World News & Current Affairs The Information Monopoly
B
eing informed is the only way of keeping up with the fast, interconnected era we live in. With an ever increasing demand for information, the media hold an unconquerable grip on power. As Malcolm X once said: “The media's the most powerful entity on earth. They have the power to make the innocent guilty and to make the guilty innocent, and that's power. Because they control the minds of the masses.” The only limitation to such power is us, the audience. If we are to believe in anything the media present, we have to pose unsettling questions aimed at their allegiance and transparency.
The media is run by few “opinion -makers”; people who fabricate the content of everything we hear, watch, and read. In contrary to the popular belief, the content itself is not a part of a largescale conspiracy. Nevertheless, the opin-
The Votes are In
ion-makers are selecting what will and will not get published, or purposely omit information which may play against their interests. For the sake of honest and truthful media, it is important to know those in charge and their intentions - as they do, in one way or another, influence our thinking. In 1983, 50 corporations owned 90% of the entire US media. Today, the same 90% is owned by only five corporations - Bertelsmann, News-Corp, Disney, Viacom and Time Warner. This means that roughly 300 media executives (the opinion-makers) of those five corporations control the entire information diet of the 320 million US citizens. Meanwhile, Europe is facing different, but not any less dangerous, problem. While media analysts conclude there is a bigger corporate diversity of media ownership in European countries, the opinion-makers most of the time cannot be traced. Orwellian as it might sound, we do not know the faces, not even the names, of those who feed us with information. The executives of 70% of all European media are un-
known - they might be outsourcing their companies, working from a different country, or from our very midst, just hidden in shadows.
Seek transparency and seek independent yet relevant sources - because the information are the strongest weapons. If we stop questioning the legitimacy of those weapons, they can be easily used against us. ADAM POLÁNEK We sincerely hope you enjoy this first edition of the new-and –improved OG Chronicle. We’d like to take this opportunity to thank all of the students who contributed, the staff who helped us polish our stories, and the administration who supported their printing. Thanks! Your Chronicle Team
Logical Olympics
What Would Brexit Bring?
O
ver the course of years, the union created among European countries has undergone many changes in its form and infrastructure. The United Kingdom, specifically, was about to leave in 1977 and now the history is maybe about to repeat itself. For Britain abandoning the European Union now was adopted the term Brexit.
With the Conservative party winning the elections, Britain has found itself in a rather Eurosceptic mood. UK's future as a member of the EU should be discussed at a referendum held by the end of 2017, as promised by David Cameron. The Prime Minister expressed his demands on the EU, which include restriction of the immigrants' benefits, redistribution of power in favour of national governments, increase in competitiveness and protection of the single market (e.g. protection of non-euro zone members). These demands were indeed met with the support of UK citizens, but not the EU leaders. Hence, is it worth it for Britain to remain in the Union? Fifty percent of British trading
I
n North America, it's election time. Media have been writing about the American elections quite a bit and have swept the Canadian elections under the carpet. So let us bring Canada on the radar and have a look at the importance of their elections. The results of the Canadian elections play a big role for the Americans as well. Why is that? Canada and America are each other's biggest business partners. The trade between the two countries totaled 770 billion US dollars in 2012 alone. Consequently, Canada is the world’s largest national importer of American goods, spending circa 51 billion US dollars on US-made cars alone. Moreover, Canada is the second-largest importer of agricultural products that root in the US. The leadership of corresponding parties in these two countries would only strengthen the partnership. Any changes in the characteristics of their relations and in Canadian infrastructure alone are about to have a significant impact of many countries including Mexico, China, Brazil and more.
happens within the EU with its greatest trading partners being the US, Germany, Netherlands, France, Ireland and China. Therefore, Britain would have to comply to regulations laid by the EU without having a say in the negotiations. It would also lose the EU's negotiation strength when trading outside the Union. Although Brexit is said to protect intra-state level companies, billions of the EU subsidies would be lost and it was estimated the UK would lose 2.2% of GDP by 2030. Another disadvantage of Brexit is the restriction of free movement and health care arrangements, which are the benefits of member states as well as the decrease of military influence. On the other hand, Britain would regain control over its borders, rid itself of the EU's renewable energy programme and working hour limitations. Above all, it would create a much freer economic market, turning London into, as The Economist stated, a Singapore on steroids. At the moment, Britons are slightly more inclined to say yes to Brexit and only the year 2017 will uncover this important part of the EU's and Britain's future. TEREZA MILOŠOVÁ
T
here is a medieval tradition which celebrates Parmenides for inventing logic while living on a rock in Egypt. Although this is only a legend, there is no denying that Parmenides was indeed the first philosopher who supported his claim with a complex and extended argument when proposing his view on reality. Later on, logic was described as a study of valid reasoning and acknowledged as an official discipline by none other than Aristotle. A few thousand years later, not only are we still aware of this discipline, we compete in it. On Friday, November 6th Open Gate again hosted regional round of Logical Olympics organized by Mensa
of the Czech Republic. No matter how broad your knowledge is, individual rumination and quick decision making are the key qualities of the competitors. Students from kindergarten up to high school were divided into five categories. The whole process lasts approximately two months, between registra-
Open Press 1/2015
And the results? The Liberals celebrated their victory with 39.5% of the votes gaining them 184 seats out of the 338 possible in “The House of the Commons” and 29 out of 105 seats in the Canadian Senate. The Liberals stand for universal health care, the Canadian Pension plan, peacekeeping, official bilingualism, official multiculturalism, same-sex marriage nationwide, Canada Student Loans and for the entrenchment of Canada’s Charter of Rights and Freedoms and, what's more, they have introduced the most diverse cabinet in modern history. ALEX CARR tions closing at the end of September and the final round during the last week of November. This year we had three students advance to the final round: Josefína Sarah Elisová in category A; Jan Kačenka and Václav Trpišovský in category B. Trpišovský won these olympics in 2014. KATEŘINA ROUŠAROVÁ
Special Interests & Interviews A Volvo Group Financial Director
The Purest Way to Fly
N
owadays we have almost interminable number of extracurricular activities we can participate in but only a handful of them are as practical and comprehensive as gliding. Both mental and physical capabilities are required in order to excel in this sport. You may be surprised by the fact that the Czech Republic – together with Poland, Germany and France – is among the world’s leading countries in this exceptional activity. But what exactly is gliding? Basically, it is an air sport in which pilots compete to fly as far and as fast as possible using just invisible forces which are found naturally in nature. From this it is obvious that you would be vainly searching for an engine on the glider and this allows planes to pass just a hundred of meters above your head
without you even noticing them. So why is gliding more extraordinary than other sports? It requires an immense amount of knowledge from a wide variety of subjects including meteorology, physics, geography, biology, chemistry, engineering and many more. It also requires high physical stamina, such as spending eight or more hours doing it, which is extremely demanding. Gliding also teaches you responsibility as even the slightest moments of unawareness can lead to serious problems, including death. Developing all these skills throughout your flying career will be extremely useful in daily life including many different situations from traveling to business meetings as it is a great way to captivate people's attention. By now you are likely wondering how you can participate in this exciting hobby. Anyone willing to study and work hard can participate in their local air flying club which can be found on the Aeroweb.cz website or you can contact me personally or at my email with any questions. You can experience a test flight at one of the many Czech airfields, which is very interesting even if you don’t take up gliding. If you do sign up for a course, expect a theoretical course during the winter, and practical training including many hours of flight time during spring and summer. I promise that you will never regret the decision to glide, but I should also warn you: gliding is highly addictive. Once you become part of it, it is not only a great way to spend your time, but it also becomes an essential part of your lifestyle. MATĚJ RENDLA
W
e offer you an exclusive interview with the financial director of the Volvo Group Central East Europe, Mr.
for Volvo Truck Corporation for the past 20 years, including the Volvo Truck headquarters in Sweden, Volvo market companies in Lithuania and Russia, the past 13 years as Head of Ginance for the Czech Republic, and since January 2015 as the Head of Finance of the Volvo group central Eastern Europe. What most interests you about your job? I work with people from many different countries and nationalities and, with my many years of experience, I am now able to assist my colleagues and help them to grow the business.
John Muldoon. Due to Mr. Muldoon’s heavy travel schedule, it’s a unique opportunity to interview Mr. Muldoon about the current financial situation of the Volvo group. Describe your business background. After finishing university I spent ten years working in the construction segment in Florida and Washington D.C. Then, in the early 90’s, I moved to Europe, where I started my career with Volvo trucks. I have lived in Europe for many years, including Sweden, Lithuania, Russia and for the past 13 years in the Czech Republic. I have been working
Why did you leave your last job? This is a two-sided question. I still have my old job and at the same time a new job, as I still am the finance director of the Volvo Group of the Czech Republic and from the first of January 2015, I am the finance director of the Volvo Group Central East Europe, which includes 14 countries. More responsibilities and more challenges. Why will help you excel at this job? Due to my many years of experience working as a financial controller, I was chosen for this position, which I am extremely proud my superiors had put their trust in my abilities. Please describe your company. The Volvo group values quality, safety and environmental care. Those are common bases and are important components of our corporate culture. The values have a long history and a permanent position in our organisation, our products and our way of working. The Volvo Group is a company that treats
their employees with real respect, has big concerns for the environment and safety. What are the biggest demands of your job? Normally? Deadlines. It starts when you are a student and it continues in business life. Working for a global company like Volvo is a constant battle for meeting deadlines. This includes monthly reports, forecasts, information to headquarters and generally keeping up with email correspondence. Also I do travel a lot, which sometimes can be very hard.
