale podívej se na dnešní umělce. Jenom usnadňujou lži a degeneraci mas místo toho, aby byli revoluční. Místo toho, aby mluvili o Novým světovým řádu a mašinérii, která to všechno pohání kupředu.“


15.11.2014

PLZEŇ ‒ POD LAMPOU OBSCURE.CZ // OBSCURE.CZ // OBSCURE.CZ // OBSCURE.CZ // OBSCURE.CZ

20.11.2014 PRAHA ‒ MODRÁ VOPICE

OBSCURE.CZ // OBSCURE.CZ // OBSCURE.CZ // OBSCURE.CZ // OBSCURE.CZ

23.11.2014 PRAHA ‒ ROCK CAFE


www.mightyshop.cz



Kdo se aspoň trochu zajímá o dění na domácí scéně, určitě za posledních pár let zachytil název slovenský kapely From Our Hands. Teď se na nás tihle kluci z Bratislavy řítí s horkou novinkou – deskou Individuals.

Text Vojta Libich


Všichni jsme krysy v klecích From Our Hands vznikli v roce 2007 v Bratislavě a za ty roky stihli dosáhnout slušnejch úspěchů. K těm patří nejenom vytvoření solidní fanouškovský základny u nás i na Slovensku, ale například předskakování Prodigy v roce 2012 nebo letošní účast na festivalu Envol At Macadam v kanadským Quebecu, kterou jim zajistilo vítězství v soutěži Planet Rox. Že ale nejsou jen tak nějaký ořezávátka ze soutěže, ale mělo by se s nima počítat, dokazujou FOH svojí tvorbou a především energickejma živejma koncertama. Zvuk týhle celkem mladý čtyřky byl vždycky ovlivněnej zejména melodickým punk rockem, místama je ale pěkně řízlej hutnejma metalovejma riffama. Metaloví puristi teď samozřejmě začnou protáčet oči, je ale třeba se pořádně zaposlouchat. Pod chytlavou popovou slupkou umí bejt songy From Our Hands i pěkně syrový a ostrý. Důkazem je i novej počin. Po albech Buildings Fall (2009) a Sinners (2010) si dali s novou tvorbou dlouhej oddech a v říjnu 2014 konečně po čtyřech letech vydali novou desku s názvem Individuals. Už od začátku je jasný, že tohle bude jiný kafe. Řezavý kytary sypou jeden riff za druhým, melodie si zachovaly svojí chytlavost, ale nějaký ohraný popový klišé aby člověk pohledal. From Our Hands přitvrdili a zároveň skladatelsky kurevsky vyspěli. Deska jede od začátku do konce s takovou energií a rozmanitostí, že vám to nedovolí ani na chvilku ztratit pozornost. Pro mě rozhodně jeden z nejlepších domácích počinů za posledních pár let. Bez přehánění. Dejte tomu šanci.

Může se sice zdát, že FOH svým zvukem i složením publika pošilhávaj spíš do mainstreamový rockový scény, pořád kluci ale jednoznačně vycházej z poctivýho punk rocku a hardcoru a to jak hudebně a textově, tak i lidsky. Příkladem můžou bejt třeba právě texty na nový desce, který rozhodně nespadaj do škatulky běžnejch rockovejch textů. Zabejvaj se spoustou hlubších témat z až téměř vědeckýho hlediska. Možná to má co dělat i s tim, že frontman Hoťo má inženýrskej titul na elektrotechnice a v současný době si dodělává doktorát na fakultě biofyziky. Texty na Individuals jsou každopádně o poznání temnější než na předchozích počinech, přičemž se rozhodně nejedná o nějaký plytký lovesongy. Například v textu k Livestock FOH zpívaj: „Život jsou jatka a my jsme dobytek, tak se postav pravdě, tentokrát nezazní žádnej chvalozpěv...“ Nejvíc mi ale rezonuje v hlavně pasáž z ústředního songu Individuals: „Stavíme si klece a polykáme to, co si myslej oni, stavíme si klece, jsme jenom krysy...“ Zkombinujte tohle s našláplou syrovou hudbou a jestli tohle není kapela, kterou je potřeba zčeknout, tak už vážně nevím. From Our Hands jsou teď právě uprostřed česko-slovenskýho tour k vydání nový desky. A můžeme je tak zastihnout i na pár štacích po naší domovině. V Praze zahrajou v pondělí 17. listopadu v Roxy spolu s Kung-Fu Girlz a Call Tracy, koncert je zadarmo. Tak doražte! From Our Hands (SK) Kung-Fu Girlz Call Tracy

po 17. 11. 2014, Praha – Roxy


T h e St or y of

TEXT Štěpán Kouba

2

erry, legenda o vášni a jehle Sailor J

Ačkoliv rozhovor s tímhle chlapíkem už vám přinést nemůžeme, jedná se bez náznaku pochybnosti o člověka, kterej by měl i v dnešní době co říct, a jsem si jistej, že zrovna lidi, jako jsme my, by hltali každý jeho slovo i gesto. Takže alespoň v kostce jeho příběh. Noční krajinou zalitou měsíčním svitem se táhne dlouhej nákladní vlak. Jede moc pomalu na to, aby se dalo říct, že uhání, ale dost rychle, aby bylo pro posádku, která posedává v nákladním vagónu, bezpečný usnout blízko odsunutejch

bočnic. Černý pasažéři, vandráci, ztroskotanci, snílci. Jeden z nich hraje na foukací harmoniku, ale přes klapání pražců je ho sotva slyšet, takže ho nikdo nevnímá. Bílej měsíční svit po několika hodinách slábne a všeobjímající černomodrá se pomalu mění v denní světlo. Brzo bude den. Netrvá dlouho a sluneční paprsky se vší silou opřou o vyprahlou pustinu. Vlak brzdí, blíží se k pumpě, kde doplní zásoby vody. V momentě, kdy zastaví, seskočí z otevřenýho nákladního vagónu kluk s plátěným báglem na zádech. Loučí se s ostatníma a jeden z nich mu podává několik cigaret. Zamíří k pumpě, kde naplní dvě láhve vodou a pak se vydá po prašný cestě směrem, kde tuší sever. Končej dvacátý léta a ten kluk se jmenuje Norman Collins. Je právě na začátku cesty, na jejímž konci bude stát jako legenda jménem Sailor Jerry. Že to nezní jako začátek příběhu neslavnějšího tatéra všech dob? Jedeme dál. Podobným kočovným způsobem žilo tehdy poměrně dost lidí. Někdo z nutnosti, někdo


z lásky ke svobodě, jistý je ale jedno: na dveře klepala velká hospodářská krize a to, že si tihle nomádi zvyklí žít s málem, co jako nádeníci většinou vydělali na plantážích, nepotrpěli na luxus, je dost možná zachránilo před nevalným osudem těch, co zůstali ve městech, závislí na příjmech od zaměstnavatelů. Směska lidí, na kterou se tu dalo narazit, byla opravdu pestrá, stejně jako paleta řemesel a dovedností, který se od nich člověk moh naučit. Osud tomu chtěl, že mladej Norman tu pochytil základy tetování. Natvrdo, jenom jehla a inkoust. Jeho první „zákazníci“ samozřejmě pocházeli z komunity „freighthoppers“, „naskakovačů na vlaky“, jak se těmhle cestovatelům tehdy říkalo. Svýho času takhle žil třeba i Jack Kerouac nebo Ernest Hemingway a zmínku o tomhle způsobu života najdete v obrovským množství knih a filmů. Ale je čas posunout se zase dál. Ve chvíli, kdy Norman vyrazil severně z vlakovýho nádraží, měl už namířeno do Chicaga. Jaká byla jeho pohnutka, nevíme, možná se chtěl usadit. To se ale měl vydat radši někam jinam. Bylo to totiž právě v Chicagu, kde jeho život tatéra teprve začal nabírat na obrátkách. Hned po příjezdu se vydal do nejbližší vykřičený čtvrti. Kam taky jinam, když vypadáte jako vandrák a jste bez peněz a bez kontaktů. Netrvalo dlouho a díky svýmu zájmu o tetování se tu dal do kupy s chlapíkem jménem Gib „Tatts“ Thomas, kterej už v tý době platil za místního kápa, alespoň co se tetování týče. U něj Norman poprvé viděl tetovací strojek a od něj taky pochytil, že používat se ho nejlíp naučí na někom, kdo je tak na plech, že neodmlouvá. Legendy pravěj, že se tatérskýmu umění učil i v márnicích, když se mu podařilo podmáznout hlídače. Jak už bylo řečeno, Chicago se Normanovým domovem stát nemělo, místo toho ho to táhlo na moře. Kdo ví, proč se vlastně rozhodl dát k námořnictvu. Možná už mu byla severní Amerika i se všema svejma železnicema prostě malá, nicméně moment, kdy poprvé vstoupil na palubu, se dá pova-

