Kapitola 8. Malému stádci

Drazí bratři, Pán mi dal 26. ledna 1850 vidění, které chci vyprávět: Viděla jsem, že mnozí z lidu Božího jsou bláhoví, podřimují a bdí jen polovičatě. Neuvědomují si v jaké době žijeme, že již přišel ten muž s "koštětem" (viz Sen bratra Millera - str.81), a že jsou v nebezpečí, že budou vymeteni ven. Prosila jsem Pána Ježíše o jejich vysvobození, aby jim ještě na chvíli dovolil, aby jim bylo dáno poznat své nebezpečné postavení, aby se mohli připravit dříve, než bude navždy pozdě. Anděl pravil: "Nastane zkáza, podobná smršti." Prosila 49 jsem anděla, aby se smiloval a vysvobodil ty, kteří milovali tento svět, kteří lpěli na svých majetcích a nebyli ochotni se těch věcí zříci a přinést oběti, aby mohli být rychle vysláni poslové, kteří by sytili hladovějící ovce, jež hynou nedostatkem duchovního pokrmu.

Když jsem viděla, že ubohé duše umíraly, aniž by slyšely přítomnou pravdu, a mnozí, kteří vyznávali, že pravdě věří, nechávali je umírat, třebaže měli možnost přispět peněžitou pomocí k pokroku díla Božího, byl mi tento pohled příliš bolestný a prosila jsem anděla, aby jej ode mne odňal. Viděla jsem, že když dílo Boží potřebovalo ke svému rozšíření něco z jejich majetku, oni zarmouceně odešli, jako ten mládenec, o kterém čteme v evangeliu Matouše 19:16-22. Brzy však přijdou ony vše zachvacující metly trestajícího soudu Božího a všechno jejich jmění bude smeteno. Pak už bude pozdě chtít obětovat zemské zboží a shromažďovat si poklad v nebesích.

Potom jsem viděla slavného Vykupitele, nádherného a půvabného, jak opustil království slávy a přišel na tento tmavý a nevlídný svět, aby vydal svůj drahocenný život a zemřel spravedlivý za nespravedlivé. Snášel krutý posměch, potupu a z trní spletenou korunu a v zahradě vycedil veliké krůpěje krvavého potu, protože na Něho byly vloženy hříchy celého světa. Anděl se tázal: "Pro koho?" Ó, viděla a věděla jsem, že to bylo kvůli nám - toto všechno On trpěl za naše hříchy, aby nás před Bohem ospravedlnil svou drahocennou krví.

Pak mi byli ukázáni ti, kteří nebyli ochotni věnovat světský majetek na vysvobození hynoucích duší tím, že by jim poslali pravdu dokud Pán Ježíš stojí před Otcem a odvolává se na svou krev, svá utrpení i smrt v jejich zájmu a dokud poslové Boží čekají a jsou hotovi přinést jim spasitelnou pravdu, aby 50 mohli být zapečetěni pečetí živého Boha. Některým, kteří se tváři, jakoby věřili přítomné pravdě, je zatěžko udělat i to málo a sice dát poslům Božím něco ze svých peněz, jež jim byly propůjčeny do správcovství.

Potom mi byl ukázán Pán Ježíš, Jeho utrpení a Jeho veliká láska, která Jej pudila, aby za lidstvo dal svůj život; rovněž mi byl ukázán život těch, kteří vyznávají, že jsou Jeho následovníky, kteří měli majetek, ale pokládali to za něco příliš velikého pomoci dílu spasení. Anděl se tázal: "Mohou takoví lidé vejít do nebe?" Jiný anděl odpověděl: "Ne, nikdy, nikdy, nikdy! Ti, kteří nejsou osobně zainteresováni dílem Božím na zemi, nemohou nikdy v nebi zpívat píseň o vykupující lásce." Viděla jsem, že ono rychlé dílo, které Bůh koná na zemi, bude brzy spravedlivě ukráceno, a že poslové musí rychle vyjít na všechny cesty, aby shromáždili rozptýlené stádce. Jeden anděl se tázal: "Jsou všichni poslové?" Jiný odpověděl: "Ne, ne; Boží poslové mají poselství."

