Kapitola 32. Pád satana

Satan byl kdysi v nebesích ctihodným andělem, nejbližším po Kristu. Jeho obličej, podobně jako obličej jiných andělů, zářil vlídností a pocitem štěstí. Jeho čelo bylo vysoké a široké, což svědčilo o vysoké inteligenci. Měl dokonalou postavu, šlechetné a vznešené chování. Ale když Bůh řekl svému Synu: "Učiníme člověka k obrazu našemu, začal satan na Ježíše žárlit. Přál si, aby se ho zeptali na radu, jak učinit člověka. Když se to nestalo, byl naplněn nenávistí, žárlivostí a hněvem. Chtěl mít v nebi nejvyšší čest hned po Bohu.

Až do této doby byl v nebi úplný pořádek, soulad a dokonalá podřízenost Boží vládě. Byl to ten největší hřích vzbouřit se proti Jeho řádu a vůli. Zdálo se, že v celém nebi zavládl rozruch. Andělé byli seřazeni do skupin a každá divize měla ve svém čele vrchního velícího anděla. Satan ambiciózně usiloval o sebepovýšení a nechtěl se podrobit Ježíšové autoritě a činil narážky proti Boží vládě. Někteří andělé sympatizovali se satanovou vzpourou, ale jiní neochvějně hájili Boží slávu a moudrost a souhlasili s tím, že svěřil vládu svému Synu. Mezi anděly nastal spor. Satan a jeho stoupenci chtěli změnit Boží vládu. Přáli si prozkoumat Boží nevyzpytatelnou moudrost a zjistit, proč vyvýšil Ježíše a dal Mu takovou neomezenou moc a velení. Vzbouřili se proti autoritě Syna. Všechny nebeské zástupy byly vyzvány, aby se dostavily před Otce, aby bylo rozhodnuto o každém jednotlivém případu. Bylo stanoveno, že satan a všichni andělé, kteří se připojili k jeho vzpouře, budou z nebe vyhnáni. V nebi nastala válka. Tohoto boje se zúčastnili i andělé. Satan chtěl porazit Božího Syna i ty, kteří se podrobili Jeho vůli. Ale dobří a věrní andělé zvítězili a satan a jeho následovníci byli z nebe vyhnáni.

Když byl satan se svými následovníky z nebe vyloučen a uvědomil si, že navždy ztratil všechnu svou neporušenost a slávu, litoval toho a přál si, aby opět mohl být dosazen do své funkce v nebi. Byl ochoten přijmout své dřívější místo, nebo i nějaké jiné postavení, které by mu bylo v nebi přiděleno. Ale nebylo to možné; nemohlo být dovoleno, aby byla nebesa vydána takovému nebezpečí. Celá nebesa by tím mohla být zničena, kdyby se tam vrátil, protože byl původcem hříchu a vyrostl v něm zárodek vzpoury. Satan a jeho následovníci plakali a prosili, aby znovu získali Boží přízeň. Avšak jejich hřích - nenávist, závist a žárlivost - byl tak veliký, že Bůh jej nemohl vymazat. Musel zůstat zaznamenán, aby obdržel svůj konečný trest

Když satan nabyl plné přesvědčení, že si již nemůže znovu získat Boží přízeň, začal projevovat svou zlomyslnost a hněv. Radil se společně se svými anděly a tak byl vytvořen plán boje proti Boží vládě. Když Adam s Evou byli postaveni do krásné zahrady, vymýšlel satan plány, jak by je zničil. Tato šťastná dvojice by nemohla být připravena o své štěstí, kdyby byla poslušná Bohu. Satan na nich nemohl uplatnit svou moc, dokud se nestali neposlušnými vůči Bohu a tím ztratili Jeho přízeň. Musel být proto vytvořen plán, jak je svést k neposlušnosti a tím vyvolat Boží nelibost a takto je dostat pod přímý vliv satana a

147 jeho andělů. Bylo rozhodnuto, že satan přijme na sebe jinou podobu a bude ukazovat, jaký má o člověka zájem. Musí vytvořit předsudky vůči Boží pravdomluvnosti a vzbudit pochybnost, zda Bůh opravdu myslel to, co řekl. Nejdříve musí vzbudit jejich zvědavost a pak je musí přimět k tomu, aby se snažili vniknout do Božích nevyzpytatelných plánůcož je tentýž hřích, kterým se provinil satan, - a aby přemýšleli o důvodu, proč jim Bůh zakázal jíst ze stromu vědění dobrého a zlého. EW