žovat za přerod Normana Collinse v Sailora Jerryho. Na moři se plavil léta, za který tu vystřídal snad všechny možný funkce a profese, nakonec se stal i kapitánem vlastního trojstěžníku. Procestoval každej kout Pacifiku a všude sbíral inspiraci, která formovala jeho tatérskej styl. Ten původně vycházel hlavně z figurální kresby severoamerickejch domorodců, který zobrazovali hlavně duchy svejch předků v podobě zvířat. Zdroje svý inspirace ale nikdy přesně nekopíroval, ale přetvářel tak, jak to pochytil za svýho života mezi freighthoppers. Na moři se Jerry setkával se spoustou dalších vlivů, zejména pak s těma z Asie. Při plavbách se seznámil s mistry japonskýho tetování, kterejm se říkalo „hori“, a s některejma udržoval profesně-přátelský vztahy celej život. Poštou si vyměňovali pohlednice s novejma skicama a tím i zkušenosti a rady. Tady pozor, takhle se v podstatě formoval styl, kterej se dneska označuje jako „oldschool“ a kterej má určitě nejmíň půlka z vás někde na těle. Po čase začala Jerrymu chybět pevná půda pod nohama, ale na pevninu už se nevrátil. Jako novej domov si vybral Honolulu. Havajský ostrovy byly tou dobou relativně klidná díra a až na těch pár hurikánů se



tu nic moc nedělo, co byl rok dlouhej. To by ovšem nesměla přijít druhá světová válka. Havaj se stala významnou zónou mezi USA a „šikmookým nepřítelem“ a na ostrovech se to začalo hemžit. Druhá světová válka byla pro Ameriku zvláštní období a ještě víc to platí pro její námořnictvo. Povolávací rozkaz dostal kdekdo a z námořnictva se stal další „melting pot“, tentokrát ne národnostní, ale společenskej. Mladý kluci různejch sociálních vrstev nechali doma svoje holky a rodiny a čekalo je nalodění s nejistou vidinou návratu. Posledních pár dní v relativním bezpečí Pearl Harboru chtěl každej bezezbytku využít, protože co nezkusíš teď… Chlast, hazard, děvky, všudypřítomnej patos chlapskýho bratrství až za hrob… a každej tah končil ve vykřičený čtvrti, kde kromě barů, špeluněk a bordelů sídlil taky tetovací krámek Sailora Jerryho, kterej všechny tyhle zážitky jednou provždy zvěčňoval do jejich kůže. Zájem o tetování byl mezi námořnictvem takovej, že se vyrojily spousty tatérů, který více či méně zručně napodobovali Jerryho styl. Ačkoliv jima Jerry hluboce pohrdal, nedá se jim upřít, že se značnou měrou zasadili o to, že se „oldschool“ rozletěl z Honolulu do přístavů celýho světa. Ačkoliv je Norman Collins aka Sailor Jerry dneska známej hlavně coby námořník a tatér, jeho život měl

i jiný stránky. Byl celkem plodnej spisovatel a básník, měl dokonce svůj vlastní rádiovej pořad o muzice a literatuře, ve kterým občas předčítal svoje básně. Byl kapitánem na vlastním trojstěžníku, se kterym podnikal plavby kolem ostrovů, hrál na saxofon v jazzový kapele a obzvlášť rád se proháněl ve svým Thunderbirdu nebo na mašině Harley Davidson. Říká se, že při vyjížďce jednou dostal infarkt a když se probral, normálně se zvedl ze silnice, nasedl a jel domů. Badass. Osobitej styl tetování ale není jedinej Jerryho odkaz, kterým se zasadil o rozvoj tohodle pěknýho řemesla. Ve svý době se zabejval mícháním „bezpečnejch“ barev, vymejšlel sestavy jehel, kterejma se daly tetovat větší plochy naráz, aniž by moc poničily kůži a říká se, že byl taky první, kdo přišel s jehlama na jedno použití a sterilizací pomůcek. Renesanční člověk, co?




~ listopad 2014 ~

Modelky

Foxy Twins Foto

Vojta Florian

(vojtaflorian.com) Make-up

Viola ฤ ernodrinskรก Lokace

Cross Club

(www.crossclub.cz)








text Zdeněk Bělohlávek Pranostika o svatým Martinovi ve spojení s rokenrolovým koncertem vytváří celkem jasný asociace o bílým sněhu, co se ten den bude všude sypat. Protože jsme ale seriózní periodikum a ne nějaká Mladá fronta nebo Lidový noviny, budeme se lacinějším metodám jak zaujmout připitomělý čtenáře vyhejbat jako Asmodeus krucifixu. Každopádně na Sedmičce zahraje temný punkový trio Coliseum z Kentucky zrovna 11. 11. a odstartuje tak svý čtrnáctidenní evropský turné. Coliseum vznikli v roce 2003 ve městě Lousville, původně hráli ve čtyřech, o tři roky později změnili počet členů na ten úplně nejlepší, co kapela může mít – kytara a zpěv (Ryan Patterson), basa (Kayhan Vaziri), bicí (Carter Wilson) a čau, víc neni potřeba. Spolu s Converge, Rise Against, Trash Talk a mnoha dalšíma tvořej nesourodou a zajímavou tvář americkýho punk rocku. Není to uniforma, ale platforma (dobrý je vidět ty slova takhle za sebou), která dovoluje vstřebávat jakýkoli hudební vlivy, což taky Ryan Patterson potvrzuje: „Otázka žánru vypadá dneska jako důležitá kvůli snaze upřesnit víc, co nejsme, než co jsme... zjišťuju. Často jsme ne úplně správně považovaný za metalovou kapelu, taky stoner rockovou, nebo že děláme sludge, nic z toho se nezdá bejt správný a aplikovatelný na Coliseum. Proto taky kvůli tomu říkáme, že jsme jednoduše punková kapela, i když to asi myslím není přesná definice. Hodně vlivů a hudebních prvků, co vytvářej náš sound a hodně se míchaj a srážej, svádí lidi hodnotit věci podle sebe a ne čistě podle samotný hudby. My jsme prostě vyrostli v prostředí punk rocku, hardcoru a indie rocku a to by mělo o naší hudbě říkat nejvíc, protože to tvoří část našich duší.“ Punk rock je široká škatule, kam se vejdou Joy Division, Clash, Fugazi i Killing Joke a desítky dalších, který Ryan zmiňuje jako vzory. Sám bych na nejnovějším albu Sister Faith klidně slyšel hodně stoner melodií, zastřený a snový obrazy plný černejch křížů (Ryanova předchozí kapela se jmenovala Black Cross), prázdnejch kostelů a smutnejch lidí se spoustou tetování. To

nejlíp vystihuje i název jednoho z klipů – Black Magic Punks. Jmenovaná loni vydaná deska Sister Faith je čtvrtá v řadě, předcházely jí eponymní Coliseum (dva čtyři), No Salvation (dva sedum) a House with a Curse (dva deset). Do toho ale musíme připočítat řadu EP a split singlů se Superchunk, Lords nebo Doomriders. Mezi perly bych počítal video Skeleton Smile – song á la Monster Magnet, v němž spoluúčinkuje lousvillská folk a country legenda Bonnie „Prince“ Billy, doprovází kompilace starších slasher sekvencí s různě letícíma částma lidskejch těl a tekutin. Nevim, jestli je to americkým jihem, kterej má v sobě něco starobyle magickýho a zvrácenýho, že tam pankáčům strašej v hlavě okultní přízraky víc než nějaká sociální a kulturní angažovanost. Vemte si třeba Butthole Surfers, který by – doufám – z Coliseum měli určitě velkou radost.

Coliseum (US) Pray for Death út 11. 11. 2014, Praha – Klub 007 Strahov


Text Vojta Holub

Dead End 2014 Budw Budweis City Hardcore. To slovní spojení má tah na bránu, hrdej odkaz k tradici, zároveň je zdravě cizorodý. Asi není dne v roce, kterej by ho vystihoval líp než poslední pátek v listopadu. Jihočeská metropole samozřejmě není jen domovem skvělýho piva a rozjetý klubový scény, stala se i útočištěm indoor festivalu, kterej každoročně na několik hodin obojí skloubí – v mejdan jako prase. Dvanáct punkovejch, rockovejch a hardcorovejch kapel, mladá krev i zkušený pardálové, esa domácí scény. Cirkus v podání Krucipüsk v čele s démonickým principálem Tomášem Hájíčkem, brněnská kyber-astrální hydra Insania, která káže, že cesta dolů je cestou vzhůru, fanouškům Mighty Sounds dobře známá parta Prague Conspiracy, jež se pohybuje na pomezí hard rocku a hard rocku, anebo třeba nadějná čtyřhlavá hardcorová hydra CityLights, s jejímž front-kytaristou Štěpánem, největším žijícím českým obdivovatelem Judas Priest a K. K. Downinga, jste si mohli přečíst v zářijovým Freezinu seriál Videorama. Celkem se v Budějcích představí přes dvacet

kapel, z nichž jména většiny na většinu poctivejch vymetačů koncertů působí jako kobliha na voliče Agrofertu. Uspořádat Dead End napadlo původně kluky ze Satisfucktion, metalový legendy, kterou začít představovat budějčákovi, ustřelí vám hlavu. Na první ročník přišlo poslední pátek v listopadu do KD Vltava na 600 lidí, což je u nás obrovskej úspěch. Kluky to samozřejmě nakoplo k další činnosti a na přípravy pokračování se vrhli s pořádnou vervou. Dovolili si taky malej fór a mezi jinak tvrdě kytarovej lineup vmáčkli krumlovský reggae divochy Pub Animals. Sál kulturáku narvanej hopsajícíma vlasatcema byl záži-


