KRVAVÝ ODZNAK
Martin Langer
Na stadionu byl vzduch cítit vzájemnou nenávistí mezi West Hamem a Millwallem. Oba týmy měly své tribuny na opačných stranách stadionu, takže aspoň nedocházelo k velkým násilnostem.
Kolem Mika se shromáždilo několik Andělů.
„Proč jsi ho sem bral, Vikingu? Sharon nesehnala chůvu?“ zeptal se jeden. Byl mladý a svalnatý. Světle hnědé vlasy měl učesané a tváře perfektně oholené. Vůbec nevypadal jako motorkář, spíš jako model.
„Chtěla, abych mu ukázal Londýn, a co patří k Londýnu víc než fotbal?“ řekl Ryan.
„Aby si neublížil,“ zasmál se motorkář.
„A ty jsi kdo?“ zeptal se Mike.
Muž se drze usmál. „Říkají mi Rooster. A ty by sis měl dávat pozor na jazyk.“
„Víš, v Americe máme jedno přísloví,“ řekl Mike. „Pes, který štěká, nekouše.“
Ve sluchátku slyšel, jak se Liz směje.
Rooster chtěl na Mike vyjet, ale ostatní motorkáři ho zadrželi.
„Pusťte mě, to je dobrý!“ řekl. „Hele, yankee, jseš tady první den, tak ti to odpustím. Ale příště už tak hodnej nebudu.“
Nato Rooster odešel.
„Dobře jsi Roosterovi srazil hřebínek,“ řekl malý muž s špinavě blond vlasy a knírem s bradkou. „Nemůžu toho náfuku vystát. Jinak já jsem Kojot.“
„Já jsem Mike.“
„To je blbý. Nemáš nějakou přezdívku?“
„Ne,“ zavrtěl Mike hlavou.
„To jak ti Rooster řekl, to znělo dobře. Od teď budeš Yankee.“
Kojit se jevil celkem přátelsky, tak Mike zkusil využít situace a něco od něj zjistit.
„Jak dlouho jsi u Andělů?“
„Dva roky.“
„Zeptej se ho, jak se k nim dostal,“ řekla Liz ve sluchátku.
„Jak ses k nim dostal?“
„Můžeš zažádat o vstup. Sedmičlenná rada starších pak rozhodne, jestli jsi dobrý kandidát. Pokud se aspoň čtyři rozhodnou ve tvůj prospěch, jdeš před Generála, který má konečné slovo. Ale jestli máš něco za lubem, radši si to rozmysli. Máš jen jeden pokus a jestli tě nepřijmou, už nikdy nesmíš s Anděly nic mít. Jednou k nám přišel takovej mladej blbec. Byl u nás první den a chtěl se k nám přidat. Jen za tu drzost ho všichni odmítli. No a on se ještě ten den vrátil, tak jsme ho zmlátili. Museli mu sdrátovat čelist, sešít ksicht a transplantovat ledvinu.“
„Ty jo, to je dost hnusný,“ otřásl se Mike. Kojot ho ale rázně umlčel.
„Teď ticho! Budem zpívat hymnu.“
Na hřiště nastupoval tým West Hamu a fanoušci začali jednohlasně zpívat klubovou hymnu.
„Já zas do bublin foukám! Bublin spousta kolem mě! Až k oblakům, až do mraků, tam pak jak mý sny umíraj! Štěstí to se skrývá, nikdo ho neviděl! Tak zas do bublin foukám, bublin spousta kolem mě! United! United! United!“
West Ham rozehrál a začal hru. Dav skandoval pokřiky: „Za West Ham hlavu dám!“ nebo „United!“
„Máš motorku?“ zeptal se Mike Kojota.
„Jasně. Viděl jsi ten modrý Sportster devítistovku před klubovnou?“
„Jasně. Dobrá mašina.“
„Jezdíš?“ zeptal se Kojot.
„Jo, v Americe jsem projel celý jih,“ zalhal Mike. Byla to součást jeho příběhu.
„Jsi v nějakém gangu?“
„Ne, jezdím sám.“
„Taky jsem tak jezdil,“ zasnil se Kojot. „Jedeš si kam chceš,
na každým motelu vojedeš nějakou štětku… ale řeknu ti, v partě je to lepší. Najdeš si kámoše, máš zázemí a nějakou reputaci. Když přijedeš na benzínku, vidláci si hned rozmyslí, jestli si začínat s někým, kdo má na bundě tohle,“ ukázal na logo Andělů smrti.
West Ham dal první gól a publikum začalo šílet. Millwallu se povedlo propašovat pyrotechniku, takže na jejich straně začaly hořet světlice a dýmovnice.
„Parchanti jedni!“ zařval Kojot. „Jak to sem protáhli? Nám se poldové div neryli v prdeli a voni tu maj petardy!“
„Po zápase jim nakopem prdel,“ řekl Mike.