What do you consider to be of most importance in your new position? In my new position it is very important to be in constant contact with my colleges in other countries and the Volvo group headquarters. Do you have any career advice for students on how to decide what they want to do in the future? Students shouldn’t get stressed over about what they want to do in the future. Firstly they should concentrate on getting a good education and learning as much as possible and be ready for future opportunities. Normally hard work at the end means success. We would like to thank you, Mr. Muldoon, for making the time for this interesting interview with your very busy schedule. We would like to wish you and the Volvo Group a lot of good luck and success in the future. SARAH MULDOON
The Price of Luxury
A
n October article on YouTube has caused a lot of spending buzz. It relates to cost and worth and calls into question idea of the value we give objects and the price we’re willing to pay for them. That said, here are the seven most expensive things that their owners consider as very relevant. THE MOST EXPENSIVE CAR The dream of all car collectors is the Ferrari 250 GTO from 1962. This car was an opponent for the 1961 Jaguar. So Enzo Ferrari commanded one of his best engineers Giotto Bizzarrini to make a better Ferrari with a 3.0-litre V12. The car was custom made for Stirling Moss, a British racer, and was sold for $38 million.
Now it is in Sotheby´s where you can purchase it for $72 million. THE MOST EXHOME
PENSIVE
Mukesh Ambani, the wealthiest businessman in India, has the most expensive home in existence, named Antilia. It cost $1 billion, yet he invested only $77 million into building it; it has 27 floors and 600 employees. THE MOST EXPENSIVE PRODUCTION
Walt Disney spent $410.6 million for making this film. The taxes alone in England where they filmed cost $34.1 million. THE MOST EXPENSIVE MANMADE OBJECT
THE MOST EXPENSIVE JEWELRY The most well known diamonds are of course the white diamonds, but the most expensive is the 59.6 carat “Pink Star” diamond (made by the diamond cutter Isaac Wolf) because a pink diamond is extraordinary. This one sold for $83.2 million and was eventually renamed to “Pink Dream”.
The International Space Station placed 330 km from the earth is the work of five major space agencies. It cost $100 billion to make and will finish its last route in 2024 before shutting down.
Open Press 1/2015
THE MOST EXPENSIVE BOOK Leondardo Da Vinci’s The Codex Leicester was sold in 1994 to Bill Gates for $30 million. The “Codex Hammer” was written between 1506 and 1513 and tells about the studies of water. THE MOST EXPENSIVE BOTTLE OF WATER In total, only 9 water bottles were made by Mario Padilla, and one costs $100,000. If you are going to purchase one, a water taster named Martin Riese will help you enjoy your water. This bottle is so costly because it is covered with 600 diamonds and is sealed with a cap made of white gold. So there you have it: seven things you won’t be able to live without now that you know that they can be had for such reasonable prices. Happy bargain hunting! DARINA LISICHKINA
Special Interests & Interviews You Break It, You Go to Jail?
Champagne, Lights, & Glamour—An Inventive Imagining that my city is that successful and that so many people have the urge to visit us. Annoying? Certainly not! How could it be annoying to see that someone likes things about you or things that are a part of you? It feels like when someone is in love with you and showing it to you every day. How could you not be happy when so many people adore your lifelong passion? (laughter)
I
t’s famous, luxurious and beautiful. This is Paris. More than a third of people living on this planet have been to Paris and those who haven’t, want to go. I contacted Ms. Paris, a person representing this treasure of France, and asked her to talk about her feelings regarding the city. When I first saw Ms. Paris, she really was Someone, with a capital S. The moment she began in her luxurious, sophisticated accent, I felt like a lower class citizen. Soon, however, I realized that she’s completely welcoming and incredibly special. She emanates a wave of relaxation. Your success and status in the world is huge. How do you explain that your city is one of the most visited and adored places in the world? Is this attention a positive or annoying after so many years? I definitely feel very blessed and honored
What fulfills you most as see your city flourish? The most gorgeous feeling is when I wake up and there already are tons of people admiring things I’m offering. It’s seeing new people but the same faces. Faces of happiness, amazement and admiration. I’m filled with joy every day. When you said “things I’m offering” everyone immediately imagines the Eiffel tower, the Arc de Triumph, the cathedral of Notre Dame or the Louve. Are there some secret places you love but that aren’t so popular? These are precisely the things I love about Paris: the little things. The hidden and still beautiful places of Paris that are often unvisited visited. Places such as, Bois de Boulogne, where I can sit on a boat and watch the calm, adorable city. I also love walking down small Paris streets with the beautiful old houses waiting in breathtaking silence. Is there some interesting stuff people may not know about Paris? Naturally! Did you know that there are 6100 streets in Paris and that the shortest one is only 5.75 meters long? Numerous intellectuals such as writers, artists and
academics have been drawn to the city. And also, Paris was the first in to use lamps on its avenues. Just another reason why we are the City of Lights. We’ve talked about Paris’s many positives, but what about her pain? How are your citizens coping with the recent tragedies you’ve experienced? You know the world is with you, of course. Yes, of course, thank you. Naturally, every adored and beloved city has people who are jealous of it, people who want to bring it down. But humanity is strong, and so are Parisians. America still shines, despite its Twin Towers tragedy. London is still ranked a top destination despite its Tube disaster. And though Madrid was hurt with huge train catastrophe, it can still boast with the beautiful places it offers. Our prayers also go to Beruit and we hope both cities will soon recover from their horrible losses. All loving citizens are strong. We have been cut deeply, but we will not close our hearts. No one can destroy the soul of the City of Lights. TEREZA CHÁROVÁ
Sending Salutations—What an Icon Might Have Said
A
fter months of online research and communication with spirits from beyond, we’ve secured an interview with the famous icon, role model, actress and Playboy model Marilyn Monroe! When I first contacted Marilyn for an interview, she was skeptical about her relevance, however in the end she agreed.
would recommend to our readers? This is subjective, but for me a beauty ideal is a woman with a white porcelain face so due to that I whitened my skin every morning with a hormone cream. It adds this glamourous glow and makes my skin velvety soft and angelic white. What are your cosmetics must-haves? Red lipstick! If you want to seduce a man, there is nothing better than putting a rouge lipstick on your lips. What is your opinion on plastic surgery? I have had two plastic surgeries - the cartilage at the tip of my nose and a chin implant. So, I guess, I’d say it’s ok. What is your trick for keeping a great figure? Since I was eighteen years old I have used a diet called Raw Eggs and Milk. Basically, I eat just two scoops of raw eggs and two cups of milk a day, yet sometimes I can’t resist the urge and I prepare an apple pie.
Welcome, Marilyn. My first question may sound unconventional, but are you a "shower singer"? Definitely! I sing everywhere, at the moment the shower is my most favourite place to sing. How often do you wash your face? I wash my face 15 times a day. I suppose it sounds crazy, but my face feels sweaty and dirty, so it is obvious that I feel the need. Do you have any beauty tricks you
Don't you feel the need of eating and drinking more? At the start of this diet I did, however sometimes I make an exception for things such as my grandma's apple pie. Which songs describes you the best? Certainly some tracks by Beethoven, Mozart or Louis Armstrong. Who is your hero? Abraham Lincoln, I used to read everything I could find about him. Do you prefer cooking or cleaning?
Undoubtedly cooking. I love to conjure dishes with different tastes. Last time I revamped my grandma's pie recipe which she taught me when I was young and the result was outstanding. Which restaurant do you prefer when you are going out with your friends? My favourite is the one in Hollywood, called Romanoff’s, I think. I have two last questions for you! Would you describe yourself as a rulefollower or a schemer? If I observed all of the rules, I'd never have gotten anywhere! But I am sure that's part of my personality, isn't it? Marilyn Monroe do you have a message to our readers? Of course, this is to all the girls who think you’re fat because they’re not a size zero: remember— you’re the beautiful ones, it’s society who’s ugly. KRISTYNA ŠMERDOVÁ FAQs About Marilyn Monroe from bio.com: Born “Norma Jeane Mortenson” on June 1, 1926, she never knew her father. Her mother had mental issues, so Marilyn grew up an orphan in various foster homes. She was married three times, the first when she was just sixteen. When she first signed her contract, she was paid $125/week, but during her lifetime her films would gross $200 million. She died alone at the age of 36 with her last movie unfinished.
Open Press 1/2015
L
et’s take a little quiz: Which is worse to do in several US states? A. to walk a tiger on the street or B. to access someone else’s Wi-Fi.
Because I’ve asked, you’ve probably guessed that walking a tiger is lawfully better and you are right. As to B, you might think if someone’s Wi-Fi is not password protected, it might be okay to connect to it, but in several US states this misunderstanding can land you in up to two years in prison or paying a $10,000 fine. Another interesting, lawfully unacceptable thing to do is to bet more than $2,000 (5O,400 CZK) while gambling with a penalty of spending 10 years in a jail.