weis City Hardcore tek, na kterej se nezapomíná. Dead End se následně přestěhoval do centra města, kde se usadil až do dnešních dnů. Mimo hlavní scénu, která je v KD Gerbera, se rozrostl do dalších barů a klubů, jedním z nich byl i Velbloud, do loňska fungující jako Mighty Bar Velbloud. Dobrý, autentický věci vznikaj vždycky odspoda. Z nadšení a z touhy předat ho dál. Z touhy realizovat se věcí, která má smysl a která pak ostatním dává sílu a energii. Základním impulsem pro uspořádání prvního ročníku Dead Endu byl jednoduše fakt, že podobnejch akcí, který maj hlavu a patu, je v Čechách jako šafránu. Udělat festival s ksichtem, kde se představí zajímavej lineup klubovejch kapel, vystupujícím se dostane perfektního servisu a návštěvníkovi bude dobře, jelikož tráví čas v komunitě, která jede na stejný vlně, to je prostě dobrá myšlenka. Šestý pokračování Dead Endu v roce 2014 dokazuje, že festival vyrost

ze správnýho podhoubí a šlape si správnou cestu. Zkrátka žádnýho z vystupujících Dead Endu nejde nazvat festivalovou stálicí a o to je cennější, že se takový interpreti sejdou pěkně pod jednou střechou. Šestá edice Dead Endu proběhne v KD Gerbera rovnou na třech pódiích. Partnerem akce, kterej zajišťuje rovnou i občerstvení, je Budweiser Budvar. Nemá smysl váhat, že akce, kde se nalejete Kroužkem k prasknutí, potkáte asi 2.470.568 známejch a společně zahrozíte na trochu teho punku a metalu, je to, co by člověk měl v pátek 28. listopadu dělat. Dead End Festival vol. 6: Krucipüsk, Insania, Prague Conspiracy, Lahar, Overloaded, Brainscan, City Lights, All These Memories a další

pá 28. 11. 2014, České Budějovice – KD Gerbera


P. Dunka Odmyslím-li to, že jsem až dodnes neznal definici „guilty pleasures“, musel jsem se nad sebou vážně zamyslet, které z mých potěšení není guilty. A dostal jsem sám sebe do úzkých. Vytvořil jsem seznam a škrtal. Ze všech potěšení, které mě těší, jsem nakonec vybral ta, která by mě nemusela učinit objektem zkoumání orgány činnými v trestním řízení, módní policií či nejrůznějšími hnutími, které se snaží udělat z tohoto světa udělat takový optimální svět, ve kterém bude nemožné žít.

Parforsní hony Skvělá věc, jízda na koni krajinou s ostatními jezdci, pronásledování smečky psů, které jejich činnost baví, to vše v sedle (až na pády) přes překážky a za troubení dechů, povětšinou však jen lesních rohů a podobných žesťových nástrojů, které se dají obmotat kolem těla jezdce na koni jedoucího. Ale když si to tak nějak pro sebe shrnuji, jedná se o podivnou činnost – jezdec na koni přes překážky pronásleduje smečku, která jde po stopě lišky, avšak liška podšitá je nahrazená jezdcem, který má na sedle vaky s liščí močí, jejíž stroužky pouští psům kolem boků koně. Zkrátka jedná se o setkání psích pissing fetišistů, které přitom v sedle sledují ještě větší úchylové, než psi samotní – honci. Nehledě k večerům po honu, kdy je nutno sedět se šlechtou, která se této zábavě věnuje jako hlavní náplni a přitom poslouchat hlavního patrona této činnosti u nás – Vaška Vydru. Může se člověk cítit více vinen, než absolvováním tohoto?

Offroad Další skvělá zábava, kterou se člověk nechlubí. A spíš se obhajuje – přeci jezdit mimo silnice je špatné, hmkay? Ano, je! Ale jsou místa, kam se člověk jinam nedostane, když tam potřebuje, ať již opravit výběh pro koně, pokácet strom, který zbytečně moc plakal a rušil tím ostatní vzrostlé sosny od jejich přemítání o životě nebo svézt balíky sena z louky. A pak samozřejmě ty pocity, kdy auto, moje součást, se kterou již 18 let tvoříme sehranou dvojici, se balí do vrstvy bahna, která pak převezena do města připomíná občanům Vinohrad to, že někde mimo hranice jejich obvodu je něco, co může ušpinit jejich auta, podrážky a tlapky jejich mopslíků. Od doby, kdy se Mighty Sounds koná


v Táboře, ten největší důvod jezdit offroadem odpadá – bohužel se nyní návštěvníci i účinkující MS dostanou z Čápova dvora sami, což se ovšem o Olší říct nedalo a kolikrát se jim mnou hozené lano hodilo.

Ritné rydlo Laco Repáň – slovenská legenda homo sado perverze, rodák ze slovenského Varína, bývalý zaměstnanec kafilerie, následně hrobník až nakonec námezdní dělník v Praze, který po tetě zdědil desítky milionů, nyní žije v New Yorku a o všem píše – takový Basket Flora současnosti. I pro člověka bez zkušeností z oboru těchto stylů trávení volného času je to neuvěřitelná věc. Bohužel je dostupný pouze na www.pervers.cz, kam člověk dobrovolně nechodí, obzvláště má-li 27“ monitor a ten vidí i ostatní v kanceláři. Ale nedá se odolat. Je jedno, zda-li jsou to autentické zážitky slovenského monstra v zálibě v gniavení otrokov a potieraní jejich rití riadným ritným krakatitom (směs těch nejpálivějších papriček, kterou Ritné rydlo aplikuje tam, kde vidí potřebu aplikace) nebo prostě jen něčí veselý projekt (autorský text zkrácen): „no z cintorina ma vyhodeli. bolo to tym ze som stale menej hlboke hroby kopal sa mi nechcelo kopat sak srat na to to kto kurva bude kontrolovat do pice. radsiej som v krcme sedel v mojsi ci varine aj raz som rakvu zahrabal len dvadsat centimetrov. v noci prisli na cintorin ty moji dva cierny kokoti aj riadne hrabali. ako psi. rakvu prekusali aj pekny raut mali celu noc. rano ide tajomnik narodneho vybora do roboty aj stretne mojho psa ako si cosi nesie. zrejme domov tiahol zahrabat na druhy den aby mal zasobu. aj ma ihned na narodny vybor zavolali no bali sa prusera poslali jedneho debila zahrabat ten bordel po tem rautu tych dvoch ciernych vlkodlakov. vravim sak ja to upratam aj na mna tajomnik reval v kancelarii ze som korhel a na cintorin nevkrocim aj mi zasa povedal ze som farara zbil aj som mu do riti flasu od vodky vrazel a teraz vraj psy krmim takymto zposobom reval boha jeho ty kokot repan aj po kancelarii chodel aj mal motyku v ruke. potom sa ukludnel aj mu vravim sak co s teho robis kurva detektivku ako agata christaje sak zahrabem a je. napokon cintorin zatvoreli pre nove diery ktore sa uz nerobeli aj setko supali do krematoria do ziliny.“

Mighty Sounds Co dodat, existuje snad větší guilty pleasure?

Parforsní hony honitby není nikdy dost, šlechta nevymřela

Offroad do přírody jedině po čtyřech

Ritné rydlo hroby a kaviár pro každého

Mighty Sounds ženy, muži, chlastíček, zpěv, kytary, bubny, koma


TEXT Přemysl Černík

Batman

Tima Burtona, díl I. Troška nostalgického pohledu na první velkorozpočtové batmanovské filmy na pokračování. Batmanovi jako filmovému hrdinovi značně klesly akcie po neonových orgiích Joela Schumachera, který, ač se mu nedá upřít právo na vlastní interpretaci, pohřbil Burtonovo úsilí vrátit Batmana ke kořenům – tak, jak ho kdysi Bob Kane stvořil – temného a sociopatického. Restart z dílny Christophera Nolana na tuto strunu znovu zabrnkal a tím, že jeho filmy čněly mezi patosem poloimbecilních marvelovských adaptacích (krom X-men) či vyloženě zprzněných skvělých předloh (jako Liga výjimečných), historický význam, který měl Burtonův Batman pro adaptace komiksů na filmové plátno, postupně nezaslouženě vyšuměl. Nolan vždy tvrdošíjně tvrdil, že jeho představa Batmana je zásadně odlišná od té Burtonovy (ač jeho filmy ctí), za zdroje své inspirace opakovaně označoval stejná díla jako Burton – Moorův Killing Joke a Millerův The Dark Knight Returns a opakovaně akcentoval nutnost vyobrazit temnotu, která obestírá nejen Gotham City, ale i duši hlavního hrdiny. Na rozdíl od Burtona však nedokázal tak zručně skloubit serióznost, hyperbolu, političnost a apolitičnost neortodoxních a hlubokých charakterů způsobem, který komiks, jakožto z podstaty sarkastické medium, nabízí. Rozhodně nemám v úmyslu brojit proti Nolanovým Batmanům,

protože jsou v rámci žánru víc než povedené. Trpí však přílišnou snahou komiksový svět racionalizovat a to jak v případě Batmana, tak Bruce Wayna. Batmobile vypadá spíše jako Pandur, Catwoman má čelenku s oušky, Wayne si umí pohlídat aktivity svého koncernu atd. Problémem je, že esence Kaneova Batmana spočívá v tom, že Batman je v první řadě Batman a Bruce Wayne je pouze jeho maskou. Zatímco Michael Keaton se na svých vlastních party cítí jako Jay Gatsby – tedy svým způsobem nepatřičně a jeho existence jakoby začala dávat smysl až ve chvíli, kdy usedne k počítači v netopýří jeskyni, Christian Bale nasazuje masku playboye, která má odvést pozornost od jeho nočních výprav. Ve skutečnosti však již jednu masku má a tím pádem není sám sebou ani ve chvíli, kdy je Batman, ani ve chvíli, kdy je Bruce Wayne. Keaton reprezentuje samotářského, neurotického a traumatizovaného multimilionáře daleko lépe, protože se bez netopýřího obleku plácá jako ryba na suchu. To be continued…


TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN STATUTÁRNÍM MĚSTEM ČESKÉ BUDĚJOVICE


TEXT Rejnok


Crooner s dědictvím ze Sierra Leone S kvalitními reggae koncerty jakoby se na podzim roztrhl pytel. Po vystoupeních hvězd jako Tarrus Riley, SOJA nebo Anthony B se koncem listopadu na pražských pódiích představí interpret, který stojí v triumvirátu společně s Gentlemanem a Seeed, čili těmi, kteří reggae a dancehall přinesli v Německu masám. Ve své tvorbě skvěle kombinuje reggae, r’n’b a neo-soul. Jmenuje se Patrice. Jako drobnou odbočku úvodem je třeba říct, že se v listopadu objeví v Praze i neo-soulový král Bilal. Zdá-li se, že spolu interpreti nesouvisí, opak je pravdou. Nadžánrový Patrice mluví o mnoha zdrojích a inspiracích pro svou tvorbu, ovšem tou nejhlavnější je „odlišnost“. Coby syn spisovatele ze Sierra Leone a německé módní návrhářky se právě téměř vždy odlišoval od svého okolí. Nejspíš i proto se tolik odlišuje od většiny reggae umělců – a pravděpodobně by se za něj sám neoznačil. Jeho hudební styl je mix již zmíněného reggae, ale i r’n’b, moderního neo-soulu nebo popu, což se odráží i ve vzorech, které jako umělec uvádí: písničkář Bob Dylan, hip hopoví 2 Live Crew, afro-funkový mág Fela Kuti nebo jamajská superstar Bob Marley. Svou kariéru odstartoval v polovině devadesátých let. Velkého ohlasu se dočkala afro-beat/reggae kapela Bantu, ve které působil do roku 1999, kdy se s kolegy rozloučil. Netrvalo dlouho a skrze kontakty z Bantu vydal EP Lions, které mu přineslo velký zájem, díky němuž nejenže předskakoval americké star Lauryn Hill, ale dostal i smlouvu u Sony na první sólové album. Deska Ancient Spirit vyšla hned následující rok a měla ohromný úspěch. Do dnešní doby jich vydal dohromady osm, přičemž hned třetí, Silly Walks Meets Patrice, vyšla ve spolupráci s německými Silly Walks Discotheque, což jsou opravdový pionýři a veteráni německé reggae scény. Poslední album, které má v tuhle chvíli Patrice na kontě, se jmenuje The Rising of the Son

a vyšlo v loňském roce. Pro reggae fanoušky je zajímavou informací, že o jeho produkci se postaral jamajský Don Corleone. V průběhu let Patrice zaujal hitovkami jako Sunshine, Soulstorm nebo Cry Cry Cry. V textech míchá angličtinu a patois a není bez povšimnutí, že ač společenská témata v jeho tvorbě hrají významnou roli, sám je často označován nálepkou crooner. Tak se dnes laicky říká umělcům, které můžeme pojmenovat jako autory slaďáren nebo oplodňováků. Ač takové označení v případě Patrice hudbu redukuje – toto téma samozřejmě není základní stavební kámen jeho tvorby – a nemusí se tak zdát fér, sám na něm vlastně nevidím mnoho špatného: songy o lásce a objektech zájmu v hudební produkci přeci patří k tomu nejlepšímu, co kdy vzniklo. Patrice nikdy nebyl umělcem jednoho žánru. A je dobře, že celkový mix stylů, ze kterých čerpá, dodává jeho deskám i vystoupením obrovskou pestrost i energii. Tu aktivně rozdává po snad všech kontinentech světa, kde vystupoval sám a také s mnohými hudebními celebritami. Vedle toho ale nezapomíná na své kořeny a v souvislosti se svou sociální angažovaností podporuje i mnoho lokálních umělců a producentů domovského Kolína nad Rýnem. Nezbývá než dodat: na plnohodnotný koncert Patrice v České republice čekalo po léta mnoho lidí a nejen, pokud jeho tvorbu neznáte, budete odcházet s novým a silným zážitkem. Patrice (DE) ne 23. 11. 2014, Praha – Lucerna Music Bar


Inspirován tradicí bylinných likérů přináší Jan Becher nový výjimečný drink. ICE&FIRE je spojením dvou protikladných živlů, ledu a ohně. Objev nový, nepředvídatelný zážitek. Otevři se nové zkušenosti a vyzkoušej unikátní spojení ledové a pálivé chuti. www.iceandfire.cz

www.pijsrozumem.cz


PARTNER VAŠÍ ZÁBAVY


TEXT Přemysl Černík

Tagovací editor populárního počítačovýho přehrávače muziky WinAmpu má na výběr z několika desítek žánrů a jeden z nich má název „Primus“. I když se pravděpodobně jedná o fórek fanouška kapely mezi původníma programátorama, tahle věc vlastně skvěle Primus vystihuje. Jejich muzika je komplikovaná, ale kurevsky úderná a přestože má kapela tradiční rock’n’rollový obsazení, nikdo v ní nehraje na svůj nástroj tak, jak je standardně zvykem. Primus jsou Primus. Milujte je nebo je nenáviďte. I lidi, který mají tuhle šílenou partičku ze San Francisca v oblibě, možná překvapí, odkud se její členové vlastně vyloupli. Kytarista Larry LaLonde má vedle Primus ještě jeden legendární zářez. Je původním členem Possessed, který jsou mnohejma považovaný za praotce death metalu a se kterejma natočil v letech 1985 a 1986 kultovní desky Seven Churches a Beyond the Gates. S Lesem Claypoolem, kterej se nějak náhodou zúčastnil konkurzu na basáka Metalliky, když umřel Cliff Burton, se poprvý potkali v podivný prog-metalový kapele The Sane Asylum. Bubeník nejklasičtější sestavy Pri-

mus Tim Alexander začínal v partě Major Lingo, což byli naopak průkopníci v používání nekonečný škály rytmů a zvuků z tradiční muziky celýho světa. Nicméně, tyhle tři maníci se dali dohromady a všechny rockový klišé obrátili vzhůru nohama. Songy, co stojej na pekelný repetitivní basový lince, deklamovanym zpěvu s falešnym jižanskym přízvukem, psychedelický najazzlý kytaře, která lítá od ústředního divnoriffu do úplně vesmírnejch harmonickejch poloh a v neposlední řadě bicích, často jedoucí dva nesourodý rytmický patterny najednou. Primus si už na debutu


Frizzle Fry jednoduše vytvořili ojedinělej a originální zvuk a přestože se v průběhu kariéry hudebně stále rozvíjeli, vždycky bylo víc než jednoduchý po pár taktech poznat, o jakou kapelu že se to jedná. Samostatnou kapitolou jsou klipy Primus. Víc pošahanejch, zábavnejch a jedinečnejch klipů maj maximálně Beastie Boys. Claypool si image jižanskýho burana z karavanu pěstoval dlouhý léta, nikdo vlastně neví proč, ale vždycky to byla sranda. Hitovky jako Mr. Krinkle, Wynona’s Big Brown Beaver, Tommy the Cat, Shake Hands with Beef, My Name is Mud nebo předělávka tradiční pecky The Devil Went Down to Georgia jsou prostě audiovizuální skvosty a jak je pro Primus charakteristický, člověk občas neví, jestli se má smát anebo si užívat bláznivých hudebních orgií. Claypool má ještě nespočet veskrze dobrejch vedlejších projektů (Fearless Flying Frog Brigade, The Holy Mackerel, dále Oys-

terhead se Stuartem Copelandem z The Police a Treyem Anastaciem z Phish, Bucket of Bernie’s Brains ve spolupráci s Bucketheadem a Berniem Worrellem z Parliament-Funkadelic a další). Kromě toho již přes 20 let často nahrává či koncertuje s Tomem Waitsem, občas i společně s Larrym LaLondem, kterej v poslední době hrál například v koncertní kapele Serje Tankiana ze System of a Down. Primus prošli v roce 2011 jakýmsi zmrtvýchvstáním. V novým miléniu koncertovali spíš příležitostně a od desky Antipop z roku 1999 nenatočili novej materiál. Green Naugahyde tak bylo první album za 12 let a to to předtím Primus sekali průměrně každý dva roky. Co je ale možná důležitější, Primus zase víc koncertujou (i když hlavně v USA) a je možný si je dát naživo, což je ještě několikanásobně větší masakr než při domácím poslechu. A vůbec, kdo jinej může říct, že je nejoblíbenější kapela v South Parku?


