Kapitola 22. Obtíže v církvi

* Z česopisu Review and IteId 11.8.1853

Milí bratři a sestry! Jelikož se blud rychle šíří, měli bychom se snažit být v díle Božím bdělí a uvědomovat si, v jaké době žijeme. Temnota přikrývá zemi a mrákota národy. Jelikož téměř všichni kolem nás jsou zahaleni temnotou bludu a klamu, musíme zapudit naši otupělost a žít v blízkosti Boží. Tam můžeme od Pána Ježíše získat paprsky božského světla a slávy. Protože temnota i bludy se rozrůstají, měli bychom získávat 105 důkladnější poznání pravdy, abychom byli připraveni obhájit z Písma svatého své stanovisko. Musíme být pravdou posvěceni, zasvěceni Bohu a žít podle svého svatého vyznání tak, aby na nás mohl Pán vylévat stále více světla, abychom v Jeho světle viděli světlo a byli posíleni Jeho silou. Každou chvíli, když nejsme na stráži, jsme vydáni 55 EW nebezpečí, že budeme napadeni nepřítelem a přemoženi mocnostmi temna. Satan přikazuje svým andělům, aby bděli a přemohli všechny, kteří se jen dají; mají zjistit poklesky a oblíbené hříchy těch, kteří vyznávají pravdu a mají kolem nich šířit tmu, aby přestali bdít a šli cestou, která by zneuctila dílo, o němž předstírají, že je milují, a tím aby vnesli do církve zármutek. Tito bludem svedení a spící budou obklopeni stále větší tmou a světlo nebeské jim pozvolna zmizí z dohledu. Nemohou odhalit své oblíbené hříchy a satan vrhá na ně svou síť tak dlouho, až budou polapeni do jeho osidel.

Bůh je naše síla. Od Něj musíme očekávat moudrost a vedení, a když hájíme Jeho čest, dobro církve a záchranu svých duší, musíme přemoci své zakořeněné hříchy. Měli bychom se sami snažit získávat každý den nová vítězství. Musíme se naučit stát samostatně a záviset cele na Pánu. Čím dříve se to naučíme, tím lépe. Každý by měl poznat, kde dělá chyby a věrně bdít, aby ho jeho hřích nemohl přemoci, ale aby on zvítězil nad Ním. Potom můžeme důvěřovat Bohu a církev bude ušetřena mnohých obtíží.

Poslové Boží, kteří opouštějí svůj domov, aby pracovali pro spasení duší, mnoho času věnují těm, kteří již dlouho znají pravdu, ale jsou ještě slabí ve víře. Příčina této slabosti je v tom, že povolili uzdu, aniž by to bylo potřebí. Nebděli sami 106 nad sebou a mám zato, že vyzývali nepřítele, aby je pokoušel. Dostávají se do nepatrných těžkostí a už je musí služebníci Páně navštívit. Často tím stráví celé hodiny i dny a musí s bolestí a žalem vyslechnout opakované stesky na drobné svízele. Dotyčný svá trápení zveličuje do krajnosti z obavy, že služebník Páně jim nebude věnovat pozornost. Postižení však nemají záviset na služebnících Božích, že jim pomohou z nesnází, ale mají se ponížit před Pánem, postit a modlit se tak dlouho, až těžkosti pominou.

Někteří, jak se zdá, si myslí, že Pán povolal do díla své služebníky jenom proto, aby vykonávali jejich přání a nosili je na rukou. Domnívají se, že nejdůležitější částí jejich práce je odstraňování nepatrných starostí a těžkostí, které si nerozumným počínáním sami zavinili a dali vlastně průchod satanu svým nepoddajným a věčně nespokojeným duchem. Co se však v této době stane s hladovějícími dušemi? Hladovějí po chlebu života. Ti, kteří znají pravdu a jsou v ní utvrzeni ale neřídí se podle ní - kdyby se jí řídili, byli by ušetřeni mnohých obtíží - zdržují Boží posly a hlavní cíl, pro který je Pán povolal do pole, není splněn. Služebníci Boží jsou zarmouceni a tyto věci v církvi jim berou odvahu. Všichni by se naopak měli snažit, aby jim k jejich břemenu nepřidali ani to nejmenší; měli by jim láskyplnými slovy a modlitbou víry pomáhat. Jak o mnoho volněji by jim bylo, kdyby ti, kteří vyznávají, že věří pravdě, pomáhali jiným, místo, aby sami vyžadovali pomoc. Přijdou-li služebníci Boží na temná místa, kde pravda ještě nebyla zvěstována, přijdou tam již zraněni na duchu, a to pro zbytečné 107 svízele svých bratří. K tomu všemu musí snášet nevěru a předsudky odpůrců a jsou mnohými pošlapáváni.

Jak mnohem snadněji by byla srdce ovlivňována a jak mnohem víc by byl Bůh oslaven, kdyby Jeho služebníci byli ušetřeni EW 56 těžkostí a malomyslností, a mohli s volným duchem hlásat pravdu v její kráse. Ti, kteří se proviňují tím, že vyžadují pomoc služebníků Božích a zaměstnávají je obtížemi, se kterými se měli vypořádat sami, musí Bohu vydat počet ze všeho času i peněz, kterých bylo třeba k jejich uspokojení. Členové by si měli sami vzájemně pomáhat. Neměli by nikdy obtěžovat celé shromáždění svými obtížemi, anebo čekat, až přijde některý z poslů Božích a vše vyřeší. Měli by spravedlivě chodit před Bohem, své překážky odstraňovat z cesty, a když přijdou pracovníci, měli by být připraveni jejich ruce podpírat a ne je zeslabovat.