Surprisingly, using a fake username on internet is illegal, too, yet many people do it. If you think that law is nonsense, read this one: Oklahoma wants to be known as a peaceful state, therefore it is actually forbidden to write a fictional story where someone is killed or injured, even if the story is not published. On the flip side, some laws go too far. For example, everyone knows that drinking alcohol is usually allowed from 18 or 21 years old (depending on the country), but in the UK and the US it is also forbidden to get drunk in a pub or a bar, what many people think is the purpose of a pub or a bar. In the states with this law, being drunk means having lost steady self-control. Another interesting law people break is owning a permanent marker under the age of 18 in public. In fact, one little boy in Oklahoma was arrested for drawing with permanent marker at school. He was only painting a picture and was arrested, yet fortunately he came out of this case smoothly and without any penalty. But perhaps the most shocking rule hundreds of thousands of people break every day is singing “Happy Birthday” in public. This most-often broken rule is actually against the law because, apparently, Warner Chappell has had a copyright to the song since 1988. To conclude, these are just a few examples of illegal things people generally think are ok to do. So my advice is to buy a tiger instead of buying a permanent marker. You’ll be safer that way. LAURA ŘÍHOROVÁ
Variety A New Space Adventure Has Begun
What Kind of Student Are You?
M
ark Watney, the book’s main protagonist, is an American astronaut who is the seventeenth man to step on the surface of Mars. Mark's dream has ccme true. Everything seems great and perfect - he's on Mars! But nothing nice lasts long. Soon, a large dust storm reaches the place where the astronauts have built their base camp on the SOL 6, causing the termination of the whole mission and the astronauts’ return to Earth. Unfortunately, Mark was hit by a flying piece of communication antenna and consequently got stuck on Mars, alone, with supplies and life support designed for only thirty-one days. The next human mission to Mars would be in four years. Everybody on Earth thinks that he is dead. But not him; Mark Watney does not give up... Author Andy Weir has created a truly awesome character. Mark Watney is strong, smart, sarcastic and resourceful. In the book The Martian, the reader discovers Mark's story through journal entries where he always describes everything that has happened down to the smallest details, including technical information, facts about Mars and math calculations, all of this with a dose of humor and sarcasm. If you want to find out why duct tape should be worshipped, or what happens to a laptop when you bring it to the atmosphere of Mars, or how you can become a space pirate, or what is the worst thing about being alone on an entire planet, the only
Comics
thing you have to do is to read The Martian. The book is well-written and captivating, the reader lives through everything that happens, laughs or cries (which really depends on the situation), but is always excited for what happens next and curious about the ending of the whole story. I promise, grabbing this interesting looking book with the New York Times Bestseller mark on its cover and giving it a shot—you won’t regret it. KAROLÍNA HRABALOVÁ
MAP ABOVE BY CHARLOTTE LOŠTICKÁ
Re-purposing Unwanted Gifts 1. Enjoy crazy sweaters as you use them for rags to wash the car— after all, they‘re fluffy!
3. Put extra soaps you receive in your wardrobe—your clothes will smell so sweet!
2.
4. Learn to play battery bowling with all those extra batteries as pins. VERONIKA DOLEJŠÍ & JAN HREBÍK
Feeling cold? Make yourself a fire from these extra hangers!
BY JOHAN ROTT
Open Press 1/2015
Social Commentary & Opinion Where Education Fails
E
ducation - the greatest tool for world progress and the most valuable possession of the human race. Education - the one thing that often is not implemented correctly… at least in the public school system of our country, where the virtue of knowledge has been enslaved by the rules of tradition. The purpose of education is to open the mind. However, this concept is frequently ignored by the current Czech public education system. Instead, students are forced to spend hours and hours cramming tons of useless information they will never use - partially because they will forget it immediately after the test; partially because the sheer amount of details makes them overlook the bigger picture, resulting in an absolute indifference to knowledge. Let’s consider this two ways: firstly, imagine being given a set of incomprehensible images and expected to remember them all. This is, of course, nearly impossible, as the meaning of the activity escapes you; not only don’t you understand, you also don’t care at all. Now imagine you are told it is a series of photos from various incidents around the world and you are supposed to put them on a map to put these historical events into perspective. Suddenly, the activity is worthwhile as the mind uses the details to enhance the bigger picture and puts them into context. This is what education should be; this is what we experience at Open Gate.
Day Blues
But as it’s the first scenario is eerily similar to the typical Czech system, we can easily deduce why education is so widely unpopular. This unpopularity is dangerous - conformity has become a trend in the Czech Republic. Students are often taught to close their minds to
new ideas instead of being encouraged to think for themselves. They are presented solutions instead of being challenged to produce them. Every person differentiating from the mainstream is viewed as an aberration, a broken cog in the machine of the society. We live in a world where the fear of failure prevents us from trying in the first place. And yet, there is no other way to achieve true
education than through opening up and trying to understand the world around us. The damage is not only done to the consciousness, however; communication skills are similarly impaired. Healthy communication between a student and a teacher is sometimes hard to find, if there exists any at all. Some teachers finish their lectures and become unavailable immediately after the bell rings. This can create a sense of a lack of understanding between students and their teacher, and later, between different hierarchical levels of society. Therefore, children never learn to communicate their feelings, both those of satisfaction and discontent, to people who directly influence them. A disconnect occurs between the person who’s supposed to help you learn, creating a deep rift of disinterest separating you from actual acquirement of useful knowledge; and whatever natural ambition you might have had gets lost in the process. In short, the moral of the story is: do not let any person poison your natural thirst for education. Open your mind and go out of your way to find the information you require to pursue your dreams. TEREZA PODHAJSKÁ & MICHAELA ZEMACHOVÁ
The Only Teenage Magazine I‘ll Read Rookie is clever and intriguing.
T
he internet is a miraculous place, almost like Wonderland. It is so miraculous that it is possible to find online a magazine with intelligent contributors for liberal-minded teenage girls. Unlike your typical Bravíčko or another attempt at a publication for teens, Rookie (rookiemag.com) offers creative, original and smart content – all reachable just by a few clicks. Its main advantage lies in the fact that it is created for teenagers by teenagers. There are no old men or uncreative women producing an issue to make their living by trying to appeal to what they misperceive as teenage trends. Rookie has a wide variety of contributors, ranging from literature students from America across different artists to a teenage girl from Syria who writes a diary about her experience living in that country. Being the independent magazine it is, Rookie can afford to create an openminded, liberal context by combining experiences of young people from all over the world, including interviews with some famous names, such as the singer Lorde.
Each month brings a new topic related to the multitude of articles and graphics posted every day. Besides the more regular authors, even the readers of the magazine are encouraged to submit different articles on the given topic in any possible format – be it essays, poems, comics or photography. The contributions are then divided into fourteen different categories, including fiction, advice for the readers, love, beauty, style, movie and TV and music. Rookie touches on both serious and leisurely topics. On the one hand, its readers can get interesting tips on which books to read, movies to watch or how to make cool DIY clothes. On the other hand, they can access information from a new point of view (quite often from firsthand experience) on subjects such as feminism, sexuality or burning questions and problems regarding the ordinary life of a young female. However, if you are rather conservative, Rookie is not the best choice for you. But as for me, I envy Tavi Gevinson, the Editor-in-Chief, for creating Rookie. DEBORA POŠTULKOVÁ
T
here are big differences between day and boarding students here at Open Gate, but some teachers and boarding students fail to see it. They don’t realize how it feels to get home very late because of our school schedule, or because our bus is delayed. The same thing happens in the mornings; we need to wake up very early to get to school; boarders are fortunate to always be just a few meters away. Also, many extracurricular activities take place very late so we cannot sign up for them. Moreover, if a boarding student forgets his or her homework, gym clothes or notebook, he or she can always go to the dorms during break and get them— how lucky. Instead, we have a very small space to fit our very big Open Gate lives into. Another advantage of being a boarding student is that they can help each other with school work unlike our parents who don‘t always know or remember the things we are learning in school. The boarding students are in touch with their friends and classmates all the time. If they forget about certain homework, their classmates, who live with them, can remind them. Nonetheless, day students are better off than the boarding students in other ways and we know it. We often have more freedom since we don’t have to follow the dorms’ rules and we get to enjoy more time with our families. ANNA ŠLEGROVÁ
The School Paradox
L
et us contemplate the way this article came to be. It is now three in the morning, and around two gallons of caffeine have been devoured for the sake of productivity. Not that it particularly helps, mind you; we are as groggy as IB students pulling an all-nighter can get. No worries, though! We have sacrificed our social lives to the God of Barely-Passing-Grades, and He will surely grant us…. well, something. Passing grades, probably. Though with gods being fickle as they are, one can never know. By now, it is likely you have written us off as a pair of lazy procrastinators. Aha! That’s where you are wrong.
The paradoxical thing about this situation is that we have so much work to do that we have no time to work on our work. Let me translate this from the language of over-caffeinated teenagers: we have been working since dawn and yet, we still have more schoolwork to do. Ain’t it fun? (That was a rhetorical ques-
Open Press 1/2015
tion, but let me tell you: It kind of is. Sometimes. For short but glorious moments.) It seems a little scary. We are still in our teenage years, and yet we overwork ourselves in the pursuit of success. And the fact we do it willingly doesn’t change anything. The values of our society have become so success-oriented that there is no time for anything anymore. As a result, we spend the years of our youth glued to textbooks, stressing to death over our fate; stressing to death that we might not be good enough and fail. And you know what? That’s not cool. And not fun. But we still do it. Partially because it has become our routine and our path towards our dreams; partially because we do find something satisfying in ruggedly working our brains. But what if we liberated our minds from this endless pressure? Wouldn’t our perception of a perfect future be different? By the way, here’s a disclaimer: This is not a call for you to drop out of school. We swear. Just try looking at everything from a different angle, alright? It can sometimes make all the difference.