Kojot se mocně rozesmál. „Koukejme se na bitkaře! Tady se rveme trochu jinak než v Americe. Radši jdi domů, ať se ti něco nestane.“
„Však uvidíš,“ řekl Mike výhružně. „Trénuju MMA a kung fu.“
„Už se těším, Jackie Chane!“
West Ham mezitím střelil další gól a kotel začal šílet. A Mike taky, dav ho naprosto pohltil.
Náhle se mu v uchu ozvala Liz. „Zeptej se ho na Generála.“
„Kojote, jakej je vlastně Generál?“
„Je to dobrej chlap a dobrej vůdce. Jeho tátu jsem nezažil, ale slyšel jsem, že mu byl klub celkem u prdele. Akorát chlastal a jednou za čas udělal projížďku. Ale Generál se o nás fakt stará. Třeba před čtyřmi měsíci jsme jeli na trip po Francii. A před týdnem uspořádal fotbalový zápas Andělé vs civilisti. Dobře jsme si zakopali.“
„Fotbalem to tu asi žije, co?“
„Jsi v Anglii, vole, co čekáš?“ zasmál se Kojot. „Jasně že jo, každé dítě od malička hraje dřív, než se naučí chodit.“
„Náš fotbal je lepší,“ řekl Mike.
„Ani hovno! Ti vaši fotbalisti jsou akorát slečinky, bez těch chráničů by si ani neškrtli.“
„Miku, neodbíhej od tématu,“ řekla Liz. „Vrať se ke
Generálovi.“
„Hele, pověz mi ještě něco o Generálovi. Jak klub vede?“
„Však jsem ti řekl, ne?“ Kojot se na Mike podezřívavě podíval. „Proč tě tak zajímá?“
Ryan si všiml, že se situace přiostřuje, tak zasáhl. „Chlapi, mám žízeň, nezajdem na pivo?“
„Jo, proč ne,“ řekl Kojot.
Zašli si do stánku pro pivo a hranolky, Kojot si musel odskočit. Když byli sami, Ryan si s Mikem promluvil.
„Dávej si bacha,“ řekl. „Nesmíš vzbudit moc velkou pozornost. Kojot je dobrej a po zápase už si na to ani nevzpomene, ale někdo jiný by to nemusel vzít tak dobře. Chlapi nemaj moc rádi lidi, kteří se na všechno vyptávají.
Pamatuj, největší špína jsou pro ně policajti a žurnálové.“
„Jasně. Jen mi to řekla operátorka, ať se zeptám.“
Liz se to asi moc nelíbilo. „Hele!“ ohradila se.
Kojot se vrátil, vzal si pivo a hranolky a vrátili se do kotle. West Ham právě střelil další gól.
Chvíli nato skončil první poločas. Chlapi si šli pro pivo, jen
Generál zůstal.
„Jak se ti tu líbí?“ zeptal se Mika.
„Super!“
„To jsem rád.“
„Yankee je prej mistr kung fu,“ řekl Kojot. „Moh by se nám hodit po zápase.“
Generál se na to netvářil moc nadšeně. „Nevím nevím. Mě je to jedno, ale Sharon se moc nebude líbit, až jí Viking přivede jejího bráchu zmláceného.“
„Není to žádné ořezávátko. V Americe jezdí na motorce jako osamělý jezdec. Určitě už se někdy rval.“
„Jo,“ řekl Mike a vyhrnul si tričko, aby ukázal jizvu na břiše. „Tady mě nějaký vidlák bodl, když jsme se rvali v baru. On dopadl ještě hůř.“
Generál si povzdechl. „Tak dobře. Ale účet za nemocnici si
zaplatíš sám.“
Chlapi se postupně vraceli. Zrovna když se Mike napil svého piva, Rooster do něho strčil a Mike se celý polil.
„Ježíš, sorry, kámo,“ zasmál se. „To jsem fakt nechtěl.“
Mike se na Roostera otočil, zhluboka se nadechl a praštil ho do nosu. Rooster se za nos chytl a Mike ho praštil do břicha. Rooster mu dal pravý hák a chtěl mu dát další, ale Mike se mu vyhnul, chytil ho za nohy a povalil ho na zem. Tam mu dal pár ran a Rooster už se jen pasivně kryl, nebyl ve stavu, kdy by mohl pokračovat.
„Co se to tady děje?!“ křikl Generál nazlobeně.
„Strčil do mě a vylil mi pivo,“ řekl Mike.
„Je to pravda?“ zeptal se Generál Ryana.
„Jo.“
Generál se tomu zasmál. „No podívejme, Yankee se nezdá! Možná se nám fakt budeš hodit.“
Pak přešel k Roosterovi, který se nemotorně stavěl na nohy. „Neříkal jsem, abyste se k němu chovali slušně?!“ vyštěkl na něj. „V poslední době to přeháníš, Roostere, měl by ses nad sebou zamyslet! Tohle je poslední varování!“
Mezitím začal druhý poločas.