Kapitola 17. Čas shromažďování

Dne 23. září mi Pán ukázal, že podruhé vztáhl svou ruku, aby znovu vydobyl ostatky svého lidu, a že úsilí v této době shromažďováni musí být zdvojnásobeno. V době rozptýlení byl Izrael poražen a zraněn, avšak nyní, v době shromažďování chce Bůh svůj lid uzdravit a obvázat. Úsilí rozšířit pravdu v době rozptýlení mělo jen malý úspěch; bylo možno udělat jen málo nebo nic, avšak v době shromažování, kdy Bůh shromažďuje svůj lid, budou mít ona úsilí zamýšlený účinek. Všichni by měli být v díle horliví a jednomyslní. Viděla jsem, že to bylo nesprávné, když se někteří odvolávali na události, které se staly v době rozptýlení, jako na důkaz, že by nám nyní v době shromažďování měly být vodítkem, protože kdyby Bůh nyní neučinil pro nás více než tehdy, pravý Izrael by nikdy nebyl shromážděn. Viděla jsem, že sestavení prorockého nástinu z roku 1843 bylo řízeno rukou Páně a nemá být změněno. Výpočty byly provedeny tak, jak je Pán chce mít; Jeho ruka však přikryla a skryla chybu v jednom číselném údaji, takže ji nikdo nemohl vidět, dokud svou ruku opět neodsunul.

Potom jsem měla vidění ohledně výrazu "ustavičná" z proroctví Dan. 8:12; a sice, že slovo "oběť" bylo přidáno lidskou moudrostí a nepatří k tomu textu, a že Pán dal o tom správné pochopení těm, kteří zvěstují hodinu soudu. Před rokem 1844, kdy vládla jednota, téměř všichni byli jednotní co se týká správného výkladu "ustavičné", ale když po roku 1844 nastal zmatek, byly přijaty jiné názory a to způsobilo temnotu a zmatení. Od roku 1844 není a nebude stanoven žádný čas jako zkušební kámen.

Pán mi ukázal, že třetí andělské poselství musí být zvěstováno Jeho rozptýleným dítkám, ale že nesmí být vázáno časem. Viděla jsem, že mnozí stanovováním času vyvolávali falešný rozruch; avšak poselství třetího anděla je mocnější než čas. Viděla jsem, že toto poselství stojí na vlastním základě a nepotřebuje stanovení určitého času ke svému posílení, že se šiří s mocí, koná své poslání a že ve spravedlnosti bude zkráceno.

Potom mi bylo poukázáno na ty, kteří jsou ve velikém omylu, neboť věří, že je jejich povinností jít do starého Jeruzaléma a domnívají se, že tam musí vykonat jakési dílo, než přijde Pán. Takovýto názor bude mít ten účinek, že odvrátí myšlenky a zájem lidu od současného Božího díla ve třetím andělském poselství, protože ti, kteří se domnívají, že musí jít do Jeruzaléma, budou tam ve svých myšlenkách prodlévat a budou zadržovat peněžní podporu díla přítomné pravdy, aby tam mohli jít a i jiné vzít s sebou. Viděla jsem, že taková misie nezpůsobí nic skutečně dobrého a že by to trvalo dlouhou dobu, než by jen několik Židů uvěřilo v první příchod Kristův, a tím déle by to trvalo, než by uvěřili v Jeho druhý příchod. Viděla jsem, že satan v této věci svedl mnohé a že kolem nich byly duše, jimž mohli pomoci a přivést je k zachovávání přikázání Božích; oni je však nechali jít na zahynutí. Viděla jsem rovněž, že starý Jeruzalém nebude nikdy znovu vystavěn, a že satan činí vše možné, aby myšlenky dítek Božích v této době shromažďování obrátil k této věci a zabránil jim, aby všechen svůj zájem věnovali současnému dílu Božímu a působí na ně tak, aby zanedbali nezbytnou přípravu na den Páně.

Milý čtenáři , vědomí odpovědnosti k bratřím a sestrám, jakož i přání, aby krev duší nebyla nalezena na mém oděvu, daly podnět k tomu, abych napsala toto malé dílo. Znám nevěru, se kterou mnozí pohlížejí na tato vidění, znám i to, že mnozí ačkoli vyznávají, že očekávají na Pána a učí, že žijeme v "posledních dnech", všechno to přičítají satanu. Od takových očekávám silný odpor, a kdybych nevěděla, že to Pán ode mne žádá, pak bych svá vidění tímto způsobem neuveřejňovala, protože u mnohých vzbuzuje posměch a nenávist. Já se však více bojím Boha než lidí.