Viděla jsem, že dílo Boží bylo zdržováno a zneuctíváno mnohými, kteří cestovali, aniž by měli Boží poselství. Takoví lidé se musí Bohu zodpovídat za každý peníz, který spotřebovali na cestování, ač to nebylo jejich povinností - zatímco tyto peníze mohly napomáhat dílu Božímu. Kdyby se Bohem povolaným a vyvoleným poslům dostalo této peněžité pomoci, tak by žádná duše nezahynula nedostatkem duchovního pokrmu. Viděla jsem, že ti, kteří mají sílu pracovat svýma rukama a podporovat Boží dílo, jsou za tuto svou schopnost zrovna tak zodpovědní, jako druzí za svůj majetek.

Začalo mocné tříbení a bude pokračovat, a všichni, kteří nejsou ochotni neohroženě a rozhodně se zastávat pravdy a přinášet Bohu a Jeho dílu oběti, budou vytříbeni ven. Anděl pravil: "Myslíš, že někdo bude nucen k obětování? Ne, ne. Musí to být oběť dobrovolná. Všechno prodat musí být ochoten ten, kdo chce to pole koupit." Volala jsem k Bohu, aby ušetřil svůj lid, z něhož někteří byli slabí a duchovně umírající. Pak jsem viděla, že soudy Všemohoucího rychle přišly a já jsem prosila anděla, aby sám mluvil k lidu. On však pravil: "Všechno blýskání a hřmění z hory Sinai by nemohlo pohnout těmi, kteří se nenechají pohnout jasnými pravdami Slova Božího, ani by je nemohlo probudit poselství jakéhokoli anděla."

Potom jsem spatřila krásu a líbeznost Ježíšovu. Jeho oděv byl bělejší než nejčistší bělost. Žádný jazyk nemůže vylíčit Jeho velebnost a vznešený půvab. Všichni, kteří ostříhají přikázáni Boží, vejdou branami do města a budou mít právo ke stromu života a navždy budou v přítomnosti něžného Ježíše, Jehož obličej září jasněji, než slunce v poledne.

Byla jsem upozorněna na Adama a Evu v ráji. Oni jedli ze zakázaného stromu a byli vyhnáni ze zahrady. Potom byl strom života obstoupen cherubíny s plamenným mečem, aby nejedli jeho ovoce a nestali se tak nesmrtelnými hříšníky, protože strom života měl za úkol na věky zachovávat nesmrtelnost. Slyšela jsem, jak se jeden anděl ptá: "Kdo z rodiny Adamovy prošel přes plamenný meč a jedl ze stromu života?" A jiný anděl odpověděl: "Nikdo z rodiny Adamovy neprošel přes plamenný meč a nejedl ze stranu života; proto také není žádný nesmrtelný hříšník. Duše, která hřeší, umře věčnou smrtí, smrtí, která trvá na věky, z níž není žádné naděje, ani vzkříšení. Potom bude hněv Boží usmířen.

Svatí zůstanou ve svatém městě a tisíc let budou panovat jako králové a kněží. Pak Pán Ježíš sestoupí dolů se svatými na horu Olivetskou, tato hora se rozestoupí a promění ve velikou rovinu, aby na ní mohl spočinout ráj Boží. Zbytek země nebude 52 očištěn, dokud na konci tisíce let bezbožní nebudou vzkříšeni a shromážděni kolem města. Noha bezbožníků nikdy neznesvětí obnovenou zemi, neboť přijde oheň od Boha z nebe a sežehne je, "takže neostaví jim ani kořene, ani ratolesti."(Mal 3:l9) Satan je kořenem a jeho dítky jsou ratolesti. Týž oheň, který zničí bezbožné, očistí také zemi."

Kapitola 9. Poslední rány a soud

Na generální konferenci věřících v přítomnou pravdu, která se konala v září roku 1850 v Suttonu ve státě Vermont, mi bylo ukázáno, že sedm posledních ran bude vylito, až Pán Ježíš opustí svatyni. Anděl pravil: "Zničení a smrt bezbožných bude způsobena hněvem Božím a Beránkovým. Hlasem Božím budou svatí učiněni silnými a hroznými jako vojsko s praporci, avšak tehdy oni nebudou vykonávat soud, o kterém je psáno. Vykonání soudu se uskuteční na konci tisíce let."

