�ucie Oudová
�ejvávalo na �umavě
~ příroda a lidé
BYLO – NEBYLO
Pozn. autora: Texty jsou ponechány v původním dobovém zápisu.
Medvědice na Gsengetu
V hraničním lese za Prášily kdysi žila obrovská medvědice. Často v noci navštěvovala hospodářství a tropila velké škody. Zdejší lidé nemohli na její doupě přijít, a tak na konec celý ten les zapálili. Škodného zvířete se tím zbavili a zároveň tu v popeli byla založena stezka ku hranici. Tu dle onoho vypálení pojmenovali Gsenget. Při stezce byl založen dvorec stejného jména. Muzeum Šumavy Kašperské Hory, Hans Kollibabe, Rukopisná sbírka 1940-1944.
Bludný kořen
Na některých stezkách před Kašperskými Horami má růst bludný kořen všeobecně zvaný „Irrwurzel“; je to rostlina, kterou nikdo nezná, ale leckoho její účinek již svedl. Jde-li někdo večer v době, když zvoní klekání stezkami a šlápne náhodou na tento kořen, zbloudí tak, že po dlouhém chození sem a tam po sešlé cestě a po hodinovém obcházení zcela vyčerpán přijde opět do Kašperských Hor, i když cíl jeho cesty byl zcela jiný. PANNI, Engelbert. Lidové zvyklosti, mravy a pověsti v Kašperských Horách. Knihovna muzea Sušice, 1880.
Švédové u Stodůlek
Když táhli Švédové z Bavorska do Čech, Šumava jim stála v cestě. Pomalu postupovali Královským hvozdem a vše, co mělo nohy, před nimi utíkalo. Také Stodůlečtí se uchýlili do lesa. Před tím však
2
nařízly všechny stromy, co stály u zemské stezky. Když se přihnali švédští vojáci i s trénem (vojenský zásobovací oddíl), jedno kolo u vozu štrejchlo o naříznutý strom. Padal rychle k zemi a vrážel do ostatních naříznutých stromů. Jeden strom za druhým padal v příšerném praskotu a pod kmeny hynuli všichni nájezdníci. I Prášilské jezero se od toho zemského dunění rozvlnilo a přelévalo se přes okraj. Od těch dob se říká tomu lesu Švédský a v noci se mu všichni vyhýbají. Při vývratech se tam často nachází v zemi podkovy, části zbraní i jiného nářadí.
Stachovský zápis, b. v.
KRONIKA DNÍ
Pozn. autora: Jména a příjmení jsou nahrazena fiktivními iniciály, ostatní je ponecháno v původním dobovém zápisu.
Bezděkovská dvojčata
V pátek dne 26. května 1882 porodila manželka hostinského v Bezděkově, dvě děvčátka prsama srostlá. Že matka při dlouho trvajícím těžkém porodu přece na živu zůstala, děkovati jest jedině zručnosti zdejšího primatora všeob. nemocnice.
Klatovské listy 3. června 1882, ročník I, číslo 22
Usmrcen krysami
Hrozný případ udál se dne 26. t. m. ve Velkém Dvoře u Kašperských Hor. Přišel tam potulný košíkář L. N. z Rohanova, oddaný silnému pití lihovin, a úplně zpit vyhledal si nocleh ve stáji rolníka F. K., aniž by byl požádal hospodáře o dovolení. Ve stáji klesl v bezvědomí
4
k zemi a nalezl tam hroznou smrt. Na ubožáka seběhly se totiž krysy a ohlodaly mu levé ucho, tvář a zadní část hlavy se šíjí, jakož i maso na nohách tak, že L. N. vykrvácel.
Šumavan 31. prosince 1910, ročník XXXXIII, číslo 53
Ze Soběšic
Dne 12. t. m. narodilo se nádeníkovi B. R. tele bez řitního otvoru, což teprve druhého dne spozoroval. Tu byla dobrá rada drahá. Poslal pro obecního sluhu, ale ten tentokráte rady nevěděl; poslal tedy pro rozumného a nemocí dobytka znalého rolníka W. K. Případ takový ovšem ještě neviděl; a přec nezůstal v rozpacích. Vzal nožík, rozřízl blánu pořitničí a tele jest nyní zdrávo, jak by ničeho nebylo. Zajisté zpráva tato bude našim hospodářům vítána.