Když mi Pán dal poprvé poselství pro svůj lid, bylo to pro mne těžké je zvěstovat a ze strachu, abych někoho neranila, často jsme je zmírňovala, nakolik jen bylo možno. Bylo to pro mne velikou zkouškou zvěstovat poselství tak, jak mi je Pán dal. Neuvědomila jsem si, že jsem tím byla velice nevěrná a neviděla jsem nebezpečí a hříšnost takového počínání, dokud jsem v jednom vidění nebyla uvedena do přítomnosti Ježíšovy. On se na mne zamračeně podíval a odvrátil ode mne svou tvář. Nelze vylíčit hrůzu a úzkost, jakou jsem tehdy pocítila. Padla jsem před Ním na svou tvář, ale neměla jsem sílu, abych pronesla jediné slovo. Ó, jak jsem si přála být skryta před Jeho hrozným 38 pohledem. Tenkrát jsem poněkud pochopila, jaké budou pocity ztracených, když budou volat: "Hory a skály, padněte na nás a skryjte nás před tváří toho, kterýž sedí na trůnu, a před hněvem Beránka!"

Hned potom mi anděl poručil vstát a pohled, jaký se mým zrakům naskytl, nelze vylíčit. Byl mi ukázán zástup, jehož vlasy i šaty byly rozervány a výraz jejich obličeje byl obrazem zoufalství a hrůzy. Oni přišli blíže ke mně, vzali svůj oděv a otírali jej o můj. Podívala jsem se na svůj oděv a viděla jsem, že je potřísněn krví, která rozežírala látku. Jako mrtvá jsem padla k nohám mého doprovázejícího anděla. Nemohla jsem na svoji obhajobu uvést žádnou výmluvu. Můj jazyk odmítal cokoli vyslovit a já jsem si jen přála, abych byla pryč z tohoto svatého místa. Potom mne anděl postavil na nohy a řekl: "To není tvůj případ, ale tato scéna ti byla ukázána proto, abys poznala, jaké bude tvé postavení, budeš-li se zdráhat jiným zvěstovat to, co ti Pán zjevil. Budeš-li však věrná až do konce, budeš jíst ze stromu života a pít živou vodu. Budeš muset mnoho trpět, ale milost Boží je dostačující." Potom jsem pocítila ochotu vykonat všechno, co Pán ode mne žádal, abych mohla dosáhnout Jeho souhlasu a nemusela už nikdy pocítit hrozný projev Jeho nelibosti.

Často jsem byla neprávem obviňována, že rozšiřuji zásady spiritismu. Avšak dříve než vydavatel časopisu "Day-Star" upadl do tohoto bludu, dal mi Pán vidění o smutných a neutěšených následcích, které by stádci byly způsobeny skrze něho i skrze jiné, když by dále učil spiritistickým naukám. Často jsem viděla půvabného Ježíše, že je osoba . Ptala jsem se Jej, zdali Otec je také osoba a má-li takovou postavu jako On. Na to mi Ježíš odpověděl:"Jsem přesným obrazem osoby mého Otce."

Často jsem viděla, že takové náhledy, jež všechno zduchovňují, odebírají nebesům všechnu slávu a že v mnoha myslích je trůn Davidův a půvabná osoba Ježíšova spálena v plameni spiritismu. Viděla jsem, že mnozí, kteří upadli do tohoto bludu, budou přivedeni k poznání světla pravdy, ale bude pro ně téměř nemožné úplně se vymanit z podvodné moci spiritismu. Takoví lidé by měli důkladně pracovat na tom, aby vyznali své omyly a navždy je zanechali.

Milý čtenáři, doporučuji Ti Slovo Boží jako pravidlo Tvé víry i Tvého jednání. Tímto Slovem budeme souzeni. V tomto Slově Bůh zaslíbil, že v "posledních dnech" dá vidění, ne jako nějaké nové pravidlo víry, ale k potěšení svého lidu a aby pomohl těm, kteří se odvrátili od biblických pravd. Takto Pán zacházel i s Petrem, když jej chtěl poslat k pohanům. (Sk l0.kap.)

Těm, kteří chtějí toto malé dílo rozšiřovat, chci říci, že je určeno jen pro lidi upřimné a nikoli pro ty, kteří by se věci Ducha Božího vysmívali.