Seriál subkultury No. 21

Sektáři

TEXT Přemysl Černík

ani šikovný. PamaUž jako malej sem se naučil, že sektáři nejsou zábavný, hezký skupinka ohyzdnejch tuju si, jak u nás kdysi v panelákovym bytě zazvonila nějaká jma vlasama, holek v plstěnejch svetrech, dioptrickejch brejlích a s umaštěne asi osm, ale pochopil táta otevřel a říká „Jehovisti? Tak nashle.“ Tenkrát mi bylo protože nešoustaj, sem, že jehovisti jsou něco jako komouši. Možná o něco horší, a pokud jo, tak jedině s někym svatym. tak odvezou Toma Co se scientologů týče, tak to je vůbec to Číňani odpálej, a ostatní nechaj Gibsona a Mela Hankse nemaj že toho, Krom verbež. nejhorší pozemskejch orgich atomovej v kmitat ani Jindřišský v táboře m v náborovy že člověk vyfasuje jeden film s Brucem Willisem, tak vám ích. Prostě vyhlídka, s jednim ubrečenym podstrčej dotazník asi s 666 otázkama, místo na trojsedačce na nekonečný cestě aniž by jedna z nich byla „Co byste dělal a jednim uřvanym Centauri, neni zrovna s nahou a rozvášněnou Winonou Ryder?“ někam za Proxima Slibovali mi, že když budu dostatečně moc lákavá. Vůbec, jestli celou tuhle věc někdo dlouho čumět na video tekoucí lávy, budu Guru Jára, kterej namáklej jako Diego Maradona, což bylo pochopil, tak to byl ává všechny ženský celkem slibný, ale za ten hroznej opruz takzvaně odháčkov to nechává platit. a oslizlej hlas Rona Hubbarda to nestálo. kavity a ještě si za někde v Thajsku Vesmírný lidi zase vzdávaj hold aske- Momentálně si válí prdel skáčou z letadla mu štětky esoterický a oplodnil už kterej Šeranovi, tovi Aštaru I sektáři můžou mít všechny galaxie, takže teď může jen rovnou na péro. uvážlivě rozpínat ruce a říkat, že až dobrej nápad…



Magazín, m k terý vá

r oz š í ř í

zorničky

ww w.magazin-legalizace.cz

Získejte slevu 15 % na libovolné předplatné*

*Při objednávce na predplatne.magazin-legalizace.cz zadejte ve formuláři do poznámky kód “Mighty Freezine“ a 15% sleva je vaše. Nabídka platí do konce roku 2014 nebo do vyčerpání zásob.


Máme tu podzim, za některými z nás jsou už i volby, a ke klasickým depresím, hormonálním převratům a takové standardní lidské nasranosti na nebohou matku přírodu patří i spousta nezodpovězených otázek. Abyste neřekli, že sme svině, tak jsme pro vás sérii drobotin připravili... zapalte krb či vafky a jdeme na to:

Letos napadá listí: a) hodně b) barevné c) kolem února 2015 Georgio (na obázku) je: a) dělník-intelektuál z lidu b) názorný profesor fyziky c) citově a duševně vyprahlý jedinec Komunální volby jsou: výraz a učebnicový a) spisovný pro komunální odpad b) soutěž Hip Hap Hop od 21 let c) z ávod v olizování anusu lingusu s otevřenýma očima V listopadu je třeba: a) vyměnit gumy a neholit kníra b) založit tajný profil na amateri.cz c) z ačít opravdu pořádně chlastat, nechodit ven a urážet všechno, co dýchá

Podzimní deprese je, když: a) pozoruji sám sebe z kouta místnosti b) mi je úplně stejně na hovno, akorát větší klendra c) zamrzává bazén Nejhorší na podzimu je: a) pletený svetr od babičky kousající zimou zduřelé bradavky b) konec festivalové sezóny c) podzim Nejlepší na podzimu je: a) sklizeň b) ochutnávka sklizně c) výměna čehokoli za vzorek sklizně s někým, kdo zrovna něco sklidil

Georgio (na obrázku) je: a) nasranej b) hodně nasranej ihilista c) n

Do správných odpovědí zabalte kamínek a celý balíček štěstí odneste na nejbližší hřbitov, položte na nejsympatičtější náhrobní kámen a utečte.

pan Georgio


Pokud tyhle volby přinesly krom kníra Matěje Stropnickýho něco dobrýho, tak to bylo to, že nejvyšší šógun, potírač muslimů a cikánů a šéf marketingu Švýcarský konfederace Tomio „Hezoun“ Okamura utrpěl další fázi chemický kastrace. Předseda hnutí Úsvit malých nepřímých penisů utrpěl asi takovej otřes, že radši tři dny po volbách výsledek jeho partaje magorů ani nekomentoval. Místo toho věnoval svůj pořádně potuněný mozek kosmologickým úvahám o tom, jak sankce uvalený na Rusko vůbec nezabraly (asi tejden po tom, co všechny světový média informovaly, že Ruská národní banka musí intervenovat jako sviň, aby nešel rubl úplně do řiči a Pután bude muset slušně seškrtat plány na modernizování armády). Tomio se asi při pohledu na dědovo vyznamenání z bitvy o Pearl Harbor moc zasnil a nechal svoje kandidáty žvatlat o tom,

že 15% v Brně by byl přijatelnej výsledek. Nakonec jeden z jeho podržtašků na FB Úsvitu musel decentně vyjmenovávat dílčí úspěchy v Pičíně, Kozomíně a Řitce s tim, že jakože nová strana rostou postupně. Hovno, Tomio. Deset procent v parlamentu a od tý doby jedno fiasko za druhym. Je čas nastoupit do vlaku směr pracovní tábor v Letech u Písku a dát kokotění se u řečnickýho pultu sbohem. Pozdravuj Honzu Kalvodu a Standu Grosse! Trošku víc na piču to bylo s koblihovym agentem Burešem, kterej to poklátil, kde to šlo, a pokud se nestane zázrak, tak bude pražskýmu magistrátu šéfovat bratislavská domina a překladatelka do kebabištiny (Stay zmrd!) Adriana Krnáčová. Ta okouzlila voliče v stověžatý svojí neznalostí Iva Rittiga, jezděním načerno v MHD a heslem „Prostě to... [vošéfujem]“, jenž jeho spolutvůrce


TEXT Přemysl Černík

Okamurénko do post-volebních, vyjebabišovaných análů

„kreativec“ Marek Prchal považuje za geniální. Asi vystřídá fandu Sigmy Olomouc a dalšího z řady starostů, co posral tunel Blanka Tomáše Hudečka a začne město měst trápit nekonečnym klystýrem. Nebo možná jen uspořádá na Staromáku po čertech velkej koncert kapely Kryštof. Já osobně doufám, že udělá v Národním divadle dny Kosteleckejch uzenin a David Černý vyvede jejich vizuál, co vyhrál celosvětovou soutěž o nejteplejší logo na světě v několika pop-artově barevnejch verzích á la Warhol. Kde jsou klobásy, tam jsou i lidovci a vůbec nejhorší na tom všem je, že černoprdelnící jsou momentálně skoro (bacha, fakt jen skoro) nejvolitelnější strana. Bůh ví, co by se stalo, kdyby komouši přestali nosit ty hadry ze sedmdesátejch let a pózovat s výrazama, jak kdyby zrovna přišli ze severokorejský bukkake party.

Aby Slovenka, který nejvíc leží na srdci, aby bylo na kašnách na Malostranský napsáno, že je v nich pitná voda (a že za případnou sračku může Kalousek) říkala homeboyovi, kde si může smotnout jointa, je prostě hrozná vyhlídka. Mně je v celku u prdele, odkud kdo je, ale přece jen komunální politika je i o tom, že člověk zná svůj kraj v různejch vrstvách, že v něm vyrůstal, studoval, pracoval, bavil se a zná tak jeho podhoubí. Co lidi různýho druhu a různejch zájmů sere a co naopak ne. Je fakt, že Kolibřík se sice moc neosvědčil, ale aspoň uměl trošku česky a šplhal po horách. Jedinej, kdo to tady může ještě spasit, je Jarda Jágr. Franz Straka už svojí šanci těma kecama o osobách stejnýho pohlavního styku pohřbil a Jarda taky rád drží ramadán, ale umí vést puk jen jednou rukou a bejvá první na tréninku.


Tomáš Hájíček

Tři slova razí parta v čele s Tomášem silou boxeru na kybernetický ruce, kterej proráží zdi, drtí čelisti, muchlá železo: hardcore, Liberec, Hájíček. Aby ne, říkají si Backfist, valí poctivej hardcore s odkazem na starou školu, jsou patřičně hrdý na místo, odkud pocházej, a rodokmen Hájíčka staršího se prostě nezapře. Koncertujou hojně, jejich šílenou energii můžete nasát třeba na českobudějovickým Dead Endu.

Trivium Strife

Tuhle partu mi poprvé ukázal Rotchiq někdy v roce 2008, když začal takovej ten brutální boom metalcoru. Tehdy sem si

říkal: zase další blábolina mezi těma milionama kapel, který teď vyfrčely, uctívají Mejdny a vyprávějí o tom, jak všechno pramení z metalu a nebejt Mejdnů, tak si vlastně nikdo v hácéčku a punku ani neusere. Pět let na to jsme jeli na Brutal Assault, přijdu před pódium a vidim brutálně béčkový kulisy jakýchsi ledovců z polystyrenu a začínám se gebit. Spustí se koncert, já se začínám hodně bavit, klepu nohou a říkám si, ty vole tohle není špatný! Po tomhle super koncertě, ze kterýho sem se málem pos..l, sem přijel domů a sehnal si všechny desky a teď to jedu hodně. Strife je super věc, ale totální srdcovka je pro mě In Waves, ale jedině s intrem Capsizing the Sea.

Barrington Levy Here I Come

Tak tohle vůbec neznám, nějaký osumdesátkový regéčko či co. To nedávám ani do konce. Jediný regéčko, který dám, je Bob Marley. Víc po mě nechtějte. Ale zas týpek má špičkovej pomerančovej rolák a o šusťákový soupravě ani nemluvim. Jinak kytarista mi trochu připomíná Kubáka z Conspiracy, ale nevim, jestli to není jen tim 7. pivem, co si dávám…

Bad Brains

Attitude Jo, tohle mě baví, takhle to má vypadat!