Posel ze Sušice 21. března 1880, ročník II, číslo 12
Bouře
Strašná bouře byla prý dne 22. t. m. odpoledne v okolí Velhartic, Kolince, Čermé, Zbynic, Čejkov, Nalžov, Rabí a Žichovic. Jmenujeme obce, které nám byly oznámeny. Ve Zbynicích v okamžiku byl 27 housat vodou odnešeno; pole jsou rozbrázděna, čerstvě nasetá jař zanešena na jiná pole. S jednoho pole panského u Nalžov byla na louku spláchnuta ornice. Zejména zde prý bylo, jak očitá svědkyně praví, veliké množství krup. Ve Velharticích plavaly před několika dny nasázené brambory po náměstí. U Žichovic schovaly se tři ženy na poli pod vůz a sotva tam vlezly, zabil jednu blesk.
Posel ze Sušice 25. dubna 1880, ročník II, číslo 17
5
Příchod jara
V některých zahradách do starých svých budek přistěhovali se již ve středu t. m. špačkové, ohlašujíce štěbetavě, že prý se již jaro na jisto dostaví. A vskutku, od té doby je každé ráno – mráz. Šumavan 11. března 1911, ročník XXXXIV, číslo 10
OČITÁ SVĚDECTVÍ
Silvestrovský apríl
V zimě roku 1978 jsme se s partou kamarádů domluvili na tom, že oslavíme Silvestra na Pařezí u Petrovic. Těšil jsem se na to až se všichni sejdeme, popovídáme a jak se patří oslavíme příchod Nového roku.
Proběhly vánoce a nastal onen očekávaný silvestrovský čas. Ten den bylo nezvykle pěkné počasí. Jasno a 13º C. Teploty odpovídaly spíš pozdnímu létu než zimě. Vyrazil jsem tedy z Nové Vísky jen v kalhotách a tričku. Na nohy jsem obul kožené střevíce a na cestu zpět jsem si pro jistotu hodil lehkou letní bundu přes rameno. Šlo se mi parádně. Vál příjemně teplý vítr, který mě hnal dopředu, vstříc novým zážitkům. Na smluvené místo dorazili kamarádi z nedaleké Rovné a Puchverka, a tak nic nebránilo tomu, začít zapíjet starý rok a těšit se na to, co přinese rok následující. V tu chvíli by nás ani ve snu nenapadlo, že právě tento Silvestr se zapíše do dějin naší vlasti. V domě našeho kamaráda se nás sešlo asi 15. S blížící se půlnocí přibývalo panáků i smíchu, a tak jsme příliš nevěnovali pozornost kamarádovi, který se právě vrátil z venku a povídá: „Nějak se ochlazuje, asi bude pršet“. A ono, houby déšť, kolem 23 hodiny začalo z ničeho nic sněžit. Po půlnoci pak ještě víc přituhlo, a když jsem vylezl v pět hodin ráno ze dveří, tak jsem dostal pořádnou teplotní facku. Venku
6
bylo 20 cm sněhu a - 15º C. Přes noc se ochladilo o téměř 30 º C.
Do zpěvu mi v tu chvíli nebylo, neboť jsem měl před sebou třiapůlkilometrovou štreku domů. Měl jsem to totiž ze všech zúčastněných nejdál. V tu chvíli mně problesklo hlavou, že jsem to se svým lehkým oblečením opravdu vyhrál. Co vám budu povídat, ani panák na cestu mě nezahřál. Byla zima, že by psa ven nevyhnal. Z kopce dolů to ještě celkem šlo, ale z Vojetic do Nové Vsi je to do pěkného kopečka, a na to jsem opravdu nebyl připravený. Mé střevíce začaly tak klouzat, že jsem byl víc na zemi než na nohou. Proto jsem se rozhodl boty sundat a zbytek dvoukilometrové cesty jsem šel jen v ponožkách.
Domů jsem přišel na kost zmrzlý, ale živ a zdráv. Byť se to zdá neuvěřitelné, zůstala tato má příhoda bez následků. Žádný zápal plic ani viróza se nekonala. Dodnes to přičítám tomu, že jsem byl ještě zocelený z vojny, tento příběh se totiž odehrál jen pár měsíců po mém návratu.