TEREZKA PODHAJSKÁ & MICHAELA ZEMACHOVÁ
Média a Komunikace Jak šel čas s OGNOTes
K
dyž se řekne OG NOTes, většině studentů se pravděpodobně vybaví něco jako: „Ten časopis, který nikdo nečte, protože mu nikdo nerozumí.“ Nebo také: „To je ten hezky barevný časopis!“ Možná je pravdou, že naše čtenářská základna není úplně největší, ale přesto tímto trojjazyčným časopisem již pátým rokem děláme radost nejen této malé skupince lidí, ale také sami sobě. Jsme časopis, ve kterém se potkávají tři kultury – frankofonní, hispánská a německy mluvících zemí. OG NOTes je vlastně jen jedna varianta jeho názvu, německy se řekne OG NOTiz a španělsky OG NOTas . Ve skutečnosti se ujala anglicko-česká výslovnost francouzského názvu - „oudžínots“. V každém čísle zpracováváme jiný hlavní námět. Za ta léta, co existujeme, jsme jich vystřídali třináct, např. rodina, škola, cestování nebo také kultura či pohádky. Jsou to témata, se kterými se setkáváme při výuce cizího jazyka. Loni jsme začali zase od začátku, naše redakce se totiž téměř celá obnovila a čtenářská základna taktéž. Můžeme proto znovu psát o stejných tématech a přitom být originální a nikoho nenudit.Doposud měl časopis pevně danou strukturu. Od úvodního editorialu a ankety jste se mohli přes rubriky Hlavní téma (vlastní texty na dané téma), Zažili jsme (reportáže z akcí školy) a Povedlo se (ukázky z práce v hodinách) pročíst až k zábavné tečce na konec.
V závěru časopisu bylo ještě vždy připojeno vyhlášení vítězů fotosoutěže, kteří obdrželi hrneček s logem časopisu a vítěznou fotkou. Od tohoto roku čeká OG NOTes velká změna: staneme se součástí časopisu OG Chronicle. Těšíme se, že nás čeká něco nového, a jsme zvědaví, co nám i čtenářům tato novinka přinese. MÍŠA FLEGROVÁ
Fotosoutěž
Média a Komunikace - Trojjazyčná Osmisměrka
TELÉFONO CELULAR KOMMUNIKATIONS COMUNICACIONES INFORMATIONEN JOURNALISTE INFORMATION INFORMACIÓN ORDINATEUR TÉLÉVISION TELEVISIÓN ACTUALITÉ ORDENADOR FERNSEHER REPORTERO NECHRICHT PORTABLE COMPUTER REPORTER NOTICIAS MESSAGE MONDE HANDY MUNDO WELT
MÁJA KERNALOVÁ & MÁJA KOLOMAZNÍKOVÁ
Open Press 1/2015
Tradiční součástí každého čísla je fotosoutěž, která doplňuje hlavní téma. Tentokrát nás zajímaly „Vtipné reklamy v cizím jazyce.“ Vítězové Natalie Žalmanová (FR), Mája Kernalová (DE) a Terka Milošová (ES) se můžou těšit na hrníček s logem časopisu a vítěznou reklamou. Blehopřejeme! Příští číslo časopisu bude věnováno svátkům a tradicím. Těšíme se na vaše fotky na téma : Jak doma dodržujeme tradice. Posílejte vaše rodinné fotografie jak zdobíte stromečky, pečete cukroví, barvíte vajíčka, vyřezáváte dýni, lijete olovo, chystáte, slavíte, zkrátka jak dodržujete tradice. Nejlepší nápady budou odměněny. REDAKCE
FRANÇAIS L‘Échange Franco-Tchèque
A
Enquête
u mois d'octobre, nous avons eu de la chance d’accueillir nos amis de France, de Bretagne, de Rostrenen.
Quelles sources d'information utilisezvous et pourquoi?
P
Tout était facile. J’ai apprécié les excursions, le rire, les moments quand nous étions ensemble. Mais pour décrire, ce qui s'est passé pendants ces jours, j’ai besoin de quelques mots seulement : L’amusement, l’amitié, le rire, l’aventure et les souvenirs inoubliables qui ont été réalisés pendant cette période. Nous nous sommes bien amusés quand nous sommes allés à Prague. Nous nous sommes bien amusés quand nous avons chanté des chansons ensemble. Nous nous sommes bien amusés quand nous avons enseigné à nos amis des phrases en tchèque. (Avez-vous su que le mot koláče est très facile à dire pour les Français ?) Nous nous sommes bien amusés quand nous avons préparé le barbecue tchèque.
our chercher les informations actuelles pour mes devoirs (des exposés, des posters etc.) j’utilise le Google le plus souvient et aussi Wikipédia ou Yahoo answers. Pour chercher les informations actuelles du monde j’utilise les BBC, Seznam, CNN. Toutes les sources ont les avantages et les désavantages par exemple la subjectivité, fausses informations, les informations qui manquent etc. Pour avoir les informations suffisantes nous devons lire des livres et utiliser plus de sources. VERČA ŠILHANOVÁ
L
Ou lorsque nous avons essayé de monter la colline raide, l’incroyable tour de Petřín, qui pour une raison quelconque, ressemblait à la tour Eiffel. L’amitié. Si elle existait déjà, elle est devenue encore plus forte. Si nous avons rencontré une nouvelle personne, nous sommes devenus amis instantanément.
a première source que j’utilise pour les informations est le BBC. Il y a beaucoup d'informations du monde entier. Aussi les magazines sont excellents par exemple Forbes et Reflex. PÁJA HAVRÁNKOVÁ
L
e plus souvent, je ne lis pas beaucoup de sources tchèques pacque qu'ils ne sont pas vraiment informées et objectives. À le place des sites tchèques j’utilise le BBC parce qu’il y a beaucoup d’informations et beaucoup d’articles avec points de vue différents, donc j’ai l’information objective. J’aime aussi leur style. TERKA PODHAJSKÁ
Le rire était la chose la plus facile du tout. Le rire cassait les barrières linguistiques immédiatement. Merci et merci beaucoup. MÁJA KOLOMAZNÍKOVÁ
souvent le BBC, pour trouver J ’utilise les informations vraies sur la situation
A Propos de Notre Magazine on dit OG Notes, la plupart Q uand des étudiants pensent probablement : "Le magazine que personne ne lit, parce qu'il n´y a personne qui comprend tout." Ou: "Voilà le beau magazine de couleur." Il est peut-être vrai que notre lectorat n´est pas vraiment grand mais ce magazine trilingue fait plaisir depuis cinque ans non seulement à ce petit groupe de lecteurs mais aussi à nous, la rédaction. Ce sont trois cultures qui se rencontrent dans notre magazine - celle des pays francophones, hispaniques et des pays où l´allemand est la langue officielle ou parlée. OG Notes n´est vraiment qu'une seule version de son nom, en l'allemand OG Notiz et en espagnol OG Notas. En fait, la prononciation anglo - tchèque du nom français: Oudžínots s´est implantée. Dans chaque numéro, nous traitons un autre thème principal. Au fil des années que nous existons, nous en avons élaboré treize - sur des sujets tels que la famille, l'école, le voyage, ou même la culture et les contes. Ce sont les sujets rencontrés lors de l'enseignement d'une langue étrangère. L'année dernière, nous avons commencé depuis le début; nos rédacteurs ont été remplacés presque entièrement et le lectorat aussi, nous pouvons donc écrire de nouveau sur les mêmes sujets et toujours être originaux et amusants. Jusqu'à présent, le magazine avait une structure fixe. On commence par
En classe
l´editorial et le sondage, puis la rubrique du thème principal (nos propres textes sur le sujet), après les reportages sur des évènements de l´école, ensuite la rubrique Nous avons réussi (exemple des travaux des classes) et à la fin l'amusement et le concours photo. (Les gagnants reçoivent une tasse avec le logo du magazine et avec sa photo vainqueur. Depuis cette année un grand changement attend OG NOTES: nous allons faire partie de la revue Chronicle OG.Quant à nous, nous sommes contents qu´il y a quelque chose de nouveau qui nous attend et nous nous demandons ce que ces nouvelles apporteront à nos lecteur et à nous aussi. MÍŠA FLEGROVÁ
Open Press 1/2015
dans le monde. C’est une source excellente parce qu’ils n’écrivent que les informations vraies. Pour faire mes devoirs j’utilise le Wikipédia parce qu’il y a toutes les choses et ensuite c’est simplement écrit, donc c’est très facile à comprendre. SÁRA PAŠTIKOVÁ
P
our trouver les informations actuelles j’utilise BBC, the Guardian et iDnes. Mais je sais que tous les sites ont des fautes. Et pour cette raison je lis beaucoup d’articles. C’est le meilleur moyen pour obtenir les informations et comprendre la situation dans le monde. MÁJA SCHOLZOVÁ
L
a source que j´utilise pour savoir ce qui se passe dans le monde est BBC. Et j´utilise Google pour les devoirs mais aussi Wikipédia et les autres sources. BETY NOVOSADOVÁ trouve mes informations actuelles sur J eYoutube parce que pour moi, la vidéo est la façon la plus facile pour obtenir les informations. Je ne peux pas lire des informations parce que ça c’est très difficile. DORA ORLICKÁ
DEUTSCH Gut Gemacht
Besuch der Deutschen
E
s begann alles am Mittwoch, dem 30. September. Die deutschen Austauschschüler kamen um sechs Uhr bei uns an, und wir hatten zehn Tage Spaß vor uns. Sie waren sehr müde und hungrig, also hieß es zuerst in die Schulkantine. Gleich danach haben wir unseren Gästen ein bisschen Tschechisch beigebracht – genug Aktivität für den ersten Abend hier. Zuerst waren sie neugierig, wie unsere Schule funktioniert und wie sie aussieht; ich glaube, dass sie auch ein bisschen ängstlich waren. Zum Schluss waren sie aber ganz froh. An den nächsten Tagen, außer am Wochenende, hatten wir zusammen ein tolles Programm. Zur gleichen Zeit waren auch französische Austauschschüler hier und es hat sich geschickt, gemeinsam Prag zu besuchen und dort in gemischten Gruppen eine Stadtrallye zu machen. Auch gab es einen gemeinsamen „Drei-VölkerAbend“ mit Verkostung von Essen aus Frankreich, Deutschland und Tschechien. Zusätzlich sind wir noch nach Vojkov gefahren, wo für uns ein Bowling-Turnier organisiert wurde. Ein nächstes Mal waren wir, diesmal ohne Franzosen, in einem Kletterpark in Vysočany, wo wir den ganzen Vormittag geblieben sind und uns dabei mehreren Herausforderungen körperlicher Art gestellt haben. Einige Nachmittage haben wir gemeinsam im Café Stará Škola verbracht.
