ZA STARÝCH ČASŮ

„Na počátku města Vrchlabí byla dle dějepisce Dr. Hermanna Hallwicha cella, resp. pobočka kláštera na horním Labi založená kolem roku 1290. První osídlení obyvateli však sahá do ještě dřívějších časů.“ Těmito slovy popisuje Ernst Kröhn, poslední německý kronikář a úředník, ranou historii města Vrchlabí. Své početné historické spisy a povídky podepisoval jménem Ernst Kröhn-Gießdorf. Tento přídomek k příjmení používal cíleně, neboť „kde Labe prvně vstupuje z úzkého horského údolí do široké doliny, tam vznikla v neznámé době osada Gießdorf (Schneider). Ta sice v prvních listinách před rokem 1400 vystupuje pod slovanským jménem Wrchlab – coby obec s kostelem, na rozdíl od malého kláštera stejného jména (jenž pravděpodobně stával u Hostinného) – avšak vzhledem k překotně se rozvíjející důlní činnosti, která se tenkrát nacházela výlučně v německých rukách, se uchytilo německé označení Gießdorf.

Podle názvu Wrchlab, což znamená „na horním Labi“, se majitelé vesnice a jejího okolí pojmenovali „páni z Wrchlabu“. O jejich původu není nic známo, ale nejpozději od roku 1359 byli vlastníky či leníky skromné vsi. Poslední rytíř z Wrchlabu, Václav, je zmiňován roku 1530.

Když kolem roku 1414 začala loupežná tažení husitů, byl rozvoj oblasti super Albeam na horním Labi – přerušen. Podle Proschwitzera zasáhl husitský teror Vrchlabsko v roce 1424: „3. března rozbil Žižka – vražedný vůdce táboritů, jak jej nazývá Hallwich –před Hostinným tábor a zaútočil na něj s obvyklou divokostí. Jeho útoky byly odraženy.

Když Žižka shledal, že proti městu nic nezmůže, spěchal si zchladit žáhu na mniších a jeptiškách. Zničil dva kláštery a rovněž srovnal se zemí obec Wrchlab (tenkrát se již jmenovala Gießdorf) i s kostelem a opevněním, takže roku 1424 Vrchlabí na dlouhou