Tohle je jiná jízda… Klip špičkovej! Tito kucí jsou prostě zábavná legenda. K tomu nejde nic moc psát, ale řekl bych, že podle Bad Brains má udělanou pódiovou choreografii Dan Nekonečný a Šum svistu! Prostě hodně drog!

Kanyeho Westa nebo Beyoncé. Já ho sleduju od vydání druhý desky Fly or Die s jeho kapelou N*E*R*D, na kterou sem tenkrát narazil v nějakym Esu nebo někde takhle. Na nedávnej pražskej koncert sem se nedostal a docela mě to mrzí.

Kreator

Rise Against

Civilization Collapse

Savior Tenhle klip je super svižnej pankrůček akorát tak na skejta! Klip vidim poprvé a je to super. Rise Against měl hodně rád můj kytarák z Dusty Kate. Já od nich znám jen ty největší hity jako Prayer of the Refugee nebo Ready to Fall… a pak samozřejmě nejzásadnější desku Siren Song of the Counter Culture.

Strašný! Strašný! Strašný. Blbej klip, nudná hudba, zpěvák z metalový kapely má na sobě mikinu od skejtový značky DC… A už nemusim dál mluvit, ne? Gorgoroth se vobracej v hrobě, kterej maj vyrobenej místo postele u sebe doma, když viděj tenhle klip. Nechápu, že německá kapela, která hraje pomalu 30 let, má takhle béčkový video, který šlape na paty klipu kapely Škwor s písničkou Amerika. Prostě to těmhle metlošům nevěřim. Starou Sepulturu na vás, hoší!

Sublime With Rome

Pharell Williams

Come Get It Bae Sem rád, že ste mi sem hodili tohodle borce. Pro mě v současnosti jeden z nejlepších pop/funk interpretů – ještě s Brunem Marsem a Timberlakem! Smutný je, že většina lidí Pharella zná jen jako toho týpka, co má ten hit Happy na Evropě 2, a maj pocit, že je to nějaká rychlokvaška. Vůbec nevěděj, že tenhle maník produkuje věci např. pro Madonnu, Snoop Dogga,

Take It Or Leave It

Poslední klip od party, kterou taky vůbec neznám, mě příjemně překvapil a po dohrání hned dávám vyhledávat další jejich věci. Je to super pohodovka. Přijde mi to jako nějaká pop rock/ska/reggae partička složená z nějakejch staro-surfo-punkáčů nebo co. Takovou music mám hodně rád a zařadil bych si to hned na výběr songů do auta, až pojedeme s partou kámošů na dovolenou. Klipóza nic moc, spíš obyč, ale o to přece vůbec nejde u týhle pohodovky. Super zakončení a děkuju za tip na super kapelu.


ROCK CAFÉ

Národní 20, Praha 1 | www.rockcafe.cz so 1.11.

DIE ALTEN MASCHINEN (CZ/CAN, křest CD Change/X Production) 21.00 (200 Kč + po-

po 3.11. út 4.11. st 5.11.

Obscure promotion presents: AFTER THE BURIAL (UK), MONUMENTS (UK), CIRCLES (FI), TIDES FROM NEBULA (POL) 19.00 (450 Kč/Obscure.cz/450 Kč + poplatky/490 Kč Kč v místě) FreeZone: ROAD SIDE MARY, ESENCE, POVĚTROŇ 20.00 - vstup zdarma!!! THE BABOON SHOW (SWE, Damnation Tour 2014) a THE STRAPONES (CH) 20.30 (160 Kč

čt 6.11. pá 7.11.

TIMUDEJ 20.30 (120 Kč) + DJ MAARA - 22.00 - vstup zdarma!!! VAGYNY DY PRAGA, IRITUJÍCÍ PÝCHORA, CÍLENÁ NEJISTOTA 20.00 (100 Kč*) + DJ LUIS DE

so 8.11.

Pozdní sběr 2014: ŽIVÉ KVETY (SK), CALM SEASON, HOLDEN CAULFIELD, MARTINA TRCHOVÁ, PETR NIKL, EMOZPĚV a další + bohatý doprovodný program. Pořádáno pro: Pink Crocodile,

ne 9.11.

Prague International Bluenight 109 : POPA CHUBBY(USA) 21.00 (590 Kč/předprodej v Rock

platky/250 Kč v místě) + DJ EFKA Retro Party 22.00 - vstup zdarma!!!

+ poplatky/200 Kč v místě)

CAESAR- 22.00 - vstup zdarma!!!

více na www.pozdnisber.net (240 Kč + poplatky/280 Kč v místě) + DJ EFKA Retro Party 22.00 - vstup zdarma!!! Café a sítích Ticketpro a Eventim)

út 11.11. FreeZone: ARE YOU LOCAL (křest CD) + hosté 20.30 - vstup zdarma!!! st 12.11. SLAM POETRY EXHIBICE vol.16: 15. exhibiční bitva borců v poezii naživo! Více na www.facebook.com/ slampoetry, www.slampoetry.cz 20.30 (150 Kč/ předprodej*)

čt 13.11. Rock4Students 2014: VEES, LOLA BĚŽÍ, SKALENÁ TRESKA, ON THE WAY, TICHO DE PRE CUPÉ BAND, THE DUFFS 17.30 (Předprodej pouze přes GoOut.cz/70 Kč(ISIC)/120 Kč / v místě 80 Kč/130 Kč) + DJ STIGGMA- 22.00 - vstup zdarma!!!

pá 14.11. YELLOW UMBRELLA (DE/20.anniversary!!! ) + support: GREEN SMÅTROLL 20.30 (220 Kč + poplatky/270 Kč v místě) + DJ MAARA - 22.00 - vstup zdarma!!!

so 15.11. Obscure promotion presents: INSOMNIUM (FIN), FLESHGOD APOCALYPSE (IT), STAM1NA (IT) 19.00 (450 Kč/Obscure.cz /450 Kč + poplatky/490 Kč v místě) + DJ EFKA Retro Party 22.00 - vstup zdarma!!!

po 17.11. Klubová noc/Festival svobody (25.výročí Sametové revoluce – více na www.festivalsvobody.cz) - vstup zdarma!!!

út 18.11. WALTARI (FIN) a SUPPORT LESBIENS Tour 2014 20.30 (350 Kč + poplatky/390 Kč v místě) st 19.11. Full Connected Live Show + Collected Box Set Release Tour: STEREO MC´s (UK) 20.30 (590 Kč + poplatky/předprodeje/690 Kč v místě) + DJ MAARA - 22.00 - vstup zdarma!!!

čt 20.11. Bandzone.cz Showcase 2014: 6 kapel, o kterých se bude v následujícím roce nejvíc mluvit! Více na www.bandzone.cz; 20.00 (Předprodej pouze přes SMS Ticket za 99 Kč/150 Kč v místě) + DJ STIGGMA- 22.00 - vstup zdarma!!!

pá 21.11. DJ ELVIS - 21.00 - vstup zdarma!!! so 22.11. Depeche Mode Violator Party: DEPECHE MODE Revival live, Djs, Video show, DM kino, DM shop 19.00 (vstupné v místě 250 Kč) ne 23.11. Obscure promotion presents: COMBICHRIST (USA) + support 20.00 (490 Kč Kč/Obscure.cz /490 Kč Kč + poplatky/520 Kč Kč v místě)

út 25.11. FreeZone: LAST STATION (křest debutového CD Na dosah) + host: LETY MIMO, support: WINDAY 20.00 - vstup zdarma!!!

čt 27.11. NAVOSTRO 20.30 (130 Kč/předprodej*) + DJ MAARA - 22.00 - vstup zdarma!!! pá 28.11. Rock Café Contest – 9.základní kolo: ULTIMA, THE APRIL, LIGHTS OFF 19.30 (50 Kč/vstupné pouze v místě) + DJ BIGLES - 22.00 - vstup zdarma!!!

so 29.11. HENTAI CORPORATION a KNÍRY 20.30 (150 Kč + poplatky/190 Kč v místě) + DJ EFKA Retro Party 22.00 - vstup zdarma!!!

ne 30.11. TALCO (IT) + support 20.30 (250 Kč/RC, 270 Kč/Eventim, Ticketportal, Ticketpro/320 Kč v místě) * plus poplatky v síti Ticketstream a GoOut.cz


VELBLOUD music bar U Tří lvů 4/294, České Budějovice | www.velbloud.info so 1.11.

PESHATA, PIKNIK, HOVNO PANKÁČI – punk rock koncert

st 5.11.

BLACKOUT – drum´n´bass Djs

čt 6.11.

BEY.LER.BEY trio (F) – hudba inspirovaná balkánem, pořádá Francouzská aliance

pá 7.11.

LEX BARKER, BORDEL – hip hop/rock koncert

so 8.11.

