1 minute read
Vrch labí
zámku větší rybníky a přístup k němu umožňovaly pouze padací mosty. Z doby výstavby zámku se dochovala honosná kachlová kamna s citátem Friedricha Moudrého ze Saska, což byl mecenáš a ochránce Martina Luthera: ,Boží slovo zůstane na věky.‘ Gendorf byl, stejně jako ostatní páni v zemi, přívržencem Luthera. Jeho město potřebovalo nový kostel, neboť starý byl vypálenou ruinou. Nyní tedy bude znovu postaven. Okolo něj se nachází hřbitov. Kostel stojí uprostřed města mezi domy a stává se součástí celkového vzhledu města.“
Kröhn napočítal za rok 1557 kromě kostela, zámku a školy ještě „40 domů v řadě, pivovar, lázně a starobinec jako vlastnictví města“. Dále Schneider uvádí: „Počet lidí byl v tomto novém městě směšně malý. Za rok 1550 se dostaneme na 220 obyvatel. Ještě v roce 1600 jich je sotva 450. Tento počet pak přetrvává dlouhou dobu. Avšak důrazně je dbáno na obchod a řemesla, je známo, že se zde usídlili různí řemeslníci. Význam řemesel pro město je zřejmý, slouží i k zásobování vsí a k exportu. Pláteníci a soukeníci brzy zásobují velké obchodní domy v Norimberku. Kdo mohl tehdy tušit, že se lněná plátna z Vrchlabí stanou světovým obchodním zbožím již v 18. století a že Vrchlabí s tímto zbožím bude patřit do popředí ještě ve 20. století.“
Advertisement
Zpátky ke Kryštofovi z Gendorfu:
„6. srpna, v pátek před Vavřincem, odešel na věčnost pán z Vrchlabí, ve svém 66. roku života, a byl uložen do hrobky v nové kapli. Dědicové Gendorfa pokračovali v díle zakladatele města. Nový pán se jmenuje Mirschkowsky (mužští potomci nebyli). Vydělávalo se, město bylo bohaté. Vystavělo si první radnici naproti kostelu (1591).“
↑ První radnice. Budova stojí ještě dnes na náměstí před kostelem u vyústění Husovy ulice
V Voj Po Smrti Gendorfa
Vilém Miřkovský se coby protestant dostal během prvních roků náboženských rozmíšek, jež posléze dostaly název třicetiletá válka, do potíží a roku 1624 vrchlabské panství prodal Albrechtu z Valdštejna. Město na Labi tak bylo začleněno do frýdlantského vévodství a stalo se knížecím lénem. O toto území se neválčilo, „válečná vřava doléhala na jeho hranice pouze z dálky“ (Schneider). Valdštejn při svých válečných zakázkách myslel na svá města a podporoval jejich řemesla. A právě v této době ve Vrchlabí vznikla kovárna, v níž se vyráběly muškety a děla.