Welche Informationsquellen verwendet ihr und warum?
An Tagen, wo es keine Ausflüge gab, waren die deutschen Schüler mit uns in der Schule und konnten sich mit dem IB Unterricht bekannt machen. Es ist etwas ganz anderes als der Unterricht in Deutschland - hoffentlich auch inspirierend. Am Wochenende waren die Deutschen mit jedem von uns zu Hause. Ich weiß nicht, was die anderen gemacht haben, aber ich mit Sebastian und meiner Familie haben eine Tropfsteinhöhle und eine Brauerei besucht. Der ganze Besuch war anstrengend für uns, aber wir hatten viel Spaß an diesen zehn Tagen und es war eine wichtige Erfahrung für uns. JAKUB KUNČÁK
I
ch benutze meistens das Internet, wenn ich Informationen brauche. Aber manchmal verwende ich auch die Bücher, weil die sehr oft zuverlässig sind, und man kann die Bücher jederzeit benutzen, während man das Internet nur benutzen kann, wenn Strom da ist und ein Internetanschluss zur Verfügung steht. Das Internet hat viele Vorteile, aber auch viele Nachteile. Ich benutze nur ausgewählte und zuverlässige Webseiten. Zum Beispiel Encyclopedia Britannica, BBC oder Wikipedia. Mit der letzten Quelle ist es ein bisschen kompliziert. Es ist eine gute Quelle, aber manchmal gibt es dort große Fehler, weil fast jeder in der Welt auf dieser Seite eigene Artikel schreiben oder ergänzen kann. Ich benutze das Internet auch, weil es sehr schnell ist. Deshalb kann ich viel Zeit einsparen, und es bleibt mir mehr Zeit für andere Aktivitäten. LEOŠ MALEC
I
ch benutzte vor allem das Internet als Informationsquelle. Es ist weil man alles im Internet finden kann. Im Internet gibt es ganz viele Seiten, die an viele Themen ausgerichtet sind, also gibt es eine große Chance, dass ich finde, was ich brauche. Eine andere gute Informationsquelle sind die Schulbücher, weil die Lehrer die Schulbücher oft nutzen. Deshalb suchen wir in Schulbüchern Informationen, die wir dort zu finden glauben. Das Problem ist, dass nicht alle Lehrer Schulbücher benutzen. VALERIE CREMONINI
Über unsere Zeitschrift
S
agt man OG NOTes, so denken die meisten Schüler an „die Zeitschrift, die niemand liest, weil niemand sie versteht“. Oder aber: „Ach ja, die schöne farbige Zeitschrift!“. Es stimmt, sie wird nicht gerade massenhaft konsumiert. Dennoch freut sich seit fünf Jahren nicht nur der beschränkte Leserkreis über das Herausgeben der dreisprachigen Zeitschrift, sondern auch die Redaktion. Wir präsentieren hier eine Zeitschrift, in der sich drei Kulturen begegnen – die spanische, franzosisch und
Umfrage
deutschsprachge. Der Name OG NOTes ist übrigens nur eine der Sprachvarianten, auf Deutsch heißt die Zeitschrift OG NOTiz, auf Spanisch OG NOTas. In der Praxis ist allerdings die englischtschechische Aussprachevariante der französischen Benennung üblich geworden: Oudžínots. In jeder Ausgabe wird ein spezifischer Themenbereich behandelt. Bis jetzt hat es dreizehn davon gegeben, z. B. Familie, Schule, Reisen, Kultur oder Märchen, also alles Themen, die im Fremdsprachenunterricht immer wieder durchgenommen werden. Im vorigen Jahr haben wir wieder von vorne angefangen, denn sowohl in der Redaktion, als auch bei der Leserschaft kam es inz w i s c h e n z u e i n e m „Generationswandel“. Wir können deshalb aufs Neue beginnen, dabei originell bleiben und niemanden langweilen. Die innere Inhaltsstruktur der Zeitschrift war bis jetzt fest vorgegeben
und entsprach der Einteilung in einzelne Rubriken: vom Editorial und der Leserumfrage über das Hauptthema (mit eigenen Texten zum jeweiligen Thema), die Rubriken „Aus dem Leben der Schule“ (Reportagen zu den schulischen Veranstaltungen) und „Gut gemacht!“ (gelungene Arbeiten vom Fremdsprachenunterricht) bis hin zur Spaßseite am Ende jeder Nummer. Ganz am Schluss wurden die Ergebnisse des regelmäßig stattfindenden Foto Wettbewerbs veröffentlicht und dazu die besten Fotos gezeigt, die - auf einer Porzellantasse abgedruckt und mit dem Logo von OG NOTes versehen - die Gewinner als Prämie bekommen haben. In diesem Schuljahr stehen wir erneut vor einem großen Wandel: OG NOTes wird ein Teil der Zeitschrift OG Chronicle. Wir sehen gespannt dieser neuen Etappe entgegen und freuen uns auf das, was uns und unseren Lesern diese Entscheidung bringt. MÍŠA FLEGROVÁ
Open Press 1/2015
W
enn ich schnell etwas wissen muss oder will, suche ich die Informationen zuerst im Internet – und damit meine ich hauptsächlich Google. Es ist schwer eine gute Quelle zu finden, wo die Informationen verlässlich sind, aber es ist am schnellsten und bequem. Manchmal kann es passieren, dass ich die Informationen, die ich brauche, im Internet nicht finden kann. Dann gehe ich in die Bibliothek und suche die richtigen Bücher. Die Bücher sind meistens verlässlicher als die Internetquellen, aber man braucht mehr Zeit, um die Informationen zu finden. DENISA NOVÁ
W
enn ich Informationen brauche, bemühe ich mich viele verschiedene Quellen zu verwenden. Ich versuche, Sachen aus verschiedenen Perspektiven anzusehen. Ich verwende das Internet (viele verschiedene Seiten), Bücher, und ich mag die Menschen nach ihrer Meinung fragen. Ich glaube, ich verwende das Internet, weil es sehr einfach und schnell zu bedienen ist. Auf der anderen Seite glaube ich, dass Internet nicht immer zuverlässig ist. Das ist, warum ich Bücher lieber mag – die sind zuverlässig, aber man kann nicht so schnell finden, was man sucht TEREZA PÁSKOVÁ
ESPAÑOL Día de los
Un Encuentro con la Realidad
18
de octubre, un equipo extraordinario (5 chicas, el seňor Nitsche y yo), se dio cita en el aeropuerto de Václav Havel, preparándose para el vuelo a la India. La gente a veces cree que solo disfrutamos visitando los monumentos y comiendo curry. Aunque sí, Mumbai es una ciudad que "nunca duerme" (como los hindúes dicen) y sí, la comida fue una explosión de colores y sabores, nuestro viaje fue mucho más que una fiesta. En la primera parte de la estancia trabajamos en pueblos. En pueblos donde la gente vive vidas diferentes - no tienen electricidad, no buscan el exceso, tienen un fuerte sentido de comunidad y son felices de una manera que para
nosotros es única. Hicimos ladrillos y sentamos los cimientos de una casa. También pintamos la escuela local. Fue como un encuentro con la realidad. Por otro lado, exploramos Mumbai. La ciudad, con sus 20 millones habitantes, es un sitio enorme con mucha historia. La arquitectura, los monumentos, la mentalidad - todo es una mezcla de oriente y occidente. Hemos visto la casa de Gandhi, la Puerta de la India, y mi favorita – la estación Chhatrapati Shivaji. No puedo expresar con palabras todas mis impresiones, porque el viaje fue una experiencia como ninguna otra. ADAM POLÁNEK
Encuesta ¿Qué fuentes utilizas para obtener información y por qué?
