Kapitola 65. Ukončení poselství třetího anděla

Byla jsem uvedena do doby, kdy poselství třetího anděla dospělo k svému ukončení. Moc Boží spočívala na Jeho lidu, který ukončil své dílo a byl připraven na hodinu zkoušky, která měla přijít. Přijali pozdní déšť, neboli rozvlažení od tváře Páně a živé svědectví opět ožilo. Poslední veliké varování proniklo všude a znepokojilo a rozzuřilo ty obyvatele země, kteří to poselství nechtěli přijmout.

Viděla jsem anděly v nebi, jak spěchají sem a tam. Jeden anděl s kalamářem po boku se vrátil zpět ze země a oznamoval Pánu Ježíši, že jeho dílo je dokonáno - svatí jsou sečteni a zapečetěni. Potom jsem viděla Pána Ježíše, který vykonával službu před truhlou smlouvy, v níž je deset Božích přikázání, jak odložil kadidelnici. Pozdvihl své ruce vzhůru a řekl mocným hlasem: "Stalo se". Všechny andělské zástupy odložily své koruny a Pán Ježíš pronesl slavnostní prohlášení: "Kdo je nečestný, 280 budiž i nadále nečestný, kdo je nečistý, budiž i nadále nečistý; a kdo je spravedlivý budiž i nadále spravedlivý a kdo je svatý, budiž i nadále svatý."

Každý případ byl rozhodnut buď k životu nebo k smrti. Zatímco Pán Ježíš konal službu ve svatostánku, konal se soud nad spravedlivými zemřelými a potom nad spravedlivými žijícími. Kristus se ujal svého království, neboť přinesl oběť smíření za svůj lid a smazal Jeho hříchy. Poddaní nebeského království byli v plném počtu. Svatba Beránkova byla vykonána a království, a velikost všech království pod veškerým nebem byla dána Pánu Ježíši a dědicům spasení. Pán Ježíš má panovat jako Král králů a Pán pánů.

Když Pán Ježíš vycházel ze svatyně svatých, slyšela jsem zvonění zvonečků na Jeho oděvu. A když svatyni svatých opustil, jakýsi temný oblak zahalil obyvatele země. Mezi hříšníkem a uraženým Bohem už nebyl žádný prostředník. Dokud mezi Bohem a hříšným člověkem stál Pán Ježíš, byla tu pro lid jakási zábrana; když však opustil své místo Prostředníka mezi Otcem a člověkem, byla zábrana odstraněna a satan plně ovládl nekající hříšníky. Dokud vykonává Pán Ježíš službu ve svatyni, nemohou být rány vylity. Jakmile však Jeho dílo a s Ním i Jeho úřad Prostředníka skončí, nebude již nic bránit tomu, aby se Boží hněv s veškerou prudkostí nevylil na nechráněnou hlavu hříšníkovu, který spasením pohrdal a kárání nenáviděl. V této hrozné době, kdy Pán Ježíš přestal být Prostředníkem, žili svatí před tváří živého Boha bez Přímluvce. Všechny případy již byly rozhodnuty, všechny vzácné klenoty byly sečteny. Pán Ježíš se na chvíli zdržel v předsíni nebeské svatyně a hříchy, které byly 281 vyznány za Jeho pobytu ve svatyni svatých, byly vloženy na satana, původce hříchu, který za ně musí nést trest.

Potom jsem viděla, jak Pán Ježíš odložil své kněžské roucho a oblékl svůj nejmajestátnější královský oděv. Na hlavě měl mnoho korun, jedna zapadala do druhé. Pak, obklopen nebeskými anděly, opustil nebesa. Když na obyvatele země začaly dopadat rány, někteří Boha osočovali a proklínali Jej. Jiní spěchali k lidu Božímu, aby byli poučeni, jak by mohli uniknout Jeho soudům. Avšak svatí už pro ně neměli nic. Poslední slzy za hříšníky již byly prolity, poslední úpěnlivé modlitby již byly k nebesům vyslány, poslední odpovědnost byla splněna a poslední výstraha zvěstována. Sladký hlas milosti již nikoho nezval. Když celá nebesa i svatí usilovali o jejich spasení, ani neměli zájem. Byl jim předložen život i smrt. Mnozí toužili po životě, ale nevynaložili sebemenší úsilí, aby jej získali. Nezvolili si život a nyní již nebyla k dispozici krev smíření, aby smyla jejich vinu, ani soucitný Spasitel, který by za ně prosil a volal: "Ušetři, ušetři toho hříšníka ještě nějaký čas!" Veškerá nebesa se spojila s Pánem Ježíšem, když zaslechla ta hrozná slova: "Stalo se; dokonáno jest!" Plán vykoupení byl vykonán, ale jen nemnozí se rozhodli pro jeho přijetí. Nyní, když dozněl líbezný hlas milosti, zachvátila bezbožné bázeň a hrůza. S děsivou určitostí slyšeli slova: "Příliš pozdě! Příliš pozdě!"

Ti, kteří si nevážili Slova Božího, běhali sem a tam, od moře k moři, od severu na východ a hledali Slovo Boží. Anděl pravil: "Nenajdou je! Na zemi nastal hlad; ne hlad po chlebě a žízeň po vodě, ale po slyšení slov Hospodinových. Co všechno by nyní dali za jediné slovo uznání od Boha! Ale ne, musí dále 282 hladovět a žíznit. Den co den pohrdali spásou, víc si vážili pozemského bohatství a světských rozkoší než nebeského pokladu nebo nebeského povzbuzení. Zavrhli Pána Ježíše a pohrdli Jeho svatými. Kdo je nečistý, musí zůstat navždy nečistý."

Mnozí bezbožní se velmi rozhněvali, když museli snášet účinky ran. Byl to hrozný pohled. Rodiče vyčítali svým dětem a děti svým rodičům, bratři svým sestrám a sestry svým bratřím. Všude bylo slyšet hlasité naříkání: "To tys mi bránil, abych neřijal pravdu, která by mě uchránila od táto strašné hodiny." Lidé se obraceli s nenávistí proti svým kazatelům a vyčítali jim: "Vy jste nás nevarovali, vy jste nám říkali, že celý svět má být obrácen a volali jste "Pokoj, pokoj", abyste potlačili každou vzniklou bázeň. Vy jste nám o této hodině nic neřekli a o těch, kteří nás před ní varovali, jste prohlašovali, že to jsou fanatikové a zlí lidé, kteří nás chtějí uvrhnout do záhuby" Viděla jsem však, že kazatelé neunikli Božímu hněvu. Jejich utrpení bylo desetkrát větší, než utrpení jejich lidu. 155 EW