PRAMEN
Můžeš tok řeky přehradit
Avšak nezastavíš pramen v našich srdcích
Můžeš les v poušť proměnit
Avšak křišťálovou vodu v našich duších
...nevysušíš
INTELIGENCE // NICOTA Inteligence vesmíru...?
Ne.
Nicota na prázdném papíru.
Pomalu, tichounce požíráme slunce.
A každým soustem padáme níže a níže, každým pádem jsme smrti blíže, tak připravme kříže.
A na hrob našich dětí
vytesejme:
Jsme příčina vašich smrtí.
VĚČNÉ SNĚNÍ
Sekundy začínají tát, hmota v prach se rozpadat.
Chronos upadne v zapomnění a nastává věčné snění.
Už není třeba pospíchat.
Konečně…
Věčně…
4
VÍRA ZTRACENÁ // VÍRA ZCELENÁ
Jako mlha ztratila se tvá víra.
V hlubokém lese plném zrad se vytratila.
Ale věř mi, neumírá.
Jen na křídlech můr se rozptýlila, a zcelí se zase ve správném čase.
5
NÁSILÍ BEZ SÍLY
Bezhlavé násilí není zábleskem
síly...
Špatně jste život pochopili.
Je jen zábleskem zvrácené mysli, shnilého srdce, prokleté víry, umírající na dně rumu...
...Je to zkrat rozumu.
Kde je bezhlavé násilí, tam často ani žádný není.
6
KANÁLY
Pánové nahoře vřele se tváří, když nenávist káží.
A jako krysy skryti v dýmu, přehazují na nás vinu.
Ale já nebudu ani na vteřinu mlčet tiše v jejich stínu.
7
KDYŽ DOCHÁZÍ NADĚJE
Až mraky se zatáhnou
A lampy pod tíhou usnou
Budu tvým světlem Až vody zamrznou
A vločky se hlíny něžně dotknou
Budu tvým teplem
Které tě zahřeje
Když dochází naděje
8
NENECH TĚLO TVÉ BÝT HROBEM
Nenech tělo tvé, aby bylo hrobem pro tvou mysl. .
..Život by pak ztratil smysl
a popel byl by vše co zbylo z tebe, ...až dotkneš se nebe
9
ZNESVĚCENÉ OLTÁŘE
Bez citu a bez emocí
Padajíce střemhlav nocí
Rozházené polštáře
Znesvěcené oltáře
Cizí těla bez tváře
VŠEM O VŠECH
Všichni máme stejnou cenu, tak proč rozdíly řešíte?
Kážete empatii, mír a lásku, zatímco nenávist šíříte.
SMRT SNU
Je smrt opravdu smrt?
Nebo jen smrt snu, co se ti zdál a znamení jít dál?
NA OSTŘÍ NOŽE
Až potkám žijící zlost, slibuji bože, že svedu s ní boj
na ostří nože.
I kdybych měl zemřít, ona nesmí v tvém světě žít.