C
uando investigo uso varias fuentes diferentes para obtener diversos puntos de vista: BBC y a veces fuentes checas como Lidové Noviny. Sin embargo, mi fuente predilecta es The Guardian –creo que hacen periodismo especializado, con opiniones con las que estoy muy de acuerdo. ADAM POLÁNEK
C
asi siempre uso economist.com y BBC porque son páginas confiables y tengo muy buena experiencia con ellas. En general uso medios y páginas que no son checas, sino más bien internacionales. THEA KRATOCHVÍLOVÁ
C
asi siempre busco las noticias actuales en línea, por ejemplo, en BBC, The Guardian, Wall Street Journal, etc. Y cuando investigo un tema concreto uso publicaciones especializadas. Es aconsejable buscar fuentes de diferentes países para garantizar varios puntos de vista. TEREZA MILOŠOVÁ
S
i necesito información, en la mayoría de los casos, yo uso el Internet para encontrarla. Por ejemplo, si necesito noticias actuales uso páginas como BBC. Para encontrar otras informaciones que uso para mis trabajos escolares uso fuentes de buena calidad. ADRIÁN HATLA
Muertos
E
l Día de muertos es una gran celebración originalmente de México, pero hoy se celebra en muchos países de la cultura latinoamericana. En principio se trata de un evento donde se recuerda a los ancestros. La celebración se lleva a cabo el 1 y 2 de noviembre y durante esta festividad las calles que están cerca del cementerio se llenan de decoraciones de papel picado, flores, calaveras de azúcar y desfiles. A pesar de estar conectado con la muerte, es un acontecimiento muy alegre y relajado. Esta tradición empezó en la época de los aztecas y a través de tiempo ha llegado a ser conocida en todo el mundo. ADÉLA BRZOBOHATÁ
Sobre Nuestra Revista
C
uando se dice OGNOTas, a la mayoría de los alumnos se les viene a la mente la idea: “Sí, esa revista que nadie lee, porque nadie le entiende”. O también: “La bonita revista de colores”. Sí, quizás es cierto que nuestro grupo de lectores no es tan amplio. Pero a pesar de esto es el quinto año en que con la publicación de nuestra revista hacemos felices a este grupo de gente, y también a nosotros mismos. Somos una revista donde tres culturas se encuentran – la de países francófonos, hispano y germano hablantes. OGNOTas es una de las variantes de su nombre, ya que en alemán se dice OG NOTiz y en francés OG NOTes. En la práctica se generalizó el nombre francés pronunciado en inglés con acento checo (Oudžínots). En cada numero presentamos un tema principal distinto. En los años que llevamos publicando se han sucedido ya trece temas – por ejemplo, la Familia, la Escuela, los Viajes, y también la Cultura y los Cuentos. Son los temas que se tratan en las clases de idiomas. El año pasado empezamos a repetirlos; esto fue porque los miembros de la redacción cambiaron casi del todo y del mismo modo los lectores. Por esp pudimos volver a escribir sobre los mismos temas de forma original y divertida, sin aburrir a nadie. Hasta ahora la revista ha tenido una estructura establecida. Empezando
por el editorial y la encuesta los lectores podían continuar por la rúbricas del Tema Principal (con textos originales relacionados con este), Hemos vivido (reportajes de los eventos escolares) y Nos salió bien (muestras del trabajo en clase) y así leer hasta llegar a los pasatiempos del final. En el cierre de la revista siempre aparecían los ganadores del concurso de fotografía, los cuales obtenían una taza impresa con el logo de la revista y su foto ganadora. Este año OGNOTas se enfrenta a un cambio radical: Pasa a formar parte del periódico OG Chronicle. Esta novedad nos hace ilusión y tenemos curiosidad de saber qué agradables sorpresas nos traerá este cambio. MÍŠA FLEGROVÁ
Open Press 1/2015
En clase Tres Francesas guapas noc nosotros en Open Gate Los intercambios son la manera perfecta para practicar una lengua extranjera. Esta semana tres chicas de Bretaña, Francia, van a estudiar conmigo en las clases de español. Por esto hemos hecho una entrevista. Yo: ¿Porqué habéis elegido la República Checa para el intercambio? Matilde: Quiero mejorar mi inglés. Elise: Para conocer nuevas personas. Margaux: He querido visitar Praga siempre. Yo: ¿Qué expectivas teneís de esta visita? Matilde: De nuevo, debido a la mejora de inglés. Elise: Creo que es bueno tener nuevos amigos y relaciones internacionales. Margaux: Por Praga. Yo: ¿Qué impresión tenéis ahora Open Gate? Matilde: Me gustan las actividades en tiempo libre. Elise: Es muuuuy grande. Margaux: Y muy moderno, en comparación con nuestra escuela Notre-Dame de Campostal. Yo: ¿Qué sabéis de la República Checa/ Praga en este momento? Matilde: No mucho, solo las informaciones básicas como que es la capital y cuál es la moneda. Elise: Yo igual. Margaux: También. Yo: ¿Porqué habéis elegido espaňol para estudiar como lengua extranjera? Matilde: Hemos tenido dos opciones, solo español y alemán. Elise: Y el español es más bonito. Margaux: Sí, no me gusta el alemán. Yo: ¿Conocéis o habéis estado en algún país de habla hispana? Matilde: En Espaňa. Elise: Si, ha sido una visita de intercambio. Margaux: Hemos visitado Barcelona y Madrid. Yo: ¿Qué país de América Latina os gustaría conocer? Todas: ¡TODOS! Agradecemos a las chicas guapas por su tiempo para responder a nuestra entrevista. Y les deseamos mucha suerte en su estancia en la República Checa. ¡Que lo disfruten mucho! THEA KRATOCHVÍLOVÁ
První Annina (Lachanis) Hřích a trest Josefův
Úvod
P
rotože jsem se stále snažil přesvědčit studenty k tvůrčí činnosti a nepříliš se mi to dařilo, proto také v minulém školním roce vyšla Krognika pouze jednou, přemýšlel jsem, jak dál. A potvrdilo se mi, že čím bláznivější nápad, tím pro něj získám více studentů. Proto je dnešní česká literární příloha monotematická, jelikož jsem si vzpomněl na Nanynku v zelí, jak ji kdysi zpracoval spisovatel Václav Lacina, který lidovou píseň zpracoval tak, jak by ji napsali různí slavní čeští básníci ve svých dobých a stylech. My jsme šli trochu jinou cestou, a tak vznikla NAŠE NOVÁ CESTA HISTORIÍ LITERATURY A
ANNOU A JOSEFEM, bavte se dobře, a na další texty, které se sem již nevešly, se můžete podívat na nástěnce v Čapkovi. PETR ŠRŮTA Šla Nanynka do zelí Šla Nanynka do zelí, do zelí, do zelí, natrhala lupení, lupeníčka, přišel na ni Pepíček, rozšlapal jí košíček, ty ty ty, ty ty ty, ty to budeš platiti. ZELÍM S
Drama à la Shakespeare
V
ýstup 1. Nanynka: Do zelí jdu, ach ne do
zelí!! Lupení né zas to samé lupení. Osud mě připravil trhat lupení. Ach!! Výstup 2. Pepíček: Nanynko zbav své své břemene!! Minulosti, tvé minulosti se zbav!! Nanynka: Mé břemeno je především mým živobytí, vzdávat se by pro mne znamenalo smrt! Pepíček: Košíčku tě zbavím, nikdo se nic nedoví!! Osvobozena budeš a na živu zůstaneš!! (Rozšlape košíček) (Nanynka vzlyká a hroutí se k zemi) Nanynka: O ne!! Nyní se nemohu vrátit, jinak krutý osud mě čeká. Ach proč takový osud vybral si mne..ne..ne!! to ty!! Ty ty, tentýž co spáchal takovýto krutý čin, ty budeš platiti za tento čin!!!! Druhý den je Pepíček králem vyvolán na královský dvůr a následující ráno popraven. Každý takovýto čin musí být potrestán. ADÉLA CHROUSTOVÁ
Toto je příběh Anny, dcery Mahalelovy, syna Enóchova. 2 Ve dnech rakouského císaře Franze Josefa I. zavolal Hospodin Mahalela a promluvil k němu ze stanu setkávání: 3 „Mluv k synům a dcerám českých zemí a řekni jim: Když někdo z vás přinese dar Hospodinu, přineste svůj dar z pole zelného, pole bramborového nebo z kukuřice.“ 4 I poslal Benjamín svou prvorozenou dceru Annu k hoře Nebó, aby v nůši zelného lupení pro zápalnou oběť Hospodinovu natrhala. 5 V těch dnech byl však u hory Nebó také Josef, syn Chivejce Serejáše. 6 Když uzřel Annu, nůši jí rozdupal a lupení znečistil. 7 Anna úpěla k Hospodinu: „Jak se mám vůči tomuto muži zachovat?“ 8 Hospodin řekl Anně: „Proč ke mně úpíš? Cožpak nedůvěřuješ Hospodinu, svému Bohu? 9 Josefa stihne spravedlivý trest. 10 Natrhej lupení nové, vrať se do domu své1