KOSTÝMOVÁ AKCE – sleduj náš web www.velbloud.info

st 12.11. REGGAE BASHMENT – reggae Djs: SELECTOR BOLDRIK & URBI čt 13.11. B-DAY NIGHT NAPADRŤ – undreground house, Djs: ANTONÍN PADRTA & hosté pá 14.11. BUDĚJOVICKÝ MANIFEST – sleduj náš web www.velbloud.info so 15.11. st 19.11. PINKOUT - gay&lesbian&friends party čt 20.11. FROM OUR HANDS (SK), THE HOPE – rock/indie-punk koncert pá 21.11. BENEFICE PRO O.S. CIBELA – Pirates of the Pubs, Krize středního věku so 22.11. HENTAI CORPORATION – thrash-rock´n´roll koncert st 26.11. FUNKY NIGHT – underground Djs: TONDA PADRNA & hosté čt 27.11. MOVEMBER – sleduj náš web www.velbloud.info pá 28.11. S.P.S. & ZPUTNIK – punk koncert Akce v klubu začínají standardně mezi 20. a 21. hodinou, pokud není uvedeno jinak. Změna programu vyhrazena!

CLUB božák

Sochorova 1516, Teplice | www.bozak.cz pá 31.10. Punk/Rock SPS /CZ/, PŠTROSÍ SPERMA /CZ/ so 1.11.

program v přípravě

út 4.11.

Punk/Rock BURNING STREETS /USA/

čt 6.11.

Blues/Rock THE BLUES AGAINST YOUTH /ITA/

pá 7.11.

Hardcore CRUSHING CASPARS /GER/

so 8.11.

Alternativa KVĚTY /CZ/, MUCHA /CZ/

pá 14.11. R'n'R/Punk Sailor Jerry Tour: DIRTY BLONDES /CZ/, QUEENS OF EVERYTHING /CZ/ so 15.11. Metal/Core SKYWALKER /CZ/, FALLEN FAITH /CZ/ pá 21.11. Breakbeat TAKE A BREAK & BrojleRoom Stage so 22.11. R'n'R/Rock PITCH SOCIETY / CZ/ pá 28.11. Program v přípravě so 29.11. Program v přípravě


KLUB 007 STRAHOV

Koleje ČVUT, Blok 7, Chaloupeckého 7, Praha 6 | www.klub007strahov.cz so ne st čt pá po út st pá so st čt

1.11 2.11 5.11 6.11 7.11 10.11 11.11 12.11 14.11 15.11 19.11 20.11

pá so st čt pá so

21.11 22.11 26.11 27.11 28.11 29.11

Space Rock / Psychedelic EARTHLESS (usa), MOBIUS (sk) Death Metal / Crust NEKROFILTH (usa), REPUKED (swe), MARCH OF THE HORDES (cz) Indie / Electro OPERATORS (can) Glam / R´n´R / Hard Rock ADAM BOMB (usa), THE AGONY (cz) Punk / Rock VYČŮRAT A SPÁT (cz), FANCY FOXX (cz), JOYNERS (cz) Punk Rock / Celtic Punk GBH (uk), BASTARDS ON PARADE (esp) Hard Core / Punk COLISEUM (us), PRAY FOR DEATH (cz) Post Rock / Metal TOUNDRA (esp), FIVE SECONDS TO LEAVE (cz) Rock / Stoner TRIGGERFINGER (be) Street Punk / Oi! LION´S LAW (fr), BULL BRIGADE (it) Rock / Crossover FLATTUS (cz), 1ST CHOICE (cz) Rock / Punk / R´n´R PRAGUE CONSPIRACY (cz), FOX TAIL ROCKETS (cz) + DJs Rambo &

Zadnice Punk Rock GNARWOLVES (uk), PRAWN (usa) Punk Rock / Crust GAUNEŘI (cz), ANGRY BRIGADE (cz) + DJ Wrabec Emo Core / Noise Rock NOD NOD (cz), VLNĚNA (cz) Psychobilly / Horror R´n´R BANANE METALIK (fr), GREEN MONSTER (cz) Hard Core / Punk OBLITERATIONS (usa) Noise Rock / Electro Punk REFLECTED (cz), NO GOOD OK (cz)

OBSCURE PROMOTION www.obscure.cz | www.brutalassault.cz | www.shindy.cz po 3.11. st 12.11. so 15.11. so so st čt pá ne so út st čt

15.11. 15.11. 19.11. 20.11. 21.11. 23.11. 29.11. 2.12. 3.12. 4.12.

čt 4.12. čt 11.12.

AFTER THE BURIAL, MONUMENTS, CIRCLES, TIDES FROM NEBULA Prague Death Fest: CANNIBAL CORPSE, DYING FETUS, REVOCATION, AEON, GOATHWHORE, MALEVOLENCE, FALLUJAH PROTEST THE HERO, THE FACELESS, THE CONFRONTIST, DESTRAGE INSOMNIUM, FLESHGOD APOCALYPSE, STAM1NA CANNIBAL CORPSE, REVOCATION, AEON DARK TRANQUILLITY, AMORAL, ACYL, THE LEHMAN PROJECT AVATAR, THE DEFILED, KILLUS CANNIBAL CORPSE, REVOCATION, AEON COMBICHRIST, WILLIAM CONTROL SUICIDE SILENCE, THY ART IS MURDER, FIT FOR AN AUTOPSY ABORTED, ORIGIN, EXHUMED, MIASMAL ABORTED, ORIGIN, EXHUMED, MIASMAL PARKWAY DRIVE, HEAVEN SHALL BURN, CARNIFEX, NORTHLANE PARKWAY DRIVE, HEAVEN SHALL BURN, CARNIFEX, NORTHLANE ELUVEITIE, ARKONA , SKÁLMÖLD

Praha - Rock Café Praha - MeetFactory Plzeň - Pod Lampou Praha - Rock Café Brno - Fléda Plzeň - Šeříkovka Praha - Modrá Vopice Banská Bystrica - Urban Spot Praha - Rock Café Ostrava - Barrák Praha - Podnik Bratislava - Randal Club Praha – Roxy Praha - Roxy Bratislava - Majestic Music Club


DIVADLO POD LAMPOU Havířská 11, Plzeň | www.podlampou.cz so 1.11.

NVÚ - punk - rock´n´roll/Hradec Králové, HOUBA - punk rock/Ústí nad Labem, host: StarsAreSoFar - pop

po 3.11. pá 6.11. pá 7.11.

TRAVELLING 20:00 MARIMBA LIVE DRUMS - energetic drumcore band/Praha 21:00/90 Kč NICOLAUS VODKA ZEN TOUR: FAST FOOD ORCHESTRA - stálice tuzemské ska & reggae scény po třech letech s novým albem "ZEN"! host: SMOLA A HRUŠKY (SK) - reggae - punk - ska/Spišská Nová

punk/Strašice. 20:00/100 Kč

Ves. 20:00/130 Kč/170 Kč so 08.11. INTERITUS - symphony metal/Plzeň - jediný podzimní koncert Interitu v Plzni! RIMORTIS - speed metal/ Poděbrady, TEZAURA - gothic rock/Brno; 20:00 pá 14.11. ONE FOOT IN THE GRAVE! GAUNEŘI - rock´n´roll thrashers/Plzeň, WE-ME-NO - punk rock/Hradec Králové, NÁTĚROVÁ HMOTA - punk core/Hradec Králové; 20:30/120 Kč so 15.11. OBSCURE promotion presents: PROTEST THE HERO (CAN), support: THE FACELESS (USA), THE CONTORTIONIST (USA), DESTRAGE (IT); KONCERT POŘÁDÁ OBSCURE promotion; 19:00/490 Kč ne 16.11. ET MORIEMUR - existential doom/Plzeň - křest nového alba "Ex Nihilo In Nihilum" za přítomnosti exkluzivního hosta. OPHIS (D) - doom death/Hamburg - s novou deskou "Abhorrence In Opulence", MARCHE FUNÉBRE (B) - doom death/Mechelen - poprvé v ČR! 20:00/130 Kč st 19.11. FROM OUR HANDS (SK) - jedna z nejvýraznějších mladých kapel slovenské rockové scény s novým albem „Individuals“! + special guests: DONNIE DARKO - rock - progressive/Plzeň; 21:00 čt 20.11. ILLE - indie pop/Praha - s debutovým albem „Ve tvý skříni“ ("album roku 2013" podle serveru Musicserver, nominace na ceny Apollo a Anděl 2013); 21:00/80 Kč/100 Kč pá 21.11. MADE BY THE FIRE - instrumental - screamo/Plzeň + hosté: tba...21:00 so 22.11. BANDZONE.CZ TOUR 2014: TOTÁLNÍ NASAZENÍ - punk rock/Slaný - plzeňský křest nové desky! COVERS FOR LOVERS - pop punk/Praha, DERATIZÉŘI - folk punk/Slaný. 20:00/100 Kč/150 Kč