Silvestr roku 1978 se zapsal do dějin Československa. Přes většinu našeho území se tenkrát přehnal mrazivý arktický vzduch, který následně způsobil problémy v energetice i v dopravě. Takto nezvyklý jev nikdo nečekal, a vsadím boty na to, že jsem nebyl jediný koho tento Silvestrovský apríl zaskočil. Možná jsem ale jako jediný, šel na Nový rok domů téměř bos.
Josef Chalupský, Nová Víska u Petrovic
7
OBSAH
BYLO – NEBYLO
Dešenické husy (Dešenice)
Dlouhovesští (Dlouhá Ves)
Medvědice na Gsengetu (Gsenget)
Zlatý poklad (Hory Matky Boží)
Duše zemřelých v Javorském jezeře (Javorské jezero)
Poklad v Jiřičné (Jiřičná)
Tři kříže (Kadešice)
Bludný kořen (Kašperské Hory)
Svátek sv. Martina (Kašperské Hory)
K pokladům (Milínov)
Roklanské jezero (Roklanské jezero)
Švédové u Stodůlek (Stodůlky)
Černoduch a Litobor (Svaroh)
Vodolena (Vodolenka)
Svatojánské kvítí (Ostatní)
Na šumavském podlesí (Ostatní)
Ze života hospodářského (Ostatní)
KRONIKA DNÍ
Bezděkovská dvojčata (Bezděkov u Klatov)
Nové ložisko tuhy (Čachrov)
Podivuhodný pohřeb na Černém jezeře (Černé jezero)
Ložisko syenitu na Šumavě (Hořejší Krušec)
9
Konec utrpení Čecha (Hořejší Těšov)
Z Hor. M. Boží (Hory Matky Boží)
Přání Klostermanna (Hůrka)
Dolování na zlato zastaveno (Kašperské Hory)
Usmrcen krysami (Kašperské Hory)
Sváteční střelec (Klatovy)
Týrání zvířat (Klatovy)
Vyvážení hnoje (Klatovy)
Pytlák postižen (Kolinec)
Neduh člověka (Malonice)
Neštěstí v rodině (Malonice)
Noční shon (Mlázovy)
Neštěstí (Nemilkov)
Plánické krupobití (Plánice)
Chléb náš vezdejší (Podmokly)
Ze Soběšic (Soběšice)
Sníh na horách (Strážov)
Chov lososů (Sušice)
Porod v přírodě (Sušice)
Pták, vůl i prase (Sušice)
Zatřesení země (Sušice)
Žertík (Sušice)
Závěje a mrazy (Strážov)
Prohlášen za blbého (Stříbrné Hory)
Vzácný úlovek v našem kraji (Trsice)
10
Orelská láska ve Velharticích (Velhartice)
Žichovická povodeň (Žichovice)
Aby slepice brzo nesly (ostatní)
Bolest zubů (ostatní)
Bouře (ostatní)
Dbejme zevnějšku svých obydlí (ostatní)
Jak se pozná stáří vajec (ostatní)
Kterou barvu má pravý med (ostatní)
Nejlepší prostředek proti chřipce (ostatní)
Netopýr (ostatní)
Některá přísloví (ostatní)
Odměna za sbírání chroustů a ponrav (ostatní)
Příchod jara (ostatní)
Šetřme zvěř (ostatní)
Vývoz plodin lesních ze Šumavy (ostatní)
Značkování na Šumavě (ostatní)
OČITÁ SVĚDECTVÍ
Srdeční záležitost – les (Děpoltice)
Duše Šumavy (Hory Matky Boží)
Pásl jsem na Šumavě zebru (Chotěšov)
Jak jsem hledal a našel poslední šumavskou pastvinu (Javoří slať)
Nebezpečná jízda (Kvilda)
Ve zdravém těle zdraví duch (Nezdice na Šumavě)
Diagnóza „včely“ (Nuzerov)
11
Nýrsko – kolébka mého dětství a mládí (Nýrsko)
Silvestrovský apríl (Pařezí u Petrovic u Sušice)
Divočáci na Šumavě (Petrovice u Měčína)
Na hospodářství (Podmokly)
Brusinková plantáž na Špičáku (Špičák)
I mistr tesař se někdy utne (Zámyšl)
12