Šla Nanynka do zelí—bajka
ho otce a obětuj zápalnou oběť.“ 11 Anna učinila, jak jí Bůh nařídil. 12 I rozhněval se Hospodin velice na Josefa. 13 Řekl mu: „Cos to učinil, Josefe, synu Serejášův? Provinil jsi se proti Anně i proti mé vůli. 14 Budeš nyní proklet, a na zemi budeš psancem a štvancem. 15 V potu své tváře budeš jíst chléb, dokud se nenavrátíš do země, z níž jsi byl vzat. 16 Prach jsi a v prach se navrátíš!“ 17 I změklo srdce Annino a volala k Bohu: 18 „Odpusť Josefovi jeho provinění a zmírni svůj hněv. 19 Smiluj se nad jeho rodiči, vždyť je jim jediným synem!“ 20 Avšak Hospodinovo srdce se zatvrdilo. 21 Poznamenal Josefa znamením, aby jej nikdo, kdo jej najde, nezabil. 22 Josef odešel od tváře Hospodinovy a usadil se v zemi Chešbónské, západně od Aštarótů. MICHAELA FLEGROVÁ
Elegické distichon
N
ána zelím už běží, lupení si trhá, lupeníčko to
Sonet à la Shakespeare
přítěž Pepíček dělá, úzko košík as pozná. ADAM POLÁNEK
První legenda o Nanynce
na zelí krásného slunečného dne, šla J ednoho Ó, panno Nanynko, ty do polechceš jít? dívka jménem Nanynka do zelí, aby ty tuto zeleninu tak miluješ a nemůžeš bez ní být? Zahal se v rouchu pracovní, ať nejsi taková rajcovní! Pepíček z rodu Malotů má zálusk na tebe, košík ti sebere a zelí vyklepe. ne budeš mít nic, ani košík ani zelíčko, jen nad hlavou modré nebíčko. A tak se i stalo a Pepek v zlosti, košík rozdupal, až v něm praskaly kosti. Ve vzteku náhle křikl na Nanynku, Ať si rychle dojde pro maminku Košík, Pepku, musíš hraditi, Prostě ho budeš hraditi TEA VULASOVÁ
zde natrhala lupení. Nebylo to poprvé, jelikož její rodina byla chudá a zelí bylo to jediné, z čeho žili. Měla s sebou krásný proutěný košíček, který dělala sama její prababička, a byl pro ni velmi cenný. Když došla na místo, začala do košíčku házet jeden lupen za druhým. Když v tom uviděla v dálce chlapeckou siluetu a hned poznala, že je to Pepíček. Pepíček byl ze sousední chalupy a stále dělal Nanynce naschvály a ubližoval jí. Když došel k ní, ani nepozdravil a rovnou jí vytrhl z ruky košíček. Prosila ho, ať jí ho vrátí, ale on si jí vůbec nevšímal a na místě košík rozšlapal. Dívka se rozplakala a křičela, že tohle si Pepíček zaplatí. On se však pouze usmál a řekl, že se radši dá na vojnu než, aby jí škodu zaplatil. To ovšem ale Nanynka nechtěla, jelikož věděla, že jeho rodičům by to ublížilo a tak se mu tedy snažila domluvit. Nic nepomáhalo, dokonce chtěl Pepíček dupnout na košík ještě jednou, ale když mu noha dopadla na cíl, zakřičel. Nanynka nevěřila vlastním očím! Místo košíku tam stál obrovský bodlák, který měl Pepíček zaražený v noze. „Stal se zázrak!“ radovala se Nanynka. „Ano, stal.“odpověděl jí Svatý Václav, který tento zázrak udělal, poté jí vyčaroval nový košíček a ještě donutil Pepíčka, aby všechno zelí nasbíral místo Nanynky a tak si dívka konečně mohla také odpočinout. VALERIE CREMONINI
Open Press 1/2015
Jednoho krásného slunečného dne se kráva Nanynka pásla na poli a již měla dost trávy, kterou jí každý dan dokola a dokola, tak se rozhodla, že chce zkusit něco nového. Rozhlížela se kolem a uviděla zakázané pole se zelím. I když věděla, že by zelí neprospělo její dietě, stejně se za ním vydala, protože v letošní sezóně vypadá obzvlášť lákavě. Šla a šla, až došla k zakázanému poli. Tam se pásla hodinu v kuse, až málem ve švech praskala. Najednou k ní přiběhl farmář Pepa a začal na ni křičet. Zatáhl ji zpět do chlíva a nedal ji dva dny najíst. Z toho vyplývá, že nemáme chodit lidem do jejich zelí. VÁCLAV KEREKANIČ
Druhá legenda o Nanynce Šla Nanynka do zelí. Nanynka nevěděla, co může od zelného údolí očekávat, proto se raději připravila na nejhorší. Vzala si obouruční meč, a zavěsila si ho přes záda na ocelový kyrys. Meč lehce zacinkal, když narazil na kov. Do zelí, do zelí. Údolí nechvalně známé počtem lidí, kteří zde nešťastně zahynuli při snaze sehnat vzácné lupení. Lupení je jedna ze vzácných květin s velkou škálou využití, jako je například výroba oživovacího lektvaru, výroba lektvaru nesmrtelného života, nebo výroba zelného salátu. A právě po tom Nanynka toužila. Natrhala lupení. Šlo to až moc lehce. „Něco je špatně,“ řekla si Nanynka. Ale nic se nedělo. Nanynka tedy pokračovala v trhání a skládání lupení do košíku. Doufala, že ho sní dříve, než ono ji. Lupeníčka. Tohle asi nebyl správný výraz pro půlmetrové masožravé lupení poseté zelenými ostny. Ale zní to roztomile. Přišel za ní Pepíček. „A je to tady,“ konstatovala smutně Nanynka. Věděla, že se něco zkazí. A takový dobrodruh jako Pepíček v plném těžkém brnění jí pravděpodobně mohl její trhací zážitek zkazit. Roztrhal jí košíček. A taky hrudník. Pepíček byl mnohem hbitější, než Nanynka očekávala, možná právě proto jí právě z hrudníku vytahoval jeho pečlivě nabroušenou dýku. „Ty!“ řekla Nanynka, a začala se pomalu plazit od Pepíčka. „Ty!“ řekla Nanynka zoufale, a zkoušela uchopit svůj meč. „Ty!“ zachroptila potichu Nanynka během její zbytečné snahy uchopit jílec jejího meče. Byla moc slabá. „Ty!“ řekla Nanynka, a se strachem pozorovala, jak se Pepíček přibližuje. „Ty!“ prohlásila z posledních sil.„Ty!“ „Ty to budeš platiti,“ řekla Nanynka nejsebejistějším hlasem, který zvládla napodobit. Sesbírala všechny své síly, uchopila meč, a sťala Pepíčkovi hlavu, která následně odletěla daleko do lupení. Jeho bezvládné tělo upadlo na umírající Nanynku. „Šla Nanynka do zelí!“ A taky toho litovala! VOJTĚCH ADAM
NAŠE NOVÁ CESTA HISTORIÍ LITERATURY A ZELÍM S ANNOU A JOSEFEM Dekadence
Budujeme!
Šla soudružka
V
Š Do zelí, zas do zelí, la Nána do zelí,
Š do zelí, do zelí,
před, soudruzi, vzhůru do zelí! Proletářka Nanynka Na poli vás zocelí.
Urvala tam lupení, Přišel tam Pepík, Rozkop jí košík, Ty, ty, ty, ty, ty, Kdo to bude sbírati Sem tu celej den, Sbírám to jak divá, Budeš tu teď sám, Sám jako kůl, Jako tamten v plotě, jdu teď hned domů dotrháš to sám.
la soudružka do zelí,
Dostupen pro všechny bude zelný květ! Takto my zlepšíme tento krutý svět. Imperialista Pepíček úrodu sic ničí, my se ale nedáme! Zelí brzy vzklíčí!
MICHAL MEDEK Soudruzi a soudružky, pojďte všichni sem! Se socialismem v duši vzkvete rodná zem! TEREZA PODHAJSKÁ
Kritický realismus
R
odiče byli psychicky labilní, Poslali Nanynku do zelí, Měli spíš zaplatit účty, A zapnout topení.
natrhala lupení, lupeníčka přišel na ni Pepíček, rozšlapal jí košíček, ty ty ty, ty ty ty, takhle nám to splatiti! Mandelinku nasadil nasadil, nasadil, prý aby nám oplatil, oplatil nám, teď už není v JZD, traktor kolem projede. Jednota mu není dobrá, kam koníčky pojedeme, máme dnes už traktory, vyoráme brambory. DEBORA POŠTULKOVÁ
Omalovánka
Brněnské hantec krásného rána se Nanynka J ednoho probudila, vylezla z betly a zapla idiotbox. Po chvíli zaslechla hlasitý zvuk z venku, tak podívala se z fenstra a udivila se. V dálce zahlédla týpka v bóráku, jak si to valí směrem ke dveřím baráku. I hulákala na ní matka: „Náno, aus a natrhat zelí, potřebujem love a cvaknót tady tomu džekovi dluhy!“ Ozval se i otec: „A dělé!“ Tak se tedy zvedla, a co fčil se hnala na blekfíld, aby natrhala zelí. Jakmile dotrhala zelí, tak se objevil chalan, ten kalósek vod vedle, největší dacan z vesnici. Nanynka se ho lekla, a fókla to dom. Zapomněla však na košíček. Hókla na rodiče: „Ta vidla mně chtěla čórnót košíček!“ Došla švica: „Neštengruj, a mazé pro to!“ Ale Nanynka měla už ze strachu bláto na hřišti, a tak nikam něšla. RADIM KURKA
Absolut Nany
Š ach ta Nanynka. la Nanynka,
Srpem ona zelí trhá, Výraz má kyselý, Mohla radši dělat počty, Potenciálem svým tak mrhá. Chtěla jít s tím zelím na trh, Přišel k ní muž podezřelý, „Pepíku, Pepíku, proč ty?“ A košíček jí natrh.