CROSS CLUB

Plynární 23, Praha 7 | www.crossclub.cz

so 1.11. SONIC JOURNEY (Vladimir 518 & DJ Mike Trafik & Refew, Enea (DE), MC Flava (DE), Paul SG (AT), Jon Kenney (UK), Babe LN & Brooklyn feat. C-Lara & Drama Jacqua, Ondrej Rich FD, Domina, Ahz, MC Manda, Silent Cut) ne 2.11. ROMSKÝBAŠAVEL (od 17:45 open mic, United Gipsy Crew, Gypsy Spirit, Bitumen Beat) KAVÁRNA (projekce filmů, debaty, akustický koncert) po 3.11. IT'S NOT BROKEN IT'S VINTAGE (The Maggie's Marshmallows, Les Grys-Grys, Rumblemen) LOS TEKKENOS (Dux, Mat Otrozon, Happy live act, Bzk live act, Rolnik, Xaiver) 2ND STAGE (Hergot live act, Divitek live act, Msh live act, Salatek) út 4.11. BIG BONG PARTY (Bug & Dub, Tree House Fire (UK), MikkiM live band with drum and bass N.O.H.A section, Dave Trumpeteer,MC Turner, Babylon Rocker) 2ND STAGE (Jungle Radical Crew) st 5.11. MORE THEN HIP HOP (Vec (SK) & Škrupo (SK), Rest & Fatte, DJ Oliver Lowe, Telka) 2ND DNB STAGE (Spotal dnb Crew a hosté) čt 6.11. MIGHTY CROSS SOUND (Creepshow, The Hellbound Hepcats, Gold'n'drunkards, Sour Bitch a hosté) LIQUID FLIGHTS (Liquid dnb Crew) pá 7.11. JUNGLE DNB STAGE ( Er_X, Spikey T (JAM/UK/NZ), MC Navigator (UK) & Red-I, mAd4Ce, Abassta) REGGAENERACE STAGE (TV Wonder, General Kryshpeen, Dasha Fyah, Dread K) so 8.11. DOBREJK VEČER (Evil Nine (UK), Beta (UK), Mesmer, Tie Fighters (CZ), Kaplick & Saku) WILD STAGE (Dyzlegtic Division) ne 9.11. POLITIC MORE THAN HIP HOP (Sole & DJ Pain1(USA) a hosté) po 10.11. LOS TEKENOS – HARDCORE MONDAY (The Maniak (ITA), Distict7, DJ Ychy, Dirty-Z, Calgarry) HARDSTYLE STAGE (Calgarry, Dj. Hioz, Power-iet,Thunderman) út 11.11. MONO LOVE (Mono Love, The Places, Rawooze, True Planktonade a host) HC KONCERT (Get the Shot (CAN) a host) ELECTRO DR SMEGHEAD B-DAY (Dr Smeghead, Skritek) st 12.11. REGGAENERACE & DUB TURBULENCE (Demolitionman aka Ras Demo (UK), Gradu Minimo (PL) a hosté) čt 13.11. BALKAN NIGHT (JazzBalk a Anthony Dee a hosté) DRUM & BOUNCE (Drumbassterds crew) pá 14.11. LIQUID FLIGHTS (DBridge (UK), Theya, Blofeld, Sbstd, Sta & MC Tucan, Maro, Peejay & Procter, Domina) BASS STAGE (Walter Ego (UK), Drumax, Sbstd, Vidras, Sta, Theya, Insane, Prokta) so 15.11. SPACE TECHNO FUNK (Tobias Schmidt live (UK), Ben Pest live (UK), Space*K live, Ghándí*Redcliff*Spord , Space*K live, Bebe) GALAXY TWO (S*Max (DE), Audiot, Abu)


ne 16.11. DNB FIRE REVOLUTION (Dave Owen (USA), Trei (NZ), Pixie, Sta, KamCZa, Ozone & Eska, Tukan MC) ELECTRO SWING ELECTRO (Pixy (US), Universal Swing Brothers, Michael Fraser Violin (CAN), Thrillcrumbs) po 17.11. TAPE ON TOUR (Tape (SWE) a host) LOS TEKKENOS (PhantomLab, Rolnik, Jesus) DNB STAGE (Mersi, Rolnik, Ne) út 18.11. SKA JAZZ FUNK (Santiago Downbeat Ska Jazz (RCH), CČt Allstars Band (UK/CZ), Cactus, Brazil Punk Attack (BRA) a host) NTRXZ NIGHT(GoryRuffian & Friends) st 19.11. HEATRT GUITAR (Promethee (CH), Nexilva (UK), Suffocate With Your Fame, The Steetfighters a host) PSYTRANCE STAGE (Zeropoint DJs) čt 20.11. CROSSKA (Tribuman (FR), Rapid, Discoballs a host) DNB LOUNGE (Hds, Peejay, Hamaka, Parallel Activity) pá 21.11. DRUMSTATION (Levela (UK), Jayline (UK), Beast67, Jump-up.cz Crew, Crank) TECHNO CZ STAGE (Voidloss live (UK), Toky (SK), Dialect, Elektralabel live, Reznyk, Filip Smetana) so 22.10. VOLNEJ PRŮBĚH CROSSEM (Blocks & Escher (UK), Touchwood & Ghonzales, Volnej Průběh djs) SHOTGUN STAGE (Lena Willikens (DE), Mooris, Click Joe) po 24.11. LOS TEKKENOS (Kouzelný Kolotoč a hosté) út 25.11. HC ATTACK (Meresyew, Konfront Dj Stigma, Dj Red Meat a host) DRUMY A NeRUMY st 26.11. ALTERNATIVE ROCK (Pohlavní Nádraží a hosté) PSYTRANCE (Psyla a host) čt 27.11. REGGAENERACE (Dub Artilery, Longfinga (DE), Dread K) DNB BEJS (Snookey, Cybi a host) pá 28.11. DEEP BEAT AVNTGARDE (My Nu Leng (UK), Sbstd, Rudeboy, Eva Porating, Sta & Eska) DEEP DNB (Rido, Babe LN, Stanzim, Kamcza, Ahz) so 29.11. KONNEKT (Smack, Rados, A51 a hosté) DUBSTEP (Insane, Franill, Chik & Tchagun) ne 30.11. BUNCH FEST (Jet8, Blowfuse (SPA) a hosté) HULIDI (Hudba, divadlo, literatura) po 1.12

IT'S NOT BROKEN IT'S VINTAGE

út 2.12

FUNKY REGGAE (Megaphone, Chaotic a host) DNB FIRE (Vitt3k B-Day a hosté)


Sestavila věštkyně Zerinda


Vodnář

Blíženci

Váhy

Změn svůj domov, změníš i sebe! Nebuď baba, buď zedníkem! A v listopadu to pude, můžete v rámci ekologie použít i to bahno, co se bude válet všude kolem. Přeci nebudete hazardovat s financema.

Láska, hodnoty, finance, Merkur ve Váhách, Štír ve Venuši... nedivíme se, že jste mírně rozpolceni. Vyzbrojte se pečlivě, čeká vás srážka s úřadem, flašku zakoupenou raději vypijte sami a zkuste v tom stavu přečkat do prosince. Třeba se hvězdy slitují.

Váš nedávný problém s drobným hmyzem způsobil dost nepříjemnou společenskou kalamitu. Doporučujeme postřiky na blechy, vyprat všechno v domě a pomalu se přestěhovat tam, kde ještě netuší, co jste zač.

(21. 1.–19. 2.)

Ryby

(20. 2.–20. 3.)

Planeta štěstí a rozmachu Jupiter začaruje u vodních tvorů. Loudá se tam však i Chiron, zraněný léčitel, v retrográdním směru. A tak radši pomáhejte druhým, ať nejste nakonec sami v prdeli.

Beran

(21. 3.–20. 4.)

Mars, vládce Beranů, se vyskytuje poblíž karmického Pluta. Vy se vyskytujte poblíž nákupních center a výprodejí, škvára letí komínem. Narozdíl od sexu, tam ste úplně zbytečný a komíny protahuje nejspíš někdo za vás.

Býk

(21. 4.–21. 5.)

Chystá se úplněk, Venuše bude tančit jako blázen až do bílého rána s Lunou, a Býkům se tak ukončí všechny problematické vztahy. Takže zatlouct okna, dveře na petlice, v ulicích bude běhat mnoho velice chtivých jednotlivců. Kdo se bojí, nesmí do lesa... tak si může dát někde Buvárek.

(22. 5.–21. 6.)

Rak

(22. 6.–23. 7.)

Listopadové postavení planet přináší Rakům pevné postavení. Vidíme mnoho vyřešených vztahů, ale taky nevěry a vyzrazené tajemství. Není lepší zůstat raději otravným hovadem? Okolí si na váš zvláštní druh empatie už zvyklo.

Lev

(23. 7.–24. 8.)

Listopad přinese Lvům definitivní přesun Černé Luny do Panny. Absolutně netušíme, co to znamená, tak ponecháme tento měsíc osud ve vašich rukách, stejně si myslíte, že to umíte lépe. Oslňte!

(24. 9.–23. 10.)

Štír

(24. 10.–22. 11.)

A zatímco všichni kulhají pod náporem sexuálního chtíče či podzimních depresí, Štíři toho využívají a jejich sílu demonstrují ve velkém. Doporučujeme pár drinků, nalitý jste alespoň trošku zábavní.

Střelec

(23. 11.–21. 12.)

Tak na tenhle listopad rozhodně nezapomenete. Tady se hejbou ledy, majetky, životy a až na to menší kurvení to vypadá, že vítězem listopadových asimilací jste právě vy. A když nevykecáte vaše tajemství třeba Rakům, tak vám projde i to mimomanželské tango.

Kozoroh

Panna

(22. 12.–20. 1.)

Křehkou pragmatickou duší nevinných zacloumá listopadový úplněk tak mocně, až jejich problém s alkoholem bude ještě větší průser než obvykle. Je sympatické, že děláte všechno tak poctivě, ale berte ohledy na ostatní, někteří pracují.

Bojovný Mars si osedlává v těchto dnech Kozorohy a díky tomu budete akční. Vzhledem k vaší vrozené konzervativnosti to asi takový drama nebude, ale i tak pozor na kluzké listí, prochladnutí a poslední možnost sexu venku přenechte komukoli jinému.

(24. 8.–23. 9.)



Turn static files into dynamic content formats.

Create a flipbook
Issuu converts static files into: digital portfolios, online yearbooks, online catalogs, digital photo albums and more. Sign up and create your flipbook.