Tip
Rodiny textilníků
ích xtiln o e t ěh skéh v příb ka: z mora ru i r b Fa ronů heste vá ba Manc učko aT eřin Kat
Spolek vlnařských průmyslníků na Moravě se snažil o řešení sociálních otázek, jako je nemocenské pojištění, podpora vdovám, invalidovna, životní podmínky sirotků. Díky tomuto spolku došlo i ke sjednocení mezd – vznikly tarifní platy dle odbornosti. Foto: ze sbírky Muzea města Brna
Průmysl, zvláště ten textilní, stál v Brně 19. a 20. století na práci tisíců dělníků, mužů, žen, často i dětí. Jaké příběhy však ukrývají rodiny samotných továrníků? Schopní obchodníci s mezinárodními styky přinášející do Brna nové technologické postupy, majitelé přepychových paláců a vil, předávající si firmy z generace na generaci, ale také osudové pády zapříčiněné změnami ekonomiky i politické situace. 6—7
Počátek podnikání v manufakturní výrobě je v Brně datován od roku 1764, první podnik tohoto druhu tu však nevznikl – byl sem přesunut z Jihlavy. Jednalo se o C. k. privilegovanou továrnu na sukna, jejíž založení umožnila pomoc Půjčovní banky a o jejíž rozvoj se postaral J. L. Köffiller, jeden z prvních významných brněnských velkoprůmyslníků. V letech 1780–1786 nechal také vystavět Červenou kolonii – nejstarší dělnickou kolonii na území rakouské monarchie. Jako druhá manufaktura v Brně vznikla v roce 1766 C. k. privilegovaná továrna na plyš. Založil ji Françoisem Devaux a stála na předměstí Švábka (dnešní Údolní 37).
Další generace továrníků Na úspěch prvních manufaktur navázala druhá generace manufakturistů, přičemž mnozí z nich byli zaměstnanci prvních dvou továren, kteří se rozhodli pustit do samostatného podnikání. Patřili mezi ně například Wilhelm
Mundy nebo Johann Heinrich Offermann. Zásadní význam na vývoj průmyslu a postavení rodin továrníků na počátku 19. století měla modernizace a mechanizace výroby a především napoleonské války, během nichž podniky dodávaly vojenská sukna. Pomohla též poptávka po anglickém suknu, která vznikla v důsledku osmileté kontinentální blokády (1806–1814). Brněnské podniky využily poptávky a zásobily nedočkavé zákazníky jemnými sukny z vlastní produkce. Po skončení této blokády se však mnoho podniků naopak dostalo do hluboké krize, z 23 jich v Brně přežilo pouze sedm. 20. a 30. léta 19. století jsou spojena s továrnami bratří Schoellerů, Floriana Wenzlitschka a Huberta Soxhleta. Velmi důležité pro ně i pro další továrníky bylo vlakové spojení s Vídní (od roku 1839) a dovoz uhlí z oslavanské oblasti, v důsledku čehož se mohl zvyšovat počet parních strojů ve výrobě. Jaké další milníky utvářely možnosti pro podnikání? V roce 1859 byly zru-