Šla do zelí, tam ji poslali rodiče, do zelí. Tak lupení tam natrhala, poctivě ho natrhala. Pak vzala to lupení, a odnesla ho, lupení. NIKOLA SUNTYCHOVÁ
JOHAN ROTT
Esej
Z
ákladní tezí této eseje je, že zelí ve své podstatě neexistuje, zatímco košíček ano. Je-li v popisu nějaké modelové reality zmíněno, že se objekt skládá z více částí, je daný objekt potom pouze koncept, který tyto části sjednocuje v jejich přesné poloze v prostoru. Ony části, z nichž se zmiňovaný celek skládá, jsou reálné; jejich sjednocení v podobě celku je nicméně pouhé verbální označení, v podstatě shrnutí oněch objektů do jedné množiny. To tedy reálně neexistuje, slouží pouze ke zjednodušení lidského vnímání reality. Jako demonstraci lze použít náš konkrétní příklad košíčku a zelí. Zelí, jak zmíněno, se skládá z lupení. Tudíž, na základě předchozí myšlenky lze vydedukovat, že zelí je pouze koncept naší mysli, pouze slovo, kterým jedinec shrnuje lupení v jeden uchopitelný objekt. Ale samo o sobě neexistuje, je to pouze množina obsahující lupení. Mimochodem, právě proto Nanynka v roli hlavního protagonisty mohla trhat pouze lupení, protože to, na rozdíl od zelí, existuje. Pak se ale v této realitě nachází košíček. Ten se neskládá z ničeho, tudíž je to reálný existující objekt – stejně jako lupení.
Proto po příchodu druhé hlavní postavy, tentokrát antagonisty, využitého touto modelovou realitou, můžeme krásně vidět, že rozšlapal košíček, nikoliv zelí. Využil tedy svůj destruktivní potenciál v praxi; není ovšem možné zlikvidovat neexistující objekt, který je pouze slovem v lidské mysli pro zjednodušení vnímání reality. Možné by bylo zničit pouze jeho části. Košíček je ale ve své podstatě fundamentální, neboť v modelové realitě, s níž tento příklad pracuje, se neskládá z menších částí. Je tedy možné jej zničit, což antagonista předvedl v plném rozsahu. Následný konflikt, vyvolaný již zmíněnou destrukcí košíčku, se opět týká pouze toho existujícího. Košíček, který je pravděpodobně nádobou na ukládání lupení (pozor, nikoliv neexistujícího zelí!), je opět prodiskutován při materialisticky založeném sporu, kdy protagonista je vyzýván k zaplacení rozšlapaného košíčku. Bylo v něm již lupení nebo ne, nemůžeme říct s jistotou. Ale víme, že v něm nemohlo být zelí, neboť neexistuje (proto jej přeci protagonistka nemohla trhat, a mohla pouze sbírat součásti tohoto myšlenkového konceptu). Každopádně neexistující zelí již ve zbytku reality zmíněno není, pracuje se pouze s jeho fundamentálními základy. JAKUB KUNČÁK
Taška plná zelí
„Z
elí, náno!“ Zařval mocný dealer Pepa Sedě schován na rohu depa. „Než bude ráno.“ Do ruky vzala černou tašku, U Vietnamců koupila flašku. A šla. „Nazdar, pane.“ Nána stojí před zelnou farmou, Naději na vstup má marnou. „Bez flašky ne.“ Oddechla si proto Nána, Svou flaškou opila pána. A šla. „No konečně.“ Celá hodina dlouhého trhání, Přes mobil jí popohání. „Nemluv tak ke slečně.“ Nána nacpe zelí do igelitky, Strážníkům řekne, že jsou to kytky. A šla. „Mám to.“ Pepa zkontroloval zelí po hmatu, Nána čeká na svojí vejplatu. „Dík zlato.“ Zmlátí druhou rukou Nánu, Vše jde podle jeho plánu. A šel. MARTIN ŽILKA & JOHAN ROTT
Open Press 1/2015
Beat Nany
N
anynka běží ulicemi chvějícími se pod náporem zloby a hnusu co zrcadlí se v očích lehkých holek co ze spaní křičí jména trhanů, zlodějů spánku s rty chladnými jako neon jména hvězd která jim našeptává vesmír skrze pár gramů kokainu které převážely snáz než kusy zelí, zelí, zelí.
P
ro Nanynku jde si Pepíček a jeho myšlenky jsou pochody davů co hned po lobotomii šly mávat rukou nebo oběma aby mohly zpívat v unisonu o snech a vyšších sférách zatímco šlapaly na zem botou co ničí plechovky, flašky košíky, chodníky, silnice, půdu a hlavně srdce doby, kdy oni stejně jako ty ty ty ty ty ty musí platit za lásku. ADAM POLÁNEK
Meet Our Staff
WORDS HAVE THE POWER TO CHANGE THE WORLD, SO WE‘VE BEEN CHOOSING THEM CAREFULLY FOR NINE YEARS. WORLD NEWS & CURRENT AFFAIRS STAFF ADVISOR: MR. CHYTRY STUDENT EDITORS: TEREZA MILOŠOVÁ & ADAM POLÁNEK WRITING TEAM: ALEXANDER CARR, KATERINA ROUŠAROVÁ, VLADIMIR KULIŠ SOCIAL COMMENTARY & OPINION STAFF ADVISOR: MR. WITT STUDENT EDITORS: TEREZA PODHAJSKÁ & MICHAELA ZEMACHOVÁ WRITING TEAM: ANNA ŠLEGROVÁ DESIGN LAYOUT STAFF ADVISOR: MRS. POSPÍŠIL STUDENT EDITORS: MIKULÁŠ PLEŠÁK, JOHAN ROTT DESIGN TEAM: ANNA SKŘIVÁNKOVÁ, KAROLINA HRABALOVÁ, JAN HREBÍK
VARIETY STAFF ADVISOR: MS. ADAMOVÁ STUDENT EDITORS: DEBORA POŠTULKOVÁ & VERONIKA BARNHARTOVÁ WRITING TEAM: VERONIKA DOLEJŠÍ, CHARLOTTE LOŠTICKÁ, JAN HREBÍK, KAROLINA HRABALOVÁ, ANNA SKŘIVÁNKOVÁ, JOHAN ROTT, VERONIKA MALCOVÁ SPECIAL INTERESTS & INTERVIEWS STAFF ADVISOR: MS. DRÁBKOVÁ STUDENT EDITORS: MAJA SCHOLZOVÁ WRITING TEAM: SARAH MULDOON, TEREZA CHÁROVÁ, KRISTYNA ŠMERDOVÁ, MATĚJ RENDLA, DARINA LISICHKINA, LAURA ŘÍHOVÁ
OUR DEEPEST GRATITUDE TO MIKULÁŠ PLEŠÁK WHO, WITH HIS DEEP KNOWLEDGE OF THESE LAYOUT PROGRAMS & HIS TIRELESS DEDICATION TO PRODUCING THE BEST WORK POSSIBLE, HELPED TAKE THIS PAPER FROM CONCEPT TO REALITY. THANK YOU FOR HELPING US GET STARTED AND SHOWING US THE WAY.— THE CHRONICLE STAFF FOR YEARS TO COME
CELEBRATING ITS 5TH YEAR OF PRODUCTION STAFF ADVISOR: MRS. SCHOLZOVÁ STUDENT TEAM: ADAM POLÁNEK, MAGDALÉNA KOLOMAZNÍKOVÁ, MARIEMAGDALÉNA KERNALOVÁ, VLADIMÍR KULIŠ, DEBORA POŠTULKOVÁ, MICHAELA FLEGROVÁ, ADÉLA BRZOBOHATÁ, JOHAN ROTT, BARBORA STEJSKALOVÁ, MIKULÁŠ PLEŠÁK
CELEBRATING ITS 2ND YEAR OF PRODUCTION STUDENT WORK SUBMITTED BY VARIOUS STUDENTS STAFF ADVISOR: MR. ŠRŮTA STUDENT EDITOR: ADAM POLÁNEK DESIGN: MIKULÁŠ PLEŠÁK
INTERESTED IN JOINGING ONE OF THE TEAMS ABOVE? CONTACT ONE OF THE EDITORS ABOVE AND THEY‘LL GIVE YOU THE DETAILS YOU NEED.
Open Press 1/2015