Když svatí budou oblečeni nesmrtelností a budou vzati k Ježíši, když obdrží své harfy, svá roucha i své koruny a když vejdou do města, zasednou spolu s Ježíšem k soudu. Budou otevřeny knihy, a to - kniha života a kniha smrti. Kniha života obsahuje dobré činy svatých a kniha smrti obsahuje zlé skutky bezbožných. Tyto knihy budou srovnávány s knihou zákona, s Biblí a podle toho budou lidé souzeni. Svatí společně s Ježíšem budou vynášet rozsudek nad bezbožnými mrtvými. "Pohleď," pravil anděl, "svatí zasedají s Kristem na soudu a soudí bezbožné 53 podle jejich skutků vykonaných v těle a trest, jenž mají dostat při vykonání soudu, bude zapisován vedle jejich jména." Viděla jsem, že tím se budou svatí s Ježíšem zabývat tisíc let ve Svatém městě, dříve, než ono sestoupí na zem. Na konci tisíce let Pán Ježíš s anděly a se svatými opustí Svaté město, a zatímco sestoupí s nimi na zem, mrtví bezbožní budou vzkříšeni. Vstanou z mrtvých i ti, kteří Ho bodli a budou kvůli Němu naříkat, až Jej v dálce uvidí ve vší Jeho slávě, spolu s anděly i se všemi svatými.(Zj

1:7) Oni uvidí stopy po hřebech na Jeho rukou i na Jeho nohou, i ránu v Jeho boku. Tyto jizvy od hřebů a kopí budou Jeho slávou. Na konci tisíce let se Pán Ježíš postaví na Olivetské hoře, která se rozestoupí a stane se velikou rovinou. Bezbožní, kteří právě vstali z mrtvých, budou v té době prchat. Nato sestoupí ono Svaté město na tuto rovinu. Satan potom naplní bezbožné svým duchem. Bude jim lichotit, že zástup ve městě je malý, zatímco jeho armáda je veliká, takže jsou schopni nad svatými zvítězit a zmocnit se města. EW 24

Zatímco satan bude seřazovat své vojsko, budou svatí ve městě obdivovat krásu a slávu ráje Božího. Pán Ježíš bude v jejich čele a povede je. Viděla jsem v duchu, jak nás najednou náš něžný Spasitel opustil a brzy jsme uslyšeli Jeho milostivý hlas, jak říkal: "Pojďte požehnaní Otce mého, dědičně vládněte královstvím připraveným pro vás od počátku světa!" Shromáždili jsme se kolem Pána Ježíše a právě, když zavřel brány města, byla nad bezbožnými vyslovena kletba. Brány byly zavřeny. Potom svatí použili svá křídla a vystoupili na městské hradby. Ježíš 54 byl také s nimi. Jeho koruna byla překrásná a zářivá. Byla to vlastně jedna koruna v druhé, celkem jich bylo sedm. I koruny svatých byly z nejčistšího zlata a ozdobené hvězdami. Jejich obličeje zářily slávou, protože byly přesným obrazem Ježíšovým. Když povstali a všichni společně vystoupili na městské hradby, byla jsem tím pohledem uchvácena.

Bezbožní potom viděli, co ztratili; byl na ně vychrlen oheň od Boha a strávil je. To bude vykonání rozsudku. Tehdy bezbožní obdrží, co jim svatí ve shodě s Ježíšem během tisíce let přisoudili. Týž oheň od Boha, který zničí bezbožné, očistí také celou zemi. Příkré a rozeklané vrchy budou ve velikém žáru roztaveny. Rovněž zemská atmosféra a "živlové rozpustí se..." Potom jsme viděli naše dědictví, slavné a překrásné a stali jsme se dědici celé obnovené země. Všichni jsme zvolali zvučným hlasem: "Sláva, haleluja!"